Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

4.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020
/sněmovní tisk 605/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede z pověření vlády místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, kterou prosím, aby se ujala slova.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych přiblížila posun v projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, který schválila Poslanecká sněmovna v prvním čtení.

Návrh státního rozpočtu byl projednáván v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. Dovolte mi, abych nyní poděkovala všem gesčním výborům za projednání jednotlivých kapitol státního rozpočtu a rozpočtovému výboru pak za souhrnné jednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

Předpokládám, že na dnešním jednání budou předneseny pozměňující návrhy k návrhu státního rozpočtu a v této souvislosti si dovolím jenom malou technickou poznámku, že kapitola Všeobecná pokladní správa má rozpočet výdajů ve výši více než 163 mld. Kč obsažený v desítkách položek. Předem upozorňuji, že jakýkoliv pozměňovací návrh, který by se týkal právě kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí bezpodmínečně obsahovat i konkrétní specifikaci dotčených položek, jinak je takový návrh nehlasovatelný.

Dále bych chtěla poznamenat, že zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje zákonnou minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Svoje stanovisko k jednotlivým navrženým pozměňovacím návrhům sdělím při hlasování ve třetím čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím tento návrh přikázal k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 605/2. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Miloslava Vostrá. Paní předsedkyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru z 32. schůze ze dne 20. listopadu 2019 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, sněmovní tisk 605, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2020 ve druhém čtení.

Po úvodním slově ministryně financí Aleny Schillerové ze dne 9. října 2019, zpravodajské zprávě poslankyně Vostré a po rozpravě rozpočtový výbor

I. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu podle usnesení číslo 751 ze dne 23. října tohoto roku a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou výboru hospodářského, který projednal kapitolu 374 - Správa státních hmotných rezerv a usnesení nepřijal;

II. konstatuje, že následující výbory doporučily Poslanecké sněmovně přijmout tato doprovodná usnesení:

1. Návrh hospodářského výboru: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby příjmy z prodeje strategických zásob Správy státních hmotných rezerv byly účelově vázány pro budoucí obnovu strategických zásob a požadavků na Správu státních hmotných rezerv.";

2. Návrh výboru pro obranu: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby v rámci probíhajícího projednávání Návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2020 odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu a příslušníky bezpečnostních sborů (dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) a státními zaměstnanci (dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě).";

3. Návrh výboru pro bezpečnost: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby zohlednila specifické postavení zaměstnanců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na trhu práce a odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a příslušníky bezpečnostních sborů (podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů) a státními zaměstnanci (podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů), udržela nárůst platů a průběžné personální posilování tohoto úřadu.";

4. Návrh volebního výboru: "Poslanecká sněmovna upozorňuje vládu na nutnost implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2010/13/EU o koordinaci některých právních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1808 včetně finančních podmínek pro její realizaci navýšením rozpočtu RRTV ve výši do 10 000 000,- Kč na nutné provozní a personální výdaje.";

5. Návrh zahraničního výboru: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby zohlednila specifika povolání zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí a jím zřizovaných složek na trhu práce a zajistila jim odpovídající nárůst platů.";

III. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (sněmovní tisk 605) a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2020 přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2020 podle sněmovního tisku 605 ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle příloh 1 a 2 tohoto usnesení."

Vzhledem k tomu, že obě zmiňované přílohy máte podány v usnesení, tak myslím, že není nutné, abych je tady načítala, protože celý tento dokument máte všichni písemně k dispozici. Toto je vše ze zpravodajské zprávy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A mám tady ještě omluvu, kdy se z jednání schůze mezi 19. a 20. hodinou z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Josef Kott.

K předloženému návrhu nyní otevírám podrobnou rozpravu a mám tady dvě přednostní přihlášky. Jako první vystoupí v zastoupení předsedy poslaneckého klubu s přednostním právem paní poslankyně Jana Černochová a následně se připraví opět s přednostním právem, navíc písemné přihlášky jsou to, pan předseda Miroslav Kalousek. Tak prosím máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Krásné odpoledne, dámy a pánové, vážení členové vlády. Jak jsem avizovala i na výboru pro obranu, budu předkládat pozměňovací návrhy, které, jak pevně věřím, budou mít podporu současné vládní koalice, protože to byla právě tato vládní koalice, která se zavázala k tomu, abychom se postupně jednotlivými rozpočty dostali k plnění našeho závazku vůči Severoatlantické alianci, tak aby Česká republika nebyla černým pasažérem a vydávala na obranu 2 % HDP.

Jsem ráda, že je přítomen i pan ministr obrany, který jistě mi dá za pravdu, že těch akvizičních projektů, které nás čekají ať už v tom rozpočtu roku 2020, nebo v těch dalších letech, je hodně a finančních prostředků se mu nebude dostávat. Při této příležitosti bych i ráda zmínila to, že jsem, tuším, někdy zkraje letošního roku předkládala návrh, který by uzákonil právě ta 2 % HDP do právního předpisu, tak aby se Ministerstvu obrany a příslušnému ministrovi usnadnil v dalších letech život v tom smyslu, že nebude muset bojovat s jinými ministry o každou miliardu. Takže pokud bude tato vláda více socialistická, což si myslím, že už možná ani nejde, než tato vláda, tak aby přidávala ještě více finančních prostředků a projídala rozpočet, tak jako jsme toho svědky.

Tady je naprosto zřejmé, že pro rozpočet roku 2020, pro to, aby bylo více finančních prostředků v příjmové části, tak se sahalo i do strategických rezerv, do zásob, které by se měly skutečně používat v časech výjimečných, jako jsou například různé živelní katastrofy, povodně, zemětřesení nebo mimořádné bezpečnostní události. Ne teď v době konjunktury.

K těm pozměňovacím návrhům. Dovolte mi, abych se... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid v jednacím sále. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacím návrhům. Jeden je pod číslem 3854, kde navrhuji snížit specifický výdajový ukazatel "příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí" kapitoly státního rozpočtu č. 306 - Ministerstvo zahraničních věcí z částky 1.496.676.859,- Kč na částku 1.466.481.859,- Kč. Je to snížení o 30.195.000,- Kč.

Navrhuji zvýšit výdaje kapitoly 307 - Ministerstvo obrany výdajový blok "zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky, výdajový okruh "zajistit činnost a rozvoj bojových sil, sil bojové podpory a bojového zabezpečení" o tuto částku, tedy o částku 30.195.000,- Kč.

Dovolte mi stručně odůvodnit. Jedním ze zdrojů pro posílení rozpočtu ministerstva obrany by měla být částka ve výši 30.195.000,- Kč z rozpočtové kapitoly číslo 306 - Ministerstvo zahraničních věcí. Asi vás to nepřekvapí, něco podobného jsem navrhovala i loni. Myslím si, že pro letošní rok se některá stanoviska a postoje Organizace spojených národů nezměnila, naopak ještě se některá jejich usnesení velmi radikalizovala.

Jedná se tedy o částku, která odpovídá ročnímu příspěvku České republiky Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu - je to UNESCO. UNESCO se v uplynulých letech... (Opět se obrací na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás znova budu muset požádat o klid, protože paní poslankyně se nemůže soustředit. Každý poslanec má právo - já vím, tady se někdo usmívá - ale má právo v souladu s jednacím řádem na to se vyjádřit v klidu. Takže vás znova chci ještě požádat o to, abyste umožnili paní poslankyni se vyjádřit. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy. Výkonná rada UNESCO ve svých rezolucích opakovaně popřela židovské, ale i křesťanské vazby na svatá místa v Jeruzalémě. Obdobné stanovisko následně přijal také Výbor pro světové dědictví UNESCO, a je tedy více než zjevné, že tato organizace prostřednictvím svých orgánů překračuje rámec nestranné a mírotvorné nadnárodní autority, která by neměla zasahovat do politických otázek.

Snížení kapitoly Ministerstva zahraničních věcí o tuto částku je plně v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 23. května 2017, kterými poslanci vyzvali vládu, aby pozastavila platbu členských příspěvků této organizaci, a to z důvodu její politizace a protiizraelské rétoriky.

Vzhledem k tomu, že vláda k tomuto kroku dosud nepřistoupila, a s ohledem na skutečnost, že pozici UNESCO ve vztahu ke Státu Izrael nelze ani nadále považovat za neutrální, Česká republika by měla tímto gestem více než symbolickým vyjádřit podporu této zemi, s níž ji pojí historicky silné spojenectví. Navrhované zvýšení kapitoly 307 - Ministerstvo obrany by společně s dalšími finančními prostředky umožnilo alespoň částečně se přiblížit původnímu cíli vydávat 1,4 % HDP na obranu v roce 2020 a zároveň by mohla probíhat plánovaná modernizace Armády ČR, kterou vláda schválila v takzvaném KV AČR, někdy před měsícem, a zabýval se tím i náš výbor pro obranu.

Dále se přihlašuji k druhému pozměňovacímu návrhu, který jsem vložila do systému pod číslem 3855. Tento můj pozměňovací návrh navrhuje snížit položku "kompenzace slev z jízdného" v kapitole 327 - Ministerstvo dopravy o 5,5 mld. korun.

Navrhuji zvýšit výdaje kapitoly 307 - Ministerstvo obrany výdajový blok "zajištění obrany ČR silami Armády ČR" výdajový okruh "zajistit činnost a rozvoj bojových sil, sil bojové podpory a bojového zabezpečení" o 5 mld. korun.

Dále navrhuji zvýšit výdaje kapitoly 307 - Ministerstvo obrany výdajový blok "vytváření a rozvoj systému obrany státu" výdajový okruh "zajistit politicko-strategické řízení obrany státu" o 0,5 mld. korun.

Dovolte mi stručně odůvodnit svůj návrh. Jak jsem již zmiňovala, dle doporučení Severoatlantické aliance by ČR měla vydávat na obranu 2 % HDP ročně a i přes ekonomický růst se v posledních letech blíží k tomuto cíli velice pomalu. Je zde proto důvodná pochybnost, zda jej dokáže do roku 2024 splnit. Slib, že se tak stane, zazněl opakovaně od zástupců ČR i na půdě Severoatlantické aliance.

Předsedové koaličních stran předchozí vlády, ve které byly hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, podepsali v roce 2014 dohodu o tom, že v roce 2020 dosáhne rozpočet Ministerstva obrany úrovně 1,4 % HDP. Tento slib byl stávající koalicí posunut o rok, takže jej má být dosaženo v roce 2021. Ovšem při pohledu na návrhy rozpočtu Ministerstva obrany v posledních pěti letech se ukazuje, že předpoklad střednědobého výhledu, jaký bude podíl výdajů na obranu na HDP, byl optimističtější než sama realita. Konkrétně na rok 2020 by měl být podíl obranných výdajů na HDP podle výhledu v rozpočtu na rok 2018 1,35 %, podle výhledu v rozpočtu na rok 2019 1,31%, a ve skutečnosti má dle návrhu rozpočtu na rok 2020 dosáhnout pouhých 1,28 %. A to se děje ve chvíli, kdy z Armády ČR zaznívají informace o tom, že růst rozpočtu je pomalejší, než se předpokládalo, že dochází ke kumulaci projektů, a proto již nyní chybí a v příštích letech budou chybět na žádoucí modernizaci až desítky miliard korun. To se dá opět ukázat na konkrétních datech. V roce 2020 se má vydat na Armádu ČR o téměř 1,5 mld. méně, než plánoval rozpočtový výhled schválený s rozpočtem na rok 2019, a o více než 4 mld. méně, než plánoval rozpočtový výhled schválený s rozpočtem na rok 2018. Armáda tedy počítala s tím, že tyto peníze bude mít v roce 2020 na modernizační projekty, a nyní je nemá. Hlavním důvodem jsou valorizace platů odvíjející se od rozhodnutí vlády.

Modernizace našich ozbrojených sil je kvůli nestabilní mezinárodní bezpečnostní situaci zcela klíčová pro zajištění obrany ČR, ale i její věrohodnosti v očích spojenců v Severoatlantické alianci. Členství v této organizaci přináší České republice nebývalou míru bezpečí a prosperity. V letošním roce jsme oslavili kulaté výročí. Navrhované zvýšení kapitoly 307 - Ministerstvo obrany výdajového okruhu "zajistit činnost a rozvoj bojových sil, sil bojové podpory a bojového zabezpečení" by vrátilo armádě finance, se kterými počítala, a přiblížilo by Českou republiku výdajům ve výši 1,4 % HDP na obranu.

V roce 2017 se ČR v přístupových protokolech ke stálé strukturované spolupráci, PESCO, zavázala přijmout doporučení vydávat 2 % z rozpočtu Ministerstva obrany na výzkum, vývoj a inovace. Rozpočet na rok 2020 předpokládá tento podíl, ale pouze ve výši 0,6 %. Navíc v dalších letech má jít na výzkum, vývoj a inovace stejná částka. Takže vzhledem k rostoucímu rozpočtu dojde k dalšímu poklesu podílu. Je nutné zdůraznit, že nejde jen o závazek v rámci PESCO, ale o to, že výdaje na výzkum, vývoj a inovace mají pozitivní efekt i na ekonomiku a zvyšují konkurenceschopnost českých firem. Navrhované zvýšení kapitoly 307 - Ministerstvo obrany výdajového okruhu "zajistit politicko-strategické řízení obrany státu" by umožnilo zvýšit podíl výdajů na výzkum, vývoj, inovace na necelá 1,3 % rozpočtu Ministerstva obrany, což napomůže modernizaci Armády ČR a zvýšení konkurenceschopnosti společností a institucí podílející se na obranném výzkumu, vývoji a inovacích.

Prostředky na zvýšení kapitoly Ministerstva obrany je možné nalézt v kapitole 327 - Ministerstvo dopravy v položce "kompenzace slev z jízdného". Tato kompenzace je neadresná a zvyšuje výdajovou stránku rozpočtu, aniž by byl patrný významnější celospolečenský efekt.

Obrana je na rozdíl od zmiňované kompenzace primárním úkolem státu a je ve prospěch všech občanů. Proto je nutné jí věnovat nejvyšší pozornost a maximálně do ní investovat. Z tohoto důvodu vás, milé kolegyně a milí kolegové, prosím o podporu těchto svých pozměňovacích návrhů ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost. A ruším vystoupení v řádné přihlášce.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, mám poznamenáno. Nyní přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Martin Kolovratník se omlouvá dnes od 16 hodin do konce jednání ze zdravotních důvodů.

Nyní tedy vystoupí pan poslanec Kalousek s přednostním právem. A jenom okamžíček. Já ještě přečtu, jaké je pořadí. Dále s přednostním právem se mi přihlásil předseda klubu KSČM Pavel Kováčik a dále ještě s přednostním právem ministr kultury Lubomír Zaorálek a pak teprve v tuto chvíli nastupuje pan poslanec Kaňkovský atd.

Takže pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi jen, abych velmi stručně zopakoval pozici poslaneckého klubu TOP 09, který bez ohledu na to, jaké budou přijaty pozměňující návrhy předkládané v tomto čtení, nemůže podpořit státní rozpočet ze tří zásadních důvodů.

Tím prvním důvodem je neexistence jakéhokoliv řešení a nulových nákladů v rozpočtu na systémová rizika související s prodlužováním lidského věku, tedy se systémem penzí a veřejného zdravotního pojištění.

Druhým důvodem je nízká investiční aktivita státu, třetím důvodem je neustále se snižující odolnost rozpočtu proti budoucímu ochlazení ekonomiky. Tento trend se bohužel promítá i do střednědobého výhledu, a není proto možné, abychom rozpočet v této podobě podpořili.

Přesto se domníváme, že je potřeba akcentovat některé priority. Klub TOP 09 předložil celkem 22 pozměňovacích návrhů a jsme připraveni podpořit celou řadu návrhů našich opozičních kolegů směřujících do priorit, o kterých jsme přesvědčeni, že by tam směřovat měly, tedy zejména do vzdělání, do bezpečnosti a do investic jako celku.

Dovolte mi, abych se přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům. Je to návrh 3829, kde navrhuji zvýšit výdaje kapitoly Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o 90 milionů, z toho 50 milionů na platy a 40 milionů na investice. Tuto částku bilancuji proti kapitole Státní dluh, specifický ukazatel obsluha státního dluhu. (Ruch v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás poprosil o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jsme objektivně ve válce, dámy a pánové, v kybernetické válce, kterou na našem území vedou zpravodajské služby cizí moci. V této situaci máme Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v situaci, kdy nemá dobudovánu svoji IT infrastrukturu, nemá zajištěné prostředky pro její dostatečný rozvoj a průměrný plat v Národním úřadu je 52 tisíc, což za současného trhu práce neumožňuje najmout opravdu špičkové odborníky pro danou oblast, kteří by mohli čelit stejně tak špičkovým odborníkům z řad útočníků na kybernetickou bezpečnost. Domnívám se, že 50 milionů na platy a 40 milionů na investice, to je celkem 90 milionů na posílení této instituce, která se opravdu ocitla ve válce, nejsou peníze, které by náš rozpočet neunesl. Je to, prosím pěkně, devětkrát méně, než nás stojí sleva na jízdné za jeden měsíc, tak snad bychom těch 90 milionů ročně na věc priority, bezpečnosti státu, mohli prosím obětovat.

Druhý můj pozměňovací návrh jsem vložil do systému pod číslem 3830 a... (K poslanci Foldynovi, který v sále hovoří s dalším poslancem.) Jardo, neřvi! (Poslanec Foldyna: Omlouvám se.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já bych teď využil té příležitosti, té přestávky, která tady přirozeným způsobem vznikla. Měl jsem dilema, zdali přerušit pana předsedu, ale přerušil jste to sám.

Na galerii pro hosty se dnes dostavila albánská delegace zástupců samospráv a univerzity v Korcë, která je v České republice za účelem podpisu memorand s partnerskými městy Ústeckého kraje. Prosím o přivítání. (Potlesk napříč sálem.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak určitě všichni víte, v noci z pondělí na úterý zasáhlo Albánii silné zemětřesení, které si vyžádalo dosud desítky lidských obětí a mnoho zraněných. Navrhuji tedy, abychom uctili jejich památku minutou ticha. (Přítomní povstávají a drží minutu ticha.) Děkuji.

Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Druhý pozměňovací návrh jsem vložil do systému pod číslem 3830. Navrhuji zvýšit kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 250 milionů korun, a to ve specifickém ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací. Tuto částku rovněž bilancuji oproti kapitole Státní dluh, specifický ukazatel obsluha státního dluhu.

Prosím, dovolte mi stručné zdůvodnění tohoto návrhu v oné výši 250 milionů korun. Ředitelé škol jsou zařazeni do 13. tarifní třídy. Toto zařazení nepokládám za odpovídající odpovědnosti jejich práce a především náplně jejich práce. Jsem přesvědčen, že ředitelé škol by si zasloužili zařazení do 14. třídy. To samozřejmě není v silách Poslanecké sněmovny, to je ryze věcí exekutivy, nicméně vyžadovalo by to zhruba 250 milionů korun na platové prostředky včetně příslušenství. Já jsem přesvědčen, že pokud by Sněmovna nalezla vůli navýšit platové prostředky kapitoly Ministerstva školství v oblasti regionálního školství, pak by zcela jistě exekutiva vyhověla tomuto přání a přeřadila ředitele škol ze 13. do 14. třídy.

Tolik tedy dva moje pozměňovací návrhy. Promiňte mi mou zapomnětlivost, nejsem si úplně jistý, jestli jsem u toho prvního jmenoval registrační číslo v systému, proto ho raději zopakuji. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3829 týkajícímu se Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a 3830 týkajícímu se kapitoly Ministerstva školství. V obou dvou případech bilancuji proti kapitole Státní dluh. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji předsedovi klubu TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. A nyní tedy vystoupí předseda klubu KSČM Pavel Kováčik a připraví se s přednostním právem ministr kultury Lubomír Zaorálek. Tak prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, dovolte mi obrátit vaši pozornost ke dvěma návrhům, se kterými vás hodlám seznámit.

Tím prvním je pozměňovací návrh, který je uložen pod sněmovním dokumentem číslo 3729. Je to pozměňovací návrh, který je ke sněmovnímu tisku 605, státní rozpočet 2020, vodní hospodářství, a je to návrh, který v kapitole 329 provádí přesun, resp. navýšení ukazatele podpora vodního hospodářství o 300 mil. korun do programu 129 300 podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací. Návrh máte písemně pod sněmovním dokumentem.

Krátké odůvodnění. Jak jistě víte, jedním z hlavních programových bodů KSČM je, že zásadní strategické zdroje patří do českých rukou, ať už jsou státní, nebo obecní. A zde tento návrh má vytvořit prostor pro obce, aby mohly dostat dotace pro výkup akcií vodárenských společností, budou-li to potřebovat. Předesílám, že případná nevyčerpaná část zůstává v kapitole pro jiné účely vodního hospodářství, už v té souvislosti, že zadržování vody v krajině, potažmo řešení dopadů klimatické změny, o kterých snad již nikdo nepochybuje, je rovněž prioritou KSČM.

A tady si vás dovolím požádat o podporu druhého mého návrhu, a to je návrh doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o státním rozpočtu na rok 2020, kde navrhuji: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby v průběhu roku 2020 dále posilovala rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství za účelem financování opatření realizovaných v souvislosti s klimatickou změnou. - Je to jak zadržování vody v krajině, tak ony dopady klimatické změny, řešení důsledku nadměrného sucha a zase související otázky, které se s tím nejen že v posledních řekněme půl rocích vyvrbily, ale které ještě přijdou, protože některé ty dopady, např. kůrovcová kalamita, mají svoji dynamiku vývoje a to, co bylo loni a letos, může být ještě v násobku nákladů v příštím a přespříštím roce. A je třeba, aby byla vytvořena šance vlastníkům lesa ty škody nejen sanovat, ale také co nejrychleji zahájit práce na obnově lesa, co nejrychleji také zahájit práce na určitých preventivních opatřeních a toto doprovodné usnesení má pro to vytvořit základní podmínku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s přednostním právem, zatím poslední přednostní právo, pan ministr kultury Lubomír Zaorálek, a připraví se tedy pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vám rád dal informaci, kterou si myslím, že je důležité, aby Sněmovna měla ve svém rozhodování. A doufám, že mi budete věřit. Já chci reagovat na vystoupení paní poslankyně Černochové. Její vystoupení v jednom bodě se týkalo toho - v neprospěch našeho příspěvku organizaci UNESCO. A bylo to zdůvodněno tím, že existuje údajně zásadní politizace práce UNESCO.

Já bych vám rád dal informaci, kterou si myslím, že je důležité, abyste měli. Navštívil jsem UNESCO nedávno, jednal jsem s paní ředitelkou Roessler, navštívil jsem generální konferenci UNESCO a rád bych tady řekl, a říkám to s naprostou jednoznačností, že jakákoliv politizace činnosti UNESCO v této chvíli neexistuje. V podstatě přestala. V UNESCO v této chvíli k žádné politizaci nedochází.

Rád bych vám řekl, že Česká republika se speciálně angažuje ve skupině, pracovní skupině, která se právě zabývá tím, aby byla důsledně depolitizována práce této organizace, aby všechny posudky i rozpravy byly vedeny skutečně odborně. A to, že se to daří, tedy není zásluhou toho, že bychom v tom postupovali tak skvěle a že bychom měli takové výsledky jenom my sami. Je to všeobecná snaha a samozřejmě ji podpořila skutečnost, že do konce roku bude platit to, že Izrael a Spojené státy vystoupily ze členství v UNESCO, což možná vám připadá jako strašně zásadní věc, ale já bych to trochu vysvětlil.

Spojené státy od roku 2011 neplatí svůj příspěvek, tudíž jim narostl poměrně za těch osm let velice významně dluh a zlé jazyky tvrdí, že Spojené státy vystoupily z členství v UNESCO také proto, aby vyřešily otázku poměrně rozsáhlého dluhu, který v této chvíli vůči UNESCO mají.

Zároveň bych vám rád řekl, že Spojené státy už několikrát z UNESCO vystoupily a vždycky se vrátily, abyste taky znali tuhle historii. A také byste měli vědět, že to, že Izrael a Spojené státy vystoupily z členství, tak znamená pouze to, že se neúčastní práce Generální konference a nemohou být voleny do výkonné rady, ale jinak samozřejmě zůstávají ve všech úmluvách, které uzavřely. Mohou dokonce se přihlašovat o další památky, dědictví. To znamená, ony postupují, rozumíte, ve všech těch úmluvách, pouze se neúčastní Generální konference a nemohou být voleny do výkonné rady. Takže abyste si nemysleli, že přestaly fungovat v UNESCO. Tam fungují, nejsou formálně členy.

A je důležité říci, že všechny materiály, které se týkají památek v Palestině a v Izraeli, v této chvíli procházejí UNESCO naprosto hladce, posuzovány pouze odborně a všechny politické debaty skončily. Prostě mi musíte věřit. V této chvíli není pravda, že práce UNESCO je politizována. Díky této nové situaci se podařilo odstranit politické rezoluce, dneska je tam nenajdete, a dokonce si myslím a dokážu tvrdit, že to, co se dneska projednává ve věci památek Palestiny a Izraele, je pojednáváno korektně, nezatěžováno politickými debatami. Takový je současný stav. A já opakuji tedy se vší odpovědností, že v této chvíli ten problém, který jsme tady mnohokrát řešili, v UNESCO neexistuje.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení - již máme tady standardní pořadí v obecné rozpravě, takže pan poslanec Vít Kaňkovský a připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil krátce se svými čtyřmi pozměňovacími návrhy ke státnímu rozpočtu 2020, a zároveň se k nim formálně hlásím. Jedná se o sněmovní dokumenty pod čísly 3862, 3863, 3864 a 3865.

První z pozměňovacích návrhů podávám společně se svou milou kolegyní Pavlou Golasowskou a týká se financování sociálních služeb. Problémy s financováním sociálních služeb už se stávající evergreenem Poslanecké sněmovny a jistě si všichni dobře vzpomínáme na ty hodiny a hodiny, které jsme zde strávili v letošním roce i v minulém roce, ale v tom letošním roce to bylo zvlášť výživné, kdy jsme diskutovali o dofinancování sociálních služeb a i výhledově o tom, jakým způsobem je potřeba přistoupit do budoucna k financování sociálních služeb s tolik avizovaným a stále ještě zde nepřijatým, nebo respektive ani nepodaným návrhem novely zákona o sociálních službách.

My jsme přesvědčeni o tom, že tak jak se vyvíjí demografická křivka, ale tak jak se vyvíjejí i náklady v sociálních službách, které jsou dané jednak nedostatkem pracovníků a také zvyšující se průměrnou mzdou, ale také faktory, které jsou neovlivnitelné, a to je navyšující se cena potravin, služeb, energií, že ta částka, která je alokována na příští rok pro sociální služby, opět zavdává domněnku, a myslím si, že oprávněnou domněnku, že budeme mít s financováním sociálních služeb problém. To samozřejmě nelze položit pouze na domněnkách. Toto už dávno spočítaly organizace, které se tím zabývají, zejména Asociace poskytovatelů v sociálních službách, a v tuto chvíli je propočítáno, že v návrhu rozpočtu na rok 2020 reálně chybí 1,5 miliardy korun. Proto jsme připravili několik variant pozměňovacích návrhů, které dávají možnost dofinancovat tuto potřebnou částku, a já bych velmi apeloval na Poslaneckou sněmovnu, aby tyto návrhy brala vážně.

Vzhledem k tomu, že mám v tuto chvíli informaci, a paní ministryně to už potvrdila i v médiích, že bude podporovat pozměňovací návrh, který doporučuje rozpočtový výbor, k navýšení stávajícího návrhu o 600 milionů korun, tak jsme připravili i variantu dalšího dofinancování o 900 milionů korun, tak aby došlo k tomu navýšení celkově o 1,5 miliardy korun. Tedy klub KDU-ČSL navrhuje několik variant. Jednak o celou tu částku 1,5 miliardy, anebo variantně při předpokladu, že bude schválen návrh rozpočtového výboru, v tomto případě bychom chtěli k těm 600 milionům dofinancovat ještě dalších 900 milionů korun.

Tolik tedy první pozměňovací návrh, který směřuje k dofinancování sociálních služeb.

Další tři pozměňovací návrhy jsou už směřované do oblasti zdravotnictví. První z nich podporuje částkou 30 milionů paliativní a hospicovou péči, protože návrh státního rozpočtu pro kapitolu Ministerstva zdravotnictví i přes některé nespotřebované finance z let minulých podle našeho názoru nereflektuje potřeby velmi dynamicky se rozvíjejícího segmentu paliativní a hospicové péče, a jsme přesvědčeni, že je potřeba na potřeby jak podpory kamenných hospiců, tak mobilní hospicové péče a vlastně i obnovy materiálně technické základy hospicové a paliativní péče dofinancovat 30 milionů korun. Zároveň jsme přesvědčeni o tom, že se nejedná o tak horentní sumu, kterou bychom nebyli schopni v tom rozpočtu najít, a myslím si, že i to navržené financování je reálné.

Třetí pozměňovací návrh odráží z našeho pohledu, z pohledu KDU-ČSL, ale i z pohledu odborníků, katastrofální podfinancování investic do fakultních nemocnic a dalších přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví. I samo Ministerstvo zdravotnictví v kapitole návrhu státního rozpočtu na rok 2020 tuto záležitost připouští. Vláda v čele s panem premiérem přiznává - a to teď není žádné politikum - že nám v krátkodobém horizontu schází 73 miliard korun k tomu, abychom zafinancovali obnovu materiálně-technického zázemí fakultních nemocnic a dalších přímo řízených organizací. Můžeme tedy říci odborně špičkových pracovišť, která ale na rozdíl od krajských nemocnic, které byly dlouhodobě financovány jak rozpočty krajů, tak evropskými fondy, tak bohužel v těch fakultních nemocnicích to zázemí neodpovídá té špičkové péči, která je tam poskytována. Z těchto důvodů navrhujeme posílení dotačního titulu pro financován strategických investic a dalších investic v přímo řízených organizacích o 500 milionů korun, tedy o půl miliardy korun.

Čtvrtý, tedy poslední z návrhů, které vám dnes představuji, řeší jednu nepříjemnou záležitost týkající se již v roce 2017 schválené dotace k dostavbě a rekonstrukci Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou. Jenom připomínám, protože samozřejmě ne všichni to musíte vědět, jde o velmi specializované centrum, v podstatě unikátní v rámci České republiky. A tento ústav, který je nabitý odborníky a zabývá se skutečně velmi špičkovou transplantační plastickou chirurgií a dalšími odvětvími chirurgie ruky, dlouhodobě bojuje s nevyhovujícími prostorami a materiálně-technickým zabezpečením. Pro státní rozpočet v roce 2017 byla schválena dotace pro tento ústav ve výši 60 milionů korun. Ústav chirurgie ruky a jeho zřizovatel, město Vysoké nad Jizerou, připravily dotační titul, připravily k tomu veškeré náležitosti. Bohužel počátkem roku 2018 Ministerstvo zdravotnictví z ne zcela jasných důvodů tuto dotaci zrušilo. Následně po určitém tlaku veřejnosti, ale i po návštěvě pana ministra ve Vysokém nad Jizerou byl sice ten dotační titul znovu obnoven, ale došlo ke zpoždění o jeden rok, což v praxi pak znamenalo jedno: Tak jak prožíváme stavební boom, tak vysoutěžená částka, kterou korektně poskytovatel nebo i zřizovatel vysoutěžil, o několik desítek milionů korun překročila předpokládanou cenu. Ústav byl nucen tu veřejnou zakázku zrušit a stojí před velmi svízelnou situací, jak dál s tímto projektem. Reálně hrozí, že nebude moci být naplněn.

Proto si dovoluji navrhnout a velmi vás prosím o podporu dofinancování 30 milionů korun k již schválené dotaci, tak aby bylo možné ten projekt uskutečnit v co nejbližší době. A jenom připomínám, že jak město Vysoké nad Jizerou, tak samotný poskytovatel nezůstali v tom mezidobí pasivní. Ze svých finančních zdrojů dofinancovali rekonstrukci operačních sálů, parkoviště a některých dalších věcí. V tuto chvíli ale již nemají prostředky na to, aby tu zvýšenou cenu dokázali dofinancovat z vlastních zdrojů. Proto na vás apeluji a prosím vás, zvažte potom při hlasování schválit ve třetím čtení tuto 30milionovou dotaci navíc. Podle mého názoru se jedná o podporu velmi unikátního pracoviště, které se stará o pacienty napříč Českou republikou. A myslím si, že pacienti toto opravdu potřebují.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Škoda, že už odešel pan ministr kultury, chtěla jsem reagovat na něj. Chtěla bych uvést na pravou míru jeho sdělení, že vystoupily někdy před lety. Ne, ne, ne, ne. Spojené státy a Izrael vystoupily k 1. lednu letošního roku. Příspěvky pravděpodobně přestaly platit dřív, ale ten krok se odehrál až k 1. lednu letošního roku.

