Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Pikal)

16.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 250/ - druhé čtení

Z pověření Senátu předložený návrh zákona uvede paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, ujměte se slova. (Hluk v sále.)

Senátorka Jitka Seitlová: Vážený pane předsedající, zástupci vlády, vážení páni poslanci a paní poslankyně, budu hovořit tiše, aby mě bylo slyšet. (Paní senátorka mluví opravdu velmi potichu.) Není to proto, že bych měla nějaký názor na to, že je tu hluk, ale protože opravdu ta dispozice je tak velká, že budu muset takhle improvizovat. Dobrý? Dobrý to bude. (Sál se trošku ztišil.)

Přicházím před vás již podruhé s návrhem novely energetického zákona. Je to poměrně krátká novela, má asi čtyři nebo pět ustanovení a týká se § 47. Co je cílem této novely? Cílem je odstranit nespravedlivé povinnosti, které jsou stanovené vlastníkům nemovitostí, na kterých bylo zřízeno věcné břemeno distribučních prvků energetických sítí, a to hradit vždy náklady přeložek těchto energetických sítí i v případech, kdy tyto přeložky jsou naprosto nezbytné.

Současný platný zákon už po mnoho let, a já řeknu ještě z doby před rokem 1990, říká, že energetické společnosti mají právo zřizovat distribuční prvky elektroenergetických sítí na nemovitostech vlastníků, a to vždy. Pokud by se vlastník bránil, tak tam hrozí samozřejmě to právo i formou vyvlastnění. Za to, že je na vašem domě zřízena, například bývá to nejčastěji taková ta konzola, tak dostanete nějakou náhradu. Ta náhrada se řádově pohybuje ve stovkách až několika jednotek tisíců korun. Dříve před rokem 1990 to nebylo ani to, protože si vlastníci ani netroufli cokoli žádat, víme, že vlastnictví tehdy bylo velkou překážkou a nevýhodou a obavou. Současný platný zákon říká, že ve všech případech, kdy žadatel - může to být vlastník toho díla nebo ten, kdo tu přeložku má jako provozovatel - tak každý z těch žadatelů vždycky hradí náklady na tu přeložku. Náklady na přeložku se pohybují v hodnotách kolem padesáti, sto tisíc, dokonce už jsem v poslední době zaznamenala, mi píšou lidé i 150 tisíc.

A my v Senátu jsme připravili návrh, který chce odstranit výjimkou, kdy se jedná o případy zjevně nespravedlivé, aby žadatelé hradili tuto přeložku. Je to v případech, a zákon, ten návrh, který ten vámi leží, to definuje jako situace, kdy distribuční prvek, konzola, nebo to může být něco jiného, poškozuje ten objekt a daný provozovatel, vlastník distribuční soustavy, nezjedná nápravu, nebo v případech, kdy tak ukládá nějakou změnu na tom domě, která si vyvolá tu přeložku, ukládá zákon. Máme na mysli především stavební zákon. Ty situace v praxi jsou takové, že mám případy, kdy se na mě lidé obracejí, dům musí být zbořen. No dobrá, ale vy tam máte konzolu. No tak to zaplatíte 150 tisíc za to, že vám tu konzolu přeložíme.

Při celém projednávání tohoto drobného návrhu novely energetického zákona jsem se nesetkala s nikým, kdo by tu situaci vnímal jako spravedlivou. Ano, je to určitá výjimka pro tyto situace. Debata, která se vedla, byla velmi dlouhá a byla o tom, jak formulovat tyto nespravedlivé případy. Máme je jednak v zákoně, ale zejména je tam pojistka, která říká, že v případech, kdy to nebude jasné nebo bude tam spor, rozhoduje regulační úřad.

A pak tam je ještě jedna věc v zákoně, a to byla také velmi rozsáhlá diskuse nebo připomínky, které chodí nejenom mně, ale určitě i vám, že náklady na přeložku, které jsou účtovány, a de facto ji provádí vždy distributor nebo ten, kdo provozuje energetickou síť, jsou příliš vysoké. Ty připomínky chodí i od obcí, chodí od občanů. Čili do toho zákona jsme dali i povinnost, že ten, kdo provádí tu přeložku, ať už na náklady toho dotyčného, nebo na náklady někoho jiného, tak musí tomu, kdo to platí, dát položkové vyúčtování nákladů, musí mu je předem sdělit a potom to vyúčtování řešit. A opět spory by rozhodoval úřad regulační.

