(15.10 hodin)
(pokračuje Brabec)
My jsme po polské straně několikrát požadovali doplnění informací a ten termín, jak jsem říkal, se také několikrát posouval. A v této chvíli mohu říct po velmi náročných dvoudenních expertních jednáních, která velmi ocenil i Liberecký kraj a zástupci obcí, že tvrdostí jednání z české strany jsme získali v této chvíli maximum možných informací o vlivech záměru včetně podoby těsnicí stěny. Například v oblasti vod se investor zavázal rozšířit stávající monitoring, bude Českou republiku informovat o vývoji hladin podzemních vod před a za stěnou a v případě negativního vlivu přijme efektivní nápravná opatření. Momentálně se dokonce jedná o možnosti dodat vodu z Bogatynie, protože oni říkají, že v případě, že by skutečně Česká republika vodu neměla, tak jsou připraveni ji vlastně daleko rychleji dodat, než by se dělalo nějaké náhradní řešení, které se na začátku mínilo přes Jizerské hory nebo CHKO Jizerské hory. Ale oni především říkají, že udělají taková opatření, že k poklesu vody nedojde, ale jsou připraveni kompenzovat vše.
Co se týká soudního sporu, jsme stále k němu připraveni. To je potřeba říct. Tímhle stanoviskem se nezbavuje Česká republika možnosti využít soudního sporu a samozřejmě možnost soudního sporu jsou připraveny využít i obce, případně kraj, případně spolky. To znamená, že pokud by naše požadavky nebyly převzaty, zcela splněny, ať už nyní, nebo následně, tak samozřejmě je tady vždycky možnost soudního sporu ať už u Evropské komise, nebo případně u polského soudu. To znamená, že v této chvíli jednáme, zítra bude probíhat další jednání s obcemi, s krajem, a jednáme i nadále s Ministerstvem zahraničních věcí a stále je týden do vydání stanoviska, takže nám ten týden ještě nechte na další jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Ještě jednou se omlouvám za nedopatření, kdy jsem chtěl vypnout zvuk sám sobě a vypnul jsem ho vám.
Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.
Poslanec Jan Čižinský: Já bych se chtěl dozeptat. Není tedy jednodušší říci, že těžba je tak riskantní, že s ní Česká republika nesouhlasí, a případně dodat, proč samozřejmě nesouhlasí, a že jediné podmínky, které by byly, tak jsou vlastně stejně riskantní? Protože všichni víme, co se stane, když se někde těží, co se všechno slíbí a jak to potom nakonec dopadne. Není nejjednodušší prostě říci, že Česká republika nesouhlasí, protože všechna opatření, která jsou navrhovaná, nejsou stoprocentní?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, vy se dlouhodobě zabýváte oblastí životního prostředí. Podívejte se prosím na legislativu mezistátní EIA a na možnosti, které dává. Tam je ten největší problém. Rovnou říkám, že podobná situace je například Rakousko versus Česká republika, jaderné elektrárny a tak dále. Věc má nějaké možnosti. Mimochodem i Německo, protože ta oblast je trojmezí, se nějakým způsobem chová. My se ve chvíli, kdy bychom dali rovnou nesouhlasné stanovisko a vůbec se nebavili o podmínkách, můžeme dostat do velkého rizika, že vlastně nevyjednáme vůbec nic. A pak se může stát, že někde neuspějeme, protože další věci můžou vždycky následovat. To je to, co chci říct. A věřte, že to máme zkonzultováno s celou řadou právníků, máme naše chování, naši strategii domluvenou i s Libereckým krajem, jakým způsobem dál postupovat. Protože si řekněme, že dneska fanfarónsky říct jasně, v žádném případě s tím souhlasit prostě nebudeme, tak můžeme dosáhnout akorát toho, že záměr bude realizován v plném rozsahu bez našich podmínek, a to je to největší riziko.
Znovu říkám, možnost soudního sporu tady dále existuje. A já vůbec nevylučuji, že to bude dnes napadeno dalšími subjekty, ale my, a to jsme zažili už několikrát, když rezignujeme na jednání a řekneme, že s tím a priori nesouhlasíme, byť tomu nedáme nějaké další zdůvodnění, tak záměr se klidně může realizovat, protože se realizuje na území Polska, ne na území České republiky. Může se realizovat a možnosti České republiky si vyjednat nějaké lepší podmínky se potom limitně blíží nule.
