(17.50 hodin)
(pokračuje Kremlík)
A teď konkrétně k vaší otázce. Státní fond dopravní infrastruktury bude příští rok hospodařit s rozpočtem 87,3 miliardy Kč včetně finančních prostředků z fondů Evropské unie. Tato částka však bude ještě letos navýšena o dodatečné zdroje ve výši 3,6 miliardy Kč, z toho 3 miliardy od Ministerstva financí a 600 milionů z kapitoly Ministerstva dopravy. Dohromady tak bude mít Státní fond dopravní infrastruktury k dispozici pro financování dopravní infrastruktury v roce 2020 částku téměř 91 miliardy Kč.
Dále Státní fond dopravní infrastruktury předpokládá, že v roce 2020 do financování dopravní infrastruktury rovněž zapojí očekávané zůstatky na účtech SFDI ve výši 2,5 miliardy Kč. Celková částka zdrojů pro financování dopravní infrastruktury v roce 2020 tak přesáhne 93 miliard Kč, což je jedna z nejvyšších částek, které budou z rozpočtu SFDI vynaloženy do financování dopravní infrastruktury. Za posledních pět let jsme do dopravní infrastruktury dali celkem 526 miliard Kč. Když se podíváte na můj facebook, tak uvidíte, jakým způsobem a jak rychle stavíme a jaké prostředky čerpáme. Vše mám v detailu tam uvedeno. Z této celkové částky, kterou jsem teď zmínil, to znamená z částky přibližně 93 miliard korun, budou více, než 17 miliard tvořit finanční prostředky z fondů Evropské unie a zbylou část pak představují národní zdroje.
Schválený rozpočet příjemce Státní železniční dopravní cesty v roce 2019 činil v národních zdrojích celkem částku 30,1 miliardy a v průběhu roku 2019 byl navýšen na výsledných 35,4 miliardy. Rok 2020 - návrh rozpočtu příjemce SŽDC činí v národních zdrojích 29,8 miliardy Kč. V roce 2020 bude rozpočet SŽDC postupně navyšován a již nyní je předpoklad navýšení k lednu 2020 na 30,28 miliardy Kč. V případě, že vznikne v průběhu roku 2020 vyšší potřeba financování, například díky urychlení přípravy některých akcí, a tato potřeba bude vyšší, než jaká je alokace uvedená v rozpočtu SFDI včetně aktuálních disponibilních prostředků SFDI, budou vedena jednání s Ministerstvem financí v návaznosti na vývoj státního rozpočtu.
A pokud jde o váš dotaz, který se týká konkrétně železniční trati Kladno a Praha, pak realizace je plánována od prosince roku 2021 do roku 2024 a v rozpočtu SFDI na rok 2020 jsou vyčleněny prostředky na přípravu v dostatečné výši. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím, pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane ministře. Já začnu odzadu. Děkuji za ujištění, že na tuto stavbu je plánováno dostatek finančních prostředků. Přesto mě zaujalo to, co jste říkal v tom množství čísel, která jste nám tady přednesl. Na konci jste řekl, že uvažujete, nebo že na začátku roku bude mít SŽDC něco přes 30 miliard korun. Přitom ona požadovala na nutné investice 47 miliard korun. Takže mě stále někde chybí zhruba 17 miliard korun, aby dostála těm všem naplánovaným stavbám, které by chtěla dělat v České republice. Takže bych poprosil o doplňující odpověď na svoji otázku, zda skutečně dokážete tím rozpočtem, i o něco zvýšeným, pokrýt investiční potřeby a připravené stavby. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Tak já velmi stručně. Jak jsem tady na začátku uvedl tu tabulku. Tabulku o tom, jak je běžné a standardní, že v průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu a zpravidla k navyšování těchto částek. Čili já bych chtěl říct, že stavby, které skutečně budou připraveny, tak samozřejmě budeme chtít financovat. Chceme budovat tady tu zemi, chceme budovat dálnice, chceme budovat železnice. To je odpověď na vaši otázku.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Válka, který bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci eNeschopenky.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak zase dvě minuty. Mě nepříjemně překvapilo, ale teď už se s tím nedá nic dělat, že MPSV zvolilo pro realizaci eNeschopenky průzkum bojem s tím, že se od ledna uvidí, kdo tedy tento boj prohraje. Jestli pacienti, protože těch se to týká a těm možná nebudeme moci vystavovat eNeschopenky. Zatím ty programy ani nikdo nezkouší. Nicméně zavádění těch programů vyžaduje finanční prostředky. Ty nemocnice je odněkud musí získat. Financuje je buď zřizovatel, nebo pojišťovny. Pojišťovny ovšem nepočítají, že by v úhradách hradily zavedení programu potřebného pro eNeschopenku.
