Středa 18. prosince 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
98.
Návrh poslanců Patrika Nachera, Roberta Králíčka, Marka Nováka,
Petra Venhody, Tomáše Kohoutka a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 320/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 320/1. (Hluk v sále.) Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Patrik Nacher. A poprosím vás o klid v sále. Děkuji a poprosím pana poslance Patrika Nachera, aby uvedl tento tisk.
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, děkuji. Jsem rád, že jsme se po roce a něco dostali k tomuto bodu. Já to odůvodním velmi stručně a předpokládám nějakou odbornější debatu v druhém čtení. My jsme se o tom dvakrát bavili na podvýboru pro ochranu spotřebitele, takže tam je to projednáno. Dokonce jsme i na základě té reakce, stanoviska vlády společně s kolegyní Helenou Válkou a kolegou Fridrichem dali pozměňovací návrh rovnou k tomu, abychom ten návrh zjednodušili.
O co jde? Dnes, jak asi dobře víte, se lidé mohou obracet na mimosoudní orgán, což je finanční arbitr, Energetický regulační úřad, Český telekomunikační úřad. V případě, že ten spotřebitel prohraje, většinou se potom neodvolává. To je praxe. Proto se také obrací na mimosoudní orgán, aby potom se nedostal k tomu soudu. Nicméně vzhledem k tomu, nebo v situaci, kdy vyhraje, tak ta dotčená firma většinou využije všech právních kroků a možností, to jest, odvolá se k soudu. A pak nastává ten okamžik, který my tady chceme řešit, protože... (Odmlka pro silný hluk.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Rozumím. Já bych poprosil poslance na levé i pravé straně jednacího sálu, aby se ztišili, abychom mohli projednávat tento bod. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Takže v momentu, kdy spotřebitel vyhraje u toho mimosoudního orgánu, ta společnost se obrátí na soud. A v té chvíli nastane ten okamžik, že na tom soudu není žalována ta instituce, která rozhodla, v tomhle případě finanční arbitr, není tam to klasické, to správní rozhodnutí správního úřadu a odvolání vůči tomu, ale žalovaný je tam ten spotřebitel. A v praxi nastává situace, že spotřebitel se dostane před ten soud, který začíná úplně od začátku, a ten mimosoudní orgán nemá ani informace o tom, že se ten případ dostal před soud. A my touto drobnou změnou chceme dosáhnout pouze toho, aby ten mimosoudní orgán o tom byl informován, jak vidíte z toho tisku.
To znamená, že - já to tady přečtu raději. Vyzve ho, aby soudu v určené lhůtě oznámil, zda v řízení bude uplatňovat práva podle věty druhé. Jinak práva v řízení uplatňovat nelze. Správní orgán může v řízení předkládat písemné vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměn o nařízeném jednání a žádat, aby mu bylo při jednání uděleno slovo. Vždy se mu však doručuje rozhodnutí ve věci samé nebo jiné rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí. Pro řízení o opravném prostředku se věty první až třetí použijí obdobně.
Jinými slovy, ten mimosoudní orgán se vlastně o tom dozví a může před tím soudem, protože on je i nadále nezávislý, vysvětlit to svoje rozhodnutí, kterým se postavil v té chvíli na stranu spotřebitele. Pokud totiž tohle nezměníme, tak se trošičku staví na hlavu celý ten systém mimosoudního řešení sporů, kdy člověk v touze jaksi najít spravedlnost se obrátí v příslušných věcech na mimosoudní orgán, třeba ve finančních záležitostech na finančního arbitra, neplatí tam soudní poplatek, nemusí si najímat advokáta apod., ten finanční arbitr rozhodne v jeho prospěch, on pak stejně se dostane před soud a v momentě, kdy ten finanční arbitr se o tom soudu nedozví, tak ten spotřebitel je tam sám jak nahý v trní a v zásadě se z výhody stává nevýhoda.
Takže jde pouze o tuto jednu drobnou věc konzultovanou s Ministerstvem spravedlnosti a i jsme vyšli vstříc tomu stanovisku vlády v bodě 4, kde říká, že z legislativně technického hlediska vláda upozorňuje, že návrh obsahuje nadbytečný negativní výčet práv apod. To jsme všechno v tom pozměňováku potom změnili. Já bych vás tedy poprosil o podporu a klidně o důkladnější debatu, kterou jsme vedli například s kolegou Leo Luzarem na tom podvýboru, a myslím si, že jsme si tam všechny ty věci a situace, které mohou teoreticky nastat, vyjasnili.
