Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 509/ - třetí čtení

Projednávání tohoto bodu jsme zahájili dne 18. října na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, rozprava byla přerušena. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, což je rozpočtový výbor, poslanec Milan Feranec.

Připomínám, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 509/3, který byl doručen dne 27. září 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 509/4.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě, do které mám zatím jednu písemnou přihlášku, a to paní poslankyně Věry Kovářové, která přednese stanovisko klubu STAN, s přednostním právem. Takže paní poslankyně, máte slovo.

Já vás poprosím o klid v jednacím sále, aby se paní poslankyně mohla vyjádřit.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se vyjádřila za klub Starostů a nezávislých k takzvanému daňovému balíčku. Své vyjádření bych zahájila pozměňovacími návrhy, které náš klub podal.

Prvním pozměňovacím návrhem, který jsem podala společně s panem poslancem Ferjenčíkem a s panem poslancem Bartoškem, se týká zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí na dvojnásobek, tedy z 1 000 Kč na 2 000 Kč pro občany a pro obce z 10 000 Kč na 20 000 Kč, což je maximální částka, a jak jistě víte, obce vkládají do katastru často -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám ještě jednou o klid. Ještě počkáme, aby byl opravdu klid. Mějme respekt k paní poslankyni. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Ještě jednou tedy opakuji, že obcím by se maximální částka, kterou by platily za vklad do katastru, zvýšila z 10 000 Kč na 20 000 Kč, to je v případě, kdy obce vkládají velké stavby, kde je hodně zápisů, popřípadě vkládají věcná břemena, takže ta částka se zvyšuje z 10 000 Kč na 20 000 Kč. (Hluk v sále trvá.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, já vás opravdu požádám ještě jednou o klid! Jestli hladina hluku nebude nižší, tak budu bohužel muset vyhlásit pauzu například na jednu minutu, abychom se opravdu uklidnili, protože paní poslankyně mě opakovaně žádá o to, abych zjednal pořádek. Tak prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Je vidět, že máte autoritu. (Smích v sále.)

Takže abychom se vrátili k našemu pozměňovacímu návrhu, který se týká zvýšení poplatků za vklad do katastru z 1 000 Kč na 2 000 Kč pro občany, u obcí z 10 000 Kč na 20 000 Kč. S tímto krokem ovšem nelze souhlasit, neboť hlavní argument pro zvýšení je nutnost započítání inflace od poslední korekce poplatků za vklad do katastru nemovitostí. I z laického pohledu je zřejmé, že za několik posledních let inflace rozhodně nedosáhla výše 100 %. Vláda také argumentuje zvýšením nákladů spojených s řízením o vkladu, ale toto zvýšení není nijak vyčísleno. Je tedy možné pouze spekulovat o pravé podstatě a účelu předložené novely. Dále také neočekáváme, že by komfort spojený se zvýšením poplatků na dvojnásobek skutečně dosáhl toho, že služby za vklad u katastru se zvýší a zlepší o 100 %. Je nutné také zmínit stále rostoucí ceny nemovitostí, které se pro značnou část obyvatel začínají stávat nedostupnými. Tím, že dochází k digitalizaci, a u katastru je to zjevné, tím by spíše mělo dojít k úspoře nákladů.

Z výše uvedených důvodů rozhodně navrhujeme předmětnou změnu z novely vyjmout. Myslím si, že to je jeden z těch příkladů, kdy vláda hledá prostředky, a je jasné, že občané, pokud si koupí nějakou nemovitost, musí na katastr. Obce, staví-li, musí na katastr. Čili je to pro vládu jednoduchý způsob, jak opět vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků, popřípadě z účtů obcí. To byl první pozměňovací návrh.

Druhým pozměňovacím návrhem je návrh paní poslankyně Jany Krutákové, která rozšiřuje skupinu těch, kteří budou osvobozeni od placení daně z nemovitosti za takzvané remízky. Ve svém odůvodnění říká, že zemědělci požadují po státu snížení pozemkové daně z takzvaných krajinných prvků, remízků, mezí apod. Nyní totiž musí z takových ploch odvádět státu daň z pozemků, která výrazně převyšuje odvod z obdělávaných polí, a upozorňují na nepoměr mezi zdaněním výnosných polí a neobdělávaných, ale pro krajinu klíčových krajinných prvků. Paní poslankyně rozšiřuje toto osvobození také na skupinu těch, kteří nepodnikají v zemědělství, tedy pro občany.

Paní poslankyně Krutáková se rozhodně v rozpravě ještě podrobněji vyjádří k tomuto návrhu, protože jak jsem zaznamenala, na rozpočtovém výboru to nebylo úplně některým poslancům jasné, což je pochopitelné, ono to není tak jednoduché, tak si myslím, že paní poslankyně to ještě objasní, protože ta úprava je skutečně velmi rozumná.

Dovolte, abych se nyní vyjádřila ke třetímu pozměňovacímu návrhu, který jsme podali. Ten se týká onoho velmi diskutovaného bodu a to je technické zdanění pojišťoven. Jak jsem již dříve několikrát uvedla, vládní návrh zákona v části, kde mění způsob zdanění rezerv v pojišťovnách, vede k jednorázovému dopadu na pojišťovny, ke zdanění budoucích zisků, k retroaktivitě a dvojímu zdanění. Můj pozměňovací návrh tuto situaci napravuje alespoň v oblasti životního pojištění, kde je dopad obzvláště nespravedlivý, protože vláda chce v této oblasti de facto zdanit dlouhodobé úspory našich občanů na stáří a s tím rozhodně souhlasit nemůžeme. Proto tedy navrhujeme životní pojištění z nové úpravy vyjmout a ponechat ho v původním režimu. Nehledě na to, že vláda předpokládá, že zdaněním technických rezerv pojišťoven získá ve dvou letech 10 mld. Kč. To také nepovažujeme za správné, protože je rozhodně použije na mandatorní výdaje a pak oněch 10 mld. Kč bude chybět v následujících letech.

Paní ministryně mi zde říká, že získají také obce. A to je právě - jestli mohu, paní ministryně, na vás reagovat - vždy odůvodnění je, kolik získá státní rozpočet a kolik získají obce, ale co není uváděno v návrhu a v jiných daňových návrzích, kolik těm obcím berete, jak je zatěžujete a co po nich chcete. Takže to musí být trochu vyrovnané a argumenty musí být férové.

Tak tedy k onomu zdanění technických rezerv. Vzhledem k tomu, že si myslím, že tento návrh je kompromisní, je rozumný, ale že nebyla pochopena řada argumentů, které zde uváděli moji kolegové i já na rozpočtovém výboru, tak je potřeba si některé důvody připomenout, proč vyjmout alespoň životní pojištění právě ze zdanění technických rezerv.

Obecně lze říci, že vládní návrh novely zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro stanovení základů daně z příjmů vede k extrémnímu jednorázovému dopadu na rezervy pojišťoven, na životní pojištění klientů, jimiž jsou zejména občané České republiky, a co je závažnější, často i vyššího věku, kteří dlouhodobě spoří v systému životního pojištění v důvěře v jeho stabilitu a bezpečnost. Dále novela vede k tomu, že dojde ke zdanění budoucích zisků pojišťoven, a tím až k ohrožení budoucích výplat dávek klientů u životního pojištění, tedy např. dávek pro případ zhoršení zdravotního stavu, invalidity či úmrtí.

A samozřejmě novela také vede k retroaktivitě a dvojímu zdanění. Jedním z hlavních důvodů, proč se tak děje, je záměna a koncepční nesouměřitelnost za prvé účetních rezerv podle českých právních předpisů upravujících účetnictví a za druhé rezerv podle pravidel směrnice Evropského parlamentu, tzv. Solvency II. Předkladatelé vládního návrhu v oblasti daňové uznatelnosti rezerv navrhují vyměnit pojmy účetní rezervy za rezervy podle pravidel Solvency II bez detailní analýzy dopadů této velmi odborné a složité problematiky a jejího zohlednění v právní úpravě. To samozřejmě nutně vede k zásadním problémům, které předkladatel vládního návrhu vůbec nedohlédl.

Tímto pozměňovacím návrhem se odstraňují nejzávažnější dopady vad vládního návrhu zákona, a to až ohrožení výplat dávek ze životního pojištění klientů, zdanění větší části budoucích zisků pojišťoven předem a dvojí zdanění vybraných položek. V zájmu kompromisu je rezignováno na odstranění všech legislativních nedostatků vládního návrhu zákona. A dále pak navrhujeme, aby ke zdanění rozdílu při přechodu na novou metodiku zdanění došlo již hned za první zdaňovací období po účinnosti zákona.

Pozměňovací návrh v § 6 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů přináší změnu v poznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví, v základu daně poplatníka u neživotního pojištění. V tomto směru je nutné provést i úpravu navazujících ustanovení zákona o daních z příjmů. Podle dosavadní úpravy byla pro pojišťovny a zajišťovny jako výdaj snižující základ daně z příjmů uznatelná tvorba technické rezervy s výjimkou jiných technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to ve výši, ve které byla podle těchto předpisů zaúčtována, a to jak pro účely životního, tak pro účely neživotního pojištění. Podle pozměňovacího návrhu již nebudou pro oblast neživotního pojištění v základu daně uznatelné technické rezervy podle právních předpisů upravujících účetnictví, ale technické rezervy vytvořené podle zákona o pojišťovnictví. Technické rezervy jsou upraveny v § 52 a následujících zákona o pojišťovnictví, přičemž tato úprava vychází ze směrnice Evropského parlamentu, tzv. Solvency II. Rezervy v oblasti životního pojištění tak podle pozměňovacího návrhu budou i nadále uznatelné ve výši dle předpisů upravujících účetnictví. To znamená, zde nedochází k žádné změně oproti stávajícímu stavu.

Tak to bylo shrnutí pozměňovacích návrhů, které předkládá náš klub Starostů a nezávislých. Ten první, ještě zopakuji, jednalo se a jedná se o společný návrh můj, pana poslance Ferjenčíka a Bartoška a týká se zachování stávajících poplatků v katastru nemovitostí. Pak se týká tzv. remízků druhý pozměňovací návrh paní poslankyně Krutákové, kdy dochází k rozšíření těch, kteří budou osvobozeni od daně, a pak tzv. zdanění technických rezerv pojišťoven.

Já bych si ještě dovolila okomentovat některé záležitosti týkající se právě nesouhlasného stanoviska Ministerstva financí k našemu návrhu, kdy zanecháváme tzv. zdanění technických rezerv ve stávajícím stavu, protože tu možnost jsem bohužel neměla ve druhém čtení, takže bych se ráda vyjádřila právě k onomu nesouhlasu a k některým argumentům, které Ministerstvo financí poskytlo rozpočtovému výboru, resp. i poslancům.

Ministerstvo ve svém nesouhlasném stanovisku uvádí: "Úprava navrhovaná ve vládním návrhu je zásadní pro správné stanovení základu daně z příjmů u pojišťoven a zajišťoven, neboť tvorba technických rezerv je u těchto subjektů jedna ze zcela zásadních položek ovlivňujících hospodářský výsledek, a tedy i základ daně z příjmů. Zúžením dopadu nové úpravy pouze na neživotní pojištění se zcela stírá její záměr, tedy zavést objektivnější pravidla pro stanovení optimální výše technických rezerv pro daňové účely a zajistit rovnoměrné podmínky mezi jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami, neboť právě u rezerv na životní pojištění je zásadní rozdíl mezi oběma typy rezerv. V případě technických rezerv na neživotní pojištění jsou rozdíly výrazně menší a jejich použití pro daňovou optimalizaci, resp. odkládání daňové povinnosti, je tedy omezenější."

Já bych prostřednictvím pana předsedajícího upozornila kolegu, který se tomu tak směje. (Obrací se k levé části sálu.) Byla bych ráda, abyste vysvětlil váš smích v případě občanů, kteří si léta spoří na životní pojištění, vládním návrhem dojde ke snížení výnosu na tomto životním pojištění a samozřejmě může také dojít k tomu, že dojde k navýšení pojistného. A ono to potom možná tak k smíchu nebude. Možná, že se to netýkalo tohoto tématu a v tom případě se omlouvám. (Poslanec Faltýnek: Netýkalo!) Netýkalo, ano, pane předsedo, děkuji. Tak beru zpět svoji výhradu.

"Zúžení výhrady pouze na neživotní pojištění by tak výrazně zkomplikovalo dosavadní systém a zároveň nemělo žádné výraznější přínosy."

Tady si dovolím okomentovat toto stanovisko Ministerstva financí. Pomineme-li zmatečnost argumentace, tak se v tomto odstavci říká, že z nového způsobu zdanění neživotních rezerv ministerstvo očekává menší výnos než z téhož u životních rezerv. Hovořit o objektivnějších pravidlech je stále táž diskuse o tom, že ministerstvo použilo pro stanovení základu daně veličiny zjišťované za úplně jiným účelem, než je objektivní stanovení nákladů, resp. výdajů nutných k dosažení a udržení příjmů, a přitom se ani neobtěžovalo s analýzou, v jakých oblastech je jeho návrh kompatibilní s vlastním tvrzením o srovnatelnosti podmínek s ostatními daňovými subjekty.

Mimo jiné jde o to, že právě rezervy dle Solvency II jsou, jak předkladatelé, tedy my, pozměňovacího návrhu upozorňujeme, nesouměřitelné s koncepcí účetních rezerv jako takovou. To je bez ohledu na to, zda jde o rezervy z pojišťovnictví, či o jiné rezervy. Dle rezerv Solvency II jsou vtěleny položky, které právě u všech ostatních poplatníků jinak snižují základ daně. Tento koncepční rozdíl je patrný zejména u životního pojištění. Proto naše navrhovaná úprava oproti vládnímu návrhu.

Dalším argumentem Ministerstva financí je, že navrhovaná úprava by měla značně selektivní dopady na jednotlivé pojišťovny a zajišťovny. Pojišťovny poskytující zejména neživotní pojištění by měly přísnější a komplikovanější režim, zatímco pojišťoven poskytujících převážně životní pojištění by se navrhovaná změna dotkla jen okrajově. Navrhovaná úprava dále nezahrnuje odpočet odložených pořizovacích nákladů, podle důvodové zprávy v zájmu kompromisu. I když při připomínkovém řízení bylo toto označováno za zcela zásadní problém a Ministerstvo financí tuto připomínku zohlednilo a odložené pořizovací náklady do kalkulace zahrnulo. A náš protiargument je, že jde o kompromisní návrh, který odstraňuje pouze některé z technických nedostatků vládního návrhu. Vytýkat kompromisnímu návrhu, že je kompromisní, je přinejmenším zvláštní. Péče, kterou Ministerstvo financí projevuje o neživotní pojišťovny, je v tomto ohledu zvláště dojemná.

Dalším argumentem v nesouhlasném stanovisku Ministerstva financí je, že výsledek je tedy zcela nekoncepční řešení, které na jedné straně pro polovinu případů konstatuje potřebu řešit potenciální daňovou optimalizaci, a na druhé straně pro druhou polovinu případů konstatuje opačné. A náš protiargument zní: K žádné daňové optimalizaci nedochází. Toto je pouze ničím nedoložené tvrzení Ministerstva financí. Pozměňovací návrh napravuje nejhorší dopady nekoncepčního návrhu Ministerstva financí a také neřeší všechny jeho nedostatky. Nejlepším řešením by bylo samozřejmě návrh Ministerstva financí odmítnout.

Dalším stanoviskem, tedy nesouhlasným, k našemu pozměňovacímu návrhu Ministerstva financí je záležitost, která se týká technických podrobností. Legislativní návrh úpravy je nepřesný a neodpovídá záměru uvedenému v důvodové zprávě a z čistě technických důvodů není možné, aby byl takto schválen. Nemá žádné opodstatnění, aby byl rozdíl mezi počátečním a konečným stavem rezervy počítán i u rezerv na životní pojištění, když podle záměru se u nich má vycházet z účetnictví. V tomto případě by měla být jako doposud daňově uznatelná tvorba těchto rezerv a veškeré další úpravy už vycházejí z účetnictví. Také řešení zdanění zahraničních pojišťoven neodpovídá předkládanému závěru.

Tolik konstatování Ministerstva financí. A náš protiargument zní: Pozměňovací návrh napravuje nejzávažnější dopady návrhu Ministerstva financí. Nemá žádné nedostatky, které by bránily jeho schválení, a ani Ministerstvo financí žádné takové neuvádí. Mimo jiné regulace daňové uznatelnosti, kde část rezerv je uznávána v zaúčtované výši a část podle jiného regulativu, je obdobná stavu před rokem 1999, kdy se tvorba neživotních rezerv limitovala 60 % z předepsaného pojistného a životní rezervy se za daňové braly v zaúčtované výši. Jinak ponechání účetního režimu pro rezervy v životním pojištění zcela plyne z formulace navrženého § 6.

Dále ministerstvo uvádí: V článku 5 byla upravena definice technických rezerv pouze pro poplatníky se sídlem na území České republiky, nikoliv však pro poplatníky se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a na území státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující technické rezervy. Pro tyto dvě skupiny poplatníků by tedy zůstal platný režim stanovený v návrhu zákona, což zřejmě nebylo smyslem pozměňovacího návrhu.

Zde je náš protiargument velmi krátký a jasný. Návrh toliko akceptuje domácí úpravu ve státě zřizovatele. Úmyslem pozměňovacího návrhu je napravit největší nedostatky návrhu zákona Ministerstva financí, které se týkají životního pojištění.

A v neposlední řadě uvádím argument Ministerstva financí: Pozměňovací návrh dále nemění definice přírůstku rezerv v pojišťovnictví a úbytku rezerv v pojišťovnictví, a tyto pojmy tedy i nadále zahrnují změnu rezerv na životní i neživotní pojištění. V článku 3 potom upravuje body 11 a 12 tak, že se základ daně bude podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 19, případně § 23 odst. 3 písm. c) bodu 11 zákona o daních z příjmu upravovat o úbytek, případně přírůstek rezerv v pojišťovnictví v rozsahu, ve kterém nejsou zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví. Tímto se zřejmě chce dosáhnout toho, že z úbytku rezerv v pojišťovnictví budou vyloučeny rezervy na životní pojištění, které se stanoví podle předpisů upravujících účetnictví, a základ daně se o ně bude snižovat podle § 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů. Přesnější by bylo stanovit, že přírůstek a úbytek rezerv se vztahuje pouze k technickým rezervám v oblasti neživotního pojištění.

A náš argument ke stanovisku Ministerstva financí. Hospodářský výsledek bude vždy ovlivněn změnou stavu rezerv. Otázkou je, zda, resp. v jaké míře bude tato změna daňově uznatelnou, což náš pozměňovací návrh jasně definuje. Změna stavu je rozdíl mezi počátečním a konečným stavem dané položky za dané zdaňovací období. Je tedy potřeba jasně stanovit, že daňově uznatelným výdajem je v případě životních rezerv změna stavu rezerv podle účetnictví, a v případě neživotních rezerv se účetní změna stavu nahradí hodnotou spočtenou z rozdílu počátečních a konečných stavů rezerv podle stanovené Solvency ll.

Ministerstvo závěrem konstatuje, že přijetí pozměňovacího návrhu způsobí, že se nedosáhne očekávaných daňových příjmů. Ano, v tom má Ministerstvo financí zřejmě pravdu. Tady žádnou výhradu k tomuto nemáme.

A nyní mi dovolte ještě zareagovat na některá tvrzení paní ministryně, protože to jsme neměli bohužel možnost ve druhém čtení, protože paní ministryně své výhrady vůči našim návrhům, popř. argumenty, uvedla až po uzavření rozpravy, takže jenom bych si dovolila reagovat. (Ministryně reaguje od stolku zpravodajů.) Ano, samozřejmě v rozpočtovém výboru, ale ještě bychom to tady mohli také zopakovat pro poslance, aby věděli, jak reagujeme na některá tvrzení paní ministryně.

Tvrzení paní ministryně, které uvedla, říkají, že pojišťovny si určují daň, jak chtějí. No tak to přeci nejde. Protože kdyby to tak bylo, tak by se na to asi přišlo a bylo by to pokutováno. Protože pojišťovny mají přímo nařízeno vykazovat závazky související s pojištěním jako technické rezervy. Management jen nastavuje dlouhodobou úroveň obezřetnosti.

Dalším argumentem, který paní ministryně opakovala, že se pojišťovny mohly na tuto novelu připravit. Nebylo jak a na co se připravit. Účetní principy, názor auditorů, a i Česká národní banka, nelze měnit z roku na rok a pojišťovny musí při tvorbě a rozpouštění rezerv dodržovat jimi schválená pravidla. Nejlépe to demonstruje fakt, že pojišťovny nezačaly snižovat technické rezervy, ačkoli dle logiky Ministerstva financí měly.

My jsme zaznamenali některá vyjádření, a to na podvýboru, z úst zástupců České národní banky, a pojišťovny to také potvrdily, že v rámci bezpečnosti Česká národní banka požadovala, aby pojišťovny měly rezervy ještě o 40 % vyšší. Rezervy, to je něco, co neleží jen tak na účtech, hotové peníze, ale pojišťovny je investují do dlouhodobých produktů právě v rámci zabezpečení a stability každé pojišťovny. Pokud to tak, paní ministryně, není - protože Česká národní banka ještě konstatovala, a pojišťovny také, že pokud by pojišťovny nedodržovaly to, co Česká národní banka doporučovala, tak hrozilo pojišťovnám správní řízení. Čili pokud jde o ten argument, že se pojišťovny mohly připravit na tuto novelu, tak dle tvrzení pojišťoven a České národní banky je to trošku jinak. A já bych prosila paní ministryni, zda by se k tomuto faktu mohla ještě vyjádřit, abychom si to vyjasnili, jak to tedy vlastně bylo.

Pojišťovny, konstatovala paní ministryně, mají výhodu oproti jiným podnikatelům. A zde musím říci, že tomu tak není. Je to naopak. Pojišťovny musejí používat postupy účtování určené specificky pro pojišťovny. Podle těchto postupů technické rezervy musejí účtovat i položky, které jiné firmy účtují jako časové rozlišení, které je vždy v běžných firmách daňově uznatelné. Po případném přijetí návrhu zákona budou proti ostatním sektorům znevýhodněny. A kromě jiného si pojišťovny vytvářely samozřejmě rezervy a počítaly s těmito rezervami, kalkulovaly dlouhodobě, ovšem neočekávaly, že dojde k návrhu takovéhoto zákona, kdy se jim náhle ty rezervy zdaní. No a samozřejmě ten důvod, kterým argumentují pojišťovny a kterým můžeme argumentovat i my, protože se s ním ztotožňujeme, že jakmile dojde ke změně pravidel během hry, tak to je pro dlouhodobé produkty zcela nesprávné. A samozřejmě že experti říkají, že může dojít ke zdražení pojištění, mohou být také méně výhodné pojistky. A zkrátka a dobře, pojišťovny si své - v uvozovkách - ztráty v podobě zdanění, které Ministerstvo financí chystá, přenesou na své klienty.

Tak to bylo naše vyjádření k některým výrokům paní ministryně, na které nebylo možno reagovat během projednávání zákona.

Samozřejmě máme zde ještě jiná konstatování, ale chci dát příležitost i jiným kolegům, takže bych shrnula, že zdanění technických rezerv pojišťoven je velmi nevýhodné. Je nevýhodné nejenom pro pojišťovny, ale především bude nevýhodné pro jejich klienty, pro občany, a to, jak jsem již říkala, právě pro občany ve vyšším věku, kteří si dlouhodobě spoří v zájmu a myslí na budoucnost a chtějí se pro případ nějakého rizika pojistit.

Pane poslanče (Nachere), pak můžete vystoupit prostřednictvím pana předsedajícího případně v rozpravě v reakci na moji -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, paní poslankyně, nechte řízení schůze na mně, já to mám tady pod kontrolou a poslanci se jistě přihlásí, když budou chtít vystupovat. Nemusíte řídit schůzi za mě.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ano, omlouvám se, pane předsedající. Jenom že pan poslanec Nacher na mě tady pokřikuje, tak jenom že ho neslyším a je mi líto, že neslyším jeho výhrady, že by to mohla být plodná diskuse.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak abych byl vyvážený - ano, poslanci hovoří vzájemně na mikrofon. Takže vyzývám každého, aby se vyjádřil na mikrofon, aby to bylo zaznamenáno, a nepokřikovali jste ne sebe. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající.

A nyní tedy dovolte, abych obecně se vyjádřila jménem klubu Starostů a nezávislých k daňovému balíčku. Znova opakuji, návrh zákona má nějaké znění a končí, že je to návrh zákona v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. A my jsme si ho soukromě pojmenovali v souvislosti s tím: jak vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků.

Vláda slibovala, že nebude zvyšovat daně, a zde je příklad toho, že toto nedodržuje a že daně zvyšuje.

V prvním čtení jsme měli možnost sledovat velmi dlouhá vystoupení paní ministryně financí a pana ministra zdravotnictví o tom, že je třeba bojovat proti závislostem, a proto je nutné zdanit hazard, alkohol a cigarety. Zdanění neřestí je přirozené. Ovšem tím, že zvednete daně, tak to rozhodně nepovede k poklesu toho, že by někdo méně kouřil, méně pil či méně hrál, protože jde o závislosti. A všichni víme, že je-li někdo závislý na cigaretách, alkoholu nebo hazardu, tak zkrátka a dobře v tom bude pokračovat, i když to bude více zdaněno, a o to je to horší, protože ty dopady pak samozřejmě známe z rodin, ty dopady opravdu ovlivňují život mnoha rodin. Čili na první pohled k tomuto navýšení nelze nic namítat. Ovšem ve vystoupeních paní ministryně a pana ministra zdravotnictví zaznělo, že je důležité bojovat proti závislostem a především pracovat na prevenci. To je také pravda. S tím nelze než souhlasit. Ovšem, podíváte-li se do návrhu státního rozpočtu, tak co zjistíte? Zjistíte, že v návrhu státního rozpočtu na prevenci půjde o 10 % méně peněz než letos. A tedy potom ty argumenty, které zde zazněly, pro mě jsou nesprávné. V případě, že by to vláda myslela vážně, tak by finanční prostředky na prevenci rozhodně, rozhodně navýšila.

Možná ještě je třeba zmínit, jak je to vlastně se zdaněním hazardu. Odborníci říkají, že je potřeba zdanění hazardu odstupňovat. Například vyšším zdaněním nejrizikovějšího hazardu. A když se podíváte do návrhu zákona, tak co zjistíte? Zjistíte, že u loterií, u loterijních her, u kurzových sázek dochází k navýšení. U loterií z 23 % na 30, u kurzových sázek z 23 % na 25 a u toho nejškodlivějšího hazardu, u automatů, který má jasné největší společenské škodlivé dopady, tam zůstává zdanění na 35 %.

My jsme byli osočeni v rozpočtovém výboru, myslím, že opozice jako celek, že jsme v zajetí lobbistů, že chapadla lobbistů kolem nás kroužila, že nás omotávají. A já se tedy musím ptát, mě ten argument, paní ministryně, mě to trochu tedy mrzelo. Protože já nechci používat ten argument, že to mohlo být i tak u vlády trochu a Ministerstva financí. Protože proč je zdaňována právě nejvíce, nebo se navyšuje procento u loterijních her a u kurzových sázek, kde ta nebezpečnost není tak veliká? To za prvé. Odborníci říkají, že to je jedna z největších chyb, které Ministerstvo financí v rámci daňového balíčku provedlo.

A tak tedy nechci argumentovat stejně jako paní ministryně - byla tam také nějaká chapadla lobbistů? Nicméně v RIA se konstatuje, že segment hazardu v podobě automatů snese i vyšší daňové zatížení, a to v podobě 38 %, aniž by to ovlivnilo jejich výnosy. Proto podpoříme pozměňovací návrh, který předkládá pan kolega Dolejš s kolegou Onderkou, kde právě se navyšuje zdanění automatů na 38 %.

Pokud bychom připustili a Ministerstvo financí by připustilo, že důvodem daňového balíčku kromě toho, že chce bojovat proti závislostem, jsou také ekonomické přínosy, a myslím si, že na to má vláda samozřejmě právo, tak bych předpokládala, že dojde ke zdanění té části hazardu, která má největší podíl na trhu, a to jsou právě ty automaty. Loterie mají například v České republice podíl pouze 13 %, v Evropské unii je to například 62 %, ale ten největší, největší segment, který má největší společenské dopady, ten je právě u těch automatů. Jenom připomenu, kdo z kolegů neví, že ekonomické náklady hráčství činí 16 miliard korun a loterie na tom mají minimální podíl. A možná jenom taková poznámka - kolik je závislých na pokeru a kolik je závislých na automatech. Tak samozřejmě to číslo je asi známé, a i když by nebylo známé, tak je zřejmé, že závislých na pokeru je minimum, kdežto na automatech je většina.

Asi nebudu komentovat zdražení alkoholu. Tam, myslím, se ty důsledky toho zdražení mohou projevit dlouhodobě s tím, jak bude stoupat počet těch, kteří pálí načerno, ale to už může - myslím, že Celní správa to má na starosti, tak to je pak už její věcí, jak si toto ohlídá.

A nyní bych pokračovala ještě dalšími argumenty a zakončím své vystoupení tím, že daňový balíček je skutečně příležitost pro vládu, jak vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků. Jednak z těch, kteří se nemohou bránit, ti, kteří musí na katastr a museli by zaplatit zvýšený poplatek za vklad do katastru. A pak samozřejmě tahá peníze z těch, kteří jsou závislí na alkoholu, hazardu a cigaretách. Samozřejmě můžete argumentovat tím, že to je jejich chyba, ale člověk závislý zkrátka a dobře si cigarety, alkohol koupí a hazard bude i nadále hrát.

