(10.30 hodin)
(pokračuje Munzar)
Rád bych podotkl, že povinná registrace s sebou přináší potenciální restrikce ze strany státu, vyšší četnost kontrol, vyšší nebezpečí neúmyslné chyby při podání lhůty a pokuty vyplývající z kontrolního hlášení. Protože ano, přišlo před pár lety kontrolní hlášení. Jednalo se v tomto případě o dramatické zvýšení administrativní zátěže pro plátce DPH. Protože kontrolní hlášení nepřišlo jen jako pomůcka pro stát, ale jako nástroj kontroly se šibeničními lhůtami a pokutami, které provázejí nesplnění kontrolního hlášení. A to vše zapadá do koncertu, které tady Ministerstvo financí pod vedením hnutí ANO dlouhodobě vytváří. Z podnikatelů chce dělat de facto takové úřednické roboty, kde jakýkoliv úkrok vedle je ihned trestán. Vytváří se zde těmito kroky atmosféra netolerance vůči drobným administrativním pochybením.
Podívejme se třeba na lhůty kontrolního hlášení. Dvacet pět dnů po skončení kalendářního měsíce pro právnickou osobu a ve lhůtě pro podání daňového přiznání pro fyzickou osobu. A lhůtu nelze nijak prodloužit. A teď to začne. Pět dnů. Pouhých pět dnů na následné kontrolní hlášení, zjistí-li plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje. Pět dnů. Pouhých pět dnů na podání náhradního kontrolního hlášení vyzve-li daňového poplatníka finanční úřad. Pět dnů. Pouhých pět dnů na podání... na změnu nebo doplnění, popřípadě potvrzení údajů na základní výzvy finančního úřadu. A pět pracovních dnů, pouhých pět dnů - teď si nepředstavujte velkou firmu, co to pro ni znamená, veliký holding s velikým účetním oddělením, tam to takový problém sice není, ale představte si malého živnostníka třeba právě ve stavebnictví, který o něco málo překročí limit jeden milion korun. Představte si, že funguje sám na sebe a má jedinou externí účetní, kde není zastupitelnost. A představte si, že takovému živnostníkovi dojde výzva finančního úřadu, že do pěti pracovních dnů má potvrdit či opravit údaje v kontrolním hlášení. A teď si představte, že ten živnostník je nemocný a účetní má na dovolené, nebo jsou oba na dovolené, nebo jsou oba nemocní. Nepřijde vám ta lhůta pěti dnů pro ty nejmenší opravdu šibeniční?
Já o tom mluvím záměrně, protože vás chci tímto zároveň požádat o podporu svého dalšího pozměňovacího návrhu, kterým navrhuji změnit tuto krátkou lhůtu pěti dnů, pěti pracovních dnů, na patnáct pracovních dnů. Škoda na straně státu by se žádná nestala. Stát by vybral své daně. Jenom bychom tím mnohým živnostníkům pomohli od zbytečných, mnohdy stresových situací a vytvořili tím trochu přátelštější podnikatelské prostředí.
Tvořit přátelské podnikatelské prostředí v naší zemi bychom potřebovali, protože zatím se tvořilo poslední roky spíše nepřátelské, netoleranční podnikatelské prostředí, a zvyšovala se přísnost státní moci. A je to vidět a dokládají to pokuty, které jsou ohledně kontrolního hlášení, kterými stát říká: Milý podnikateli, sám sis vzpomněl a bez výzvy jsi dodatečně podal kontrolní hlášení? Pokuta tisíc korun podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty. To jsme ale na tebe hodní, je to jenom tisíc korun. Zapomněl jsi, museli jsme tě vyzvat? Pokuta 10 tisíc korun podle § 101h odst. 1 písm. b). Nepodal jsi na základě výzvy ke změně doplnění či potvrzení údajů, tedy když máš těch pět dnů - pokuta 30 tisíc podle § 101 h odst. 1 písm. c) zákona. Nepodal jsi kontrolní hlášení v náhradní lhůtě? Pokuta 50 tisíc podle § 101h odst. 1 písm. d). Sice jsi podal kontrolní hlášení, ale neopravil jsi či nezměnil údaje, u kterých máme pochybnosti? Pokuta do 50 tisíc korun podle § 101h odst. 2. A to jsme ještě taková milá a přátelská Finanční správa. Nedej bože, abychom se špatně vyspali a nezačali si o tobě, milý podnikateli, myslet, že tím maříš správu daní. To by byla pokuta do 500 tisíc korun. Do půl milionu podle § 101h odst. 3.
