(15.30 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Za účelem podpory, a teď už jdu ke konkrétním parametrickým změnám novely tohoto zákona, tedy za účelem podpory pracujících rodičů a rovněž s ohledem na rodiny se specifickými potřebami s cílem umožnit oběma rodičům pružně řešit s ohledem na jejich skutečné potřeby slaďování rodinného a profesního života, a podle skutečné individuální potřeby se navrhuje možnost pro oba rodiče současně uplatnit vyloučenou dobu až do deseti let věku nejmladšího dítěte, o které rodiče pečují. Za současného stavu si vyloučenou dobu může (uplatnit) jen jeden z rodičů, a to pouze do čtyř věku nejmladšího dítěte. Zároveň se navrhuje prodloužení současné náhradní doby pojištění pro rodiče až do deseti let věku nejmladšího dítěte, pečují-li tito rodiče o tři a více dětí. Dosud tato náhradní doba platila pouze do čtyř let věku nejmladšího dítěte pro všechny děti a rodiče bez ohledu na počet vychovávaných dětí v rodině.
Další návrh, který představím, má za cíl podpořit získání vyšší kvalifikace a lepší přípravy na podmínky dnes tak často zmiňované společnosti 4.0 a následně snazší uplatnění na trhu práce, zároveň s přínosem pro rozvoj znalostí a inovativní ekonomiky, s vyššími mzdami a s pozitivním dopadem na budoucí příjmy důchodového systému a veřejných rozpočtů se tedy navrhuje započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění i po 31. prosinci roku 1995, kdy k této změně bohužel parametricky došlo, a to v souladu s původním záměrem zákonodárce, který takto tuto úpravu včlenil do tohoto zákona, která byla platná před 30. červnem roku 1995. To znamená, abychom lidi, kteří nad 18 let věku budou studovat příštích šest let na vysokých školách nebo vyšších odborných školách, tak aby i tito lidé měli tuto dobu studia započítávánu do náhradní doby pojištění.
Další parametrický návrh je umožnit lidem před důchodem přijmout zkrácené úvazky, protože je to dnes problém, kdy mnoho lidí v předdůchodové době 5, 7, 8, 10 let už s ohledem třeba na svůj fyzický stav by docela rádo přijalo zkrácený úvazek, ale mají obavu do toho jít především proto, že mají strach ze snížení vyměřovacího základu pro důchod. A my tedy navrhujeme, aby bylo možné si uplatnit dobu vyloučenou na příjem za posledních deset let před odchodem do důchodu tak, aby nedošlo ke snížení vyměřovacího základu pro výpočet důchodů. Myslím si, že spoustě lidem na trhu práce, takzvané pracovně označované skupině 55+, by toto opatření pomohlo, tito lidé by to přivítali, mnoho z nich by ekonomicky v pohodě mohlo fungovat s úvazkem 0,7, 0,8, ale nejdou do tohoto opatření, protože by si tím snížili svůj výpočtový základ pro výši důchodu.
Dále navrhujeme pomoci získat nárok na důchod lidem, kteří při dosažení důchodového věku nemají odpracovánu potřebnou dobu pojištění, a navrhujeme tedy snížení povinné doby pojištění na deset let pro získání nároku na důchod po dosažení důchodového věku. To se může týkat například matek s více dětmi, kterým chybí náhradní doba pojištění, nebo lidi, kterým chybí část odpracované doby. To se dále mimo jiné týká i mnoha cizinců, kteří u nás pracují a nepocházejí z EU nebo ze zemí, se kterými má ČR bilaterální smlouvu. Samozřejmě ten důchod se stanoví potom na základě výše základní výměry a dále procentní výměry podle počtu odpracovaných let. Takže samozřejmě důchod tito lidé budou mít nižší, ale budou mít alespoň nějaký nárok na důchod.
Dále navrhujeme umožnit matkám a samozřejmě v obdobných případech také otcům, kteří o děti pečovali místo matky, dřívější odchod do důchodu před dosažením důchodového věku, a to za každé vychované dítě o jeden rok a zároveň bez nějaké sankce, která by ovlivnila výši jejich vyměřeného důchodu. Je to opatření, které tady v minulosti bylo. Já jsem přesvědčen o tom, že to je svým způsobem férové opatření, které částečně pomáhá nejenom motivovat, ale kompenzovat rodiče, kteří v okamžiku, kdy se starají o tři, čtyři, pět dětí, řádně je vychovají, tak jsou za svůj život více opotřebeni fyzicky, psychicky, a umožnit jim podle počtu dětí odejít dříve do důchodu, tak jak to bylo v minulosti, si myslím, že je férové opatření. A chci tady podotknout, že toto opatření není v rozporu s postupným sbližováním věku odchodu do důchodu mužů a žen, ke kterému v našem důchodovém systému postupně dochází. Sjednocením věku odchodu do důchodu mužů a žen v plánovaném termínu bude naplněn soulad s požadavky evropské legislativy, a navržené opatření pro to využívá již zavedený mechanismus předčasného odchodu do důchodu, přičemž ohled na specifické podmínky výchovy dětí a ocenění a ochranu mateřství je důvodem pro osvobození od jinak stanovených sankcí. Myslím si, že to je jasné vysvětlení pro případné oponentní názory, že tady zavádíme určitou nerovnost mužů a žen s ohledem na věkovou hranici odchodu do důchodu.