Kromě jiného vláda ještě tahá peníze z kapes daňových poplatníků v podobě zdanění domácích kotelen. Před x lety byla taková tendence, aby se více topilo plynem, že je to ekologické. Takže bytové domy - společenství vlastníků si začala kupovat tyto kotelny. A náhle během... zase během hry se mění pravidla. Takže chtěli jsme, aby se topilo plynem, aby to bylo ekologičtější, a teď to ještě zdražíme. A to je nesprávné.

Vážené dámy, vážení pánové, prosím vás o podporu našich pozměňovacích návrhů. Myslím, že argumenty, které zde zazněly, byly oprávněné. O tom, jak budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích, se ještě vyjádříme těsně před hlasováním, i když je jasné, že vyjmutí bytových kotelen z toho zdanění budeme podporovat. Budeme podporovat i návrhy kolegů Pirátů, které se týkají zdanění výher, týkají se pokeru a podobně.

Děkuji za pozornost a těším se, že paní ministryně na některé moje dotazy odpoví. Mě by neskutečně zajímalo především to, zda Česká národní banka skutečně požadovala vyšší rezervy, a nebylo tedy možné snížení těch rezerv ze strany pojišťoven. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Poslanec Pavel Bělobrádek se omlouvá od 10.00 z rodinných důvodů do konce jednacího dne. Dále, s náhradní hlasovací kartou číslo 16 hlasuje pan poslanec Skopeček a náhradní hlasovací karta číslo 17 pan poslanec Klaus.

Nyní na faktickou poznámku se přihlásil pan poslanec Patrik Nacher. Pane poslanče, vaše dvě minuty, máte slovo. A připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, dobré dopoledne. Já tedy budu reagovat, a omlouvám se paní poslankyni, já jsem jinak obecně tichý poslanec, skoro za tou lavicí nejsem vidět, ale mě zaujala ta věta, kterou paní poslankyně předřečnice sdělila při obhajobě pojišťoven. Docela rád bych jí potřeboval vysvětlit, že klienti v pojišťovnách spoří. Tak by mě docela zajímalo, kde klienti v pojišťovnách spoří, na jakém produktu a jak to paní poslankyně Kovářová myslela. Protože já jsem doteď myslel, že pojišťovny mají úplně jiný úkol než spoření. Tak jestli by, já teď nevím, jestli mě poslouchá, mi to mohla objasnit. Já se rád nechám poučit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Na faktickou poznámku se hlásí paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Pane poslanče, teď už vím, co jste měl na mysli. Samozřejmě že ten výrok o tom spoření nebyl správný. Já jsem měla na mysli to, že pokud máte životní pojištění a nedojde k nějaké pojistné události ve smyslu, že jste invalidní či podobně, tak samozřejmě následně, a dožijete se toho věku, kdy končí vaše životní pojištění, pak tam máte nějakou výplatu po skončení toho životního pojištění, která odpovídá té částce, kterou jste tam vkládal, plus ještě těm výnosům, které pojišťovny slibují.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní bude reagovat na faktickou pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za vysvětlení, to jsem přibližně očekával. Tak vy máte na mysli asi investiční životní pojištění. V tom případě to je skoro na samostatný seminář, kde se o tom můžeme pobavit. Myslím si, že by nebylo dobré pro pojišťovny zrovna to tady otevírat, protože to není jeden z produktů, kde by se tím pojišťovny mohly pochlubit. Pro vaši informaci, co mám poslední údaje, tak průměrná doba trvání investičního životního pojištění je šest let, jakkoli produkt je koncipován dlouhodobě, tzn. na desítky let. To znamená, že to, co tady popsala paní poslankyně Kovářová, opravdu takhle není. Něco jiného je rizikové pojištění, tam to takhle funguje. Ale ono to funguje tak, že když je plnění, tak je plnění, když není plnění, tak je to samozřejmě příjem pojišťovny. To, o čem my se potom bavíme u investičního životního pojištění, je, že když to ten klient předčasně vypoví, tak dostává tzv. odkupné neboli odbytné, a to ani zdaleka, ani zdaleka nedosahuje toho, co tam naspořil. Vygooglujte si to, teď jsou kolem toho problémy. Jinými slovy, spoření bych já osobně do pojištění vůbec nepletl. Je to medvědí služba pojišťovnám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak na faktickou poznámku bude reagovat paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Máte pravdu, pane poslanče, že by si to zasloužilo nějaký seminář, prostřednictvím pana předsedajícího, budu ráda, když se toho ujmete a rozešlete pozvánku. Myslím, že je to opravdu k velké diskusi. O tom, o čem jste hovořil, že ta délka je v průměru šest let, tam bychom se museli podívat do minulosti, myslím, že došlo k úpravě a ke zpřísnění podmínek, kdy docházelo dost často ke změně těch smluv, a to se myslím, upravilo. Já tedy musím říci, včetně mých rodičů, myslím, a mého manžela, že se zcela už vymykáme této průměrné době, protože jsme setrvali.

A to, co jste mi vytkl, že hovořím o spoření, sám jste o tom hovořil. Ono dost často to bývalo představováno jako spořicí. Nicméně je jisté to, že samozřejmě částku, kterou platíte, celou nedostanete, protože součást té částky, kterou platíte, je pojištění právě pro případ těch krizových stavů typu nemoc, invalidita apod.

Já myslím, že toliko k této problematice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak reagovat bude pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ne, tak my si to potom s paní poslankyní řekneme venku, půjdeme ven (na nesrozumitelnou poznámku z pléna).

Jenom jsem chtěl sdělit, že to je opravdu složitější. Dokonce Česká národní banka, co si vzpomínám, zakázala prodávat tenhle produkt jako spoření. Název je skutečně celý zavádějící. To znamená, že by bylo dobré edukovat. Něco jiného je rizikové pojištění, to je, o čem se bavíme, proti smrti, invaliditě, trvalým následkům, a něco jiného je investice. Tady je to všechno v jednom. Ale to my si povíme někdy potom. Já nebudu zdržovat. Já rád uspořádám konferenci na tohle téma, které v této chvíli má nějaké daňové zvýhodnění, a pobavíme se o tom, do čeho by stát v těchhle věcech měl investovat, jestli je to právě investiční životní pojištění, resp. daňoví poplatníci, anebo jsou to jiné produkty, které jsou podle mě smysluplnější, když už jste to otevřela. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak reagovat bude paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Jenom krátce, pane poslanče. Myslím, že vy jste to řekl zcela jasně. V tomto případě je potřeba edukovat. A já myslím, že to je vaše parketa, prostřednictvím pana předsedajícího, protože vaše knihy jsou všeobecně známé.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Jana Hrnčíře a připraví se poslanec Václav Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy a pánové, dovolte, abych i já se v krátkosti vyjádřil k tisku 509.

Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, sněmovní tisk č. 509, nemůžeme podpořit. Protože i přes slib této vlády v programovém prohlášení, že nebude zvyšovat daně, tak tento vládní návrh zákona doslova drancuje lidem peněženky.

My v SPD chceme naopak lidem život zlevňovat a ponechat v jejich peněženkách více peněz. Proto jsme navrhli navýšení základní slevy na poplatníka a slevy na manžela podle zákona o daních z příjmů. Toto navýšení výrazným způsobem pomůže zejména nízkopříjmovým pracujícím občanům. Ministerstvo financí tento návrh odmítlo a koalice ANO, ČSSD a KSČM na rozpočtovém výboru smetla ze stolu. Stejně tak smetla ze stolu i naše další návrhy, které mají pomoci aktivním lidem, jako třeba navýšení částky pro osvobození příležitostných příjmů, což by posílilo finanční situaci rodin s nízkými příjmy či důchodců, kteří si příležitostným prodejem zlepšují svoji životní situaci. Dále jsme navrhli snížení daně z příjmů pro malé firmy, podobně jako v sousedním Slovensku. I tento náš návrh koalice ANO, ČSSD a KSČM na rozpočtovém výboru smetla.

Odmítáme se proto podílet na poškozování občanů České republiky a tento zákon brutálně zvyšující daně všem občanům nepodpoříme. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Václava Klause... Teď mi naskočila jedna faktická, tak dáme prostor na faktickou nejprve. Pane poslanče, prosím jenom chvilku ještě. A paní poslankyně Kateřina Valachová, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Bude to velmi stručné, pan kolega Klaus vaším prostřednictvím nebude určitě už nijak dále zdržován se svým standardním příspěvkem. Já bych chtěla jenom upozornit, že máme menšinovou vládu - hnutí ANO a sociální demokracie, kterou tolerují za určitých podmínek kolegové a kolegyně z Komunistické strany Čech a Moravy. Jenom abychom si připomněli, jak to je.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Václava Klause a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem to nepřišel zdržovat. To, že tento zákon nepodpoříme, už jsem řekl, kvůli tomu bych k mluvítku nechodil. Na druhou stranu ctím některé pamětníky, kteří říkají, že každý den, kdy Sněmovna nepřijme zákon, je pro občany svátek. Tohle skutečně platí. A druhá věc, že daně se nemají zvyšovat, platí také. Takže dneska mi ta opoziční obstrukce nijak nevadí nebo považuji ji za legitimní.

Chci říct k tomu jednu věc, a sice že hnutí Trikolóra nepodpoří tento zákon, ale podpoří jeden pozměňovací návrh, a sice myslím je to G2 pana poslance Veselého, snažící se narovnat poměr mezi kurzovými sázkami a loterijními. Já se skutečně domnívám, že kurzové sázky jsou zdaněny už o několik procentních bodů více, než je průměr v Evropské unii, kdežto loterie naopak jsou na tom o trošku níže, a zejména je to jiný produkt. Tam je jistota výhry toho pořádajícího subjektu v mnoha zemích. Je to státní loterie, nebo někde to ten stát nechává provozovateli a víceméně to zdaňuje takřka celé, aby to dal na kulturu a sport. U těch kurzových sázek skutečně může dojít k tomu, že ten trh se dostane ke hraně, a když začne padat, tak ti lidé okamžitě odejdou do ciziny, na černé sázení apod., akorát zase z něčeho uděláte nic. Já třeba kurzové sázky osobně mám rád, jsem matematik, mě baví ta čísla. Nesázejte ty akovky tam na těch vesnicích, to je daleko nevýhodnější matematicky než ten jeden zápas. A drtivá většina těch sázejících jsou běžní občané, kteří pak mají větší radost, když sledují o víkendu sportovní výsledky, že jim třeba trošku něco vyšlo a něco nevyšlo. Zdaňovat to takovýmto způsobem, jak navrhovalo původně ministerstvo, je podle mého názoru za hranou, a proto podpoříme tento pozměňovací návrh. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Pavel Jelínek z dnešního jednání od 11 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Takže nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové, dobrý den, paní ministryně, dobrý den, pane ministře. Děkuji za slovo. Já už jsem tady mluvil v rámci řádné schůzi minule a musím říct, že mě trochu potěšilo, že se na mě obrátila jedna kolegyně z ANO, abych tady svůj projev zopakoval. Musím říct, že jsem si chvilku s tou myšlenkou pohrával, ale nebudu to dělat, nebudu tady už například hodnotit balíček jako celek, ale přesto mi dovolte, abych zopakoval pár tezí, protože jsem byl přerušen u obhajoby svého pozměňovacího návrhu k DPH někdy na začátku a nechce se mi to říkat od prostředka, takže mi to dovolte. Děkuji.

Takže pouze základní teze k daňovému balíčku. Pokud bychom vám měli skutečně uvěřit, paní ministryně, vaše argumenty, to znamená, že tyto návrhy předkládáte hlavně proto, abyste omezili nějaké negativní jednání spojené například s hazardem, tabákem nebo alkoholem, pak jste měli předložit daňově neutrální řešení, a tím naplnit vlastní programové prohlášení vlády. A vy jste měli de facto mnoho možností, jakým způsobem daňovou neutralitu zajistit. Mohli jste adekvátně jiné daně snížit. Mohli jste se soustředit například na daně z příjmu, nebo třeba na zdanění práce, které máme jedno z nejvyšší v Evropě, mohli jste snížit třeba některé majetkové daně, mohli jste snížit procentní sazby, nebo jste se mohli soustředit na slevu na poplatníka. Skutečně těch možností, vějíř možností jste měli skutečně velmi dlouhý. Je jich de facto nespočítaně. A pokud jste si sami nebyli jistí, paní ministryně, co je nejvhodnější, tak k daňovému balíčku je dneska předloženo zhruba 50 pozměňovacích návrhů, kdy většina z nich se soustředí na snižování jiných daní, a mnoho z nich vám prostou kalkulací nabídlo ve výsledku daňovou neutralitu. Stačilo si z toho vějíře, který vám opozice nabízí, vybrat ty, které by vám vyhovovaly. Ale výsledek - jakékoliv snížení daní bylo odmítnuto.

Co se týká daňové neutrality a slibu nezvyšovat daně v programovém prohlášení, tak v tomto případě opozice paradoxně dodržuje programové prohlášení vlády více než sama vládní koalice. Protože jste ale z toho nic neudělali, žádnou daňovou neutralitu jste nenabídli, tak se vaše argumenty k daňovému balíčku nedají brát skutečně vážně a zůstává z nich pouze jediné - zvyšování daní. Já musím říct, že jste většinu návrhů, které jsme předkládali, označili na rozpočtovém výboru termínem, že jsou to návrhy, takzvaní divocí jezdci. Já musím říct, že tedy sebrat návrhy z daní, které jste předložili v daňovém balíčku od Aše de facto až k Tatrám, možná by se dneska dalo říct od Aše až k Beskydům, od poplatků na navýšený návrh na vklad ke spotřebním daním, zdanění rezerv pojišťoven hodíte do jednoho kotle, a udělat z toho takový guláš zvýšení daní, to skutečně není koncepční a systémový přístup. Navíc jste tento návrh dali úplně na poslední chvíli.

Já jsem tady minule říkal, že jste rezignovali na skutečnou fiskální politiku, na dopady vládních kroků do ekonomiky, na sekundární dopady do ekonomiky vašich návrhů. Když například některé daně snížíte, pozitivně se to odrazí na soukromé spotřebě a investicích, a tedy i pozitivně na růstu příjmů z nepřímých daní. Ke státnímu rozpočtu skutečně přistupujete pouze jenom z účetního hlediska a z pohledu má dáti-dal a fiskální politiku jste zúžili pouze na jedinou otázku - kolik ještě z lidí vymáčknete peněz. Zároveň stavíte rozpočet, který jsme před dvěma dny tady projednávali, na neschválených příjmech. To podle mě není kompetentní přístup ke státnímu rozpočtu. Když ještě něco máte neschváleno, tak na tom řádný hospodář nemůže stavět nejdůležitější zákon České republiky na rok 2020, a to je státní rozpočet.

Je velice příhodné v té naší diskusi, že zatímco například při našem návrhu na zrušení daně z nabytí nemovitosti vyžadujete přímo daňově neutrální řešení a náš návrh označujete za rozpočtově nezodpovědný, ale při zvyšování daní na daňovou neutralitu zapomínáte. Takže argument daňové neutrality používáte pouze pro to, pokud někdo chce snížit daně, ale tento váš argument pro vás při zvyšování daní najednou neplatí. A já musím říct, že tímto daňovým balíčkem se hlásíte k tomu takovému špidlovskému - zdroje jsou a leží v kapsách daňových poplatníků.

Já se k dani z nabytí nemovitosti ještě určitě dostanu případně v nějakém dalším vystoupení, možná dnes, možná ve středu, nebo možná v listopadu, uvidíme, v samotné obhajobě mého dalšího návrhu.

Dnes chci obhajovat svůj návrh ke zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH. Jak jsem říkal, byl jsem přerušen v průběhu svého vystoupení, takže si dovolím některé teze zopakovat. Ale než se k tomu dostanu, tak chci možná tady vysvětlit, proč jsou naše vystoupení poslední dobou tak podrobná. Protože poslední dobou totiž s paní ministryní bohužel tady na plénu žádná diskuse vlastně neprobíhá. Paní ministryně nechá vždycky proběhnout obecnou rozpravu, pak vystoupí na konci rozpravy, kde pouze glosuje vystoupení nás, ostatních poslanců, a my, kteří nemáme přednostní právo, už nemáme právo vystoupit. Proto musíme svá vystoupení koncipovat tak, abychom již dopředu reagovali na to, co si myslíme, že by paní ministryně mohla říkat. A protože těch variant je skutečně mnoho, tak radši dopodrobna vysvětlujeme všechny důvodů a reagujeme tak na potenciální glosy paní ministryně.

Paní ministryně se tomu usmívá, ale podívejte se na předvčerejší jednání o rozpočtu. Paní ministryně nechala proběhnout rozpravu, vystoupila opět až po skončení diskuse, na konci, se slovy - cituji: "Trpělivě jsem dnes seděla tady v koutě a poslouchala." Ale vaší rolí, paní ministryně, není sedět v koutě. Je sice fajn, že nás posloucháte, ale s poslanci byste měla diskutovat. A mě velmi mrzí, že to de facto neděláte. Je to podle mě smutný posun od minulého roku, kdy jste s námi skutečně diskutovala, byly to mnohdy tvrdé diskuse, ale z mého pohledu byly férové a korektní, ze kterých nakonec vzešlo i několik dobrých návrhů, na kterých jsme se nakonec shodli, třeba zvýšení limitu pro uplatnění daňových výdajových paušálů pro živnostníky. A mě tento posun a změna taktiky z diskuse na glosování velmi mrzí. Pokud byste s námi diskutovala a nejenom glosovala, možná bychom se nemuseli tak detailně věnovat každému aspektu našich návrhů. Já v tom bohužel cítím, v této taktice, takovou pachuť v Poslanecké sněmovně, a můžeme to vidět například i na vašem tweetu, který jste po našem posledním jednání vydala a kterým jste veřejnosti sdělovala, kolik stojí jednací den Poslanecké sněmovny. A musím říci, že mně osobně tento tweet vadí daleko více než citování třeba nějakých urážlivých e-mailů, protože tento tweet útočí jen na nízké pudy, na zlobu některých lidí, a jen posiluje nedůvěru v demokracii. A já v tom vidím také určitou pachuť v Poslanecké sněmovně, a to mě, paní ministryně, velmi mrzí.

Já chci zdůraznit, že vláda, a tedy i vy jste z Ústavy odpovědná ze své činnosti Poslanecké sněmovně, nikoliv naopak. Já chápu, že možná u koaličních poslanců to funguje jinak, ti jsou za svá rozhodnutí tady odpovědní paní ministryni, ale naštěstí to neplatí na celek Poslanecké sněmovny. A my vám, paní ministryně, také nepočítáme, kolik stál dnů a jednacích hodin Poslanecké sněmovny protiústavní návrh na zdanění církevních restitucí. Přestože jste mnozí tušili, že je protiústavní, tak mnozí jste s lehkostí zvedli ruku pro, protože jsme se spolehli na to, jak Ústavní soud rozhodne a že to Ústavní soud shodí.

Pokud začneme s takovými argumenty, které jste použila vůči Poslanecké sněmovně, paní ministryně, pak taková bitva nebude mít demokratických vítězů. Posílí se jen extremistické nálady ve společnosti. A moje prosba k vám, paní ministryně, i když nejste třeba spokojena s výsledkem či průběhem jednání Sněmovny, je, abyste s námi skutečně diskutovala a abyste podobné tweety, které napadají Poslaneckou sněmovnu, nedávala.

To jsem potřeboval říci na velmi stručný úvod a nyní se konečně dostávám ke svému pozměňovacímu návrhu na zvýšení limitu pro dobrovolnou registraci k DPH. Já jsem byl minule přerušen. A začít pouze tam, kde jsem skončil, pak by vám mé vystoupení nedávalo logiku. Proto mi dovolte, abych zopakoval několik tezí i ze svého vystoupení, které doplním o další argumenty.

Já jsem minule hovořil o tom, že tím, co zejména odrazuje zejména idi od podnikání, je vzrůstající byrokratická a administrativní zátěž v podnikání. A jsou to právě aktivní lidé, kteří státní rozpočet na příjmové straně naplňují, bez nich by se celé státní finance zhroutily jako domeček z karet. Přesto jim stát hází klacky pod nohy a byrokracie v podnikání neustále roste a díky této vzrůstající byrokracii a administrativní zátěži rostou časové i finanční náklady pro podnikatele.

Daňová administrativa je pak nejvyšším nositelem této byrokratické zátěže. Český systém daní je jedním z nejsložitějších v Evropské unii. Já jsem si všiml, když jsem sledoval, co paní ministryně veřejně říká, že tweetovala nějaké srovnání od americké společnosti Tax Foundation. Dokonce uvedla, že tato společnost ohodnotila pozitivně nízké zdanění příjmů a přehledné zdanění práce v České republice. Na tento tweet se dokonce odkazoval na sociálních sítích pan premiér. Škoda, paní ministryně, že netweetujete také odborně uznávané mezinárodní studie, které bohužel ten pozitivní obraz českého daňového systému nevidí tak pozitivně. A abychom nežili v omylech, tak zopakuji výsledky některých takových odborných studií.

Ve studii poradenské společnosti BDO a univerzit z německého Paderbornu a Mnichova tak Česko v celosvětovém srovnání obsadilo osmdesátou pátou, až 85. příčku ze 143 analyzovaných zemí. V rámci Evropské unie měly horší výsledky Itálie, Řecko a Chorvatsko. Podle jiné studie, která je mezinárodně uznávaná, studie Světové banky Doing Business na 2019, obsadila Česká republika až 40. místo v indikátoru platby daní, kde když se odkazuji na DPH, u které chci změnit parametry povinné registrace, tak podle této studie daňový poplatník musí vynaložit 102 hodin za rok na plnění svých daňových povinností, co se týká DPH. U sociálního pojištění je to třeba 75 hodin za rok, u daně z příjmů 53 hodin za rok. Dle studie PricewaterhouseCoopers byl v roce 2017 čas potřebný ke splnění daňových povinností v České republice sedmý nejvyšší v rámci evropské osmadvacítky. Celkově průměrné časové zatížení v České republice bylo vyčísleno na rovných 230 hodin, to je téměř o 58 hodin více než průměrné zatížení evropské osmadvacítky.

A proč právě navrhujeme zvýšení limitu pro dobrovolnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun? Protože registrace k DPH je výrazným skokem v administrativních povinnostech podnikatele. A to je právě ten moment, kdy překročí obrat pro povinnou registraci k DPH a ten již 15 let stále stejný na úrovni jeden milion korun. Tam v tento okamžik začíná nutnost pro toho daňového poplatníka vést daňovou evidenci plateb přijatých i vydaných od plátců a k plátcům DPH, musí vést de facto skoro nově kontrolní hlášení. Původní snahou bylo těm nejmenším nabídnout možnost podnikat bez povinnosti registrace k DPH právě kvůli tomu, aby stát ty nejmenší nezatěžoval daňovou administrativou. A za těch 15 let, když se ta hranice neposunula, došlo ke zvýšení cenových hladin, k inflaci a díky tomu ten obrat překračuje daleko více podnikatelů, než bylo původním záměrem. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid. Pan poslanec si přeje, abych zjednal pořádek klid.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Musím zdůraznit, že se nebavíme o zisku, ale bavíme se o obratu. Díky inflaci možná podnikatelé získávají více na tržbách, ale zároveň jim soustavně rostou i náklady a to vše posouvá jejich obrat na hranici jednoho milionu korun a ten jeden milion korun má dneska jinou faktickou hodnotu než před těmi 15 lety, kdy to bylo stanoveno.

A paní ministryně, představte si takového živnostníka ve stavebnictví, který má sice stále stejné množství zakázek, ale každý rok vynaloží více peněz na náklady, na materiál, benzin apod. Rostou mu výdaje a kvůli tomu musí zvýšit cenu svých služeb, takže mu rostou i příjmy. A proto ho to celé posouvá na (nad?) ten obrat jeden milion korun. Ale za těch 15 let nedošlo jen k tomu, že díky inflaci více živnostníků překonává tu hranici jeden milion, došlo také k tomu, že v rámci režimu DPH samotného došlo ke zvýšení administrativní zátěže a nákladů spojených se splněním administrativních povinností vůči státu.

Takže co vlastně pro podnikatele znamená taková registrace k DPH. Stávající znění zákona vymezuje limit obratu pro povinnou registraci na jeden milion za posledních 12 měsíců, což může vést mimochodem k paradoxním situacím, kdy podnikatel ve snaze například očistit svoji firmu od závazků či provést restrukturalizaci odprodá část firmy či sníží zásoby materiálu na skladě tak, aby získal lepší cash flow, a tím krátkodobě překročí stanovený limit. Tím okamžitě spadá do režimu DPH. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan poslanec mě znovu žádá, aby zjednal pořádek, aby se mohl soustředit na své vystoupení. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Osoba povinná k registraci se tak automaticky stává plátcem v měsíčním zdaňovacím období, a to po dobu nejméně tří let. Teprve po uplynutí této doby může požádat o přechod na čtvrtletní zdaňovací období, pokud tedy jeho obrat nepřekročí 10 milionů korun. Samozřejmě ta měsíční lhůta je daleko náročnější administrativně a nákladnější než ta než čtvrtletí.

Já vám, paní ministryně, uvedu příklad firmy, která se zabývá montáží ve stavebnictví, která překročila obrat například díky jedné jediné zakázce, protože jako subdodavatel rekonstrukce topné soustavy činžovního domu překročila do té doby obrat, který měl 700 tisíc, a díky jedné zakázce přeskočila jeden milion a znamenalo to povinnost registrovat se k DPH. Bohužel povinnou registrací DPH musela zdražit své služby, a tím paradoxně přišla do budoucna o část svých zakázek, neboť se stala v tomto případě nekonkurenceschopnou. Registrace k DPH přináší i zvýšené náklady pro firmy. Firma, která se stane plátcem, musí stejně jako neplátce vést daňovou evidenci, v případě plátce ovšem musí tuto evidenci vést pravidelně každý měsíc, což s sebou přináší ve většině případů nutnost buď zaměstnat, nebo na základě příkazní smlouvy najmout účetního či účetní firmu.

Když jsem se obrátil na účetní firmy, tak ten náklad, jenom abyste věděli, kolegyně a kolegové, pro takovou firmu, která překročí, byť o deset korun, obrat jeden milion, tak to pro ni znamená u daňové evidence zhruba za rok kolem 20 tisíc korun, vést daňovou evidenci, každou položku, každý měsíc kontrolní hlášení apod.

Rád bych podotkl, že povinná registrace s sebou... Pardon, já jsem se možná přeřekl, 20 tisíc korun za rok. Omlouvám se.

Rád bych podotkl, že povinná registrace s sebou přináší potenciální restrikce ze strany státu, vyšší četnost kontrol, vyšší nebezpečí neúmyslné chyby při podání lhůty a pokuty vyplývající z kontrolního hlášení. Protože ano, přišlo před pár lety kontrolní hlášení. Jednalo se v tomto případě o dramatické zvýšení administrativní zátěže pro plátce DPH. Protože kontrolní hlášení nepřišlo jen jako pomůcka pro stát, ale jako nástroj kontroly se šibeničními lhůtami a pokutami, které provázejí nesplnění kontrolního hlášení. A to vše zapadá do koncertu, které tady Ministerstvo financí pod vedením hnutí ANO dlouhodobě vytváří. Z podnikatelů chce dělat de facto takové úřednické roboty, kde jakýkoliv úkrok vedle je ihned trestán. Vytváří se zde těmito kroky atmosféra netolerance vůči drobným administrativním pochybením.

Podívejme se třeba na lhůty kontrolního hlášení. Dvacet pět dnů po skončení kalendářního měsíce pro právnickou osobu a ve lhůtě pro podání daňového přiznání pro fyzickou osobu. A lhůtu nelze nijak prodloužit. A teď to začne. Pět dnů. Pouhých pět dnů na následné kontrolní hlášení, zjistí-li plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje. Pět dnů. Pouhých pět dnů na podání náhradního kontrolního hlášení vyzve-li daňového poplatníka finanční úřad. Pět dnů. Pouhých pět dnů na podání... na změnu nebo doplnění, popřípadě potvrzení údajů na základní výzvy finančního úřadu. A pět pracovních dnů, pouhých pět dnů - teď si nepředstavujte velkou firmu, co to pro ni znamená, veliký holding s velikým účetním oddělením, tam to takový problém sice není, ale představte si malého živnostníka třeba právě ve stavebnictví, který o něco málo překročí limit jeden milion korun. Představte si, že funguje sám na sebe a má jedinou externí účetní, kde není zastupitelnost. A představte si, že takovému živnostníkovi dojde výzva finančního úřadu, že do pěti pracovních dnů má potvrdit či opravit údaje v kontrolním hlášení. A teď si představte, že ten živnostník je nemocný a účetní má na dovolené, nebo jsou oba na dovolené, nebo jsou oba nemocní. Nepřijde vám ta lhůta pěti dnů pro ty nejmenší opravdu šibeniční?

Já o tom mluvím záměrně, protože vás chci tímto zároveň požádat o podporu svého dalšího pozměňovacího návrhu, kterým navrhuji změnit tuto krátkou lhůtu pěti dnů, pěti pracovních dnů, na patnáct pracovních dnů. Škoda na straně státu by se žádná nestala. Stát by vybral své daně. Jenom bychom tím mnohým živnostníkům pomohli od zbytečných, mnohdy stresových situací a vytvořili tím trochu přátelštější podnikatelské prostředí.

