(17.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Jednalo se v této chvíli - mám informaci, že se jednalo se zájmovými subjekty, byly jim nabídnuty možnosti zjednodušených postupů a elektronického celního řízení. Tento postup umožňuje vývoz zboží do 30 minut od oznámení, a to 24 hodin 7 dní v týdnu.
Ve Strakonicích se evidují vývozy dvou pivovarů, které za období roku 2018 a prvního pololetí 2019 realizovaly 16 a 45 vývozů. Jeden z nich už využívá zjednodušený postup. A pro představu, Celní správa projednala v roce 2018 téměř 1,5 milionu vývozních celních prohlášení, přičemž v tom zjednodušeném režimu, o kterém jsem teď hovořila, je 88 %. Takže obdobně bylo postupováno ještě v dalších devíti případech.
Takže ta věc není rozhodnutá, ale nebudu vám zastírat, že analýza probíhá. To vám říkám zcela upřímně. Má to adekvátní důvody, protože jestliže elektronizace tak postupuje, tak skutečně my dnes nemusíme v regionech - a bude to vytipováno, bude to podrobně analyzováno - nemusíme ve všech regionech územní pracoviště tam držet. Platíte budovu, platíte lidi atd. Je to prostě neefektivní. Posouváme se dále a s tím musí souviset i nějaké hospodárné řízení. Se všemi dotčenými subjekty včetně zástupců pivovarů je jednáno a ta jednání probíhají.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Máte pravdu, tím hlavním subjektem je strakonický pivovar, který je ve vlastnictví právě města Strakonice. Je tam také snad i nemovitost, která je s tím pracovištěm celního úřadu, s tou pobočkou, spojena, takže i tuhle věc vezměte v úvahu, že pak asi bude třeba, aby se stát nějak vypořádal s tím pozůstatkem. Ale v zásadě bych chtěl požádat - vezměte v úvahu, že Strakonice jsou významným průmyslovým centrem, tradičním, v Jihočeském kraji, že je tam opravdu průmysl na poměrně velmi dobré úrovni, ať už tedy pivovarnický, ale i ostatní, kapacity jsou tam dobré a možnost zachovat celní úřad by určitě strakonickou samosprávu, ale i občany potěšila. Děkuji mockrát za vaši přímluvu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za toto doplnění. Já samozřejmě vůbec nechci nikoho trápit, ráda potěším občany, ale musím uvažovat spravedlivě a efektivně. Takže analýza se provádí, Strakonice jsou vytipovány, to říkám otevřeně. Vyhlášku podepisuji já a rozhodnu se opravdu po zralé a zodpovědné úvaze. Není to ještě na stole, pokud já nebudu všechny aspekty mít zhodnoceny. Nemovitost by se samozřejmě řešila.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To byla poslední interpelace z bloku prvních. Nyní tedy pan poslanec Jelínek bude interpelovat pana ministra Zaorálka ve věci SEFO a Hanáckých kasáren. Prosím.
Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře, v Olomouci byly dlouhá, dá se říci, staletí ve vlastnictví armády budovy Hanáckých kasáren. Budoucnost těchto významných budov v blízkosti centra krajského města není obyvatelům kraje lhostejná. Rád bych touto interpelací tlumočil jejich dotaz k budoucnosti těchto budov. Jelikož jsem relativně nedávno interpeloval vašeho předchůdce v otázce budoucnosti Středoevropského fóra, které je významným investičním počinem, který s napětím sleduje nejen odborná veřejnost v celé střední Evropě, chci tímto navázat na tuto interpelaci a požádat vás o informace o vývoji projektu Středoevropského fóra. Rád bych, aby rozbouřená debata o podobě Středoevropského fóra neohrozila realizaci této významné investice v oblasti kultury.
Proč spojuji tyto dvě otázky, je celkem jasné. Jedna varianta realizace Středoevropského fóra je možnost umístění této instituce do prostor Hanáckých kasáren. Mohu vás ujistit, že pokud byla veřejnost rozdělena otázkou vzhledu Středoevropského fóra, tak v otázce využití budov Hanáckých kasáren panuje jednotný názor na velmi nevhodné využití těchto budov pro Středoevropské fórum. Děkuji předem za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Jarošovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci kompenzace Ministerstvem životního prostředí zemědělcům za škody způsobené hraboši. Prosím.
Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, Českou republiku trápí v posledních letech i díky mírným zimám přemnožení hlodavců, kteří způsobují našim zemědělcům škody, jež se blíží miliardě korun. Tuto situaci lze nazvat kalamitou. Jelikož je plošná aplikace Stutoxu, která by pomohla kalamitu s přemnožením hrabošů řešit, Ministerstvem životního prostředí nepovolená a cílená aplikace do děr je vzhledem k rozsahu neúčinná, je situace v některých oblastech katastrofální. Škody zejména na ozimech dosahují až 80 %. V méně zasažených oblastech se k řešení problému používá zejména hluboká orba, cílená aplikace jedu do děr a budování bidýlek pro dravce, ale v nejvíce postižených oblastech to nestačí. To platí zejména pro jižní Moravu a některé oblasti Čech, kde je až 40 hraboších děr na metr čtvereční. Pokud se kalamitní situace nezačne urychleně řešit a v některých oblastech se nepovolí plošná aplikace účinného postřiku, mohou škůdci totálně zdevastovat místní zemědělství.
Ministerstvo životního prostředí odmítá povolovat postřik Stutoxem s ohledem na ochranu křečka polního i přes žádosti postižených zemědělců. Ti přišli o úrodu a krmivo, nehledě na to, že nemá smysl cokoli na podzim sázet, protože pak by se nejednalo o výsev, ale o výkrm hrabošů. Pokud Ministerstvo životního prostředí blokuje i v těchto opodstatněných případech plošné užití účinných látek k nápravě kalamitního výskytu hrabošů, pak je beze vší diskuse na místě stoprocentní kompenzace škod zemědělcům v postižených oblastech.
Pane ministře, zvažujete přehodnotit v některých lokalitách zákaz plošného trávení hraboše? A pokud ne, budete iniciovat vyplácení plošných kompenzací za škody způsobené našim zemědělcům?
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně.
Já prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci investic do železnic. Připraví se pan poslanec Válek.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, v návrhu státního rozpočtu není dostatek peněz do infrastruktury ani na dálnice a bohužel ani na železnice. Právě železnice, které jsou důležité kvůli rychlé dopravě, dostanou na příští rok znatelně menší částku než letos. Nyní mají na kontě 44 mld., ale rozpočet pro příští rok uvádí pouze 26 mld. Sice se počítá s tím, že částka se v průběhu roku ještě trochu zvýší, ale plánovaná částka na příští rok je cca o třetinu nižší než ta letošní, nemluvě o tom, že Správa železniční dopravní cesty požadovala na nutné investice 47 mld. korun a dostala cca polovinu toho, co by potřebovala.
Vláda plánuje modernizace tratí a vysokorychlostní železnice, ale při takto nízké plánované částce dojde spíše na údržbu a opravy současných zastaralých tratí. Takže se chci zeptat, jestli dokážete navrženým rozpočtem pokrýt investiční potřeby a naplánované a připravené stavby, a chci se zeptat, jak se toto snížení odrazí a jestli to postihne stavby, které jsou plánované ve Středočeském kraji, resp. jejich přípravu, například modernizaci trati Kladno - letiště Praha. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já jsem byl, myslím, že to bylo minulý týden, na setkání lídrů českého stavebnictví, kde jsme probírali klíčové investice v dopravní infrastruktuře pro období 2020 až 2021. Tam jsem prezentoval takovouto tabulku. (Ukazuje ji.) Ta má modré a oranžové sloupce. Když se podíváte na poslední tři modré sloupce, tak uvidíte roky 2020, 2021 až 2022. A tady vidíte, že předpokládané rozpočty bez úprav, jak jste o nich hovořil, jsou jedny z nejvyšších od roku 2007. Byly tam excesy v roce 2010, to byla éra ministra Řebíčka, a rok 2015, kdy se dočerpával operační program. Je běžně standardní, že se vždy rozpočty během roku upravují. ***