Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Radek Vondráček)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací
daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění
/sněmovní tisk 572/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, ještě jednou. Dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění. V návrhu zákona jsou obsaženy změny daňových zákonů v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění, ke kterým má dojít s účinnosti od 1. ledna 2020 s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti v průběhu horu 2020 nebo 2022. Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu.

Novela zákona o daních z příjmů přináší sjednocení v používané terminologii, která se týká mezinárodních smluv, a doplnění transpozice směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, takzvaná směrnice ATAD. V zákoně o dani z přidané hodnoty se počítá s povinnou implementací unijního práva a s ní související legislativně technické úpravy. Touto implementací dochází ke zlepšení stávajícího systému daně z přidané hodnoty v oblasti intrakomunitárního dodání zboží zavedením dílčích opatření, a to zavedení dodatečných podmínek pro osvobození od daně předání zboží do jiného členského státu, které povedou k větší právní jistotě právních subjektů a rovněž ke zvýšení kvality a spolehlivosti údajů v systému výměny informací mezi členskými státy, což má klíčový význam při boji proti daňovým podvodům.

Dále se jedná o harmonizaci pravidel pro uplatňování daně z přidané hodnoty u přeshraničních dodání zboží řetězci s jedinou přepravou a harmonizaci pravidel a standardizaci postupů pro přeshraniční dodání zboží v rámci režimu skladu pro předem známého odběratele.

Dále se jedná o úpravu zvláštního režimu pro cestovní službu a osvobození od daně při vývozu zboží v návaznosti na nedávné rozsudky Soudního dvora Evropské unie. V zákoně o spotřebních daních dochází k implementaci unijního práva, které nově do celního území Evropské unie a území Evropské unie zahrnuje italskou obec Campione d´Italia a italské vody jezera Lugano. Tato směrnice se formálně bez věcného dopadu promítá i do zákona o dani z přidané hodnoty.

V novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní se zavádí nový okruh automaticky vyměňovaných informací podle takzvané směrnice DAC 6, což je novela směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Návrh zavádí výměnu takzvaných oznamovaných přeshraničních uspořádání, což jsou doporučení, návody, stanoviska a podobné dokumenty, které mají přeshraniční dopad a naplňují zákonem vymezené znaky nasvědčující, že by mohlo docházet k vyhýbání se daňovým povinnostem.

Návrh představuje čistou transpozici, která v žádném případě nejde nad rámec požadavku směrnice. Směrnice sice například umožňuje nad rámec minimálních požadavků sbírat i čistě vnitrostátní uspořádání, ale Ministerstvo financí se rozhodlo této a dalších rozšiřujících možností nevyužít. Oznámená uspořádání se budou vyměňovat mezi dotčenými státy Evropské unie. Návrh zákona je postaven na principu, že povinnost oznámit uspořádání neznamená bez dalšího, že je uspořádání závadné a že je nezákonné podle něj postupovat. Finanční úřady tak nebudou k oznamovatelům uspořádání přistupovat apriorně jako k někomu, kdo se snaží vyhýbat daňovým povinnostem. Stejně tak ale platí, že absence reakce daňových orgánů na podané oznámení neznamená, že uspořádání je v pořádku a že je postup podle něj v souladu se zákonem; to výslovně požaduje i směrnice DAC 6.

Hlavním cílem opatření je zejména odhalit slabiny daňového systému, zejména v návaznosti na možnosti vyhnout se zdanění vyvedením zisků do jiných států, ve kterých je nízká nebo nulová daň. V návaznosti na podaná oznámení lze zejména učinit systémová opatření, ať již na poli mezinárodní spolupráce, tak vnitrostátně změnou postupu správců daně nebo - pokud by to nestačilo - změnou daňových zákonů.

Povinnost oznamovat toto uspořádání koliduje s povinností advokátů, daňových poradců a dalších právních profesionálů, kteří musí dodržovat profesní mlčenlivost jak v průběhu meziresortního připomínkového řízení, tak při projednání návrhu zákona v orgánech Legislativní rady vlády. Proto Ministerstvo financí komunikovalo s Českou advokátní komorou a Komorou daňových poradců, tak aby bylo co nejméně zasaženo do profesní mlčenlivosti a přitom byla směrnice správně transponována. V tomto směru bylo dosaženo kompromisního řešení, které je přijatelné jak pro navrhovatele vládního návrhu zákona, tak pro profesní komory.

Novela zákona o zvláštním řízení soudním pak představuje pouze technickou novelu v návaznosti na transpozici směrnice o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii. Návrh byl vypracován ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Poprosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Dolejš jako zpravodaj pro prvé čtení.

Poslanec Jiří Dolejš: Já vám, pane předsedo, děkuji za slovo. Jak jste mohli slyšet v úvodním slově paní ministryně, tato předloha se týká problematiky vyhýbání se daňovým povinnostem, což je problematika nepochybně významná. Všichni chceme ucpávat ty různé díry a stavět překážky do cesty různým daňovým šikulům a tady nám sloužila jako inspirace a zdroj práva především Evropská unie.

Je to novela obšírná, je to novela implementační, je to novela, která se týká pěti českých zákonů, které tady paní ministryně vyjmenovala. Připomenu jen daň z příjmu, spotřební daň, DPH, mezinárodní spolupráci při správě daní a pochopitelně tam bylo zmíněno i zvláštní řízení soudní. Takže já myslím, že práce na projednání, vstřebání tohoto návrhu bude více než dost. Myslím, že v prvním čtení rozhodně není důvod tomu nikterak bránit a že se těšíme zejména na půdě i garančního výboru, tedy rozpočtového, že to projednáme.

Je třeba říci, že tam původně bylo kalkulováno s tím, že by se to mělo spustit od 1. ledna 2020. Jak je zjevné, tak to se asi nestihne, ale tento problém se nepochybně zvládne v rámci dalšího projednávání. Já nechci zdržovat. Za mě je to v tuto chvíli všechno.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu a ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení. Nikoho v sále nevidím. Končím obecnou rozpravu a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru? Nikdo v sále se nehlásí. Přivolal jsem kolegy z předsálí a budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 89 přihlášeno 149, pro 137, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se, zda je zde v sále někdo, kdo má zájem navrhnout přikázání jinému výboru. Nikoho takového nevidím. Všem vám děkuji a končím prvé čtení tohoto návrhu.

Otevírám bod 23, kterým je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.