(19.00 hodin)
(pokračuje Skopeček)
A to dodávám, že ten poměr důchodů k průměrné mzdě za této vlády klesá a je menší, než byl zase opět za těch nenáviděných pravicových vlád. Když se člověk na ta čísla podívá, tak zajistí, že ta nenáviděná pravicová vláda byla v mnoha ohledech mnohem úspěšnější a lepší, než je vláda Andreje Babiše.
Když se vrátím k tomu neuvěřitelnému plácání, které nemělo hlavu a patu, co tu dopoledne pan premiér předvedl, tak mě z toho zaujaly dva výroky, ke kterým bych se chtěl vrátit. Pan premiér říkal, že ve chvíli, pokud nastane krize, tak začne pumpovat do ekonomiky peníze. Já bych se chtěl Andreje Babiše, pana premiéra, nebo paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, zeptat, kde ty peníze v době krize na to pumpování budou brát, protože ve chvíli, kdy se ekonomika zpomalí, tak jednak jim vypadnou příjmy z inkasa daní, a už na tom listopadovém plnění státního rozpočtu můžeme vidět, že se nenaplňuje to očekávání ohledně daňových příjmů, tak jak ekonomika přece jenom zpomaluje, tak to inkaso není tak dobré, jak si vláda naplánovala, ale ve chvíli, kdy by ta krize přišla - já po ní nevolám, nevytvářím nějaká negativní očekávání - tak se chci pana premiéra zeptat, kde vezme na to pumpování peněz do té ekonomiky peníze v té krizi, když už pumpuje do té ekonomiky v období nynějším, kdy se té ekonomice daří a kdy je nízká nezaměstnanost. Ve chvíli té krize, kdy ta nezaměstnanost vzroste a daňové příjmy budou chybět, tak kde na to pumpování vezme pan premiér. To nám jaksi nevysvětlil.
Jedno potenciální vysvětlení je takové, že paní ministryně Schillerová, která je rekordmankou ve zvyšování daní, zabere ještě více a navrhne další zvyšování daní, abychom ještě více těm daňovým poplatníkům vzali peněz z peněženky, protože tato vláda si myslí, že zkrátka dokáže utrácet peníze lidí lépe, než to dokážou oni samotní, a vezme z té ekonomiky ještě více peněz. Jenom dodávám, že ve chvíli, kdy bude ta ekonomická krize, tak jakékoliv zvyšování daní tu krizi ještě prohloubí a bude to stimulovat další a další veřejné výdaje, jednak na sociálních dávkách, na dávkách v nezaměstnanosti, které jsou samozřejmě v dobách krize rostoucími položkami, tak ale především se bude utkávat s tím klesajícím inkasem. A ty rezervní fondy, které paní ministryně Schillerová vysává v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti, ty už budou prázdné, takže nevím, z čeho pan premiér bude pumpovat do té ekonomiky peníze. Jestli z Agrofertu bude něco pumpovat, no nevím, tomu možná bude chybět peněz více, než to dneska vypadá. Takže to by mě skutečně zajímalo, kde na to pumpování těch peněz do ekonomiky v době krize chce vláda vzít, když utrácí peníze naprosto neuvěřitelným způsobem už dneska, kdy to vůbec není tak ekonomicky špatné období.
A ta druhá věta nebo ta druhá teze, kterou v té změti nesmyslných vět a slov tady pan premiér dopoledne předváděl, je to neustálé vracení se k vládám pravice, k vládám ODS, které už je samozřejmě trapné, už to nikdo panu premiérovi nevěří, už je to... stokrát omílaná lež se prostě nestane pravdou, i kdyby se pan premiér postavil na hlavu. A pan premiér vyčítal vládě ODS nebo pravicové vládě, nebyla to jenom vláda ODS v pravicové vládě, že jednak v době krize realizovala deficity, což vyčítat ekonomickou krizi, která přišla po finanční krizi, kterou jsme si nezpůsobili my sami, ale vznikla ve Spojených státech, je poněkud divné, ale on vyčítá té pravicové vládě to, že realizovala deficity, ale zároveň jí vyčítá to, že škrtila ekonomiku, a způsobila tak její delší recesi. Používá to pan premiér, používá to řada i jeho koaličních partnerů. Ale to si pan premiér bude muset vybrat. Tak buď té vládě, pravicové vládě, vyčítá, že škrtila ekonomiku, ale pak jí nemůže vyčítat deficity, nebo jí nebude vyčítat deficity, ale nemůže to dělat zároveň s tou tezí o škrcení ekonomiky. Jednu tu tezi si prostě musí vybrat a jednu odmítnout. Nemůže vyčítat vládě, že škrtila ekonomiku, a zároveň, že dělala deficity. Kdyby tu ekonomiku měla škrtit méně, tak by samozřejmě z logiky věci ty deficity musely být ještě větší. Ale jak říkám, v tom projevu pana premiéra bylo tak málo logiky a tak málo pravdy a tak mnoho lží, že tohle byly jenom takové dvě, které mě zaujaly.
