(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Výbornému. Ještě, než budeme pokračovat, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od pana poslance Davida Kasala od 17.30 do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů.
Kolega Jurečka už nebude doplňovat vystoupení. V tom případě má slovo pan poslanec Roman Sklenák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já bohužel musím pana předsedu Výborného zklamat. My bychom se jako sociální demokracie určitě shodli na tom, že chceme podporovat rodiny s dětmi, také to děláme. Určitě chceme ocenit ženy, které vychovaly děti, a na spoustě dalšího, co zde zaznělo. Ale víte - hovořím směrem k předkladatelům - nestačí si tady stoupnout k mikrofonu a plamenně o tom hovořit, ale musíte to do té legislativní podoby nějak převést. A - poprosím, jestli bych mohl dohovořit... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Znovu požádám sněmovnu o klid, a to odleva přes střed až do doprava. A ještě chviličku posečkejte, oni se kolegové a kolegyně uklidní.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, pane místopředsedo. A bohužel musím konstatovat, že to, co je zde předloženo jako tisk, který právě projednáváme, je legislativě neuvěřitelně odfláknuté. Je to tak, nezlobte se na mě, kolegyně a kolegové. Už jenom když se podíváte na větu, která je tam uvedena jako jedna z mnoha, že procentní výměra starobního důchodu se zvyšuje o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, je-li pojištěncem žena. Tak každý, kdo má trošku právní povědomí, ví, že takhle není možné psát zákony. Tady je přece rovnost pohlaví a nemůžu v zákoně rozlišovat ženu a muže. A takovýchto legislativních nedostatků je tam mnoho. A tak jak řekla paní zpravodajka, já jsem přesvědčen, že kdyby se tento tisk schválil a dostal se k Ústavnímu soudu, tak prostě nemůže obstát.
Takže z tohoto důvodu, z důvodu legislativního provedení, se připojuji k paní zpravodajce a rovněž navrhuji návrh na zamítnutí. A pokud chceme podporovat rodiny s dětmi a chceme podporovat ty, kteří vychovali děti, tak musíme ty návrhy psát poněkud zodpovědně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní pan poslanec Bauer, potom pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny. Vážené dámy a pánové, dovolte mi opravdu několik krátkých, podle mého názoru objektivních poznámek. Já se nechci vyjadřovat ke kvalitě předloženého návrhu, to v žádném případě, ale jako členovi důchodové komise mi dovolte několik postřehů.
Já jsem si dal tu práci, a nejsem určitě jediný, abych si zaznamenal a nastudoval, jakým způsobem fungují důchodové komise a fungovaly důchodové komise, ať už u našich nejbližších sousedů, nebo všude jinde po světě. A musím říci, že ten model, který jsme zvolili v České republice, to znamená 44členná komise, nebo 45členná komise, kde se opravdu ta komise velmi často tváří a chová tak, že to je spíše plejáda názorů, není ta úplně optimální struktura. A jenom třeba v Anglii prostě důchodovou komisi tvořili dva tři lidé. A hlavně všude jinde po světě to rozdělili. To znamená, oni dali dohromady tým odborníků v počtu osmi, devíti, deseti členů, kteří se sešli a těm politikům zhodnotili současný stav a předložili variantní řešení, ať už prostě levicové, středové, nebo pravicové. A pak ti politici, většinou zastoupeni všemi politickými stranami, rozhodli, k jaké variantě se přikloní.
Z toho důvodu jsem přesvědčen, že řešit parametry důchodového systému v České republice bez elementární dohody většiny nebo relevantních politických stran není úplně dobré. Bohužel moje rok a půl trvající zkušenosti právě ze současné české důchodové komise, kde jsme k mému smutku řešili spíše věci týkající se okrajových věcí - neříkám, že nejsou důležité, ale okrajových věcí, které neměly a nemají žádný zásadní vliv na řešení těch fatálních problémů penzijního systému v České republice, k tomu jsme se ještě nedostali, maximálně na posledním jednání jsme hovořili o tom, jestli rozdělíme první pilíř na takzvaný nultý a ten první - se nemůžete divit tomu, že některé politické strany, poslanci nebo skupiny poslanců nečekají na výsledky důchodové komise, které zatím žádné nepřicházejí. A já se obávám, že ani do konce tohoto volebního období neprojdou koaliční radou, neprojdou touto vládou a nebudou dotaženy do paragrafového znění.
