(9.40 hodin)
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130, jinak velmi významný zákon, zcela zásadní pro výzkum, vývoj a inovace.
Předtím, než uvedu ty změny, ještě musím uvést to, že tento vládní návrh navrhuje zcela zásadní změnu hodnocení tuzemského výzkumu, která proběhla už v letech minulých, v těch posledních dvou letech, v tuto chvíli se implementuje, a tato změna principiálně znamená posun od takzvané kvantity ke kvalitě. Jinými slovy, tuzemský výzkum a vědecké výstupy se nehodnotí už pouze na základě kvantitativních údajů, tzn. bibliometrických údajů, ale hodnotí se na základě žádosti odborné veřejnosti, na základě světových trendů, na základě kvalitativních ukazatelů, které jsou spojeny s kvalitou celé výzkumné organizace. (Hluk v sále.)
Z tohoto důvodu byl zaveden nový princip hodnocení, nová metodika hodnocení. Ta metodika se nazývá Metodika 2017+. S ohledem na to, že se postupně tato metodika zavádí jak na úroveň Akademie věd, tak na úroveň výzkumných organizací, tak na úroveň vysokých škol, bylo nutné změnit právě s ohledem na vysoké školy zákon tak, aby to hodnocení odpovídalo možnostem současných univerzit. Jinými slovy, navrhované úpravy zákona spočívají ve změně způsobu hodnocení výzkumu, vývoje a inovací ve smyslu toho, že je kladen důraz na hodnocení celé výzkumné organizace jako celku při současném zachování bibliometrické analýzy jednotlivých výsledků. Cílem tedy je stanovit základní postupy hodnocení výzkumných organizací. Podrobnosti potom jsou uvedeny právě v té metodice.
Součástí této změny je rovněž zavedení institutu projektu tzv. sdílených činností a současně víceméně z technických důvodů se zavádí i změna v poskytování informací prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a experimentálního vývoje a inovací. Současně ve změně způsobu se mění způsob zúčtování se státním rozpočtem v souvislosti s vyhláškou Ministerstva financí. (Hluk v sále trvá.)
Dovolte mi, abych se současně ještě vyjádřil k pozměňovacímu návrhu pana poslance Raise, kdy podstatou tohoto návrhu bylo nebo je zavedení nového institutu tzv. systémový projekt v oblasti inovací, který je velmi důležitý, protože prostřednictvím tohoto projektu, nebo spíše tohoto institutu, bude umožněna podpora určitých aktivit v oblasti inovací a inovačních služeb a rozvoje podnikání, které je nezbytné realizovat nebo koordinovat. To je důležité v rámci orgánů státní správy. To znamená, spadají do podpory výzkumu, vývoje a inovací a je účelné je realizovat právě v rámci programu podpory. S ohledem na věcné odůvodnění tohoto návrhu je vnímám jako vhodné a jako přijatelné.
Garanční výbor pro vědu, vzdělání, kulturu a mládež a tělovýchovu projednal novelu a podané pozměňovací návrhy 25. října. S procedurou hlasování, kterou svým způsobem svým usnesením garanční výbor doporučil, plně souhlasím. Současně se ztotožňuji se stanoviskem garančního výboru, který předložené pozměňovací návrhy doporučil. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Pane zpravodaji, je to třetí čtení, tam se nepředpokládá vystoupení zpravodaje. (Trvalý velký hluk v sále.) Ale pan zpravodaj se hlásí do rozpravy jako první a má slovo. Prosím.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Pan ministr to tady představil. Vy to asi nevíte, ale všeobecně je o mně známo, že já jsem spíš příznivcem kafemlýnku než tady toho hodnocení, ale nikdy jsem, ani v průběhu toho schvalování toho zákona jsem nijak tomu nebránil. A samozřejmě dneska ta situace je taková, že si myslím, že už to hodnocení Metodiky 2017+ prostě je a musíme se mu podřídit.
Nemůžu si odpustit poznámku, že já osobně si myslím, že během několika let ty výzkumné organizace od sebe opíšou všechny ty správy modulů 4 a 5 a nakonec to stejně bude bibliometrie. Pan ministr říkal, že jde o kvalitu, ne o kvantitu. Ono už i v tom kafemlýnku na konci šlo o kvalitu a ne o kvantitu, navíc se tam zavedl ten pilíř 2, který je dneska modulem 1, kde byly ty aplikované výsledky. Já to nechci nijak rozporovat. Myslím si, že po několika letech je dobré do toho systému nějakým způsobem zasáhnout a změnit ty zažité praxe tak, aby se výzkumné organizace třeba probudily a začaly fungovat lépe. Proto si myslím, že asi má smysl tu Metodiku 2017 podpořit.
