(15.30 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Další pozměňovací návrhy, které předkládáme, se týkají protidrogové prevence, celé řady dalších opatření v kybernetické bezpečnosti, boji se suchem, ale i celou řadu dalších věcí v podpoře neziskového sektoru atd.
Chápu, že rozpočet mnozí považují za už finální věc, do které by se nemělo příliš sahat, ale paní ministryně Schillerová sama deklarovala, že podpoří takové změny v rozpočtu, které budou v souladu s politikou vlády a které jsou pro vládu prioritní. A jako jednu z těch zásadních priorit označuje právě školství, to označila na prvním místě, takže pokud můžeme brát vážně tato vaše slova, paní ministryně, tak doufám, že vy i vaši kolegové tady podpoříte změny, které k tomu spějí. Toho se samozřejmě týká nejenom samotná oblast Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale samozřejmě i věda a výzkum. Spolu to velmi úzce souvisí, a pokud chceme být konkurenceschopnou zemí, tak musíme podporovat inovace, musíme podporovat vědu, výzkum více, než jak tomu je v tomto současném návrhu rozpočtu.
Já jsem chtěla hovořit zejména o pozměňovacích návrzích, a protože vím, že je jich více než 170, tak je velmi těžké se v nich vyznat, tak jsem připravila jednoduchou grafiku, která zobrazuje naše pozměňovací návrhy v konkrétních oblastech. Procentuálně uvádí, kolik bude přidáno do té či které. Dám to tady před svůj pultík, abyste se mohli během zbytku řeči, kterou ještě chci velice stručně vést k závěru, tak abyste se mohli na to sami podívat. (Pokládá prezentaci před pultík.) A požádám vás o to, aby, pokud myslíte vážně svá slova o podpoře právě těchto klíčových priorit, tak jak je to i v samotném prohlášení vlády, tak jak je to v mnoha rozhovorech, které uvádíte ve vašich volebních programech, tak abyste se k tomu měli.
Pan premiér tady vystupoval velmi dlouze a jedna z těch věcí, která se jako určitá nit v jeho projevu linula, byla i kritika všech předchozích vlád a toho, co všechno musely napravovat ať už vláda Sobotkova, nebo současná Babišova. Jedna z těch věcí, která se z toho zdála být, je, že jako kdybychom přišli před šesti lety všichni, kteří jsme tady už tehdy zasedali, do úplně rozvrácené, spálené země. Země, která se může blížit nějaké rozvojové. V životní úrovni našich obyvatel a naší země to tak samozřejmě nikdy nebylo a není ani dnes. Jestli ale něco je skutečně opravdu na úrovni dá se říci banánových republik, tak je to současná situace, která právě od toho, abychom řešili priority, vizi pro Českou republiku, problémy, se kterými se máme potýkat tady v Poslanecké sněmovně, tak jestli nás něco blíží k tomu, tak je to právě to, jak sveřepě lpí na tom, že nechce odstoupit z pozice premiéra, ačkoliv je trestně stíhán dnes po rozhodnutí nejvyššího státního zástupce opět, ať už je to také jeho střet zájmů, který je deklarován auditem Evropské komise.
A já tedy na závěr bych chtěla říci, že pro nás by mělo být vzorem nejenom v oblasti třeba vzdělávání a dalších inovací, výzkumu a vědy Finsko, ale když se tak dívám, že ve Finsku premiér odstoupil po stávce pošťáků, tak by to mělo být i v té politické kultuře, ke které tady nedochází. Mnohem spíše bychom mohli právě řešit ty priority, které jsou vyjádřeny v našem případě pozměňovacími návrhy. Mnohem spíše bychom mohli řešit to, co je důležité pro budoucnost České republiky a jejích občanů. Byla bych za to velmi vděčná, pokud bychom se mohli k tomuto jednou konečně dopracovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení místopředsedu Sněmovny předsedu ODS Petra Fialu. Jenom zrekapituluji: potom se připraví předseda KDU-ČSL Marek Výborný a ještě s přednostním právem ministr kultury Lubomír Zaorálek, zatím tedy tři přednostní práva mám tady a potom by hovořila zpravodajka, pakliže nebude jiná přihláška, Miloslava Vostrá. Prosím.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já se budu držet toho, co je hlavním bodem dnešní schůze, to je třetí čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2020. Nebudu se, tak jako pan premiér, vyjadřovat k auditům a samozřejmě ani ne k té dnešní zprávě. Máme ostatně na ty audity vyhrazený zítřejší bod.
