(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s přednostním právem, zatím poslední přednostní právo, pan ministr kultury Lubomír Zaorálek, a připraví se tedy pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vám rád dal informaci, kterou si myslím, že je důležité, aby Sněmovna měla ve svém rozhodování. A doufám, že mi budete věřit. Já chci reagovat na vystoupení paní poslankyně Černochové. Její vystoupení v jednom bodě se týkalo toho - v neprospěch našeho příspěvku organizaci UNESCO. A bylo to zdůvodněno tím, že existuje údajně zásadní politizace práce UNESCO.
Já bych vám rád dal informaci, kterou si myslím, že je důležité, abyste měli. Navštívil jsem UNESCO nedávno, jednal jsem s paní ředitelkou Roessler, navštívil jsem generální konferenci UNESCO a rád bych tady řekl, a říkám to s naprostou jednoznačností, že jakákoliv politizace činnosti UNESCO v této chvíli neexistuje. V podstatě přestala. V UNESCO v této chvíli k žádné politizaci nedochází.
Rád bych vám řekl, že Česká republika se speciálně angažuje ve skupině, pracovní skupině, která se právě zabývá tím, aby byla důsledně depolitizována práce této organizace, aby všechny posudky i rozpravy byly vedeny skutečně odborně. A to, že se to daří, tedy není zásluhou toho, že bychom v tom postupovali tak skvěle a že bychom měli takové výsledky jenom my sami. Je to všeobecná snaha a samozřejmě ji podpořila skutečnost, že do konce roku bude platit to, že Izrael a Spojené státy vystoupily ze členství v UNESCO, což možná vám připadá jako strašně zásadní věc, ale já bych to trochu vysvětlil.
Spojené státy od roku 2011 neplatí svůj příspěvek, tudíž jim narostl poměrně za těch osm let velice významně dluh a zlé jazyky tvrdí, že Spojené státy vystoupily z členství v UNESCO také proto, aby vyřešily otázku poměrně rozsáhlého dluhu, který v této chvíli vůči UNESCO mají.
Zároveň bych vám rád řekl, že Spojené státy už několikrát z UNESCO vystoupily a vždycky se vrátily, abyste taky znali tuhle historii. A také byste měli vědět, že to, že Izrael a Spojené státy vystoupily z členství, tak znamená pouze to, že se neúčastní práce Generální konference a nemohou být voleny do výkonné rady, ale jinak samozřejmě zůstávají ve všech úmluvách, které uzavřely. Mohou dokonce se přihlašovat o další památky, dědictví. To znamená, ony postupují, rozumíte, ve všech těch úmluvách, pouze se neúčastní Generální konference a nemohou být voleny do výkonné rady. Takže abyste si nemysleli, že přestaly fungovat v UNESCO. Tam fungují, nejsou formálně členy.
A je důležité říci, že všechny materiály, které se týkají památek v Palestině a v Izraeli, v této chvíli procházejí UNESCO naprosto hladce, posuzovány pouze odborně a všechny politické debaty skončily. Prostě mi musíte věřit. V této chvíli není pravda, že práce UNESCO je politizována. Díky této nové situaci se podařilo odstranit politické rezoluce, dneska je tam nenajdete, a dokonce si myslím a dokážu tvrdit, že to, co se dneska projednává ve věci památek Palestiny a Izraele, je pojednáváno korektně, nezatěžováno politickými debatami. Takový je současný stav. A já opakuji tedy se vší odpovědností, že v této chvíli ten problém, který jsme tady mnohokrát řešili, v UNESCO neexistuje.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení - již máme tady standardní pořadí v obecné rozpravě, takže pan poslanec Vít Kaňkovský a připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil krátce se svými čtyřmi pozměňovacími návrhy ke státnímu rozpočtu 2020, a zároveň se k nim formálně hlásím. Jedná se o sněmovní dokumenty pod čísly 3862, 3863, 3864 a 3865.
