(11.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Definice budoucích nezaručených podílů na zisku by měla zachycovat pojistné plnění v pojistných a zajistných smlouvách, které je vypláceno navíc k zaručeným pojistným plněním a které vyplývá z účasti pojistníka na zisku. Neměla by zohledňovat pojistné plnění vázané na index či hodnotu podílové jednotky.
Výpočet rizikové přirážky by měl vycházet z předpokladu, že se celé portfolio pojistných a zajistných závazků převede na jinou pojišťovnu či zajišťovnu. Výpočet by měl zejména zohlednit diversifikaci celého portfolia.
Výpočet rizikové přirážky by měl být založen na prognóze solventnostního kapitálového požadavku, která zohledňuje zmírnění rizik u zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek. Neměly by být stanoveny samostatné výpočty pro hrubou a čistou rizikovou přirážku u zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek.
Úprava základních bezrizikových úrokových měr o úvěrové riziko by měla být odvozena od tržních sazeb, které zachytí úvěrové riziko, jež se odráží v proměnlivé sazbě úrokových swapů. Za tímto účelem a s cílem sladit určování úpravy se standardní tržní praxí a za tržních podmínek podobných těm, které panovaly v den přijetí směrnice 214/51/EU, zejména pokud jde o euro, by tržní sazby měly odpovídat sazbám Euribor pro závazky se splatností tří měsíců.
Při určování poslední doby splatnosti, pro kterou trhy s dluhopisy již nejsou hluboké, likvidní a transparentní v souladu se článkem 77a směrnice 2009, by za tržních podmínek podobných těm, které panovaly v den přijetí směrnice, trh s dluhopisy denominovanými v eurech, neměl být považován za hluboký a likvidní v případě, že kumulativní objem dluhopisů s dobami splatnosti, které jsou delší než poslední doba splatnosti nebo stejné jako poslední doba splatnosti, je menší než 6 % objemu všech dluhopisů na daném trhu.
Pokud nelze ze standardních statistik odvodit žádné spolehlivé úvěrové rozpětí, jako například v případě expozic vůči státnímu dluhu, mělo by se základní rozpětí pro výpočet vyrovnávací úpravy a koeficientu volatility rovnat podílu dlouhodobého průměru rozpětí nad bezrizikovou úvěrovou úrokovou mírou podle článku 77 odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2009. Pokud jde o expozice vůči centrálním vládám členských států nebo centrálním bankám, měla by daná třída aktiv zachycovat rozdíl mezi jednotlivými členskými státy.
Aby se zaručila transparentnost při určování příslušné bezrizikové úrokové míry podle 29. bodu odůvodnění směrnice 214/51, měl by evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění jako součást technických informací, které mají být zveřejněny podle článku 77e odst. 1 směrnice 209/138, zveřejnit metodiku, předpoklady a identifikaci údajů, které používá k výpočtu úpravy swapových sazeb o úvěrové riziko, koeficientu volatility a základního rozpětí pro vyrovnávací úpravu.
Rozčlenění pojistných a zajistných závazků podle druhu pojištění a do rizikově homogenních skupin by mělo odrážet povahu rizik souvisejících s daným závazkem. Povaha souvisejících rizik může zdůvodňovat rozčlenění, které se liší od rozdělení pojistných činností na činnosti životního pojištění a činnosti neživotního pojištění od tříd neživotního pojištění stanovených v příloze I směrnice 2009/138 a od tříd životního pojištění stanovených v příloze II směrnice 2009/138.
Rozhodnutí o tom, zda je metoda výpočtu technických rezerv úměrná povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, by mělo obsahovat posouzení modelové chyby metody. Takovéto posouzení by však nemělo vyžadovat, aby pojišťovny a zajišťovny uvedly přesnou výši modelové chyby.