Nijak nezpochybňuji to, co tady říkal pan ministr, jsem za to ráda, protože ve svém důsledku vlastně pan ministr poprvé tady připustil, že UNESCO zpolitizováno bylo a je. Ostatně tvrdím to tady já po celou dobu, kdy přijímají jednu rezoluci za druhou. Jenom pro vaši informaci, těch rezolucí od roku 2009, protiizraelských rezolucí, bylo celkem 71. Víte, kdy poznáme a budeme věřit panu Zaorálkovi, že ta slova, která tady zazněla, myslí vážně? Až UNESCO tyto rezoluce zruší. Tak pak ano, můžeme říct, skutečně došlo k proměně, UNESCO přestává být politickou organizací, která zásadním způsobem vystupuje proti Izraeli ve prospěch Palestiny. Takže pokud k tomu dojde, já za to budu moc ráda, ale zatím k tomuto kroku B nedošlo.

Takže nic to nemění na tom, že jsem tady načetla pozměňovací návrh, za kterým si stojím, a žádám vás tedy o jeho podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Dominika Feriho, připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Já přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Jan Řehounek se omlouvá mezi 15.15 a 16 z pracovních důvodů. Takže pan poslanec Feri dostane slovo. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátce odůvodnit své pozměňovací návrhy k návrhu zákona o státním rozpočtu.

Naše obecné stanovisko již odůvodnil pan předseda poslaneckého klubu Kalousek, ale já jsem se rozhodl ještě rozebrat jednu dílčí záležitost, která se mě jako mladého člověka týká, protože mí kamarádi jsou studenti a vztahuje se na ně takové to beneficium v podobě studentských slev. Ale zdaleka ne všichni studenti ty slevy oceňují, protože si velmi dobře uvědomují, že ty peníze ze státního rozpočtu vydávané na pouhou spotřebu prostě někde chybí a daly by se někde využít lépe. A stejně to cítím já, že bychom ty peníze měli spíše investovat, než je spotřebovávat, což je takový velmi milý eufemismus pro to je zkrátka projíst.

A tak jsem postupoval i při přípravě těch jednotlivých pozměňovacích návrhů, tzn. kde bychom ty peníze mohli využít jinde, a představil jsem devět pozměňovacích návrhů. Kdybych je měl představit, na konci nadiktuji číslo sněmovního dokumentu, tak jedná se o miliardu, která je určená na stipendia doktorandům. Dále se jedná po půl miliardě na GAČR a TAČR, dále se jedná o 2 mld., které mají jít na prevenci odvodňování krajiny a obnovu přirozených koryt vodních toků, 10 mil. na krytí nákladů vzniklých v souvislosti s posílením dohledu na insolvenčních úsecích krajských soudů, to je něco, co tady řešíme opakovaně, přijali jsme insolvenční novelu, ale nedali jsme krajským soudům peníze na to, aby mohly přijmout např. vyšší soudní úředníky - insolvenční soudce ne, ale ty vyšší soudní úředníky a ten personál by rozhodně přijmout měly.

Včera na konferenci v Senátu paní ministryně - ona tu není přítomna - řekla, že půjde za paní doktorkou Schillerovou příští rok a pokusí se vyjednat taky nějaké peníze navíc. Věřím, že ten závazek dodrží. (Ozývá se mimo mikrofon ministryně financí.) Paní ministryně spravedlnosti. To znamená, doufám, že se jí podaří stejné úspěchy jako jiným členům vlády, vyjednat u své kolegyně nějaké peníze navíc, takže 10 mil. na insolvenční úseky.

Dále 5 mil. na Ústav pro studium totalitních režimů, 10 mil. na Klokánek, miliarda z agropotravinářského komplexu rovněž na zabránění odvodňování krajiny nebo boj s odvodňováním krajiny, 3 mld. potom na regionální školství a 3 mil. na další návrh, který jsme postoupili do Senátu, a sice vládní návrh zákona o realitním zprostředkování. My jsme totiž uložili živnostenským úřadům, tedy konkrétně republikový živnostenský úřad i Ministerstvo průmyslu a obchodu, čili tomu přidávám 3 mil., abychom mohli nějakým způsobem skutečně dostát tomu, co jsme chtěli, aby byl náležitě vykonáván ten správní dohled. A neukládali bychom tedy tím pádem těm úřadům nějakou povinnost, na kterou bychom jim nedali žádné peníze, to bych nepovažoval za fér řešení.

Přihlašuji se tedy ke sněmovním dokumentům č. 3630, 3631, 3632, 3633, 3634, 3635, 3636, 3637, 3638.

A pak tu mám ještě jednu písničku na přání. Můj kolega František Vácha přišel do sálu, podíval se na tu tabuli, kde je 42 přihlášených, a pak řekl něco takového naštvaného a požádal mě, jestli bych se nepřihlásil k jeho sněmovnímu dokumentu. Takže se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 3808. Jedná se o 10 mil. na přísedící, aby byla jejich práce náležitě ohodnocena. On to předkládá trošku jako evergreen, takže za něj. 3630 až 3638 a 3808. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana poslance Zdeňka Ondráčka a připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení ministři, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s pozměňovacím návrhem do státního rozpočtu, a to ve změnách, které by se týkaly jenom kapitoly 314 Ministerstva vnitra, a to tak, že ve specifickém ukazateli výdaje policie ČR se zvyšuje částka o 120 mil. korun, a to v podseskupení položky 513. V té samé kapitole Ministerstva vnitra by se specifický ukazatel výdaje pro zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snížil o 100 mil. korun, a to v podseskupení položky 516 nákup služeb ve vazbě k výdajům na výzkum a vývoj. V té samé kapitole, v tom samém, výdaje, to znamená na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních položek státu, se snižují o dalších 20 mil. v podseskupení položky 522, a to jsou neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím. Všechny změny se promítnou do příslušných ukazatelů přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

A teď mi dovolte, abych vás ve stručnosti seznámil, jak bychom těch 120 mil. investovali do Policie České republiky. Bylo by to do dvou oblastí, a to je oblast munice, abych to tak zkrátil, a zde bychom navýšili objem peněz o 90 mil. korun. Proč zrovna do munice? Informuji vás o tom, že díky předchozím rozpočtovým restrikcím zejména na počátku tohoto desetiletí byla u Policie České republiky postupně snižována záloha munice, která vždy zabezpečovala krytí nepředvídatelných zvýšených potřeb výcviku a rovněž sloužila jako pojistka pro případ, že dojde k prodloužení dodacích lhůt dodávek v rámci veřejných zakázek. V současnosti pořizovaný objem výcvikové munice je okolo 12 mil. kusů ročně a neumožňuje to vytvořit základní nutnou skladovou zásobu. Munice se tedy prakticky ihned po příjmu na sklad vydává a dále distribuuje na jednotlivé útvary Policie České republiky. Cílem navýšení finančních prostředků pro tuto oblast je vytvoření zálohy munice, protože neexistence adekvátní zálohy munice ve skladu jednotně pořizovaného majetku neumožňuje efektivní a plynulé zásobování útvarů Policie České republiky. Takže 90 mil. na nákup munice.

Zbývajících 30 mil. by bylo investováno v oblasti balistické ochrany, balistických ochranných prostředků. Chtěl bych vás seznámit s tím, že podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je zaměstnavatel povinen zabezpečit bezpečný výkon služby policistů, nebo chcete-li všech příslušníků bezpečnostních sborů, ale v tomto případě policistů, a jednou z oblastí zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví policistů jsou ochranné prostředky proti střelám, střepinám a bodným zraněním. Rozkazem policejního prezidenta 172 ze dne 30. 6. 2017 byla vytvořena systematizace ochranných prostředků Policie ČR proti střelným a bodným zraněním a střepinám. Tato systematizace je průběžně naplňovaná. V současné době je naplněna ze 60 %. Pokud si vzpomenete, v loňském roce jsme zde s podobným návrhem uspěli. Navýšili jsme prostředky na balistickou ochranu příslušníků také o 30 mil. korun. Ale podle zprávy, kterou mi poskytlo Ministerstvo vnitra, v letošním roce bylo za balistiku utraceno pouze 50 mil. korun, protože se nedaří některé soutěže dotáhnout do zdárného konce. Určitě mi dáte za pravdu, že řada událostí z poslední doby ukázala, že útoky na policisty můžou přijít nečekaně, kdykoliv a v situacích, kdy to nelze předem předvídat. Balistická ochrana je tedy primárním prostředkem, který může ochránit život a zdraví každého policisty.

Chtěl bych říci, proč z těchto dvou položek odebírám peníze k nákupu služeb ve vazbě na výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Pro rok 2020 je v této podsložce alokováno 846 mil. korun - 846 mil. korun. V loňském roce to bylo o 200 mil. korun méně. A co se týká neinvestičních transferů neziskovým a podobným organizacím, zde bych chtěl říci, že po dobu, co zpravodajuji rozpočet kapitoly Ministerstva vnitra, to znamená posledních několik let, v této položce 522 vždy byla částka 40 mil. korun. Bylo to od roku 2018, 2019, i 2017 - a teď došlo k navýšení na 70 mil. korun. Takže z této podsložky jsem si dovolil navrhnout odebrat 20 mil., které by sloužily na dvě základní potřeby Policie České republiky, to znamená nákup munice a nákup balistické ochrany příslušníků bezpečnostních sborů.

Děkuji vám za případnou podporu a za pozornost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přečtu dvě omluvy. Omlouvá se ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, a to od 16 hodin do konce jednání Sněmovny z pracovních důvodů. A omlouvá se pan poslanec Jiří Bláha, a to mezi 16. hodinou a půlnocí z pracovních důvodů. Vidíte, vy už tušíte informace, které ještě neznáme, takže tady možná budeme hodně dlouho.

Nyní tedy vyzývám k vystoupení paní poslankyni Janu Krutákovou. Připraví se pan poslanec Blaha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámila a současně se přihlásila k pozměňovacímu návrhu vedenému ve sněmovním tisku 605 jako sněmovní dokument 3827. Navrhuji v tomto pozměňovacím návrhu zvýšit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli ostatní výdaje v položce pozemkové úpravy o částku 300 mil. korun a současně navrhuji získat tuto částku snížením výdajů kapitoly 396 Státní dluh v ukazateli obsluha státního dluhu a dále v kapitole 398 Všeobecná podkladní správa v ukazatelích sociální výdaje, ostatní výdaje, odvody do rozpočtu EU, stavební spoření, odškodnění obětem trestné činnosti, poplatky za vedení účtu a platby mezinárodním finančním institucím.

Pozemkové úpravy řeší komplexně vodní i větrnou erozi v krajině, protipovodňová opatření. Vodní hospodářství, zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků sucha a povodní, řeší odtokové poměry v krajině, cestní síť, zpřístupnění pozemků a prostupnost krajiny, územní systém ekologické stability a výsadbu zeleně. Pro pozemkové úpravy je z kapitoly Všeobecná pokladní správa dlouhodobě přidělován stejný objem finančních prostředků ve výši 700 mil. korun, který tímto chceme navýšit. Celkový objem prostředků ve státním rozpočtu vyčleněný na pozemkové úpravy se pohybuje okolo 2 mld. korun a projekty, které jsou připraveny k realizaci, jsou ve výši téměř 2,6 mld. korun. V případě pozemkových úprav se tedy jedná o prvek, který přispívá k ochraně životního prostředí a k jeho zlepšování, reaguje na společenský a ekonomický vývoj a na vývoj klimatu v naší zemi.

Tímto se tedy hlásím ještě jednou ke sněmovnímu dokumentu 3827 a chtěla bych vás požádat o podporu ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já teď dám ještě prostor panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi, protože se jenom zapomněl technicky přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Omlouvám se. Tímto se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uložen jako sněmovní dokument 3767. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní tedy vystoupí pan poslanec Stanislav Blaha a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, máme se dobře, máme se nejlíp v historii, naše země předbíhá ostatní a jde pořád nahoru. Přesně taková tvrzení znějí stále častěji z úst premiéra Andreje Babiše. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, co přesně znamenají a s čím kdo z nás v těch slovech pana premiéra souhlasí, nebo nesouhlasí. Jedna věc je ale nezpochybnitelná. Daří se ekonomice, téměř neznáme nezaměstnanost, a státní rozpočet tak disponuje rekordními příjmy i rekordním celkovým objemem. Možná byste čekali, že za takové situace bude stát smysluplně investovat, a když bude stát smysluplně investovat, možná byste se v takové chvíli i smířili s tím, že některé tyto příjmy - a teď s dovolením a s omluvou - nesmyslně prožere. S čím se ale já a celá ODS smířit nehodláme, je, že stát vedený hnutím ANO a premiérem Andrejem Babišem bohužel na úkor nás všech celé toto celosvětově ekonomicky mimořádně příznivé období jenom nesmyslně prožírá. A prožírá tím nejen naši současnost, ale i naši budoucnost a především budoucnost našich dětí.

Všichni víte, že dlouhodobě sleduji zejména resort dopravy. A právě tady je to, o čem mluvím, vidět nejvíce. Právě tady, Andreji Babiši a Vladimíre Kremlíku, další rozvoj naší země jednoznačně brzdíte. Právě tady je nejvíc vidět, jak tím, že nesmyslně prožíráte jinde, chybějí a budou chybět peníze na klíčové infrastrukturní projekty, na nové dálnice a železnice. Trestuhodně jste snížili rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury - v příštím roce na 86 % rozpočtu letošního, z více než 101 mld. na 87 mld. Trestuhodně jste snížili rozpočet Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty o téměř polovinu. V prvním případě ze 46 na necelých 25 mld., v druhém případě z více než 43 na 26 mld. Kč. Trestuhodně manipulujete s rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury, když jste vytvořili jakýsi společný účet s 29 mld. Z toho mají čerpat obě klíčové státní organizace, a to za situace, kdy není jasné, jakými pravidly se bude toto čerpání řídit a která z organizací na tyto peníze doopravdy dosáhne. Takto přece nelze plánovat ani stavět. Trestuhodně jste se loni v dubnu chlubili stomiliardovým memorandem na úvěry z Evropské investiční banky na rozvoj tuzemské silniční a železniční sítě. Letos jste vyčerpali - a teď poslouchejte všichni dobře - nulu! Nulu. Příští rok plánujete pouhou miliardu.

A stejným způsobem jste vzali peníze i kultuře, konkrétně programu na podporu profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů. V příštím roce tam bez jakéhokoli zdůvodnění chybí 30 mil. Kč, a to přesto, že na nedostatek peněz dlouhodobě a pravidelně upozorňuje odborná veřejnost i členové programové rady.

Andreji Babiši, Vladimíre Kremlíku, vládo hnutí ANO, ČSSD a KSČM, mé pozměňovací návrhy jsou reálnou snahou a možností, jak toto trestuhodné diletantství ještě zachránit. Situace je vážná a dokazuje to, jak moc ignorujete varování odborníků, manažerů v dopravě i stavebnictví, novinářů a samozřejmě také nás v opozici. Nejen v resortu dopravy vládne kvůli vašim krokům beznaděj. Prosím vás tedy závěrem o podporu mých pozměňovacích návrhů a také, abyste zvážili svá slova a přestali lhát o tom, že naši zemi rozvíjíte, protože to minimálně v resortu dopravy prostě není pravda.

Nyní se chci přihlásit k pozměňovacím návrhům, konkrétně k variantnímu pozměňovacímu návrhu pod čísly 3759 a 3760, který posiluje rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury o 4 400 921 000 Kč, resp. o 2 890 058 638 Kč; dále pak k variantnímu pozměňovacímu návrhu pod čísly 3763 a 3764, které taktéž posilují rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, konkrétně o 5 500 000 000 Kč, resp. o 4 000 500 000 Kč; dále pak k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3896, který taktéž posiluje rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, konkrétně o 1 840 000 000 Kč.

Jak jsem již říkal, mám taky zájem o posílení kapitoly 334 Ministerstva kultury - živé umění v programu státní podpory profesionálních divadel a státních profesionálních symfonických a pěveckých sborů, konkrétně variantní pozměňovací návrh pod čísly 3897 a 3898. V jednom případě se jedná o posílení o 30 mil., ve druhém pak o 50 mil. Kč.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy požádám o vystoupení paní poslankyni Olgu Richterovou a připraví se pan poslanec Václav Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážený předsedo vlády, vážení přítomní členové vlády, kolegyně, kolegové. Ráda bych hovořila o něčem, co mi leží na srdci poměrně pravidelně, a současně bych to ráda spojila s čísly, která podkládají dva pozměňovací návrhy, které předkládám. Jde o to, že u spousty programů, u spousty věcí, které směřují nějakým způsobem k smysluplné soudržné společnosti, můžeme ověřovat, zda fungují, a současně jsme schopni zjišťovat, jenom to často neděláme, co nefunguje, kde nám některé systémy vedou jen k tomu, že se replikují začarované kruhy. Typicky se debatuje stále dokola o tom, jak těžké je pro mladé lidi, kteří prošli třeba dětskými domovy, se uchytit v životě. Je tam díra v tom opuštění instituce a v tom, aby člověk zvládl běžné fungování. Potom naopak je obrovský podíl s touhle zkušeností, s tímhle nelehkým startem do života třeba ve vězeních nebo mezi lidmi bez domova.

Na tato čísla, to je třeba 70 % lidí s takovouhle zkušeností právě v těch vězeních, chci navázat něčím, co se nám strašně zhoršilo v poslední době, a pak to vysvětlím, jakým způsobem by to mohly řešit ty alokované finanční prostředky přes ty pozměňovací návrhy. Strašně se nám začínají zhoršovat předčasné odchody ze škol, zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji, ale i jinde. Předčasné odchody ze škol, to znamená jak nedokončené základní vzdělání, tak třeba jenom započatý první ročník nějaké střední školy. Týká se to tisíců mladých lidí, a právě v Karlovarském a Ústeckém kraji 15 až 20 %. To jsou tisíce mladých lidí.

A teď ta souvislost. Ukazuje se, že nesmírně úzce jsou ty studijní úspěchy, to, jak ten mladý člověk bude potom schopný vůbec celý život dál fungovat ve společnosti, jsou velice úzce spjaté se sociálními problémy jejich rodiny. Je to samozřejmě bytová nouze, kvalita bydlení, zvládání bydlení a potom exekuce.

Ráda bych ještě ocitovala analýzu, kterou udělalo veřejnoprávní médium, rozhlas, resp. to bylo zveřejněné na iRozhlasu. Tam je právě zkombinováno to, jak souvisejí ty absence ve školách a potom předčasná ukončení školní docházky s těmi sociálními aspekty, a to zejména bydlením. Ukázalo se, že právě spousta obcí v naší zemi toto nijak palčivě nevnímá, protože jsou to u nich ojedinělé problémy. Je to asi 90 obcí z 206 takových těch větších obcí s rozšířenou působností. Ale máme 33 měst, 33 ORP, kde jsou problémy, řekla bych, obří. Co se týče toho nárůstu, tak v Ústeckém kraji ještě v roce 2013 byl podíl mladých lidí, co předčasně odešli ze vzdělávání, jenom 9 %; v roce 2017, o čtyři roky později, už 15 %. Když nebudeme jednat, bude to jenom ještě horší.

A zase je tu ta souvislost právě k bytové nouzi, k bydlení. Těch zhruba 20 tisíc dětí ze zhruba 10 tisíc rodin, které vyrůstají ve velice nestabilních bytových podmínkách, potom typicky má problém právě s dokončením školy. A v části z těchto rodin jde o ztrátu bydlení, kde by pomohlo získání nějakého jiného bydlení přes kauci, kde zkrátka ta rodina nemá našetřených těch 15 až 20 tisíc na byt.

Absolutně netvrdím, že to může pomoci všem, ale je to nástroj, a má to spočítáno Agentura pro sociální začleňování, takže vládní odbor ve spolupráci s úřady práce, že u 80 % lidí, rodin, domácností, kteří obdrželi takovou mimořádnou dávku, mimořádnou okamžitou pomoc právě na tu jistotu, na složení kauce na byt, tak 80 % těchto rodin po roce v tom bytě bydlelo. To je číslo z vládních dat. A mě strašně překvapilo, když se ukazuje, že právě možnost téhle kauce s 80procentní úspěšností ve finanční náročnosti 15 až 20 tisíc na rodinu, takže velice nízká částka, nevyužíváme. Že to systémově jako stát nepodporujeme a rozpočet že chce tuto částku, tento řádek, ponížit.

Takže se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 3870, který právě má za cíl o 50 milionů navýšit možnost hrazení té kauce na byt. Je to skutečně nízká částka vzhledem k tomu, že to může pomoci několika tisícům rodin, většinou samozřejmě ti lidé několik tisíc uspořených mají, takže to může do standardního bydlení pomoci až pěti tisícům rodin. Na tom chci ukázat, jak efektivní může ta pomoc být, když je rychlá. To jsou kauce na byty a není to marginální problém. Žije v této zemi opravdu mnoho a mnoho tisíc lidí, pro které není potíž hrazení pravidelného nájmu, ale je pro ně potíž kvůli dvěma až třem nájmům, které je třeba uhradit předem, se do toho bydlení dostat. To je jedna skupina.

A potom samozřejmě jsou situace, kdy bez nějakého doprovázení řada lidí bydlení není schopna zvládnout. To samozřejmě tak je a pracují s tím všude ve světě. A tady se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 3871 a ten se týká sociální práce, protože tak se nazývá to - já bych tomu říkala doprovázení. Jde o to, že vláda vyhlásila program Výstavba. Počítá mj. s výstavbou sociálních bytů, ale ty nemůžou v řadě případů fungovat právě bez toho doprovázení, bez sociální práce. A jelikož už v minulosti byla částka 400 milionů korun na celou sociální práci na obcích kritizována, byla moc nízká, tak navrhuji přesun dalších 200 milionů korun, aby obce měly tu sociální práci stabilně pokrytou a aby skutečně bylo pro ně důvěryhodné, že jako stát my podpoříme návrat lidí do společnosti přes toto doprovázení. Zase jde o něco, co ve finále, když si spočítáme, že to má dopad na to, co jsem zmiňovala, na úspěšnost dětí ve školách, na to, že jenom přes zajištění toho základního, což je bydlení, je tak možné chtít fungovat v té nástavbě, tak to mohou být nesmírně efektivně investované peníze.

Tímto se tedy hlásím k pozměňovacím návrhů 3870, 3871 a přála bych si, aby když už máme spočítaná data, že v 80 % případů po roce lidé v tom bytě, do něhož se dostali díky státní kauci, nadále bydlí, abychom takto efektivní nástroje, které znamenají investici v několika desítkách milionů korun, uplatňovali, abychom takovouto politiku dělali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Václava Votavu a připraví se pan poslanec Miroslav Grebeníček. Tak pane poslanče, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, členové vlády, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 3795, je to pozměňovací návrh, který podáváme společně s paní kolegyní Kateřinou Valachovou. Ten pozměňovací návrh zní: Navrhuje se zvýšit výdaje v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve specifickém ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o částku 3 mld. korun. O prostředky uvedené se navrhuje snížit výdaje v kapitole 396 Státní dluh ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.

Krátce k odůvodnění, možná trochu z historie. Vláda ČR přijala ve svém programovém prohlášení ze dne 27. 6. 2018 závazek růstu platů učitelů do roku 2021 minimálně na úroveň 150 % jejich průměrné výše z roku 2017. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy konkretizovalo tento závazek záměrem navýšení prostředků na platy učitelů o 15 % každoročně v období let 2018 až 2020 plus zbytkovým navýšením v roce 2021, tak aby bylo dosaženo stanovené průměrné výše platů učitelů, tj. 45 tis. korun. Při projednávání prvního návrhu rozpočtu pracovním týmem tripartity, ten tým byl pro vzdělávání, lidské zdroje, dne 25. 6. 2019 přistoupili zástupci sociálních partnerů na nižší, tedy 10procentní navýšení platů v roce 2020, ale pod podmínkou, že se platová úroveň ostatních zaměstnanců v platové sféře v příštím roce nezvýší více než o očekávaná 2 až 3 %. Jelikož ale v průběhu přípravy rozpočtu a jeho schvalování vládou došlo k nárůstu o zhruba dalších 5 %, je nutno pro zachování reálného růstu platu učitelů, aby do návrhu rozpočtu kapitoly školství byly dodatečně přesunuty další prostředky, a to tak, jak my navrhujeme, v minimální výši 3 mld. korun pro splnění závazků z programového prohlášení vlády.

Ačkoliv byl tedy původně učitelům slíben nárůst platů pro rok 2020 ve výši 15 %, rozpočet na příští rok počítá se zvýšením platů pedagogických pracovníků pouze o 10 %. Tímto tempem by tak vznikl na splnění vládního závazku v roce 2021 enormní nárok na rozpočet a v návrhu rozpočtu na rok 2021 by bylo potřeba skokově uvolnit významnější objem finančních prostředků. Navrhované navýšení prostředků regionálního školství o 3 mld. korun určené na platy učitelů by znamenalo růst platů pedagogických pracovníků o další zhruba 3 % nad původní záměr 10 %, což by vládu výrazněji přiblížilo k splnění slibu jejího programového prohlášení v dalších letech.

Potřebné finanční prostředky tedy navrhujeme získat snížením rozpočtu specifického ukazatele kapitoly 389 Státní dluh, což je obsluha státního dluhu. K tomu bych krátce chtěl poznamenat, že pokud jde o náklady na obsluhu státního dluhu, lze předpokládat, že Česká republika bude i v roce 2020 makroekonomicky stabilní. Podíl státního dluhu na HDP rovněž vykazuje klesající tendenci. Tato kapitola v rámci plnění státního rozpočtu každoročně končí s několikamiliardovým nedočerpáním oproti původnímu plánu. Například v roce 2018 byl schválený rozpočet této kapitoly před změnami 44,8 mld. korun, po změnách 41,9 mld. korun a skutečnost skončila ještě o 1,2 mld. nižší. V roce 2019 byl navíc splacen největší dluh z historie, a to 85 mld. korun, a pro rok 2020 je i po změně rozpočtu stále navrhovaná částka vyšší, než byla skutečná plnění pro již uzavřené roky 2016 až 2018. Navrhuje se tedy snížit částku tohoto ukazatele v roce 2020 na přibližnou skutečnou výši předchozích uzavřených let.

Navrhuje se proto z části nárůstu příjmů rozpočtu přesunout potřebnou částku ve výši 3 mld. korun, jak jsem již řekl, a to ve prospěch rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a využití k navýšení reálných platů učitelek a učitelů v roce 2020. Předpokládá se navýšení zejména nadtarifní složky platů, třídnických, specializačních a osobních příplatků, která je v současném návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva školství minimalizována, a dorovnání zákonných nároků učitelek a učitelů vyplývajících ze zákoníku práce. Pozměňovací návrh podáváme tedy i na základě výzvy zaměstnavatelských a odborových organizací a cílem je najít nezbytné řešení navýšení platů učitelek, učitelů v souladu s programovým prohlášením vlády a rozpočtovými možnostmi státu. Samozřejmě bych byl velice rád, kdybyste tento pozměňovací návrh podpořili ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Grebeníčka a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, obecně si dovolím konstatovat, že návrh zákona o státním rozpočtu, který předkládá tedy vláda, nebo vláda předložila, pokládám za současných podmínek s ohledem na ekonomický vývoj a očekávané příjmy v roce 2020 za vcelku racionální a odpovídající daným možnostem. Předesílám rovněž, že pozměňovací návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020, sněmovní dokument 3758, který předkládám a ke kterému se tímto hlásím, nejde proti konceptu vládního návrhu a neznamená ani mechanické dílčí navýšení prostředků pro rozpočtovou kapitolu Akademie věd za cenu toho, že by v jiné kapitole měly prostředky chybět. Podstatou mého pozměňovacího návrhu je navýšení prostředků kapitoly Akademie věd na institucionální podporu Ústavu výzkumu globální změny, jehož institucionální podpora je nyní velmi nízká, a to z nečerpaných a kumulujících se nároků z nespotřebovaných výdajů v kapitole Technologická agentura. Jde o prostředky pro odpovídající institucionální podporu výzkumu a řešení mimořádně závažných problémů, kterým musí republika dnes a zejména v budoucnosti čelit v souvislosti s klimatickými změnami a nepříznivými tendencemi vývoje, pokud jde o zhoršování kvality půdy a ohrožení vodních zdrojů a zásob vody.

Proto navrhuji: 1. Navýšení rozpočtu výdajů kapitoly 361 - Akademie věd ČR na specifickém ukazateli "infrastruktura výzkumu" a na průřezových ukazatelích "výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů" v tom "ze státního rozpočtu celkem" v tom "institucionální podpora celkem" o 50 mil. korun na rok 2020 s určením této částky k navýšení prostředků na institucionální podporu pro Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, veřejnou výzkumnou instituci.

2. Snížení výdajů v kapitole 377 - Technologická agentura ČR - na specifickém ukazateli "dotace jiným subjektům" a na průřezových ukazatelích "výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů", v tom "ze státního rozpočtu celkem", v tom "účelová podpora celkem" o 50 mil. korun a "účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací".

Krátké odůvodnění. V současnosti mimořádně stoupá význam výzkumu v oblasti závažných změn klimatu, průběhu počasí, přírody a životního prostředí ve střední Evropě, na území České republiky a v sousedních zemích v souvislosti s celkovými změnami klimatu a nepříznivými tendencemi vývoje, zejména vlivy globálního oteplování, problematikou nedostatku srážek a proměnami vývoje počasí, ohrožením vodních zdrojů a vysycháním a zhoršováním kvality půdy. Je žádoucí a naléhavé zajistit a posílit výzkum v této oblasti a garantovat určitou stabilitu výzkumné základny.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd, který se výzkumem v této oblasti zabývá, až dosud pokrýval převážnou část prostředků z grantů. Oproti většině výzkumných institucí zřizovaných Akademií věd, které jsou v souladu se standardem velmi podstatně financovány z prostředků institucionální podpory kapitoly 361 - Akademie věd ČR, tak například tento ústav podle údajů výroční zprávy za rok 2018 obdržel od Akademie věd jako zřizovatele běžné, tedy neinvestiční prostředky institucionální podpory v objemu 47 358 000 korun, což činilo pouhých 19,9 % výnosů instituce. Celých 80,1 % výnosů instituce bylo pořízeno mimo dotace zřizovatele. S ohledem na skutečnost, že jde o ústav s velkým vědeckým výkonem a dosahem, s mimořádně důležitými výstupy vzhledem k současným i budoucím problémům České republiky v této oblasti, je vhodné a žádoucí navýšit procento institucionální podpory ústavu tak, aby se přiblížilo standardu.

Zatím ústav získal přibližně 15 % financování formou základního financování, tedy z institucionálních prostředků z rozpočtu Akademie věd ČR. Zbytek, 85 %, získával formou individuálních grantů včetně mezinárodních projektů. Uznávaný standard pro obdobná pracoviště je však v poměru 70:30. Na rok 2020 jde o meziroční navýšení výdajů pro rozpočtovou kapitolu Akademie věd o 50 mil. korun. Toto navýšení by pak mělo být zachováno v dosaženém procentu institucionální podpory i pro léta následující. Snížení účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v kapitole 377 - Technologická agentura ČR navrhuji z důvodu nečerpání kumulujících se nároků z nespotřebovaných výdajů na tomto ukazateli. Snížení účelové podpory uvedené kapitoly v žádném případě tak neohrozí financování realizace programů a projektů této agentury.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost i za vaši případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobrý podvečer. Než pozvu dalšího řečníka, jsou zde omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Válková mezi 16. a 17. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Veselý od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jiránek od 25. 11. do 29. 11. z důvodu zahraniční cesty.

Nyní prosím do otevřené rozpravy paní poslankyni Valachovou. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený předsedo vlády, vážená vládo, dovolte mi, abych se v rámci rozpravy přihlásila ke společnému pozměňovacímu návrhu s Václavem Votavou, jak zde zaznělo, číslo 3795.

Protože jsem v prvním čtení hovořila ke kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ke způsobu, jakým přistupuje ke struktuře rozpočtu Ministerstvo financí, a přítomnou ministryni financí jsem ocenila z hlediska jejího přístupu, nebudu toto opakovat, ale soustředím se na to, proč jsem podpořila a přihlašuji se k tomuto pozměňovacímu návrhu.

Investice do vzdělávání jsou investicemi, které se netýkají pouze zajištění vzdělávání dětí mateřských, základních a středních škol. Nejenom tato vláda, ale i předchozí vlády a stejně tak i například dohoda o partnerství při financování ve výši 600 mld. z evropských fondů pro toto programovací období vnímá vzdělávání jako strategickou věc, která je přímo souvislá s konkurenceschopností naší země v dalších desítkách let.

Co se týká chování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a toho, kolik se dostane reálně z plánovaných - jak už jsem zmínila, dobře plánovaných - financí stran Ministerstva financí a struktury rozpočtu Ministerstva školství skutečně na pásku učitelek a učitelů, to ovlivňuje řada faktorů.

Jako zpravodajka posledních několika, nepletu-li se tří, státních závěrečných účtů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy mohu odpovědně konstatovat, že podle závěrečného účtu, a tedy reálného čerpání to vždycky dopadne tak, že jedinou jistotou učitelek a učitelů je to, co získají do platového tarifu. Ukazují to závěrečné účty zcela jednoznačně. K mírnému zlepšení došlo v posledním roce, podotýkám ale, že objemově v průběhu roku šlo do kapitoly školství více prostředků než plánovaných 10 % tarif, 5 % nadtarif. Proč to zmiňuji? Z tohoto důvodu se musíme také dívat na to, jakým způsobem skládáme poměr platového tarifu a nadtarifních složek platu, protože víme, a víme to opakovaně, že právě pouze platový tarif s jistotou s ohledem na decentralizovaný vzdělávací systém skutečně učitelé a učitelky dostanou.