První z pozměňovacích návrhů podávám společně se svou milou kolegyní Pavlou Golasowskou a týká se financování sociálních služeb. Problémy s financováním sociálních služeb už se stávající evergreenem Poslanecké sněmovny a jistě si všichni dobře vzpomínáme na ty hodiny a hodiny, které jsme zde strávili v letošním roce i v minulém roce, ale v tom letošním roce to bylo zvlášť výživné, kdy jsme diskutovali o dofinancování sociálních služeb a i výhledově o tom, jakým způsobem je potřeba přistoupit do budoucna k financování sociálních služeb s tolik avizovaným a stále ještě zde nepřijatým, nebo respektive ani nepodaným návrhem novely zákona o sociálních službách.
My jsme přesvědčeni o tom, že tak jak se vyvíjí demografická křivka, ale tak jak se vyvíjejí i náklady v sociálních službách, které jsou dané jednak nedostatkem pracovníků a také zvyšující se průměrnou mzdou, ale také faktory, které jsou neovlivnitelné, a to je navyšující se cena potravin, služeb, energií, že ta částka, která je alokována na příští rok pro sociální služby, opět zavdává domněnku, a myslím si, že oprávněnou domněnku, že budeme mít s financováním sociálních služeb problém. To samozřejmě nelze položit pouze na domněnkách. Toto už dávno spočítaly organizace, které se tím zabývají, zejména Asociace poskytovatelů v sociálních službách, a v tuto chvíli je propočítáno, že v návrhu rozpočtu na rok 2020 reálně chybí 1,5 miliardy korun. Proto jsme připravili několik variant pozměňovacích návrhů, které dávají možnost dofinancovat tuto potřebnou částku, a já bych velmi apeloval na Poslaneckou sněmovnu, aby tyto návrhy brala vážně.
Vzhledem k tomu, že mám v tuto chvíli informaci, a paní ministryně to už potvrdila i v médiích, že bude podporovat pozměňovací návrh, který doporučuje rozpočtový výbor, k navýšení stávajícího návrhu o 600 milionů korun, tak jsme připravili i variantu dalšího dofinancování o 900 milionů korun, tak aby došlo k tomu navýšení celkově o 1,5 miliardy korun. Tedy klub KDU-ČSL navrhuje několik variant. Jednak o celou tu částku 1,5 miliardy, anebo variantně při předpokladu, že bude schválen návrh rozpočtového výboru, v tomto případě bychom chtěli k těm 600 milionům dofinancovat ještě dalších 900 milionů korun.
Tolik tedy první pozměňovací návrh, který směřuje k dofinancování sociálních služeb.
Další tři pozměňovací návrhy jsou už směřované do oblasti zdravotnictví. První z nich podporuje částkou 30 milionů paliativní a hospicovou péči, protože návrh státního rozpočtu pro kapitolu Ministerstva zdravotnictví i přes některé nespotřebované finance z let minulých podle našeho názoru nereflektuje potřeby velmi dynamicky se rozvíjejícího segmentu paliativní a hospicové péče, a jsme přesvědčeni, že je potřeba na potřeby jak podpory kamenných hospiců, tak mobilní hospicové péče a vlastně i obnovy materiálně technické základy hospicové a paliativní péče dofinancovat 30 milionů korun. Zároveň jsme přesvědčeni o tom, že se nejedná o tak horentní sumu, kterou bychom nebyli schopni v tom rozpočtu najít, a myslím si, že i to navržené financování je reálné.
Třetí pozměňovací návrh odráží z našeho pohledu, z pohledu KDU-ČSL, ale i z pohledu odborníků, katastrofální podfinancování investic do fakultních nemocnic a dalších přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví. I samo Ministerstvo zdravotnictví v kapitole návrhu státního rozpočtu na rok 2020 tuto záležitost připouští. Vláda v čele s panem premiérem přiznává - a to teď není žádné politikum - že nám v krátkodobém horizontu schází 73 miliard korun k tomu, abychom zafinancovali obnovu materiálně-technického zázemí fakultních nemocnic a dalších přímo řízených organizací. Můžeme tedy říci odborně špičkových pracovišť, která ale na rozdíl od krajských nemocnic, které byly dlouhodobě financovány jak rozpočty krajů, tak evropskými fondy, tak bohužel v těch fakultních nemocnicích to zázemí neodpovídá té špičkové péči, která je tam poskytována. Z těchto důvodů navrhujeme posílení dotačního titulu pro financován strategických investic a dalších investic v přímo řízených organizacích o 500 milionů korun, tedy o půl miliardy korun.***