Já pro tuto chvíli děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Příslušný tisk vám byl rozeslán pod číslem 320 a představen kolegou Nacherem. Jde o rozhodování ve věcech, které spadají do části páté občanského soudního řádu, jak už tady bylo řečeno. Bylo částečně převedeno na správní orgány zejména z důvodu jejich úzké specializace. Takže myslím si, že stačí to, co uvedl pan kolega Nacher, a nevidím důvod to nějak dál rozebírat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Dominik Feri. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím trošku shrnout a řekněme doplnit kontext tohoto návrhu. Ono by se skutečně zdálo, že se jedná o velmi malou úpravu, o pár slov u řízení, které se zdá být vlastně jasné, a u řízení, které tak nějak by možná mohlo připomínat řízení před správním soudem. Přeci vystupuje tady nějaký účastník, je tady nějaký správní orgán, který závazně v té konkrétní věci rozhoduje o veřejném nebo soukromém subjektivním právu, a je tady nějaký soud. Ale ta dvě řízení - to řízení podle části páté a řízení podle soudního řádu správního je úplně odlišné. A pokusím se velmi ve zkratce vysvětlit, proč tomu tak je.
Zatímco tu bylo zmiňováno, to řízení před finančním arbitrem, tak jsou tam nějaké dvě osoby soukromého práva, nějaká osoba fyzická proti osobě právnické, a ten správní orgán tam vystupuje jako nezávislý třetí. Skutečně jako nějaký kvazisoudní orgán. A pak v tom dalším řízení... (Odmlka pro velký hluk. Předsedající: Pardon. Prosím.) A pak v tom dalším řízení, tam nemá podle mého soudu moc co dělat. Z jakého důvodu? Vezměte si, že se soudíte o pozemek nějakou třeba určovací žalobou, proti tomu rozhodnutí soudu se odvoláte, a pak by měl ten prvostupňový soud ještě nějakým způsobem podávat vyjádření další tomu soudu odvolacímu? Ne. Přesvědčivost toho rozhodnutí musí vyplývat z odůvodnění. Není žádnou potřebou, aby to ten soud, nebo ten arbitr tedy v tomto případě, odůvodňoval dále.
Zatímco ta situace v rámci správního soudnictví je úplně jiná. Když bude správní orgán rozhodovat vrchnostensky o nějaké vaší záležitosti nějakým správním rozhodnutím, tak pak je naprosto logické, že vystupuje v úplně jiné, posílené pozici, v pozici účastníka, v pozici žalovaného, pakliže podáte ke krajskému soudu správní žalobu. Tam to ten smysl dává. To znamená, my tu vlastně z nějakého důvodu zatahujeme někoho, kdo je nestranný, do toho procesu, a já rozumím tomu, že se může vyjádřit, nebo že by se měl vyjádřit, že by to bylo vhodné, aby se vyjádřil, ale to už se podává z účinné úpravy, protože umožní mu, aby se k žalobě písemně vyjádřil. To už dneska jde a není potřeba mu nějakým způsobem ještě rozšiřovat tu pravomoc a nutit ho, aby se toho řízení dále účastnil, stejně jako není vůbec nutné, a vláda to v tom zmiňuje a Patrik už to zmiňoval, že se s tím pak pozměňovacím návrhem vypořádá, proč zapovídat tomu finančnímu arbitrovi - například finančnímu arbitrovi, prostě někomu, kdo rozhodoval v tom předchozím řízení, aby činil dispoziční úkony. Vždyť přece on není vůbec účastník řízení. On nemůže dělat vůbec nic. Proč by to mělo být v zákoně explicitně stanoveno? Stejně jako to, že se musí nějak soud vypořádat s tím, proč rozhoduje jinak. To se dá dovodit systematickým výkladem.
To znamená, že já si vlastně nejsem moc úplně... (Odmlka pro neklid v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil, abychom se tady trošku zklidnili. Myslím si, že zase míra hluku úplně není nestandardní, ale přece jenom pana poslance to ruší, takže poprosím o klid.
Poslanec Dominik Feri: Mě to ruší, ale rozhodně mě to neuráží, protože u nás na právnické fakultě nejsou také debaty nebo přednášky o přezkumu správních rozhodnutí úplně nejpopulárnější. Naprosto to chápu. Je to velmi konkrétní věc.
