(9.20 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Tak tedy k onomu zdanění technických rezerv. Vzhledem k tomu, že si myslím, že tento návrh je kompromisní, je rozumný, ale že nebyla pochopena řada argumentů, které zde uváděli moji kolegové i já na rozpočtovém výboru, tak je potřeba si některé důvody připomenout, proč vyjmout alespoň životní pojištění právě ze zdanění technických rezerv.
Obecně lze říci, že vládní návrh novely zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro stanovení základů daně z příjmů vede k extrémnímu jednorázovému dopadu na rezervy pojišťoven, na životní pojištění klientů, jimiž jsou zejména občané České republiky, a co je závažnější, často i vyššího věku, kteří dlouhodobě spoří v systému životního pojištění v důvěře v jeho stabilitu a bezpečnost. Dále novela vede k tomu, že dojde ke zdanění budoucích zisků pojišťoven, a tím až k ohrožení budoucích výplat dávek klientů u životního pojištění, tedy např. dávek pro případ zhoršení zdravotního stavu, invalidity či úmrtí.
A samozřejmě novela také vede k retroaktivitě a dvojímu zdanění. Jedním z hlavních důvodů, proč se tak děje, je záměna a koncepční nesouměřitelnost za prvé účetních rezerv podle českých právních předpisů upravujících účetnictví a za druhé rezerv podle pravidel směrnice Evropského parlamentu, tzv. Solvency II. Předkladatelé vládního návrhu v oblasti daňové uznatelnosti rezerv navrhují vyměnit pojmy účetní rezervy za rezervy podle pravidel Solvency II bez detailní analýzy dopadů této velmi odborné a složité problematiky a jejího zohlednění v právní úpravě. To samozřejmě nutně vede k zásadním problémům, které předkladatel vládního návrhu vůbec nedohlédl.
Tímto pozměňovacím návrhem se odstraňují nejzávažnější dopady vad vládního návrhu zákona, a to až ohrožení výplat dávek ze životního pojištění klientů, zdanění větší části budoucích zisků pojišťoven předem a dvojí zdanění vybraných položek. V zájmu kompromisu je rezignováno na odstranění všech legislativních nedostatků vládního návrhu zákona. A dále pak navrhujeme, aby ke zdanění rozdílu při přechodu na novou metodiku zdanění došlo již hned za první zdaňovací období po účinnosti zákona.
Pozměňovací návrh v § 6 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů přináší změnu v poznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví, v základu daně poplatníka u neživotního pojištění. V tomto směru je nutné provést i úpravu navazujících ustanovení zákona o daních z příjmů. Podle dosavadní úpravy byla pro pojišťovny a zajišťovny jako výdaj snižující základ daně z příjmů uznatelná tvorba technické rezervy s výjimkou jiných technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to ve výši, ve které byla podle těchto předpisů zaúčtována, a to jak pro účely životního, tak pro účely neživotního pojištění. Podle pozměňovacího návrhu již nebudou pro oblast neživotního pojištění v základu daně uznatelné technické rezervy podle právních předpisů upravujících účetnictví, ale technické rezervy vytvořené podle zákona o pojišťovnictví. Technické rezervy jsou upraveny v § 52 a následujících zákona o pojišťovnictví, přičemž tato úprava vychází ze směrnice Evropského parlamentu, tzv. Solvency II. Rezervy v oblasti životního pojištění tak podle pozměňovacího návrhu budou i nadále uznatelné ve výši dle předpisů upravujících účetnictví. To znamená, zde nedochází k žádné změně oproti stávajícímu stavu.
Tak to bylo shrnutí pozměňovacích návrhů, které předkládá náš klub Starostů a nezávislých. Ten první, ještě zopakuji, jednalo se a jedná se o společný návrh můj, pana poslance Ferjenčíka a Bartoška a týká se zachování stávajících poplatků v katastru nemovitostí. Pak se týká tzv. remízků druhý pozměňovací návrh paní poslankyně Krutákové, kdy dochází k rozšíření těch, kteří budou osvobozeni od daně, a pak tzv. zdanění technických rezerv pojišťoven.
Já bych si ještě dovolila okomentovat některé záležitosti týkající se právě nesouhlasného stanoviska Ministerstva financí k našemu návrhu, kdy zanecháváme tzv. zdanění technických rezerv ve stávajícím stavu, protože tu možnost jsem bohužel neměla ve druhém čtení, takže bych se ráda vyjádřila právě k onomu nesouhlasu a k některým argumentům, které Ministerstvo financí poskytlo rozpočtovému výboru, resp. i poslancům.
Ministerstvo ve svém nesouhlasném stanovisku uvádí: "Úprava navrhovaná ve vládním návrhu je zásadní pro správné stanovení základu daně z příjmů u pojišťoven a zajišťoven, neboť tvorba technických rezerv je u těchto subjektů jedna ze zcela zásadních položek ovlivňujících hospodářský výsledek, a tedy i základ daně z příjmů. Zúžením dopadu nové úpravy pouze na neživotní pojištění se zcela stírá její záměr, tedy zavést objektivnější pravidla pro stanovení optimální výše technických rezerv pro daňové účely a zajistit rovnoměrné podmínky mezi jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami, neboť právě u rezerv na životní pojištění je zásadní rozdíl mezi oběma typy rezerv. V případě technických rezerv na neživotní pojištění jsou rozdíly výrazně menší a jejich použití pro daňovou optimalizaci, resp. odkládání daňové povinnosti, je tedy omezenější."
Já bych prostřednictvím pana předsedajícího upozornila kolegu, který se tomu tak směje. (Obrací se k levé části sálu.) Byla bych ráda, abyste vysvětlil váš smích v případě občanů, kteří si léta spoří na životní pojištění, vládním návrhem dojde ke snížení výnosu na tomto životním pojištění a samozřejmě může také dojít k tomu, že dojde k navýšení pojistného. A ono to potom možná tak k smíchu nebude. Možná, že se to netýkalo tohoto tématu a v tom případě se omlouvám. (Poslanec Faltýnek: Netýkalo!) Netýkalo, ano, pane předsedo, děkuji. Tak beru zpět svoji výhradu.
"Zúžení výhrady pouze na neživotní pojištění by tak výrazně zkomplikovalo dosavadní systém a zároveň nemělo žádné výraznější přínosy."
Tady si dovolím okomentovat toto stanovisko Ministerstva financí. Pomineme-li zmatečnost argumentace, tak se v tomto odstavci říká, že z nového způsobu zdanění neživotních rezerv ministerstvo očekává menší výnos než z téhož u životních rezerv. Hovořit o objektivnějších pravidlech je stále táž diskuse o tom, že ministerstvo použilo pro stanovení základu daně veličiny zjišťované za úplně jiným účelem, než je objektivní stanovení nákladů, resp. výdajů nutných k dosažení a udržení příjmů, a přitom se ani neobtěžovalo s analýzou, v jakých oblastech je jeho návrh kompatibilní s vlastním tvrzením o srovnatelnosti podmínek s ostatními daňovými subjekty.***