Tvořit přátelské podnikatelské prostředí v naší zemi bychom potřebovali, protože zatím se tvořilo poslední roky spíše nepřátelské, netoleranční podnikatelské prostředí, a zvyšovala se přísnost státní moci. A je to vidět a dokládají to pokuty, které jsou ohledně kontrolního hlášení, kterými stát říká: Milý podnikateli, sám sis vzpomněl a bez výzvy jsi dodatečně podal kontrolní hlášení? Pokuta tisíc korun podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty. To jsme ale na tebe hodní, je to jenom tisíc korun. Zapomněl jsi, museli jsme tě vyzvat? Pokuta 10 tisíc korun podle § 101h odst. 1 písm. b). Nepodal jsi na základě výzvy ke změně doplnění či potvrzení údajů, tedy když máš těch pět dnů - pokuta 30 tisíc podle § 101 h odst. 1 písm. c) zákona. Nepodal jsi kontrolní hlášení v náhradní lhůtě? Pokuta 50 tisíc podle § 101h odst. 1 písm. d). Sice jsi podal kontrolní hlášení, ale neopravil jsi či nezměnil údaje, u kterých máme pochybnosti? Pokuta do 50 tisíc korun podle § 101h odst. 2. A to jsme ještě taková milá a přátelská Finanční správa. Nedej bože, abychom se špatně vyspali a nezačali si o tobě, milý podnikateli, myslet, že tím maříš správu daní. To by byla pokuta do 500 tisíc korun. Do půl milionu podle § 101h odst. 3.

Takovouto atmosféru v podnikatelském prostředí jste vytvořili. Když jsem osobně navrhoval snížení některých těchto pokut v minulých daňových balíčcích i při projednávání EET, tak jste moje návrhy přednedávnem odmítli. Já jsem vám chtěl tímto ukázat, dámy a pánové, do čeho vlastně padají živnostníci, překročí-li obrat pro povinnou registraci DPH.

A jak už jsem vám říkal, kvůli inflaci je jich stále více a více. Dle údajů z registru daňových subjektů Finanční správy narostl jejich počet od toho roku 2004 z důvodu dosažení obratu 1 milion ze 42 971 na 115 673. Jde o více než 2,5násobný nárůst počtu takových daňových subjektů zdůvodňovaný výší obratů za dobu platnosti současné výše jeho limitu.

To jsou důvody, některé, kvůli kterým navrhujeme zvednout tu mezní hranici, limit pro povinnou registraci k DPH, na 2 miliony. Cílem našeho pozměňovacího návrhu je snížit byrokracii, jež znesnadňuje podnikání v ČR, a také tím cílem je snížit náklady podnikatelů. Pomůžeme tím podnikatelům nejen uspořit jejich vlastní peníze, které musí platit např. svým účetním. Ušetříme jim nervy spojené s extrémně krátkými lhůtami a brutálními pokutami vyplývající z povinnosti týkající se kontrolního hlášení. A zejména tím uspoříme jejich čas a nervy.

Domníváme se, že přijetím tohoto pozměňovacího návrhu může vláda dostát vlastním proklamacím v programovém prohlášení, když slibuje - cituji - že "vláda podnikne další kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele". A já musím říci, že mě možná mrzí, že se Ministerstvo financí k našim návrhům vždycky staví více formálně a nediskutuje více o věcné stránce věci, ale diskutuje spíše o nějakých legislativních a formálních překážkách jako třeba v tomto případě, kdy argumentovala Evropskou unií. Já tady musím zdůraznit, že zvýšení toho limitu pro DPH je v souladu s cíli EU pro malé podniky, jak uvádí i sdělení Komise Zelenou malým a středním podnikům, ve kterých vyzývá členské státy, aby při tvorbě právních předpisů zohlednily specifické podmínky malých a středních podniků a zjednodušily díky tomu stávající regulační prostředí.

Navzdory tomu Ministerstvo financí trvá na nesouhlasu s tímto naším pozměňovacím návrhem. Je to pro mě, musím říct, velmi překvapivé, protože na jednu stranu trvá ministerstvo na zachování hranice 1 milion korun, a tím chce, aby v režimu DPH bylo co nejvíce podnikatelů. Na druhou stranu dělá problémy a komplikuje život těm podnikatelům, kteří se chtějí stát dobrovolně plátci DPH. A my máme zprávy od mnoha podnikatelů, z mnoha oborů podnikání z různých míst republiky, že dobrovolnou registraci Finanční správa značně komplikuje a blokuje. Klade naprosto mnohdy nesmyslné požadavky na žadatele a hází jim klacky pod nohy.

Ještě před pár lety šlo v podstatě o formální žádost a formální schválení, poslední dobou se situace velmi změnila. Finanční úřady totiž důsledně požadují doložit existující ekonomickou činnost a další podrobné informace nad rámec povinných registračních údajů. Mnohdy požadují finanční úřady nad rámec tohoto komunikaci toho žadatele s jeho obchodními partnery. Kromě toho máme zprávy o tom, že požadavky nejsou standardizované, a v praxi tak každý finanční úřad požaduje něco jiného. Podnikatel nemá přílišnou možnost, jak se tomuto postupu bránit. Celý proces registrace pro dobrovolnou registraci k DPH je koncipován tak, že z podnikatele udělá nejdřív potenciálního zločince, až následně po jeho zdlouhavém dokazování, že jeho záměr je skutečně čistý a že chce podnikat v souladu se zákony, ho očistí. Stane se tak mnohdy, že finanční úřad si něco vyžádá, podnikatel to splní, přičemž si potom finanční úřad vzpomene, že by si měl vyžádat ještě další a další dokumenty.

Komplikuje, paní ministryně, také to, že poplatníci nerozumějí tomu, proč po nich finanční úřad detailní informace vyžaduje. Finanční úřady totiž nevysvětlují, jen požadují, a tak poplatníci nevědí, k čemu požadované informace jsou a jak s nimi bude Finanční správa nakládat. Na tom vidíte, že je to velmi nerozumný přístup.

Nerozumím Ministerstvu financí, pokud tedy chce, aby bylo co nejvíce podnikatelů registrováno v DPH, tak proč komplikuje život těm, kteří se chtějí stát dobrovolnými plátci DPH. Pokud nechce, tak proč blokuje zvýšení registrace, resp. zvýšení toho limitu? My se touto otázkou budeme zabývat na podvýboru pro podnikatelské prostředí příští týden, právě tou dobrovolnou registrací. To jen pro vaši informaci.

Ministerstvo financí uvádí pro svůj nesouhlas dva důvody. Já už jsem částečně rozebral první minule, nicméně základní kontury vám řeknu, protože mě velmi mrzí, že hlavní argument Ministerstva financí je nesouhlas z důvodu legislativy Evropské unie a společné evropské regulace, protože z mého pohledu je tento argument čistý alibismus. Ve skutečnosti je reálná šance na vyjednávání jiné hranice, než má dnes Česká republika. Existuje několik precedentů. Já jsem tady dával minule příklad Slovenska. Nebudu už číst jednotlivé odkazy na paragrafy a podobně, ale chci vám říci, že v rozhodnutích Evropské rady se ukazuje návod pro ostatní státy, jak postupovat, a je z nich patrná možnost pro členské státy vyjednat hranici pro registraci DPH až do výše 100 tisíc. Náš návrh na 2 miliony se do toho bohatě vejde.

Stejně tak jsme navrhli o půl roku posunout účinnost, aby mělo Ministerstvo financí dostatek času na zpracování a zaslání a vyjednání žádosti v evropských orgánech. Proces schválení Slovenska trval pět měsíců, takže lhůta půl roku posunutí účinnosti je z našeho pohledu dostatečná.

Musím zdůraznit, já už jsem to tady říkal, že sama Evropská unie považuje uplatnění zvýšené prahové hodnoty pro osvobození od DPH za vhodné opatření ke zjednodušení systému DPH pro malé podniky z toho důvodu, že osvobozením těchto podniků od mnoha povinností spojených s DPH v rámci běžného režimu by došlo k výraznému snížení zátěže pro podniky způsobilé pro tento režim. Proto bychom se měli věcně bavit o tomto návrhu a měly by zde zaznít relevantní argumenty pro jeho odmítnutí ze strany Ministerstva financí.

O tom, že tento návrh má mnoho pozitiv, není pochyb. Jak už jsem zde řekl minule, na argumentech Ministerstva financí se ukazuje, že ten kdo chce, hledá způsoby a ten, kdo nechce, hledá důvody. Z mého pohledu je to totiž jenom otázka naší vůle, naší chuti a našich vyjednávacích schopností, resp. vyjednávacích schopností našich reprezentantů. Mě mrzí, paní ministryně, že Ministerstvo financí tu chuť a vůli neukázalo. Já bych velmi rád skutečně slyšel relevantní argumenty, proč to vlastně Ministerstvo financí nechce.

Zůstává argument druhý, kterým Ministerstvo financí argumentuje, a to je dopad do státního rozpočtu. A ten není vysoký. V porovnání s vysokým pozitivním dopadem do podnikatelského prostředí argument dopadu do státního rozpočtu nemůže obstát.

Já už zde nebudu popisovat jako minule způsoby výpočtu, ale propočty naše a propočty Ministerstva financí se protínají někde v rozsahu konzervativních 3,5 až 5 mld. přímo do státního rozpočtu. Říkám, je to konzervativní u té horní výše. Ve skutečnosti by to totiž bylo, dámy a pánové, ještě méně, protože mnozí ze stávajících plátců by zůstali dobrovolně v režimu plátcovství DPH, když už takto mají nastavený svůj byznys, své podnikání. Náš návrh míří spíše na ty živnostníky, kteří se přibližují hranici 1 mil. korun a kvůli inflaci ji brzy překonají, takže dopad do státního rozpočtu může být i menší než uvedené miliardy. Každopádně je to ve výši jednotek miliard korun, což se pohybujeme někde na úrovni 0,2 % až 0,3 % z celkových příjmů státního rozpočtu.

Meziročně se mají zvednout příjmy státního rozpočtu o 113 miliard. Kdybych nepočítal - abych byl férový - příjmy z evropských fondů, tak je to někde na hranici 95 miliard, což je mnohonásobně více než přímý dopad našeho návrhu do státního rozpočtu. Proč říkám přímý? Opomíjejí se totiž ze strany Ministerstva financí celkové fiskální efekty do ekonomiky a multiplikační efekty a sekundární pozitivní dopady na příjmy státního rozpočtu. Toto je typický příklad. Ty peníze z ekonomiky přece nikam nezmizí, naopak je podnikatelé použijí v soukromé spotřebě, v soukromých investicích na rozvoj svého podnikání. A dá se předpokládat, že ve střednědobém horizontu se tyto prostředky vrátí do státního rozpočtu v jiných daních a jiných platbách, protože podnikatelé si nezašijí doma ty peníze do polštářů, ale budou více nakupovat a investovat. Já počítám, že ve střednědobém horizontu se dá konzervativně odhadnout návrat plné jedné třetiny z těchto peněz na ostatních daních.

Poměřte si tedy cenu, dámy a pánové, kterou to krátkodobě bude stát státní rozpočet, s pozitivním efektem na snížení byrokracie, rozvoj podnikání, rozvoj soukromé spotřeby a investic a u mnohých stabilnější základ jejich podnikání. Pomůže to těm nejmenším podnikatelům a pomůže to celkově celé ekonomice.

Náš návrh na zvýšení limitu pro dobrovolnou registraci DPH od 1 na 2 miliony korun jednoznačně vede ke snižování byrokracie a s ní spojených nákladů na podnikání, a zdůrazňuji, že za velmi nízkou cenu pro veřejné finance. Máme společně možnost naplnit jednu z priorit vlády, kterou se vlastně zaštiťují všechny strany ve Sněmovně. Proto vás žádám o podporu tohoto návrhu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci za jeho vystoupení. Máme před sebou dvě faktické poznámky, a to nejdříve pana poslance Jiřího Bláhy a poté Tomáše Kohoutka. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Bláhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já musím reagovat na jednu věc. My se tady bavíme o milionu korun obratu podnikatele nebo živnostníka, ale musíme si uvědomit, že to je nějakých 83 tisíc měsíčně a hlavně 6 944 korun denně. Když se nad touto částkou zamyslíte, tak dojdete k tomu, že na tento obrat potřebujeme minimum faktur, minimum toho, co musíte doložit finančnímu úřadu. Určitě můžu souhlasit s panem poslancem, že musíme snižovat byrokracii, protože byrokracie je pro podnikatele šílená, hlavně pro ty malé, ale v ten okamžik se pojďme zaměřit na věci kolem bezpečnosti práce, životního prostředí, požární ochrany, politiky zaměstnanosti, revizí, dotací, ale třeba jedna z věcí, která zabere daleko více než řešení faktur, je kniha jízd. Tu musíte udělat každý den. To znamená, že jestliže podnikatel někam jede, jede za svým byznysem, tak musí napsat každý kilometr, který udělal, co tam dělal, proč tam byl, protože když mu přijde kontrola, může se ptát "proč jste jel do Přerova, když jste z Liberce?". V okamžiku, kdy to nejste schopen doložit, tak vám to takhle vyškrtnou a čau. Takže pro mne daleko složitější záležitost než to, jestli musím dělat kontrolní hlášení nebo nemusím dělat kontrolní hlášení, je to, že musím evidovat nějakou knihu jízd, protože opravdu při obratu 1 milion je těch faktur a věcí kolem zaúčtování obrovsky málo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času panu kolegovi Bláhovi. Vyvolal samozřejmě ještě také faktickou poznámku kolegy Munzara a Stanjury. Nyní pan kolega Kohoutek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Dobré dopoledne, vážená paní ministryně, vážení kolegové, kolegyně. Dnes je 25. října. Všichni podnikatelé vědí, co to znamená - datum podání kontrolního hlášení a datum podání daňového přiznání, tedy kontrolního hlášení. Teď nevidím pana Munzara, ano, je tu.

Prostřednictvím pana předsedajícího pane Munzare, víte, co to je? Víte všichni co to je? (Ukazuje.) To je moje kontrolní hlášení za čtvrtletí. A pane Munzare prostřednictvím pana předsedajícího, dělám trošku větší obraty než 80 tisíc měsíčně. Takže přestaňte s tou demagogií, že kontrolní hlášení je nějaká obrovská zátěž pro běžné podnikatele nebo živnostníky.

Každý plátce DPH, předpokládám, že má účetního, a každý účetní zvládne v rámci svého softwarového programu udělat kontrolní hlášení v souvislosti s tím, že pro toho podnikatele chystá daňové přiznání k daním z DPH. Takže podle mého názoru kontrolní hlášení je věc, která naprosto funguje, a myslím si, že opravdu není takový problém pro ty běžné a malé podnikatele to kontrolní hlášení udělat. Nehledě k tomu, jak říkal kolega Bláha, pokud je pro vás malý, drobný podnikatel ten, který má milion korun obrat ročně, je to cca 80 až 90 tisíc měsíčně. To kontrolní hlášení se dělá u plateb přesahujících 10 tisíc. Kolik ten podnikatel těch plateb za kvartál udělá? Jsou to jednotky kusů. Takže opravdu kontrolní hlášení vážně není skutečně takový problém. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kohoutkovi a nyní pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Vojtěcha Munzara, poté kolega Stanjura a Kobza. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Mě překvapuje - já jsem tady poměřoval režimy, když někdo není plátcem DPH a jak mu naroste administrativa. A naroste mu, to mi nevymluvíte, to nevymluvíte ani těm podnikatelům, že kdo spadne do režimu DPH, tak že mu naroste daňová administrativa bez ohledu na to, pane kolego, že chápu, že pro vás to možná není takový problém, ale pro nějakého živnostníka, který funguje ve stavebnictví, je neustále v terénu, není zase zvyklý tak papírovat jako třeba někdo v kanceláři, tak pro něj to skutečně problém být může. A kvůli těmto lidem jsem o tom mluvil, protože se bavíme - vy tady vyjmenováváte částky - ale bavíme se o obratu, nebavíme se o zisku. Tak abychom mluvili správně, bavíme se o obratu. A skutečně pro ty lidi tím, jak jim rostou náklady na nákup materiálu, tím, jak musí zvyšovat ceny, aby náklady na nákup materiálu, na dopravu apod., že je musí zvyšovat, tak tím jim automaticky roste obrat a tím automaticky spadají do toho režimu DPH. A jestli tedy váš návrh nebo váš postoj je, aby co nejvíce podnikatelů bylo v režimu DPH, tak prosím, pak ať to tedy paní ministryně financí a Ministerstvo financí řekne ve svých poznámkách na rovinu a neschovává se v těch argumentech za Evropskou unii. Ale pojďme se bavit skutečně věcně.

Děkuji za tu poznámku, já na to mám jiný názor než vy. Já se domnívám, že skutečně ty nejmenší bychom nemuseli nutit, aby byli v režimu DPH, a měli bychom tuto hranici posunout. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, taktéž s faktickou poznámkou. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, já budu reagovat na dvě vystoupení, která zazněla. Nejdřív pan poslanec Bláha. Tak když se bavíme o drobných podnikatelích, tak oni přece, pokud mají maximálně tři vozidla - mluvíme o malých, maximálně tři - a rozhodnou se uplatit výdajový paušál na to osobní vozidlo, to jistě znáte, tak nemusí vést žádnou knihu jízd. Drobný podnikatel, který má patnáct aut na podnikání, mi zas úplně drobný nepřipadá. Ale já souhlasím s tím, navrhněte - už máte šest let Ministerstvo financí - navrhněte zrušit tuto pitomou povinnost a my to určitě podpoříme. Naprosto souhlasím.

Pan poslanec z hnutí ANO - teď se omlouvám, vypadlo mi jméno - říká... Kohoutek, ne že bych ho neznal, ale teď jsem si nebyl jistý, kdo vystupoval. Tak říká: Co to je za argument, že ti drobní mají administrativu? Já jsem mnohem větší a nemám s tím problém. No tak tím jste ale popřel, že jste drobný podnikatel. A že ta administrativa navíc to je. Pokud náhodou něco exportujete, tak se podívejte, co ještě musíte vyplňovat po jednotlivých odběratelích. Například jenom na Slovensku, já žiju blízko Slovenské republiky, mnozí naši drobní podnikatelé poskytují služby nebo zboží na území Polska a podle jednotlivého IČO to musí počítat a uvádět, že vyvezli za 1 120 korun pro IČO XY na Slovensku a za 1 300 korun pro jiné IČO.

Když mluvíme o té hranici 10 tisíc, je to včetně daně úplně nelogické, protože většinou dáváte základ a (nesrozumitelné) 10 tisíc. Navíc to není fixováno zákonem, jenom vyhláškou Ministerstva financí. Kdybychom chtěli pomoci drobným podnikatelům, tak tu částku zvedneme třeba na 50 tisíc bez daně. Neříkejte mi, že karuselové podvody se dělají u drobných podnikatelů s fakturami 10 tisíc včetně DPH. Tak se bavme o tom reálném dopadu na malé podnikatele. Přesvědčete ministryni financí, ať zvedne svou vyhláškou povinný limit, a pak budete mít pravdu, že těch faktur bude velmi málo nebo možná žádná u těch malých a drobných podnikatelů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, už skončil čas k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Kobzy, poté Jiří Bláha. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezké dobré ráno. Tady všichni mluví o drobných podnikatelích, tak mi dovolte, abych jako drobný podnikatel k tomu řekl taky svoje.

Fakt je, že kontrolní hlášení pro malé firmy skutečně představuje velkou zátěž. Fakt je, že se nám stalo, že kolegyně napsala něco do špatné kolonky a dostali jsme pokutu ve výši měsíčního obratu. A v podstatě všichni ti, kteří se tady zastřešují drobnými podnikateli, tak já pochybuji, že dobře vědí, co to znamená být drobný podnikatel. To znamená, že musíte být renezanční člověk, musíte ovládat úplně všechno, musíte ovládat řemeslo, musíte ovládat marketing, musíte ovládat požární předpisy, stavební předpisy, dopravní předpisy, musíte ovládat veškeré účetnictví, neustále sledovat nové vyhlášky, které na vás chrlí Finanční správa, Ministerstvo financí atd. A všechno to musíte udělat v nejmenším možném týmu, protože jako drobný podnikatel to děláte ve dvou, ve třech, ve čtyřech lidech.

Takže prosím vás pěkně, já bych apeloval na vás, abyste se skutečně, když už budete mluvit o drobném podnikání, zamysleli nad tím, co to doopravdy znamená. A musím říct, že veškeré kroky, které zatím byly učiněny, rozhodně nesměřovaly k tomu, aby se drobným podnikatelům žilo lépe, právě naopak, aby pokud možno tito podnikatelé to zavřeli a šli na pracák na podporu. Protože opravdová podpora drobného podnikání by byla, že se udělá paušální daň pro drobné podnikatele v rozumné výši, ne 7 tisíc za měsíc, nebo kolik jsem viděl ten návrh, ale já nevím, 10, 20 tisíc za rok, a tím by měla ta administrativa skončit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, i vám skončil čas k faktické poznámce, pane poslanče. (Poslanec Kobza: Děkuji za upozornění, pane předsedající, děkuji vám.) Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Bláhy a snad budeme pokračovat vystoupením kolegy Ferjenčíka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, ještě musím jednou reagovat, protože tady mluvíme o věcech, které jsou zásadní. Jestliže jsem malý podnikatel, tak si pište, že z 99 %, pokud chci zachovat hranici jeden milion, tak nenakupuji přes sebe v žádném případě žádný materiál. Všichni tihle drobní podnikatelé to dělají: nakup si materiál, já ti to udělám, protože v ten okamžik by se do milionu nevešli. Vezměte si jenom - myslíte, že nějaký podnikatel bude podnikat proto, aby měl méně než v normálním zaměstnání? V normálním zaměstnání je dneska běžný plat 25 tisíc čistého, což je nějakých 50 tisíc hrubého. To už jsme na úrovni obratu toho podnikatele za měsíc, který udělá do jednoho milionu. Takže žádný podnikatel nemá problémy s tím, že se zdraží materiál, že by se mu zvedlo, že přechází z jedné hranice do druhé, protože on to dělá jednoznačně - nakup si materiál, já ti řeknu kde a já ti tu práci udělám. Takhle to funguje v tom byznysu do jednoho milionu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Než budeme pokračovat vystoupením pana poslance Ferjenčíka, přečtu ještě omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se od 9.00 do 9.30 z důvodu návštěvy lékaře Markéta Adamová. Dále omluva pana poslance Vlastimila Válka od 10.30 do 14 hodin z pracovních důvodů a Dominik Feri se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní pan poslanec Ferjenčík, připraví se kolega Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Velký hluk v sále.)

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se nejprve stručně vyjádřím k té debatě o malém podnikání, která tu proběhla v rámci faktických poznámek. Tam bych rád poznamenal, že bych si přál, aby podnikatelé, kteří nemají žádné zaměstnance, nepotřebovali účetního. Já si myslím, že to by měla být snaha naší daňové správy, našeho státu, aby skutečně člověk, který nemá zaměstnance, nepotřeboval účetního, a to i v případě, že je plátcem DPH. Takže ten argument pana Kohoutka já beru, že on to vnímá tak, že všichni mají účetního, takže je to nezatěžuje, ale já s tím nesouhlasím. Já si myslím, že by stát měl umožnit podnikat i bez účetního.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane poslanče, přeruším a požádám sněmovnu o klid! Pokud diskutujete jiné věci, než je tisk 509, prosím v předsálí. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji, pane předsedající. Takže to je jedna věc. Druhá věc je, že velmi podporuji ten návrh kolegy Munzara na zvýšení limitu. Obecně jsou problém pevné částky v zákonech, které pak s inflací ztrácejí na významu, takže prostě tady máme milion, který už má dneska váhu třeba 700 tisíc z doby, kdy byl zaveden, a patnáct let kontinuálně klesá prostor nejmenších podnikatelů na to rozumně se živit a zůstat v nebyrokratickém režimu bez DPH. Myslím si, že opět to zvýšit je velmi rozumné. Věřím, že by se nám to v Evropské unii povedlo vyjednat, pokud by se o to vláda skutečně snažila. Tolik tedy k této debatě.

A nyní obecněji ke sněmovnímu tisku 509. Já se nechystám tady zdržovat, ale vzhledem k tomu, že občané sledují tohle projednávání, tak jenom stručně shrnu stanovisko Pirátů k tomuto návrhu. Piráti mají za to, že zdanění práce v České republice je extrémně vysoké, a pokud tedy vláda zvyšuje daně, primárně spotřební daně, s čímž bychom a priori neměli problém, pokud jde o cigarety a alkohol, tak by měla využít tuto příležitost, kdy se jednorázově zvyšují příjmy státního rozpočtu, k tomu, aby zase zdanění práce snížila. Prostě nechte lidem ty daně, co teď vyberete. Ostatně ono to ani nedává smysl, když Ministerstvo zdravotnictví argumentuje tím, že jde přece o to zdraví, o to, odradit lidi od toho, aby si kupovali ten tvrdý alkohol atd., tak v takovém případě je přece logické umožnit lidem koupit si ty produkty nezatížené spotřební daní právě tím, že jim snížíme zdanění práce.

My jsme navrhli dvě varianty. Zvýšení slevy na poplatníka o 5 tisíc korun a zvýšení slevy na poplatníka o 2 tisíce korun. To si myslím, že oba ty návrhy jsou velmi konstruktivní. Je to i návrh, který by se mohl líbit sociální demokracii a KSČM, protože procentuálně nejvíc z něj profitují ti nejméně příjmoví zaměstnanci. A právě zvýšení slevy na poplatníka vlastně má úplně stejnou logiku, jako zvyšování spotřebních daní. Význam té slevy v čase kvůli inflaci klesá, tak ji pojďme zvýšit. Když to platí u spotřební daně, proč to neplatí u základní slevy na poplatníka? Bohužel hnutí ANO si chce prostě ty peníze nechat do státního rozpočtu a lidem z toho nic nevrátit, přestože výběr daně z příjmu fyzických osob roste každoročně o desítky miliard korun.

Proto se soustředím na věcné problémy jednotlivých částí návrhu.

Ten asi nejvíc do očí bijící je způsob zdanění rezerv pojišťoven, kde se vláda chystá zdanit i pojišťovny, i rezervy pojišťoven, které pojišťovnám nařizuje držet Česká národní banka. Mně prostě přijde absurdní, aby Česká národní banka donutila pojišťovny držet rezervy na určité výši, v rámci Evropské unie je tam dokonce nějaké minimum, které ale České národní bance nestačí, a aby následně přišlo Ministerstvo financí a řeklo: ty rezervy jsou přece moc velké, to vám musíme zdanit. Ta logika mi přijde úplně na hlavu postavená.

Kolegové z ANO často argumentují tím, že pojišťovny jsou úplný unikát v tom, že nikdo jiný nemá technické rezervy zdaněné tímto způsobem, nebo resp. nezdaněné, nicméně přece je potřeba říct, že pojišťovny jsou unikátní tím způsobem podnikání. Ony přece právě pracují s rizikem a ty rezervy jsou právě na ty pojistné události. Takže srovnávat to s fabrikami, jak dělá s oblibou kolega Juříček prostřednictvím pana předsedajícího, považuji za velmi nešťastné. To je tedy jeden velký problém.

Velký problém máme s tím, jak je uchopeno zdanění hazardu, kde se zvyšuje všechno kromě toho nejškodlivějšího typu hazardu. To znamená, výherní automaty vláda nechává, všechno ostatní zvyšuje, nám to zase přijde na hlavu postavené.

Nesouhlasíme se zvýšením poplatků za vklad do katastru nemovitostí, nesouhlasíme se zdražením vytápění v bytech, v bytových domech, pokud máte plynovou kotelnu v rámci esvéjéčka. To už je avizováno, že se změní, aspoň nějaký posun strany směrem.

Věříme, že projdou naše pozměňovací návrhy, které zlepší podmínky hráčů pokeru, aby mohli hrát poker za stejných podmínek jako jiní občané Evropské unie, i pro domácí vaření piva. To jsou spíš takové drobnosti.

Vzhledem k tomu, že vláda se nechystá naše návrhy na snížení zdanění práce podpořit, tak rozhodně nepodpoříme zákon jako celek. Tolik tedy za Piráty k tomuto návrhu.

My asi všichni v sále víme, že dneska se ten tisk nestihne projednat, a současně bohužel tento tisk blokuje projednání zásadní normy - zvýšení rodičovského příspěvku. Protože se to dneska určitě nestihne, navrhuji přerušit tuto schůzi do ukončení 35. schůze, a abychom se vrátili do řádné schůze a mohli se dostat ke zvýšení rodičovského příspěvku. Apeluji především na kolegy na levici, aby tento návrh podpořili, protože si myslím, že je zbytečné, abychom tady tři hodiny strávili tím, že kolegové zprava budou říkat racionální argumenty proti tomuto tisku a my vůbec nic nestihneme. Myslím, že by bylo dobré odbavit rodičovskou, na které je shoda v rámci celé Sněmovny, a pak se můžeme vrátit k daňovému balíčku, který je ostatně i na programu té řádné schůze.