Pro účely žádosti o to, aby orgány dohledu schválily využití vyrovnávací úpravy uvedené v článku 77b odst. 1 směrnice 2009/138, by pojišťovnám a zajišťovnám mělo být povoleno, aby různé způsobilé pojistné produkty považovaly za jedno portfolio, a to za předpokladu, že jsou soustavně plněny podmínky pro schválení a že žádné právní překážky nebrání tomu, aby byla činnost organizována a řízena odděleně od zbývajících činností pojišťovny či zajišťovny v jednom portfoliu.
Schválení začlenění doplňkového kapitálu s cílem splnit solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny či zajišťovny by mělo vycházet z posouzení příslušných kritérií orgánů dohledu. Pojišťovny či zajišťovny, které žádají o schválení položky doplňkového kapitálu, by však měly orgánům dohledu prokázat, že kritéria byla splněna, a měly by těmto orgánům poskytnout veškeré informace, o které je orgány dohledu požádají, aby mohly takové posouzení provést. Orgány dohledu by měly žádost o schválení doplňkového kapitálu posuzovat individuálně.
Při zvažování žádosti o schválení doplňkového kapitálu podle článku 90 směrnice 2009/138 by orgány dohledu měly vzít v úvahu ekonomickou podstatu a právní vymahatelnost položky doplňkového kapitálu, o jejíž schválení se žádá.
Kapitál tier one, tier 1, by měly tvořit položky kapitálu, které jsou kvalitní a plně absorbují ztráty, aby mohly pojišťovny a zajišťovny pokračovat v činnosti.
Pokud je hospodářský dopad transakce nebo skupiny související s transakcí rovnocenný dopadu, který vznikne, ponechá-li si pojišťovna či zajišťovna vlastní akcie, měl by se přebytek aktiv nad závazky snížit tak, aby odrážel existenci zatížení této části kapitálu.
Posouzení otázky, zda má individuální položka kapitálu dostatečnou dobu trvání, by mělo vycházet z původní doby splatnosti dané položky. Průměrná doba trvání celkového kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny by s ohledem na zbývající dobu splatnosti všech položek kapitálu neměla být výrazně kratší než průměrná doba trvání závazku pojišťovny či zajišťovny. Pojišťovny a zajišťovny by otázku, zda má celková částka kapitálu dostatečnou dobu trvání, měly rovněž posoudit v rámci vlastního posouzení rizik a solventnosti, a to s ohledem jak na původní, tak zbývající dobu splatnosti všech kapitálových položek a všech pojistných a zajistných závazků.
Posouzení schopnosti položky absorbovat ztrátu při likvidaci podle článku 93 směrnice 2009/138 by nemělo vycházet ze srovnání přebytku aktiv nad závazky, který je oceňován soustavně, a přebytku aktiv nad závazky, který je oceňován za předpokladu, že bylo ve vztahu k dané pojišťovně či zajišťovně zahájeno likvidační řízení.
Jelikož do výpočtu technických rezerv je zahrnuto budoucí pojistné ze stávajících pojistných a zajistných smluv, částka přebytku aktiv nad závazky, která je zahrnuta do tier 1 by neměla být upravena tak, aby z ní byly vyloučeny očekávané zisky z tohoto budoucího pojistného.
Položky kapitálu s rysy, které motivují k umoření, například smluvní navýšení splatné dividendy či navýšení kuponové sazby v kombinaci s kupní opcí, by měly být omezené, aby bylo možné omezit splácení či umoření v případě, že dojde k porušení solventnostního kapitálového požadavku, a měly by být klasifikovány pouze jako tier 2 nebo tier 3.
Pojišťovny a zajišťovny by měly rozdělit přebytek aktiv nad závazky do částek, které odpovídají kapitálovým položkám v jejich účetních závěrkách a přeceňovacím rezervním fondu. Přeceňovací rezervní fond může být kladný, nebo také záporný.
Pro každou třídu včetně tier 3 by měla být vypracován úplný seznam kapitálových položek, aby bylo jasné, u kterých položek by pojišťovny a zajišťovny měly orgány dohledu žádat o schválení klasifikace. ***