Je to velmi krátká novela a prosím o pozornost a zvážení, zda by byla Poslaneckou sněmovnou přijata. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji sněmovně, že zachovala klid. Já seznámím sněmovnu se dvěma omluvenkami: pan poslanec a předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek se nám omlouvá do konce jednacího dne od 10.30 hodin z důvodu účasti na pohřbu. A pan ministr životního prostředí Richard Brabec se omlouvá od 10.15 do konce jednání z pracovních důvodů.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych vás rád seznámil s usnesením hospodářského výboru číslo 183 z 15. května 2019 k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 250.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí výkladu paní senátorky Jirky Seitlové a zpravodajské zprávy mé a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně PČR sněmovní tisk 250 zamítnout. Za druhé pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, a za třetí pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny PČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Doplním, že usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 250/2 a že tedy garančním výborem je hospodářský výbor. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášen pouze pan poslanec Jurečka. Máte slovo.

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážená paní senátorko, dovolte mi, abych se k tomuto sněmovnímu tisku vyjádřil, protože byl jsem také přítomen na jednání hospodářského výboru coby jeho člen. A myslím si, že tady není úplně optimální to usnesení, které tady zaznělo, byť získalo na jednání hospodářského výboru v ten okamžik většinu. Ale pokud tady máme ve Sněmovně v průběhu třeba tohoto funkčního období Sněmovny opakované návrhy např. na zrušení daně z nemovitosti, nebo se tady snažíme narovnat neférové praktiky vůči spotřebitelům, pokud sledujeme třeba aktivity kolegy poslance Patrika Nachera, tak si položme otázku - vždyť tento návrh, tato senátní novela dává logiku v tom, že se snaží odstranit určitou disproporci v tom férovém prostředí, které tady prostě v tomto případě není. Proč má vlastník nemovitosti, který i řádně platí za elektřinu své faktury, strpět na svém domu, na své nemovitosti zařízení, které slouží k přenosu elektrické energie, a tedy pro byznys jiného subjektu? A v situaci, kdy rekonstruuje tuto budovu, tak musí nést náklady na tu danou přeložku v ten daný okamžik. Prostě když se nad tím zamyslíte a budete v situaci člověka, který tu nemovitost vlastní, v situaci mladé rodiny, která potřebuje ten dům např. zbourat nebo dělat rekonstrukci, tak opravdu není fér, že jste v situaci de facto nevolníka, který musí zaplatit náklady, a navíc ty náklady mu nejsou ani detailně vyčísleny.

Já bych byl opravdu rád, abychom se tady přes to usnesení hospodářského výboru zamysleli nad tím, že tato drobná novela energetického zákona vychází vstříc občanům, především těm, kteří se snaží nějakým způsobem zlepšit svoje bydlení, což jsou ve většině případů právě mladé rodiny. A zazněly tady částky, které hovoří o tom, že tyto náklady jsou v desítkách tisíc korun. Před 14 dny jsme tady vedli velkou debatu o zvýšení poplatků za zápisy v katastru nemovitostí. A jestliže tady jsme diskutovali o tom, jestli 2 000 korun je velká, nebo není velká částka a komplikující náklady na bydlení, tak v tomto případě se bavíme opravdu už o částkách, které jsou zásadní, které se blíží mnohdy třeba polovině výše daně z nemovitosti, o které se tady mluvilo, kterou tady navrhovala ODS zrušit. Takže prosím pěkně, neměňme paušálně přístup. A já trošku tady cítím v tom usnesení to, protože to je návrh Senátu, protože to je víceméně návrh reprezentovaný senátorkou, která reprezentuje i opoziční stranu, tak nemáme vůli ho projednat.

Já jsem si vědom toho argumentu, který tady možná zazní, že je tady připravovaná novela energetického zákona. Ale položme si otázku, kdy se ji podaří projednat a kdy bude její účinnost. A touto drobnou novelou můžeme tady v řádu několika měsíců ušetřit řádově desetitisíce korun především lidem, kteří bydlí na venkově, rodinám se středními a nižšími příjmy a mladým rodičům. Rodinám, které se snaží zajistit své bydlení.