Takže prosím o podporu tohoto návrhu. Prosím o podporu předvídatelnosti zákonů pro rodiče na rodičovské dovolené a ty, co se na ni chystají, a především apeluji na kolegy na levici, aby nevázali tyto dva tisky k sobě. Ten základní argument je - zdanění práce přinese příští rok cca 20 miliard korun rozpočtu navíc. Když se ho nechystáte snížit, tak z něj aspoň zaplaťte ten rodičák a nemusíte kvůli tomu zvyšovat daně. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl kolega Ferjenčík se stanoviskem klubu Pirátů. Přednesl procedurální návrh na přerušení projednávání této schůze. Beru to tak, že vystupujete v zastoupení předsedy poslaneckého klubu podle jednacího řádu. Ano? (Ano.) Ač to tady nemám písemně, tak vám důvěřuji.

Odhlásil jsem vás, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O návrhu na přerušení této schůze, jestli jsem vám dobře rozuměl, do projednání tohoto bodu na 35. schůzi. Ano? (Odpověď mimo mikrofon.) Do ukončení 35. schůze. Dobře.

O tom rozhodneme v hlasování číslo 3, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 3 ze 160 přítomných bylo pro 73, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme pokračovat, a to faktickou poznámkou pana ministra Zaorálka. Ale toho nevidím, tak jeho přihláška propadá. Pokračujeme ve vystoupení přihlášeným poslancem Janem Skopečkem. Máte slovo, pane poslanče. Opět, než začnete hovořit, požádám o klid, a případné debaty o jiném tématu, než je tisk 509, zásadně v předsálí. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nechám ještě kolegy, kteří přišli jenom na hlasování, odejít. Jsem benevolence sama, i nepřítomnost paní ministryně využiji k tomu, abych -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, pane poslanče. Já jsem vzhledem k tomu, že nebyla žádná hygienická přestávka a paní ministryně tady je od začátku, tak jsem jí na její žádost vyhověl. Myslím si, že to je solidní. Myslím, že není povinnost úplně, aby tady byla, ale jsou tady jiní ministři, její přítomnost tady byla trvalá.

 

Poslanec Jan Skopeček: Určitě ano, já to také nijak nezpochybňuji a říkám dopředu, že jsem benevolence sama. A když nás kolegové obviňují z obstrukce, tak kdybych ji měl využít, tak v tuto chvíli nejednáme a čekáme na paní ministryni. Ale protože, jak říkám, jsem benevolence sama, tak mi to nevadí a respektuji to a rád vystoupím, i když to paní ministryně neuslyší. Koneckonců třeba bude příležitost jí to zopakovat někdy, až tady u hlasovacího stolku sedět bude.

Děkuji za slovo. Já bych také řekl rád svůj názor jednak na samotný balíček, ale i na pozměňující návrhy, které podávám. Nicméně musím začít tím, že se ohradím proti rétorice, že bychom dělali obstrukci. My tady - pane předsedající, můžu přece jenom poprosit, mluví se mi složitě, je tady hluk.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak ještě jednou!

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně, už je to lepší.

Chtěl bych se ohradit proto tomu, že bychom tu jako ODS dělali jakoukoliv obstrukci. Jestli dobře počítám, tak od dnešního rána mluvíme o daňovém balíčku cca dvě hodiny. Při předchozím projednávání to bylo 70 minut, a už jsme obviňováni vládní koalicí, že tu obstruujeme, přičemž řada našich vlastních opozičních návrhů, které jsme v Poslanecké sněmovně podali, tu leží i více než rok, aniž by se dostala na projednávání této schůze. A jsou to samozřejmě věci, které jsou pro občany České republiky důležité, protože jsou to návrhy, které mají snižovat daně, zjednodušovat daňový systém a díky vládní koalici, která obstruuje opoziční návrhy, jsme se k tomu ještě nedostali. A ve chvíli, kdy tu máme daňový balíček, na který paní ministryně velmi spěchá, tak už po několika hodinách a desítkách minut argumentace je opozice obviňována z obstrukcí.

Já se proti tomu velmi ohrazuji. Důvod, proč tuto rétoriku používáte, je jasný. Chcete zastínit a chcete přebít neschopnost a nekoncepčnost paní ministryně Schillerové a jejího Ministerstva financí. Protože jak jinak můžeme hodnotit stav, kdy jsme před pár dny schválili základní čísla, základní bilanci státního rozpočtu České republiky na rok 2020, jednoho z nejdůležitějších zákonů vůbec, který počítá s příjmy, které mají plynout i z daní, které paní ministryně navrhuje navýšit v tomto balíčku, který projednáváme pár dní poté, co už jsme ten rozpočet schválili?

Myslím si, že to není dobrá zpráva o kvalitě práce paní ministryně financí a Ministerstva financí celého. Myslím si, že přece správný, odpovědný, kompetentní ministr financí by nejdříve v dostatečném časovém prostoru přišel s legislativou, kterou potřebuje pro to, aby mohl věrohodně, odpovědně, věrně sestavit státní rozpočet. Přišla by paní ministryně s tímto balíčkem včas, tak aby tu mohl být podroben standardní demokratické parlamentní diskusi. Tak aby mohl být projednán, tak aby mohly být zváženy všechny pozměňující návrhy, které jsou k tomuto zákonu podány. Vypořádali bychom se s nimi tady v normálním časovém horizontu a následně by paní ministryně věděla, s jakými dodatečnými daňovými příjmy může ve státním rozpočtu počítat, s jakými nemůže, a podle toho by připravila státní rozpočet.

My jsme v situaci opačné. Paní ministryně sestaví rozpočet na základě virtuálních čísel, neschválené legislativy, připraví sem a přednese rozpočet, který zkrátka neodpovídá realitě, a poté se snaží narychlo a velmi kvapně schválit doplňující legislativu, která je nutná k tomu, aby ten rozpočet alespoň vyšel v základních elementárních číslech. Jestli toto není ukázka neschopnosti a nekoncepčnosti ministryně financí, tak já už nevím co. Myslím, že státní rozpočet je významný zákon, že má být projednán tak, jak byl napsán, tak má i skončit, a ne že se bude na poslední chvíli schvalovat legislativa, ze které už státní rozpočet schválený vychází. Mluvili jsme tady dlouze a diskutovali rozpočet. Já jsem ho označil díky schodku a díky jeho špatné struktuře za zmetek. Ale to, co se děje u daňového balíčku, to je zkrátka šlendrián. Je šlendrián to, že pár dní poté, co schválíme rozpočet, schvalujeme daně, daňovou legislativu a zvýšené daně, které mají tento již schválený rozpočet naplnit.

Co se týče opozice, já myslím, že je naše svaté právo proti tomuto balíčku tady vystupovat hodiny, protože já a mí kolegové v pravé části politického spektra jsme byli zvoleni voliči, kteří nechtějí vysoké daně, kteří nechtějí složitý daňový systém. To, že vás volili voliči, kteří si nechají vytahávat ze svých kapes další a další daně, to je vaše svaté právo jim vyjít vstříc, dále jim daně zvyšovat, dále jim komplikovat daňový systém. Ale my máme voliče jiné. My máme voliče, kteří si myslí, že daně už jsou na rekordní úrovni a že se dál zvyšovat nemají. My máme voliče, kteří nás volí proto, abychom daňový systém zjednodušovali a daně snižovali. A tyto voliče my nebudeme hájit pět minut, že bychom tu předvedli nějaké formální rétorické cvičení u pultíku, ale my naše voliče a jejich peníze budeme hájit, nechci říci, že do roztrhání těla, ale řeknu to, budeme hájit co možná nejvíc, abychom této legislativě zabránili, abychom vás přesvědčili věcnými argumenty, že výše daňového břemena je skutečně na rekordní úrovni a že nemá smysl daně dále zvyšovat.

Děláme to s nadějí, že přesvědčíme i vaše voliče, kteří třeba hnutí ANO naletěli na jeho sliby, že nebudou zvyšovat daně. Vzpomeňte si na rétoriku pana premiéra Babiše. Vzpomeňte si na rétoriku paní ministryně financí třeba při schvalování elektronické evidence tržeb. Tehdy argumentovali a vyhrožovali vám a ostatním poslancům, že musíte schválit to EET, protože když neschválíte EET, tak bude nutnost zvyšovat daně. Když to EET schválíte, tak bude možné daně snižovat. Uběhlo pár měsíců, pár let, a máme EET a máme tady balíček, který se snaží daně zvýšit. Takže my se snažíme přesvědčit i voliče hnutí ANO, které tato strana napálila ve volbách, slíbila jim, že nebude zvyšovat daně, nebude komplikovat daňové prostředí, a dělá v tuto chvíli pravý opak. A přestože už díky ní máme rekordně vysoké daňové břemeno, tak chce stále daně zvyšovat.

Myslím si, že voliči ANO prozřeli, že už této politické straně věřit nebudou, protože nenastala žádná krize, která by nutila hnutí ANO měnit své programové priority, přijít s nějakými nenadálými výdaji, tak věřím, že už podruhé voliči hnutí ANO na ty sliby, že daně zvyšovány nebudou, nenaletí a od hnutí ANO se v příštích volbách odkloní.

Ten balíček, který - no, pane předsedo (Faltýnku), já bych se tak nesmál, ti voliči to vědí. Voliči to vidí, že zvyšujete daně, ti to vidí, že jste slibovali úplně pravý opak, teď se jim tady smějete do očí. Projednáváme legislativu, která daně zvyšuje. Vy se těm lidem smějete, že ze svých peněženek vydají více peněz. Já myslím, že to k smíchu moc není. Myslím, že bychom se spíše měli zabývat tím, jaké máme neefektivní výdaje, a ty se snažit osekat. K tomu vám koneckonců i pravice nabízí spolupráci a nabízí vám prostor k tomu, aby se tyto výdaje vyřešily a daně se zvyšovat nemusely.

Ten balíček tady byl označován mnoha adjektivy. Paní ministryně s panem ministrem zdravotnictví argumentovali - a první věta byla, že to je balíček proti závislostem. Že je to balíček, který má snížit spotřebu alkoholu, cigaret a snažit se odvrátit lidi od hazardních her. Samozřejmě to není žádná pravda, stačí se podívat na pojmenování toho zákona. Už v tom samotném názvu ten zákon říká, že jeho cílem je naplnit veřejné rozpočty dalšími penězi navíc. Explicitně tu vláda v samotném názvu toho zákona přiznává, že chce zvýšit daně, že chce získat další prostředky do státního rozpočtu a že jí nejde o žádný boj se závislostí.

Druhý argument, proč neplatí ta úvodní teze paní ministryně financí a pana ministra zdravotnictví, že se snaží bojovat se závislostmi, je skutečnost, že ten balíček má přinést do státního rozpočtu 20 miliard korun navíc. Když se podíváte, kolik má činit tento vyšší výběr ze samotného navýšení příjmů právě z těchto věcí, jako je alkohol, cigarety a tabák, tak zjistíte, že z celkového dodatečného příjmu pro státní rozpočty, který má být 20 miliard, celá polovina má přicházet ze zdanění takzvaných technických rezerv pojišťoven. Já bych chtěl pana ministra zdravotnictví i paní ministryni financí poprosit, ať mi vysvětlí, když se zvýší zdanění technických rezerv pojišťoven, když sáhneme na rezervy pojišťoven, jak to povede ke snížení závislosti na alkoholu, cigaretách a hazardu. Přičemž je to dominantní část tohoto zákona. Z tohoto opatření má směřovat do státního rozpočtu dominantní část navýšených prostředků. Já opravdu jsem ještě nepochopil a prosím pana ministra zdravotnictví a paní ministryni financí, aby mi vysvětlili, jak technické rezervy, respektive demotivace pojišťoven tvořit rezervy, jak to povede ke snížení závislosti na alkoholu, tabáku a hazardu.

Stejně tak tomu úplně nerozumím u navyšování správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí, který se zvyšuje o 100 %. Prosil jsem paní ministryni, ať mi ukáže časovou řadu inflace, která by ukázala, že za posledních několik let inflace vzrostla tak, že bychom měli zvýšit správní poplatek o 100 %. A ani u toho poplatku za vklad do katastru nemovitostí netuším, jaký vliv má na snížení na závislostech u alkoholu a spotřebních daní a alkoholu. Je zřejmé, že ta rétorika byla pouze marketingovou vějičkou. Byla to snaha získat nějaké pozitivní body v médiích a u voličů, kteří si řeknou jo, tak to je ta spravedlivá vláda, která bojuje proti závislostem. Ale když se ten posluchač podívá do střev toho zákona, tak velmi rychle zjistí, že ty cigarety ani alkohol tam nejsou dominantní záležitostí, ale že si pravděpodobně bude muset připlatit za vklad o katastru nemovitostí nebo zaplatit vyšší pojistku u svých pojistných smluv, protože paní ministryně poté, co vybrabčila rezervní fond (Fondu) národního majetku, tak chce vybrabčit i rezervy pojišťoven, které je tvoří nad rámec povinné regulace, a přispívají tak k větší stabilitě pojišťovacího systému.

Já si myslím, že vybrabčovat věci, jako jsou rezervní fondy a rezervy pojišťoven, není dobrá cesta pro Českou republiku. Když už mluvíme o těch pojišťovnách, a Česká republika má i vůči západním zemím jednu neskonalou konkurenční výhodu, a to je zdravý bankovní sektor a zdravý finanční sektor, do kterého patří i pojišťovny, myslím si, že tuto konkurenční výhodu bychom si měli opečovávat, a nikoliv ji narušovat tím, že se paní ministryně financí rozhodla vybrabčit další fond, kde nachází peníze na přerozdělování a na tak důležité věci, jako jsou třeba slevy na jízdné, které stojí každoročně státní rozpočet miliardy.

Ten balíček není boj se závislostí. Ten balíček je zdražovací balíček. Prostě zdraží lidem v České republice život, a nezdraží život jenom lidem, kteří pijí, kouří nebo hrají hazardní hry, ale zdraží lidem život právě i ve chvíli, kdy si třeba pořizují nové bydlení a hledají každou korunu, protože je zřejmé, že ceny bydlení se v posledních letech posunuly nahoru neuvěřitelným tempem. Všichni tady diskutujeme, jak by bylo potřeba zliberalizovat stavební legislativu, jak by bylo potřeba usnadnit stavební činnost tak, aby nabídka bydlení a bytů byla větší, a v tu chvíli místo toho, abychom jim pomohli ze strany státu například zrušením daně z nabytí nemovitostí, což koneckonců náš klub navrhuje jako pozměňovací návrh k tomuto balíčku, tak nejenom že paní ministryně říká ne na snížení daní, ne na pomoc mladým rodinám ve chvíli, kdy si kupují drahé bydlení, ne na usnadnění startu mladým rodinám do života. Ona jim naopak chce život na tom startu ještě ztížit. Vedle toho, že mají drahé bydlení, že jim chce zregulovat hypotéky, tak jim ještě zdražuje takovou už drobnůstku a hloupost, jako je poplatek za vložení do katastru nemovitostí.

Takže to zdražení se nebude týkat pouze lidí, jak jsem říkal, co pijí alkohol nebo kouří cigarety, ale i lidí, kteří jsou zodpovědní a mají pojistky, tak těm se možná, pravděpodobně, když projde to zdanění technických rezerv, ty pojistky zvýší, a ti, jak už jsem říkal, co si například pořizují bydlení, budou muset dát ještě o tu tisícikorunu navíc. Vůbec to nechápu, proč tato vláda jde tak proti zájmům normálních lidí a chce jim zdražovat život, a to ve chvíli, kdy inflace se v České republice pohybuje blízko horní hranice tolerančního pásma České národní banky.

Já jsem se teď díval na poslední údaje, za poslední měsíc je inflace kolem 2,7 %. Blížíme se té tříprocentní limitní hraně, kterou Česká národní banka toleruje. Česká národní banka má cíl dvouprocentní inflaci, bohužel máme v posledním měsíci inflaci vyšší - a co paní ministryně v této situaci udělá? Paní ministryně si říká ne, 2,7 je málo, my těm lidem zdražíme život ještě více, my chceme, aby ta cenová hladina rostla ještě více jak ta 3 %, tak napálíme ty spotřební daně, aby se ty produkty zdražily, tak napálíme a zvýšíme poplatky správního charakteru, abychom ještě překonali ten tříprocentní limit, který si jako toleranční pásmo Česká národní banka zvolila.

Já si myslím, že to je špatná cesta. Já si myslím, že ve chvíli, kdy máme skutečně vyšší inflaci, která koneckonců paní ministryni přináší peníze navíc, protože když platíme daň z přidané hodnoty, která se počítá procenty z ceny toho produktu, tak samotné navyšování cenové hladiny paní ministryni přináší automaticky do státního rozpočtu peníze navíc. Samotný ten růst, který je nadprůměrný v současné době, tak samotná tato vysoká nebo vyšší inflace přináší paní ministryni dodatečné příjmy, protože z toho procentního DPH díky vyšším cenám zkrátka spotřebitelé zaplatí vyšší daně. Ale paní ministryně říká ne, ne, ne, já si myslím, že ten stát je hubený, že je efektivní, že je malý, že ho potřebujeme posílit, a přidává a nabaluje další a další daně.

Já si myslím pravý opak. Já si myslím, jak už jsem tu říkal při projednávání rozpočtu, že ten stát je otesánek, který přibírá další a další kilogramy navíc. Že by spíše potřeboval nějakou redukční dietu. Že by potřeboval spíše ten tuk odsát. A já myslím, že ten tuk - všichni víme, co to je, že jsou to státní zaměstnanci navíc, kterých díky této vládě máme o desetitisíce navíc. Že jsou to zbytné výdaje, některé dávky, které míří k těm lidem, kteří si je vůbec nezaslouží. Ale paní ministryně říká ne, ne, ne, my tomu otesánkovi přidáme ještě k těm tukovým zásobám nějaké to kilo navíc a pojďte se na to, milí občané, složit. My chceme ještě více přerozdělovat, nám nestačí ten ekonomický růst, který nám garantuje každoročně desítky miliard korun navíc.

A to jsem ještě velmi rezervovaný. Když se podíváte na státní rozpočet, tak v příštím roce bude paní ministryně mít díky ekonomickému růstu o 113 miliard korun navíc na přerozdělování. Ve chvíli, kdy by tento balíček nebyl přijat, tak by si odečetla asi těch 20 miliard a měla by pouze navíc necelých 90 miliard korun na přerozdělování. No to je hrozná úspora, co? To je opravdu, to být ministrem financí, tak si rvu vlasy, kdybych náhodou neměl z roku na rok navíc 90 miliard na přerozdělování, pouze 90 miliard, a chtěl to tím, že zdražím lidem život ještě dotáhnout o těch 20 miliard více.

Já myslím, že schopný ministr financí by jistě dokázal s 90 miliardami korun navíc hospodařit efektivně, že by dokázal i z těch 90 miliard něco ušetřit, tak aby nemusel navrhovat v době růstu schodkové rozpočty. Bohužel máme vládu, jakou máme. Paní ministryně se rozhodla, že státní rozpočet nevezme vážně, že ho nechá tak jako proplout, že s ním nic strukturálního dělat nebude a že se zaměří pouze na to vybrat co nejvíc a přerozdělit co nejvíc takovými hloupostmi, jako je třeba žákovské jízdné. My samozřejmě chceme jít cestou opačnou, chceme snižovat daně, nechceme připouštět, aby tu fungoval takový šlendrián, že se daně budou schvalovat až poté, co se schválí státní rozpočet, přestože s těmi penězi státní rozpočet počítá.

My si myslíme, že v době vyšší inflace je potřeba lidem život zlevňovat. Proto přicházíme s několika pozměňujícími návrhy. Já představím zhruba tři pozměňující návrhy. Ten, na který bych chtěl upoutat vaši pozornost, je opakované zvýšení základní slevy na poplatníka, které už jsme tu jednou s kolegy Piráty předkládali při projednávání jiné daňové legislativy. Tehdy jsme použili s panem kolegou Ferjenčíkem argument vyšší inflace a růstu reálných mezd a snažili jsme se paní ministryni vysvětlit, že základní sleva na poplatníka se neměnila od roku 2008. Od roku 2008 je na úrovni necelých 25 tisíc. Snažili jsme se ji přesvědčit, že jak růst reálné mzdy, tak růst minimální mzdy, ale i inflace za tu dobu zaznamenal poměrně výrazná čísla a že díky tomu reálná úroveň té základní daňové položky výrazně poklesla. Jiná průměrná mzda byla v roce 2008, jiná průměrná mzda je v roce 2019, ale základní sleva na poplatníka je stále stejná.

Samozřejmě dochází k faktickému zvyšování mezní daňové sazby, které poplatníci daně z příjmů fyzických osob čelí. Pokles nastává dvěma kanály. Jednak se samozřejmě navyšuje podíl základní mzdy nebo základního příjmu, který podléhá zvýšené efektivní sazbě, a jednak samozřejmě i rostoucí inflace dále snižuje reálnou hodnotu nominálně nezměněné výše základních slev. Nejen že klesá díky růstu průměrné mzdy relativní význam té slevy s ohledem na rostoucí příjmy obyvatel, příjem podléhá vyššímu základu daně, ale dochází i k reálnému snižování samotné výše té základní slevy právě inflací.

My jsme s panem kolegou Ferjenčíkem, byť jsme takto argumentovali, byť jsme to měli spočítáno, tak jsme neuspěli u paní ministryně při projednávání té předchozí daňové legislativy, nevzala ten argument rostoucí inflace a rostoucích reálných mezd vážně a tento pozměňující návrh, který by přinesl okamžitě lidem peníze navíc do peněženek každý měsíc, tady zabila při tom projednávání předchozí daňové legislativy. Ale to jsme ještě netušili s panem kolegou Ferjenčíkem, že paní ministryně si ten náš argument půjčí, že si ho vezme a že ho přepíše do daňového balíčku, se kterým dneska přichází. Jediná změna, která nastala oproti nám s kolegou Ferjenčíkem, je, že paní ministryně ten argument použila opačným směrem a použila ho pouze u spotřebních daní a argumentovala, že ty zvýšené daně a ty zvýšené reálné mzdy snižují samozřejmě relativní výši těch spotřebních daní, a že je potřeba tedy zvýšit. No my jsme na jednu stranu měli radost, že tu naši argumentaci používá, že se inspirovala, začali jsme se rychle začítat do té novely zákona, do navržených bodů a doufali jsme, že tento argument, který je platný, paní ministryně použije i v takových věcech, jako je léta neměnná základní sleva na poplatníka nebo jako je roky neměnná hranice - limit pro registraci k platbě daně z přidané hodnoty, protože ty se neměnily ještě déle, než se neměnily spotřební daně. Nicméně bohužel jsme v té ministryní financí připravené novele zákonů tuto věc nenašli. Čili paní ministryni se argument vyšších reálných mezd, vyšší inflace hodí v případě, kdy může zvyšovat daně, kdy to pro ni bude znamenat další příjmy státního rozpočtu, ale kdyby měla konzistentně tento logický argument použít i na takové věci, jako je základní sleva na poplatníka nebo limit k registraci podnikatelů k platbě DPH, tak je paní ministryně k tomu hluchá, tento argument neslyší a vede si svou a využívá ho jenom v případě, že se jí to hodí. A jí se to hodí jenom ve chvíli, kdy to znamená další zvýšení daní, další zdražení života a další příjmy do státního rozpočtu.

Další věcí, kterou i kdybych připustil, že je potřeba s tou závislostí bojovat, a i kdybych připustil, že je potřeba aktualizovat ty spotřební daně, navýšit podle inflace, tak podle mého názoru neplatí jednoduchá primitivní logika toho, že zvýšíme-li spotřební daně na alkohol nebo na tabák nebo na hazard, že to automaticky povede k tomu, že lidé začnou méně pít, začnou méně kouřit a začnou hrát v menším objemu hazardní hry. Já si myslím, že takto jednoduše skutečně svět nefunguje, a každý ekonom vám řekne, že zejména u produktů, jako jsou cigarety, alkohol nebo hazard, funguje tzv. neelastická poptávka po těchto produktech. Ta neelastická poptávka česky znamená to, že zvýšíme-li cenu cigarety o 10 %, litru alkoholu o 10 % a zdraží-li se to konečnému spotřebiteli, tak on na to nereaguje stejným relativním poklesem spotřeby tohoto produktu. Pro něj jsou cigarety a alkohol sice dražší, on se bude snažit alespoň o trošku tu spotřebu snížit, ale nikdy ji nesníží o tolik, o kolik byla zvýšena ta cena alkoholu nebo cigaret. No a co se stane? Ve chvíli, kdy takový člověk, který si nemůže odpustit z jakéhokoli důvodu, ať už větší, nebo menší množství cigaret a alkoholu a bude muset za jednotku toho alkoholu nebo cigaret zaplatit vyšší cenu, tak mu samozřejmě z jeho disponibilního příjmu zbude menší část na jiné produkty, na produkty, které bychom třeba chtěli podpořit. Takže my naopak tím, že zdražíme alkohol a cigarety takto skokovým způsobem, můžeme přispět k tomu, že nezlepšíme situaci těchto lidí, nezlepšíme situaci v krizových sociálních skupinách, ale tu situaci ještě zhoršíme, protože lidé, kteří si neodpustí alkohol a cigaretu, prostě za ně zaplatí více a budou mít méně peněz např. na koníčky svých dětí, na zdravou výživu, na sportování, na obědy ve školách.

Já jsem i při projednávání ve výborech a hned poté, co Ministerstvo financí s tímto záměrem přišlo, kolegové z rozpočtového výboru mně to potvrdí, tak jsem velmi apeloval na Ministerstvo financí, aby provedlo alespoň nějaký elementární výpočet, aspoň nějakou elementární úvahu toho, jakým způsobem se zejména v těch sociálně rizikových skupinách zachovají ti lidé poté, co jim velmi výrazně zdražíme život, protože zkrátka ať se nám to líbí, nebo ne, konzumují produkty, u kterých bychom byli rádi, že ta spotřeba by byla nižší.

Jeden z dalších pozměňujících návrhů, který jsem podal, byl na zvýšení sazby spotřební daně u lihu, a to z mnoha důvodů. Jeden ten důvod je právě to, že se bojím té neelasticity poptávky, která podle mě povede k tomu, že prohloubíme tu nedobrou situaci v těch ohrožených sociálních skupinách. Ale těch důvodů je více. Také proto, že už dneska je líh coby druh alkoholu nebo lihovina coby druh alkoholu zatížen oproti ostatním druhům, jako je pivo, víno, neúměrně. Když srovnáme, jak je zatíženo pivo, když srovnáme, jak je zatíženo daněmi víno, a když srovnáme lihoviny, tak ty lihoviny jasně vedou.

Také výběr spotřební daně z alkoholu - lihoviny se tam podílejí 59 %, čili 59 % z toho, co stát vybere na spotřební dani z alkoholu, jde právě ze spotřeby lihu na další položky, jako je pivo a víno, z těch má stát mnohem méně peněz, a to přesto, a je potřeba to podtrhnout, že spotřeba piva je mnohem větší než spotřeba lihovin, přestože i víno je na podobných úrovních, jako je u lihovin, tak přesto se z něj platí výrazně menší část daní. Takže máme tu lihoviny, které už jsou dneska výrazněji více zatíženy než ostatní druhy alkoholu, už dneska plní spotřební daně z alkoholu z dominantní části, přestože je tam spotřeba nižší než u piva a vína, a my je zatěžujeme relativně oproti těm dvěma položkám ještě více.

Myslím si, že skutečně nebyla zvolena správná výše navýšení. Pokud by to skutečně bylo schváleno, tak se ve spotřební dani na líh dostaneme na úroveň například Rakouska, a to přesto, že je nám zcela jasné, že příjmová hladina u našich sousedů je na zcela jiné úrovni, čistý příjem je tam zhruba dvakrát vyšší než v České republice, a přesto budou po tom zvýšení mít nižší sazbu. Myslím si, že to není normální, že to bude poškozovat naše odvětví lihovarnictví a že to ve finále nepovede k jakémukoliv snížení závislostí, ale že to na opak prohloubí sociálně patologické jevy v krizových sociálních skupinách.

Poslední pozměňovací návrh, kde bych vás poprosil o jeho podporu, myslím si, že to není žádné politikum, na kterém bychom se nemuseli shodnout, je snaha osvobodit od daně z přidané hodnoty certifikáty a jazykové zkoušky po absolvování jazykových kurzů a je to také osvobození dětí od DPH ve chvíli, kdy si koupí jakýkoliv jazykový kurz. Myslím si, a na tom se všichni shodneme, že pro zemi, kde je pro nás export tak důležitý na ekonomické výkonnosti, kdy jsme malá země a do mezinárodní spolupráce jsme nuceni a tlačeni, tak bychom jazykové vzdělání podporovat měli. Když se podíváte, a určitě mi to kolegové, kteří se věnují oblasti školství, oblasti vzdělávání, potvrdí, že jazykové kompetence našich spoluobčanů nejsou v mezinárodním srovnání na úplně nejlepších hodnotách, že i děti stále neumíme dokonale naučit dva cizí jazyky, které se zdají být nezbytnou výbavou pro to, aby byly naše děti úspěšné a aby uspěly v tom velmi tvrdém a konkurenčním světě. Navrhl jsem proto, abychom osvobodili od DPH jazykové zkoušky, certifikáty a abychom umožnili malým dětem, stejně jako to dneska využívají dospělí, studovat jazyky v kurzech, které nebudou zatíženy DPH. Myslím si, že tato věc, která nebude stát státní rozpočet tak velké peníze, za to stojí. Neříkám, že tím zvrátíme tu nedobrou situaci, kdy jazykové kompetence v České republice nejsou na nejvyšší úrovni, ale myslím si, že je to jeden z kroků, v rámci kterého bychom mohli motivovat naše spoluobčany a naše děti, aby se do jazykových kurzů přihlašovali a aby měli ambici si dělat jazykové zkoušky a aby své jazykové kompetence doplňovali.