Druhá věc, kterou bych chtěla zdůraznit, je otázka nadtarifních složek. Možná to působí trošku jako zaklínadlo, nadtarifní složky, nejsou to totiž pouze odměny nebo osobní příplatky, ale jsou to prostředky, které povinně máme zajistit v rozpočtu pro to, aby ředitelé škol mohli vyplatit třídnické příplatky, specializační příplatky, které jsou již nárokové. Jako právník bych chtěla upozornit, že už máme patnáctiletou judikaturu Nejvyššího soudu, která nám také říká, že v případě osobních příplatků přiznaných zaměstnanci se jedná také o nárokovou položku, a tato by tedy měla být ředitelům a ředitelkám škol i v případě učitelů a učitelek objemově garantována.

Pokud se bavím o nadtarifech, musím tedy zmínit to, proč jsem se přihlásila k pozměňovacímu návrhu a budu se snažit přesvědčit kolegy a kolegyně, abychom ještě rozpočet škol zvýšili. Nejde totiž pouze o minimální závazek vlády z hlediska 150 % platů a mezd jak učitelů a učitelek, tak nepedagogických pracovníků v roce 2017, protože to je minimální závazek, ale jde také o další části programového prohlášení ve vzdělávání. Ty počítají zejména s dvěma věcmi - s profesní podporou učitelů a učitelek a také se snižováním administrativní zátěže ředitelů škol. Toto nejsou pouze pouhé floskule, nejsou to pouhá slova, jsou to věci, které se dají velice přesně z hlediska rozpočtu a nároků učitelů a učitelek rozklíčovat.

Třídnické příplatky a specializační příplatky. Vy víte, že o třídnických příplatcích tato Sněmovna diskutuje už dobré dva roky. Také bych chtěla připomenout, že třídnické příplatky a jejich zvýšení byly součástí novely zákona o pedagogických pracovnících, který nejprve v minulé Sněmovně prošel ústavní většinou, aby následně, tři měsíce před volbami, padl, protože Senát chtěl být ještě štědřejší než Sněmovna a dopadlo to tak, že učitelé nejenom tehdy, ale doposud v případě třídnických příplatků nemají nic. To znamená nejenom vrabce v hrsti a už vůbec ne holuba na střeše.

Proč jsou třídnické příplatky důležité a proč je špatně, že na ně nemáme stále finanční prostředky, ačkoliv to programové prohlášení vlády předpokládá? Je to proto, že třídnické příplatky rozhodně nejsou na zbohatnutí. Pro vaši informaci, aktuální stav je plus minus 500 korun hrubého napříč republikou. Podotýkám, jsou rozdíly mezi středními a základními školami, ale tohle je průměr. Reálně je to tak, že více jak deset a možná patnáct let nařízení vlády předpokládá vyšší zvýšení až na 2 000 korun, ředitelé a ředitelky škol samozřejmě nikdy od žádné vlády na to nezískali prostředky.

Třídnické příplatky tedy nejsou na zbohatnutí. Všichni víme, co třídní dělají, a já si myslím, že jestliže dnes a denně vidíme televizní reportáže, články v novinách, jakým způsobem se zvyšuje například šikana v třídních kolektivech, jak nás to všechny děsí, jak nás to všechny konsternuje, jak se všichni předháníme v silných prohlášeních, jak chceme strašně pomoci, tak bychom měli především pomoci tím, že podpoříme třídní učitele, aby měli nejen peníze pro svoje ohodnocení a náročnou práci, ale také například pro to, aby mohli pořádat více třídnických hodin, pečovat o klima ve třídě, ve škole, o kolektiv, o vztahy ve třídě.

Souvisí s tím také čas učitelů, reálný čas učitelů a samozřejmě zaplacený čas učitelů a učitelek na komunikaci s rodiči. O tom také rádi mluvíme, jak mají učitelé a učitelky komunikovat s rodiči a jak si rodiče přejí více a více komunikace s učiteli a s učitelkami a komunikace o vzdělávacích cestách svých dětí. I toto se má a musí ocenit. Tolik k třídnickým příplatkům.

Jenom bych chtěla připomenout z hlediska svého postoje, že jsem konzistentní, a paní ministryně financí to určitě může potvrdit. Minulý rok jsem neúspěšně prosazovala pozměňovací návrh na zvýšení třídnických příplatků tak, abychom alespoň zajistili jejich plošné zvýšení na tisíc korun, aby ředitelé a ředitelky škol tyto možnosti měli. Zase to není nic o zbohatnutí, je to systémová kvalitativní věc z hlediska kvality vzdělávání dětí. Tehdy ten pozměňovací návrh neprošel. Pokud byste si přečetli stena všech zúčastněných včetně Ministerstva školství, bylo slibováno, že již příští rok, v roce 2020, se dočkáme. Takže jsme se nedočkali.

Co se týká specializačních příplatků, zase je to takové tajemné slovo. Co si pod tím představit? Specializační příplatky opět souvisí s profesní podporou učitelů. Často se bavíme o školních metodicích prevence, děsí nás reportáže, jak jsou děti závislé na alkoholu, jak jsou závislé na drogách, jak potřebují pomoc, jaké mají sociální zázemí, jak se jejich rodinné prostředí promítá do jejich kvality vzdělávání. Od učitelů a učitelek bychom čekali bůhví co, co mají všechno zvládnout za rodinu, za rodiče. Máme 1 500 podpůrných profesí, realita je ovšem taková, že tyto profese neúspěšně žádají o snížení přímé pedagogické činnosti, aby měly prostor na komunikaci s dětmi, s žáky a studenty, a toho se jim nedostává, ani v případě specializačních příplatků, ačkoliv profesní podpora učitelů je v programovém prohlášení vlády, nemáme to kryto ani v rozpočtu 2020, ani ve výhledu 2021.

Pokud by to někomu přišlo úsměvné, tak chci jenom říct, že aktuálně Sněmovna projednává dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy. Tyto cíle, o kterých hovořím, nejsou pouze součástí programu vlády, ale také součástí dlouhodobého záměru, který vláda schválila v červenci, a ačkoliv i tam jsou cíle 2020 a 2021, ve stávajícím rozpočtu ani výhledu opět tyto věci nejsou finančně promítnuty.

Co se týká chování rozpočtu - a pokud jsem hovořila o tom, že nakonec dotečou pouze platové tarify, tak se musím také vyjádřit k tomu, že samozřejmě existují nároky učitelů, které vyplývají ze zákoníku práce a které se týkají například nemocenské. Víte, že tato Sněmovna 1. července obnovila nemocenskou od prvního dne nemoci. A víte, že například otázka, řekněme, kondice a zdraví zdravotních sestřiček, lékařů, ale také učitelek a učitelů a toho, aby nepřecházeli nemoci, protože už jenom tedy způsob jejich práce a prostředí, ve kterém svou práci vykonávají, není vhodné, aby směrem, k pacientům nebe dětem, žákům či studentům právě tyto osoby nemoci přecházely. No, jak to dopadlo. Kapitola školství je specifická tím, že tyto požadavky - například, když se vrací paní učitelka z mateřské dovolené, nebo z rodičovské, nebo někdo onemocní, nyní tedy ještě lépe zaplacen od prvního dne nemoci, a je to samozřejmě po právu - tak tyto věci ředitelé a ředitelky škol platí z takzvaných ONIVů. Je to speciální část rozpočtu, jiné prostředky na to nemají.

Doposud, do změn financování regionálního školství, to bylo tak, že si samozřejmě ředitelé a ředitelky pomáhali všelijak, různými přesuny, nicméně byli schopni tyto požadavky pokrýt. Podotýkám, že vyřešení navýšení ONIVů a toho, z čeho budou ředitelé a ředitelky platit nemocenskou, mateřskou, také, jestli se nepletu, zastupování od 1. ledna 2020, to bylo jedním z důvodů, proč byla odložena reforma financování regionálního školství o rok. Realita rozpočtu 2020 je taková, že se ONIVy nezvyšují ani o korunu, a na školském výboru jsme ještě před schválením rozpočtu vládou byli ministrem školství informováni o tom, že z hlediska obnovení nemocenské, oněch tedy prvních tří dnů nemoci, chybí v rozpočtu 300 milionů korun. Podotýkám, že tuto informaci jsme obdrželi všichni koaliční i opoziční poslanci, a to písemně. Také tedy na tento cíl, to znamená narovnání těchto požadavků učitelek a učitelů, míří pozměňovací návrh.

Třetí věc, kterou bych chtěla zmínit a s čím by měl ambici se pozměňovací návrh vypořádat, samozřejmě ve prospěch škol, dětí, rodičů, učitelek a učitelů, je otázka financování nepedagogické práce. Co se týká nepedagogické práce, tak v souvislosti s reformou regionálního školství počítáme s vyšším počtem těchto pracovníků, a to o řády tisíců, což je samozřejmě dobře. Na druhé straně jsme se na školském výboru opakovaně dozvěděli, že v případě nepedagogické práce, jako příklad byla zmíněna realizace veřejných zakázek ve školách - víte, že tohle dělá každý ředitel nebo ředitelka - je věc, kterou si napříště budou obce realizovat ze svých finančních zdrojů. Já jsem se v minulých týdnech snažila u Svazu města a obcí, ale i u starostů zjistit, jak jsou na tom z hlediska informovanosti o této změně. Takže vás mohu, vážené kolegyně a kolegové, ubezpečit, že nemají doposud jediný písemný dokument stran ministra školství a nemají tedy přesnou informaci, jaké prostředky a jaké objemy mají případně ve svých rozpočtech pro toto zajistit.

My schvalujeme státní rozpočet za týden, oni budou schvalovat své rozpočty nejpozději do tří čtyř týdnů. Víte sami - řada z vás jste starostové, nebo jste součástí zastupitelstev obcí či krajů - že samosprávy, a to i kdyby chtěly toto financovat, tak musí vědět proč, co, jak a kolik, aby to do svých rozpočtů promítli. Nezmiňuji to proto, že bych z toho měla nějakou velkou radost, také se to snažím pozměňovacím návrhem řešit. Zmiňuji to, protože chci, aby opravdu to, co chceme učitelům do jejich peněženek a na jejich ohodnocení poslat, tak aby také přišlo.

Naposledy bych chtěla zmínit, a to se mi líbilo, také si myslím, že to bylo v souladu s programem vlády - bylo nám řečeno opět ještě před schválením rozpočtu vládou na školském výboru stran Ministerstva školství, že aktuální situace je navýšení pro ostatní státní zaměstnance ve výši 2 až 3 procent, pro učitele 8 procent, a tedy z tohoto důvodu je tam dostatečný odstup, abychom narovnali platy učitelek a učitelů. Bylo nám také řečeno, že pokud dojde k posunu - a vy víte, že došlo - z hlediska tedy 3 procent na 5 procent navýšení pro ostatní státní zaměstnance, že existuje příslib Ministerstva financí o posunu také navýšení platů učitelek a učitelů. Opět je to samozřejmě zvěčněno na zvukovém záznamu ze školského výboru. Jaké bylo naše překvapení, pokud jsme se následně dozvěděli, že nejenom že k tomu nedošlo, ale že návrh z tripartity zní 1 500 korun státní zaměstnanci, 1 750 korun učitelé a učitelky.

Jsem, vážené kolegyně a kolegové, bytostně přesvědčena, že tato velmi chybně vypuštěná mediální zpráva způsobila následně stávku v našich školách. Jsem přesvědčena o tom, že z hlediska toho, co vláda reálně dělá pro zlepšení situace ve školách, je to velká škoda, a jsem přesvědčena o tom, že se to nikdy nemělo stát.

Poslední věc, kterou chci zmínit z hlediska podpory pozměňovacího návrhu, ke kterému se hlásím, je otázka nastavení reálných peněz pro učitele a učitelky. Znovu chci shrnout: Víme, že z hlediska státních závěrečných účtů funguje aktuálně pouze platový tarif. Poznamenávám, že toto nemění ani reforma financování regionálního školství, protože na tarifní složky platu i nadále bude možné přesouvat. Za druhé, co se týká odstupu od tedy dalších profesí a narovnání platů učitelek a učitelů, aktuálně je to 5 a 8 procent, a co se týká zákonných nároků učitelek a učitelů, tak je to tedy tak, že ONIVy nepočítají s jejich plněním zákonných nároků. Všechny tyto tři věci způsobují - a to víme z hlediska zkušeností, že pokud tyto peníze objemově chybí, promítnou se kam? Promítnou se jako minusová položka na tarifních složkách platů. To znamená, že ředitelům a ředitelkám škol nakonec nezůstanou finanční prostředky, o kterých my se domníváme, na individuální hodnocení a kvalitativní hodnocení, motivační hodnocení učitelů a učitelek, nýbrž o tyto prostředky, které v rozpočtu chybí, budou sníženy.

Ještě jednou vás chci poprosit o zvážení podpory pozměňovacího návrhu. Jak už řekl můj předřečník, jedná se o napočítání na obsluhu státního dluhu. Chtěla bych připomenout, že už od roku 2016, byť to není možná dobrá metoda - tehdy jsem byla ministryní já a ministrem financí stávající pan předseda vlády -, obsluha státního dluhu vyrovnávala chybějící peníze v regionálním školství. Nebylo by to tedy poprvé ani naposledy. Já věřím, že pokud tyto finanční prostředky v obsluze státního dluhu jsou, tak je pošleme do škol hned teď od 1. ledna, aby si ředitelé a ředitelky škol mohli naplánovat svůj rozpočtový rok, aby mohli udržet svoje pedagogické a nepedagogické týmy, abychom mohli zkvalitnit vzdělávání dětí a abychom plnili cíl naší vlády a zvyšovali konkurenceschopnost naší země do budoucna.

Děkuji vám za podporu pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Holomčíka do rozpravy, připraví se pan poslanec Třešňák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil se svými třemi pozměňovacími návrhy.

Ten první, který je v systému veden jako sněmovní dokument 3800, zahrnuje přesun 400 milionů z obsluhy státního dluhu na navýšení rozpočtu určeného na provádění pozemkových úprav.

Návrh vedený jako sněmovní dokument 3803 zahrnuje přesun 120 milionů korun ze specifického ukazatele agropotravinářský komplex na projekt zmapování meliorací a digitalizaci těchto dat, kterou by prováděl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.

A pozměňovací návrh vedený jako sněmovní dokument 3805, který zahrnuje přesun 14 milionů ze specifického ukazatele agropotravinářský komplex na zajištění veterinárního dohledu u detašovaných pracovišť jatek.

Tedy tímto se přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům vedeným pod čísly 3800, 3803 a 3805. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím pana poslance Třešňáka a připraví se pan poslanec Navrkal.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážení kolegové. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 3878, který podávám společně s poslanci Richterovou, Vymazalem a panem poslancem Bartošem. Krátce se ho pokusím zdůvodnit, byť skutečně pouze krátce díky hlasové indispozici.

Díky tomu, že vláda v návrhu státního rozpočtu snížila podporu programu Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky, bude chybět vlastně asi 35 mil. korun právě na provoz adiktologických služeb v ČR, a tím dojde nepřímo i k ohrožení obyvatelstva, a to z toho důvodu, že finance budou chybět nejen na služby, ale především i na zdravotnický materiál, jakým jsou sterilní injekční stříkačky či kontejnery na bezpečnou likvidaci stříkaček použitých. V důsledku toho by pak utrpěla i kvalita ochrany zdraví většinové populace před infekčními nemocemi, jako žloutenka či HIV.

To, co jsem nyní uvedl, však fakticky představuje pouze prostředky na zajištění stávajícího chodu, nikoliv na další případný rozvoj služeb, nebo dokonce naplnění všech potřeb vyplývajících z akčního plánu realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním. Naopak cílem našeho pozměňovacího návrhu je vrátit prostředky na dostatečnou úroveň, aby mohla být zajištěna nezbytná péče v rámci tohoto programu a rizika pro všechny obyvatele České republiky dále nerostla. Konkrétně tedy počítáme s přivedením zmíněných 35 mil. korun z položky 96 státní dluh, specifický ukazatel obsluha státního dluhu a budu rád, pokud posléze v třetím čtení tento pozměňovací návrh podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana poslance Navrkala a připraví se pan poslanec Ferjenčík do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Hlásím se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je nahraný jako dokument číslo 3828, a rád bych ho krátce zdůvodnil.

Česká republika se zavázala přispívat 0,33 % hrubého národního důchodu na rozvojovou spolupráci a s dosažením tohoto cíle počítá do roku 2030. Naplňování závazků nicméně dlouhodobě vázne, v minulém roce jsme přispívali jen 0,14 % a vzhledem k plánovaným škrtům by se situace měla ještě zhoršit. Abychom se takového vývoje vyvarovali, navrhuji držet se střednědobého výhledu vlády dle usnesení číslo 435/2018, který pro rok 2020 počítal se zachováním výše výdajů na letošní úrovni.

Kromě toho bych rád připomenul, že rozvojová spolupráce má smysl. Pomáhá potřebným v místech humanitárních krizí či válečných konfliktů a přispívá k budování podmínek k důstojnému životu příjmu v rozvojových zemích, takže významnou měrou eliminuje důvody pro nucenou migraci. Je také plně v souladu s humanistickou a lidskoprávní tradicí české zahraniční politiky. Navíc je dobré si uvědomit, že rozvojová pomoc není přínosná jen v daném místě. Posilování stability v sousedních regionech Evropy je investicí do naší vlastní bezpečnosti a otevírá také ekonomické příležitosti českým firmám. Vzhledem k těmto skutečnostem tedy považuji snahu o seškrtání výdajů ve výši 44 mil. korun za nesmyslnou a v přímém rozporu s dlouhodobými zájmy České republiky. Můj pozměňovací návrh toto pouze napravuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím pana poslance Ferjenčíka do podrobné rozpravy, připraví se pan poslanec Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych představil některé pozměňovací návrhy, které předkládám za klub, některé za sebe, a dvě doprovodná usnesení.

Nejprve obecně, jak my jsme jako klub Pirátů přistoupili k těm pozměňovacím návrhům ke státnímu rozpočtu. My jsme navrhli vládě velký úsporný balíček v rozsahu 12,7 mld. korun a díky tomuto úspornému balíčku je možné reálně potom pokrýt finančně ty pozměňovací návrhy, kde naopak výdaje navrhujeme zvýšit. Takže snažíme se, aby zhruba odpovídaly úspory, které navrhujeme dosáhnout v tom rozpočtu, zvýšeným výdajům, které navrhujeme v oblasti priorit.

Takže dovolte mi, abych odůvodnil především ten úsporný balíček, to je 12,7 mld. korun. Hlásím se tímto k pozměňovacímu návrhu číslo 3913. Tento návrh navrhuje navýšit rozpočtovou rezervu vlády o tuto částku. Jde to z kapitol částečně omezení slev na jízdné, omezení dotací velkým agrokomplexům, omezení dotací sportovním svazům. Pak jde o mírné snížení rozpočtu Ministerstva obrany, tak aby rostl o 10 %, a ne o 13 %, jako je tomu dnes. Myslím si, že tento nárůst je stále velmi velkorysý a nevidíme důvod, aby výdaje na zbrojení rostly rychleji než výdaje na vzdělávání. A potom navrhujeme úspory v provozu státu. Ostatně kolegyně Valachová už hovořila o tom, že kapitola obsluha státního dluhu je nadsazená. Stejně tak je ve VPS zcela zbytečná kapitola na pokrytí zaměstnanců, které nyní stát nemá a časem je možná mít bude. My navrhujeme tuto půlmiliardu škrtnout a dát do rezervy.

Na co by měla ta rezerva sloužit. Především na financování navýšených výdajů ve vzdělávání. My chceme, aby vláda dodržela sliby, které dala učitelům, a zvýšila jim platy více. Stejně tak chceme, aby bylo respektováno usnesení Poslanecké sněmovny v této věci. Dále chceme, aby se posílily investice do infrastruktury, především tedy do oprav a výstavby železnic. Tam navrhujeme navýšení o 6 mld. korun. Jsou asi ty dva hlavní návrhy.

Potom kolegové předkládají menší pozměňováky.

Já ještě odůvodním svoje osobní pozměňovací návrhy. To je návrh 3916 - posílení financování nestátních škol. Velmi podobný návrh jsem předkládal i vloni spolu s dalšími kolegy z opozice. O co jde? Jde o to, že nestátní školy dostávají navýšení na platy s ročním zpožděním oproti školám státním, a to včetně škol, které třeba vůbec nevybírají školné. Takže největší problém právě s tímto mají například církevní školy, v sociální oblasti nebo ve zdravotní oblasti, církevní gymnázia, ale i nestátní školy, z nichž řada funguje neziskově, jenom aby pokryly náklady na své fungování. Vzhledem k tomu, že poskytují úplně stejnou veřejnou službu jako školy státní, tak nevidíme důvod k této diskriminaci. Proto navrhuji tedy posílit rozpočet Ministerstva školství na dorovnání nestátním školám, tak aby mohly učitelům platit stejně jako školy veřejné.

Dále navrhuji omezit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky a navýšit financování adiktologie. Jde o to, že prezident republiky utrácí 2,4 mil. ročně za právní služby. My máme pochybnosti o tom, že ty služby vůbec dávají smysl, často si je prezident způsobil sám svými neuváženými výroky, tyto náklady. Myslíme si, že by je měl financovat ze svého. Proto navrhuji snížit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky na právní služby o 2,2 mil., dát to na adiktologii. Podobně navrhuji snížit rozpočet - toto je tedy pozměňovací návrh číslo 3923, k tomu se také hlásím.

Dále se hlásím k návrhu číslo 3915, to se týká opět rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, konkrétně Lesní správy Lány. Navrhuji snížit rozpočet Lesní správy Lány o 50 mil. korun, a to ze dvou důvodů. Za prvé, stále je v policejním vyšetřování, jsou vyšetřovány transakce, které se v této oboře děly, a za druhé, obora v tomto rozsahu by měla být schopná zůstat soběstačná. Myslím, že je potřeba asi tedy zlepšit hospodaření spíše než žádat o dotace státní rozpočet. Opět navrhuji, ať to jde na adiktologii, jinými slovy na boj se závislostmi.

A poslední pozměňovací návrh, který navrhuji, je... Kromě těchto tří pozměňovacích návrhů navrhuji ještě dvě doprovodná usnesení, a to doprovodné usnesení číslo 3924, je to usnesení k rozklikávacímu rozpočtu. Rozklikávací rozpočet už zavedly Mariánské Lázně, zavedla ho Praha, zavedla ho dokonce i Poslanecká sněmovna, můžete se sami podívat, díky naší iniciativě, stejně tak ho zavedl Nejvyšší kontrolní úřad. My si myslíme, že je namístě, aby pokud se ukázalo, že to může fungovat v malém, aby to fungovalo i ve velkém na úrovni státu.

Hlásím se k doprovodnému usnesení pod číslem 3924 a dále se hlásím k doprovodnému usnesení číslo 3925, které vyzývá Kancelář prezidenta republiky, aby prostředky z této kapitoly, z kapitoly 301, nesloužily k financování životních nákladů sponzorů prezidentské kampaně současného prezidenta. Možná jste zachytili v tisku, že sponzoři prezidenta dostávají podlimitní zakázky od Kanceláře Hradu, to znamená, neprobíhá tam standardní výběrové řízení a myslím, že to není správně a že bychom na to jako Sněmovna měli upozornit.

Já si to ještě zkontroluji, že jsem žádný z těch pozměňovacích návrhů neopomněl. To znamená velký úsporný balíček, dva pozměňovací návrhy k rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, jeden návrh, který posiluje financování nestátních škol, a dvě doprovodná usnesení. Já vám předem děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Kontrolu případně můžete provést ještě ve stenozáznamu, pane poslanče. A nyní prosím pana poslance Kobzu, který je dalším přihlášeným do podrobné rozpravy, a připraví se pan poslanec Vích. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dobré odpoledne. Musím se přiznat, že po všech těch miliardách, kterými tady pohazovali moji předřečníci, se cítím trošku v minoritní roli, protože můj návrh se týká pouze 70 mil. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 3726, který mění návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 takto: V kapitole 306 Ministerstvo zahraničních věcí se u údaje ukazatele transformační spolupráce snižují o 70 mil. korun a nahrazují se číslem 0 korun. Za druhé, v kapitole 306 zahraničních věcí se výdaje ukazatele obnova Sýrie zvyšují o 70 mil. korun, to znamená, že číslo 50 mil. korun se nahrazuje číslem 120 mil. korun.

Tento návrh podáváme z toho důvodu, že navrhovaný finanční objem výdajového ukazatele transformační spolupráce je v návrhu státního rozpočtu na rok 2020 stále enormně vysoký, to znamená v porovnání s jinými výdajovými ukazateli, které jsou taktéž primárně zaměřeny na pomoc českého státu do zahraničí. V zásadě se jedná o výrazně politické projekty, které jsou z této kapitoly financované, a projekty, kde převažují politicko-ideologické faktory. To znamená, zejména se jedná o školicí a přednáškovou činnost charakterizovanou Ministerstvem zahraničních věcí jako tzv. posilování občanské společnosti a demokratických institucí. Tato rozpočtová položka je dlouhodobě svázána s politickým segmentem tzv. neziskového sektoru a ve svých důsledcích silně zasahuje do vnitropolitických poměrů cílových zemí a pro ČR partnerských zemí. Jde o následující státy: Barma, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Kuba, Moldavsko, Srbsko a Ukrajina.

Pro nás v SPD je nepřijatelné, aby zahraniční neziskové organizace anebo neziskové organizace financované ze zahraničí nějakým způsobem ovlivňovaly vnitropolitickou situaci v České republice. Stejně tak je pro nás nepřijatelné, aby naše neziskové organizace nebo námi financované neziskové organizace dělaly totéž uvedeným zemím. Podle nás jde o činnost, která není v dlouhodobém národním zájmu České republiky, protože může narušovat důvěru v bilaterálních vztazích skrze faktické porušování mezinárodněprávní a diplomatické zásady nevměšování. Jako taková by rozhodně neměla být napříště financována z českých veřejných rozpočtů, protože pro to neexistuje racionální důvod ani oprávnění.

Na druhé straně docela omezené finanční prostředky vyčleněné na zahraniční pomoc by měly být prioritně alokovány do států a regionů, které jsou bezprostředně postiženy či ohroženy válečnými událostmi a jejich následky anebo humanitárními krizemi spojenými např. s následkem masové migrace, krize či živelních pohrom. Takovou lokalitou je v současné době jako prvořadá Sýrie, i ve světle nedávné, mimořádně brutální turecké agrese vůči této zemi a zejména s ohledem na osm let probíhající vojenské střety, do značné míry iniciované a živené ze zahraničí. Přímým důsledkem toho je zpustošená země a statisíce osob bez domova s velmi obtížným přístupem k základním životním potřebám. Naším základním cílem musí být rychlá stabilizace této země, kdy jediným relevantním partnerem je legitimní syrská vláda.

Proto navrhuji přesun všech prostředků určených na tzv. transformační spolupráci, 70 mil., do výdajového ukazatele obnova Sýrie, jehož navrhovaná výše 50 mil. korun je vzhledem k aktuální situaci v regionu nedostatečná, např. právě i s ohledem na tristní situaci syrských Kurdů poté, co Turecko zaútočilo na převážně jimi obývané území severovýchodní Sýrie a prakticky je okupuje. Stojí za to zmínit, že Kurdové žijící v České republice ve svém nedávném prohlášení o tuto pomoc pro civilisty v Turky napadené severní části Sýrie český stát prostřednictvím zahraničního výboru požádali.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní pan poslanec Vích, připraví se pan poslanec Venhoda. Prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych v krátkosti představil svůj pozměňovací návrh, který je vložen do systému pod číslem 3733. Jedná se o návrh změny v rozpočtové kapitole 307 Ministerstva obrany, a sice ve výdajovém bloku zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky, kde navrhuji snížit výdajový okruh zajištění zapojení do operací a pohotovostních sil o 489 834 000 a zároveň toto převést na zvýšení výdajového okruhu pro zajištění činnosti a rozvoje bojových sil, sil bojové podpory a bojového zabezpečení.

Důvody, které mě k tomuto návrhu vedou, jsou následující. Armáda stárne, kupuje předražené vrtulníky, nedaří se nábory, má zamrzlé akvizice a měl jsem k dispozici i utajované zprávy o zajištění obrany České republiky a výroční zprávu Vojenského zpravodajství, které jsou v utajovaném režimu, a jenom ve stručnosti to, co tady mohu uvést - stav armády není dobrý.

K dnešnímu dni se naše armáda podílí v deseti zahraničních operacích a čtyřech pozorovatelských misích. Kdybych se zeptal pana ministra obrany, on tady teď není, jestli by na první dobrou bez toho, že by se podíval do svých dokumentů, byl schopen ty země, kde se účastníme, vyjmenovat, tak myslím si, že by se mu to nepovedlo. Do toho vláda zvažuje vysílání dalších vojáků do oblasti Sahelu a slyšel jsem i úvahy o vyslání dalších vojáků do Sýrie. To je z mého pohledu naprosto nepřijatelné. Když se podíváme na Afghánistán na operaci Resolute Support, k dnešnímu dni jsme v bodě nula po sedmnácti letech a neustále jenom slyšíme, jak se bezpečnostní situace zhoršuje, Tálibán posiluje a produkce opia stoupá. Neviděl jsem ještě také ve výboru pro obranu vyhodnocení cílů a perspektiv našich účastí v jednotlivých zahraničních operacích. Odešla odtud Kanada, odešla odtud Francie a myslím si, že bychom měli už dávno odtamtud odejít i my.

Když se podíváme na poměr počtu nasazených vojáků k počtu nasaditelných, tak naše vojáky máme ze 44 % nasazených z možného počtu nasaditelných. Jenom pro srovnání, ostatní státy na toto mají okolo 25 %, a Polsko dokonce okolo 5 %. To znamená, měli bychom si jasně říci, co je pro nás priorita, a nikdo mě nepřesvědčí o tom, že účast v deseti zahraničních operacích je plnění závazků z NATO. Takže z tohoto důvodu je cílem tohoto mého pozměňovacího návrhu snaha o nápravu dlouhodobého zanedbání rozvoje schopností pozemních sil a jejich posílení.

Přihlašuji se tedy tímto k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému, ještě jednou opakuji, pod číslem 3733, a žádám vás o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní tedy prosím pana poslance Venhodu, připraví se pan poslanec Polanský do podrobné rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Venhoda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se dopředu omlouvám za svou hlasovou indispozici.

Já bych se tu rád přihlásil k pozměňovacím návrhům číslo 3755 a 3756. Ten první, pozměňovací návrh 3755, se týká navýšení výdajů na Národní program řešení problematiky HIV. Jedná se o částku 20 milionů korun a v rámci odůvodnění bych uvedl, že Česká republika je za roky 2010 až 2018 země s pátým největším nárůstem počtu osob nově nakažených virem HIV. Nárůst činí 128 %. Podle zdravotních pojišťoven také rostou náklady na léčbu a na tu vynakládají každoročně kolik stovek milionů korun, to je v průměru přes 250 tisíc korun na jednoho nemocného.

Odborníci poukazují na to, že přestože počet vyšetření každý rok stoupá, mnozí lidé přicházejí na testování pozdě. Dorazí až s prvními příznaky, či dokonce s rozvinutou chorobou AIDS. Včasným odhalením nemoci a léčbou se podle odborníků dá předejít rozvinutí viru HIV v nemoc AIDS. Vloni na ni zemřelo v České republice přes 300 lidí.

Pokud přejdeme od lidské roviny, která je důležitá, předčasná smrt občanů pacientů má za následek ztrátu ekonomicky aktivních lidí na pracovním trhu a i v konečném důsledku v rovině peněz značnou ztrátu na příjmové straně státního rozpočtu. V řeči čísel. Takto navýšené finance v oblasti prevence tak mají výrazný multiplikační efekt v podobě úspor nákladů na léčbu a minimalizaci škod. Z tohoto důvodu je vhodné tento titul podpořit nad rámec stávajícího návrhu.

Další můj pozměňovací návrh 3756 navyšuje prostředky v ukazateli, kapitole 335 Ministerstvo práce a sociálních věcí, v ukazateli národní dotační titul Rodina o 50 milionů korun v první variantě, nebo v druhé variantě o 20 milionů. Cílem dotačního programu je podpora služeb pro rodiny, které mají preventivní a podpůrný charakter. Služby mají posilovat rodičovské kompetence, zkvalitňovat rodinné vztahy, podporovat rodiny v péči o děti, jejich výchově a při slaďování práce a rodiny a napomáhat při přicházení a řešení krizových situací v rodině, včetně domácího násilí, týrání a zneužívání dětí. Cílem je poskytnout komplexní pomoc rodině jako celku, to znamená širší rodině včetně dětí a prarodičů, a posilovat význam rodiny pro společnost. Z tohoto důvodu je vhodné tento titul podpořit nad rámec stávajícího návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní se mi s přednostním právem přihlásila paní poslankyně Kovářová za klub Starostové, takže ji prosím do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila většinu pozměňovacích návrhů, které předkládá klub Starostů a nezávislých. Obecně lze říci, že se v nich zobrazují naše priority, tedy vzdělávání i školství, dopravní infrastruktura, regionální infrastruktura a občanská vybavenost, také mimo jiné životní prostředí. Pozměňovací návrhy představila paní poslankyně Jana Krutáková a dále ostatní představí ještě mí kolegové.