Ale musíme si vlastně teď říci, jestli to něco přináší a jestli tady nevytváříme nějaký nový, paralelní systém v rámci českého soudního systému nebo systému rozhodování v těchto věcech, poněvadž máme tady správní soudnictví, máme tady to, kdy - proč vlastně je tam ta část pátá? Z prostého důvodu. Proto, že si stát řekl, jsou tady nějaké spory například z půjček atp. Nebo Český telekomunikační úřad. To je velmi konkrétní agenda, velmi mechanická, nějaké nedoplatky operátorovi nebo něco takového. Tak to pojďme delegovat na nějaký správní orgán, soudci jsou prostě drazí, rozhodování soudů. Je to velmi praktické. Jestli si vzpomínám, tak minulý rok měl nynější předseda Nejvyššího správního soudu Mazanec přednášku právě proto, že kritizoval, že v návrhu, ve věcném záměru civilního řádu soudního je vypuštěna část pátá. On řekl následující: Je to tuším 80 tisíc sporů ročně u ČTÚ a to by všechno spadlo na obecné soudy, kdyby to měly rozhodovat. Takže raději ať to rozhoduje nějaký specializovaný orgán. Takže to je ten důvod. To má nějaký smysl. Ale proč tady vytvářet de facto nějaký další systém mezi tím, který není ani správní soudnictví, ani to čisté řízení podle části páté. Jestli jsme nespokojeni s výsledky podle části páté, tak ji můžeme zrušit a můžeme to skutečně přesunout na ty obecné soudy.
Já rozhodně nebudu navrhovat zamítnutí nebo vrácení k dopracování, protože mi přijde, že ta debata by tady měla proběhnout, už jenom z důvodu, že ta budoucnost části páté je ještě docela otázná. Moc se neví, jestli zůstane zachována v budoucím civilním procesu, nebo nezůstane zachována v budoucím civilním procesu, ale pakliže oslovím nějaké civilisty nebo procesualisty a ti mi řeknou, tak tady to je tedy mnohem větší změna, než by se mohlo zdát, a má velmi zásadní důsledky, tak je to na pováženou. Vláda to také ostatně zmiňuje i v tom vládním rozhodnutí.
Co je podle mě to nejklíčovější, že přisuzujeme orgánu jinou úlohu, než by měl mít. Představa, že by ten prvostupňový soud u odvolacího soudu měl možnost vystoupit, že by tam ten soudce přišel a řekl by: tak já jsem rozhodl takhle, protože... a nějak by se vyrovnával s tím skutkovým stavem, tak to by byl asi špatný soudce. Dobrý soudce rozhoduje tak, že to rozhodnutí je přesvědčivé. Dokonce část českých soudců, předsedů krajských soudů dokonce říká, to už mi přijde moc ambiciózní, že ta rozhodnutí nemají být odůvodněna vůbec, protože když se rozhoduje správně, tak se rozhoduje prostě přesvědčivě. A my tady najednou z toho finančního arbitra děláme někoho, kdo není schopný své rozhodnutí důstojně a sdostatek odůvodnit a musí pak být účasten toho dalšího řízení před obecným soudem podle části páté. Vysoce technická věc.
A hezké svátky.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já přečtu omluvu, než dám slovo panu poslanci Patrikovi Nacherovi. Paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se omlouvá dnes mezi 18.15 a 19.00 z důvodů pracovních a pan poslanec Martin Kolovratník ruší svou omluvu, je přítomen. Prosím, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Tak ještě pár slov tedy nejen ke kolegovi Dominiku Ferimu, ale aby to bylo úplně jasné. Proč vůbec jsou ty mimosoudní orgány. Ty jsou proto, že u nás postavení spotřebitelů před soudem - trvá to dlouho, je to nákladné, ten výsledek je nepředvídatelný. V momentě, kdy se v těch věcech, v telekomunikacích obrátí na ČTÚ, v oblasti energetiky na ERÚ, v oblasti financí na finančního arbitra, tak se z hlediska řekněme jeho profesního zázemí, odbornosti očekává nejenom ten výsledek rychlý, mnohem levnější, ale že bude řekněme - nevím, jak to teď říct - vzhledem k té každodenní činnosti, kterou má ten mimosoudní orgán, že se věnuje pouze té úzce profilové záležitosti, takže to bude víc respektovaný výsledek, řekněme tomu. Nicméně samozřejmě rozumím tomu, že ty společnosti později využijí té možnosti to zažalovat, ten výsledek nerespektovat a dostat to zpátky před soud. A pak se dostáváme do té paradoxní situace, a to je ten paradox, že my tady máme mimosoudní orgány, které mají zlepšit postavení toho spotřebitele, mají to zrychlit, zlevnit a mají odbřemenit ty soudy, třeba kvůli nějakým bagatelním sporům, a najednou se stejně před ten soud dostaneme, ale najednou ten spotřebitel je tam v té pozici horší, protože, jak již bylo řečeno - já budu citovat z důvodové zprávy: Vzhledem k tomu, že v řízení podle části páté občanského soudního řádu nejde o klasický přezkum správního rozhodnutí jako ve správním soudnictví, není namístě, aby byl správní orgán účastníkem řízení. Žalován je tam ten spotřebitel. Logiku by to mělo, to, co říká Dominik Feri, kdyby byl žalován ten finanční arbitr a on by tam potom obhajoval, proč rozhodl, jak rozhodl. Ale žalován je najednou ten účastník, ten spotřebitel. Podstata rozhodování podle části páté OSŘ spočívá v tom, že soud projedná celou věc znovu. Tam se začíná znovu, a pokud dospěje k jinému závěru než správní orgán, rozhodne ve věci samé. Přesto by bylo vhodné, aby byla pozice správního orgánu posílena a zároveň byl soud povinen se s jeho rozhodnutím nějakým způsobem vypořádat, protože jinak to totiž staví na hlavu ten princip využívání mimosoudního orgánu a mimosoudního řešení těch sporů. Nic víc, nic míň.