Další pozměňovací návrhy bezesporu představí mí kolegové. Já bych vás velmi prosil o to, abyste je vzali vážně, skutečně vážně se nad nimi zamysleli. Ne všechny úmysly, které si Ministerstvo financí do zákona vepsalo, budou naplněny. Nemluvil jsem už vůbec o tom, že samozřejmě lidé dokážou reagovat tak, že se případnému zvýšení daní budou chtít vyhnout tím, že v lepším případě přejdou do šedé ekonomiky, v tom horším případě přejdou do černé ekonomiky na černý trh. Všichni dobře víme a všichni si pamatujeme, co způsobila lihová aféra, co znamená, když vysokými daněmi motivujeme lidi, aby si pálili alkohol sami, aby si ho vyráběli nějakým způsobem pokoutně. Všichni víme, že i v hazardu se podnikatelské subjekty, které v něm působí, umí velmi rychle přizpůsobit. Pamatujeme si fyzické výherní automaty, že dneska se lze přihlásit velmi snadno na internetu, začít ho hrát třeba na serveru, který je registrován v zahraničí. Možná tam to riziko propadnutí hazardu je ještě vyšší a navíc i stát přijde o dodatečné příjmy, protože zkrátka ten hazard se tomu bude chtít vyhnout. Koneckonců když se podíváte na inkaso právě z hazardu po prvním balíčku, který hazard reguloval, tak zjišťujete, že u určitých typů hazardu se zaznamenal pokles příjmů do státního rozpočtu, bylo zřejmé, že už se pohybujeme na té druhé, takzvaně zakázané straně Lafferovy křivky a že každé další zvýšení už povede k menším příjmům státního rozpočtu a že spíše motivujeme tu černou část ekonomiky, aby se těch lidí, kteří už na to nemají, chopili, a myslím, že ty sociální důsledky jsou mnohem vážnější než to, že vypadnou nějaké příjmy státního rozpočtu.

Takže moc vás prosím, nezdražujte lidem život, už tak ho mají díky inflaci 2,7 ne drahý, ale stále se zdražující. Nemyslím si, že teď je vhodná doba k tomu přidávat a zdražovat jim ten život ještě více. Samotný ekonomický růst cenovou hladinu žene výše, tak jí, prosím, nepomáhejme v tom růstu tím, že tu budeme schvalovat daně, které dál budou život prodražovat. Prosím, zamyslete se nad tím, jestli vám skutečně stojí za to brát třeba mladým rodinám, které si pořizují první bydlení a shánějí každou korunu, protože už nedostanou stoprocentní hypotéku a ceny nemovitostí se po celé republice vesměs zvedají, tak jim nekomplikujme život, že jim ještě zdražíme poplatek, který musí dát na katastru, a nezvyšujme to, každá koruna je pro ně dobrá. Také vás prosím, abychom tady netestovali to, co unese finanční sektor nebo sektor pojišťoven tím, že jim sáhneme na rezervy, které si tvoří. Myslím si, že bychom měli být rádi za to, že si tvoří rezervy nad rámec povinné legislativní regulace, a my bychom těmito opatřeními neměli toto riziko zvedat.

To je ode mě asi všechno. Prosím, odmítněme tento zdražovací balíček. Nic se vám nestane, z roku na rok budete mít v příštím roce na přerozdělování navíc nikoliv 113 miliard, ale v uvozovkách jenom 93. To si myslím, že mít 93 miliard korun navíc, tak takové štěstí měla málokterá vláda, že by mohla tolik peněz navíc přerozdělovat. Zkuste se alespoň trošku opanovat, zkuste se alespoň trošku uskromnit, i když slovo uskromnit u 90 miliard navíc je něco jako oxymóron, to asi do toho úplně nezapadá. Prosím, zkuste trošku přemýšlet nad tím, co skutečně má smysl financovat ze strany státu, co ne, a určitě zjistíte, že těch 20 miliard vám nestojí za to, abyste šli do rizik, o kterých jsem hovořil. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Jan Skopeček. Jeho vystoupení hned z kraje vyvolalo dvě faktické poznámky, paní poslankyně Kalátové a poslance Jaroslava Faltýnka. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré téměř poledne vám všem. Při posledním hlasování jsem hlasovala proti, a na sjetině mám pro, je to informace pro stenozáznam, nezpochybňuji tím hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jaroslav Faltýnek s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré ještě dopoledne. Já bych chtěl reagovat na pana kolegu Skopečka vaším prostřednictvím. Ano, smál jsem se. Nesmál jsem se daňovým poplatníkům, smál jsem se vám. Ale když jsem se potom nad tím zamyslel, tak se vám musím omluvit. Nesmál jsem se vám, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, smál jsem se tomu, že tady ve Sněmovně vlastně je pouze jeden matador z ODS, který si pamatuje vyrovnaný rozpočet - teď tady zrovna s námi nesedí, to bylo v roce 1995, je to Marek Benda. To byl poslední vyrovnaný rozpočet vlády ODS. A víte, zajímavé je, že ODS má v genech, aspoň to je můj názor, že když je volební kampaň, tak slibuje, že bude snižovat daně. Když vládne, tak daně vždy zvyšuje, a když je v opozici, tak vždy snižuje nebo navrhuje snížit daně.

A já jenom, protože pan kolega Skopeček je stále ještě mladý chlapec a nemůže si to pamatovat, co jeho kolegové tady prosadili, tak já mu to prostřednictvím pana předsedajícího připomenu. Od roku 2010 zvýšení daně fyzických osob o 1 200 korun ročně - tzv. povodňová stokoruna. Dále srážková daň 15 % z úroků ze stavebního spoření. Dále zdanění důchodů pro důchodce s celkovými příjmy nad trojnásobkem průměrné mzdy a zrušení slev na dani z příjmů pro všechny pracující důchodce. Dále tady hovoří pan kolega Skopeček o stavebním spoření. Zavedli... (Námitky z pléna, že neběží časomíra a posl. Faltýnek byl přihlášen k faktické poznámce.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, v tom případě... (Posl. Faltýnek: Pusťme čas. - Pobavení.) Ne, pane předsedo, to je moje chyba a já vám musím sebrat slovo (Posl. Faltýnek: Dobře.), protože jsem nezapnul stopky. (Opět z pléna: Ale může s přednostním právem.) Tak v tom případě...

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Můžu? Já to dokončím, to už bude rychlé. Pan Stanjura, ten si to pamatuje, protože ten v té vládě byl -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, ne, ne! Pan předseda Stanjura má pravdu. Já jsem vám udělil slovo k faktické poznámce, i když v tu chvíli jste se mohl přihlásit s přednostním právem, to jste neučinil. Nezlobte se na mě, je mou povinností svou chybu napravit tím, že -

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Můžu tedy s přednostním právem?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, ne, ne. Pokud byste se chtěl přihlásit s přednostním právem, to samozřejmě, pane předsedo, jako předseda klubu můžete, ale v tom případě po vyčerpání faktických poznámek pana kolegy Skopečka a Bendy. Potom je přihlášen řádně pan kolega Stanjura jako první po faktických poznámkách, poté Miroslav Kalousek. Oba, ač mají přednostní právo, bez přednostního práva. Takže v tom případě, jestli se hlásíte s přednostním právem, tak po vyčerpání faktických poznámek.

Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Skopeček. Máte slovo. Měřím čas.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já bych chtěl panu předsedovi poděkovat, že mě ještě považuje za mladého chlapce. Přiznám se, že kdyby to říkaly spíše kolegyně z hnutí ANO, že bych měl větší radost, než když je to od pana předsedy, ale to se nedá nic dělat. Já to beru jako pozitivní zprávu.

Pane kolego, vy tady vzpomínáte jednu periodu fungování občanských demokratů, a to ještě periodu, kterou zasáhla euroamerická světová krize a kdy fiskální politika musela velmi rychle reagovat na propadající se příjmy státního rozpočtu. Já jsem tu tehdy skutečně nebyl. Myslím si, že ten mix fiskální politiky nebyl optimální. Kdybych u toho byl já, tak to volím jinak, nicméně je trošku nefér tady kritizovat a říkat ODS, že zvyšovala daně ve chvíli, kdy to byla součást jakéhosi stabilizačního balíčku, kterým reagovala na krizi. Koneckonců řada těch opatření, se kterými jsme přišli, byla časově omezena. Co jste s nimi udělali vy? Vy jste to časové omezení zrušili a daně jste zvýšili na celou dobu! My jsme s ním počítali pouze na dobu krize, tak co nás tady poučujete! Vy nám vyčítáte něco, že jsme zavedli na časově omezené období, vy to pak zrušíte, naordinujete lidem vysoké daně na celou dobu a ještě nám to budete vyčítat, že jsme nějak zareagovali v období ekonomické krize? Naštěstí vy jste také byl v jisté tradiční politické straně. Máte to štěstí, že vy jste to nezměnil. Vy jste zvyšoval daně jak u sociální demokracie, tak u hnutí ANO! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Než udělím slovo k faktické poznámce Marku Bendovi, přečtu dvě došlé omluvy. Z dnešního jednání od 13 hodin se omlouvá do konce jednacího dne Pavla Golasowská a pan kolega Špičák ruší svou omluvu mezi 10. a 13. hodinou. Nyní faktická poznámka pana poslance Marka Bendy, připraví se k faktické poznámce pan poslanec Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy a pánové, víte dobře, že já k daním, rozpočtům a dalším věcem vystupuji velmi málo. Vždyť přece se vůbec netvářím, že tomu rozumím, a vystupuji jenom v situacích, kdy je pokládám za nějaké z nějakého hlediska nesouladné s Ústavou nebo s dalšími předpisy.

Ale když už si mě tady prostřednictvím pana předsedajícího pan předseda Faltýnek vzal do úst, tak bych jenom rád upozornil, že mezi lety 1998 a 2006 vládla sociální demokracie. Současný pan prezident a posléze jeho nástupci, které si sám vybral, kterým tady tak aplaudujete, že sekali, jestli si vzpomínáte správně na věty pana Sobotky, který byl posléze předsedou vaší koaliční vlády, věty o tom, jak zdroje tu jsou a jak je všechno v pohodě, tak v letech růstu, stejně jako tak činí dnes hnutí ANO, sekali stamiliardové schodky - dobře, dneska ty schodky jsou trochu menší - a výsledek byl ten, že v okamžiku, kdy jsme nastupovali, tak to bylo velmi, velmi obtížné. Přesto Topolánkova vláda, a zase tady chodí, a cituji jenom to, co zaznívá tady ve Sněmovně, netvrdím, že já tomu rozumím, jak tady chodí levice a vykřikuje, že největší podtržení veřejných rozpočtů byly balíčky prosazené Topolánkovou vládou v letech 2007 a 2008. Takže neříkejme, že jsme jenom zvyšovali daně. Ano, zvýšili jsme daně v situaci, kdy po těchto naprosto bezbřehých letech projídání přišla ekonomická krize.

Velmi se obávám, že až budeme vás střídat po těch dvou letech, to tam ještě vydržíte, že to bude velmi podobné, že zase tady budeme v situaci krize a vaše neuvěřitelně velkorysé rozpočty bude třeba škrtat. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Než udělím slovo k faktické poznámce Václavu Klausovi, přečtu další omluvu, a to pana poslance Dvořáka mezi 12. hodinou a koncem jednacího dne. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, už je před obědem, bude víkend, tak jsem to chtěl trošku uklidnit a rozsoudit vás tady v té hádce. Abych tak řekl, pan Faltýnek má pravdu v tom, že ODS zvyšovala daně oproti svým slibům, a teď je v opozici a chce je snížit. Také proto je tam, kde je. Ale na druhou stranu je také velká pravda, že vy akorát zvyšujete daně. Takže si můžete podat ruce, usmířit se a hodit se do klidu.

Já jsem řekl, když jsem kandidoval, že nepodpořím žádný zákon, který daně zvyšuje, a podpořím všechny zákony, které je sníží. Zatím to držíme a z toho důvodu také tento dnešní zákon nepodpoříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Stanjury, poté kolega Benešík a Plzák s faktickými poznámkami. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jenom pro připomenutí. Václav Klaus získal mandát v našich barvách s naším volebním programem. Dneska se tváří, že by to tak nebylo, ale bylo to tak. Mnozí si to pamatujeme.

K tomu, co říkal pan předseda Faltýnek, jak ODS vždycky zvyšovala daně. (Nesroz. poznámka posl. Faltýnka.) To nevadí, já zatím zareaguji na to, co jste řekl, a pak případně na to, co ještě řeknete. To je v pohodě. Dal jsem vám přednost, pane předsedo. Já se na tu debatu těším.

Podívejme se na daň z příjmů právnických osob například. V době, kdy jste ještě byl socialista a vládly socialistické vlády, tak byla daň z příjmů právnických osob například v roce 1999, už nevím, který to byl premiér, jestli to už byl Špidla, Gross nebo Paroubek, nebo to bylo ještě dřív - nebo Zeman. Miloš Zeman to byl, ano! Miloš Zeman, kterého vy tak obdivujete a podporujete, tak daň z příjmů právnických osob byla 35 % a sociální demokrat Jaroslav Faltýnek s tím souhlasil a byl nadšený, protože to byla ta levicová politika, a je to pravda. To byla levicová politika. Pak nastoupila ta pravicová vláda v roce 2006 a snižovala tu daň na 24 % v roce 2007, na 21 % v roce 2008, na 20 % v roce 2009 a na 19 % v roce 2010. To platí dodnes.

O šestnáct procentních bodů jsme snížili daň proti tomu, když vládli socialisté Jaroslava Faltýnka. A on tomu říká zvyšování daní. Tak pro mě to není ani... na to nepotřebujete maturitu z matematiky, o tom se nemusíme přít, to je těžká debata. Na to stačí jednoduché počty. Za dob socialisty Jaroslava Faltýnka 35 % sazba daně, ODS prosadila 19 % sazby daně z právnických osob. Zvýšení, nebo snížení? Každý si to spočtěte sám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Faktická poznámka pana poslance Ondřeje Benešíka, poté kolega Plzák a Munzar s faktickými poznámkami. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Budu velmi stručný. Samozřejmě já osobně i KDU-ČSL má spoustu zásadních výhrad k tomuto předkládanému tisku z logických důvodů. Ty důvody tady zaznívají a jsou velmi podrobně diskutovány. Ale já bych se chtěl zastavit u jedné věci, kterou zmínil konkrétně pan kolega Jan Skopeček, a to je jazykové vzdělávání. V tom balíčku se objevuje jeho zdanění, respektive zrušení výuky. Já si myslím, že je to velmi špatný krok v situaci, kdy Česká republika v tomto ohledu si nestojí nijak dobře, a znalost cizích jazyků je jedna ze zásadních podmínek pro konkurenceschopnost v dnešním globalizovaném světě. Takže zamysleme se nad tím a budu jenom rád, když i diskuse nad daňovým balíčkem, kde se toto navrhuje, vyvolá i diskusi o tom, jak v České republice zlepšit jazykovou vybavenost. Protože tady se skutečně jedná o strategickou záležitost, která je trošku opomíjena. V počtu strategií, které vymýšlíme a sepisujeme, jak tuto situaci zlepšit, jsme opravdu světoví premianti. Ale k tomu zlepšení, třicet let poté, co jsme se otevřeli světu, dochází velmi pozvolna, velmi málo a je potřeba v tomto velmi přidat. A myslím si, že zdražení těchto služeb není dobrý začátek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Pavel Plzák s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Velice rychle. Já jsem se přihlásil k té poznámce, protože se mě dotkla slova kolegy Klause, který zde není, který řekl, že my akorát zvyšujeme daně. Já si myslím, že za dobu naší vlády se spousta daní snížila. A já bych poprosil paní ministryni, jestli by pro pana kolegu Klause mohla představit, nebo její úředníci, takový malý souhrn, které všechny daně se za dobu našeho vládnutí snížily, jestli to je možné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Plzákovi za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Munzar. A pokud se paní ministryně hlásí, tak s přednostním právem je první přihlášený pan místopředseda Okamura. Já jsem vám ještě nedal slovo, pane kolego. Já vím, že jste na řadě. A s přednostním právem je pan kolega Faltýnek, Okamura... Faktická stačí, tak po kolegovi Munzarovi. Tak nyní máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já mám jenom drobnou poznámku na pana předsedu Faltýnka vaším prostřednictvím. V tom výčtu se například i zapomnělo na to, že ODS zrušila de facto dědickou a darovací daň mezi přímými příbuznými, protože byla stanovena nulová sazba daně. A kdyby tehdy bylo u vlády hnutí ANO, tak na tento návrh by mi napsala paní ministryně opět stejnou reakci, jakou mi napsala na návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí, že je to nekonstruktivní návrh, a že je to rozpočtově nezodpovědný. Takže ještě dobře, že jsme byli u vlády a tuto daň jsme dokázali zrušit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s faktickou poznámkou paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. V reakci na pana poslance Plzáka, já to mám v hlavě, ta čísla všechna. Takže za minulé a této vlády dohromady jsme snížili daně v celkově v úhrnné částce - tabulka už se mi někde tiskne - o 98,8 mld. A teď naběhne účinnost v souvislosti s novelou zákona o elektronické evidenci tržeb, jejíž součástí je novela zákona o dani z přidané hodnoty, o dalších 3,4 mld., takže jsme bratru někde přes 100 mld., což jsme si mohli dovolit i díky tomu, že jsme je prostě lépe vybrali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Ještě faktická poznámka pana kolegy Stanjury. Potom tedy přednostní práva, pan kolega Faltýnek a pan kolega Tomio Okamura. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se nechci přít o ta čísla, protože Ministerstvo financí vždycky svoje odhady nadhodnocuje, naše podhodnocuje, ale i kdyby měla paní ministryně pravdu, tím, že jste zrušili zrušení superhrubé mzdy, jste si vzali 21 mld. ročně. Šest krát dvacet je 120 mld. Takže jenom tímto jedním opatřením jste zvýšili daně našim zaměstnancům převážně ze závislé činnosti o 120 mld. 120 minus 90, protože i kdybyste měla pravdu, pořád jste zvýšili daně o skoro 30 mld. Navíc kumulativní součty za několik období vlastně nemají žádný smysl v reálné debatě.

Pokud se chceme bavit o tom, co přináší změny zákonů, tak to nemůže být dynamická proměna, ale musí to být statická. A musíme to porovnávat dva roky po sobě, kde ten vliv je evidentní. Pak se přidávají jiné vlivy jako inflace, míra zaměstnanosti či nezaměstnanosti a ty údaje jsou prostě zkreslené. Tak aby ta debata byla korektní, tak říkáme: My se bráníme tomu, co říkal pan předseda Faltýnek, že jsme jenom zvyšovali. Bohužel jsme ty daně i zvyšovali. To přiznáváme. Leckdy jsme to posléze označili za chybu, to je všechno pravda. Ale také jsme výrazně daně snižovali. A když to sečtu plus nebo minus, tak jsme určitě plus. Vzpomeňte si, pane předsedo Faltýnku, vy jste v té době byl ten sociální demokrat, to bylo křiku: daňový batoh Mirka Topolánka nechal daňovým poplatníkům a firmám 80 mld. ročně! Celá spojená levice socialistické a komunisté křičeli několik let. To ale bylo snížení daní. My jsme ty peníze nechali fyzickým a právnickým osobám. 80 mld. ročně. Tak za co nás vlastně kritizujete? Tak buďte přesní, řekněte, tady jste snižovali, tady jste zvýšili, nám se to zvýšení líbí, my jsme si ho nechali! My ho sice kritizujeme, ale ty prachy se nám líbí! Takže se tváříme, že my s tím nemáme nic společného, ale peníze jsme si nechali. Tak pak je to korektní debata.

V okamžiku, kdy řeknete - a jenom k těm volebním slibům. My jsme slíbili našim voličům, že s vámi nebudeme vládnout. Mnozí nám to nevěřili. Nevládneme s vámi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Josefa Hájka. A poté přednostní práva, tak jak jsem nahlásil, Jaroslav Faltýnek a Tomio Okamura. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, já jsem čekal, že kolega Luzar vystoupí a bude vzpomínat tady privatizaci. Kolik stovek miliard skončilo v nenávratnu v daňových rájích a na kontech různých bývalých politiků. Za chvíli budeme projednávat, možná příští měsíc, nebo tento ještě měsíc, privatizaci OKD a tam také se dozvíme o minimálně 65 miliardách, které byly ukradeny.

Tento týden tady hovořil pan prezident, a možná jste si někteří zapamatovali, že zmínil jedno číslo, že jenom v tomto letošním roce, nebo resp. v rozpočtu na příští rok bude Česká republika doplácet 27 miliard na solární tunel. 27 miliard! A to nepočítám náklady na distribuci. Za těch dvacet let to bude téměř jeden bilion korun!

My se tady hádáme o desetníkách v tomhle rozměru, a tady utekl díky ODS a nečinnosti vás jeden bilion korun! Styďme se. Všichni.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní na faktickou poznámku poslanec Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Jiří Bláha a pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mohu slíbit panu poslanci Hájkovi i jiným, pokaždé, když řeknete lež, že ODS může za solární tunel, tak pokaždé se ohradíme. Je to na vás. Já jsem se pro jistotu ještě včera a předevčírem díval, kdy ten zákon byl schválen. Víte kdy, pane poslanče Hájku prostřednictvím pana místopředsedy? (Poslanec Hájek z lavice: 2009.) Ne, to tušíte špatně 2009! 2005! Kde v té době byla ODS v opozici. Jak hlasovali poslanci ODS u návrhu toho zákona? Všichni proti! Tak si to aspoň prosím nastudujte!

Ale pokud chcete OKD mlátit nás po hlavě, četl jsem seznam těch trestních oznámení, která jste dali, tam jsou politici vašeho koaličního partnera dlouholetého. Nebo se pletu? Vy s nimi vládnete. Na ně dáváte trestní oznámení. A nám to vyčítáte? To nemá žádnou logiku! Takže si to nastudujte prosím a nelžete tady o nějakém solárním tunelu. My jsme před tím varovali! A byla to vláda sociální demokracie, která to prosadila. Tak se podívejte na to hlasování, klidně já ho tady příště přinesu a přečtu to po jménech, kdo byl pro a proti! Včetně toho tzv. pozměňovacího návrhu, který to údajně zhoršil. Také vám řeknu, kdo ho načetl a kdo pro něj hlasoval. Ještě že ty záznamy máme.

Pan poslanec Hájek má dojem, že schválil v roce 2009. Čtyři roky později. Víte, jak dlouho vládla ODS v roce 2009? V tom kalendářním roce? Dva měsíce! Dva měsíce. Pak nastoupila úřednická vláda Jana Fischera a zastavila připravené kroky proti tomuto neuváženému zákonu a proti neuváženým dopadům tohoto návrhu zákona.

Tak vás všechny prosím a pěkně žádám, pokud budete mluvit o solárním tunelu, tak vyjmenujte ty poslance a ty politické strany, které ho podpořily. Tím začněme. To je podle mě oprávněná kritika. A když tam najdete politika poslance ODS, tak my tu část podle počtu hlasů přijmeme odpovědnosti na sebe, ale říkám vám, že ho tam nenajdete.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Bláha, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Ještě tady mám třetí přihlášku, pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já tady pořád slyším, jak za vlády ODS se tady snižovaly daně a já se nestačím divit jako podnikatel, ale i jako občan. Jestli to máme těm lidem vysvětlit, tak jestliže za vašich vlád se zvedlo DPH z 5 % na 15 %, tak co to bylo? To bylo, že o 10 % jsme lidem zdražili jejich životní náklady každého dne. Absolutně prostě jednoznačně. Jestliže říkáte snížili jsme nějaké odvody firmám, tak se podívejte, kolik se vybírá od těch firem a kolik se vybírá na DPH. Je to jenom proto, že jste neuměli vybírat daně od firem, tak jste to zdražili běžným lidem. Takže pojmenujte to, jak to je, a tak to prostě funguje.

My teď snižujeme zase ceny jídla, ceny stravování, protože se snižuje v restauracích z 15 na 10, nebo z 21 na 15, teď z 15 na 10. Takže to je to, co děláme pro běžné občany. Protože to je okamžitý efekt. Jdete si koupit jídlo a nebudete ho mít dražší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Josef Hájek. Takže pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já mám také faktickou poznámku na pana poslance Hájka vaším prostřednictvím, i když o tom už mluvil pan předseda Stanjura. To je právě to, když si někdo plete pojmy a dojmy. Vy se snažíte vytvořit dojem, že za vše tady může ODS, dokonce i za zákony, proti kterým hlasovala. Dokonce se snažíte vytvořit dojem, když to vezmu obecně, že může za to, že jste si vybrali jako nejbližšího a nejvěrnějšího partnera komunisty. K tomu vám chci říci jenom jednu věc. Nás také trápí tyto miliardy, ale spočítejte si, jak dlouho už jste ve vládách, a chci se vás zeptat, co jste pro to udělali, aby tyto miliardy ze státního rozpočtu nešly. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Josef Hájek, dále pan poslanec Zbyněk Stanjura a poté na faktickou ministr Havlíček. Tak prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Hájek: Nebudu zdržovat. Máte pravdu, byl to zákon z roku 2005. Ale mě na tom mrzí to, že skutečně jste nevyužili toho prostoru, protože o tom, že dochází k tomu riziku, že náklady, které investoři pro výstavbu fotovoltaických elektráren investují, se jim vrátí stonásobně, jste již věděli v roce 2007, 2008, 2009. To, že se to nechalo dojít až na Fischerovu vládu, která to nechala nějak vyšumět bez reakce, to je, myslím, obžaloba nejen ODS, to se omlouvám, ale všech politických subjektů, které tady byly v Poslanecké sněmovně a dopustily to, že skutečně daňové poplatníky to bude stát ten jeden bilion korun. To nám nikdo tady nevezme a skutečně budeme doplácet ještě dalších x let na to, že tady politici selhali. To je celé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura s faktickou a připraví se pan ministr Havlíček. To jsou zatím poslední faktické, takže po nich by tedy s přednostním právem konečně došlo na předsedu klubu ANO Jaroslava Faltýnka. (Obrací se na poslance Stanjuru.) Máte faktickou. Takže vy ji dáváte k dispozici, tak vystoupí pan ministr. A vaši faktickou mám zatím zrušit? (Odpověď není slyšet.) Tak jo. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji. Já bych si dovolil vstoupit do té diskuse k solárům. Podstata přece není vůbec v tom, co nastalo v roce 2005. Principiálně ten zákon nemá cenu torpédovat. Ta myšlenka se soláry nebyla vůbec špatná. Podporovat solární energii je normální. Problém, který nastal, byl mezi roky 2006 až přibližně 2010, a to z toho důvodu, že se začalo projevovat nejen v České republice, ale zejména v jiných evropských zemích, bylo to Španělsko, bylo to Maďarsko, byla to Francie, že se začíná prostě jít špatným směrem, že začínají jít extrémně dolů solární panely a že prostě ceny, které se začaly nastavovat, se začínají hroutit a že se to začíná dostávat do úplně jiné roviny. To znamená, bylo zcela patrné a dalo se už vypozorovat na jiných evropských zemích, že se dostáváme do kritické situace. A v těch letech se neudělalo vůbec nic. Pravda je ta, že v roce 2009, 2010 se neudělalo opětovně vůbec nic a ještě se to celé schválilo.

Ale není možné vyseknout dnes z celého toho řetězce problémů roku 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 až 2010, to, že vše špatné bylo v roce 2005, pak se tři roky bojovalo za lepší zítřky a v roce 2010 a 2011 se to celé zbouralo. Všichni ti, kteří stáli u vlády mezi lety 2005 až 2010, nesou vinu za to, že budeme platit jednu miliardu korun.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: (Vrací se k mikrofonu.) Pardon, jeden bilion.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr zmínil šest dlouhých let. My jsme v té době vládli 25 měsíců. Teď jsem to počítal. Vytáhněme ze signálů z okolních zemí, zkuste mi ukázat v dobovém tisku v lednu, v únoru nebo v roce 2007 ty signály. Podle mne nebyly. Ale nevěnoval jsem se centrální politice ani ne energetice, takže se můžu plést.

Takže buďme spravedliví. Hnutí ANO vládne šest let a ještě se s tím neudělalo nic. My jsme vládli v inkriminované době 25 měsíců, podle mě ty signály se mohly týkat druhé poloviny toho období, já netvrdím, že nebyly, tvrdím ale, že Topolánkova vláda jistá opatření připravila, zdědila je vláda Jana Fischera, která je hodila do koše.

Já souhlasím s tím, že všechno nevzniklo pouze v roce 2005. Ale když přidáte špatný zákon - já jsem použil ten příměr v jiné debatě s panem ministrem o pyromanovi. Pyroman založí oheň a pak bude kritizovat sbor dobrovolných hasičů, že přijeli o minutu později. To je velmi často logika kritiky ODS v příběhu podpory solární energie. A myslím, že u toho pyromana a u toho sboru dobrovolných hasičů bychom řekl, že to úplně nesedí házet odpovědnost na toho, kdo přijel o minutu později, než na toho, kdo ten požár založil.