Jak jsem zaznamenala, paní ministryně hovořila o tom, že budou podpořeny pozměňovací návrhy, které jsou v souladu s programovým prohlášením vlády. To za prvé. A za druhé, budou podpořeny takové pozměňovací návrhy, které nebudou ohrožovat státní rozpočet. To parafrázuji. (Hluk v sále.)

K té druhé podmínce musím konstatovat, že položky, které jsme vybrali do našich pozměňovacích návrhů, byly vybrány zodpovědně a důsledně. Řadu let sledujeme různé ukazatele a položky, které bývají opakovaně nevyčerpány, a pak tyto dáváme do našich pozměňovacích návrhů. Mohu tedy ujistit paní ministryni... (Obrací se k předsedajícímu.) Mohu...?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní poslankyně. Já bych požádal o větší klid, ideálně i u stolku zpravodajů. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Proto mohu ujistit paní ministryni, že pokud by nějaký náš pozměňovací návrh byl podpořen, tak rozhodně nedojde k rozložení návrhu státního rozpočtu jako celku. (Ministryně financí hovoří mimo mikrofon.) Ano. Děkuji za reakci paní ministryni. (Hluk v sále.)

Nyní k jednotlivým pozměňovacím -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych poprosil, abychom potom na sebe reagovali případně přes mikrofon, nikoliv nějakými...

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ano, omlouvám se. Nyní k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

První pozměňovací návrh je veden v systému pod číslem 3744 a týká se navýšení platů učitelů. (Hluk v sále.) Jak víme, v programovém prohlášení vlády stojí, cituji, prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017. Zlepšíme podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit na výuku. Musím tedy konstatovat, že to, co je v programovém prohlášení vlády, možná odpovídá tomu navýšení, které vláda navrhuje.

My ovšem jdeme kousek dál a máme pro to racionální důvody. Jednak je to usnesení Poslanecké sněmovny, které znělo, že vláda navýší o 15 % platy učitelů, proto tak činíme a v návrhu navrhujeme zvýšit platy učitelů ještě o 5,5 mld. korun, tak aby toto navýšení činilo 15 %.

Možná že někdo řekne, že ten slib v programovém prohlášení vlády odpovídá těm 10 %, ale já bych zde ještě konstatovala, že OECD doporučuje, aby plat učitelů činil 55 tis. korun. A vzhledem k tomu, že paní ministryně se v rámci daňového balíčku velmi často oháněla právě doporučením OECD, tak tady si dovoluji navázat právě na ono doporučení.

Dalším důvodem, proč tuto částku zvyšujeme, je konstatování, že platy učitelů ve srovnání s ostatními profesemi s vysokoškolským vzděláním jsou podhodnoceny; činí 80 % průměrného platu ve veřejné správě a službách a 65 % v soukromé sféře, což je tedy málo. Tím pádem sektor školství se stává, co se týče výše platů, absolutně nekonkurenceschopným, a je třeba tedy finanční prostředky zásadně navýšit, a to proto, že v současné době jediným reálným benefitem pro učitele je právě navýšení platů. Jestliže říkáme, že chybí 2 tis. učitelů, jak to zjistilo Ministerstvo školství, a že do pěti let má chybět 11 tis. učitelů, tak navýšení platů a takovýto benefit by mohl přilákat nové studenty pedagogických fakult a zaručit, že skutečně nastoupí do základních škol.

Také je třeba konstatovat, že 100 % populace projde rukama našich učitelů a učitelek. Vychovávají budoucí generace, čili je potřeba, aby tito lidé byli opravdu kvalitní. Je pravdou, že platy jako takové nejsou investicí v pravém slova smyslu, ale navyšování platů učitelů může být investicí do budoucnosti, a tak jak konstatuje vždy můj kolega Farský, dálnicí k prosperitě České republiky. Tak tedy doufám, že ve třetím čtení podpoříte buď náš návrh, nebo jiný z návrhů, které zde v Poslanecké sněmovně budou.

Nyní mi dovolte, abych se přihlásila ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které jsou vedeny v systému pod čísly 3741, 3742, 3745 a 3882. Všechny tyto čtyři pozměňovací návrhy se týkají rekonstrukce a navýšení kapacit mateřských a základních škol. A nyní dovolte opět citaci z vládního prohlášení: Zajistíme dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinaci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. - Tolik citace z programového prohlášení vlády.

Odůvodnění, proč navyšujeme finanční prostředky do čtyř dotačních titulů, ať už na mateřské, či základní školy, je následující. Léta upozorňujeme na to, že v oblasti mateřských a základních škol je obrovský nedostatek. Samozřejmě že je to v lokalitách v okolí velkých měst, ale v současné době -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším a vyzvu vaše kolegy zejména v levé části sálu k většímu klidu. Samozřejmě rozumím, že v pravé části sálu nemůže být takový hluk, když tam skoro nikdo není (smích a potlesk mezi přítomnými v sále), ale i tak bych chtěl poprosit o větší klid, abychom mohli pokračovat.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já jsem moc ráda, že kolegové z ANO a z ČSSD zde sedí, poslouchají naše návrhy, to mě velice těší. A věřte, že ostatní kolegové z opozice se pravděpodobně ještě připravují na svá vystoupení či dolaďují své pozměňovací návrhy. (Ozývá se smích.)

Abychom se tedy vrátili k tématu mateřských a základních škol. Možná si vzpomínáte na rok 2013, kdy se nám podařilo prosadit dotační titul na Ministerstvu financí na zvýšení kapacity základních škol v okolí velkých měst. Ten dotační titul měl opravdu velký úspěch a zajistil, že desetitisíce dětí mají kam chodit do školy. Bohužel dotační titul na Ministerstvu financí končí a nebude již v příštím roce vyhlášen s tím, že se bude provádět analýza. Já myslím, že pokud analýzy nejsou a není známo vládě, kolik tříd chybí v obcích a městech, tak to je smutné. My takové analýzy máme a myslím, že s kolegy z jiných stran se o to velmi zajímáme a navštěvujeme starosty a ty částky jdou opravdu do miliard korun. Samozřejmě že chválíme dotační titul na Ministerstvu školství, který byl zaveden za paní kolegyně Valachové, a jsou tam vyjmenované obrovské školy v řádech stamilionů korun pro jednotlivé školy, které musí být postaveny. Nicméně dotační titul na Ministerstvu financí končí. Měl velký úspěch a bylo by dobré, kdyby mohl pokračovat, protože když se podíváte do okolí právě velkých měst, kde byly postaveny velké školy, tak informace jsou následující. V těchto velkých nových školách nejsou místa pro děti z jiných obcí a tyto obce také musí stavět nové školy, prostě to je realita. Z toho důvodu navyšujeme a prodlužujeme tento dotační titul do roku 2021, tak aby byl čas na provedení analýzy a neztratil se další rok o 300 mil. korun.

Další dotační titul, který také navyšujeme, je na Ministerstvu pro místní rozvoj a navyšujeme ho o 300 mil. korun do titulu rekonstrukce a přestavba veřejných budov. O 300 mil. korun s tím, že je potřeba dát peníze, protože v tomto dotačním titulu budou financovány v příštím roce pouze žádosti, které již byly vyhodnoceny a podány, a nové žádosti nebudou uspokojeny.

No a vraťme se k těm mateřským školám. Jak jsem zaznamenala, tak pan premiér na svém profilu a i dnes na tiskové konferenci zmínil, že byl v jedné z mateřských škol v Praze a že se tam dozvěděl, že je nedostatek míst v mateřských školách, a že jsou tedy rodiče nespokojeni. Já musím konstatovat, že na tento fakt upozorňujeme deset let a situace se nemění, protože se pořád v těch nových lokalitách děti rodí a je jasné, že převis, který je u žádostí, je významný.

Pan premiér zmínil, že bude celou situaci analyzovat, že si vyžádá informace, a také tvrdil, že intenzivně řeší nespokojenost rodičů s nedostatkem míst v mateřských školách. Pokud jde o ty analýzy, tak musím panu premiérovi říci, že my takovou analýzu máme (obrací se na premiéra). Ta analýza říká, že jen v tisíci obcí, každá obec odpověděla na dotazník, chybí více než 6 tis. míst v mateřských školách a že částka, která je potřeba na mateřské školy v těchto obcích, je 3 mld. korun.

Pane premiére, vzpomeňte si, jak jste úspěšně, jak říkáte, nalíval peníze do dotačního titulu, který jsme prosadili. A já vás žádám, abyste nás opět vyslyšel, a když intenzivně řešíte nedostatek míst v mateřských školách, abyste podpořil naše pozměňovací návrhy, které se týkají navýšení dotací na Ministerstvu školství a na Ministerstvu pro místní rozvoj. Pevně věřím, že tento krok budete označovat jako úspěšný i v dalších letech, a žádám vás ještě jednou o podporu těchto pozměňovacích návrhů.

Jak jsem zmínila, nebudu tady dále dopodrobna hovořit o dalších pozměňovacích návrzích, nicméně je ještě jeden, a to je nový dotační titul na Ministerstvu financí pod názvem podpora výstavby a obnovy materiálně technické základny regionálního školství, kde je v současné době 100 mil. korun, takže si dovolujeme navrhnout navýšení o 300 mil. korun. Tyto peníze jsou peníze de facto investiční a mohou usnadnit život rodičům dětí a žáků.

Nyní mi dovolte, abych se přihlásila k dalšímu pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 3739. Tento pozměňovací návrh se týká krajských komunikací. A opět si dovolím citovat z programového prohlášení vlády: Přijmeme pravidla pro dofinancování krajské dopravní infrastruktury, což jsou silnice II. a III. tříd, prostřednictvím rozpočtu SFDI s cílem zajistit pro ně finanční prostředky ve výši 4 mld. korun ročně.

Tedy vláda zatím toto neučinila. Systém, jakým se děje financování tohoto typu, probíhá následovně: Vždy na konci roku Asociace krajů konstatuje, že nemá peníze na rekonstrukce silnic II. a III. tříd. Ve státním rozpočtu se ovšem tato částka většinou neobjeví a paní hejtmanka vždy musí v březnu zasáhnout a konstatovat, že jsou peníze potřeba, což se vyjedná v březnu, v dubnu, což je pozdě, protože přece jenom stavby musí být nějakým způsobem včas rozjeté.

Čili si dovolujeme navrhnout, aby tato částka byla již v rozpočtu SFDI, a přesunujeme tam částku 4 mld. korun. Nehledě na to, že také pan ministr Kremlík v souvislosti se zavedením mýtného na silnicích I. tříd s tím, jak tady, myslím, včera paní hejtmanka hovořila, nebo dneska dopoledne, včera, o tom, že jsou velké obavy, že kamiony budou sjíždět na silnice II. a III. tříd a dojde k jejich velkému poškození. Pan ministr tedy slíbil, že peníze dá krajům k dispozici. (Poslankyně Mračková reaguje z lavice.) A ještě ke všemu na značky, ale slíbil i na silnice. Mám to zaznamenáno v monitoringu, pane ministře. Jak jsem koupila, tak prodávám. Nicméně jsou to 4 mld. na komunikace II. a III. tříd.

Další pozměňovací návrh se týká také komunikací, a to místních. Pozměňovací návrh je veden v systému pod číslem 3740. Opět si dovolím citovat z programového prohlášení vlády: Kromě podpory bydlení rozšíříme jeho aktivity i do oblasti regionálního rozvoje a podpory venkova, dále je to podpora strategických investic obcí do modernizace veřejných prostranství, v bytové zástavbě regenerace brownfields, místních komunikací a cestovního ruchu.

Čili i náš pozměňovací návrh je v podstatě v souladu s programovým prohlášením vlády. Důvod, proč navrhujeme přesun finančních prostředků ve výši 300 mil. korun na rekonstrukci či výstavbu místních komunikací, je následující. Převis v těchto dotačních titulech činil až 2 mld. korun. Další žádosti v příštím roce nebudou uspokojeny a kromě jiného na základě mapování, které bylo provedeno v obcích do 3 tis. obyvatel, činí potřeba na místní komunikace 200 mld. korun. V současné době si obce vzhledem k finanční náročnosti místních komunikací nemohou dovolit komunikace opravovat v takovém tempu a množství, jak by chtěly, což dokazuje i ten vnitřní dluh ve výši 200 mld. korun. To je důvod, proč aspoň navyšujeme částku o 300 mil. korun.

Další pozměňovací návrh je návrh, který se opakuje každoročně a týká se kulturních památek. Je veden v systému pod číslem 3743. Jak jistě víte, kulturních památek máme v České republice 40 tis. Jedná se samozřejmě o kulturní dědictví. Vláda si je toho vědoma, protože co se týče památek - a pak budu dále hovořit i o živém umění - si dala do svého programu následující: Podle možností státního rozpočtu budeme postupně navyšovat alokaci finančních prostředků v jednotlivých programech, a to jak pro oblast živého umění včetně regionální sítě divadel a orchestrů, tak pro oblast památkové péče, nebo pro paměťové instituce.

Čili zde je vidět, že si vláda uvědomuje důležitost rekonstrukce regionálních památek. Nicméně, světe div se, v návrhu státního rozpočtu na příští rok je na opravu památek právě v regionech dokonce o 50 mil. méně. Jako každý rok upozorňujeme na to, že na Ministerstvu kultury leží analýza, která říká, že na těchto kulturních památkách je vnitřní dluh více než 300 mld. korun. Vláda se sice chlubí, a pan premiér dost často hovoří o tom, že vláda přidává na kulturní památky, což je svým způsobem pravda, ale jsou to pouze ty velké ve vlastnictví státu, a zapomíná na ty ve vlastnictví obcí, soukromých osob či církví. Domnívám se a myslím si, že každý, kdo má kulturní památky rád, si je vědom toho, že jde v tomto případě nejenom o zachování kulturního dědictví, ale možná by i paní ministryni financí potěšilo, že každá koruna investovaná právě na opravu kulturních památek se vrátí do státního rozpočtu minimálně třikrát.

A nyní mi dovolte, abych v této souvislosti, pokud jsme ještě u kultury, konstatovala, že jsme podali pozměňovací návrh, který se týká také živého umění a je veden v systému pod číslem 3682. Nebudu ho podrobně popisovat. Jen konstatuji, že v rámci tohoto pozměňovacího návrhu navyšujeme v ukazateli kulturní služby, podpora živého umění, v tom kulturní aktivity částku o 38 mil. korun, a to především na podporu programu státní podpory festivalů profesionálního umění.

Důvod, proč toto činíme, je následující. V návrhu státního rozpočtu je pro festivaly uvedena částka 62 mil. korun s tím, že ovšem existuje usnesení vlády, které říká, že tento dotační titul bude otevřen pouze v případě, že tam bude předpokládaná částka 100 mil. korun. Čili my navyšujeme právě na tuto částku, aby dotační titul mohl být otevřen, protože rozhodně festivaly profesionálního umění, jako jsou ty v Praze, v Českém Krumlově, v Litomyšli a mnoha dalších městech, si jistě podporu zaslouží.

Pokračuji dále a dovolím si představit další pozměňovací návrhy, které se týkají Českého svazu bojovníků za svobodu. Tento pozměňovací návrh je veden v systému pod číslem 3737 a týká se toho, že se z položky Český svaz bojovníků za svobodu převádí částka ve výši 3 150 000 korun na položku Československá obec legionářská s tím, že tato částka bude věnována na opravu Larischovy vily. Samozřejmě že na této opravě se bude podílet i Pardubický kraj, město Pardubice, sama Československá obec legionářská a doufejme, že i Ministerstvo kultury. Tento pozměňovací návrh, řekla bych že tradičně, předkládám společně s panem kolegou Ferjenčíkem. (Před řečnickým pultem pořizuje několik poslanců ANO a poslanec Foldyna z ČSSD fotografie. Probíhá výměna názorů mimo mikrofon.)

Samozřejmě. Zajímavé poznámky, které tady slyším. Ale doufám prostřednictvím pana předsedajícího, že mi ta upomínková fota, která zde pořizujete, pošlete, protože myslím, že toto složení je reprezentativní. Děkuji. Děkuji.

Takže jen tento pozměňovací návrh předkládám s kolegou Ferjenčíkem a s panem poslancem Kopřivou.

Další pozměňovací návrh se týká Kanceláře prezidenta republiky, kde převádíme částku 73 tis. na položku odškodnění obětem trestné činnosti, škody způsobené při výkonu veřejné moci, soudní spory, z titulu ochrany osobnosti atd. Ve stručnosti řečeno jsou to náklady spojené s řízením a náklady, které by měla bývala zaplatit Kancelář prezidenta republiky za to, že nebyla žadateli poskytnuta informace o výši hrubých příjmů kancléře Vratislava Mynáře. Samozřejmě že ta informace nebyla poskytnuta po 19 měsíců a žadatel si pak stěžoval tedy u soudu. Kancelář prezidenta republiky odmítla tuto částku zaplatit s tím, že nesouhlasí s rozhodnutím soudu, a muselo to tedy zaplatit Ministerstvo financí. Čili my převádíme částku 73 tis. korun právě na kapitolu Všeobecná pokladní správa, ze které byla tato částka zaplacena. Tento pozměňovací návrh je veden v systému pod číslem 3680 a také se k tomuto návrhu přihlašuji.

Posledním - potěším vás - posledním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh, který je veden pod číslem 3883 a týká se navýšení finančních prostředků na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci běžných výdajů na Drážním úřadě ve výši 3 mil. korun, a na Drážní inspekci se zvyšuje tato částka o 596 mil. korun.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za to, že jste zachovávali částečnou pozornost. Každopádně si myslím, že ty pozměňovací návrhy, tak jak jsem citovala z programového prohlášení vlády, jsou v souladu s programovým prohlášením vlády, a tak jak si můžete ověřit, tak ty položky, ze kterých bereme, jsou vybrány tak, že neohrozí složení státního rozpočtu a ani nepovedou k jeho zhroucení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní bohužel, než dostane slovo pan poslanec Polanský, tak se mi ještě s přednostním právem přihlásil pan předseda Faltýnek, předseda klubu ANO. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych jménem našeho poslaneckého klubu a klubu sociální demokracie navrhl procedurální návrh, aby Poslanecká sněmovna dnes jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích i po 19. a 21. hodině, resp. do doprojednání druhého čtení státního rozpočtu na rok 2020. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je tedy procedurální návrh. Svolám kolegy do sálu. Slyším žádost o odhlášení, takže vás odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami. A pro poslance, kteří teprve přicházejí, zopakuji, že budeme hlasovat o procedurálním návrhu na to, abychom dnes meritorně i procedurálně jednali a hlasovali i po 19. a po 21. hodině, a to do projednání tohoto druhého čtení zákona o státním rozpočtu. Pokud nemá nikdo nic proti tomu, vyřešíme to jedním hlasováním, pokud si to někdo nepřeje nějak rozdělovat, což nepředpokládám, že by někdo chtěl. Vidím, že je nás již dostatek, i když vidím, že jsou ještě někteří kolegové na cestě.

 

Znovu opakuji - zahajuji hlasování a hlasujeme o tom, jestli budeme dnes jednat i po 19. a 21. hodině. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 69 je přihlášeno 137 poslankyň a poslanců, pro rovných 100, proti nikdo. Návrh byl přijat, takže budeme v jednání pokračovat.

 

A nyní tedy prosím pana poslance Polanského, který je řádně přihlášen do podrobné rozpravy. Připraví se pan poslanec Kytýr. Než vám, pane poslanče, dám slovo, počkám, až se sněmovna trochu uklidní. Děkuji všem, kteří dorazili na hlasování, a budeme pokračovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, drahá vládo, dovolte mi představit pozměňovací návrhy, které jsme vypracovali společně s kolegou poslancem Mikulášem Ferjenčíkem. V systému Sněmovny jsou uloženy pod číslem sněmovního dokumentu 3794. (Hluk a neklid v sále.)

Pozměňovací návrhy řeší nepříznivou situaci u organizace Správa železniční dopravní cesty, kdy došlo meziročně k dramatickému poklesu rozpočtu, a to až na hranici částky nutné pro zajištění běžného provozu, o nových investičních akcích nemluvě. Jejich podstatou je vytvoření nového specifického ukazatele kapitoly 327, tedy Ministerstvo dopravy, s názvem dotace pro organizaci Správa železniční dopravní cesty, a adresování takových finančních prostředků, které by celkový rozpočet SŽDC navýšily na částku srovnatelnou s rokem 2019 v případě tedy jednoho pozměňovacího návrhu a v případě -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Vím, že je to důležitá a vzrušená debata, a poprosil bych ty, kteří projednávají něco jiného než návrhy změn k návrhu zákona o státním rozpočtu, aby tak činili ideálně v předsálí nebo někde jinde. Tak prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji. Tedy, aby navýšili částku na částku srovnatelnou s rokem 2019 v případě jednoho pozměňovacího návrhu. A v případě druhého navýšení alespoň do té míry, abychom zákonem o rozpočtu zajistili, že nebude na Správě železniční dopravní cesty v příštím roce redukován běžný provoz a údržba. Tento variantní pozměňovací návrh je také zcela v souladu s doprovodným usnesením, které přijal hospodářský výbor spolu s návrhem rozpočtu SFDI na rok 2020. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. S přednostním právem je přihlášen pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vzhledem k hodině a k počtu přihlášených budu dnes mimořádně stručný.

Nejprve chci říct, že se přihlašuji k pozměňujícímu návrhu, který má číslo 3928. Jedno pare jsem odevzdal paní zpravodajce. Určitě si pamatujete, když jsme debatovali o základních parametrech státního rozpočtu v prvém čtení, tak jsme my občanští demokraté kritizovali nejenom strukturu toho rozpočtu, ale zejména deficit. A aby to nebyla pouhá kritika, jak je u nás už každoročním zvykem, tak jsme se do toho rozpočtu podrobně podívali a navrhujeme Poslanecké sněmovně úspory ve výši 46 mld. Kdyby ten pozměňovací návrh prošel, tak návrh rozpočtu je nejenom vyrovnaný, ale i velmi mírně přebytkový. Všechny změny, tzn. všechny potenciální úspory, navrhujeme převést ve prospěch položky státní dluh, obsluha státního dluhu. Já myslím, že je to logické. V okamžiku, kdy jsou schváleny základní parametry rozpočtu, tak nám přišlo jako nejrozumnější v okamžiku, kdy chceme ukázat potenciální úspory, to navrhnout na obsluhu státního dluhu.

Samozřejmě další konkrétní pozměňovacími návrhy, které předkládají mé kolegyně a mí kolegové, pak už směřují ke změně výdajů, přitom respektujeme ten základní rozpočtový rámec, který Poslanecká sněmovna schválila.

Jenom na okraj. Škoda, že jsme nezačali ráno, protože zkušenost velí, že na druhé čtení je potřeba v zásadě celý jednací den, a myslím, že i počet přihlášených kolegyň a kolegů, kteří chtějí představit své pozměňovací návrhy, tomu odpovídá. Já myslím, že celkový počet vystupujících bude více než 50. Pamatuji si to číslo, když se začalo, plus přednostní práva, je to logické, tak to prostě je. Při sumě 1 600 mld. je velmi pravděpodobné, že jednotliví poslanci budou přicházet se svými pozměňujícími návrhy.

Já bych v krátkosti představil jenom některé z těch položek, nebudu číst všechny, je jich asi 17 nebo 18, kde navrhujeme ty úspory. Musím říct, že jsem si vědom politické reality, ale kdybychom ty návrhy posuzovali bez ohledu na to, kdo je podá, zda je členem vládní většiny, nebo opozice, tak si myslím, že minimálně část z nich by podpořila i paní ministryně. Netvrdím, že všechny, ale myslím si, že kdybychom je neposuzovali politicky, ale rozumím tomu, že návrh státního rozpočtu je výsostně politický dokument, tak si myslím, že tyto návrhy by paní ministryně mohla podpořit.

Nemluvím o těch položkách, které reprezentují politický program vlády. To je logické, že vláda má svůj program a ten program promítá ve svých položkách. Samozřejmě i tam směřují naše pozměňující návrhy. Nicméně když se zmíním o první položce z toho seznamu, která je z kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, a to z položky aktivní politika zaměstnanosti, tak si myslím, že můžeme shodnout i s paní ministryní, že návrh 3,6 mld. je úplně mimo ekonomickou realitu a hlavně mimo potřeby, které má Česká republika. Naštěstí máme rekordně nízkou nezaměstnanost, současně rekordně vysokou zaměstnanost, to jsou dva různé údaje - přesto paní ministryně Maláčová si prosadila neuvěřitelnou částku 3,6 mld. a nějaké drobné na aktivní politiku zaměstnanosti. Jinými slovy, podle našeho názoru ti, kteří chtějí pracovat, dnes pracovat mohou. Téměř každý zaměstnavatel vám říká, že shání pracovní sílu. Když si vezmeme v úvahu počet legálně pracujících zahraničních občanů, tak už to jsou statisíce. To znamená, nevím, koho bychom za 3,6 mld. přeškolovali tam a zpátky, pokud tato skupina lidí, kteří mohou pracovat, mají předpoklady, nemají hendikep, nemají omezení, tak podle mne to jsou špatně investované peníze. Tak tady navrhujeme uspořit 2,6 mld. I ten zůstatek více než 1 mld. by byl dostatečný na to, aby pokryl potřeby státu v této oblasti.

Abych nebyl jenom u MPSV, tak když se podíváme na Ministerstvo průmyslu a obchodu, oblíbená a opakující se položka je podpora podnikání. V pojetí vlády podpora podnikání znamená investiční pobídky a dotační tituly. V našem pojetí nejlepší podpora podnikání jsou jednoduché a nízké daně. Když se zamyslíme nad systémem těch dotací, tak vlastně všichni podnikatelé a všichni daňoví poplatníci zaplatí daně a složí se na dotaci pro ty šťastné. Velmi často pro ty velké a úspěšné. A my to považujeme za chybu. V této položce navrhujeme zkrátit 15,9 mld. původních o 5,8 mld. Jsme realističtí, nenavrhujeme nulu, navrhujeme v zásadě třetinu těch peněz. Myslím si, že možná ti šťastnější, kteří jsou zvyklí na penězovody ze státního rozpočtu, by byli zklamaní, ale myslím, že naprostá většina podnikatelů, kteří o dotace nežádají, by to vlastně přivítala, že z jejich daní se neplatí dotace nikomu jinému.

Pokud se podíváme na další položky, podívám se na resort dopravy. Řekněme si sami, zda navržené výše výdajů pro kosmické aktivity odpovídá potřebám České republiky. Já jsem přesvědčen i z vlastní zkušenosti, že částka je nadhodnocená, že 700 mil. by zcela stačilo. Dá se tady ušetřit jen tak jednoduše půl miliardy. U mnoha pozměňujících návrhů si umím přestavit stanovisko paní ministryně, kdy bude říkat: Na to nejsou zdroje. Tady je konkrétní zdroj. Možná by buď dnes, nebo příští týden ve středu mohl pan ministr dopravy vysvětlit, k čemu potřebuje Česká republika 1,2 mld. na kosmické aktivity v příštím roce.

Pak je to - máme Galileo. Já jsem to slyšel, že máme Galileo. No to je pravda, ale když se podíváte, když systém Galileo vznikal, měl to být v zásadě komerčně úspěšný projekt. Předpoklad byl, že ti, kteří to budou využívat, za to budou platit. Takže možná máme Galileo, ale pokud my platíme 1,2 mld. na Galileo, tak kolik pak platí Německo, Francie, Itálie, Španělsko a ostatní členské země? Myslím si, že Galileo to není schopen absorbovat, kdybychom to sečetli např. podle počtu obyvatel. Mnohem spravedlivější by to bylo např. podle HDP na hlavu a síly ekonomiky jednotlivých členských zemí.

Potom jedna položka, která - podobnost a souvislost s panem premiérem je čistě náhodná, jak se vždycky uvádí v některých uměleckých dílech, že to nemá žádnou souvislost, tak nemusíte nám to věřit, ale nemá to souvislost, ale je to položka, která mně připomíná staré časy komunistického systému. Podpora agropotravinářského komplexu. Podle mě je to už hrozné sousloví, tohleto, podpora agropotravinářského komplexu. To bychom taky mohli podporovat jiné komplexy. Znělo by to tak jako úkol z nějakého sjezdu nejmenované komunistické strany. Tady navrhujeme uspořit 4,85 mld.

Pokud se podíváme na další oblíbenou položku, teď myslím v uvozovkách - kompenzace slev jízdného. Velké překvapení pro ministra dopravy, pro paní ministryni financí, pro pana premiéra, že ten systém se dá zneužívat a obcházet. Já bych tomu překvapení věřil, kdybychom to celou dobu netvrdili, neupozorňovali na možná rizika. Zaznamenal jsem mediální výstup ze společného jednání paní ministryně financí a pana ministra dopravy, jak teď si na ty dopravce posvítí a jak to dají všechno do pořádku. Ovšem v návrhu rozpočtu se s žádnou úsporou proti stávajícímu stavu, se kterým nejsou ani členové vlády spokojeni, neprojevilo.

My si myslíme, že mnohem lepší by bylo například těch 5,5 mld. použít na zvýšení důchodů. Mnohem lepší! Bylo by to spravedlivější. Velmi často slýchám to, že penzisté jsou s tím spokojeni. Ano, ti, kteří cestují, jsou s tím bezesporu spokojeni a já se jim nedivím. Ale jaká je skupina penzistů, kteří z různých důvodů nemohou tyto důvody využívat? Prostě nemohou cestovat? Zdravotní důvody, sociální důvody, rodinné důvody a tak bych mohl pokračovat. Ti z toho nemají vůbec nic. To opatření je nespravedlivé, nedá se vůbec zkontrolovat. Pokud se podíváte i na přírůstky počtu cestujících, tak nejsou žádným způsobem omračující. Trend zvyšujícího se počtu lidí ve veřejné dopravě byl i před zavedením těchto slev. A pamatuji si na starý stav, kdy ty kompenzace činily zhruba 250 mil. korun ročně, a musím vám říct, že i tehdy se to reálně nedalo stoprocentně zkontrolovat, a ten objem byl dvacetkrát nižší. A to říkám se znalostí Ministerstva dopravy, i když jsem tam byl chvilku. Nenašli jsme mechanismus za těch šest měsíců, jak efektivně zkontrolovat dvacetkrát menší částku, než je dnes. To jsem jenom zaokrouhlil. Počítal jsem s částkou 5 mld., je to o něco vyšší.

Takže navrhujeme těch 5,5 mld. uspořit a může se to použít například na část rodičovského příspěvku pro těch 20 % rodin, na které vládní návrh zapomněl. To není zdaleka 5 mld., to je nižší částka. Případně chci připomenout, že vláda a my - Sněmovna a Senát - jsme důchodcům přidali 150 korun měsíčně proti zákonnému nároku, přestože přebytek na důchodovém účtu pro příští rok je plánován ve výši 17 mld. Vycházím z čísel, která jsou v návrhu státního rozpočtu.

Mohl bych obhajovat všech těch 17 nebo 18 položek, činit tak nebudu. Mám jenom na paní zpravodajku procedurální prosbu, tak jak loni a předloni, až se o tom bude hlasovat, abychom o každém z těch návrhů na úspory hlasovali zvlášť. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Jaroslav Kytýr, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo. A já ještě přečtu omluvu, než vám to slovo udělím. Pan poslanec Petr Pávek se omlouvá dnes mezi 17. hodinou a půlnocí z důvodu návštěvy lékaře a paní poslankyně Tereza Hyťhová z dnešního jednání od 16.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Kytýr: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 3762, který předkládáme společně s poslanci Pavlem Staňkem a Pavlem Juříčkem. Tento pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu na rok 2020 se vztahuje ke kapitole 309 Kanceláře veřejného ochránce práv, kde snižujeme v této kapitole částku o 14 mil. a přesouváme ji ve prospěch kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Dovolte mi krátce okomentovat tento pozměňovací návrh a zdůvodnit ho. Tento pozměňovací návrh směřuje k zastavení růstu zaměstnanců v Kanceláři veřejného ochránce práv. V letech 2016 až 2019 se zvýšil počet zaměstnanců o 27. V zásadě každoročně se zvyšuje počet zaměstnanců o šest lidí meziročně, přestože počet jednotlivých podnětů, které Kancelář veřejného ochránce práv spravuje, se mezi lety 2016 a 2019 ročně maximálně zvýšil o 127 případů. Zároveň trend zjištěných pochybení v roce 2016 byl ve výši 10 %, v roce 2018 9 %. Domníváme se společně s ostatními předkladateli, že tato kancelář nám meziročně v tomto období neuvěřitelně bobtná.