Dále bych se chtěl dotknout opatření, která se týkají vdov a vdovců. Tady bych chtěl zdůraznit to, že situace vdov a vdovců v českém systému je opravdu velice obtížná, protože vdovy a vdovci mají měsíčně zhruba o 2,5 tisíce korun nižší důchodový příjem oproti průměrnému důchodu v ČR. Je to nejvíce ohrožená skupina lidí, důchodců, které v českém systému máme. Bavíme se zhruba o 600 tisících lidí, kteří v České republice žijí. Takže my si dovolujeme navrhnout parametrické úpravy - zmírnění požadavku doby pojištění zesnulého manžela/manželky o pět let pro nárok na starobní důchod jako podmínky pro získání nároku na vdovský a vdovecký důchod. Dále navrhujeme prodloužení minimální délky pobírání vdovských a vdoveckých důchodů z jednoho roku na pět let, protože si myslím, že situace, kdy vdova/vdovec má nárok na pobírání toho důchodu po dobu jednoho roku v situaci, kdy ti lidé se dostávají do opravdu obtížných životních situací, není úplně adekvátní.
Navrhujeme přiblížení hranice před starobním důchodem pro trvalé pobírání vdovských a vdoveckých důchodů ze čtyř na osm let před dosažením důchodového věku. Dále navrhujeme prodloužení období po skončení nároku, po které je možné vdovský důchod opět přiznat, pokud znovu nastanou podmínky pro nárok, a to ze dvou na pět let.
A asi to nejpodstatnější v této oblasti, navrhujeme zvýšení procentní výměry u vdovských a vdoveckých důchodů, a to ze současných 50 % na 80 % výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel/manželka v době smrti. Takže my se snažíme opravdu situaci vdov, vdovců těmito parametrickými úpravami výrazným způsobem zlepšit, protože kolikrát ta doba jednoho roku nároku na pobírání tohoto důchodu a 50 % toho nároku, na kolik by původně měl ten zesnulý manžel/manželka nárok, tak nám přijde to, co je dnes v tom systému, řekněme, hodně nesociální.
Dovolíme si ještě navrhnout, že pokud jsou splněny podmínky nároku na výplatu invalidního a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se procentní výměra obou - obou důchodů v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, není-li částka podle odst. 1 vyšší.
A už se budu blížit do konce a chtěl bych tady zmínit ještě klíčový návrh, který se týká řešení důsledků, nikoliv příčin, protože ty předchozí návrhy se snažily odstraňovat příčiny toho neférového nerovnoměrného stavu, který dneska máme, a teď tento návrh, který se snažíme navrhnout pro již maminky, které jsou dneska starobními důchodci, tak se snaží vlastně řešit ty důsledky, kdy tím, že tyto maminky často pracovaly na zkrácené úvazky, neměly tak vysoké příjmy, tak mají dnes důchody, které jsou zase, opět výrazně nižší. Tato skupina starobních důchodců - maminek, které vychovaly děti, má v průměru měsíčně důchod nižší o 1 800 korun oproti průměru. Zase je to nespravedlnost, diskriminace vůči těmto maminkám. Mohu říci, já jsem sám z pěti dětí, máme pět dětí a mojí mamince před zhruba osmi lety byl vypočten základní důchod na úrovni necelých 4 tisíc korun. Vychovala pět dětí, které plně ekonomicky pracují a živí tento průběžný systém. Uvádím to jako konkrétní příklad, jak ta nespravedlnost v absolutních číslech dokáže být potom drsná.
A teď k tomu návrhu. Snažíme se v tom návrhu jasně říci, aby za každé vychované dítě se takovéto mamince nebo otci, který měl dítě ve výlučné péči a vychovával takovéto dítě minimálně deset a více let, aby se takto za toto vychované dítě zvýšil měsíční důchod o 500 korun měsíčně. ***