Ale já jsem připraven v jiném bodě na podrobnější debatu. My stojíme o to, abychom to zmapovali, ne abychom podávali trestní oznámení, abychom se pobavili o politické odpovědnosti kroků, které se v té době činily. Samozřejmě, když jsme o deset roků všichni zkušenější, tak to máme jednodušší vůči těm politikům, kteří v té době rozhodovali. Ale my jsme na takovou debatu připraveni. Pokud to nebude o dojmech - vy jste to schválili, vy jste to podpořili - ale bude to o faktech. A pokud se tam ukáže díl naší odpovědnosti, tak ji bezesporu přijmeme. Ale musíme se přiznat, že po roce 2010 jsme měli odvahu to aspoň zkusit výrazným zdaněním korigovat. Omezili jsme podporu pro další roky podle velikosti, zvýšili jsme podstatně cenu za vynětí z půdního fondu pro soláry na lánech, které jsme nikdy nepodporovali, takže naše vlády udělaly dost opatření proti. Ale ti, kteří to prosadili, ti nesou největší zodpovědnost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku poslanec Leo Luzar, zatím poslední přihláška. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, velice mě těší, že se tato debata rozvířila do oblastí, které mám velice rád, a to jsou tzv. solární baroni. Velice mě baví, když se tady přehazují data a dávají všanc pod dojmem toho, že vlastně nikdo za nic nemůže. Ale on tady existuje nezávislý regulační úřad a jeho tehdejší ředitel Josef Fiřt by jistě mohl vykládat. Už v roce 2008, kdy začal bít na poplach, co se v této oblasti děje a za kým všechno byl a koho přesvědčoval, že je třeba přijmout opatření. Tehdy byli politici - nebudu je tady jmenovat, pokud k tomu vyšetřování opravdu dojde, budu velice, velice rád - tak hovořili o tom, že si vymýšlí, popřípadě že si hřeje vlastní polívčičku.

Ano, všechno mohlo být. Ale španělský příklad, který je zmiňován a který už v Evropě byl, že prostě dochází k radikálním změnám ekonomiky tohoto byznysu, měl být varováním. Že potom došlo ke změnám vlád a Fischerova vláda to jaksi, řekněme, zahodila, tak v té době se paradoxně ODS postavila na stranu solárů, kdy zablokovala přípravu změn. A to je taky doložitelné v rámci podkladů, které k této materii jsou. Ale opravdu to není diskuse, kdo si co si v minulosti. Zkusme, já bych se vůbec nebránil paralele možné vyšetřovací komise v rámci solárních baronů, a podívat se na to opravdu, jak kdo tehdy rozhodoval a hlasoval. Možná by to taky tuto společnost zajímalo, aby lidé věděli, kde ty miliardy vlastně končí a kdo byl na začátku tohoto problému a jak probíhal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní, ano, jedna faktická. Takže pan poslanec Jakub Janda a připraví se předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já jenom abych tady reagoval na pana poslance Luzara vaším prostřednictvím. Kdo byl na začátku problému - na začátku problému byla KSČM. Já vám to tady přečtu: původní návrh navrhla 13. listopadu 2003 vláda Vladimíra Špidly a v Poslanecké sněmovně pro něj kromě stran vládní koalice, ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody, hlasovala 23. února 2005 i KSČM. Proti byla jen ODS. Tak kdo byl, pane Luzare prostřednictvím pana předsedajícího, na začátku toho problému? Byli jste to i vy, komunisté. A zapomínáte moc rychle.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě faktická poznámka, pan poslanec Leo Luzar. Pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Leo Luzar: Já chci s dovolením vaším prostřednictvím reagovat na svého předřečníka. Ano, na začátku byli poslanci, kteří podporovali rozvoj solární energie. Ano, vystupovali pro to, protože tehdy v tom záměru bylo, že ty soláry by měly být v malém, měly by se nějak šířit a podporovat. Tady se vůbec nehovořilo o tom, co se potom z toho stalo. I dobrý zákon může být zneužit a i pod dobrý zákon se můžeme podepsat jako komunisté a podepsali jsme se pod to. Problém nastal jeho dalším vývojem a zneužitím.

A když to tady citujete, tak já bych si dovolil taky citovat: "Pospíchejme pomalu. O zdržování nemůže být sporu. Ministerstvo průmyslu původně předpokládalo zásah již v roce 2010. Problém s takovou rychlostí měla ale hlavně ODS, její zákonodárci pozapomněli na dřívější pochybnosti ohledně obnovitelných zdrojů. Místo toho projevili pozoruhodnou starost o to, aby náhlá změna nepoškodila jejich rozjeté investiční záměry, v prvé řadě plány společnosti ČEZ." To je citace z dobového tisku.

Nemá cenu se tady přesvědčovat o tom, jak to bylo a kdo to byl, ale upozorňuji, že to je prostě velký problém české politiky, a přiznejme se, bavme se o tom, že bychom se k tomu také měli nějak postavit a nepoužívat to třeba zrovna k projednávání daňového balíčku jako nějaký argument. Ale chce to opravdu si nalít čistého vína a říci si, jak probíhala celá kauza solárů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak faktickou poznámku předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, zatím jediná přihláška. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pro pana poslance Luzara vaším prostřednictvím. Myslím, že je fakt rozdíl citovat ze stenoprotokolu Poslanecké sněmovny plus výsledků hlasování a z dobového tisku. Mě by docela zajímalo, jestli to byly Haló noviny, nebo kdo to psal. Asi je to z dobového tisku, ale myslím si, že stenoprotokol a záznam o hlasování v Poslanecké sněmovně má mnohem větší vypovídací hodnotu. Najděte mi v tom původním zákoně z roku 2005 to omezení např. na střechy nebo na malé výkony a ocitujte nám ty paragrafy z roku 2005, když omlouváte, že jste byli jenom pro ty malé. Podle mého názoru a mých vědomostí - mohu se plést - tam nic takového nebylo. Že si to někdo myslel, no to je možné, to nemůžu vyloučit, ale žádné omezení velikosti tam nebylo a podle mě se přidalo až po roce 2010, kdy se omezila velikost na podporu. Takže se nemůžete omlouvat s tím, že tehdy to bylo pro ty malé, a pak se to zneužilo. Nebylo tam to omezení a ti, kteří pro to hlasovali, mají mnohem větší odpovědnost než ti, kteří byli tehdy proti. To je přece logické, na tom není nic, nic divného.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní má faktickou poznámku pan poslanec Leo Luzar. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Leo Luzar: Dlužím citaci deníku. Byl to, vaším prostřednictvím ke kolegovi Stanjurovi, dlužím mu informaci, tehdejší dobový deník Ekonom iDnes, který toto publikoval. Těch článků z tehdejší doby je více. Čili Haló noviny tehdy o tom samozřejmě psaly taky, ale abych se vyhnul tomu nařčení, že cituji z vlastních zdrojů, byl to Ekonom iDnes.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a nyní s přednostním právem vystoupí předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a další jsem tedy já v pořadí následně. A potom pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo. Je dobře, že stále diskutujeme ještě k věci, a to k daním. Nicméně já jsem se podíval do Wikipedie, protože tady je pořád debata, kdy kdo vládl, tak jenom abych vám to přečetl, jak to vlastně konkrétně bylo. Je to informace pro nás pro všechny. ODS je česká liberálně konzervativní pravicová strana vládní v letech 1992-1996, 1996-1997, potřetí od podzimu 2006 do jara 2009 a opět od července 2010 do července 2013. To je na oficiálních stránkách ODS.

Tak a já bych s dovolením dokončil to svoje vystoupení, jak jsem měl tu faktickou poznámku, kdy jsem chtěl jenom oživit nám všem paměť, jak to bylo, když vládla ODS z hlediska zvyšování daní. Skončil jsem, že se zavedla 50procentní daň z podpor ke stavebnímu spoření, zvýšil se dálniční poplatek pro osobní auta z 1 200 na 1 500 a mýtné pro nákladní vozy pro čtvrtinu. A teď je dálniční známka, mám pocit, stále ještě 1 500, ne? Je to tak, že? Mýtné je vyšší. Sazba daně z cigaret a tabáku, pro řidiče jezdící na plyn od 1. 1. 2012 daň ze stlačeného zemního plynu ve výši 500 korun na tunu se zavedla, zvýšila se - už tady o tom někdo hovořil - spodní sazba DPH z 10 na 14 % u potravin, léků, tepla, vody, dopravy, knih a dalších položek. Dále se zavedla 32procentní daň z povolenek na emise při výrobě tepla a elektřiny. Dále 7. listopadu 2012 se prosadilo další zvýšení DPH ze 14 na 15 % u spodní sazby a z 20 na 21 % u horní sazby. Dětské pleny zařadili do vyšší sazby, a zvýšili tak jejich zdanění ze 14 na 21 %. Schválili - to je zajímavé - zvýšení daně z převodu nemovitostí ze 3 na 4 %, schválili zrušení slev na dani pro živnostníky a zvýšení daně z příjmů fyzických osob z 15 na 22 % a pro lidi s příjmy nad čtyřnásobek průměru zrušení stropu pro placení zdravotního pojištění. To jsou fakta.

A poslední poznámka z mé strany, jak tady říkal nějaký vzácný kolega - už nevím, kdo to byl, myslím, že pan kolega Skopeček - že v době hospodářského růstu sekáme stamiliardové schodky, tak ono je to přesně naopak. Vy jste v době hospodářského růstu, kdy byl růst HDP 2 až 3 %, sekali stamilionové schodky. Já tady bohužel nemám ten graf, ale při nějaké bližší příležitosti, a tato debata bude určitě pokračovat i v dalších dnech, tak já se na to připravím, protože nejsem ekonom, jsem zemědělec, tak si ty grafy vytáhnu a můžeme tady o tom diskutovat. Pořád se odvoláváte na krizi, která ano, byla, byla, ale ty schodky se sekaly i v letech, kdy byl hospodářský růst. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tady mám dvě faktické poznámky, pan poslanec... (Poslanec Faltýnek se vrací k řečništi.) Ano prosím, dobře.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Ještě se omlouvám, reakce na pana Stanjuru. Ano, Jaroslav Faltýnek, a to všichni víme, byl dvacet let členem sociální demokracie. A já na tu dobu vzpomínám velmi rád. Jsem na to svým způsobem hrdý a vážím si té doby. Takže jsem rád, když mi to občas někdo připomene, že to zazní v tom veřejném prostoru, že jsem byl dvacet let členem sociální demokracie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S faktickou poznámkou nyní dva přihlášení, takže předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Jiří Bláha. Pane předsedo, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem rád, že jsem pana předsedu Faltýnka potěšil, já jsem to nemyslel nijak kriticky, jako fakt. To potvrzuje mé přísloví, které rád říkám. Jednou vlevo, vždycky vlevo. To je v pořádku.

Ale k těm faktům, která uvedl pan předseda Faltýnek. Ano, to je pravda. Já myslím, že přesně řekl, my jsme vládli, když to spočtete, tak jak říká Andrej Babiš, ODS tady nevládla třicet let, bohužel, ale mnohem méně. Ty intervaly byly naprosto přesné. Možná kdybyste spočítal vládní působení vaší bývalé strany a dneska vaší nové strany s vaší bývalou stranou, tak je to bezesporu delší období. Ale o tom to není. Ta opatření, která jsme přijali v rámci krize, jste přečetl správně, ale zapomněl jste říct tu podstatnou věc. Ono to platí tři roky. A vy už jste prolongovali, už to platí o šest let déle. Jestli my máme zodpovědnost za ty tři roky na zvýšení daní, a k té se hlásím, to je prostě fakt, takhle jsme to zvýšili, přesně, jak jste četl. Mělo to skončit k 1. 1. 2015. Takže my máme 33 % odpovědnosti a vy 67. Takže my jsme to prosadili na roky 2013, 2014, 2015 a vy jste to prosadili na roky 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a zatím se v tomto volebním období nechystáte nic z toho změnit.

Ano, my jsme zvyšovali spotřební daně a snižovali daně z příjmů. My si myslíme, že stát má více ocenit aktivitu, to znamená méně ji danit, a pokud potřebuje daňové příjmy a potřebuje daňové příjmy bezpečnost, obrana, to si nemusíme říkat, tak je mnohem spravedlivější zdaňovat tu spotřebu, a ne tu aktivitu. To je náš politický názor, takhle jsme postupovali. Takže ano, zvýšili jsme část spotřebních daní, mimo jiné DPH, resp. nepřímých daní, ne spotřebních, nepřímých, ale snížili jsme přímé daně. To je v souladu s naším politickým programem, to není nic špatného (čas!) a v těch letech (čas!) jsme to skutečně udělali(čas!), jak řekl pan předseda Faltýnek.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, teď poslední faktická poznámka. Pan poslanec Jiří Bláha. Já se omlouvám, že jsem říkal ten čas třikrát, byl jsem už upozorněn jinými poslanci na to přetahování. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, já ještě bych doplnil, jsem rád, že jsme se vrátili k těm daním a byrokratickým zátěžím, o kterých se tady nejvíce mluví. A já bych chtěl jenom doplnit, teď nám to pan Stanjura řekl, že oni nejvíc zvedali spotřební daně, takže přímé daně všem občanům, ale oni i hýbali s tou byrokracií nejvíc. Když jsem začal před třiceti lety podnikat, tak jsem nemusel vůbec nic. Ale od roku 1992 to přišlo. Máš živnostenský list a to že podnikáš dva roky, vlastně nás vůbec nezajímá, že to děláš dobře a že zaměstnáváš lidi. Ty nejsi vyučen v oboru, takže nemůžeš v tom oboru podnikat. Sežeň si osobu zodpovědnou a ta ti může zaručit, že můžeš podnikat. A takhle to šlo dál a dál. Bezpečnost práce, životní prostředí, požární ochrana, politika zaměstnanosti a tak dále a tak dále. Každý den nové lejstro, nebo každý rok nové lejstro, každý rok desítky nových lejster a díky tomu narostla ta byrokracie, která přetrvává dodneška. A věřte tomu, pokud něco zkazím, tak se to hrozně těžko napravuje a vrací zpátky. Takže my teď dalších třicet let budeme napravovat to, co se povedlo převážně za vlád minulých v minulých letech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou pan poslanec Zbyněk Stanjura, připraví se pan poslanec Marek Benda. Zatím dvě faktické. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Musím upřímně přiznat, že pro opozici je dar, když někdo vystupuje jako pan vládní poslanec, pan poslanec Bláha. Opravdu. Myslím to úplně upřímně, že to je dar pro opozici. Protože kdybyste měl pravdu, tak proč vaše vláda například navrhuje regulovat zpřísnění podmínek pro realitní makléře? Proč jste si neprosadil hnutím ANO, aby takový zákon vůbec neprošel vládou? Kdo liberalizoval živnostenský zákon za velkého křiku levice, kteří přesně chtějí to, o čem vy jste mluvil? Já neříkám, že to není pravda, ale podívejte se, v kterých letech to vznikalo, kdy jsme vládli my a kdy vládli vaši věrní koaliční partneři, socialisté. My jsme výrazným způsobem snížili počet vázaných živností ve prospěch volných. Ano, jsou tam doposud nesmyslné nároky, přesně jak jste říkal, nějací odpovědní zástupci. Za šest let jste nenavrhli v tom nic. Vůbec nic. Až skončí toto volební období, tak už to bude skoro fifty fifty, roky ODS ve vládě a roky ANO ve vládě. Už tam ten rozdíl bude dramaticky malý. Bude to skoro vyrovnané. A vy šest roků tady mluvíte, pan poslanec Bláha tedy dva roky, abych se přiznal, a co v tom udělal on? Přinesl jste nějaký poslanecký návrh zákona, který by to zjednodušil, aby například, když je majitel firmy, nemusel shánět ty odpovědné zástupce? Já vám to řeknu. Nic nepředložil. Pokaždé přijde - já se omlouvám, vy se tváříte, že jste jediný, který podniká v republice, že jste jediný, který rozumí problémům malých podnikatelů. Věřte mi, není tomu tak.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jednu faktickou poznámku pan poslanec Marek Benda. Potom bych se měl připravit já s přednostním právem a potom paní ministryně Schillerová má zájem ještě vystoupit. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, také mě vyprovokoval pan poslanec Bláha, protože já jsem pamětníkem těch let a pamatuji si, v kterých časech se tady byrokracie zvyšovala a v kterých letech se snižovala. Václav Kalus starší v době, kdy byl předsedou vlády a kdy mu ministr přinesl návrh zákona, který měl více než 50 paragrafů, tak jim to, těm Vodičkům, Dybům, Kočárníkům, všem vracel a říkal, jestli to neumíte napsat do 50 paragrafů, tak mi sem s tím vůbec nechoďte. Tímhle způsobem se vládlo v letech 1992 až 1998. Pak nastoupil váš prezident Miloš Zeman, kterého jste tady tak aplaudovali. A vzpomenete si na pana ministra Grygara, který chodil s těmi dvěma obrovskými taškami těch papírů, a jak se tehdejší premiér chlubil tím, jak tlusté zákony schvalují.

Já vím, že to souviselo částečně s tím, že jsme vstupovali do Evropské unie a že bylo potřeba samozřejmě řadu předpisů harmonizovat. Ale to jsou léta 1998 až 2006 a zejména tedy 2002 až 2006, kdy došlo k dramatickému nárůstu byrokracie v této zemi. Kdy se poprvé vymyslely zákony o státní službě. Všichni nedotknutelní. Pak trvalo dalších deset let, kdy bylo možné ho vůbec nějakým způsobem přijmout, aby se z toho státní rozpočty nezbláznily, a to byl přesně ten čas, kdy na každou věc bylo potřeba razítko, každý musí být hlídán, pořád se potřebujeme rozloučit s těmi svobodnými devadesátými léty, která přece vedla k tomu velkému chaosu, jak velmi rád a často říká váš pan premiér.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám tři faktické poznámky, takže to zrekapituluji, aby se mohli mnozí poslanci připravit. Pan poslanec Jiří Bláha, dále pan poslanec Vojtěch Munzar a dále předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Takže pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych chtěl také poděkovat prostřednictvím pana předsedajícího panu Stanjurovi za nahrávku na smeč, protože já jsem na začátku si vás všechny obešel s návrhy, které bychom mohli udělat pro podnikatele a pro normální občany z hlediska podnikání, z hlediska daňové zátěže, z hlediska byrokracie, a dodnes si pamatuji slova pana Stanjury, který mi řekl pane Bláho, my tady nejsme, abychom vám s něčím pomáhali, ale proto, abychom to co nejvíce zdržovali. A pokud byste se zeptal na MPO, zeptal byste se na dalších ministerstvech, kdo obchází dnes a denně a snaží se něco udělat pro podnikatele, změnit třeba jenom blbě kontrolní činnost našich orgánů, zmapovat všechny věci, snížit administrativní zátěž, tak byste zjistil, že dennodenně se snažím za podnikatele a za naše občany lobbovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Chci ještě zareagovat zpětně na pana kolegu Luzara vaším prostřednictvím. Mně to chvilku trvalo, než jsem si to našel v archivech Sněmovny, to se týká zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Byl to tehdy tisk 529 a pan kolega Luzar tady říkal, že se komunisté domnívali, že se to vztahuje pouze na malé projekty a že tím budou podpořeny jenom malé projekty. Když se podíváte na ten tisk a na ten zákon, tak § 3 jednoznačně hovořil, že to je na všechny včetně těch velkých zařízení. Bylo tam pouze omezení, výjimka, na které se to nevztahovalo, a to byly vodní elektrárny o velké výkonu. Na všechny ostatní včetně velkých solárních elektráren se tento zákon vztahoval. Tak já vůbec nevím, kde pan kolega Luzar vzal dojem, že se to mělo vztahovat jen na malé projekty. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zatím poslední přihláška, předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura na faktickou. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Velmi těžko se reaguje, když pan poslanec Bláha interpretuje naše jednání na šest očí, já jsem tam byl sám, on měl s sebou půvabnou asistentku, jestli si dobře vzpomínám. Nic takového jsem neřekl, ale já nemám nahrávací zařízení ve své kanceláři, abych doložil, že neříkáte pravdu. Já jsem vám přece řekl, že ty headline, ty nadpisy že jsou (nesrozumitelné), že pan poslanec Bláha mi přenesl jednu A4, kde byl např. bod Snížíme byrokracii. (Nesrozumitelné.) Určitě. Ale řekl jsem mu něco jiného. Zásadní snížení byrokracie se nedá napsat z opozičních lavic. My nemáme ty desítky právníků a legislativců, jako mají jednotlivá ministerstva. A logicky. Žádná opozice nikdy nemá takové legislativní možnosti. Ano, z opozice není složité napsat návrh na změnu sazby daně z příjmu fyzických osob. Ale z opozice je nemožné napsat nový zákon o dani z příjmu fyzických osob. Prostě nemožné. My jsme si toho vědomi, proto ty naše návrhy, které chodí, jsou relativně skromné, protože tam nechceme dělat legislativní chyby a jsme si vědomi toho, že bez týmů právníků to nejsme schopni legislativně dobře připravit. Politická debata o obsahu toho zákona je něco jiného. Takže nic takového jsem neříkal.

Ale skutečně, a já to nezměním jenom kvůli tomu, že jste mě nepravdivě nařkl, nebudu si nahrávat schůzky, na kterých mluvím např. s vládními poslanci. Proč bych to dělal? Ale je mimořádně nekorektní na mikrofon po dvou letech interpretovat jednání, na kterém byli pouze tři lidi. Nemám se jak bránit kromě toho, že na mikrofon řeknu: Nemluvíte pravdu, pane poslanče Bláho.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se nechám vystřídat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Okamura, poté paní ministryně. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vládní daňový balíček je údajně zčásti motivovaný starostí vlády o naše zdraví. A měl by mu prý prospět. To je nesmysl a pravda je opačná. Vládní návrhy daňových změn jsou velmi nezdravé a ohrozí jak zdraví občanů, tak zdraví pojišťoven a zdraví naší ekonomiky. Hnutí SPD nepodpoří vládou navrhované zvyšování daní a hned vysvětlím konkrétně proč.

Poradenská společnost McKinsey v úterý zveřejnila zprávu, v níž varuje před tím, že třetina světových bank by pravděpodobně nepřežila vážné oslabení ekonomiky, a měla by proto radikálně změnit svůj podnikatelský model. I ten největší laik chápe, že pokud přijde nouze, má se lépe ten, kdo má úspory, než ten, kdo se topí v dluzích. Ve finančním sektoru se takovým úsporám říká finanční rezerva. Vláda se dnes zdaněním takových rezerv chystá tlačit na pojišťovny, aby v čase přicházející ekonomické krize tyto rezervy snižovaly a zisky ve formě dividend raději vyváděly z České republiky. Normální smrtelník to nepochopí. A nechápou to ani ekonomové, bankéři a další odborníci na finanční trh.

Vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM tento návrh připravila, aniž by vzala v potaz připomínky České národní banky, České asociace pojišťoven, ekonomů a dalších odborníků. Všechny tyto instituce zdůrazňují nesystémovost a nebezpečí této sektorové daně, a to především v dopadech na klienty pojišťoven, tedy na naše občany. Podle odborníků se Ministerstvo financí pod vedením ministryně Aleny Schillerové v podstatě rozhodlo potrestat sektorovou daní dlouhodobou obezřetnost pojišťoven. Ty vytvářely po desítky let technické rezervy, aby byly schopné v budoucnu pokrýt všechna, i nečekaná, pojistná plnění klientů. Paní ministryně financí argumentuje tím, že pojišťovny tvorbou rezerv optimalizují daně. Ano, ale co je na tom v tomto případě špatného, když současný systém zvýhodňuje tvorbu rezerv před vyváděním zisku? A pro nás je stále lépe, když jsou peníze v České republice v kase pojišťovny jako rezerva na případnou krizi, než když odtečou někam na Kajmanské ostrovy.

Vláda také zcela nepřijatelně navrhuje občanům zvýšit o 100 % poplatek za vklad do katastru nemovitostí. Přitom úředníci na katastrech jsou placeni z daní, takže mi uniká, za co ještě další poplatky. Aby vláda odradila občany od toho, aby obtěžovali úředníky? Neznám nikoho, kdo by na úřady chodil, aniž by musel. Pokud si někdo koupí nemovitost, což je popravdě opět jedna z forem úspor, je to forma rezervy na horší časy, kterou občané stabilizují svoji sociální situaci, a stát je za to trestá. Stát jim chvályhodnou snahu starat se o sebe zdražuje. To je opět antisystémový krok. A je jedno, jak málo to údajně státu přinese. Zásadní je, kolik to občanovi sebere a jaké mu stát dává poselství. Neprobendil jsi peníze a kupuješ nemovitost? Tak zaplať pokutu! To je otřesná politika této vlády hnutí ANO, ČSSD a KSČM v krystalickém podání. Sedřít z kůže ty slušné a pracující lidi na maximum.

Vláda navrhuje také vyšší zdanění hazardu. A ani tomu netleskáme a hned vysvětlím proč. Na cizím neštěstí by stát neměl parazitovat a veškerý nebezpečný hazard, který způsobuje závislost, to je videoterminály a jejich obdoby na internetu, by měl zakázat! Takže ne že jsme proti vyššímu zdanění s tím, že podporujeme hazard, my to chceme zakázat! Já už jsem tady opakovaně dával návrhy na zákaz výherních hracích automatů a jejich internetových obdob. To je návrh, který my navrhujeme. Odborné studie už vícekrát prokázaly, že příjmy z hazardu jsou několikanásobně nižší než výdaje, které má stát se škodami, které hazard lidem způsobuje.

Paní ministryně Schillerová z hnutí ANO si při navrhování změn libovala, že Česko patří k zemím s nízkým podílem černého trhu s cigaretami a alkoholem. To se rozhodla zcela nelogicky změnit tím, že zvyšuje už tak vysoké zdanění tabáku a alkoholu. Doporučil bych paní ministryni navštívit venkovskou hospodu a případně tam, kde hospody vláda svým EET zlikvidovala, tak nějakou místní hasičárnu nebo jiné místo, kde se lidé scházejí. Protože hospoda už tam není, už je zlikvidována. Zjistila by, že se znásobily počty lidí, kteří už nekouří cigarety, ale tabák. A že raketově přibývá lidí, kteří kouří pašované cigarety a pašovaný tabák. Nejčastěji z Ukrajiny. Je to ten zdravější model? Pro plíce i pro státní kasu? Já se ptám. Tady vidíte amatérismus vládních návrhů v praxi. Vím, že vláda na to nemá z nějakého mně neznámého důvodu čas, ale stačí si do vyhledávače zadat termín "domácí pálenice" a objevíte rostoucí trh s destilačními přístroji. To neznamená, že by ubylo černého trhu s alkoholem, ale naopak, že stále roste navzdory tomu, že domácí pálení mimo oficiální pálenice je nelegální. To je to nejmenší. Ale vysoké zdanění alkoholu je skutečně motiv i pro profesionální zločince, kteří pak ohrožují zdraví a životy lidí pančovaným nelegálním alkoholem. To je mnohem větší problém. Ne, že bych bagatelizoval nelegální pálení. Já poukazuji na to, že ten skutečný problém je ještě větší.

Snad si ještě pamatujete tzv. lihovou nebo metanolovou aféru. V září roku 2012 v Česku a Polsku došlo k sérii otrav metanolem. Do 29. ledna 2013 na otravu zemřelo 47 občanů České republiky, tři občané Polské republiky a desítky dalších byly hospitalizovány, přičemž mnozí lidé utrpěli trvalé poškození zraku. Toto číslo však nebylo konečné kvůli tomu, že množství jedovatého metanolu stále kolovalo mezi lidmi. Proto se i po hlavní vlně otrav stále objevovaly nové oběti. A viníkem nebyli jen podvodníci s alkoholem, rovnocenným viníkem byl stát, který vysokým zdaněním lihu tyto podvodníky stále silněji motivuje k obcházení zákona. Pro ekonomy to není překvapivé. Naopak to je bohužel naprosto logické.

Světoznámá Lafferova křivka, pojmenovaná po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi, zobrazuje hypotetickou závislost celkové sumy vybíraných daní na míře zdanění. Laffer říká, vysoké daně mají negativní dopad na ekonomický růst, protože oslabují motivaci lidí k pracovním výkonům, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu ze země. Konec citátu. Ano, je to princip prokázaný a ověřený po desetiletí. A přesto ho většina vlád po celé Evropě ignoruje a dělá stále dokola tu stejnou chybu.

Vážené dámy a pánové, vážená vládo, dobrá vláda se nepozná podle toho, že víc rozdává, ale tím, že naopak občany méně okrádá. Nezdražujte občanům život, a nemusíte pak řešit občany v nouzi. Hnutí ANO slibovalo, že nebude zvyšovat daně, všichni si na to pamatujeme, a pan premiér dokonce sliboval vyrovnaný rozpočet. Nic z těchto slibů se neděje. Děje se pravý opak. Byla to lež. Naopak, daně vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM stále zvyšuje, a jak víte, zvyšuje se i daňová kvóta. A to kontinuálně. Nezlobte se, vážené kolegyně a kolegové, ale nejen mně, ale i velké části občanů tohle přijde jako velký volební podvod.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně svoje přednostní právo stáhla, nicméně je zde faktická poznámka pana poslance Nachera, poté se tedy připraví pan předseda Stanjura řádně do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já jsem teď poslouchal pozorně pana místopředsedu Okamuru, jestli mě poslouchá teď, a já tam viděl takovou nelogičnost v tom, co on řekl, tak si dovolím na tu nelogičnost upozornit, stejně jako jsem to udělal dopoledne u toho investičního životního pojištění. On říkal, že ty negativní externality u výherních automatů vysoce převyšují to zdanění, a proto je potřeba to zakázat. Dobře, to je legitimní, nějaký názor. Zároveň u jiného tématu, což je zdanění alkoholu, bych také připomněl, že i alkohol a jeho konzumace s sebou nese nějaké negativní externality, které podle mého názoru, a nemám tady teď ta čísla, protože jsem nevěděl, že o tom budeme mluvit, převyšují ten výnos, tak v té logice by tedy v tom případě pan Okamura měl chtít i prohibici, to je zakázat i ten alkohol, aby to bylo konzistentní.