Jediná věc, která mě na ní mrzí, je ta, že podle těch modulů 3, 4, 5 budou hodnoceny jenom vysoké školy, že se to nedotkne Akademie věd nebo výzkumných organizací. To si myslím, že je chyba a že by RVVI, případně vláda nějakým způsobem měly docílit toho, aby opravdu všechny výzkumné organizace, ať je to Akademie věd, vévéíčka jiných zřizovatelů a vysoké školy, byly hodnoceny podle jednoho stejného systému, tak aby byly porovnatelné. To je poznámka, kterou jsem chtěl říct, a myslím si, že k tomuto stavu bychom se měli časem dopracovat. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku, pan poslanec Bartoň. (Hluk v sále neustává.)
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já jenom navážu na předřečníka. Já nejsem zastánce kafemlýnku, takže podporuji jakýkoliv návrh, kde bude přesun od kvantity ke kvalitě. Nicméně musím uznat, že u kafemlýnku jsme přímo věděli, za jaký výsledek kolik korun jde, zatímco u tohoto návrhu, myslím, že to asi v modulech 3 až 5 bude, zatím nevíme finanční ohodnocení, jak bude navázáno na hodnocení. To zatím nevíme. Nicméně i přesto Piráti tento návrh podporují a budou hlasovat pro, i pro pozměňovací návrh. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Bělobrádek.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, když se Metodika 2017 vypracovávala, to bylo ještě za mého působení ve vládě, tak jsme právě nechtěli, aby bylo dopředu jasné, kolik musíte vyprodukovat článků, abyste dostali peníze, protože to právě vedlo k tomu, že se psaly články proto, aby věděli, jaké mají peníze. Já chápu, že to vysoké školy dělaly rády, protože potom měly nějaký přehled, ale taková motivace vychrlit víc článků, abych měl víc peněz, to myslím, že úplně není to, co jsme chtěli. Já tomu rozumím. Vždy když se to rozjíždí, tak to má nějaký spád, vysoké školy. Bylo to rozfázováno tak - a to je i možná otázka tady pana kolegy Váchy - protože vysoké školy se tomu trošku bránily a jsou v mnoha směrech složitější, protože jsou vysoké školy velké, malé, fakulty jsou různé, to znamená, tam to bylo trošku složitější, proto to bylo nafázované. A já si myslím, že v budoucnu určité sloučení, nebo aby ta metodika byla co nejvíce univerzální na všechny typy, tak by bylo dobré, i když ta specifika tam samozřejmě zůstávají, protože Akademie věd, ta výuka, tam je jí trošku méně, tam mají většinou jen PhD. studenty, zase na vysokých školách je to trošku jinak. Ale myslím si, že tohle je směr, který jsme nastavili, aby se skutečně už hodnotilo na světové a světově srovnatelné úrovni, protože bez toho se skutečně dál neposuneme.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, kdo do rozpravy. Pan ministr. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji za všechny připomínky. Já musím říct, že ta diskuse v těch posledních dvou třech letech byla velmi náročná, nicméně musím říct, že byla nesmírně korektní, protože v zásadě drtivá většina odborné veřejnosti se skutečně přiklonila k tomu, že cesta od kafemlýnku směrem k tzv. kvalitě je cestou správnou. Je faktem, že Metodika 2017+ neodchytá úplně všechno, tím spíše, že zde máme několik skupin organizací, které dělají výzkum, ať už to jsou privátní instituce, ať už to jsou instituce Akademie věd, nebo ať už to jsou vysoké školy, notabene ještě různé univerzity mají trochu jiný systém řízení výzkumu a pochopitelně i různé jiné výsledky, čili na to nahlížejí pochopitelně i z úhlu pohledu vlastních pracovišť a toho, jak se jich to dotkne.
V každém případě ale tento systém, tak jak jsme ho kompromisně dohodli s Českou konferenci rektorů, s Akademií věd, se všemi zájmovými skupinami v oblasti tuzemského výzkumu, plně odpovídá dneska světovým trendům. Je to vysoce pozitivně hodnoceno v zahraničí, že jsme k této kvalitativní změně přispěli.***