Zároveň v roce 2019 schválil rozpočtový výbor na svém jednání opatření k projektu Kanceláře veřejného ochránce práv pod názvem posílení aktivit veřejného ochránce práv k ochraně lidských práv směřující k ustavení národní lidskoprávní instituce v České republice. V zásadě tímto opatřením dojde k navýšení o další zaměstnance v této kanceláři. Cílem tohoto projektu je personální posílení veřejného ochránce, a tím zvýšení ochrany práv osob, které spadají pod jeho mandát. Z tohoto projektu je zřejmé, že po skončení tohoto dotačního titulu se tito zaměstnanci přesunují z prostředků vlastně dotačních do prostředků státního rozpočtu, a opět tento úřad navýšením svých činností navýší počet zaměstnanců a dojde opětovně k jeho bobtnání. Z těchto důvodů vás žádám o podporu předloženého pozměňovacího návrhu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Šafránková a připraví se pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás krátce seznámila se dvěma svými pozměňovacími návrhy k projednávané podobě státního rozpočtu na rok 2020. Moje pozměňovací návrhy mají čísla sněmovních dokumentů 3747 a 3844. Oba mají společnou motivaci převést veřejné prostředky z položek, které jsou neúčelně naddimenzované a neefektivně projektované, do oblastí, kde se naopak dlouhodobě financí nedostává, kde veřejný zájem není dostatečně naplňován, popřípadě i tam, kde bude mít jejich finanční posílení multiplikační efekt, a společné mají tyto návrhy i to, že se snaží prostředky státního rozpočtu alokovat tam, kde se jedná o veřejné politiky a posílení péče o veřejné statky, a odebrat je odtamtud, kde do velké míry slouží ke generování zisků soukromých subjektů.

První z nich se týká přesunu prostředků v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 1 miliardy korun z bloku aktivní politika zaměstnanosti z jedné poloviny do položky prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci a z druhé poloviny do ukazatele dávky důchodového pojištění. Na aktivní politiku zaměstnanosti jsou pro příští rok neodůvodněně rozpočtovány výdaje ve výši 3 604 475 953 korun, to znamená o 1 056 493 120 korun vyšší, než tomu bylo v rozpočtu na rok 2019. V době ekonomického růstu a poklesu nezaměstnanosti je to nelogické a nezodpovědné opatření. Alarmující je i to, že na vlastní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti úřadů práce jsou určeny prostředky v objemu 981 795 100 korun, zatímco tyto výdaje v rámci programu Evropské unie činí 2 468 066 353 korun. Drtivá většina těchto prostředků směřuje na projekty nestátních subjektů, přičemž jejich efekt je více než sporný.

Naopak je třeba posílit mzdy pracovníků resortu práce a sociálních věcí, a to jak na ministerstvu, tak v rámci struktur České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce. Tito pracovníci jsou dlouhodobě v procesu zvyšování platů zaměstnancům státu opomíjeni oproti jiným profesím a rezortům, což lze považovat za velmi nespravedlivé i proto, že stojí často v první linii boje za zájmy státu, jejich role je nelehká a terénních pracovníků i velmi riziková, a to si zaslouží ocenění.

Stejně tak lze považovat za nezbytné zvýšení finančních prostředků v oblasti důchodových dávek, kde s ohledem na vývoj ekonomiky je dobré disponovat určitou rezervou, ale hlavně je třeba zvyšovat penze nízkopříjmových důchodců, kteří žijí pod hranicí existenční chudoby, a to jak starobních, tak invalidních důchodců.

Můj druhý pozměňující návrh je meziresortní. Navrhovaný deficit státního rozpočtu je 40 mld. korun. Deficit navrhovaného rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu činí 34 mld. korun to znamená 85 % celkového schodku, a z toho 27 mld. je výše výdajového ukazatele dotace na obnovitelné zdroje energie, to znamená, že téměř 80 % celkového objemu deficitu Ministerstva průmyslu a obchodu tvoří prostředky určené na podporu produkce energie z obnovitelných zdrojů. Z hlediska celkového rozpočtového deficitu se jedná o 67,5 %. Celková výše podpory obnovitelných zdrojů pro rok 2020 by měla dosáhnout 47,559 mld. korun. Část této sumy, zmíněných 27 mld. korun, je financována prostřednictvím dotace ze státního rozpočtu. Meziročně se plánovaná celková dotace na obnovitelné zdroje energie zvyšuje o 800 mil. korun. Tato dotace se stále skokově zvyšuje. Od roku 2011 vzrostla o 15,3 mld. korun o zhruba 125 %, přičemž výstavba solárních elektráren se de facto zastavila a procento výroby elektřiny z podporovaných zdrojů se v celkovém energetickém mixu také výrazně nezvýšilo.

Jak lehkomyslným způsobem Ministerstvo průmyslu a obchodu v této oblasti postupuje, je patrné i z toho, že se v zákoně o podporovaných zdrojích energie uvádí, že náklady na podporu elektřiny jsou hrazeny z finančních prostředků podle § 6 odst. 5 zákona o hospodaření energií, přičemž citovaný § 6 odst. 5 zákona o hospodaření energií byl novelou zákona, účinnou již ode dne 1. července 2015, zrušen.

I proto navrhuji snížení tohoto ukazatele o 800 mil. korun, což je zhruba hodnota jeho plánovaného meziročního navýšení. Tuto částku navrhuji převést do výdajového ukazatele rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, neinvestiční nedávkové transfery, a to primárně do oblasti sociálních služeb zajišťovaných orgány místní správy, což je segment, který je v posledních letech pravidelně podfinancován, resp. segment, kde již zhruba v polovině roku docházejí finanční prostředky rozpočtované na zajištění základních funkcí, které má vůči občanům ohroženým sociálními riziky poskytovat. Jedná se prioritně o položku transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale i o další rozpočtové položky, transfery územním rozpočtům na sociálně-právní ochranu dětí, dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, státní příspěvek na výkon pěstounské péče, příspěvek na výkon sociální práce na krajských a obecních úřadech, které také považuji za potřebné tímto předloženým návrhem finančně a rozpočtově posílit.

Prosím vás o podporu těchto návrhů ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Koten. Než mu dám slovo, přečtu omluvu. Pan poslanec Radek Holomčík se omlouvá dnes od 19 hodin do 21 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych se přihlásil k písemnému pozměňovacímu návrhu k tisku 605. Je to sněmovní dokument číslo 3856. Dovolte mi, abych ho krátce zdůvodnil.

V příloze číslo 4 k vládnímu návrhu zákona se v kapitole 314 Ministerstvo vnitra v oddílu specifické ukazatele, výdaje a řádku výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a celostátních organizačních složek státu snižují výdaje o částku půl miliardy korun tak, že nová částka zní 13 - no, tak to je, já to snad přečtu po číslech, to už jsou taková čísla, že to snad ani nedokážu přečíst, ale budiž - 13 miliard 96 milionů 777 tisíc 191. Částka půl miliardy korun se v rámci specifického ukazatele výdaje stejné kapitoly 314 Ministerstva vnitra přesunuje a rozděluje tak, že a) o částku 250 mil. korun se zvyšují výdaje Policie České republiky a b) o částku 250 mil. korun se zvyšují výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky. V případě, že přesunutí předmětných prostředků má vliv na průřezové ukazatele výdaje stejné kapitoly 314, dotčené ukazatele se analogicky upravují.

Odůvodnění. Účelem pozměňovacího návrhu je přesunout finanční prostředky v rámci jedné kapitoly Ministerstva vnitra České republiky z rozpočtových položek, které jsou určeny na výzkumné a inovativní projekty zaměřené na boj s extremismem, ve prospěch složek, které podpoří materiální vybavení Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky.

Ze zpráv o projevech extremismu a předsudečné nenávisti se na území České republiky a ostatních dokumentů vyplývá, že na program bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu v letech 2016 až 2021 byly a stále jsou určeny vysoké finanční prostředky mezi 600 až 800 mil. korun. Z publikovaných informací není vůbec zřejmé, na jaké účely se alokované prostředky čerpají. Používají se například na výzkum a zpracování studií o extremismu včetně podpory experimentálního vývoje a inovací v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že tyto částky jsou čerpány každý rok v této brutální výši, myslím si, že je načase se rozmyslet, co je cílem, a jestli tedy skutečně tyto prostředky nepřesunout na nějaké hmotné věci, které policie i hasičský záchranný sbor využijí.

S ohledem na nízkou míru informovanosti nejen veřejnosti, ale také zákonodárců, není zřejmé, zda jsou prostředky vynakládány efektivně, jaké jsou výstupy výzkumů a zda jsou vůbec aplikovatelné v praxi. Navíc je důležité upozornit, že na krytí bezpečnostních rizik státu a jeho občanů, ochranu národních zájmů, na boj s projevy extremismu se již vynakládá dostatečné množství prostředků z jiných kapitol státního rozpočtu, a proto není důvod, aby objem prostředků neustále narůstal.

V rámci stejné kapitoly Ministerstva vnitra České republiky by mělo být prioritou posílení ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku občanů, a proto se navrhuje, aby prostředky určené především na výzkum a studium se přesunuly rovnoměrně do rozpočtových ukazatelů oddílů Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky. Částka ve výši 250 mil. korun pro každý z těchto útvarů by jim umožnila nakoupit odpovídající materiální vybavení, zejména výškovou techniku v případě hasičského sboru, protože tam jsou některé žebříky staré třicet let, už to pomalu jde mezi veterány, a dále potom vozový park a speciální vybavení pro zásahovou jednotku a útvar rychlého nasazení policie, protože jim chybí, je zastaralé a to jediné vozidlo, které mají, musí startovat tři hodiny před zásahem, takže je v podstatě k ničemu.

Není zřejmé, v jaké položce kapitoly Ministerstva vnitra České republiky se alokují přidělené finanční prostředky, proto je do návrhu vloženo legislativně technické ustanovení, že pokud jsou dotčeny jakékoliv průřezové ukazatele, tyto se adekvátně upraví.

Proto vás tedy žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem vystoupí pan poslanec Farský.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěl požádat o podporu dvou pozměňovacích návrhů.

Jeden se týká horské služby, protože pro mě docela nepochopitelně v situaci, kdy počet návštěv na horách a s tím spojených úrazů vzrůstá sezónu po sezóně, tak se nepochopitelně snižuje podpora horské služby. Já jsem si dovolil pod číslem 3881 dát pozměňovací návrh, aby se dorovnal a ještě o něco málo zvýšil rozpočet horské služby na Ministerstvu pro místní rozvoj o 50 mil. korun. Dovolil jsem si to dát ve dvou variantách, protože vím, že je pro vás složité podpořit jakýkoliv pozměňovací návrh, který vychází z opozice. Druhý takový minimální variantní návrh k tomuto je zvýšení o 24 mil. té současné částky, což i tak je pokles oproti letošnímu roku. To je částka, která dovolí horské službě alespoň přežít rok a splnit povinnosti, které má. Všude se zvyšují platy, technika samozřejmě zastarává a myslím si, že pro ten klenot, který máme v našich horách, a pro bezpečnost lidí, kteří je navštěvují, si to horská služba zaslouží.

Tedy se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3881, který je představen ve dvou variantách. V obou případech jde o podporu horské služby. V jednom případě, v tom, který preferuji, je navýšení jejich rozpočtu o 50 mil., v té krizové variantě dvě je to navýšení o 24 mil. korun.

Dále se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu v systému pod číslem 3899 a ten se týká Ústavu pro studium totalitních režimů, a to jeho navýšení o 2 mil. korun. Důvod je tam jasný, daný tím, že příští rok organizuje ÚSTR výroční zasedání evropské sítě úřadů spravujících písemnosti tajné policie, a protože nejen pořádá, ale je i hostitelem, tak jsou s tím spojeny určité náklady, které jsou vyčísleny právě na ty 2 mil. korun, tak aby se mohli té konference zhostit a Českou republiku tak dobře nasvítit pro všechny zúčastněné. Států, které se toho zúčastní, je dvanáct a je to skutečně prestižní záležitost.

Tak vás prosím a děkuji vám předem za podporu těchto dvou pozměňovacích návrhů, které jsou načteny v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám slovo panu poslanci Janu Čižinskému, tak přečtu omluvy. Pan poslanec Jiří Běhounek se omlouvá dnes od 20 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů, pan poslanec Jan Pošvář od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Václav Votava dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům, a sice sněmovní tisk (dokument) 3879 a 3880.

V případě tisku (dokumentu) 3879 - je namířen proti zbytečným a nesmyslným kontrolám na Pražském hradě, protože od roku 2016 na přístupových místech do areálu Pražského hradu v okruhu Kanceláře prezidenta republiky jsou zavedené kontroly, které jsou zcela zbytečné. Důvody uváděné pro jejich zavedení jsou zástupné. Ty kontroly obtěžují jak Pražany, tak turisty, tak policisty. Proto navrhuji v tomto pozměňovacím návrhu, aby finance, které jsou na tyto policisty, kteří jsou těmito kontrolami obtěžováni, byly přesunuty do rozpočtu Bezpečnostní informační služby, protože naproti tomu ta se výrazně podílí na boji se skutečným nebezpečím, které představují zvýšené aktivity tajných služeb cizích mocností v České republice a šíření dezinformací.

Druhý pozměňovací návrh je z oblasti Ministerstva životního prostředí. Jedná se o navýšení prostředků na ochranu přírody a krajiny, na zlepšování stavu přírody a krajiny o 40 mil. korun. Je to bráno z výzkumného projektu Sucho 2. Ty finance spolu souvisí, protože jedno je výzkum a druhá je aplikace, a já navrhuji tedy přesunout 40 mil. na ty aplikace, aby se skutečně v naší krajině proti suchu něco reálně stalo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Baxa, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, já bych se chtěl v této rozpravě přihlásit ke třem sněmovním dokumentům, ke třem pozměňovacím návrhům, a to sněmovnímu dokumentu 3911, sněmovnímu dokumentu 3735 a sněmovnímu dokumentu 3736.

Začal bych sněmovním dokumentem pod číslem 3911, což je pozměňovací návrh, který se týká platu učitelů. Je to velmi důležitá, zásadní záležitost. Pan premiér opakovaně slíbil navýšení platu učitelů o 15 %, tohoto závazku se držel i pan ministr Plaga. Nicméně podíváme-li se do reality návrhu státního rozpočtu, tak jak se říká lidově skutek utek. K navýšení o 15 % došlo pouze pro letošní rok, a to ani těch 15 % k učitelům nedoputovalo. A navzdory těmto slibům, které pan premiér s panem ministrem dávali, tak navýšení pro léta 2020 a 2021 je mnohem méně ambiciózní a rozhodně nedosahuje oné částky 15 %.

Já tedy navrhuji navýšení rozpočtu Ministerstva školství v kapitole výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o částku 5,5 miliardy korun, která velmi přibližně odpovídá té výši, která byla obsažena v onom slibu 15 %, tedy tak, aby učitelé opravdu od 1. ledna příštího roku získali mnohem více finančních prostředků na své platy, než je čeká v realitě toho návrhu státního rozpočtu, o kterém jednáme.

Ty argumenty jsou zjevné. Platy českých učitelů jsou zhruba na 70 %, možná ani to ne, průměrného platu vysokoškoláků v naší zemi. Jsme na chvostu žebříčku zemí OECD, který mluví o tom, jak vysoké jsou platy učitelů ve srovnání s vysokoškoláky i ve srovnání absolutním. Učitelské sbory stárnou. Už v září letošního roku podle samotného šetření Ministerstva školství chybělo zhruba šest tisíc učitelů a nelze předpokládat, že nízká platová základna platů českých učitelů by měla lákat více mladých zájemců o toto povolání. Chceme-li a myslíme-li prioritu školství vážně, pak jsem přesvědčen o tom, že se nemůžeme obejít bez toho, že by došlo k významnějšímu navýšení učitelských platů tak, jak koneckonců vláda slibovala.

Další dva sněmovní dokumenty, 3735 a 3736, se týkají oblasti kultury. Vztahují se jednak k podpoře živého umění a jednak k podpoře regionální kulturní infrastruktury. Podpora živého umění je navržena ve výši 400 milionů korun, tedy navýšení výdajového bloku kulturní služby a podpora živého umění o 400 milionů korun, s tím, že navrhuji, aby se tato částka rozdělila na dvě samostatné podpory, a to 220 milionů korun jako navýšení pro Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů, což je vlastně jediný nástroj, který vláda a Ministerstvo kultury má k podpoře kulturních aktivit v regionech. Tento program vlastně slouží k tomu, aby byly podporovány regionální kulturní instituce, které ale často svou uměleckou kvalitou a svým významem přesahují hranice města, ve kterém se nacházejí, i celých regionů. Mají často celostátní rozměr. A vlastně tíže jejich financování je plně na zřizovatelích, což je velmi obtížné zejména v posledních letech, kdy docházelo k významnému navýšení platů zaměstnanců těchto organizací podle nařízení vlády o platech. A ty skoky jsou samozřejmě správné ve vztahu k tomu, že zaměstnanci v kultuře měli platy velmi nízké. Kompenzace ze strany státu ale vlastně nepřišla žádná.

Tento dotační program byl velmi nízký. Já s ohledem na to, co by bylo zapotřebí z něj spolufinancovat, považuji svým způsobem za skandální, že návrh rozpočtu na příští rok u této rozpočtové položky v tuto chvíli zahrnuje pouze sumu 130 milionů korun, což je o téměř 40 % méně, než byla realita tohoto programu v letošním roce, kdy původní výše 160 milionů korun byla ještě navýšena o několik desítek milionů a nakonec ta částka rozdělovaná v letošním roce byla asi 210 milionů. A nelze říci jinak, než že je vlastně svým způsobem výsměch kulturním aktérům, je-li toto poníženo o tak zásadní sumu.

Pan ministr opakovaně hovořil o tom, že je předjednáno s paní ministryní financí navýšení této částky. Nicméně jak se říká, co je psáno, to je dáno. Návrh rozpočtu obsahuje těch 130 milionů korun, a to dokonce - a to je možná efekt, o kterém se tolik nehovoří i v rozpočtových výhledech na další rok. A já jsem přesvědčen o tom, že mají-li fungovat dobře regionální kulturní instituce, mají-li mít dostatečnou podporu, tak je nezbytně nutné tento dotační program navýšit.

Stejně tak navrhuji navýšit dotační program, nebo opatření, kterému se říká kulturní aktivity o 180 milionů korun. V této položce nedošlo k nějakému výraznému ponížení, je dokonce nepatrně navýšena, ale je zjevné, že celková výše této podpory je naprosto nedostatečná. Já bych si to dovolil dokumentovat na jednom případu, nebo jednou konkrétním příkladu. Existuje státní Program podpory festivalů profesionálního umění, který je velmi významný, důležitý pro akce, které mají jednoznačně celostátní dosah. Byly z něj podporovány takové akce, jako je operní festival Smetanova Litomyšl, mezinárodní festival Divadlo v mém městě, Tanec Praha, Svět knihy a další. Nicméně podle vládního usnesení se tento program může otevřít teprve v situaci, kdy je na něj alokována částka větší než 100 milionů korun. V současném návrhu rozpočtu Ministerstva kultury je ale napsáno pouze 62 milionů korun, a tento program se tedy nemůže otevřít, což reálně znamená naprosto zásadní ohrožení těchto významných kulturních aktivit.

Zde znovu existuje příslib o tom, že by měl být tento program jaksi ad hoc posílen. Nic to ale nemění na tom, že v návrhu tohoto rozpočtu prostě na kulturní aktivity směřuje peněz málo a že by v každém případě, hovoříme-li nejenom o kultuře jako o prioritě, ale o kulturních aktivitách jako o něčem, co má být také takovým jakoby emblematickým znakem naší země, tak prostě takové finanční prostředky na to nestačí.

Ten můj druhý pozměňovací návrh k návrhu rozpočtu Ministerstva kultury, nebo státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury, se týká regionální kulturní infrastruktury, kde navrhuji navýšení o 233 milionů korun, tak aby tato částka dosáhla sumy alespoň 500 milionů korun. Samotné vládní prohlášení obsahuje závazek podporovat regionální kulturní infrastrukturu. Jsou tam dokonce jmenovitě ty akce uvedené. Janáčkovo centrum v Brně, nová budova studijní a vědecké knihovny nebo krajské knihovny v Ostravě. Řada dalších. Ale má-li být reálně podporována takováhle věc, takovýto záměr, takovéto investiční záměry v regionech, musejí být na to vyčleněny finanční prostředky. Za těch necelých 300 milionů, kolik je v tom stávajícím návrhu, lze maximálně podpořit jeden takový projekt a v žádném případě nemůže takto nízce dotovaný program zajistit nějaké dlouhodobé financování regionální kulturní infrastruktury, nemůže být pro kraje a obce, které jsou zřizovateli těchto institucí, nějakou zárukou toho, že stát shledá svůj podíl na regionální kulturní infrastruktuře jako zásadní, a to za situace, kdy tak jako u jednotlivých organizací, tak i u těchto institucí platí, že jejich význam jednoznačně přesahuje hranice oněch měst a krajů a mají často celostátní význam.

Dovolím si závěrem i do určité míry postesknout nad touto situací. Já už tady tyto pozměňovací návrhy přednáším vlastně potřetí, jak už k návrhu rozpočtu 2018, 2019 i 2020, a navzdory vlastně bezprecedentnímu ekonomickému růstu, navzdory obrovskému přílivu peněz do státního rozpočtu, navzdory tomu, že vláda Andreje Babiše disponuje skutečně významnými částkami z roku na rok rostoucími, kultura zůstává opravdovou popelkou, stranou zájmu této vlády, navzdory tomu, že vláda ji považuje za svoji prioritu. A rozhodně platí to, že tento stav nemůže trvat navždy, a já se velmi obávám toho, že jednou nastane situace, kdy už prostě nebude na to, aby kulturní instituce v naší zemi fungovaly tak dobře, jak by fungovat mohly, když nebudou mít zajištěnou dostatečnou státní podporu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Václav Klaus, připraví se paní poslankyně Majerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážené dámy, vážení pánové, paní zpravodajko, já rozdělím své vystoupení na dvě části. Jedna, ta první, bude taková technická. Já se přihlašuji k tiskům číslo 3776, 3777, 3778 a 3860. U toho nejrozsáhlejšího pozměňovacího návrhu, to je ten 3860, kde se snažíme odebrat půl miliardy korun, 500 mil. korun, z dotačních titulů na politické neziskovky, bych rád, aby po diskuzi s paní zpravodajkou upřesnil, že naopak tyto peníze, které jsou uspořeny, budou věnovány na účty kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí, a sice do specifického ukazatele dávky důchodového pojištění o 250 mil. korun. A to další navýšení bude kapitoly 396 Státní dluh. Čili tam je dalších 250 mil., které by přibyly. To říkám jenom tady kvůli jisté diskrepanci s ministerskými úředníky, jak jsme se tady bavili nad tabulkami, aby to jasně zaznělo.

Nyní bych se tedy věnoval té obecné části, proč tyto pozměňovací návrhy podáváme. Návrhy 3777, to je odebrání peněz dotace do průmyslu a převedení ve prospěch policie, odůvodní kolegyně Majerová; 3778, to jest sebrání peněz Státního fondu kinematografie ve prospěch ochrany památek, odůvodní taktéž kolegyně Majerová.

A nyní tedy k té politické části vystoupení k těm dvěma pozměňovacím návrhům.

Změny v rozpočtu - tomu rozumím, že ministerstvo a vládní většina je nerada vidí, protože samozřejmě rozpočet je nějak připraven a já také, až budu vládnout, tak samozřejmě budu motivovat naše poslance, aby moc těch změn tam nedávali, aby to nebyl galimatyáš, čili tomu velice rozumím. Přesto vás prosím o pozornost na tyto pozměňovací návrhy.

My jsme dali slib voličům o odebrání peněz politickým neziskovkám a těmito návrhy tak činíme. V úvodu svého vystoupení ale chci zdůraznit, že toto naše opatření nebo tento náš politický postoj nikterak nemíří proti neziskovým organizacím jako takovým. Proto také ten návrh 3776 je jednoznačně ve prospěch jedné neziskové organizace, a to je Horská služba. V tom návrhu se snažíme odebrat 30 % rozpočtu organizaci ombudsmana a věnovat ho Horské službě, což je nezisková organizace. Ta má samozřejmě svůj smysl, protože když si zlomíte nohu někde takhle tisíc metrů nad mořem, tak tam sanitka nevyjede, protože tam je sníh a musí ti chlapi ho svézt dolů, teprve kam sanitka dojede, dolů do vesnice, aby ten člověk byl pak odvezen do nemocnice. Já si práce Horské služby velice vážím. Také všichni moji sousedi jsou členy Horské služby, takže v tom mám i takový ten lokálpatriotický zájem. Ale zejména tím chceme demonstrovat, že ten náš útok, chcete-li, míří na politické neziskovky, nikoliv neziskovky jako takové.

V druhé části chci říci, že my jsme se velice pečlivě snažili vyzjistit dotační tituly, z kterých jsou financovány různé provařené politické neziskovky v ČR. Ty jsme přesně našli a rezort od rezortu různou částkou tyto peníze odebíráme. Systém, jak jsou ty politické neziskovky financovány, je z pochopitelných důvodů velice složitý, aby ten systém se dal složitě nabourat. Čili my to vlastně bereme tak, že ten míč přehazujeme na jednotlivá ministerstva a bereme peníze z těch kapitol dotačních titulů, aby ta ministerstva sama konala. Proč? Proto, že subjekty, které prosazují politické názory a zájmy, by měly být financovány z prostředků politických stran a hnutí, a nikoliv skrytě přes dotační programy. Je to za prvé mravné a za druhé to považujeme i za ekonomické. Čili my navrhujeme 500 mil. korun, půl miliardy, odebrat politickým neziskovkám a z toho 250 mil., polovinu, věnovat důchodcům a druhou polovinu věnovat na umoření státního dluhu. Zároveň tím budou zachovány i peníze neziskovkám na obecně prospěšné účely, protože jak jsem již předeslal, toto naše opatření nemíří proti neziskovým organizacím jako takovým, kterých si vážíme, ale na ty politické.

Toto je v krátkosti obsah našeho pozměňovacího návrhu. A já budu velice rád, když ho ve třetím čtení podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Majerová. Přečtu omluvu, paní poslankyně Jana Levová se omlouvá dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů. Prosím, máte slovo. A pan premiér Andrej Babiš se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Hezký podvečer. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, ráda bych se v rámci této rozpravy přihlásila k těm pozměňovacím bodům 3777 a 3778. Předkládám pozměňovací návrh k tisku 605, který se týká vládního návrhu rozpočtu a jedná se o snížení kapitoly 322, jak už předeslal můj kolega, Ministerstvo průmyslu a podpora podnikání o 10 %, tedy o 1 586 683 292 korun a zároveň zvýšení kapitoly 314 Ministerstvo vnitra na výdaje policie o tuto částku.

Myslíme si, že řadoví policisté, kteří se starají o naše bezpečí, si to dozajista zaslouží. Je to i jedním z bodů našeho programu. Kapitola podpora podnikání zní na první pohled dobře, ale není to nic jiného než další poskytování dotací. Bohatství vzniká z práce, ne z dotací, to je také jeden z našich pilířů. A pokud vláda chce skutečně pomoci podnikání, nechť sníží daně a omezí byrokratickou zátěž. To je z mého pohledu jediná podpora, která dává smysl.

Můj další, pro dnešek druhý pozměňovací návrh s číslem 3778 ke státnímu rozpočtu zahrnuje snížení kapitoly 334 Ministerstva kultury, Státního fondu kinematografie, o také 10 %, tedy o 19 286 225 korun, a využití této částky ke zvýšení ukazatele programy na záchranu a obnovu kulturních památek v téže kapitole.

Důvody jsou velice obdobné jako v prvním pozměňovacím návrhu. Naše hnutí Trikolóra obecně nepodporuje přerozdělování peněz daňových poplatníků formou dotací, a pokud se to týká komerčních aktivit, tak to platí dvojnásobně. Finanční prostředky získané snížením dotací pro filmovou tvorbu by se využily na obnovu kulturních památek. Dává to jednak větší smysl i proto, že tento sektor si na sebe na rozdíl od kinematografie a filmu vydělat nemůže, a navíc z obnovy, restaurování památek mají radost a potěšení všichni bez rozdílu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan poslanec Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Omlouvám se kolegům, které jsem předběhl. Pokusím se rychle okomentovat také dva pozměňovací návrhy, které jsem zanesl do systému. První z nich je sněmovní dokument pod číslem 3684 a týká se protidrogové politiky. V rámci té dlouhé diskuse, možná až příliš dlouhé, o daňovém balíčku tady na půdě Poslanecké sněmovny jsme slyšeli ten zásadní argument vlády, že je potřeba zdanit hazard, že je potřeba zdanit tvrdý alkohol právě z toho důvodu, aby byly finanční prostředky právě na prevenci patologických jevů, abychom právě s patologickými jevy, závislostí, bojovali. Bohužel se ovšem ukazuje, že byť daňový balíček byl schválen a prostředků do státního rozpočtu touto cestou přiteče samozřejmě více, tak se jednoznačně ukazuje, že finanční prostředky na protidrogovou politiku v České republice jsou naopak snižovány. Budiž důkazem, že Ministerstvo spravedlnosti dostává na program protidrogové politiky o 9 mil. korun méně, než tomu bylo v roce letošním. Tedy můj návrh je velmi jednoduchý, a to takový, že navrhujeme navýšit kapitolu Ministerstva spravedlnosti za účelem zachování programu protidrogové politiky ve výši minimálně stejné, jako byla letos, to znamená tedy konkrétně o 9 mil. korun.

Druhý pozměňovací návrh v systému evidovaný pod číslem 3685 je věcně související. Odborníci už v tom letošním roce vyjadřovali pochybnosti, zda je možné udržet kvalitní péči v oblasti sociální prevence a prevence kriminality, a pokud se nám nepovede zachovat finanční prostředky alespoň v té výši, v jaké byly v letošním roce, tak je tato kapitola rovněž výrazně ohrožena a jsou ohroženy programy probačních a resocializačních programů pro mladistvé delikventy. Uvědomme si prosím, že právě mladiství delikventi jsou těmi, o které bychom se měli starat obzvláště, protože tady ještě ta možnost zásahu probační a mediační služby, tady ještě ta možnost resocializace a pokusu návratu těchto lidí do normálního spořádaného života je prostě výrazně žádoucí. Tedy snižovat peníze i přesto, že byl schválen ten avizovaný daňový balíček právě i s argumentací, aby se bojovalo proti závislostem a různým neduhům v této oblasti, tak snižování těchto peněz je prostě velmi nelogické v celé té vládou představované koncepci státního rozpočtu.

Proto si dovoluji navrhnout, aby se v této kapitole Ministerstva spravedlnosti, stejně jako tomu bylo v loňském roce, tato částka navýšila, a to o 900 tis. korun. Pokud vláda myslí vážně svůj boj s těmi patologickými závislostmi, které v naší společnosti určitě jsou, pokud jí opravdu nešlo jenom o to, aby vytáhla peníze z kapes daňových poplatníků, a prostě zdanila sportku, zdanila kurzové sázení, zdanila tvrdý alkohol, a pokud opravdu chce bojovat se závislostmi, pak ať se to odrazí ve státním rozpočtu a ať jsou tyto dvě kapitoly Ministerstva spravedlnosti udrženy alespoň v takové výši, v jaké byly v roce 2019.

To je obsah mých dvou pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. Přečtu dvě omluvy. Paní poslankyně Alena Gajdůšková se omlouvá dnes od 19.20 do 20.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Antonín Staněk dnes od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

V rozpravě je přihlášen pan poslanec Holík a připraví se pan poslanec Radek Zlesák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych tady přednesl svůj pozměňovací návrh, který je načten pod číslem 3875. Navrhuji zvýšit výdaje kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí ve specifickém ukazateli ochrana přírody o částku 200 milionů korun.

Jako důvod uvádím: Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je boj se suchem a udržení vody v krajině. Důraz je kladen na protierozní ochranu. Jedná se hlavně o stavbu malých zásobníků vody, konkrétně drobných rybníčků, mokřadů, tvorby meandrů, výsadbu remízků a dalších protierozních prvků. Výsadba zeleně, tu podporujeme jak na zemědělských plochách, ale tak, abychom využili i velké plochy logistických center, hypermarketů a výrobních závodů.

Dále navrhuji zvýšit o 200 milionů ve specifickém ukazateli ochrana životního prostředí. Odůvodňuji to tím, že člověk svou činností vytváří obrovské množství hlavně plastového odpadu. My tento plastový odpad nebo jeho sběr máme ucházejícně zvládnutý, ale neumíme tento odpad třídit podle jednotlivých polymerů a nemáme linky na zpracování. Takže z tohoto důvodu bych chtěl tyto peníze použít právě na rozšíření třídíren a recyklačních linek.