Já jsem samozřejmě v rámci druhého čtení načetl několik svých pozměňovacích návrhů. Já, na rozdíl od řady jiných kolegů, se snažím, když tady rétoricky mluvím o tom, že považuji ten rozpočet za rozhazovačný, že projídá a tuneluje budoucnost České republiky díky tomu, že se neumí uskromnit vláda v dobách, kdy se ekonomice daří, tak navrhuji pozměňovací návrhy k rozpočtu, které všechny míří k tomu, že posílí kapitolu Státní dluh, obsluha státního dluhu. Je to snaha převést peníze z těch výdajových položek právě do kapitoly obsluhy státního dluhu, a vytvořit tak rezervu, větší rezervu státu a ty peníze neutratit. Já už jsem ty pozměňovací návrhy představoval v rámci druhého čtení, tak jenom rychle projdu.
Myslím, že asi nejsem sám, že to udělala řada kolegů, ale navrhuji samozřejmě zrušit kompenzaci slev jízdného, 5,5 miliardy korun ušetřit a právě je nasměřovat do obsluhy státního dluhu. Myslím si, že peníze daňových poplatníků by v rámci solidarity měly směřovat pouze k těm, kteří je nezbytně potřebují, například kvůli svému zdravotnímu stavu nebo sociálně tíživé situaci. S těmito občany bychom solidární být měli, ale nemyslím si, že mají být daňoví poplatníci solidární s lidmi, kteří se rozhodli jet vlakem na výlet, přestože jejich majetkové poměry jsou natolik dobré, že si tento výlet mohou dovolit ze svých peněženek. To opravdu považuji za plýtvání s penězi veřejných poplatníků, a proto navrhuji ušetřit částku 5,5 miliardy korun.
Také navrhuji snížit dotace na podporu exportu ve výši 400 milionů korun. Jsme exportně orientovaná ekonomika, nicméně našemu exportu se daří. Myslím si, že naši podnikatelé, naši exportéři jsou natolik šikovní, a ta čísla to v uplynulých letech potvrzují, že export roste poměrně slušnými čísly a nemá smysl od jiných podnikatelských subjektů a daňových poplatníků vybírat peníze a přerozdělovat je vůči exportérům, kterým se beztak daří.
Protože jsem velkým kritikem toho, jak funguje veřejná správa, jak je velká, jak bobtná administrativa, tak jsem připravil pozměňovací návrh, který snižuje provozní výdaje několika ministerstev, a to ministerstev toho hospodářského nebo ekonomického charakteru, která mi jsou samozřejmě nejbližší. Takže navrhuji snížit provozní výdaje Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Je to v celkové částce 1 282 189 260 korun. Myslím si, že naše státní správa má prostor pro to, aby provozní výdaje ještě dokázala snižovat.
A ten poslední pozměňovací návrh je návrh, který snižuje o 400 milionů korun na výdaje dotace na strategické investiční akce, což jsou, jinými slovy, investiční pobídky. Považuji investiční pobídky za ekonomický zločin, kdy se vybere omezená skupina zejména velkých korporací, kterým směřují daňové prostředky od podnikatelů, a daleko menších, kteří si na tyto investiční prostředky sáhnout neumí. Je to samozřejmě pokřivování tržního prostředí a vytváření nefér konkurenčního prostředí v naší ekonomice.
Děkuji za pozornost.***