Bylo by krásné, kdybychom se tady mohli bavit o tom, jak byl rok 2019 do Českou republiku úspěšný, a jak nás proto v roce 2020 čeká i na základě dlouhodobého ekonomického růstu přebytkový, nebo alespoň vyrovnaný rozpočet. Ale bohužel tomu tak není a 40 mld. schodku, který připravila vláda, to je skutečně smutná vizitka hospodaření vlády. Kdyby dnes někdo přiletěl třeba z Marsu a poslouchal předsedu vlády a jeho projev tady v Poslanecké sněmovně, tak by musel nabýt dojem, že Andrej Babiš je ve vládě od včerejška, nebo maximálně do ní přišel minulý týden. Protože podle něj všechno v uplynulých 30 letech bylo špatně, všichni jsme neschopní, nikdo nic neudělal, stále dokola opakoval škoda, že toto, škoda, že tamto, škoda, škoda a tak pořád dokola a pořád totéž. Tam chybí plán, tam chybí financování, tam je špatný zákon, tam nejsou peníze, tam je špatná Evropská unie, tamhle opozice, samozřejmě hlavně ODS, jinde je to chyba občanů, někde je to chyba aktivistů atd., atd.
Musím připomenout předsedovi vlády, že z těch 30 let on vládne šest let. Šest let je ve vládě, to je jeden a půl volebního období. A já jsem za tři hodiny tady neslyšel, že by řekl: Toto jsme udělali, toto jsme začali, toto jsme skončili, tady je nějaký výsledek. Každý politik může po šesti letech bilancovat, musí bilancovat, musí mít něco v ruce, musí ukazovat nějaké výsledky. A Andrej Babiš po šesti letech, kdy má v rukou hnutí ANO klíčové resorty, tak jediné, o čem mluví kromě té minulosti, jak je všechno špatně, tak o jakémsi plánu, jakýchsi plánech, ve kterých slibuje úplně všechno, ale výsledek nikde není.
Jak jsem říkal, premiér tady mluvil, mluvil tři hodiny, ale nic podstatného neřekl. To, co tu máme, je rozpočet, který není ani proinvestiční, ani antibyrokratický, ani rozvojový a kromě toho není ani vyrovnaný. A já musím říct, že předložit takový rozpočet po tolika letech bezprecedentního ekonomického růstu a velmi příznivých makroekonomických ukazatelů, to je prostě ostuda a je to neschopnost vlády. Věřte mi, že Občanskou demokratickou stranu netěší, že tady dochází k neustálému projídání těch ekonomicky úspěšných let. A proto jsme - a teď říkám bohužel, a myslím to vážně - bohužel už několikátý rok po sobě předložili k návrhu zákona o státním rozpočtu pozměňovací návrh, pozměňovací návrhy, kterými vracíme ten rozpočet nejenom do té podoby vyrovnaného rozpočtu, ale dokonce letos jsme dokázali vládě ukázat, jak by ten rozpočet mohl být sestaven i přebytkový. Čtyřicet šest miliard úspor - 46 miliard úspor, to je důkaz, že vláda opravdu mohla tyto finance ušetřit. Stačilo by, kdyby chtěla, stačilo by, kdyby toho byla schopna, ale to bohužel není tento případ.
Moji kolegové už při tom předcházejícím projednávání státního rozpočtu poukazovali na spoustu chyb. Já jsem zde připomenul ten největší hřích státního rozpočtu, což je deficit a špatná struktura. Ale chtěl bych k tomu uvést ještě několik příkladů, kde si myslím, že by bylo ještě možné pozměňovacími návrhy přece jenom něco napravit, ty nejhorší chyby. Uvedu tady dva příklady, které se týkají investic do dopravní infrastruktury a také do vzdělání. ***