Jsou dneska případy, a zeptejte se na to třeba institutu finančního arbitra, že prostě potom se to dostane před soud a ten finanční arbitr o tom ani neví. My jsme si dávali pozor, aby tam nikde nebylo, že je vedlejší účastník nebo něco podobného, protože ta kritika na podvýboru tam zazněla a zazněla tam i kritika toho, o čem mluvil Dominik Feri. Myslím si, že jsme se tím pozměňovacím návrhem s tím vším vypořádali, a nejde o nic jiného než jenom o to, aby ten mimosoudní orgán při tom soudním sporu mohl do toho nahlížet a mohl se vyjádřit, aby se to vůbec dozvěděl. V praxi je, že se to nedozví, a najednou ten spotřebitel je v krajně nevýhodné pozici.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Dominik Feri. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Co se týče ochrany spotřebitele, tak já souhlasím s tím, že by se to ten finanční arbitr měl rozhodně dozvědět. Rozhodně souhlasím také, nebo si myslím, že by i bylo správné, aby se mohl vyjádřit víckrát než jenom jednou písemně tomu soudu, když už ho ten soud o tom spraví nějakým přípisem. Ale je trošku zvláštní, když říkáme, že před tím finančním arbitrem je ten spotřebitel chráněn, když on má vystupovat jako nezávislý třetí, a pak ho vlastně vtáhneme ještě do toho řízení před tím obecným soudem podle části páté a budeme vlastně říkat, jakoby jo, jsi nezávislý, finanční arbitře, ale možná, že bys nám mohl říct něco na toho spotřebitele, ve prospěch spotřebitele. Když to zase převedu na to obecné řízení, tak si představte, že se budete soudit s nějakou společností, ohromnou korporací, o náhradu škody. Ten prvostupňový soud nějak rozhodne, ten nárok vám nepřizná a vy se pak odvoláte a podle logiky tady toho návrhu by ten soudce, který rozhodoval v prvním stupni, měl jít před ten odvolací soud a vlastně říkat něco jako - no on je takový, on je ten menší, je to ta slabší strana a měli bychom mu... a trošku popíše skutkový stav.
Rozumím tomu, kam se ten návrh chce dostat, proto ho taky nevracím, ale myslím si, že je na něm potřeba odvést ještě velké množství práce, ale v ústavně-právním výboru si s tím poradíme. Díky.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Marek Benda. Poprosím o klid v sále. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, chápu, že už jsme všichni relativně unaveni. Já jsem Patrika tak trochu varoval, že to není úplně triviální novelka, jak nám tady slibuje. Není to tak úplně jednoduché, jak to popisuje. Samozřejmě v drtivé většině případů, pokud se baví o tom korporátu, pokud se nebaví o těch jednotlivcích, tak k tomu soudu samozřejmě nejdou kvůli tomu jednomu příběhu, ten je jim přece úplně jedno. Tam se jde, pokud pro něco, tak pro nějaké precedenční rozhodnutí, pokud mají pocit, že ty předchozí kvazisprávní orgány rozhodují nějakým způsobem špatně. Takže ono je to mnohem složitější, než je nám to tady popisováno Patrikem v jeho nadšené ochraně spotřebitele. Ubohý spotřebitel proti zlým velkým korporátům. Ono to vždycky zní tak hezky, ale ten příběh je trochu složitější.
Nicméně nenavrhuji zamítnutí, pokusíme se to v ústavně-právním výboru nějak dočesat do nějakého konce. Jenom se může stát, že ve druhém čtení vstanu a řeknu vám: nepodařilo se nám to, zamítněme to jako celek. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nikoho nemám přihlášeného do obecné rozpravy. Ještě se podívám, nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o případná závěrečná slova. Není zájem. Ano, pan zpravodaj.
Poslanec Jakub Michálek: Já bych chtěl jenom říct, že to podporuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak super. Přečtu omluvu - paní poslankyně Margita Balaštíková se omlouvá od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme k přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru? Nikoho nevidím.
Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby byl přikázán tento tisk ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 406 přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Nevidím nikoho, takže nebude přikázán dalším výborům. Konstatuji, že jsme se vypořádali s tímto tiskem v prvém čtení, a děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji.
Přistoupíme k dalšímu bodu a tím je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.