Ale buď platí jedno, nebo platí druhé. To znamená, převyšuje-li u něčeho negativní externalita, tak buď to zásadně zdaníme, totálně, anebo úplně zakážeme. Ale pak v tom případě v tom projevu jste si, pane kolego, protiřečil i v tom, že říkáte, že je potřeba něco... že u zvýšení daně u alkoholu je vyšší množství toho černého, toho mimo ten trh, ale to samé pak bude platit u různých těch heren a u těchto záležitostí. Prostě když je nějaká prohibice, něco se zakáže, tak to půjde mimo ten režim. A to platí jak u alkoholu, tak u výherních automatů. Tak já bych jenom poprosil o konzistentnost v tom příspěvku, ať už se jedná o hazard, alkohol a o všechny tyto věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy nemám další přihlášku na faktickou, takže vyzvu s přednostním právem předsedu klubu ODS Zbyňka Stanjuru, nicméně přečtu jednu omluvu, než přijdete. Od 13.00 hodin do konce jednacího dne se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Květa Matušovská.

Pane předsedo, máte v obecné rozpravě neomezený prostor dle jednacího řádu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem se tedy nepřihlásil s přednostním právem, naopak jsem všechna přednostní práva pustil. Přihlásil jsem se řádně do rozpravy. (Předsedající: Máte pravdu.) Ale jsem na řadě, takže je to v zásadě jedno.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máte pravdu. Trpělivě jste čekal.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Musím říct, že tentokrát mé vystoupení k daňovému balíčku bude delší než obvykle, takže jsem si připravoval, čím se vás pokusím přesvědčit, abyste ho aspoň modifikovali, když už byste ho nezamítli, což by bylo úplně nejlepší, bude mít šanci v prvním hlasování. Až se k němu dostaneme, budeme hlasovat o zamítnutí tohoto tisku. A byla by skvělá zpráva, (kdybych slyšel?), že Sněmovna se většinově shodla, že daně se nebudou zvyšovat a paní ministryně financí řekla, já si s tím poradím, a myslím si, že bychom se nemuseli obávat, zda se stihne nějaký 1. leden, protože by to neplatilo vůbec.

Ale já jsem si připravil i strukturu toho vystoupení. Rozdělil jsem ho do deseti kapitol. Je možné, že někoho z vás konkrétní kapitola nezaujme. Tak já vám řeknu deset kapitol, půjde to pěkně po sobě. Zase věřím, že alespoň jedna kapitola vás zaujme.

První kapitola. Chci se věnovat, překvapivě, vládnímu programovému prohlášení a poněkud nepřekvapivě celkové daňové zátěži v České republice.

V druhé části svého vystoupení ukážu na skutečné obstrukce ve Sněmovně, to znamená, že už přes rok tady leží náš vynikající návrh na zrušení superhrubé mzdy, a pokusím se vás přesvědčit, abychom ho urychleně projednali.

V třetím bodě se budu věnovat tomu, co považujeme za největší chybu v návrhu daňového balíčku, sněmovním tisku 509, a to je návrh na zdanění technických rezerv pojišťoven.

Čtvrtý blok budu věnovat hazardu. Mám tady podkapitolu, kterou jsem si nazval Účtenkovka. Možná bych odskočil, ať nejdu tak jako věrně podle toho plánu.

Dneska jsem se dočetl, že máme hráče, který je schopen poslat do Účtenkovky 11 tisíc účtenek měsíčně. Nepočítal jsem to já, ale novináři. To znamená, 350 účtenek denně, což znamená, jedna za čtyři minuty ve dne v noci bez spánku. A to jsem nevěděl, protože mě to nezajímá, takové hazardní hry. V podmínkách Účtenkovky je, že za jeden den můžete poslat od jednoho obchodníka pouze jednu účtenku. Takže paní ministryně tak motivuje naše občany, že ten konkrétní občan je schopen denně navštívit 350 různých obchodů, v každém si pořídit účtenku a ještě ji odeslat do slosování. Vám to připadá legrační, ale to je skutečně 11 tisíc nákupů měsíčně a to podle mě není zdravé.

A psali mi někteří voliči hnutí ANO, proč označuji Účtenkovku za hazardní hru, když tam není žádný vklad. Můj argument je ano, vklad tam není, ale závislost tady bezesporu vzniká. Já neznám nikoho ve svém okolí, který by provedl 11 tisíc nákupů měsíčně. A četl jsem, že jednou bylo dokonce 12 tisíc nákupů. Když se novináři ptali Ministerstva financí, co s tím budou dělat, tak říkali nic, my jsme rádi, že občané mají zájem o tu Účtenkovku. Tak možná tím paní ministryně zvyšuje spotřebu obyvatelstva a příjem DPH, to nevím, ale podle mě je to patologické mít 350 účtenek denně. A nikdo mně to nevymluví. Možná jednou za rok, já stejně nevím, 350 obchodů navštívit za jeden den, to tedy nevím. A to jsou ještě i státní svátky. Teď si představte, že to pak vyjde denně víc, když je státní svátek, kdy je zavřeno, anebo je omezený počet otevřených obchodů.

Ale pojďme k programovému prohlášení vlády České republiky. Je to dokument z června 2018. Já jsem si ten soubor stáhl ze stránek vlada.cz, pokud máte zájem. Já myslím, že vládní poslanci to čtou každé ráno, aby věděli, co přesně mají v té Sněmovně dělat. A já ho nebudu číst samozřejmě celé, zaměřil jsem se pouze na tu část programového prohlášení vlády, která se dotýká daňového balíčku, sněmovního tisku 509. To znamená, z těch 44 stran se budu věnovat pouhopouhým čtyřem stranám a ve skutečnosti pouze čtyřem odstavcům z těchto čtyř stran. Vždycky vám přečtu, k čemu se vláda zavázala v červnu loňského roku. Neporovnával jsem to s tou první Babišovou vládou, ale myslím, že tam těch změn tolik nebylo. Možná, že jste tam přihodili to zrušení karenční doby, to myslím, že je tak jediné, jinak to bylo hodně podobné.

Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. - To podporuje i ODS. Chci říct dobrou zprávu pro vládu, i my podporujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí.

Ale teď je ta klíčová věta a chci se vás zeptat, jak jste to mysleli tehdy, nebo dnes: Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami - což je pravda - a to s dostatečným odkladem účinnosti. - Zaměřme se na tuto větu vedlejší: a to s dostatečným odkladem účinnosti. Dneska je 25. října, jednáme ve třetím čtení asi pět a čtvrt hodiny, včetně minulého týdne, takže o obstrukci se zatím nedá mluvit. A i kdyby to dneska prošlo, modelujme si příklad, který nenastane, myslím, že mnozí máme rádi pohádky pro dospělé, tak to v pondělí odejde do Senátu, v pondělí ne, to je státní svátek, v úterý, nebo do 30. října, velmi pravděpodobně to Senát vrátí kolem 28.-29. listopadu, podle zákona o jednacím řádu musíme mít ten tisk k dispozici minimálně deset dnů předtím, než to budeme projednávat. Když půjde všechno ideálně a schválili bychom to dneska, tak se k tomu dostaneme někdy kolem 12., 13., 14., 15. prosince, v tom týdnu určitě. Teď si představme, že po několikátém vystoupení opozice vládní většina to prohlasuje, slavně, získá většinu, zatleská si, pak to půjde k panu prezidentovi. I kdyby to pan prezident podepsal ten samý den, i když na to má patnáct dnů, ale řekněme druhý den to podepíše, tak podle programového prohlášení vlády 13 či 14 dnů před velkou změnou mnoha daňových zákonů je dostatečný odklad účinnosti. Škoda, že jste tam nenapsali do závorky maximálně 14 dnů. Protože opravdu je to na výkladu, každý si pod tím představí něco jiného.

Dostatečný odklad účinnosti. Já bych očekával - a nebuďme přísní - dobu mezi třemi a šesti měsíci, ideálně šest měsíců, že by to bylo schváleno někdy v polovině roku a platilo to od Nového roku. Myslím, že kdyby ty změny daní nebyly tak výrazné, tak i tři měsíce by stačily na adaptaci. Protože velmi často se mluví, jak to účetnictví je úplná brnkačka, ta účetní stejně nic nedělá, jenom cvaká na tom softwaru a ono to všechno dělá samo, že jo, kontrolní hlášení, DPH, nic není problém, pokud máte účetní software. Ono to tak úplně jednoduché není, zkuste si vy, kteří jste to někdy říkali, zkuste si někdy účtovat, vřele doporučuji, myslím si, že pak budete mluvit s větším respektem o této profesi. Taky ten software se taky někdy musí změnit, představte si. Ty softwarové firmy musí zareagovat na legislativní změny, musí to otestovat. Takže to není otázka jednotek dnů, tak aby ten systém fungoval. Nicméně finanční úřad pak může přijít minimálně s tříletým zpožděním, tzn. finanční úřad může přijít někdy v prosinci roku 2022 nebo v lednu roku 2023 (řečeno 2002, 2003) a penalizovat podnikatele, že v lednu 2020 např. něco špatně účtovali, vystavili špatně daňový doklad nebo něco podobného. To určitě není dostatečný odklad účinnosti...

První odstavec, který jsem vám citoval z programového prohlášení vlády, ve kterém vláda objektivně selhala. Nebo si, paní ministryně, myslíte, že 14 dnů před prvním lednem, pokud by to v ideálním případě - a to nebude ideální případ - pokud by to v ideálním případě prošlo, je dostatečná doba? Já si to nemyslím.

V dalším odstavci jste si vy sami schválili: Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. - Je to tedy už potřetí, bylo to v Sobotkově vládě, ve vládě Andreje Babiše I a ve vládě Andreje Babiše II. Ty římské číslice tam dodával web české vlády, ne já, abychom věděli, takhle číslují ty vlády, když se podíváte na web. Paní ministryně - nevím, jestli to bylo už před rokem, ale před mnoha měsíci řekla, že na to není politická vůle, aby se to prosadilo. Tak pokud vyjdu z předpokladu, že strany, které vytvoří vládní koalici a společně vytvoří programové prohlášení vlády, které je veřejné, které tím může kontrolovat nejen opozice, ale zejména voliči, že s ním souhlasí, pokud vládní strany s tím souhlasí, tak to máme přesně 93 poslanců Poslanecké sněmovny. Modelujme si ten nepravděpodobný případ, že by komunisté hlasovali proti vládě. Vyloučit to nemůžeme, oni tu koaliční smlouvu nepodepsali, oni mají nějakou smlouvu jenom s hnutím ANO, jak nám říkají kolegové ze sociální demokracie - my s tím nemáme nic společného, tu smlouvu s nimi uzavřelo hnutí ANO. A asi je to pravda. V tom případě by vládě chybělo 8 hlasů k prosazení tohoto bodu programového prohlášení. Zodpovědně říkám, u nás jich je 23. To už dává do kupy - a nejsme jediní - když se pak dostanu k dalším bodům, tak zjistíte, že kolegyně, paní poslankyně Langšádlová z jiného poslaneckého klubu navrhla vlastně to, co je obsahem programového prohlášení vlády - takže tady existuje minimálně ústavní většina pro to, aby to bylo schváleno.

Ano, my samozřejmě navrhujeme jinou sazbu. My navrhujeme po zrušení superhrubé mzdy sazbu 15, a ne 19, to je pravda, na tom se s vládní většinou neshodneme. Ale pro nás je lepší malé snížení daní než žádné snížení daní. Takže není to tak, že buď bude snížení daní podle nás, to bude v tom bodě 2 mého vystoupení, kde vás zkusím přesvědčit. I kdyby to neprošlo, my jsme připraveni podpořit zrušení superhrubé mzdy s tou sazbou 19 %, což ve skutečnosti znamená snížení sazby daně z příjmů zhruba o 1,1 %. Když to přepočtete z té superhrubé mzdy 15 %, tak vám vyjde zhruba 20,1 % hrubé mzdy je dnešní... Kde je plnění tohoto bodu programového prohlášení vlády? Za šest let vůbec nic.

Takže to je druhý odstavec z programového prohlášení vlády, který se týká daňového balíčku a toho, co v něm není, přestože se k němu vláda zavázala.

Na té samé straně číslo 5 programového prohlášení je poslední odstavec, který není špatný, mohl by být ambiciózní, ale když už vláda nechce snižovat daně jako celek, tak aspoň bych ocenil, že na papíře, na papíře je napsáno: ctíme princip daňové neutrality. Daňovou neutralitu chápu tak, že pokud provedu změny daňového systému, tak celkový výsledek bude pro daňové poplatníky roven nule. Neutrální. A můžeme vést debatu o tom, která politická strana chce zvýšit které daně a kompenzovat to snížením jiných daní, příp. naopak. Paní ministryně se nijak netají, opakovaně říká: když nebude daňový balíček, nebudu mít dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Vláda vědomě předtím jenom něco neudělala v těch dvou bodech. Tady vědomě porušuje vlastní programové prohlášení. A pan ministr obchodu a průmyslu v televizní debatě řekne úplně bez skrupulí: naše vláda nezvyšuje daně. - A já mu říkám: a co budeme projednávat v pátek? - No to je daňový balíček. Ale trvám na tom, že nebudeme zvyšovat daně.

Tak já chytnu tu hozenou rukavici. Pokud z toho návrhu vyhodíme všechny paragrafy, které se týkají zvýšení daní, tak řeknu: pan ministr měl pravdu, žádné zvýšení daní tam není, a pak to můžeme podpořit i my... Obávám se, že takhle to nebylo myšleno, že se jenom vládní představitel bál v přímém přenosu přiznat barvu a říct: my zvyšujeme daně, my zvyšujeme míru přerozdělování... K té celkové míře přerozdělování se ještě dostanu.

Myslím, že pro všechny starosty, místostarosty, komunální zastupitele, pro všechny hejtmany, náměstky hejtmanů, krajské zastupitele je bezesporu příznivý nebo nadějný odstavec programového prohlášení vlády na straně 7: Zahájíme diskusi o změně rozpočtového určení daní tak, aby byl v rámci přerozdělování daňových příjmů, které jsou součástí rozpočtu obcí, zohledněn rovněž počet seniorů trvale žijících v jednotlivých obcích, s cílem motivovat obce ke zvyšování kvality služeb určených pro tuto skupinu obyvatel. - To je odstavec, který si zaslouží podporu. Otázka je - jsme za polovinou volebního období. Nevylučuji, že diskuse byla zahájena. A jestli to bylo myšleno, že zahájím diskusi a nic neudělám, tak si mohou vládní poslanci udělat fajfku, že tento odstavec či tento bod programového prohlášení vlády je splněn. Já se obávám, že není. Nikdo ze starostů za ODS, které znám, nemá informaci o tom, že by debata s obcemi, starosty, kraji, hejtmany byla zahájena. Nicméně i tady sedí starostové a hejtmani, tak se jich můžeme zeptat, zda s nimi vláda komunikuje případnou změnu rozpočtového určení daní.

A poslední bod, který jsem si vybral z programového prohlášení vlády a který úzce souvisí s projednávaným tiskem, je poslední odstavec na straně 7 tohoto prohlášení, který vám přečtu: provedeme komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace - fakt musím říct, že ten úřední jazyk je úžasný, v uvozovkách úžasný, protože v tom stenozáznamu ty uvozovky nejsou slyšet, nechtěl bych, aby si někdo myslel, kdyby si náhodou četl stenozáznam, že to myslím vážně - komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace. Já myslím, že to sousloví je samo o sobě vypovídající o tom, jak existuje normální svět a pak svět úřední. Neznám nikoho, kdo by těchto pět slov takhle poskládal vedle sebe v normálním životě. Bohužel znám hodně úředníků, kteří je běžně takhle skládají vedle sebe a dávají nám je do důvodových zpráv. Ale tak dobře, berme vládu za slovo, vláda chtěla provést komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace hazardních her přijaté v roce 2016 a na základě získaných poznatků případně navrhneme změny, které zajistí efektivní regulaci a správu daně z hazardních her, zejména internetového sázení.

Při některém jiném tisku jsem se ptal paní ministryně, jak je to s registrem hráčů. Tehdy jsem dostal odpověď, že už je buď připraven, nebo vyhlášena veřejná zakázka. (Ministryně financí mluví mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) To už je dávno, ale ještě to nefunguje. Registr hráčů nefunguje tři roky poté. Takže registr hráčů nefunguje, vláda nemohla tudíž provést žádné komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace, protože kdyby vláda provedla komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace, tak je to bezesporu součástí důvodové zprávy. Až po tomto vyhodnocení vláda sama říká: případně navrhneme změny. Podívejme se do sněmovního tisku 509. Žádné vyhodnocení, žádná debata nad aplikací a přínosy či minusy nového zákona o hazardu, a přesto vláda navrhuje změnit daně z hazardu. A nebudu opakovat ta slova, která řekli na začátku dnešního dne někteří předřečníci o tom, jak si podle našeho názoru chybně vláda vybrala sektory, kde daně zvyšovat chce a kde ne.

A poslední věta, já bych řekl, že je opravdu úsměvná ve světle toho, co považujeme za největší hrozbu tohoto sněmovního tisku: budeme podporovat rozvoj finančního trhu a posílení jeho odolnosti. - Naše milá vláda posiluje odolnost finančního trhu tím, že ho dodatečně zdaní. No tomu říkat posilování odolnosti? Vláda dělá přesný opak toho, co slíbila.

Takže já jsem z programového prohlášení vybral pět úkolů, které si vláda sama dala v oblasti daní a na kterých se shodlo hnutí ANO a sociální demokraté, jinak by určitě takové programové prohlášení nepodepsali. A možná se na tom hnutí ANO shodlo i s komunistickou stranou, to skutečně nevím. Tři z těch pěti věcí vláda dělá přesně naopak a na dvě ani nesáhla. To je reálný stav hodnocení těchto pěti úkolů programového prohlášení vlády. Kdo mi nevěří, ať si to najde, je to skutečně na webových stránkách české vlády vlada.cz.

Někteří z kolegů už o tom mluvili, a to je to celkové daňové zatížení. Paní ministryně tady vystoupila v dnešní rozpravě a řekla: my jsme kumulativně snížili daně o 93 mld. (Ministryně financí opět hovoří mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) Kolik, paní ministryně? Omlouvám se, nechtěl jsem vám ubrat 5 mld. 98, ne, 93. 98,8 + 3,4, což je 102,2. Včetně letošního, nebo příštího roku, paní ministryně?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Poslanci spolu dle jednacího řádu hovoří na mikrofon.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mluvím s paní ministryní, pane místopředsedo, která není poslankyně, zatím, pokud vím. Takže když jsem to jednou chtěl po paní ministryni, tak mi řekla: ale s vámi můžu mluvit přímo. Co není, může být, tak musíte zkusit kandidovat, pak se uvidí.

98,8 jsme snížili daně. A já se teď podívám - říkala jste kumulativně od roku 2005, že? Složená daňová kvóta podle materiálu Ministerstva financí, sešit B. (Ministryně financí opakovaně hovoří mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) 2014, to sice žádné změny v zákonu neprovedli, protože teprve přišli k vládě, ale dobře. A slyšel jsem, že za rok 2014 nemůžete, že za to může ten Rusnok, když jsme kritizovali rozpočet na rok 2014, ale budiž. Ono je to horší. Čím delší období, tím ta roční úspora je menší. A jak si pak vysvětlíme, a já musím vyjít z údajů od roku 2015, protože od roku 2014 nám ty údaje Ministerstvo financí neposkytlo. Sešit B zelené složky návrhu státního rozpočtu, strana 10, tabulka č. 8 vývoj daňové kvóty dle rozpočtové skladby v České republice za roky 2015, 2016, 2017 - 2018 je skutečnost, logicky - a za roky 2019 a 2020 je předpoklad podle státního rozpočtu. Takže v roce 2015 byla složená daňová kvóta 32,6 %, v roce 2016 33,6 %, v roce 2017 34,2 %, v roce 2018 35,0 % - to je všechno skutečnost - v letošním roce je to odhad, logicky, nemáme uzavřený účetní rok, 35,2 %, a příští rok odhad Ministerstva financí 35,9 %. Jinými slovy složená daňová kvóta se za šest let od roku 2015 do roku 2020 zvýší podle čísel Ministerstva financí o 3,3 %, což je více než o 10 %. O 10 % zvyšujete míru přerozdělování v České republice za pouhých šest let. To jsou čísla, která vás usvědčují z toho, že tady můžete šermovat slovními výrazy, že jste snížili daně. Některé určitě ano, to já nijak nerozporuji, ale v součtu jste zvýšili složenou daňovou kvótu o více než 3 % za šest let, což je více než 10 % zvýšení přerozdělování. Připomínám materiál Ministerstva financí, ne opozice.

Hned pod tím je tabulka č. 9, která mluví o daňových příjmech v miliardách korun. V těchto dnech vedeme přestřelku, nebo politický spor, zda se má nejdřív projednat bezproblémové zvýšení rodičovského příspěvku, na kterém je shoda, nebo nejdříve změny daní v daňovém balíčku. To je legitimní politický střet. Argument, který používá vládní většina, říká: potřebujeme nejdříve schválit ten daňový balíček, protože to má dopad do státního rozpočtu a my už jsme si ta čísla z daňového balíčku nakreslili do návrhu státního rozpočtu - což je částečně pravda. Když se podívám na tabulku č. 9 a podívám se poslední řádek této tabulky, tak je tam zmíněna digitální daň. Přínos do státního rozpočtu v roce 2020 je 2,1 mld. korun. Máme v daňovém balíčku digitální daň? Nemáme. Jsme schopni, vy jste schopni hlasovat pro rozpočet, přestože tam nemáte schválený zákon, který by vám přidal 2,1 mld.? Ano. Já nevidím žádný rozdíl, zda budete hlasovat o státním rozpočtu, když nebudete mít legislativně schváleno minus 2, nebo minus 12 - 1 609 mld. výdajů.

Jedno procento je přibližně 16 mld. Opusťme ta velká čísla a soustřeďme se na ty zlomky. Znáte někoho, komu by dělalo velký problém vydat o jedno procento méně? Neříkám žádný problém, říkám velký problém o jedno procento méně. Možná několik takových najdeme, ale určitě to není případ státu a státního rozpočtu. Takže debata o tom, že se nemůže hlasovat o zvýšení rodičovské, protože nejsou zvýšeny jiné daně, je nepoctivá. O 113 mld. vláda odhaduje, že bude mít vyšší výběr daní - nebo vyšší příjmy, výběr daní je asi 50 mld., vyšší příjmy ve státním rozpočtu příští rok. Kdybychom ten daňový balíček, a já myslím, že zhruba 10 mld. je plánováno pro rok 2020, kdybychom ho škrtli, nebyl tam, ideální stav, tak chudák vláda bude mít pouze plus 103 mld. proti loňskému roku. To se fakt nedá napsat, takový návrh rozpočtu! To přece nemůže myslet vážně vůbec nikdo a určitě paní ministryně by to takhle neřekla, že kdyby měla o 10 mld. méně k dispozici, že by nenapsala návrh rozpočtu. Mimochodem v červnu jste, paní ministryně, měla o 20 mld. méně. Pak jste během léta zvedli ty příjmy o 20 mld. Takže původní návrh vlády, který projednávala vláda a který sociálně demokratičtí ministři nepodpořili, to je pravda, tak počítal s výdaji o 20 mld. vyššími, než jsou v tomto návrhu rozpočtu.

Tím chci jenom dokumentovat, a nechci vést tu debatu o oprávněnosti kterých výdajů apod., chci tím jenom dokumentovat, že na těch 10 mld. nestojí návrh státního rozpočtu příštího roku a nestojí ani hlasování o zvýšení rodičovského příspěvku, protože to bezesporu dopadne pozitivně v Poslanecké sněmovně. Já bych řekl, že Poslanecká sněmovna v 98, možná ještě více procentech hlasů ten návrh o zvýšení rodičovského příspěvku schválí. Tak nám přijde zbytečné to zdržovat, ale myslím, že jsme našli řešení, že nejpozději příští pátek by to mohlo být schváleno.

Když se podíváme na ta další čísla a porovnáme návrh rozpočtu, resp. schválený rozpočet na rok 2019, máme k dispozici, aspoň my z opozice, pouze čísla k 30. 9., z rozpočtového výboru máme čísla k 19. 10., takže vidíme, jak se vyvíjejí daňové příjmy v letošním roce. Nejenom daňové příjmy, ale teď mluvím o daňových příjmech. Myslím si, paní ministryně, přestože jsem loni říkal, že ty příjmy jsou odhadnuty realisticky, jestli si vzpomínáte na naši debatu, že jsem to říkal, tak v letošním roce o návrhu rozpočtu si to prostě nemyslím. Myslím si, že u některých daní či odvodů jste příliš optimističtí, a to je těch 20 letních miliard. Já tomu rozumím, že to nejde jenom napsat do toho součtu, že musí (nesroz.), ale to nás rozsoudí až čas. To si můžeme říct příští rok v říjnu, zda ty daňové příjmy v příštím roce se plní podle plánu, schváleného rozpočtu, nebo ne. Nicméně klíčové sdělení je, že za šest let se o 3,3 % zvýšila složená daňová kvóta, což je více než 10 % rozdělování - přerozdělování. Přerozdělování, omlouvám se za přeřeknutí. Přerozdělování - více.

Teď bych se chtěl zaměřit, a tím máme blok jedna mého vystoupení za sebou, nyní bych se chtěl zaměřit na bod dva a to je návrh na zrušení superhrubé mzdy. Řeknu ještě jednou pro jistotu, že to v programovém prohlášení měla vláda Bohuslava Sobotky, první vláda Andreje Babiše i druhá vláda Andreje Babiše. A nic. Vůbec nic. Já bych očekával, že buď vláda to vyškrtne ze svého programového prohlášení, protože řekne: my jsme došli k tomu, že to vlastně dělat nechceme, nějak to zdůvodní a nebude to tam. Nebo platí výrok paní ministryně, že na to není politická podpora. Pak moje logická otázka je, paní ministryně - kdo nedává politickou podporu zrušení superhrubé mzdy? Je to většina, anebo menšina v Poslanecké sněmovně? Pokud je to většina v Poslanecké sněmovně, tak tomu rozumím, takový návrh by se předložit mohl, ale zřejmě by neměl šanci na úspěch. Podle mého odhadu existuje většina, dokonce i bez sociálních demokratů, bez těch, kteří podepsali to zrušení superhrubé mzdy v tom programovém prohlášení vlády. Existuje bezpečná většina, bezpečná většina!, která by to mohla schválit, a alespoň o 1,1 procentního bodu snížit daň z příjmů fyzických osob. Jak jsem říkal před chvílí, není to ideální stav, ale lepší než nic. A my bychom takový návrh podpořili.

Já bych chtěl upřít vaši pozornost ke sněmovnímu tisku číslo 254. Porovnejte ta čísla - tam v závorce 509 - třetí čtení, tady máme tisk 254 - žádné čtení zatím. Máme to v prvním čtení někde v tom dlouhém seznamu bodů poslaneckých návrhů. Poslancům byl doručen tento tisk 8. 8. 2018. To se docela dobře pamatuje. Takže je to více než 14 měsíců, kdy my pomáháme vládě a navrhujeme splnit jeden z bodů programového prohlášení vlády. Samozřejmě jinak, to korektní, nicméně pokud by vládní poslanci v druhém čtení navrhli jinou sazbu, ne 15 nebo 19, jak už jsem avizoval, i to bychom podpořili.

Já vám nebudu číst ty paragrafy, to si každý může najít, ale protože jste nám nedali šanci tento návrh zákona projednat, naposled jsme se o to pokusili minulý pátek, a musím uznat, paní ministryně, že to je účinná obstrukce - 14 měsíců nepustit zákon na projednávání. Ta je opravdu účinná a máme se co učit. Představte si, že bychom tento návrh zákona projednávali ve třetím čtení 14 měsíců. To by bylo skvělé, protože vlastně by to nemohlo platit ani pro zdaňovací rok 2020, ani pro rok 2021. Neplánujeme projednávat tento tisk ve třetím čtení 14 měsíců. Jenom abychom, když už budeme někoho, a já neříkám obviňovat, obstrukce je standardní součást jednání Poslanecké sněmovny. Občas ji využívá vládní většina, častěji menšina. Logicky obstrukce a nástroje jsou pro ochranu menšin, tak na tom nevidím nic špatného, takže pokud někdo, když je v opozici, dělá obstrukce, nebo já někdy řeknu, že vláda dělá obstrukce, tak to spíš nějakým způsobem hodnotíme naše vystupování v Poslanecké sněmovně. Ale vše je v rámci zákona a vše je v rámci zvyklostí a my, kteří jsme zažili obě strany vládnutí, to znamená, když jste součástí koalice, nebo součástí opozice, víte, že ty nástroje mají být pokud možno vyvážené, protože jednostranné zvýhodnění většiny nebo menšiny nedělá dobře.