Dámy a pánové, my žijeme všichni v jednom společném domě. Ten dům se jmenuje Země a my se k němu nechováme tak, jak bychom měli. A pokud chceme přežít, musíme pro to něco udělat. Naše hnutí SPD je pro ochranu přírody a krajiny a není nám lhostejné, v jaké zemi žijeme. Z tohoto důvodu vás žádám o podporu svého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Radek Zlesák, připraví se paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Zlesák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Rád bych se přihlásil ke společnému pozměňovacímu návrhu poslance Radka Zlesáka, Antonína Staňka, Iva Pojezného, Lenky Kozlové, Miroslavy Rutové, Pavla Žáčka a Tomáše Martínka k tomuto tisku, který je v systému uveden pod číslem sněmovního dokumentu 3652. Tento pozměňovací návrh navyšuje podporu činnosti v oblasti mládeže o 20 milionů korun v kapitole 333 MŠMT.

Zatímco v oblasti sportu je podpora infrastruktury i vlastní pravidelné činnosti násobná, stále se navyšuje a to je velmi dobře, tak oblast mládeže zůstává, bohužel, opomenuta. Investiční program MŠMT rozděluje ročně pouhých 25 milionů korun pro veškeré investice všech organizací v rámci celé České republiky. Přitom pro svoji činnost organizace, jako je Junák, Tomíci a mnoho dalších s celkovou členskou základnou přesahující 200 tisíc osob, potřebují stovky kluboven, táborových základen i objektů pro víkendové akce. Jejich rekonstrukce se v tomto systému protahují na desetiletí. Některé organizace stále ještě nedokázaly opravit zdevastované majetky, které na ně Sněmovna převedla z bývalého majetku SSM.

V koncepci podpory mládeže na období 2014 až 2020, kterou schválila vláda České republiky dne 12. května 2014 usnesením 342/2014, je jedním z cílů podporovat rozvoj organizací pracujících neformálním a zájmovým vzděláváním s důrazem na kvalitu vzdělávání. Podpora práce s mládeží přitom meziročně klesala až do roku 2012, kdy se tento trend podařilo zastavit a obrátit. Podpora v roce 2014 byla i tak o cca třetinu nižší než v roce 2007. Od roku 2008 se každoročně zvyšuje počet žadatelů, kteří žádají o finanční podporu v dotačních a rozvojových programech MŠMT, odboru mládeže. U některých organizací je meziroční nárůst členské základny o 10 %, což znamená tisíce nových dětí, které přicházejí do zmiňovaných mimoškolních aktivit. Proto prosím o vaši podporu tohoto našeho společného pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Další v pořadí je paní poslankyně Langšádlová. Připraví se pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já si dovolím předložit tři pozměňovací návrhy, a to jako čísla sněmovních tisků (dokumentů) 3825, 3824 a 3820. Krátce je uvedu.

První pozměňovací návrh se týká navýšení rozpočtu Správy státních hmotných rezerv. Víte, že okolo toho byla velmi bouřlivá diskuse i na našem hospodářském výboru. Jde o to, že úřad státních hmotných rezerv, Správa státních hmotných rezerv, má v plánu odprodat kovy v hodnotě více jak 2 miliardy korun, aniž by tyto prostředky šly zpátky na nákup a aniž by vlastně Ministerstvo průmyslu a obchodu specifikovalo, čím tyto odprodávané kovy nahradí.

Další problém, na kterých bych chtěla upozornit, je to, že naše státní hmotné rezervy oproti jiným státům mají naprosto nedostatečné zásoby léků. Podle informací, které v tuto chvíli jsou dostupné, jsou v našich státních hmotných rezervách k dispozici jenom antivirotika Tamiflu a oproti jiným státům, například Polsku, nejsou k dispozici další nezbytně nutné léky. Já si myslím, že tohle je velmi závažná situace a stát má zkrátka povinnost zajišťovat civilní připravenost na krizové stavy, a k tomu patří i to chovat se velmi zodpovědně v oblasti hospodaření správy státních hmotných rezerv.

Další návrh, který si dovoluji předložit, se týká zvýšení finančních prostředků na výdaje v oblasti zabezpečení úkolů Úřadu vlády, a to zejména v oblasti, která se týká adaptace na digitální společnost. Všichni víme, že v tuhle chvíli procházíme velkou změnou, například nástupu průmyslové revoluce 4.0, a že to jsou otázky, na které se musíme připravit my jako lidé, jako občané, naše firmy, náš stát, obce, města. A je potřeba zdůraznit, že Česká republika v této oblasti značně zaostává, z hlediska indexu digitální ekonomiky a společnosti je ze všech členských zemí Evropské unie na sedmnáctém místě, což není příliš dobré. Chtěla bych zdůraznit, že přestože vlastně přechod na digitální společnost může ovlivnit stát pouze z jedné třetiny, a tudíž velké břímě bude ležet i na firmách, tak je to velice důležité, protože ty firmy, které vlastně posílily tuto oblast ekonomiky a společnost, tak ekonomicky rostou výrazně rychleji a má to samozřejmě vliv nejenom na hospodářský růst, ale i například na růst platů, což je v zájmu České republiky.

A poslední pozměňovací návrh, který si dovolím předložit, se týká finančních prostředků na výdaje regionálního školství, a to zejména na aktivity, které se týkají občanského vzdělávání, výchovy ke kritickému myšlení, a to jako nástroje, který je naprosto nezbytný pro naši demokratickou budoucnost.

Děkuji vám za pozornost a těším se na podporu svých návrhů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Válek, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, já mockrát děkuji, prostřednictvím vaším, pana poslance Faltýnka, abych mluvil déle, protože mě rád poslouchá. Já samozřejmě jsem povinen splnit přání, ale jenom limitně, protože přece jenom po vyčerpání své slovní zásoby budu muset skončit. Já si dovolím představit pár pozměňovacích návrhů v této relativně pozdní době.

První má číslo 3847, a velmi stručně, jedná se o posílení mladých lékařů. My tady debatujeme o tom, že lékaři z České republiky odcházejí. Odcházejí z mnoha důvodů absolventi lékařských fakult. Jeden je ten, že v zahraničí se samozřejmě dostanou jednodušším způsobem k atestaci, u nás dva roky žádné pracoviště zatím akreditaci nemá, ale také se jim jednoduše dostává přístupu k vědě. Agentura pro zdravotnický výzkum vytvořila prostor pro mladé výzkumníky do pětatřiceti let, tak aby mohli podávat granty, poměrně levné granty. Bohužel neměla navýšený rozpočet na tyto granty. A já se snažím toto samozřejmě drobné opomenutí řešit svým pozměňovacím návrhem a přesunutím financí do kapitoly Ministerstva zdravotnictví. Já rozumím tomu, že ne všechny ty pozměňovací návrhy musí projít. Minimálně tímto způsobem chci na tento problém upozornit a třeba v příštím roce, pokud by náhodou ty pozměňovací návrhy neprošly, se to objeví ve státním rozpočtu.

Druhý pozměňovací návrh má číslo 3849 a týká se de facto takové z mého pohledu lehce nelogické věci. Sleva na jízdném je určitě něco, co může řadu lidí potěšit. Na druhé straně musí být po čem jezdit, aby se ta sleva dala uplatnit. Takže pokud ubývá železničních tratí a ty tratě nejsou elektrifikované, pak je těžké slevu na jízdném využívat. Z toho důvodu ve svém pozměňovacím návrhu přesunuji část peněz ze slevy na jízdném právě na elektrifikaci tratí, a to v těch regionech, kde se v poslední době železniční tratě uzavírají, uzavírají se zastávky, a tratě, které dříve byly páteřními, páteřními být přestávají. Myslím si, že pokud by se podařilo tyto tratě opravit, zprovoznit a pomocí mého pozměňovacího návrhu posunout, zmodernizovat, tak pak je logické, aby na nich byla uplatněna sleva na jízdném.

Třetí pozměňovací návrh se až stydím přednést, protože je pouze ve výši 15 mil. korun. Je to pozměňovací návrh č. 3853. Týká se mé srdeční záležitosti - logicky, jsem z jižní Moravy. Týká se Slovanské epopeje, kdy snad se podaří přesunout Slovanskou epopej, teď už snad definitivně, do zámku v Moravském Krumlově, a myslím si, že výstava, která s tím bude spojena, a oslava našeho velkého malíře Alfonse Muchy za přítomnosti jeho potomků nebude jenom krumlovská záležitost, nebude jenom jihomoravská záležitost, ale bude celostátní záležitost, doufám, že se jí zúčastní řada politiků a ministrů, kteří se podíleli na tomto velmi dobrém kroku. A proto se domnívám, že by bylo dobré podpořit tuto výstavu i částkou 15 mil. korun, což je můj pozměňovací návrh 3853. Já věřím, že Slovanská epopej přinese pro Krumlov oživení turistického ruchu, pokud tam byl, a bylo tam prakticky 40 až 60 tis. turistů každý rok, navíc nedaleké Ivančice jsou rodištěm Alfonse Muchy, takže obě ty věci jistě povedou i ke zvýšení zaměstnanosti, většímu množství pracovních míst, a proto je vcelku logické, že ty peníze převádím z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, z oblasti aktivní politika zaměstnanosti. Koneckonců se domnívám, pokud pozoruji, jak se posouvá elektronická neschopenka, že stejně nebude Ministerstvo práce a sociálních věcí schopno v příštím roce nic uplatnit, protože bude řešit problémy spojené s elektronickou neschopenkou, což ho totálně zaměstná a ochromí.

Další pozměňovací návrh má č. 3852 a opět je to variantní řešení AZV a podpory mladých výzkumníků.

Pak se dostávám k posledním pozměňovacím návrhům. Je to pozměňovací návrh 3850, který je zaměřený opět na podporu mladých výzkumníků a podporu té kapitoly AZV, která se týká grantů lékařům do 35 let. Tyto variantní pozměňovací návrhy dávám z toho důvodu, abyste mohli zvážit, z které kapitoly je nejvhodnější ty peníze přesunout. Já jsem našel tři vhodné.

Konečně se dostávám k posledním dvěma pozměňovacím návrhům, 3851 a 3848, oba dva se týkají sokoloven. Velmi rychle a stručně vysvětlím, proč zrovna sokolovny. Sokolovny jsou specifické v tom, že jsou to současně kulturní a sportovní zařízení. Proto pokud žádají o dotace jedno z obou ministerstev, tak nikdy ty dotace nemohou být kryté v plné výši. Ty sokolovny z těchto důvodů chátrají. A vzhledem k tomu, že v mnoha místech zůstaly sokolovny jedním z posledních center, kde se nejenom organizují sportovní aktivity, ale i kulturní aktivity a spolková činnost, tak jsem si dovolil dát tyto dva pozměňovací návrhy, které jsou poměrně nízké. Jedná se o variantní návrhy ve výši 16 300 tis. korun.

Tak to je za mě vše. Doufám, že aspoň některý z těch pozměňovacích návrhů se dočká vlídného oka jak koaličních, tak opozičních poslanců a nějakých hlasů, nebo bude zvážen v příštím státním rozpočtu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já si dovolím přihlásit se celkem ke čtyřem pozměňovacím návrhům.

Ten první je veden pod číslem 3888. Je to vlastně podobná problematika, o které tady mluvila paní kolegyně, vaším prostřednictvím, Langšádlová. Jedná se o ten nešťastný a podle mě i nedůvěryhodný přístup Ministerstva průmyslu a obchodu ke státním strategickým rezervám. Ono skutečně důvěryhodné moc není, když vláda plánuje prodat strategické zásoby kovů v celkový výši 2,2 mld. korun, z toho plánovat příjem ve státním rozpočtu na rok 2020 ve výši 600 mil. korun a říkat, že ty zásoby jsou zastaralé a že by se měly modernizovat, a přitom peníze na tu modernizaci nevyčlenit, ale rozpustit je v běžných výdajích státního rozpočtu na různé dotace, investiční pobídky apod. Takže já se toto snažím v souladu s usnesením hospodářského výboru napravit a navýšit výdajový rámec z kapitoly Správy státních hmotných rezerv právě souvztažně o tu částku 600 mil. korun tak, aby došlo řekněme k zabezpečení daleko efektivnějšího a hospodárnějšího nakládání jak s finančními prostředky, tak s těmi strategickými zásobami, aby skutečně si správa potom mohla rozhodnout, zda je ten nejvhodnější okamžik pro případný prodej takových kovů nejenom proto, že na ně vláda tlačí, aby měla příjem do státního rozpočtu, ale aby to bylo v souladu skutečně se strategickými zájmy České republiky. Protože rezervy, paní ministryně, se mají v době ekonomického růstu tvořit, a nikoliv se jich zbavovat, prodávat a ty peníze utrácet. Takže to by byl první pozměňovací návrh pod číslem 3888.

Druhý pozměňovací návrh, ke kterému se chci přihlásit, je veden pod číslem 3930. Jedná se o pomoc a podpoření činnosti sborů dobrovolných hasičů v České republice o 500 mil. korun na účet kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu v dotacích na obnovitelné zdroje energie, kde těch 27 mld. je skutečně vysokých. Já se domnívám, že sbory dobrovolných hasičů zabezpečují jak bezpečnost našich obyvatel zejména v obcích, tak přispívají ke společenskému životu právě v malých obcích a naši podporu si zaslouží. Proto navrhuji jim pomoci částkou ve výši půl miliardy korun na nákup a obnovu svého technického vybavení, tak aby zejména tu svou bezpečnostní funkci v obcích mohly dále zabezpečovat. Myslím si, že si za svou činnost, za svůj čas a za svou aktivitu toto zaslouží.

Další pozměňovací návrh, který mám uvedený pod číslem 3887, je přesun v rámci kapitoly Ministerstva životního prostředí, a to z neinvestičních příspěvků příspěvkovým organizacím, konkrétně ČHMÚ, o částku 10 mil. korun a přesunutí na zlepšování stavu přírody a krajiny o těch 10 mil. korun, protože se domnívám, že i v našich obcích potřebujeme mít dobrou péči o zeleň v intravilánu obcí. Existoval v rámci Ministerstva životního prostředí, v rámci tohoto programu podprogram, který zabezpečoval výsadbu stromů právě třeba v malých obcích. Bohužel v roce 2014 ten podprogram už dále nebyl aktivní a já si myslím, že bychom ho mohli znovu zaktivovat. A k tomu jsou určeny tyto prostředky.

A poslední pozměňovací návrh, který je veden pod číslem 3931, to je společný pozměňovací návrh s panem kolegou Bauerem, který s touto myšlenkou přišel, a je to přesun v rámci kapitoly MPSV 1 mld. na financování sociálních služeb. Jistě si vzpomínáte, kolegyně a kolegové, na to, že tady byly v průběhu letošního roku i ve výboru pro sociální politiku i zde vášnivé diskuse o modelu financování právě sociálních služeb. A my se domníváme, že ta 1 mld., kterou jsme našli v rámci samotné kapitoly MPSV, by financování sociálních služeb pomohla. Konkrétně ty rezervy vidíme ve výši 700 mil. korun v ukazateli dávky pomoci v hmotné nouzi a 300 mil. korun v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. A právě to je ta 1 mld. korun právě na financování sociálních služeb.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jan Hrnčíř. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych jenom v krátkosti zopakoval stanovisko hnutí SPD. Chtěl bych říct, že návrh rozpočtu na rok 2020 nemůžeme podpořit. Těch důvodů je samozřejmě celá řada, ale ten hlavní je především proto, že ten návrh rozpočtu je podle nás špatný, protože v době vysokého ekonomického růstu, zvyšování daní, je prostě schodek 40 mld. špatně. Naši poslanci podali několik pozměňovacích návrhů zhruba v částce asi 5,5 mld. korun, které jsou tady postupně představovány. Já bych se s dovolením přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem podal.

První z nich je pozměňovací návrh pod č. 3578. Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je přesunout finanční prostředky určené především na podporu společného vzdělávání, takzvanou inkluzi, do kapitoly speciální školství, kde budou daleko více přínosné pro výchovu a vzdělávání dětí.

Druhým pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh pod č. 3668 a účelem tohoto pozměňovacího návrhu je přesun finančních prostředků Úřadu vlády České republiky, které jsou určené na podporu rovných příležitostí žen a mužů, to znamená pro podporu genderu, do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, která je určena na podporu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Pan poslanec Jan Zahradník. Připraví se pan poslanec Skopeček. Přečtu omluvy: paní poslankyně Helena Válková se omlouvá dnes od 18.30 do konce pracovního dne z pracovních důvodů, omluvu premiéra Andreje Babiše jsem již četl, dnes od 18.20 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, a pan poslanec Špičák od 18.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych začal svoje vystoupení tím, že bych se chtěl přihlásit ke sněmovním dokumentům pod č. 3868 a 3869, pod kterými byly vloženy moje dva pozměňovací návrhy, které se týkají státního rozpočtu pro rok 2020.

Musím říci, že moje návrhy se nevyznačují velikou výší finančních částek, které navrhuji přesunout. V podstatě je to takový můj tradiční návrh, který se týká částky dohromady 20 mil. korun, což je samozřejmě částka malá. Je to vlastně vzhledem k celému státnímu rozpočtu setina promile. Vzhledem k rozpočtu kapitoly Ministerstva životního prostředí, které se mé změny týkají, je to setina procenta.

První návrh se zabývá financováním nevládních neziskových organizací. Podíváme-li se návrh rozpočtu v textové části, vidíme vlastně jedinou položku, která se týká podpory neziskových organizací, a to je ve výdajovém bloku 3.4 ve výdajovém okruhu 3.4.2 Činnosti v ochraně životního prostředí - položka neinvestiční dotace neziskovým organizacím, která činí v návrhu 20 mil. korun. Ovšem podíváme-li se podrobněji na tabulku 3, která obsahuje přehled výdajů kapitoly 315, tak tam vidíme už podrobně další finanční částky. Je tam vždycky porovnání, jak byly tyto činnosti financovány v loňském návrhu, v loňském státním rozpočtu, a jak tomu je letos. Tak třeba podpora § 374 900, položka 5223, je 50 mil. - neinvestiční transfery spolků, položka 5229, neinvestiční transfery neziskovým organizacím - 2,8 mil., položka 6322, investiční transfery spolků - 71 mil. korun, vesměs na ochranu druhů a stanovišť. V návrhu rozpočtu pro rok 2020 tyhle částky uvedeny nejsou.

Stejně tak § 374 900, položka 5222, neinvestiční transfery spolků - 22 mil. korun, ostatní činnosti v životním prostředí. Stejná částka je pak pro rok 2020.

Další paragraf a položka 5169 nákup ostatních služeb - 10 mil. korun, ekologická výchova, tatáž částka je i v návrhu na rok 2020.

Poslední příklad. Právě částka pod položkou 5222 v tom zmíněném výdajovém okruhu 3.4.2, zřejmě neinvestiční transfery spolků - 20 mil. korun - ostatní ekologické záležitosti. V roce 2020 je opět tato částka uvedena stejná - 20 mil. Tedy celkem se dopočítáme 52 mil. korun, z nichž vlastně v té textové části je podrobně uvedena a zdůvodněna pouze ta částka jediná.

Já proto navrhuji, abychom z toho zmíněného výdajového okruhu 3.4.2, což je ve výdajovém bloku 3.4 Ostatní činnosti v životním prostředí, položku 3429 neinvestiční dotace snížili o 10 mil. korun.

Kam tyto peníze navrhuji přesunout? Tradičně dělám návrh přesunout je do výdajového bloku 3.1 Ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh 3.1.1 a do položky programu 115 170 podpora obnovy přirozených funkcí krajiny. Tady navrhuji navýšit částku o 10 mil. korun. K této položce na tento program je letos navrhováno popravdě o 10 mil. víc, nežli tomu bylo loni, tedy tam je 40 mil. korun, ale vzhledem k tomu, jaký význam mají adaptační opatření pro avizovanou klimatickou změnu, je ta částka velmi malá a vzhledem k tomu, že ty ostatní miliardové položky, se kterými rozpočet disponuje, jsou určeny na jiné projekty, na jiné programy, tak se mi zdá, že právě tady opatření přispívající ke zlepšování přirozených funkcí vodních toků, obnovy nebo tvorby mokřadů a tůní, výstavby, obnovy nebo rekonstrukce vodních nádrží v přírodě blízkého charakteru jsou prostě podfinancována. Navrhuji tedy tyto částky o 10 mil. posílit.

Proč jsem si zrovna vybral zdroj u těch neziskovek? Jak už jsem řekl, jsou v rozpočtu skryté další položky, další částky, a ten program, podle kterého mají být peníze zčásti rozdělovány, mám na mysli peníze v položce 3429 neinvestiční dotace neziskovkám, při vyčerpání možností, které ten neziskový sektor prostě nabízí, tedy řádově kolem 50 aktivních neziskovek, které by mohly za rok podat, řekněme, v průměru dva projekty, rozmezí tam je dané asi od 30 do 200 tis. korun, tak řeknu řádově za 100 tis. korun, prostě ty peníze krásně budou stačit, budou-li o těch 10 mil. poníženy.

My vlastně podporujeme neziskovky, ať už tedy otevřeným způsobem, jak je uvedeno v textové části, nebo někde tam uvnitř rozpočtu trochu skrytě. Mnoho z těch peněz dáváme na bohulibou činnost ekologická výchova. Přitom samozřejmě ekologická výchova, nebo výchova k ochraně životního prostředí, má být přirozenou prvotní součástí výuky ve škole. Tyto neziskovky, které začasté mají svůj politický program, jsou vlastně jedinými organizacemi, kterým je povolen přístup do škol, protože jiným politickým subjektům je samozřejmě přístup do škol přísně zakázán. Politika má dveře do škol uzavřené, nemá ve školách co dělat, říkáme. Podle mě je to správné. Ale proč tedy financovat zelené aktivisty nevládních neziskovek, kteří pak šíří ideologii environmentalismu, své zelené náboženství, v našich školách?

To je můj první návrh.

Druhý návrh se týká vlastně posílení prostředků na náhradu škod, které trpí obce, na jejichž katastrálních územích se nacházejí národní parky. Konkrétně mám na mysli třeba obce, které jsou v Národním parku Šumava, protože ten celý se nachází na katastrálním území obcí a ty obce jsou vlastně součástí toho národního parku. Například obec Modrava má ve svém katastru 7 500 hektarů lesa a na daňové úniky, nebo na daňové nedostatky dostává kompenzaci pouze na 321 hektarů. Kašperské Hory, obec, která má svých 5 tisíc hektarů lesa na území Národního parku Šumava, velmi těžko ty pozemky obhospodařuje. Například v loňských dvou letech bylo vytěženo 15 tis. metrů krychlových dřeva vynucené těžby, které mají chránit porosty na území národního parku, přitom dotace, které dostávají z Ministerstva zemědělství, na to jsou 2 800 000 Kč, tedy velmi nedostatečná, směšná částka.

Proto tedy navrhuji posílit výdajový blok 3.4, výdajový okruh 3.4.2, činnosti v ochraně životního prostředí - položka 3.4.2.10 - kompenzace ztrát obcí na území národních parků o 10 mil. Kč. A kde vzít na to peníze? Navrhuji ponížit v téže kapitole ve výdajovém bloku 3.4 ostatní činnosti v životním prostředí, výdajový okruh 3.4.2., činnosti v ochraně životního prostředí - položku 3.4.2.11 - transfery mezinárodním organizacím o 10 mil. Kč. Na této položce jsou ty příspěvky mezinárodním organizacím, které platíme každý rok, dotovány jinou částkou. V roce 2017 tam bylo asi 218 mil., pak to bylo sníženo o 50 mil. Kč, pak zase zvýšeno o 20 mil. Kč.

Já každý rok tady z tohoto místa vyzývám Ministerstvo životního prostředí, aby udělalo podrobnou analýzu těchto příspěvků, za co je platíme, komu a jaký to má pro nás efekt, zdali by některé ty smlouvy nebylo dobře vypovědět a ty peníze ušetřit. Zatím se to tady nestalo. Proto navrhuji, že klidně tato položka snese ponížení o 10 mil. Kč, a ty navrhuji přesunout do položky, která pomůže obcím snášet obtíže, které pramení z toho, že jejich majetek se nachází na území národního parku.

To jsou moje dva návrhy, dámy a pánové. Přihlásil jsem se již ke sněmovním dokumentům, pod kterými byly uloženy, a prosím vás pak ve třetím čtení o podporu mých návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Hezký večer. Pokročíme v rozpravě vystoupením pana poslance Jana Skopečka. Připraví se Jiří Mihola. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dobrý podvečer. Budu se snažit být velmi krátký. V rámci druhého čtení se přihlásím ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému.

Je to pozměňovací návrh pod číslem 3904. Tam snižuji částku 400 mil. na výdaj na dotace na podporu exportu ve prospěch kapitoly 396 Státní dluh, a to ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.

Myslím si, že dotace podnikatelským subjektům křiví tržní prostředí a omezují cenové signály. Cena je základní, nejdůležitější informací v ekonomice a vytváří se správně pouze na základě spontánního vývoje cen, které vznikají interakcí mezi obchodujícími stranami, a díky tomu dochází k efektivní alokaci vzácných zdrojů a společnost bohatne. Dávat dotace tržním subjektům je v rozporu s touto logikou, v rozporu s logikou ekonomiky založené na volném trhu. Podle mého názoru stát nemá z peněz daňových poplatníků dále výrazně finančně podporovat vybrané firmy na úkor všech ostatních ekonomických subjektů. Je to nespravedlivé. Nejprve někdo ty peníze musí vydělat, a stát mu je sebere a poté ještě navíc přerozdělí jiným podnikatelským subjektům, a vytváří tak nefér konkurenci v tržním prostředí v ekonomice. Tak to je můj pozměňovací návrh pod číslem 1904 (správně 3904).

Druhým je pozměňovací návrh 3905. Tam navrhuji snížit částku ve výši 5,5 mld. Kč - konkrétně ve výdajové oblasti výdaje ústředního orgánu Ministerstva dopravy - kompenzace slev jízdného. Opět je to ve prospěch kapitoly 396 Státní dluh, a to ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.

Vím, že to asi u slevy na jízdném bude evergreen a že to podá celá řada mých kolegů tady v Poslanecké sněmovně, nejenom z klubu občanských demokratů. Ale já jsem si nemohl pomoci. Opravdu si myslím, že stát by měl peníze daňových poplatníků případně přerozdělovat jenom za účelem toho, aby pomohl nějakým znevýhodněným skupinám, lidem, kteří se dostali ne svou vlastní vinou do nějaké sociálně tíživé situace a potřebují v rámci solidarity pomoc od ostatních poplatníků. Ale když se podíváme na princip fungování slev na jízdném, tak vidíme, že tam žádná taková logika není, že to nesměřuje k lidem, kteří to potřebují třeba z hlediska nízkých příjmů nebo z toho, že jsou jakkoli jinak znevýhodněni. Naopak to směřuje komukoli, kdo splní třeba podmínky důchodce bez ohledu na to, v jaké je jinak příjmové nebo majetkové situaci. Stejně tak studentům, ať už z bohatých, nebo z chudých rodin, dotují ostatní daňoví poplatníci, kteří třeba vůbec hromadnou dopravu nevyužívají, tak jim dotují dopravu. Nemá to žádnou logiku. Je to opravdu utrácení peněz daňových poplatníků bez jakéhokoli sociálního aspektu, bez jakéhokoli testu majetkové nebo příjmové situace. A z tohoto hlediska je to plýtvání s penězi daňových poplatníků.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a je pod číslem 3906. To je pozměňovací návrh, který se snaží vybraným kapitolám, a to Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu průmyslu a obchodu, snížit některé typy provozních výdajů. V celkové výši za tyto čtyři kapitoly je to částka 1 282 189 260 Kč, které opět směřuji do kapitoly 396 Státní dluh, a to ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.

Myslím si, že z různých teorií byrokracie je zřejmé, že jednotlivé státní instituce, ústřední orgány se snaží maximalizovat svůj rozpočet bez ohledu na to, jestli to společnosti přináší pozitivní, nebo negativní konsekvence. Je to prostě princip, který platí pro všechny veřejné instituce a jejich vedení, že je zkrátka jejich motivem zvětšovat svůj úřad, zvětšovat svůj rozpočet, zvětšovat počet úředníků, zvětšovat počet té agendy, a myslím si, že je potřeba jít proti tomuto trendu, a proto, jak jsem říkal, v těchto čtyřech kapitolách navrhuji snížení provozních výdajů v konkrétních položkách, které jsou v mém pozměňovacím návrhu uvedeny u každého o 3 procenta, celkově to tedy dělá, ještě jednou, částku 1 282 189 260 korun.

Poslední pozměňovací návrh, který podávám samostatně mimo komplexní pozměňovací návrh ze strany klubu občanských demokratů, je pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a dostal přidělené číslo 3907. V rámci tohoto pozměňovacího návrhu snižuji výdajovou kapitolu 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu o částku 400 mil. korun, konkrétně jde o výdaj na dotace na strategické investiční akce, a stejně jako v předchozích pozměňujících návrzích navrhuji tuto částku převést do výdajové kapitoly 396 Státní dluh ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.

Ta argumentace, proč nepodporovat, to je snaha snížit částku, která je poskytována na investiční pobídky. A ta logika, proč neposkytovat investiční pobídky, je stejná jako v tom případě prvním: v podpoře exportu zkrátka investiční pobídky přispívají k nefér konkurenci, kdy nejprve ostatní daňoví poplatníci, případně firmy a podnikatelé musejí uspět na konkurenčním trhu, musejí vydělat peníze, musejí realizovat zisk, ze kterého platí státu daně, který pak tyto daně vydělané firmami přerozdělí firmám jiným, často firmám ziskovým, velkým korporacím, které podle mého názoru takovouto pomoc nepotřebují, a naopak to ještě více pokřivuje strukturu naší ekonomiky ve prospěch velkých mezinárodních korporací a jde to na úkor zejména malých a středních firem, které si sáhnou na jakékoli dotace či pobídky mnohem složitěji, než je to právě u těchto velkých korporací. Tedy z tohoto důvodu, abychom snížili míru pokřivování tržního prostředí, abychom neomezovali důležité cenové signály v celé ekonomice, navrhuji snížit podporu investičním pobídkám právě o 400 mil.

To byly mé čtyři pozměňovací návrhy. Kritiku rozpočtu jako celku jsem již přednesl při prvním čtení a bezesporu se vrátím k této kritice i v rámci třetího čtení. Teď jsem představil své pozměňovacími návrhy a považuji to za dostačující. Děkuji pěkně za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Skopečkovi. Než dám slovo s přednostním právem paní poslankyni Adamové Pekarové, přečtu dvě omluvy došlé předsedovi Sněmovny, a to pana poslance Pavla Bělobrádka a pana poslance Jiřího Kobzy. Kolega Mihola posečká s přednostním právem. Paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k pokročilé hodině velmi jasně, stručně. Naše priority jsou školství, vzdělávání obecně, proto se to projevuje i v pozměňovacích návrzích, které předkládáme. Stejně je tak tomu v protidrogové prevenci, protože to považujeme za klíčovou oblast, kterou vláda ve svém navrhovaném rozpočtu značně podceňuje. Proto představím svých pět pozměňovacích návrhů.

První se týká platů ve školství. Chceme, aby byl skutečně dodržen slib, který byl učitelům dán, aby jim mohly být zvýšeny platy o 15 %. Proto tedy navrhuji, aby kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla navýšena ve specifickém ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o 5,5 mld. korun. V praxi to povede ke zvýšení mezd o zhruba 3 500 korun, a tím částečnému přiblížení se závazku, který sama vláda dala.

Další oblast, která ve školství je podle našeho názoru nedostatečně v rozpočtu zohledněna, je, že přibývá ve školách asistentů pedagogů a samozřejmě školy nejsou nafukovací a prostory, které jsou pro ně potřeba, tedy začínají být nedostatkové. Je nutné, aby školy měly možnost takovéto prostory rozšiřovat, a také chceme, aby docházelo i k dostatečnějšímu lepšímu finančnímu ohodnocení samotných asistentů pedagogů. Proto opět v této kapitole 333 navrhuji, aby v tom samém ukazateli byly navýšeny výdaje o částku 2 mld. za účelem zvýšení platů asistentů pedagogů a o částku 1 mld. za účelem vybudování zázemí právě pro asistenty pedagogů.

Kapitoly Ministerstva školství se týká také můj třetí pozměňovací návrh. Tím navrhuji zvýšit výdaje na program protidrogové politiky. Cílem tohoto programu je podpořit prevenci opatření vedoucích ke snížení sociálních a zdravotních rizik spojených s užíváním legálních, ale i nelegálních návykových látek. Ke snížení dochází na vrub rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, přesněji plánovaných výdajů na pracovní cesty po České republice i zahraničí. Snížením rozpočtu na polovinu plánované částky dojde k alespoň částečnému snížení negativních dopadů cest, které pan prezident pořádá a na nichž ne v souladu s politikou vlády reprezentuje Českou republiku.

Programu protidrogové politiky se pak týká i další pozměňovací návrh. Tím navrhuji kompenzovat meziroční snížení finanční podpory pro boj se závislostmi o 30 mil. korun. Bez těchto peněz určených pro služby poskytující protidrogovou prevenci, prevenci přenosu infekčních chorob u závislých, kontaktní centra a terénní programy může dojít nejenom k zvýšení počtu drogově závislých, ale zejména zvýšení výskytu všech souvisejících negativních jevů, jako jsou různá onemocnění a nežádoucí socioekonomické jevy. V tomto případě se jedná o nižší částku 30 mil. a navrhuji v rámci kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví zvýšit výdaje v tomto objemu ve specifickém ukazateli program protidrogové politiky.