Tak vás prosím pěkně, abyste zvážili, jakým způsobem přistoupíme k tomu rozhodování. A byl bych rád, abychom tuto novelu pustili do třetího čtení. Děkuji za pozornost a za případnou podporu.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan poslanec Adamec se hlásil do rozpravy z místa. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji vážený pane předsedající. Vážená paní senátorko, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si myslím, že samozřejmě všichni souhlasíme, že ten problém je potřeba vyřešit. Myslím, že kolega Jurečka to tady jasně řekl, ale vůbec si nemyslím, že je to z toho titulu, že by to navrhovala paní senátorka, nebo že by to byl dokonce opoziční návrh jako takový, ale spíš tam vidím velké problémy, a velmi mě mrzí, že tento návrh zákona, který svým způsobem sice je velmi jednoduše prezentovaný, jedná se snad o čtyři paragrafy, nicméně obsah já vidím velmi problematický hlavně po právní stránce. A mrzí mě, že si to nevzal ústavně-právní výbor. Protože tady to snad není ani o ekonomické záležitosti. Samozřejmě chápu, že pro majitele nemovitostí to může mít velmi nepříjemné následky, pokud dojde k nějaké změně, ale na druhé straně já vždycky říkám: buďme opatrní, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Protože tady vlastně vzniká určitá dvoukolejnost a něco, co vypadá velmi jednoduše, že by se mohlo vyřešit rozhodnutím ERÚ, a tady si vůbec nejsem jistý, jestli ERÚ vůbec je na to vybaven po právní stránce. Možná je, možná není, nechci to tady komentovat, abychom se stejně dostali k tomu, že případné spory se budou prohlubovat, skončí stejně u civilních soudů a budou se protahovat třeba i na roky, takže ten výsledek bude, řekl bych, velmi diskutabilní.

Já osobně nemám nic proti tomu propustit to do třetího čtení. Vůbec ne. Ale myslím si, že opravdu by se tím měli zabývat kolegové z ústavně-právního výboru, protože tady nejde o ten princip, ten je nám jasný - proč by měl platit někdo jiný službu někoho jiného, tomu já rozumím. Ale jde o to, abychom si tady prostě neudělali právní problém, který pak v důsledku bude znamenat, že ta situace nebude lepší, tak jak měli předkladatelé záměr, ale že se naopak zhorší a časově se ty problémy budou řešit podstatně delší dobu, než když to bude přímo řešit civilní soud.

Takže to jenom z mého doplnění proč samozřejmě hospodářský výbor zaujal záporné stanovisko, nicméně říkám, nebráním se tomu pustit to do třetího čtení, ale pak bych prosil zástupce ÚPV, aby si dobrovolně tento návrh zákona vzali, prozkoumali ho po právní stránce, protože tam já vidím největší problém.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Dovolím si procedurální poznámku, že případné zamítnutí budeme hlasovat až ve třetím čtení. A návrh na vrácení zpět k projednání výborům zatím nezazněl. V tuto chvíli nemám dalších přihlášek... Pan poslanec Jurečka, prosím.

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych ještě navázal na předřečníka a i teď po konzultaci s paní senátorkou ještě předtím, než budeme tady hlasovat případně o tom zamítnutí, tak bych byl rád a dávám návrh, abychom tuto novelu vrátili do prvního čtení, aby případně byl prostor pro rozšířené projednání v rámci třeba ústavně-právního výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vrácení do prvního čtení není úplně možný postup, ale je možno to vrátit garančnímu výboru. Dobře, znamenám si. A opět připomenu, že hlasování o zamítnutí se koná případně až ve třetím čtení.

Zeptám se znovu, jestli se ještě někdo další hlásí v tuto chvíli do obecné rozpravy. (Hluk v sále.) Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatelky nebo ze strany zpravodaje. Paní navrhovatelka má zájem. Prosím paní senátorku o závěrečné slovo a prosím sněmovnu o klid.

Senátorka Jitka Seitlová: Vážený pane předsedající, vážení zástupci vlády, dámy a pánové, já sice mluvím opravdu špatně (hlasová indispozice), ale přesto mi dovolte ještě na závěr pár slov.