A tolik kritizovaný, to jenom připomenu, vyhrazený čas pro třetí čtení. Vy říkáte, vy to zneužíváte, jenom deset hodin týdně, to se vám to dělá, tak jenom připomenu, že to prosadila vláda sociální demokracie, která tehdy měla většinu jednoho hlasu, aby byla schopna koncentrovat ty hlasy do konkrétních hodin hlasování. Já myslím, že to je docela logická úvaha. Nemůžu držet, nebo mohu, ale velmi těžce celý jednací týden tu křehkou většinu jednoho hlasu při hlasování o odsunutí bodu, vyřazení bodu, předřazení bodu apod. A proti tehdy byla ODS, která byla v opozici. Vládní většina si to prosadila. A jak to občas bývá, nástroj politického souboje z Poslanecké sněmovny, který měl sloužit vládní většině, vládní většina si myslela, že si tím zjednoduší život, praxe ukázala, že ten nástroj je výhodnější pro opozici než pro vládní většinu. To jenom na poznámku všech možných úvah o změnách jednacího řádu, kdy my jsme poměrně konzervativní, protože se to snažíme posuzovat z obou stran, a je možné, že návrh, který se v tuto chvíli jeví výhodný pro opozici, v praxi bude výhodný pro vládní většinu a naopak.

Tak. Pojďme ke sněmovnímu tisku 254 z 8. srpna. V 8.37 hodin jste to všichni obdrželi. Já bych vás seznámil s vlastními principy tohoto návrhu, který mimochodem, principy toho návrhu jsou obsaženy v jednom z pozměňovacích návrhů. Teď si nejsem vědom, jestli jsem na začátku řekl těch deset kapitol. Já myslím, že ne, tak já vám je nejdřív rychle přečtu. Jsme v druhé kapitole.

V první bylo vládní prohlášení obecné daňové zatížení. V druhé sněmovní tisk 254, v třetí zadávání technických rezerv, hazard, elektromobilita, daň z tabáku, poplatek na katastru, daň z plynu, pozměňující návrhy, komentář a stanoviska našeho klubu, shrnutí a závěr.

Takže jsme v bodě 2. A já si vás dovolím seznámit s hlavními principy a důvody, proč jsme tento tisk před čtrnácti měsíci podali. Stojíme o vaši podporu. Dokonce stojíme i o podporu toho pozměňovacího návrhu, který je součástí tisku, který je modifikovaný. Nicméně ten hlavní princip zachovávám. (Hluk v levé části sálu.)

Podle legislativních pravidel musí každý návrh zákona obsahovat důvodovou zprávu...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím. A požádám kolegy. Myslím, že už... Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nonverbální komunikací jsme to vyřešili. Děkuji za pochopení.

Takže podle legislativních pravidel musí každý návrh zákona obsahovat důvodovou zprávu, a to obecnou a zvláštní část. Vynechám, říkám, paragrafy, vynechám zvláštní část a vynechám, že bych citoval zapracování do stávajícího znění zákona. To všechno se dá dohledat na internetu. Součástí obecné části důvodové zprávy musí být, a má to i náš tisk, zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy.

Řekl bych, že obecně slabinou, a teď řeknu všech poslaneckých návrhů, všech návrhů zákonů, je, že velmi často se pozapomíná na nezbytnost navrhované právní normy. Pak se už pustíme do toho souboje, ty konkrétní paragrafy, jak to má být, pět nebo šest, den nebo dva. A zapomínáme debatovat o tom prvním, zda tato navrhovaná právní úprava je nezbytná. Tak tato navrhovaná právní úprava je opravdu nezbytná, vás můžu ubezpečit, teď vám to doložím fakty.

Návrh zákona má za cíl zrušit institut tzv. superhrubé mzdy a nahradit jej jednodušším systémem jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %. V důsledku to bude znamenat růst čistých mezd zaměstnanců v průměru o 7 %, zjednodušení a zpřehlednění daňového systému v oblasti daně z příjmů.

Zaměstnanec s hrubou mzdou 30 tisíc měsíčně - jednak musíme tolerovat, že ten materiál je starý rok a půl, to znamená, je to nižší, než je dneska průměrná mzda, takže mluvíme o zaměstnanci s asi o 4 tis. nižším příjmem, než je průměrná mzda. Zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 30 tisíc zaplatí po přijetí takovéhoto návrhu zákona na dani z příjmu měsíčně o 1 530 korun méně proti současnému stavu, což ročně představuje úsporu, neboli snížení daní 18 360 korun. Na jedné straně je to výpadek veřejných rozpočtů v této výši. Na druhé straně je to příjem, který zůstává aktivnímu člověku, který vydělává těch 30 tisíc korun hrubého měsíčně.

Totožný návrh lišící se pouze výší daňové sazby obsahoval vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, aktuálně sněmovní tisk číslo 206. Vidíte, jak je to staré. Paní ministryně, když si vzpomeneme, to je loňský daňový balíček, bych řekl. To byl také návrh zákona, kterým se měnily daně v různých oblastech, sněmovní tisk 206. Tak znova. Paní ministryně si nestihla zaznamenat, o čem mluvím. Totožný návrh, to znamená návrh na zrušení superhrubé mzdy, který se liší pouze ve výši daňové sazby - máme patnáct, navrhoval devatenáct -, obsahoval vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, byl to sněmovní tisk číslo 206, loňský daňový balíček ve verzi, která byla zaslána do mezirezortního připomínkového řízení 2. února roku 2018, mám tady číslo jednací.

To znamená, Ministerstvo financí v loňském daňovém balíčku navrhlo zrušení institutu superhrubé mzdy a novou sazbu ve výši 19 %. Mimochodem o podobném návrhu se stejnou sazbou budeme hlasovat ve třetím čtení u sněmovního tisku 509. Je třeba přiznat, že v té době vládla vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny, tudíž neměla zajištěnou většinu v Poslanecké sněmovně. Tato část novely však byla během připomínkového řízení z vládního návrhu zákona odstraněna, ačkoliv programové prohlášení vlády Andreje Babiše římská jedna - to jsem doplnil já - obsahuje závazek: zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmu fyzických osob.

Teď tomu úplně nerozumím, protože to byla jednobarevná vláda hnutí ANO, které to slibovalo, a přitom v rámci mezirezortního připomínkového řízení, kde nebyl ani jeden sociální demokrat, to změnili a z toho návrhu vypustili. Totéž měla v programovém prohlášení, jak už jsem říkal vláda Bohuslava Sobotky. (Diskuse u stolku zpravodajů.)

Pane poslanče, fakt to není příjemné. Zkuste někdy vystoupit, zkuste někdy promluvit v Poslanecké sněmovně prostřednictvím pana předsedajícího, já vám udělám to samé. Uvidíte, že to opravdu není příjemné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak pane poslanče, mám vám zjednat větší pořádek, nebo je to dostatečné? (Poslanec Stanjura: Ne, nemusíte.) Dobře. Prosím, pokračujte. A prosím kolegy o klid.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná byste mohl říct panu zpravodaji, aby si nechal urážlivé poznámky. Možná by to bylo fajn, ať to nemusím říkat já. Nejsem na to fakt zvědavý.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: To rozumím. Já to sem bohužel neslyším, takže to nemohu komentovat. (Poslanec Stanjura: Buďte rád, že jste to neslyšel, pane místopředsedo. Buďte rád.) To jsem asi také rád. Nicméně bych tedy poprosil, abychom spolu komunikovali, řečníci, skrze mikrofon, nikoliv skrze poznámky nebo pokřikování mimo záznam. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Koncept superhrubé mzdy byl zaveden s cílem zvýšit informovanost zaměstnanců o celkových nákladech zaměstnavatele spojených s vyplácením mezd. Tento cíl byl naplněn. Je možné se vrátit k jednoduššímu konceptu zdanění hrubé mzdy. Teď vám budu recitovat ne z naší důvodové zprávy, ale z materiálu Ministerstva financí. Z období, kdy už tam byla paní ministryně Schillerová, takže nezdědila ten materiál, ten materiál vyprodukoval její úřad v době jejího působení. A my se s tím ztotožňujeme. Pak že pořád kritizujeme tu ministryni nebo to ministerstvo. My se s tím ztotožňujeme.

Nyní vám to odcituji: S účinností od zdaňovacího období 2008 se na základě novely zákona o daních z příjmů zákonem č. 261/2017 o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů - pro pana předsedu Faltýnka, to je ten Topolánkův batoh, to je to výrazné snížení daní o 80 mld. ročně. Na základě zákona se uplatňuje jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob a to 15 % jak pro tzv. obecný základ daně, tak i v případě základu daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Například kdybychom si pod tím chtěli něco představit, pokud si majitel vyplatí podíl na zisku, tak je to daněno 15 procenty jako daň vybíraná srážkou.

Úpravu na tuto jednotnou sazbu doprovázely i další změny, jako změna základu daně ze závislé činnosti, základ ve výši ze superhrubé mzdy a u podnikajících poplatníků daně z příjmů fyzických osob zavedením daňové neuznatelnosti povinně hrazeného pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Dílčím základem u příjmů ze závislé činnosti jsou pak příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecně zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit podle jiných právních předpisů zaměstnavatel sám za své zaměstnance. - Stále cituji materiál Ministerstva financí.

O toto takzvané povinné pojistné zaměstnavatele se zvyšují příjmy ze závislé činnosti, které se zahrnují do základu daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo ze kterých se platí záloha podle § 38h zákona o daních z příjmů. U poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti jsou vyloučeny z daňových výdajů výdaje na povinné pojistné sociální a zdravotní.

S účinností od zdaňovacího období 2013 - původně pouze do roku 2015, to navazuji na tu naši debatu, kdo zvýšil daně a kdo to prodloužil, to období - píše Ministerstvo financí - zákonem č. 500/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů bylo zavedeno v § 16a zákona o daních z příjmů solidární zvýšení daně z příjmu fyzických osob ve výši 7 % z nadlimitního příjmu. Daň se zvyšuje, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti, to je příjem hrubý, nikoliv superhrubá mzda, a dílčího základu daně ze samostatné činnosti přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy. - Víte, že průměrná mzda se vlastně vyhlašuje měsíčně, nebo určuje měsíčně, mluvíme o měsíční průměrné mzdě, ten 48násobek může u někoho evokovat, že to je člověk, který bere měsíčně 48krát víc, tak jenom pro vysvětlenou, je to člověk, který bere čtyřikrát víc, než je průměrná mzda. Ten je pak zatížen tou solidární přirážkou. Ne ten, který má 48krát víc. Takových asi moc není.

Obdobně u poplatníka, který má s příjmy ze závislé činnosti na stropě sociálního pojištění se uplatňuje solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7 % z nadlimitního příjmu podle § 38ha zákona o daních z příjmů.

Dále navrhuje a píše Ministerstvo financí: V zákoně o dani z příjmu se navrhuje zrušit koncept takzvané superhrubé mzdy a stanovit, že základem daně z příjmu ze závislé činnosti bude hrubá mzda, to je... (Odmlka pro hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím. Zvýšil se nám tady hluk. Já poprosím o klid v sále, ať může pan poslanec pokračovat. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: V zákoně o dani z příjmu, píše Ministerstvo financí, se navrhuje zrušit koncept takzvané superhrubé mzdy a stanovit, že základem daně z příjmu ze závislé činnosti bude hrubá mzda, to znamená zdanitelné příjmy ze závislé činnosti.

Dále se navrhuje zrušit takzvané solidární zvýšení daně a solidární zvýšení daně u zálohy. Jinými slov, ještě loni v únoru paní ministryně a její úřad navrhovaly nejenom zrušit superhrubou mzdu a nahradit to sazbou 19 %, v tom se lišíme, dokonce navrhovaly zrušit solidární přirážku. Já jsem pro. To je skvělý návrh, paní ministryně. Škoda, že už ho neprosazujete. Na to máte politickou podporu, na to máte i většinu v Poslanecké sněmovně, a přestože jsem to nestačil konzultovat s našimi senátory, jsem si jist, že na to by se našla většina i v horní komoře Parlamentu, to je v Senátu.

Dále pokračuje Ministerstvo financí, ne opoziční ODS: Požadavek na zrušení tzv. superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daní vyplývá z programového prohlášení vlády Andreje Babiše - to jsem tam dal já, tak jsem jenom identifikoval premiéra, který v té době byl ve funkci. Koncept takzvané superhrubé mzdy značně komplikuje způsob stanovení základu daně u poplatníků z příjmu ze závislé činnosti a je označován za diskriminační, protože daňové zatížení těchto poplatníků je vyšší než daňové zatížení ostatních poplatníků. - Je to taková složitá věta. Já se ji pokusím vysvětlit. Pokud má někdo příjem 30 tis. hrubého měsíčně a zůstaneme u té částky, kterou my používáme v důvodové zprávě, je to 360 tis. Kč ročně, ale základ pro daň nebude 360 tis. Kč, ale 360 tis. krát 1,34, resp. letos to už bude 1,338, a z toho se platí 15 % daň po započtení odpočitatelné položky na poplatníka a ostatních odpočitatelných položek. Na ty zapomeňme pro zjednodušení a pro výklad tohoto příkladu a utvrzení názoru Ministerstva financí, že to může být diskriminační. Pak je OSVČ, která bude mít příjem 360 tis. Kč ročně, to znamená stejně jako hrubý příjem toho zaměstnance a jeho daň z příjmu fyzických osob bude ve výši 15 % z 360 tis., a ne z částky zhruba 480 tis.

To byly argumenty, které Ministerstvo financí v únoru roku 2018 napsalo do návrhu zákona a poslalo do připomínkového řízení. Možná by mě, paní ministryně, zajímalo zpětně, vy to určitě budete vědět, nebo to bude vědět váš úřad, která ministerstva spravovaná ministry za hnutí ANO byla proti, protože nikdo jiný v té vládě nebyl než ministři nominovaní hnutím ANO.

Z hlediska komparace s daňovými systémy - píše Ministerstvo financí - z hlediska komparace s daňovými systémy ostatních států Evropské unie i mimo ni se jedná o nestandardní postup pro stanovení základu daně, neboť existují značné rozdíly mezi tuzemským pojistným na sociální zabezpečení, pojistným na veřejné zdravotní pojištění a zahraničními zákonnými pojistnými systémy.

Stejně nevhodné a nestandardní je solidární zvýšení daně. My jsme si trošku ulehčili práci, není důvod to nepřiznat, a použili jsme v naší důvodové zprávě jako hlavní argumenty materiál a argumenty Ministerstva financí. Takže úplně nerozumím tomu, že se to blokuje čtrnáct měsíců, jsme ve shodě s paní ministryní, s jejím úřadem, přitom to nejsme schopni dostat ani do prvního čtení.

V čem se lišíme, je odhad dopadů do státního rozpočtu. My si myslíme, pokud by prošel náš návrh, že celkový dopad do veřejných rozpočtů - to zní tak škaredě, že? - negativní dopad do veřejných rozpočtů. Tak já to řeknu pozitivně: občanům by zůstalo o 55 mld. více. To je to samé, když řekneme: bude výpadek příjmů rozpočtu 55 mld. Já myslím, co zajímá občany více? Ta první, nebo druhá věta? Ony jsou obě dvě pravdivé. Já a moji kolegové se kloníme k tomu, že budeme říkat, že občanům zůstane o 55 mld. více, pokud by prošel náš návrh zákona. A Ministerstvo financí a vláda se to nedomnívají a myslí si, a to je dobrá zpráva pro občany, že jim zůstane 70 mld., a ne 55 mld. Teď nevím, jestli to je kritika, nebo pochvala. Já vás pak seznámím se stanoviskem vlády. Úplně nevím, jestli kriticky, nebo pochvalně. Já myslím, že pro daňové poplatníky je to dobrá zpráva.

My jsme byli trošku konzervativnější, nechceme se přít, nemáme tolik úředníků, nemáme ty superpočítače, ty zkušenosti, ty modely, ale dobře, pokud by to bylo 70 mld., my bychom byli jenom rádi. Teď se ještě přeme o to, kolik z těch 55 mld. nebo 70 mld. přijde jinou cestou do státního rozpočtu. My si myslíme, že to může být až 20 mld., s tím, že to bude kompenzováno zvýšeným výběrem DPH, spotřebních daní a také vyšším výběrem daně z příjmů. O tom můžeme vést debatu, nemusíme se shodnout. Ale kdybychom nechali našim daňovým poplatníkům 70 mld. ročně, byli bychom skoro tak dobří jako v tom roce 2008, kdy jim nechali 80 mld. Kč ročně.

Pravdou samozřejmě je, a na to vláda upozorňuje, ale my na to upozorňujeme v návrhu zákona také, že daň z příjmu je sdílená daň, a když mluvíme o 55 mld. nebo 70 mld., které by zůstaly občanům, o to méně by měl nejen státní rozpočet, zhruba 70 %, říkám nahrubo, z té částky, zhruba o 9 % by měly méně kraje a o ten zbytek by měly méně obce a města.

Jako u každého návrhu zákona byl tento návrh podroben Parlamentním institutem zkoumání, zda je v souladu s evropskou legislativou, máme ten sněmovní tisk. Závěr - nebudu vám číst detailní závěr: návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie.

K tomu tisku 254/0, z něhož jsem vám část citoval, přijala vláda stanovisko, které máme ve sněmovním tisku 254/1. Pousmál jsem se. Protože víte, kdy vláda přijala to stanovisko? Čtvrtého září, ale ne letošního roku, ale loňského roku. Takže vláda projednala tento návrh zákona 4. září roku 2018 a pro nás překvapivě přijala nesouhlasné stanovisko, a to zejména z následujících důvodů. Začátek je poměrně slibný pro opozici. Vláda píše ve svém stanovisku: Vláda považuje zrušení tzv. superhrubé mzdy za pozitivní krok směrem ke zjednodušení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti a princip této úpravy je obsažen i v programovém prohlášení vlády. - O tom jsem mluvil. Takže sama vláda tento náš návrh, který je ale i součástí tisku 509 jako jeden z pozměňovacích návrhů, to považuje za pozitivní krok směrem ke zjednodušení. A vláda je proti podle mě z malicherných důvodů a já vám je přečtu a můžeme posoudit na jedné misce těch vah zjednodušení daňového systému, úspora, snížení daní všem zaměstnancům a na druhé straně důvody, které vám nyní ocituji, které u vlády převážily ty pozitivní efekty:

"V návrhu chybí potřebná úprava základní sazby daně z příjmů fyzických osob, která by eliminovala rozpočtové dopady navržené úpravy." To tam nechybí, to je náš politický názor, my chceme snížit daně. Takže to není opomenutí nebo chyba, to je různý politický pohled na to, jak vysoké daně mají být zejména pro naše zaměstnance. A vláda pak správně píše, to už jsem tady citoval, že podle programového prohlášení vlády má být ta sazba ve výši 19 % z hrubé mzdy.

Druhá věc, kterou vláda vytýká našemu návrhu zákona, je: solidární zvýšení daně je v návrhu zákona zrušeno bez výhrady. - To je pravda, to je taky součástí našeho programu, dokonce je to v souladu s tím stanoviskem paní ministryně a Ministerstva financí z února roku 2018. Tam to bylo taky zrušeno bez náhrady. Vláda předpokládá zavedení druhého daňového pásma sazby daně z příjmu fyzických osob se sazbou ve výši 23 % - to opravdu odpovídá programovému prohlášení vlády. Nicméně to není nedostatek tohoto zákona, to je vlastně politický spor o to, jestli máme jen jednu, nebo dvě sazby a jak mají být vysoké.

Návrh neobsahuje úpravu vyrovnání daňového zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti v návaznosti na potřebné zvýšení základní sazby daně, např. možnost uplatnění části hrazeného pojistného. - V tomto případě ať se na mě paní ministryně nezlobí, já myslím, že to stanovisko chystal její úřad, když se jedná o návrh z oblasti daní. Vy postrádáte v tom návrhu zákona něco, co tam nemůže být. Vy chcete zvýšit základní sazbu na 19, to znamená živnostníkům z 15 na 19, a říkáte správně, pokud dáme 19 zaměstnancům i živnostníkům, musíme živnostníkům ta 4 % nějak kompenzovat. Ale v našem návrhu není zvýšení na 19, tudíž pokud jste to nemysleli tak, že živnostníci mají mít méně než 15, my jsme tak odvážní nebyli, ale pokud by to byla výhrada vlády směrem k tomuto návrhu, tak určitě ano. Rozumíme si, v čem je ten problém? Pokud zvýšíme základní sazbu, tak bych zaměstnancům snižoval daně, ale současně živnostníkům bych je zvedl, kdyby ta základní sazba z hrubé mzdy byla 19. A to my tedy skutečně nechceme. Takže to ve skutečnosti v tom návrhu nechybí, protože ten náš návrh nezvyšuje daně pro živnostníky, jak to slíbila vláda ve svém programovém prohlášení.

A poslední odrážka, která pak z ničeho nic má číslování odstavců na druhé straně, nám vyčítá legislativní nepřesnosti a chyby, a tady musím říct za předkladatele, že ty výtky akceptujeme. Já jsem před chvílí zdůvodňoval, proč opozice bez týmu právníků není schopna legislativně čistě napsat složitější změnu návrhu zákona. Bezesporu to jsou všechno věci, které by se daly dopracovat v rámci druhého čtení, pokud by skutečně existovala vůle snížit daně zaměstnancům. Bohužel existuje pouze na papíře v programovém prohlášení vlády a neexistuje v reálu. Potom se vláda s námi pře, to už jsem říkal, o výši toho dopadu plus legislativně technické nedostatky, které akceptuji.

Teď si můžeme odpovědět na otázku, proč vládní většina obstruuje projednávání tohoto návrhu zákona déle než 14 měsíců. Já tomu úplně nerozumím. S vládou se shodujeme na principu zrušení, neshodujeme se na výši sazby hrubé mzdy. My přitom garantujeme, že i to číslo vlády bychom podpořili. Takže je to sice spor, ale není nepřekonatelný, a dokonce přináší hlasy. Legislativně technické připomínky jsme uznali, takže vůbec nerozumím tomu, v čem je problém a proč vlastně vzniklo negativní stanovisko vlády. Určitě se k tomu vrátíme v tom bloku devět mého vystoupení, kdy projednáme konkrétní pozměňovací návrhy, které byly načteny ve druhém čtení. A opravdu se těším, jestli mi paní ministryně pak odpoví, kde se ztratila ta politická vůle k přijetí toho zákona, kdo v tom únoru a březnu 2018, kdo z ministrů ANO byl proti tomuto návrhu zákona a proč vlastně nejsme schopni, nebo vy nejste schopni nebo ochotni najít s námi shodu, protože my jsme připraveni ten návrh změnit i v těch vašich parametrech - snížit daně o tolik, o kolik navrhujete vy, a ne my. Takže tady bych očekával poměrně rychlý průběh. Navíc sociální demokraté to podepsali taky, takže se nedá očekávat ani odpor ze strany České strany sociálně demokratické. A je to škoda, protože by to byla pro daňové poplatníky dobrá zpráva.

Mám takové podezření, že tím důvodem bude návrh státního rozpočtu pro letošní rok i ty rozpočtové výhledy, střednědobé výhledy do příštích let. Představa, že by paní ministryně a vláda jako celek musely sestavit návrh rozpočtu, který by byl o 35 podle našich čísel nebo 50 mld. podle Ministerstva financí nižší na straně příjmů, s tím, že by tyto peníze zůstaly občanům, je asi natolik děsivá, že se vláda toho svého programového bodu vzdává. Tak prosím řekněte, že to nebyl dobrý nápad, že jste to třikrát napsali do programového prohlášení vlády, že jste se spletli, že ty peníze potřebujete, že víte lépe než občané, co s těmi penězi udělat, že možná vybrané skupině něco z toho pošlete zpátky, možná někomu více, než vlastně zaplatil. To všechno je možné, ale nemaťte veřejnost, ale tím pádem i opozici ve svém programovém prohlášení, že chcete zrušit superhrubou mzdu. Reálně ji zrušit nechcete.

Nerozumím tomu, paní ministryně, ale zase by mě zajímal váš osobní názor, osobně jako ministryně financí, když jste ještě před rokem a půl navrhovala zrušení té solidární přirážky, což oceňuji a vítám, jestli ten názor neprosazujete, protože pro to není... (Odmlka pro silný hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já to také slyším. Já bych požádal kolegy o klid, aby vydrželi. Dnes můžeme jednat až do 19 hodin.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mě skutečně zajímá, jestli paní ministryně jako ministryně financí má názor, že to je třeba zrušit, a rozumím tomu, že např. v rámci koalice na tom není shoda. Tomu přece rozumíme všichni, protože si umíme představit, že pro sociální demokraty je složité podporovat zrušení druhé sazby daně z příjmů, nebo jste i vy opustila tento názor, který mi je tedy skutečně sympatický.

Já bych shrnul blok 2 svého diskusního příspěvku k sněmovnímu tisku 509. My podpoříme pozměňovací návrh na zrušení superhrubé mzdy, přestože není v parametrech ODS. My jsme nepodali vlastní pozměňovací návrh v našich parametrech, protože tady leží speciální návrh zákona více než 14 měsíců. Mám prosbu na předsedy vládních klubů, aby na příští schůzi Poslanecké sněmovny umožnili ve dnech, kdy nebude rozpočet, ať je to úplně jasné, projednat návrh na snížení zdanění zaměstnanců v prvém čtení, a získáme tu většinovou podporu a půjde to do výborů a budeme debatovat -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, uplynul čas vyhrazený pro projednávání třetích čtení, takže já vás musím přerušit, stejně jako musím přerušit rozpravu k tomuto bodu. Ano, vidím tu přihlášku.

Mám tady ještě pár věcí, takže hned bych vás seznámil s informací, že pan poslanec Veselý hlasuje s náhradní kartou číslo 19 a dorazila omluvenka paní poslankyně Krutákové, která se nám omlouvá od 13 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a pan poslanec Lukáš Kolářík se ve 13.14 hodin omluvil do konce dnešního jednání z rodinných důvodů.

Nyní tedy prosím pana předsedu Faltýnka mimo body s přednostním právem.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Dovolte, abych učinil procedurální návrh na přerušení schůze do středy 30. 10. do 9 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Pro záznam dodám, že jsem zavřel bod 1, ať to víme. Přerušil, pardon, přerušil bod 1, fyzicky zavřel, procedurálně přerušil. Je zde žádost o odhlášení. Já vás odhlásím. Stejně tak svolám kolegy do sálu. Pan poslanec Ferjenčík nemá přednostní právo. (Poslanec Ferjenčík vysvětluje mimo mikrofon.) Prosím. Protinávrh.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já mám protinávrh k návrhu kolegy Faltýnka, jestli jsem správně slyšel. On to navrhoval na středu 9 hodin, já navrhuji protinávrh na středu na 11 hodin, abychom předtím stihli tu rodičovskou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pardon, pane poslanče. Já to jenom shrnu. Pan poslanec Faltýnek navrhuje přerušení této schůze, to znamená 36. schůze, do středy 30. 10. 9 hodin. A pan poslanec Ferjenčík navrhuje přerušení do 11 hodin. Protinávrh.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Ano. Přesně tak. Já mám za to, že můžeme dospět postupem k tomu, aby ta řádná schůze se přerušila do středy do 9 hodin a stihli jsme projednat rodičovskou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan předseda Vondráček s přednostním právem.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já bych to uvedl na pravou míru. Samozřejmě ten návrh je hlasovatelný, ale hlasovali bychom od 11 hodin. V žádném případě bychom od 9 hodin nepokračovali nějakou schůzí, neboť se jedná, pokud vím, o výborový týden, takže by se od 9 do 11 hodin nekonalo nic. Začali bychom pouze o dvě hodiny později. Co se týče rodičovské, nařídil jsem mimořádnou schůzi na pátek 1. 11. od 9.00 hodin. Jenom pro upřesnění, abyste věděli, o čem budete hlasovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Já děkuji panu předsedovi za upřesnění. Stejně tak děkuji za připomenutí toho, že se jedná o výborový týden, kde bychom běžně neměli jako Sněmovna jednat, nicméně Sněmovna je suverén a může tak rozhodnout samozřejmě. Takže pokud nejsou další poznámky k tomuto, tak já znovu svolám kolegy. Věřím, že jste se již přihlásili svými kartami a budeme hlasovat. Nejdříve budeme hlasovat o protinávrhu, tedy, abychom tuto schůzi přerušili do příští středy 30. 10. do 11 hodin. Pokud toto neprojde, budeme hlasovat o tom původním návrhu, tedy od 9 hodin. Pan předseda Stanjura se hlásí? Ne.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení do 11 hodin. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 4 je přihlášeno 131 poslanců a poslankyň, pro 47, proti 80. Tento návrh nebyl přijat. To byl protinávrh pana poslance Ferjenčíka.

 

A nyní původní návrh pana předsedy Faltýnka na přerušení 36. schůze do středy 30. 10. 9 hodin.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 5 je přihlášeno 132 poslanců a poslankyň, pro 83, proti 32. Návrh byl přijat.

 

Já tedy v souladu s tímto rozhodnutím Sněmovny přerušuji tuto schůzi do 30. 10. 9 hodin, kdy budeme pokračovat v přerušené rozpravě.

Ještě bych vám chtěl připomenout, než zcela ukončím dnešní jednací den, že v pondělí 28. října bude v prostorách Sněmovny probíhat den otevřených dveří, takže si prosím vyprázdněte své materiály z šuplíků a lavic, abyste o ně nepřišli.

Přeji vám příjemný víkend.

 

(Jednání skončilo ve 14.06 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.