A konečně poslední pozměňovací návrh se týká posílení financování aktivit spolků, které plní dlouhodobě své poslání v oblasti... konkrétně se jedná ve vzdělávací, je to pro Ústav pro studium totalitních režimů a jeho projekty, které se týkají např. připomínek současného 30letého výročí sametové revoluce, či pro Československou obec legionářskou, která mj. dlouhodobě pečuje o válečné veterány a prezentuje historii bojů veteránů v zahraničí. Jedná se tedy o částky - pro Československou obec legionářskou 3 150 000 za účelem zajištění financování individuální péče a podpory válečných veteránů. A pro ÚSTR se jedná o tutéž částku za účelem zajištění financování činnosti ústavu. K posílení těchto dvou spolků dochází na vrub snížení rozpočtu pro Český svaz bojovníků za svobodu, který již několik let nenaplňuje své poslání, naopak spolupracuje s extremisty, vyznamenává různé kontroverzní osoby, bývalé komunisty apod., a jeho čelný představitel pronáší různé xenofobní projevy. Myslím si, že ty peníze budou účelněji vynaloženy v jiných kapitolách.

Čísla pozměňovacích návrhů ještě dlužím, je to 3839, 3840, 3841, 3842 a 3843. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni. Ještě jedno přednostní právo, a to pana předsedy Marka Výborného. Kolega Mihola je připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vládo, kolegyně, kolegové, rád bych zde představil a odůvodnil dva pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu.

Ten první je v systému pod číslem 3707 a týká se konkrétně toho, že zde navrhuji zvýšení rozpočtu specifického ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti, který se týká platů zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech, o částku 100 mil. korun. Toto navrhuji převést snížením kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v ukazateli aktivní politika zaměstnanosti. Opět je to snížení celkem o 100 mil. korun.

Návrh je jednoduchý. V návrhu státního rozpočtu předkládá vláda plán 6,577 mld. atd. na výdaje platů zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech, a to v resortu Ministerstva spravedlnosti. Dlouhodobě řešíme situaci, kdy justiční čekatelé a asistenti soudců, kteří se zpravidla připravují na roli soudce, mají výrazným způsobem nižší platy, které nekorespondují s požadavky na kvalitu jejich práce, včetně tedy požadavku mimochodem na vzdělání, kterého mají zaměstnanci těchto postech dosahovat. Proto navrhuji navýšení toho ukazatele 100 mil. korun a využít tyto prostředky právě na zvýšení platů justičních čekatelů a asistentů soudců. Pokud chceme skutečně, aby celá soudní soustava fungovala co nejlépe, nejefektivněji, tak si myslím, že je potřeba tuto drobnou úpravu skutečně v rozpočtu akceptovat.

Druhý návrh, který je načten pod číslem sněmovního tisku 3708, se týká vlastně podobné kapitoly, o které mluvila už moje předřečnice paní kolegyně Pekarová Adamová, a sice navrhuji jednak snížit výdaje v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa v tom specifickém ukazateli sociální výdaje, náhrady, neziskové a podobné organizace, a to v ukazateli, v položce Český svaz bojovníků za svobodu o částku 5 mil. korun, a naopak zvýšit výdaje v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v ukazateli podpora činnosti v oblasti mládeže o částku 5 mil. korun.

Já zde chci podpořit rozvoj volnočasových aktivit a organizací, jako je Skaut, Pionýr a další. Když si vezmeme koncepci podpory mládeže pro období 2014-2020, kterou schválila vláda České republiky 12. května 2014, tak jedním z cílů je podporovat rozvoj organizací pracujících v neformálním a zájmovém vzdělávání s důrazem na kvalitu vzdělávání. Podpora práce s mládeží přitom meziročně klesala až do roku 2012, kdy se tento trend podařilo zastavit obrátit, podpora v roce 2014 byla i tak cca o třetinu nižší než v roce 2007. Od roku 2008 se každoročně zvyšuje počet žadatelů, kteří žádají o finanční podporu v dotačních a rozvojových programech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v odboru pro mládež. V některých organizacích je meziroční nárůst členské základny až 10 %, což znamená samozřejmě tisíce nových dětí, které přicházejí do mimoškolních aktivit. Mimoškolní aktivity slouží i k osobnostnímu rozvoji těchto dětí a ten dotační titul, který si dovoluji navrhnout navýšit o tu částku 5 mil. korun, směřuje do investic, tzn. pro činnost, kterou potřebují tyto organizace pracující s dětmi a s mládeží právě na výstavbu či renovaci kluboven, táborových základen, různých chalup pro víkendové akce atd. Některé organizace vlastně stále ještě nedokázaly opravit zdevastované majetky, které byly Sněmovnou převedeny z Fondu dětí a mládeže, do kterého byl převeden původně majetek bývalého SSM.

Jsem přesvědčen o tom, že tato symbolická pomoc v řádu pouhých 5 mil. korun má přesto smysl, protože si vezměte, kolik táborových základen či kluboven by se za to dalo opravit. A ten prostor, odkud můžeme ty prostředky vzít? Jsem přesvědčen o tom, že skutečně Český svaz bojovníků za svobodu se vzdálil vlastně od těch ideálů a hodnot, kterými se tato organizace zaštiťuje. Když se podíváme na projevy některých vrcholných představitelů této organizace, tak bohužel tyto projevy nás často posouvají do doby před rokem 1989. A já jsem přesvědčen o tom, že není důvodu, aby stát podobnou organizaci takto podporoval, zvláště v situaci, kdy Ministerstvo vnitra i ve svých zprávách uvádí, že tato organizace úzce spolupracuje s organizacemi, které jsou bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, s organizacemi, které jsou v kontaktu s extremismem a s extremistickými subjekty. Jsem přesvědčen o tom, že ty prostředky budou účelně vynaloženy právě na podporu organizací, které se věnují našim dětem a mládeži.

Děkuji za podporu těchto dvou návrhů a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Výbornému. Nyní pan poslanec Jiří Mihola, připraví se Pavel Plzák.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já mám nachystáno, respektive do systému jsem vložil celkem šest pozměňovacích návrhů, tak je vezmu jeden po druhém i s krátkým komentářem, nebo budu se snažit co nejkratším.

První pozměňovací návrhy se týkají oblasti školství. Všichni víme, že školství, nebo to, myslím, naprostá většina z nás říká, že je priorita. Jsem si jist, že je to také nejlepší investice do budoucnosti naší země, a to neříkám já jako učitel pouze, ale říkají to i mnozí slovutní ekonomové, že jedna koruna nebo jedno euro, jak chcete, vložené do školství se nám vrátí šestkrát.

Takže první pozměňovací návrh je v systému pod číslem 3890 a týká se nadtarifní složky mzdy, tedy nenárokové složky mzdy, která v rámci toho avizovaného, slibovaného navýšení měla být vyšší, než jak tomu je. Tak bychom chtěli jako KDU-ČSL přispět k tomu, aby se to co nejvíce přiblížilo tomu původnímu slibu. Takže ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 se navrhuje provést změny spočívající ve zvýšení výdajů ve prospěch kapitoly 330 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Navrhuje se zvýšení výdajů regionálního školství a přímo řízených organizací o 3 mld. korun, tedy ve zmíněné kapitole 333 v části souhrnné ukazatele navýšit v ukazateli výdaje celkem částku 226 467 000 210 korun o celkem 3 mld. V části specifické ukazatele - výdaje dále navýšit položku výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o 3 mld. korun, tj. částku 161 482 083 817 korun nahradit částkou 164 482 083 817 korun. Zvýšení výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se navrhuje kompenzovat snížením kapitoly státní dluh o 3 mld. korun, tedy v kapitole 396 Státní dluh se navrhuje v části souhrnné ukazatele snížit v ukazateli výdaje celkem částku 43 810 880 286 korun o celkem 3 mld. V části specifické ukazatele - výdaje snížit položku obsluha státního dluhu - vnitřní dluh o 3 mld. korun.

Co se týká té argumentace, aspoň krátce. Dosavadní tempo navyšování platů učitelů nepřináší úplně ten kýžený efekt, jak bychom potřebovali. Kvalifikovaní učitelé nadále odcházejí ze školství za lepšími platy a lepšími pracovními podmínkami. Učitelé, kteří v minulosti přestali učit, se do škol zatím nevracejí. Čerství absolventi pedagogických fakult do škol nenastupují nebo brzy školství opouštějí. Hlavní příčinou je nepochybně to, že průměrný plat českého učitele činí pouhých 61 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance v České republice, což je nejméně ze všech států OECD. Ty další příklady pro zkrácení nebudu uvádět, ale je jasné, že potřebujeme posílit nenárokovou složku mzdy, která přispěje k motivaci učitelů a jejich lepšímu a spravedlivému ohodnocení.

Přecházím ke svému druhému pozměňovacímu návrhu, který se opět týká Ministerstva školství, nebo školství jako takového. Je v systému pod číslem 3891 a týká se příplatků za třídnictví. Tedy v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se navrhuje v části souhrnné ukazatele navýšit v ukazateli výdaje celkem částku 226 467 000 210 korun o celkem 2 mld. V části specifické ukazatele - výdaje dále navýšit položku výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o 2 mld. Kč.

Zvýšení výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se navrhuje kompenzovat snížením kapitoly Státní dluh o 2 mld. Kč, tj. v kapitole 396 Státní dluh se navrhuje v části souhrnné ukazatele snížit ukazatele výdaje celkem částku 43 810 880 286 Kč o celkem 2 mld. a v části specifické ukazatele výdaje snížit položku obsluha státního dluhu vnitřní dluh o 2 mld. Kč na příslušnou částku.

Co se týká argumentace, tak zase aspoň několik slov. V současnosti činí dolní hranice příplatku za třídnictví v běžných školách - oficiální název zní zvláštní příplatek, abychom byli přesní - pouhých 500 Kč hrubého měsíčně. Horní hranice je 1 300 Kč, ale na tu většina učitelů nedosáhne, protože ředitelé kvůli nedostatku financí přiznávají učitelům částku v dolní polovině možného rozpětí. Při přepočtu na dny dostává třídní učitel za práci navíc oproti učiteli, který třídnictví nemá, pouhých 25 Kč denně. Při přepočtu na hodinu je to jen 25 Kč. Práce třídního učitele si vyžádá průměrně asi 20 hodin práce navíc měsíčně. Při přepočtu na žáka je to opět průměrně 25 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě. Zase bychom mohli srovnávat situaci ve státech Evropské unie, ale třeba i se sousedním Slovenskem. Pro zajímavost, na Slovensku je počet žáků na učitele výrazně nižší než u nás, je to 15 žáků. Příplatek za třídnictví je tam naopak třikrát vyšší než v České republice.

Takže současná výše příplatku za třídnictví v České republice je naprosto demotivující. Víte všichni dobře o tom, že tady přes rok, jestli už to není rok a půl, leží návrh předsedy KDU-ČSL Marka Výborného, a ještě se tento návrh nedostal ani na pořadí projednání, takže se zdá, že mnohé tento problém nepálí, ale učitele určitě ano. Prosím i o podporu tohoto návrhu.

Co se týká dalšího školského návrhu, ten je v systému pod číslem 3892 a týká se zvýšení takzvaných ONIV, ostatních neinvestičních výdajů, o 500 mil.Kč. Navrhuje se v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v části souhrnné ukazatele zvýšit v ukazateli výdaje celkem částku 226 460 000 210 Kč o celkem 500 mil. Kč, v části specifické ukazatele - výdaje dále navýšit položku výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o 500 mil. Kč. Zvýšení výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se navrhuje kompenzovat snížením kapitoly Státní dluh o 500 mil. Kč, tedy v kapitole 396 Státní dluh se navrhuje v části souhrnné ukazatele snížit ukazatele výdaje celkem částku 43 810 880 286 Kč o celkem 500 mil. Kč a v části specifické ukazatele - výdaje snížit položku obsluha státního druhu vnitřní dluh o 500 mil. Kč.

Zase k odůvodnění pár vět. V současné době se z ONIV platí mimo jiné náhrady za dny nemoci, které narostly po zrušení karenční doby, za těch prvních 14 dnů u všech zaměstnanců školy, dále kurzy DVPP a cestovní náhrady na ně pro učitele. Tyto položky do něj ale byly zařazeny až dodatečně. Původně ONIV sloužil k nákupu učebnic a pomůcek pro žáky. Tato částka se ovšem stále snižuje na úkor plateb náhrad doby pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, protože za posledních deset let platy učitelů výrazně vzrostly, a s nimi tedy i náhrady. Kromě výše uvedených položek se z ONIV hradí rovněž plavecký výcvik žáků a další záležitosti. Ideálně ta výše ONIV by měla být dvojnásobná, můj návrh alespoň zčásti doplňuje očekávané výpadky ve financování škol. Tolik po zkrácení aspoň ty nejdůležitější argumenty.

Přecházím ke čtvrtému pozměňovacímu návrhu. Ten se tentokrát týká kapitoly Ministerstva zahraničních věcí. Je to pozměňovací návrh v systému pod číslem 3784. Ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 se navrhuje provést změny spočívající v přesunu ve výši 50 mil. Kč v rámci specifických ukazatelů výdajů z ukazatele ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí ve prospěch specifického ukazatele humanitární pomoc ve výši 10 mil. Kč za účelem řešení humanitární a zdravotnické krize v oblasti severovýchodní Sýrie, ve prospěch specifického ukazatele obnova Sýrie ve výši 20 mil. Kč a ve prospěch specifického ukazatele stabilizace a rekonstrukce Iráku ve výši 20 mil. Kč.

Já myslím, že tady ten návrh je jasný, kam směřuje, nebo obecně se hlásíme k humanitární pomoci. Více zdůrazňujeme zejména ve spojení s migrací to, že chceme pomáhat především na postižených místech samých, aby ta pomoc byla nejúčinnější a nejlepší a přicházela k těm nejpotřebnějším. Ty specifické ukazatele humanitární pomoc, obnova Sýrie a stabilizace a rekonstrukce Iráku jsou asi nejdůležitějšími nástroji, které má Ministerstvo zahraničních věcí pro řešení situace v oblasti Blízkého východu. Blízký východ musí být pro oblast české zahraniční politiky prioritou. Máme zde historicky výborné vazby a máme jedinečnou příležitost použít tyto vazby pro rekonstrukci celého regionu, který byl osvobozen od nadvlády takzvaného Islámského státu.

Co se týká stabilizace a rekonstrukce Iráku, je potřeba, aby se Česká republika co nejaktivněji podílela na stabilizaci a rekonstrukci Iráku. V současnosti navržený rozpočet ve výši 30 mil. Kč je naprosto nedostačující a je spíše kapkou v pomyslném moři. Z minulosti máme v této oblasti výjimečně dobré vztahy a je potřeba na tyto vztahy dále navazovat, budovat je a být tak prostředníkem a partnerem pro ostatní státy, které se na rekonstrukci Iráku podílejí. Navrhujeme proto zvýšení pomoci na 50 mil. Kč. Toto zvýšení umožní efektivnější pomoc a možnost zapojení České republiky do více projektů.

K otázce humanitární pomoci. Nedávný útok turecké armády na severní Sýrii, kterou spravují syrské demokratické síly, opět výrazně zhoršil situaci v regionu, kterou dominantně obývají Kurdové. V regionu tak vznikla další humanitární a zdravotní krize, která zasáhla už tak těžce zkoušené civilní obyvatelstvo severovýchodní Sýrie. Humanitární organizace, jako například Červený půlměsíc či Lékaři bez hranic, se zoufale snaží zajistit alespoň základní zdravotní služby pro postižené civilisty. Proto navrhujeme zvýšení prostředků na humanitární pomoc o 20 mil. Kč, které budou určeny právě Červenému půlměsíci na zvládnutí krize, která vznikla v severovýchodní Sýrii v důsledku turecké invaze.

A ke zdrojům na závěr. Zdrojem pro toto navýšení by měl být ukazatel ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně rozpočtová položka 5169 nákup ostatních služeb, která narostla mezi roky 2019 a 2020 o těžko uvěřitelných 400 mil. Kč, což je skoro 40 %. Je nepochopitelné, že Ministerstvo zahraničních věcí není schopno a ochotno tyto služby specifikovat, a nelze se ubránit dojmu, že si Ministerstvo zahraničních věcí vytváří jen jakousi skrytou rezervu.

Pátý pozměňovací návrh je vložen v systému pod číslem 3781. Týká se Ministerstva kultury, nebo i kultury jako takové, chcete-li. Ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 se navrhuje provést změny spočívající v přesunu ve výši 100 mil. Kč v rámci specifických ukazatelů výdajů z ukazatele Státní fond kinematografie, dotace na filmové pobídky, a to ve prospěch specifického ukazatele záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí - programy ochrany a péče o kulturní statky ve výši 60 mil. Kč a ve prospěch specifického ukazatele podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení ve výši 40 mil. Kč.

Krátce opět k tomu odůvodnění. Ukazatel veřejné služby nestátních muzeí je spojen s ukazatelem pro obnovu kulturních památek a alokace 761 mil. tak působí důstojně. Ale i zde je meziroční pokles o 7 % na obnovu památek. Nicméně pro standardizaci služeb muzeí, ochranu movitého kulturního fondu a tvorbu výstav a expozic, tedy programy ochrany a péče o kulturní statky, je reálně alokováno pouhých 75 mil. Kč. O tyto prostředky se má v případě zájmu o účast na dotačních řízeních podělit asi 250 muzeí a galerií se sbírkami zapsanými v centrální evidenci sbírek, protože tady tento zápis opravňuje k podání žádosti v dotačních programech Ministerstva kultury ČR.

Takže ty podpory, já to velmi zestručním. Nebo o které ty dotační programy se jedná. Podpora standardizovaných veřejných služeb muzeí a galerií, podpora expozičních a výstavních projektů, podpora výchovně vzdělávacích aktivit muzejnictví - to bych chtěl zvláště zdůraznit, tu motivaci k tomu, podpora tzv. muzeální pedagogiky, když to shrnu do několika slov. Dále integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví. A dále se domnívám, že by bylo namístě navýšit ukazatel podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení, konkrétně podprogram 134D221, podpora reprodukce majetku regionálních kulturních zařízení, církví a náboženských společností, kde je navrženo 260 mil. Kč a v samotném komentáři konstatováno, že alokovaná výše finančních prostředků neumožní uspokojit požadavky v oblasti přípravy a realizace projektu velkého rozsahu. Navrhuji proto navýšit alokaci o 40 mil. Kč. Z výše uvedených důvodů navrhuji přesun v rámci kapitoly směrem k rovnoměrné podpoře nestátních kulturních institucí napříč republikou a k rozvoji kvalitní regionální kultury a vzdělávacích programů muzejních institucí. V rámci přesunu navrhuji zkrátit výdaje určené pro dotace na filmové pobídky, jejichž financování nepokládám za tak naléhavou záležitost jako zajištění řádné funkce a rozvoje regionálních kulturních institucí.

A konečně můj poslední pozměňovací návrh najdeme v systému pod číslem 3894. Týká se Akademie věd ČR. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se specifický ukazatel vládní rozpočtová rezerva v původní výši 4 mld. 870 mil. 471 tis. 508 Kč snižuje o 100 mil. Kč na 4 mil. 770 mil. 471 tis. 508 Kč. A v kapitole 361, tedy Akademie věd ČR, se souhrnný ukazatel výdaje celkem navyšuje o 100 mil. Kč na 6 mld. 613 mil. 390 tis. 450 Kč a specifický ukazatel infrastruktura výzkumu navyšuje o 100 mil. na 6 mld. 613 mil. 390 tis. 450 Kč. Toto zvýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020.

A k odůvodnění stručně. Víme všichni, nebo zdůrazňujeme, že podpora vědy je jednou z těch cest, kde může ČR prorazit a kde je ten její silný potenciál, proto jej potřeba podporovat a zejména získávat tou podporou také nové mladé talenty, mladé vědce a vědkyně, tak aby neodcházeli z vědy na lukrativnější, finančně lukrativnější pozice. Takže už jen stručně dodám, že navýšení prostředků Akademie věd využije zejména na posílení potenciálu strategie AV21, usnadňování přenosů výsledků výzkumu do aplikační sféry, rozšiřování spolupráce s institucemi veřejného sektoru a státní správy, užší propojování ústavů Akademie věd ČR a veřejných vysokých škol, hodnocení činnosti pracovišť Akademie věd ČR odrážející se v diferencovaném financování. Dále na získávání a udržení nejlepších mozků pro českou vědu, podporu talentovaných mladých vědců, obnovu přístrojového vybavení a další.

Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení zástupci vlády a pane předsedající, to jsou moje pozměňovací návrhy. Chtěl bych všechny, i momentálně zde nepřítomné, poprosit o podporu těchto pozměňovacích návrhů. A ještě jednou děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Jiří Mihola. Dovolte mi ještě přečíst omluvu. Od 19 hodin do konce jednacího dne se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Rostislav Vyzula.

Pokračujeme vystoupením pana poslance Pavla Plzáka, připraví se Lubomír Španěl. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, můj pozměňovací návrh se týká tématu, které zde již dnes několikrát bylo zmíněno, a naposledy mým ctěným předřečníkem. Týká se záchrany a obnovy kulturně historických stavebních památek. Měl jsem připraveno zdůvodnění tohoto návrhu, ale byl jsem požádán, abych se omezil na suchou řeč čísel, i když z těch čísel se mi už trošku motá hlava, co jsem tady všechno dnes vyslechl.

Takže stručně k číslům. V rozpočtové kapitole Ministerstva kultury je na záchranu a obnovu kulturních památek vyčleněna částka 681 mil. Zároveň v té samé kapitole v rozpočtu Státního fondu kinematografie je na filmové pobídky rozpočtována částka 800 mil. korun a podle informací, které mám, z rezerv by měla být navýšena o dalších 500 mil. korun, jestli je to pravda. Pokud to pravda je, pokud to pravda je, pak by se celková suma na filmové pobídky pohybovala v částce 1 mld. 300 mil. korun, a to bych chtěl ještě zmínit, že vlastní filmové pobídky mají i jednotlivé kraje a hlavní město Praha.

Já jsem se chtěl zabývat činností Státního fondu kinematografie a jeho hospodařením, které jsme s kolegou ekonomem rozebrali na základě studia jednotlivých výročních zpráv. Jenom suchá čísla. Ten fond si nevede vůbec špatně. Stav běžného účtu k 31. prosinci jednotlivých let, tady mám rozebrán. V roce 2012 to bylo 230 mil. V roce 2018 je již na účtu 2 mld. 209 mil., přičemž hospodářský výsledek kumulace v roce 2012 minus 51 mil., k loňskému roku k 31. prosinci 428 mil. Takže máme zde 681 mil. na obnovu památek a máme zde miliardu 300 mil. na tvorbu audiovizuálních děl, přičemž zastánci těchto filmových pobídek často argumentují tím, že filmaři přinášejí do naší země pracovní příležitosti a utrácejí tady peníze za zboží a služby. Já bych chtěl říct, že i obnova památek s sebou přináší řadu pracovních příležitostí a že budoucí návštěvníci těchto památek jistě budou utrácet za služby a zboží.

Můžeme si tedy zvolit: chceme více podporovat obnovu památek a našeho kulturněhistorického dědictví, které chceme zanechat našim dalším pokolením, anebo chceme podporovat tvorbu filmů, tvorbu seriálů, které sice vzniknou na našem území, ale Praha v nich často vystupuje ne jako Praha, ale jako Vídeň nebo jako Paříž? A navíc tato audiovizuální díla nakonec poté, co projdou kiny a televizemi, skončí někde v archivu. Já prostě volím první možnost, a proto můj pozměňovací návrh zní - v rámci rozpočtu kapitoly 334 Ministerstva kultury se převádějí finanční prostředky ve výši 400 mil. korun ze specifických ukazatelů Státní fond kinematografie a v tom dotace na filmové pobídky do specifických ukazatelů záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí a v tom programy na záchranu a obnovu kulturních památek, zákon o státním rozpočtu České republiky.

Děkuji vám. Doufám, že mé argumenty uznáte jako rozumné a že můj pozměňovací návrh podpoříte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Plzákovi. Nyní pan poslanec Lubomír Španěl, připraví se pan poslanec Lukáš Kolářík.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se tímto hlásím k našemu pozměňovacímu návrhu, který podávám společně se svou kolegyní Monikou Jarošovou a který je v systému zapsán pod číslem 3804. Navrhujeme vzít 10 mil. korun z rozpočtu Úřadu veřejného ochránce práv, kapitola 309, a přesunout tuto částku do rozpočtu Ministerstva vnitra, kapitola 314, kde by byla použita na prevenci kriminality. Nebudu číst celou důvodovou zprávu, čas už pokročil a máte ji v systému. Zkráceně jen představím náš pozměňovací návrh.

Prioritou veřejného ochránce práv je ochrana našich občanů před, řekněme, zvůlí úřadů. Podporou rovného zacházení a ochranou před diskriminací se zabývá již více státních institucí a neziskových organizací. Není třeba, aby se zbytečně utrácely peníze daňových poplatníků na stejnou činnost. Přesunutím těchto prostředků na prevenci kriminality budou peníze využity mnohem účelněji. Děkuji za pozornost a za případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Plzák se hlásí s faktickou poznámkou k doplnění svého návrhu.

 

Poslanec Pavel Plzák: Já se všem omlouvám, zapomněl jsem se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jako sněmovní dokument číslo 3790 byl uložen do systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Lukáš Kolářík a připraví se Marek Novák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, dobrý večer. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3817, je to překvapivě pozměňovací návrh k vládnímu zákonu o státním rozpočtu. Tento můj návrh snižuje výdaje kapitoly 396 Státní dluh o 80 mil. a navyšuje peníze v kapitole 378 Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost rovněž o 80 mil. Podrobné odůvodnění je v tom sněmovním dokumentu, já možná jenom velice stručně řeknu, co mě k tomu vede.

Je to ze tří důvodů. První z nich je personální. Bez špičkových lidí samozřejmě kybernetická bezpečnost nemůže fungovat. Dnes se velice často stává, že nám ty nejlepší mozky, které máme, odcházejí do zahraničí za dobrými nabídkami, proto si myslím, že by bylo dobré tyto lidi ohodnotit, protože bez špičkových lidí to opravdu nejde.

Druhá věc, která mě k tomu vede, jsou investice. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost je vcelku nový úřad a nemá vytvořené patřičné rezervy, dokonce nemá ani svoji infrastrukturu, kterou dodnes sdílí s Národním bezpečnostním úřadem, a proto je třeba posílit tento úřad, aby se mohl odtrhnout, aby opravdu ten svůj hardware mohl vybavit a tu svoji službu kybernetické bezpečnosti zajišťovat dobře.

Třetí z těch věcí, která mě k tomu vede, jsou náklady na služby. Úřad počítal s prostředky, které měly být určeny z Digitálního Česka, bohužel tyto prostředky nedostane. Není možné tedy v tuto chvíli postavit vzdělávací portál, scrubbingové centrum nebo antifishingové a testovací a vzdělávací aplikace, což je velice důležité. Sami víte, že třeba včera se ve zprávě BIS objevily různé informace. Opravdu si myslím, že v dnešní době už ty různé války neprobíhají klasickými puškami a zbraněmi konvenčními, ale jedná se opravdu o války v kybernetickém prostoru a důležitost našich vládních systémů a kritické informační infrastruktury je opravdu důležitá. Tento úřad by si toto drobné navýšení v podobě 80 mil. zasloužil. Děkuji vám za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a dalším vystupujícím je pan poslanec Marek Novák, připraví se pan poslanec Roman Onderka.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající, hezký večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám představil návrh na přesun prostředků ve státním rozpočtu, který jsem připravil ve spolupráci s kolegyní Monikou Jarošovou. Navrhujeme za prvé zvýšení výdajů v kapitole 314 Ministerstva vnitra, navýšení průřezového ukazatele program sociální prevence a prevence kriminality o 20 360 000 korun. Za druhé snížení výdajů v kapitole 314 Ministerstva vnitra, snížení průřezového ukazatele výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Tento návrh je v systému evidován jako sněmovní dokument 3787 a tímto se k němu formálně hlásím.

V České republice existuje vysoká společenská a mediální tolerance návykových látek, jsou bagatelizována zdravotní, sociální a kriminogenní rizika. Z poslední evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách mimo jiné vyplývá, že v České republice je vnímána dostupnost návykových látek jako jedna z největších v Evropě. V České republice je největší prevalence užívání marihuany v Evropě. Meziročně se dle odhadu zvyšuje počet problémových uživatelů drog. Registrovaná kriminalita vykazuje za posledních šest let meziročně zvyšovaný počet pachatelů zjištěných drogových trestných činů. Velký vliv mají drogy i na ostatní kriminalitu, a to páchání pod vlivem drog, s motivací zajistit si drogy, případně prostředky na ně. Policie

České republiky se v oblasti všeobecné primární protidrogové prevence zaměřuje především na zvyšování právního povědomí cílových skupin. Za tímto účelem v minulých letech vyvinula a odborně garantuje návazný program To je zákon, kámo. Ten je přímou součástí koncepčního projektu Revolution train, který je zaměřený na prevenci rizik nakládání s návykovými látkami a který je dlouhodobě ze strany Policie České republiky podporován. S cílem vytvořit podmínky pro zvyšování právního vědomí na území celé České republiky v současné době Policie České republiky připravuje vlastní program, který bude policistům k dispozici v místech, kde nebude možné využít celkový koncept projektu Revolution train. V rámci tohoto programu se počítá nejen s přímou účastí preventistů z řad Policie České republiky, ale také s přímou spoluprací s městy a obcemi prostřednictvím městských a obecních policií. Převedené finanční prostředky tak bude moci využít Ministerstvo vnitra na koncept primární protidrogové prevence, který bude postaven na aktivitách Policie České republiky s tím, že bude mít přesahy na navazující aktivity samospráv a projektu Revolution train.

Závěrem mi dovolte konstatovat, že projekt To je zákon, kámo je velmi pozitivně vnímán z řad školních metodiků prevence, školních psychologů i učitelů základních škol. Tato zpětná vazba mě utvrzuje v přesvědčení, že finanční prostředky vložené do projektu primární prevence kriminality jsou takto efektivně využity. Tímto vás také žádám o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Novákovi. Pan kolega Onderka je nepřítomen, bude zařazen na konec našeho pořadu přihlášených. Nyní paní poslankyně Lenka Kozlová, připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji. Dobrý večer, vážení kolegové a kolegyně, chci se přihlásit k pozměňovacím návrhům k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, tisk číslo 605, které se týkají kapitoly 334 Ministerstva kultury.

První z nich má číslo 3834 a týká se programu veřejné informační služby knihoven, který je situován v rámci specifického ukazatele kulturní služby, podpora živého umění. Jedná se o hlavní dotační program pro podporu zhruba 6 500 knihoven působících na území České republiky, ve kterém je v návrhu státního rozpočtu pro příští rok počítáno s pouhými 38 miliony korun.

Naše síť knihoven patří k nejrozsáhlejším na světě a na menších obcích tvoří často jedinou formu kulturního komunitního života. Valná většina těchto knihoven je financována z obecních rozpočtů, které jsou již tak zatížené a nejsou schopny plně pokrýt potřeby knihoven. Stát má mít funkci centrální podpory a metodického vedení, kterou však při nejlepší vůli s tak nízkými prostředky nemůže plnit. Knihovny je nutno inovovat, využívat moderní technologie, nakupovat nové tituly atd. Pokud tak činit nebudou, stávají se neatraktivními. (Hluk v sále.)

Bohaté sítě našich knihoven bychom si měli vážit a podporovat je, aby se posunovaly na kvalitativně vyšší úroveň. Proto v souladu s aproximační strategií Ministerstva kultury požadujeme navýšení prostředků v programu veřejné informační služby knihoven na 100 milionů korun. Navrhovanou částku 61,8 milionu korun doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to v příslušném specifickém ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury.

Dalším je pozměňovací návrh k tisku číslo 605 nahraný pod číslem 3835. V rámci specifického ukazatele kulturní služby a podpora živého umění je program na podporu profesionálních divadel, stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých souborů. Tato stálá tělesa se dlouhodobě potýkají s problémy ve financování. Malé platy a existenční nejistota nemohou jít ruku v ruce s žádoucím rozvojem těchto reprezentantů živé kultury. Máme zde nejhorší rozpočtovou situaci od roku 2016. Na rok 2020 je připraveno 130 milionů korun, přičemž podpora tohoto programu byla v letech 2017 až 2019 na úrovni 160 milionů.

Aproximační strategie počítá pro tento program s částkou více než 200 milionů korun. Samotné Ministerstvo kultury považuje tento program za podfinancovaný a dodává, že v souladu s koncepcí podpory umění na léta 2015 až 2020 by mělo dojít k postupnému nárůstu finančních prostředků. To ale neodpovídá výši alokovaných prostředků pro tento rok, proto žádám pro tento program o navýšení o 35 milionů. Navrhovanou částku 35 milionů doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to v příslušném specifickém ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury.