Tak jsem se chtěl zeptat v té první otázce, jestli plánuje Ministerstvo zdravotnictví, že by alespoň v přímo řízených organizacích hradilo tyto programy, nebo zda plánuje, že je bude hradit plošně.
Druhá věc je, že práce s tím programem vystavování eNeschopenky není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, není žádný kód, který by se s touto administrativou spojený dal vykázat. A opakovaně jsme na zdravotním výboru debatovali, že někdo by toto hradit měl. Já jsem ve svém pozměňovacím návrhu alokoval část prostředků pro Ministerstvo zdravotnictví tak, aby tato úhrada byla možná.
Takže druhá část otázky - zda tento pozměňovací návrh podporujete. A s tím souvisí třetí. Pokud ne, jak vy vidíte úhradu tohoto výkonu, kdo by to měl dělat. Pokud vůbec. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, jsou to zapeklité otázky. A je otázka také, jestli jsou správně položeny na správnou osobu. Protože znovu stále opakuji, že eNeschopenka je projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, a mám občas pocit, že ten projekt patří pod ministerstvo, protože jsem na to stále dotazován, a občas trošku vyčítám kolegům z MPSV, že by mohli také trošku více komunikovat. Ale to je spíš otázka, snad se to zlepší.
Pokud jde o náklady, které jsou s tím spojeny v našich nemocnicích, já si nemyslím, že ty náklady budou nějak zásadní. My o tom komunikujeme s našimi přímo řízenými nemocnicemi. Dokonce teď hledáme nějaké řešení s IT odborníky. V některých nemocnicích už mají nějaký návrh, jak by to mohlo fungovat, který bychom pak chtěli aplikovat i v ostatních. Takže my velmi brzy přijdeme s nějakým návrhem, jak tu věc technicky řešit, možná i vlastními zdroji, že možná nebude nutné ani objednávat nějaké zásadně drahé externí služby. Takže to chystáme v jedné nemocnici. Nechci to říkat, protože pak by se všichni na to slítli. Ještě to není úplně hotové, ale nějaké prostě řešení chceme vymyslet, aby ty náklady byly co nejmenší.
My nemáme v tomto směru ani žádné možnosti, jak to financovat, žádný dotační titul. Myslím si, že to ani není skutečně něco, co by příslušelo ministerstvu. Já stále říkám, že pokud jsou nějaké náklady s eNeschopenkou, tak by asi primárně měly být hrazeny z MPSV, byť nakonec jsme se tedy shodli na tom, že pokud jde o úhradu konkrétním lékařům, tak tam nepočítáme s tím, že by byla zavedena. Je to nějaký konsenzus, který proběhl na vládě z toho důvodu, že ten názor je takový, že vlastně pokud je to eNeschopenka, tak ty procesy jsou elektronizovány, jednodušší, a tím pádem pokud dnes eNeschopenka není hrazena, tak je otázka, proč by měla být hrazena eNeschopenka, pokud je to tedy jednodušší způsob, jak tu neschopenku, doufejme tedy, vystavit. Ale znovu říkám, ta věc je primárně otázkou MPSV. ***