Z toho důvodů se nedivím tomu, že jak zástupci KDU-ČSL, nedivím se tomu, že jak zástupci SPD, ale předpokládám, že i jiné politické subjekty nebo skupiny poslanců budou předkládat své pozměňovací nebo jiné návrhy, které budou řešit fatální problémy, které nás čekají za několik desítek let v rámci důchodového systému. Mně osobně je velmi sympatické, že KDU-ČSL přichází s jedním ze slabých míst penzijního systému v České republice, což je natalita a podpora rodin v České republice. A přestože si myslím, že opravdu velké věci v rámci důchodů by měly být na základě shody většiny politických subjektů, tak si myslím, že není vhodné, aby tento návrh byl zamítnut v prvním čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Marian Jurečka. Máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl prostřednictvím vaším vzkázat panu kolegu Romanu Sklenákovi. Pokud tady citoval jednu část paragrafu navrhované novely tohoto zákona a říkal, že je to legislativně nedokonalé, tak já mu to docituji celé, aby to tady zaznělo. § 67b říká: "Procentní výměra starobního důchodu se zvyšuje o 500 korun měsíčně a) za každé vychované dítě, je-li pojištěncem žena, nebo b) za každé vychované dítě ve výlučné péči muže."
A já jsem tady na úvod v tom svém zdůvodnění těch parametrických úprav zmiňoval, že jsme se vypořádávali s otázkou rovnosti mužů a žen. A dovolte mi, pane poslanče, abych vám ocitoval: "Nejedná se tedy o diskriminaci, a to rovněž v souladu s mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen, článek 4 odst. 2, dle které zvláštní opatření zaměřená na ochranu mateřství nebudou považována za diskriminaci."
Ani jeden z nás tady nemůžeme říkat, že bychom byli ústavními právníky, odborníky. Ale myslím si, že tady můžeme evidentně říct, že už dnes náš právní řád zná opatření, kdy můžeme říkat, že některé věci nejsou stoprocentně rovnocenné mezi muži a ženami, protože je tady nějaký důvod ochrany mateřství. A myslím si, že my jsme tady tuto oblast postavili právě na tom, abychom některé specifické věci tady takto upravili.
A když budu pokračovat v tom § 67b, tak je tam odst. 2, který říká: "Podmínka výchovy dítěte podle předchozího odstavce je splněna, jestliže pojištěnec osobně pečuje nebo pečoval o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však pojištěnec ujal výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchova dítěte splněna, jestliže pojištěnec osobně pečuje nebo pečoval o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu pěti roků. To však neplatí, pokud pojištěnec před dosažením zletilosti dítěte přestal o dítě pečovat."
Je tedy tady jasně zřejmé, že se tady bavíme o tom, jestli je to muž, nebo žena zcela rovnoprávně. Takže tolik bych chtěl vyvrátit jednu konkrétní věc, která tady byla zmíněna z hlediska nedokonalosti. A já jsem si vědom, že opoziční strany to mají vždycky horší, náročnější z hlediska přípravy legislativních komplexních návrhů, jako je například přímo novela zákona, ještě novela zákona o důchodovém pojištění. Ale i ze své zkušenosti jako bývalého rezortního ministra chci říct, že když tam přišel opoziční poslanec - a teď si vezmu konkrétní příklad třeba bývalého kolegy, dnešního senátora Herberta Pavery - přišel a řekl: mám tady návrh. Tak jsem mu ve druhém čtení vyšel vstříc a řekl jsem na svém rezortu legislativně právnímu odboru: běžte a pomozte tenhle návrh cizelovat tak, aby to bylo legislativně právně v pořádku. A takovýto návrh opozičního poslance tady byl přijat. A já si říkám, co je to za problém, aby se tady ukázala dobrá vůle, pokud chceme opravdu řešit problémy. Pokud tady neplatí heslo kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
A když se podívám na programové prohlášení této vlády, otevřu si první stránku na straně 1 - jaké jsou hlavní strategické směry? Chceme důchodovou reformu. Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskuzí. - Jsme za polovinou funkčního období této Sněmovny. Prosím pěkně, kdy to chceme udělat? Budeme o tom pořád mluvit? ***