Pozměňovací návrh k tisku číslo 605 nahraný pod číslem 3836 se týká památkové péče. V rámci rozpočtové položky program na záchranu a obnovu kulturních památek, který je součástí specifického ukazatele záchrana a obnova kulturních památek veřejné služby muzeí. Došlo v něm oproti loňskému roku k propadu o 51 milionů korun. Neuváženou koncepcí ve financování obnovy památek se v příštích letech můžeme dostat do pasti, protože od roku 2021 se v rámci nového rozpočtového období Evropské unie právě na léta 2021 až 2027 razantně sníží podpora z evropských fondů na záchranu kulturního dědictví. V době, kdy je očekávaný razantní úbytek financování památek z fondů Evropské unie, považujeme snižování nákladů na obnovu kulturních statků ze státního rozpočtu za nezodpovědné. Proto požaduji navýšení na úroveň loňského stavu. Navrhovanou částku 51 milionů korun doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to v příslušném specifickém ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury.

Další pozměňovací návrh k tisku číslo 635 s číslem 3837 se zaměřuje na zvýšení podpory v programu týkající se obnovy technického zařízení regionálních institucí. K tomu je určen specifický ukazatel podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základy regionálních kulturních zařízení. Ten je zaměřen především na budování kulturní infrastruktury v regionech a na obnovu materiálně technické základny regionálních institucí, jejichž zřizovatelem není Ministerstvo kultury. Pro tento rok je v něm 260 milionů korun.

Budování kulturní infrastruktury v regionech a modernizace jejich vybavení je důležitým předpokladem pro kontinuální rozvoj muzeí, galerií a dalších kulturních zařízení. Podobný program je určen i pro státní příspěvkové organizace, ve kterém je ale na rok 2020 alokováno 905 milionů korun, což je o 50 milionů korun více než v loňském roce. Chápeme potřebu technického rozvoje těchto institucí, nicméně je zde vidět jasná disproporce mezi podporou několika státních příspěvkových organizací a strádajícími regionálními institucemi, které se velmi často potýkají s nedostatečným financováním ze strany svých zřizovatelů, jejichž rozpočty jsou již tak velmi napnuté. Navrhovanou částku 50 milionů korun doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to v příslušném specifickém ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury.

A ještě bych k tomu chtěla dodat: Finance na výše zmíněné pozměňovací návrhy navrhujeme přesunout v rámci kapitoly už řečené Ministerstva kultury, určené pro příspěvkové organizace. Tyto velké instituce spolknou každoročně podstatnou část rozpočtu Ministerstva kultury, přičemž objem prostředků pro ně určených stoupl od roku 2015 o 60 %. Nastává tak další rozevírání nůžek mezi velkými městy a regiony, do kterých plynou zanedbatelné částky. Po odečtení mandatorních výdajů na církve činí podíl příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury na celkovém rozpočtu resortu kultury na rok 2020 70 %, naproti tomu částka pro regiony má klesající či stagnující tendenci. (Hluk v sále.)

Jako poslední zde uvádím společný pozměňovací návrh k tisku číslo 605 s číslem 3838, jehož předkladateli jsou zároveň se mnou paní poslankyně Pavla Golasowská a pan poslanec Zbyněk Stanjura. Jedná se o finance v dotačním programu podpory rozšiřování přijímání informací v jazycích národnostních menšin, který je situován ve výdajovém bloku podpora kultury národnostních menšin. Celkový objem prostředků v tomto programu postupně klesá, a přitom náklady stále rostou. Oproti roku 2011 objem těchto prostředků klesl o téměř 8 milionů korun. (Hluk v sále.) Na silné podfinancování v tomto programu mnohokrát upozorňovali členové dotační komise Ministerstva kultury. Média národnostních menšin řeší existenční problémy, přičemž jsou základním kamenem každé národnostní menšiny v České republice.

V průběhu tohoto roku se chybějící finance povedlo najít a rádi bychom, aby tento problém byl vyřešen již přímo v rámci státního rozpočtu na rok 2020. Proto navrhujeme, aby byly 4 miliony korun přidány právě na tento program a další 1 milion na program podpora kulturních aktivit národnostních menšin. Navrhovanou částku 5 milionů korun doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 396 Státní dluh, a to v příslušném specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.

Děkuji za případnou podporu svých pozměňovacích návrhů a zároveň děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kozlové. Nyní paní poslankyně Pavla Golasowská, připraví se Jan Bartošek. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pěkný večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěla bych vám představit za KDU-ČSL pozměňovací návrh ohledně navýšení financí na sociální služby, který předkládám společně s kolegou Vítkem Kaňkovským.

Víme, že systém financování sociálních služeb je dlouhodobě zanedbán. Letos jsme byli opět svědky toho, že jsme tady často jednali ohledně navýšení financí v sociálních službách, které tam scházely, a tomu se chceme právě tím pozměňovacím návrhem vyhnout, aby v příštím roce sociální služby a poskytovatelé věděli, s jakými finančními prostředky budou hospodařit. Je to pro ně zásadní a klíčové. Je to pro ně klíčové proto, aby měli finance na platy pracovníků, jednak pracovníků v sociálních službách, ti, kteří jsou v přímé péči s klienty, ať už u lůžek, ať už s klienty handicapovanými a v dalších službách. Jenom bych možná připomněla, jaký je plat pracovníka v sociálních službách - 23 až 25 tis., sociálního pracovníka, který má vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání, kolem 28 tis., přičemž průměrná mzda je 34 105 korun. Vím, že asi dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, ale musíme si říct, že tito pracovníci pracují s živými bytostmi, s lidmi a je třeba, abychom předcházeli syndromu vyhoření, je tam taky vysoká fluktuace a je třeba, aby tito lidé byli pořádně zaplaceni.

Proto navrhujeme v našem pozměňovacím návrhu zvýšení výdajů kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí ve specifickém ukazateli neinvestiční nedávkové transfery o částku 1 439 mil. korun. Zároveň navrhujeme snížení výdajů kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí ve specifickém ukazateli dávky pomoci v hmotné nouzi o částku 300 mil. Dále navrhujeme snížení výdajů kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí ve specifickém ukazateli dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o částku 300 mil. korun. Za další navrhujeme snížení výdajů kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí ve specifickém ukazateli aktivní politika zaměstnanosti o částku 600 mil. korun. A ještě navrhujeme snížení výdajů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli výdaje na financování programů EU o částku 239 mil korun. Proto prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu a chci se k němu přihlásit pod číslem sněmovního dokumentu 3788. Děkuji za podporu.

A zároveň bych ještě chtěla poprosit o podporu pozměňovacího návrhu, který tady přede mnou přednesla kolegyně poslankyně Lenka Kozlová a který se týká navýšení financí na tištěná média a kulturní aktivity národnostních menšin, protože tento specifický ukazatel je několik let podfinancován a je třeba, aby tam došlo k navýšení. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Golasowské. Nyní pan poslanec Jan Bartošek, připraví se pan poslanec Martin Kupka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný večer. Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Chtěl bych se zde přihlásit ke čtyřem pozměňujícím návrhům. Jedná se o sněmovní dokument pod číslem 3703, dále sněmovní dokument 3704, dále sněmovní dokument 3705 a 3706. Každý z těchto návrhů jednotlivě krátce odůvodním.

První návrh obsahuje možnost zvýšit výdaje v kapitole 304 Úřad vlády České republiky v průřezovém ukazateli program protidrogové politiky o částku 35 mil. Účelem přesunutých finančních prostředků je zajištění fungování prevence a péče v oblasti protidrogové politiky alespoň na úrovni letošního roku, se zohledněním již letošního nežádoucího poklesu výdajů na dotace na protidrogovou politiku z Ministerstva zdravotnictví. Bez navýšení těchto financí dojde k rozpadu sítě protidrogových služeb, která v současné době zajišťuje prevenci a léčbu pro desítky tisíc klientů po celé České republice.

Druhý návrh v kapitole 308 Národní bezpečnostní úřad zvyšuje částku v položce výdaje celkem o 8 mil. korun. Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu a výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního úřadu zvyšuje za účelem výstavby nového ústředního registru. V ústředním registru se evidují oddělené utajované dokumenty Organizace Severoatlantické smlouvy, utajované dokumenty Evropské unie a utajované dokumenty ostatních subjektů cizí moci, a to v samostatných jednacích protokolech pro každý stupeň utajení. V ústředním registru je dále veden seznam všech registrů na území České republiky a seznamy zaměstnanců úřadu, kterým lze umožnit přístup k utajovaným informacím, např. organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo ostatních subjektů cizí moci.

Třetí návrh se týká Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a informační bezpečnost. Tam se ukazatel výdaje celkem zvyšuje o 41 mil. korun. Zde chci navýšit výdaje na dobudování a rozvoj IT infrastruktury Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a rozvoj softwarové a hardwarové infrastruktury pro ochranu před kybernetickými útoky. Konkrétně se jedná o vybudování neutajované sítě v Praze, geograficky oddělené záložní pracoviště vládního CERT pro případ nedostupnosti provozu primární lokality v Brně, dále nákup měřicí techniky a nákup šifrátorů pro utajovanou síť NÚKIBu. Navrhované opatření pokryje základní potřeby státu na zajištění potřebného rozvoje a bezpečného fungování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Poslední návrh se opět týká Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Tam se ukazatel výdaje celkem zvyšuje o 12 517 428 korun. Navrhované změny mají za cíl narovnat neodůvodněné rozdíly v platech zaměstnanců NÚKIBu oproti zaměstnancům ve státní službě a dorovnat finanční prostředky potřebné na plánované změny nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejné správě a základní fungování úřadu.

Vážené paní poslankyně, poslanci, paní ministryně, doufám, že tyto pozměňující návrhy dojdou u vás podpory, protože se to týká bezpečnosti České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bartoškovi. Nyní pan poslanec Martin Kupka, připraví se Marian Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové, já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému veden pod číslem 3902. Týká se budování nových kapacit škol v blízkosti velkých měst. Je to téma, které v tuto chvíli hoří, vlastně plápolá poměrně velkým plamenem. Ten problém bohužel dále roste, nedaří se najít dost finančních prostředků na to, aby v blízkosti velkých měst vyrostly nezbytné kapacity pro vzdělávání dětí.

Provedli jsme základní průzkum toho, jaký je reálný požadavek, reálná potřeba jen ve Středočeském kraji, v prstenci kolem Prahy, a v nejbližších pěti letech je třeba doinvestovat budování kapacity škol minimálně 4 mld. korun. Je to výhled přibližně čtyř až pěti let. Jsou to naprosto reálná čísla sebraná na základě podrobného průzkumu, dotazů starostů měst a obcí v blízkosti Prahy. A je na České republice, aby se s tímto problémem vypořádala. V situaci, kdy je bohužel stále zablokovaná bytová výstavba v Praze, se dál stupňuje tlak zejména na menší obce v blízkosti Prahy, aby uvolňovaly ve svých územních plánech místa pro bytovou výstavbu. Někteří starostové a starostky už dupli na brzdu a neumožňují to, jinde ale bohužel tomu tlaku podléhají, nebo mu v minulých letech podlehli, a je jasné, že bez vybudování potřebné kapacity nebude možné zajistit základní úkol obcí a měst a české veřejné správy - zajistit prostor pro vzdělávání dětí školou povinných.

Na základě toho, opakuje se situace z loňského roku, si dovoluji navrhnout posílení dvou konkrétních programů, jednoho programu, který má ve správě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jedná se o program podpory vybraných projektů rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Tento program by se zvýšil o částku 300 mil. korun. A další je známý program, který spravuje Ministerstvo financí, a týká se právě posilování kapacity škol v blízkosti velkých měst, tedy nejen Prahy, přesný název programu je Podpora rozvoje a obnovy obecní materiálně technické základny regionálního školství, konkrétně jde o dotační subtitul 298D21. V tomto případě by se mělo jednat o zvýšení o 200 mil. korun na příští rok. To jsou alespoň základní finanční prostředky, které umožní ten problém zmírnit, a je nezbytně nutné s podobnými částkami počítat i v příštích letech.

Jedná se opravdu o naprosto reálnou potřebu území, nejedná se o data vycucaná z prstu, ale o obraz reálné situace území kolem Prahy, s tím, že tu částku půl miliardy korun jsme se snažili najít ve výdajové kapitole 322 Podpora podnikání, tak je ten pozměňovací návrh přesně koncipován. S ohledem na to, že vzdělávání je nepochybně prioritou i této vlády, ten problém se netýká jenom toho, zda a v jaké kvalitě budeme schopni vzdělávání poskytovat, ale zda vůbec budeme schopni poskytovat vzdělávání, protože v případě, že se tu kapacitu nepodaří vybudovat, znamenalo by to pro děti z těch míst dojíždět denně třeba 20 až 30 km do nejbližší školy, která volnou kapacitu má.

Děkuji mnohokrát za pochopení i za zhodnocení těch reálných ukazatelů, reálných čísel, a za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kupkovi. Nyní pan poslanec Marian Jurečka. Připraví se Lukáš Bartoň.

 

Poslanec Marian Jurečka: Krásný dobrý podvečer. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, protože už je poměrně pokročilá hodina, nechci dlouze zdržovat, tak se chci přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem předložil k návrhu státního rozpočtu, a sice pod č. 3876 to je pozměňovací návrh, který se týká problematiky kůrovce, a sněmovní dokument č. 3877, který se týká pozemkových úprav. Jenom stručně vysvětlím.

Navrhuji ve prospěch kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa navýšit specifický ukazatel pozemkové úpravy o 500 mil. korun a tyto finanční prostředky vzít z kapitoly 396 Státní dluh, obsluha státního dluhu. Co tím sleduji, je navýšení rozpočtu pozemkových úprav jako smysluplné reakce na klimatickou změnu a na to, jak efektivně zadržet vodu v krajině, jak eliminovat erozi, jak podpořit krajinné prvky, remízky, jak prostě extravilánům obcí dát šanci, aby mohly v této věci být, řekněme, lépe chráněny, a investovat prostě do těch adaptačních opatření na změnu klimatu.

Druhý pozměňovací návrh se týká zvýšení kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, specifický ukazatel podpora lesního hospodářství pro opatření na kompenzace způsobené kůrovcem, v částce 4 mld. a tyto finanční prostředky vzít z kapitoly 369 Státní dluh, opět. Jde mi o to, že za roky 2017, čtvrtý kvartál, a za celý rok 2018 jsou dnes již vypláceny kompenzace majitelům lesů. Jedná se především o problém těch nejmenších majitelů, kteří jsou dneska v extrémně těžké a tíživé situaci. A pro rok 2019, kdy tito lidé musí podle zákonů těžit, bojovat s kůrovcem, s tou kalamitní situací, která je za poslední dva roky extrémně složitá, nejsou v návrhu rozpočtu vyčleněny žádné peníze. Podle odhadů odborné lesnické veřejnosti je kvalifikovaně odhadnutá částka minimálně 4 mld. korun, to bude potřeba na dokrytí těchto škod, které ten kůrovec a kalamitní situace v lesích způsobuje. Já bych byl velice rád, kdybychom toto zvážili, protože ty peníze tak či onak stejně budou muset být v příštím roce vyplaceny a tady by byl jasný vzkaz těm majitelům lesů: ano, vláda si ten problém uvědomuje, Sněmovna si to uvědomuje, je schopna na to reagovat a dát vám jasný vzkaz, když budete bojovat s kalamitní situací, budete se snažit ji přibrzdit, zpomalit a tak dále, tak my vám následně budeme ty náklady také kompenzovat.

Děkuji za případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní Lukáš Bartoň. Připraví se Jakub Janda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Rád bych představil své tři pozměňovací návrhy. Jedná se o sněmovní dokument 3780. V tomto pozměňovacím návrhu se zabýváme navýšením platů učitelů o 5 %. Když jsme toto projednávali na školském výboru, tak dle informací Ministerstva školství na to, aby se navýšily platy dle našeho usnesení z roku 2017, schází v rozpočtu školství 26 mld. Vzhledem k tomu, že je nereálné o 26 mld. toto navýšit, tak v souladu se Svazem průmyslu a obchodu a odborovými svazy jsme předložili navýšení aspoň o 5 mld. Když se to projednávalo v rozpočtovém výboru i ve školském výboru, tak byl problém s kapitolami. Nyní předkládáme v tomto dokumentu trochu jiné kapitoly.

Menší kompromisní návrh je pak sněmovní dokument 3782, který počítá pouze se 3 %, se 3 mld. Jak jsem slyšel přes den, je už několikrát navržen v podobném znění. Rádi se potom připojíme při podpoře těch ostatních.

Ve sněmovním dokumentu 3783 se uvažuje o platech vysokoškolských učitelů. Zatímco bylo deklarováno, že platy ve státní správě porostou o 1,5 tis., tak vysokoškolské odborové svazy spočítaly, aby toto bylo splněno i u platů vysokoškolských učitelů, tak je potřeba navýšit jejich kapitolu o 320 mil. Proč k tomu nedošlo? Bylo zdůvodněno, že vysokoškolští učitelé mají mzdy, nikoliv platy, proto jim nemusí růst mzdy o 1,5 tis. korun jako platy ve státní správě. Já myslím, že tento důvod je směšný. Proto navrhujeme, aby i mzdy vysokoškolských učitelů rostly stejně jako platy ve státní správě.

Toť všechny mé návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jakub Janda. Připraví se Petr Bendl. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, přihlašuji se tímto ke svým pozměňovacím návrhům ke státnímu rozpočtu na rok 2020 uvedeným v systému pod čísly 3809 a 3821.

Můj první pozměňovací návrh se týká přesunu 2 mil. korun z Úřadu vlády určených na podporu neziskového sektoru (v oblasti) rovných příležitostí žen a mužů na Ministerstvo práce a sociálních věcí pro příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, tedy lidem, kteří si již nemohou pomoci sami.

K tomuto návrhu dodám jen tolik, že minulý rok jsem velmi podrobně rozebral dotační program, který vyčleněné prostředky obsluhuje, ale ani věcné a konstruktivní argumenty tuto Poslaneckou sněmovnu nepřesvědčily a prostředky, které mohly být použity na nákup kompenzačních pomůcek pro občany s hendikepem, byly použity jinde. Letos proto jen dodávám, že stát si má vybírat, které oblasti neziskového sektoru bude podporovat, a nevzniká na ně nárok či právo. Takový výběr by pak měl být rozvážný a peníze daňových poplatníků použity na oblasti, které si stát neumí primárně zabezpečit sám. Dle mého názoru mezi ně genderová politika nespadá a ony dva miliony raději použijme do oblasti, která je jak v zájmu státu, tak v zájmu občanů a jejíž společenská prospěšnost je mnohem více měřitelná a viditelná. Takovou typickou oblastí je právě příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, která svou alokací naopak dostatečně nereflektuje nárůst nákladovosti systému sociálních služeb a v níž lze obecně předpokládat nárůst nákladů vlivem demografie, resp. vlivem nárůstu počtu příjemců u dospělých osob a zároveň přesunu příjemců této dávky do vyšších stupňů závislostí, což je objektivně dáno stárnutím populace.

Druhý pozměňovací návrh předkládáme společně s kolegyní Janou Černochovou, kolegou Pavlem Žáčkem a Vojtěchem Munzarem a týká se nepatrné části rozpočtu, a to částky 6 300 000 Kč. Jeho symbolický význam je ale mnohem větší. My poslanci zvolení za Občanskou demokratickou stranu navrhujeme, aby se tyto prostředky, které jsou vyčleněny pro Český svaz bojovníků za svobodu, přesunuly jinam, a to na místo, kde budou využity ve prospěch této země a společnosti. Považuji za neuvěřitelné a skandální, že i v rozpočtu na příští rok vůbec nějaké peníze pro tento svaz jsou. Loni v říjnu jsem ho na půdě této Sněmovny označil, když to zkrátím, za pofidérní spolek adorující bývalé estébáky a přisluhovače komunistického režimu. Bohužel musím konstatovat, že se na tom nic nezměnilo. A pokud si za to opět vysloužím od vedení svazu další trestní oznámení, budiž, budu to brát jen jako potvrzení svých slov.

Český svaz bojovníků za svobodu pod současným vedením, tedy hlavně pod předsedou Vodičkou, dál vystupuje v rozporu se svým původním posláním, a nejen to. Často se to rozchází s hodnotami svobody a demokracie a s prozápadní orientací České republiky. Vyčlenění veřejných peněz pro tento spolek nechápu. Vždyť výhrady vůči jeho fungování zaznívají i od některých členů vlády, včetně jejího premiéra. Několik samosprávných úřadů, městských i krajských, dokonce se svazem ukončilo spolupráci.

Jenže ono to bohužel pochopitelné je. Máme tu vládu, která jde na ruku komunistům, a ti zase vystupují na obranu svazu. Je to přesně jeden z konkrétních případů, kdy se ukazuje vliv komunistů na současnou garnituru. A členové této vlády jak z hnutí ANO, tak z ČSSD se mohou stokrát tvářit, že tomu tak není, stejně jako se ostnatý drát může stokrát tvářit jako stonek růže, jak to přesně nazval Karel Kryl. A cituji zcela záměrně, protože jít na ruku komunistům a přiznávat peníze tomuto pofidérnímu spolku pod jeho současným vedením v době, kdy si připomínáme třicet let od událostí roku 1989, je nehorázné dvojnásob. A je to opravdu jedno, jestli jde jen o šest milionů, šest miliard nebo třeba šest korun. Z veřejných peněz si nezaslouží ani halíř. A pokud tato vláda nechápe, nebo nechce chápat, je to její ostuda.

Ale nechci jen kritizovat. Nabízíme řešení. A to řešení je jednoduché a rozumné. Navrhujeme využít zmíněné prostředky pro organizace, které jsou skutečně k užitku české společnosti i této země a jejichž morální kredit není pošpiněný rudým nánosem a které si podporu skutečně zaslouží. Jmenovitě jde o Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Sdružení bývalých politických vězňů České republiky, Památník Šoa Praha a Platformu evropské paměti a svědomí. Každému z těchto sdružení by ze zmíněných 6 300 000 Kč byla poukázána stejná částka, tedy 1 050 000 Kč, a dále Československá obec legionářská, která je již z prostředků Ministerstva financí podpořena, by pak mohla žádat o 2 100 000 Kč.

Takže je na vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, a hlavně vás ve vládních lavicích, jaký vzkaz do společnosti vyšlete, jestli vám těch šest milionů stojí za ten pověstný klid na práci, který vám komunistická podpora umožňuje, anebo jestli tento pozměňovací návrh podpoříte a dáte najevo, že vaše vzletná slova pronášená při 30. výročí sametové revoluce nebyla jen falešná a prázdná.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Přečtu omluvu. Poslanec Radek Koten se omlouvá od 20 hodin do konce jednacího dne. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se paní poslankyně Miloslava Vostrá. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, paní ministryně, chtěl bych se přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem uložil do systému.

Ten jeden je pod číslem 3867 a týká se změny výdajů kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí ve výdajovém bloku aktivní politika zaměstnanosti. Navrhuji snížit tuto částku o 1 mld. Kč a tuto rozdělit, dát z poloviny do výdajů kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, a to v položce služby vlastníkům lesa 500 mil. Kč, a na výdaje kapitoly 329 Ministerstva zemědělství v položce pozemkové úpravy taktéž navýšit o částku 500 mil. Kč.

Kratičké zdůvodnění. Ministerstvo práce a sociálních věcí, přestože se Česká republika potýká s historicky nejnižší mírou nezaměstnanosti na úrovni necelých 3 %, zvyšuje výdaje na takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti z 2,25 mld. Kč na 3,6 mld. Paní ministryně nebyla schopna zdůvodnit, proč vlastně v této situaci, kdy v České republice, jak říkám, spíš nepracují už jenom ti, co opravdu pracovat nechtějí, musíme zvedat o téměř 1,5 mld. Kč výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, zatímco nestátní vlastníci lesa se potýkají s obrovským, řeknu až katastrofálním problémem týkajícím se nápadu kůrovce a likvidace kůrovcové kalamity, proto ta částka 500 mil. Kč. A pozemkové úpravy, to je asi jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak bojovat se suchem. Česká republika začala s pozemkovými úpravami někdy už v roce 1991, a půjde-li to tempem, jakým jdeme, teď jsme zhruba v polovině, tak si spočítejte, jak dlouho nám to potrvá, přičemž pozemkové úpravy jsou klíčovým nástrojem pro to, abychom byli schopni bojovat nejenom se suchem, ale i s řadou dalších problémů, které v území České republiky, kde se hospodaří, máme. Takže toto je jeden pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh se týká snížení výdajů kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí v položce 431 sociální poradenství, a to navrhuji snížit o 640 mil. Kč a navýšit naopak výdaje Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v položce 1361 správní poplatky.

Kratičké zdůvodnění. Ministerstvo práce a sociálních věcí potřebovalo v loňském roce na takzvané sociální poradenství částku 150 mil. Kč. Paní ministryně nebyla schopná na jednání výboru zdůvodnit, proč musíme tuto částku ze 150 mil. Kč potřebných v letošním roce zvýšit na 768 mil. Kč v roce příštím. Dovolím si tvrdit, že jsou to výdaje zbytné a že jsou potřeba zcela určitě někde jinde. Tady jsme diskutovali poměrně intenzivně a vzrušeně na téma zvyšování poplatků a zdvojnásobení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Tímto bychom v podstatě vyřešili problém. Nemuseli bychom zvedat poplatek z 1 000 Kč na 2 000 Kč při zápisu vkladu do katastru nemovitostí a problém by byl vyřešen. Jsem přesvědčený, že pokud stačilo Ministerstvu práce a sociálních věcí na poradenství 150 mil. v letošním roce, nepotřebuje 768 mil. v roce příštím.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Miloslavu Vostrou a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, dovolte mi, abych se přihlásila ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, a to sněmovní dokument pod číslem 3757, týká se digitalizace archivu ČTK, a druhý pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 3900, ten se týká navýšení prostředků na neinvestiční dávkové transfery, tzn. sociální služby, starý evergreen. To je vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara a připraví se pan poslanec Roman Onderka. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 3811. Dovolte mi přečíst odůvodnění: Doprovodné usnesení důrazně upozorňuje vládu České republiky, že plnění rozpočtu v příjmové oblasti Správy státních hmotných rezerv je možné až od doby splnění právních náležitostí nutných k realizaci navrhovaného prodeje uskladněného materiálu, barevných kovů, to vše v návaznosti na zákon číslo 240/2000 Sb., zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů, "krizový zákon". Opačný postup, tj. realizace prodeje a až následné změny v krizových plánech, by mohl znamenat úmyslné ohrožení obranyschopnosti státu a závažné narušení připravenosti státu zvládat krizové situace. Zároveň je nutno upozornit na souvislosti spojené se sdílenou bezpečností Evropské unie v souvislosti s budováním krizových zásob členských států Unie, zvláště pak u zásob surovin, jejichž zdroje se nenacházejí na území státu a jsou závislé na dovozech ze zemí mimo Evropskou unii.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Romana Onderku a připraví se jako poslední pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 3823, který je zavedený v systému. Návrh pojednává o zvýšení rozpočtu specifického závazného ukazatele kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, neinvestiční nedávkové transfery, výdajový okruh transfery na činnost vykonávané obcemi v oblasti SPOD, o částku 60 mil. korun. Snížení rozpočtu specifického závazného ukazatele kapitoly 313 MPSV dávky důchodového pojištění o taktéž částku 60 mil. korun.

Odůvodnění. Na základě novelizace nařízení číslo 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, je třeba pro zajištění řádného fungování sítě orgánů sociálně-právní ochrany dětí v České republice ve státním rozpočtu schválit částku, ve které bude zohledněno navýšení platových tarifů o 1 500 korun pro více než 2 500 pracovníků vykonávajících agendu sociálně-právní ochrany dětí. Ve vládním návrhu státního rozpočtu je na dotace obcím na výkon činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí navržena částka ve výši 1,53 mld. korun, která nepokrývá růst platových tarifů od 1. 1. 2020. Celková potřeba výdajů na dotace obcím na výkon činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v roce 2020 činí 1,59 mld. Je potřeba zabezpečit výdaje ve výši 0,06 mld., to je 1 500 korun krát 1 338 na sociální odvody a 12 měsíců krát 2 500 pracovníků SPOD. Zákon číslo 359/1999 Sb. zakládá pro obce s rozšířenou působností jasný a nezpochybnitelný nárok vůči státu na plnou úhradu nákladů spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany dětí.

Dovolte mi, abych vás na závěr požádal, včetně paní ministryně financí, o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A jako poslední vystoupí pan poslanec Petr Dolínek. Zatím nemám žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobrý večer. Nejprve dovolte, abych si dovolil jednu poznámku, která nesouvisí přímo s návrhem na změnu rozpočtu. Nicméně když se podívám do pravého spektra, a teď nemyslím SPD - tady děkuji kolegům z SPD, že dneska se účastní tohoto projednávání - ale do pravého spektra, tak je to tristní. Oni nás tady cvičili několik týdnů o tom, jak my chceme danit, jak chceme kdoví co dělat, jak jsme zlí, jak jsme špatní, jak ubližujeme lidem, a když se rozhoduje o tak triviální věci, jako je rozpočet státu, tak tady vidím asi tak desetinu jejich zástupců. Tak já bych byl rád, aby si to zodpověděli sami před sebou, až příště nás tady přijdou cvičit. Protože tohle je něco nehorázného, že u tohoto zákona tady není přítomen skoro nikdo z vedení jejich stran, klubů, natož z jejich řad poslaneckých.

A teď k samotnému návrhu. Já bych se chtěl přihlásit k návrhu 3752 na změnu rozpočtu. Týká se to Vinohradské sokolovny. Už jsem to loni navrhoval, je to 250 mil. pro sokoly. Jak jistě víte, tak Vinohradská sokolovna patří mezi ikonické stavby pražské architektury a zároveň patří mezi nejzásadnější stavby Sokolu v celé České republice. Proto navrhuji, aby 250 mil. korun bylo převedeno ve prospěch této investice, a pevně doufám, že oproti loňskému roku letos najdu větší oslyšení a podpoříte Sokol obzvláště v roce, kdy jsme Sokol podpořili i v rámci významných dnů.

A ještě jednou žádám opozici, aby příště byla důstojnější a ve větším zastoupení u projednávání státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tři faktické poznámky. Takže přečtu pořadí: Jako první vystoupí pan poslanec Jurečka, jako druhý pan poslanec František Vácha a jako třetí pan poslanec Martin Kupka. Takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, pan poslanec Dolínek si teď o to vyloženě řekl. Protože když se podívám do řad sociální demokracie, tak pokud počítám správně, tak jste tady dva. Když se podívám třeba za náš klub, tak z deseti jsme tady alespoň tři, takže třetina poslanců tady je. Ale není tady ani čtvrtina poslanců za ČSSD! (Oživení a potlesk zprava.) Takže prosím pěkně, napřed se podívejte do vlastních řad, a potom tady kritizujte jiné poslanecké kluby. Anebo objektivně vyjmenujte zleva doprava, kolik tady sedí komunistů! Současných skrytých koaličních partnerů. Jeden stojí, jeden sedí! (Hlasy z pléna.) Takže prosím pěkně, buďte korektní! Ano, korektně přiznávám, vidím tady mnoho poslanců vládní koalice. Ale ještě ti kdyby tady neseděli! Ale na druhou stranu, když se podívám za sebe, kolik tady sedí ministrů vlády, když se projednává návrh státního rozpočtu? Budiž jim to ke cti, že tady jsou, ale mnoho z nich vůbec nevystoupilo při prvním čtení v obecné rozpravě, aby své kapitoly alespoň obhájili. Takže prosím, zameťte si před vlastním prahem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Kupka, jelikož pan poslanec František Vácha má přání vystoupit v podrobné rozpravě. Takže se připraví na faktickou následně ještě pan poslanec Petr Dolínek. Takže prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kupka: Byli jsme svědky skvělého moralistního okénka pana poslance Dolínka, ale já bych rád upozornil na to, že poslanci nejenom mé politické strany představili za celé odpoledne celou řadu naprosto konkrétních návrhů, jak pomoci České republice. A mnohem zajímavější a důležitější otázka je, jak se teď k těm návrhům postavíte vy po tom moralistním okénku. Jak těm návrhům pomůžete na svět, aby platily a pomohly občanům České republiky. Abyste potom nemusel čelit mnohem větším vlastním výčitkám svědomí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan poslanec Dolínek stáhl, to znamená, přečtu mezitím ještě jednu omluvu, než vystoupí pan poslanec František Vácha v podrobné rozpravě. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík se omlouvá dne 27. listopadu od 20.15 do konce jednání z osobních důvodů. Takže do podrobné rozpravy pan poslanec František Vácha. Prosím.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nebudu zdržovat. Chtěl bych poděkovat kolegovi Dominiku Ferimu, že se přihlásil k mému pozměňujícímu návrhu jako druhý. Já jsem tu za TOP 09, tu máme taky jednoho člena, vydržel jsem až do konce, takže bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňujícímu návrhu, ještě jednou jako on. Je to pozměňující návrh pod číslem 3808. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já se rozhlédnu po sále, zdali se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Přeji hezký večer a schůze bude pokračovat zítra v 9 hodin ráno.

 

(Jednání skončilo ve 20.50 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.