(16.00 hodin)
(pokračuje Votava)
Navrhuje se proto z části nárůstu příjmů rozpočtu přesunout potřebnou částku ve výši 3 mld. korun, jak jsem již řekl, a to ve prospěch rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a využití k navýšení reálných platů učitelek a učitelů v roce 2020. Předpokládá se navýšení zejména nadtarifní složky platů, třídnických, specializačních a osobních příplatků, která je v současném návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva školství minimalizována, a dorovnání zákonných nároků učitelek a učitelů vyplývajících ze zákoníku práce. Pozměňovací návrh podáváme tedy i na základě výzvy zaměstnavatelských a odborových organizací a cílem je najít nezbytné řešení navýšení platů učitelek, učitelů v souladu s programovým prohlášením vlády a rozpočtovými možnostmi státu. Samozřejmě bych byl velice rád, kdybyste tento pozměňovací návrh podpořili ve třetím čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Grebeníčka a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, obecně si dovolím konstatovat, že návrh zákona o státním rozpočtu, který předkládá tedy vláda, nebo vláda předložila, pokládám za současných podmínek s ohledem na ekonomický vývoj a očekávané příjmy v roce 2020 za vcelku racionální a odpovídající daným možnostem. Předesílám rovněž, že pozměňovací návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020, sněmovní dokument 3758, který předkládám a ke kterému se tímto hlásím, nejde proti konceptu vládního návrhu a neznamená ani mechanické dílčí navýšení prostředků pro rozpočtovou kapitolu Akademie věd za cenu toho, že by v jiné kapitole měly prostředky chybět. Podstatou mého pozměňovacího návrhu je navýšení prostředků kapitoly Akademie věd na institucionální podporu Ústavu výzkumu globální změny, jehož institucionální podpora je nyní velmi nízká, a to z nečerpaných a kumulujících se nároků z nespotřebovaných výdajů v kapitole Technologická agentura. Jde o prostředky pro odpovídající institucionální podporu výzkumu a řešení mimořádně závažných problémů, kterým musí republika dnes a zejména v budoucnosti čelit v souvislosti s klimatickými změnami a nepříznivými tendencemi vývoje, pokud jde o zhoršování kvality půdy a ohrožení vodních zdrojů a zásob vody.
Proto navrhuji: 1. Navýšení rozpočtu výdajů kapitoly 361 - Akademie věd ČR na specifickém ukazateli "infrastruktura výzkumu" a na průřezových ukazatelích "výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů" v tom "ze státního rozpočtu celkem" v tom "institucionální podpora celkem" o 50 mil. korun na rok 2020 s určením této částky k navýšení prostředků na institucionální podporu pro Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, veřejnou výzkumnou instituci.
2. Snížení výdajů v kapitole 377 - Technologická agentura ČR - na specifickém ukazateli "dotace jiným subjektům" a na průřezových ukazatelích "výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů", v tom "ze státního rozpočtu celkem", v tom "účelová podpora celkem" o 50 mil. korun a "účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací".
Krátké odůvodnění. V současnosti mimořádně stoupá význam výzkumu v oblasti závažných změn klimatu, průběhu počasí, přírody a životního prostředí ve střední Evropě, na území České republiky a v sousedních zemích v souvislosti s celkovými změnami klimatu a nepříznivými tendencemi vývoje, zejména vlivy globálního oteplování, problematikou nedostatku srážek a proměnami vývoje počasí, ohrožením vodních zdrojů a vysycháním a zhoršováním kvality půdy. Je žádoucí a naléhavé zajistit a posílit výzkum v této oblasti a garantovat určitou stabilitu výzkumné základny.
Ústav výzkumu globální změny Akademie věd, který se výzkumem v této oblasti zabývá, až dosud pokrýval převážnou část prostředků z grantů. Oproti většině výzkumných institucí zřizovaných Akademií věd, které jsou v souladu se standardem velmi podstatně financovány z prostředků institucionální podpory kapitoly 361 - Akademie věd ČR, tak například tento ústav podle údajů výroční zprávy za rok 2018 obdržel od Akademie věd jako zřizovatele běžné, tedy neinvestiční prostředky institucionální podpory v objemu 47 358 000 korun, což činilo pouhých 19,9 % výnosů instituce. Celých 80,1 % výnosů instituce bylo pořízeno mimo dotace zřizovatele. S ohledem na skutečnost, že jde o ústav s velkým vědeckým výkonem a dosahem, s mimořádně důležitými výstupy vzhledem k současným i budoucím problémům České republiky v této oblasti, je vhodné a žádoucí navýšit procento institucionální podpory ústavu tak, aby se přiblížilo standardu.
Zatím ústav získal přibližně 15 % financování formou základního financování, tedy z institucionálních prostředků z rozpočtu Akademie věd ČR. Zbytek, 85 %, získával formou individuálních grantů včetně mezinárodních projektů. Uznávaný standard pro obdobná pracoviště je však v poměru 70:30. Na rok 2020 jde o meziroční navýšení výdajů pro rozpočtovou kapitolu Akademie věd o 50 mil. korun. Toto navýšení by pak mělo být zachováno v dosaženém procentu institucionální podpory i pro léta následující. Snížení účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v kapitole 377 - Technologická agentura ČR navrhuji z důvodu nečerpání kumulujících se nároků z nespotřebovaných výdajů na tomto ukazateli. Snížení účelové podpory uvedené kapitoly v žádném případě tak neohrozí financování realizace programů a projektů této agentury.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost i za vaši případnou podporu. ***