Takovouto atmosféru v podnikatelském prostředí jste vytvořili. Když jsem osobně navrhoval snížení některých těchto pokut v minulých daňových balíčcích i při projednávání EET, tak jste moje návrhy přednedávnem odmítli. Já jsem vám chtěl tímto ukázat, dámy a pánové, do čeho vlastně padají živnostníci, překročí-li obrat pro povinnou registraci DPH.
A jak už jsem vám říkal, kvůli inflaci je jich stále více a více. Dle údajů z registru daňových subjektů Finanční správy narostl jejich počet od toho roku 2004 z důvodu dosažení obratu 1 milion ze 42 971 na 115 673. Jde o více než 2,5násobný nárůst počtu takových daňových subjektů zdůvodňovaný výší obratů za dobu platnosti současné výše jeho limitu.
To jsou důvody, některé, kvůli kterým navrhujeme zvednout tu mezní hranici, limit pro povinnou registraci k DPH, na 2 miliony. Cílem našeho pozměňovacího návrhu je snížit byrokracii, jež znesnadňuje podnikání v ČR, a také tím cílem je snížit náklady podnikatelů. Pomůžeme tím podnikatelům nejen uspořit jejich vlastní peníze, které musí platit např. svým účetním. Ušetříme jim nervy spojené s extrémně krátkými lhůtami a brutálními pokutami vyplývající z povinnosti týkající se kontrolního hlášení. A zejména tím uspoříme jejich čas a nervy.
Domníváme se, že přijetím tohoto pozměňovacího návrhu může vláda dostát vlastním proklamacím v programovém prohlášení, když slibuje - cituji - že "vláda podnikne další kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele". A já musím říci, že mě možná mrzí, že se Ministerstvo financí k našim návrhům vždycky staví více formálně a nediskutuje více o věcné stránce věci, ale diskutuje spíše o nějakých legislativních a formálních překážkách jako třeba v tomto případě, kdy argumentovala Evropskou unií. Já tady musím zdůraznit, že zvýšení toho limitu pro DPH je v souladu s cíli EU pro malé podniky, jak uvádí i sdělení Komise Zelenou malým a středním podnikům, ve kterých vyzývá členské státy, aby při tvorbě právních předpisů zohlednily specifické podmínky malých a středních podniků a zjednodušily díky tomu stávající regulační prostředí.
Navzdory tomu Ministerstvo financí trvá na nesouhlasu s tímto naším pozměňovacím návrhem. Je to pro mě, musím říct, velmi překvapivé, protože na jednu stranu trvá ministerstvo na zachování hranice 1 milion korun, a tím chce, aby v režimu DPH bylo co nejvíce podnikatelů. Na druhou stranu dělá problémy a komplikuje život těm podnikatelům, kteří se chtějí stát dobrovolně plátci DPH. A my máme zprávy od mnoha podnikatelů, z mnoha oborů podnikání z různých míst republiky, že dobrovolnou registraci Finanční správa značně komplikuje a blokuje. Klade naprosto mnohdy nesmyslné požadavky na žadatele a hází jim klacky pod nohy.
Ještě před pár lety šlo v podstatě o formální žádost a formální schválení, poslední dobou se situace velmi změnila. Finanční úřady totiž důsledně požadují doložit existující ekonomickou činnost a další podrobné informace nad rámec povinných registračních údajů. Mnohdy požadují finanční úřady nad rámec tohoto komunikaci toho žadatele s jeho obchodními partnery. Kromě toho máme zprávy o tom, že požadavky nejsou standardizované, a v praxi tak každý finanční úřad požaduje něco jiného. Podnikatel nemá přílišnou možnost, jak se tomuto postupu bránit. Celý proces registrace pro dobrovolnou registraci k DPH je koncipován tak, že z podnikatele udělá nejdřív potenciálního zločince, až následně po jeho zdlouhavém dokazování, že jeho záměr je skutečně čistý a že chce podnikat v souladu se zákony, ho očistí. Stane se tak mnohdy, že finanční úřad si něco vyžádá, podnikatel to splní, přičemž si potom finanční úřad vzpomene, že by si měl vyžádat ještě další a další dokumenty. ***