Takže věřte, neustále po právní i věcné stránce sledujeme všechny scénáře a nic v této chvíli není vyloučeno. (Předsedající upozorňuje na čas.) A obhájíme zájmy našich lidí, to mi věřte, ze všech sil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas, pane ministře, děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, web Česká justice informoval, že policie má získat pravomoc shromažďovat citlivé údaje, aniž by měla konkrétní podezření. Citlivé údaje o politických názorech, přesvědčení, náboženství, ale i o členství v odborech, či dokonce sexuální orientaci by mohla shromažďovat policie, aniž by šetřila podezření z konkrétního trestného činu. Policie zatím tuto pravomoc nemá a je omezena ustanovením, které jí to umožňuje pouze, je-li to nezbytně nutné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. Nově má policii postačovat přesvědčení, že je to potřebné pro předcházení hrozbě terorismu. Novinku obsahuje novela zákona o policii, kterou Ministerstvo vnitra předkládá vládě. Z důvodové zprávy vyplývá, že policie usiluje o tuto novou pravomoc proto, aby tak mohla činit dlouhodobě a shromažďovat při této činnosti množství citlivých dat. Nikde však není vysvětleno, jak bude s takovým množstvím informací nakládáno.
Ptám se tedy, jak policie bude s těmito daty nakládat a jak například budou zabezpečeny proti úniku či zneužití. A jak bude taky ošetřen výmaz v případě, že se u sledované osoby podezření na možnou radikalizaci neprokáže? A jaký policejní útvar se tímto bude zabývat? Vznikne nový? A komu bude podléhat? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Přečtu omluvu: paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá dnes od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Interpelaci vznese pan poslanec Jakub Janda na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti neposkytnutí konkrétní dotace pro SK Benešov, přičemž podobných případů může být i více. Zmíněný sportovní klub čerpal dotační prostředky v rámci programu Můj klub 2018, nebyl však dále uznán způsobilým pro získání dotace v navazujícím programu Můj klub 2019. Důvodem má být pochybení na straně SK Benešov, konkrétně pak nepředložení vyúčtování dotace za rok 2018 řádným způsobem a včas, to je do 15. 2. 2019. To bylo jistě chybou, nicméně dle právního názoru nikoliv důvodem pro odepření celé dotace na rok následující. Povinností MŠMT totiž bylo SK Benešov vyzvat, aby zjednal nápravu a doklady ve stanovené lhůtě poskytl. To se ale nestalo, přestože to předpokládají materiály MŠMT i zákon o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb.
Jsem přesvědčen, že bez toho nelze automaticky uplatnit ani ustanovení podmínek pro dotace na rok 2018, tedy že v případě nevyúčtování čerpané dotace žadatel přijde o dotaci na příští rok. Za nešťastný považuji postup MŠMT mimo jiné i proto, že zmíněné dotační programy jsou primárně určeny na podporu sportovních aktivit dětí a mládeže ve věku do 23 let.
Rád bych vás proto v této souvislosti požádal za prvé o vysvětlení důvodu, proč SK Benešov nebyl uznán způsobilým pro poskytnutí dotace na rok 2019; zadruhé, jakým způsobem dojde k nápravě tohoto stavu; za třetí, jaké kroky MŠMT přijme, aby se tato situace neopakovala u dalších žadatelů o dotace. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem.
Dalším v pořadí je pan poslanec Miroslav Kalousek na pana nepřítomného ministra Jana Hamáčka ve věci žádosti Řecka o přijetí dětských uprchlíků. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane před chviličkou se omluvivší se ministře, ve sdělovacích prostředcích mě zaujala informace, že v první polovině září se na vás obrátil řecký ministr pro ochranu osob tak jako na vaše všechny ostatní kolegy v Evropské unii s naléhavou žádostí o pomoc při přemístění dětských uprchlíků bez doprovodu, kteří jsou v dětských uprchlických táborech. Konkrétně v případě České republiky se jedná o prosbu v počtu čtyřiceti dětí. Utekly dva měsíce a nikdo neví, jak s touto žádostí vaše ministerstvo či vláda naložily.
Prosím proto o informaci, jak je s žádostí řeckého ministra naloženo, či jak s ní hodlá vláda naložit. Pokládal bych, pane ministře, za ostudné a hanebné, kdyby bohatá a bezpečná země, jakou je Česká republika, odmítla přijmout čtyřicet dětí a postarat se o ně. Vzhledem k naléhavé situaci si dovoluji požádat o vaši informaci dříve než v zákonné lhůtě třiceti dnů, v opačném případě se vaší odpověď pokusím zařadit jako bod na zasedání příští schůze Sněmovny. Děkuji za informaci a včasnou odpověď. ***