Výhrady, které byly k tomu návrhu předloženy z hlediska právního, jsou, řekněme, k diskusi, nicméně nejsou zásadní a nejsou takové, že bychom mohli jednoznačně říci, že tak jak je to formulované, je to chybné. Na druhé straně souhlasím s tím, co navrhuje pan poslanec Marian Jurečka, aby se to případně ještě vrátilo. A byla jsem skoro překvapená, že hospodářský výbor, nikdo nepředložil pozměňovací návrhy, které by případné výhrady, které mohou být, aby se to třeba zpřesnilo, nepředložil. Takže já bych tuto situaci určitě přivítala.

Mluvili jsme tady, už když jsem ten návrh předkládala, o tom, že bude velký energetický zákon. Bude dokonce malý energetický zákon. Malý energetický zákon už je u nás. Je to zákon o hospodaření s energiemi. Žádná věc, která by se týkala tohoto problému, tam řešena nebyla. Téměř rok zasedala na Ministerstvu průmyslu a obchodu k těmto přeložkám pracovní komise. Scházela se téměř rok. A ten problém, byť znovu říkám ano, může být jistě vždycky vylepšení, a já bych ho vítala, ale za ten rok se nepodařilo najít dohodu, jak přeložky řešit. (Hluk v sále.) Prostě distribuční společnosti to nechtějí, a hotovo. Takže vždycky byly na té pracovní komisi proti. Rok jednání, kdy jsme se scházeli, a nedošlo se k nějakému řešení. To, co předkládám, je to řešení, které je cestou, a myslím si, že opravdu není vysloveně, jak tady bylo řečeno, že má závažné chyby - ne, já se nedomnívám, že má závažné chyby. A můžeme diskutovat o těch jednotlivých ustanoveních, která tam jsou.

Dámy a pánové, jsou tu na jedné straně distribuční společnosti. Já jim rozumím. Kdybych byla na jejich místě, také bych se bránila jakékoliv výjimce a změně. Ale na druhé straně jsou tady občané, jsou tady vlastníci nemovitostí, a Parlament je ten, kdo má ty zájmy vyvažovat. A jak už jsem řekla, nesetkala jsem se s tím, kdo by mi řekl, že tak, jak to je, tak je to správné a spravedlivé. Zvažme tedy prosím, jak situaci vyřešit. (Hluk v sále.) Nejsme tu jenom za distribuční společnosti, byť nechci proti nim žádným způsobem vystupovat. Chápu jejich zájem. Ale je tu zájem na tom, abychom odstranili zjevnou nespravedlnost, která se tu táhne už z doby minulého režimu. Hrubou zjevnou nespravedlnost.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Svolám kolegy do sálu, protože budeme hlasovat. Za klub. Dobře, tak prosím pana poslance Adamce.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní senátorko, já bych si dovolil za klub ODS vám sdělit naše stanovisko. My podpoříme vrácení, přerušení... tedy to vrácení do výboru, zpět do garančního výboru, s tím, že vyzýváme ústavně-právní výbor, aby se vyjádřil k právním aspektům návrhu tohoto zákona. Děkuji za pozornost..

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla tedy výzva. Já jenom pro ty, kteří dorazili poté, co jsem svolal. Budeme hlasovat o vrácení tohoto návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání.

Jestli všichni víme, o čem budeme hlasovat, zahajuji hlasování. Ptám se tedy, kdo je pro. Kdo je proti? Já jsem tam zaznamenal, jestli byla žádost o odhlášení. Pozdě. Já se omlouvám, v tom případě toto hlasování je zmatečné. Nejdřív vás tedy všechny odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami a budeme hlasování opakovat. (Hluk v sále.) Prosím, případně příště i klepat. To je líp slyšet. Vypadá to, že počet přihlášených se nám ustálil.

Já tedy opakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, že vrátíme tento návrh zákona k novému projednání garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 96 je přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 56, proti 55. Návrh nebyl přijat, takže budeme v projednávání pokračovat.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být řádně odůvodněny. Ptám se tedy, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy nebo má případně nějaké další procedurální návrhy. Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě. Zřejmě tomu tak není. Nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom v tuto chvíli měli hlasovat, takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji navrhovatelce, děkuji zpravodaji.

Budeme pokračovat. A nyní je zde bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.