(9.20 hodin)
(pokračuje Holomčík)
V průběhu hodnocení byla při uplatnění metodiky robustní kalibrace vytvořena sada alternativních modelů proudění podzemní vody v zájmové lokalitě, v nichž našla uplatnění historická i aktuální data i nově provedená měření. Na základě výsledků modelování byl stanoven průtok přes bilancovaný profil, který naznačuje význam proudění podzemní vody v ose hradišťského příkopu pro vodní zdroje Bzenec-komplex. Za účelem verifikace modelového hodnocení je připravována simulace neustálených poměrů proudění podzemní vody, přičemž pozornost je věnována kontinuálnímu sběru dat v oblasti.
Tedy závěr České geologické služby byl ten, že studie společnosti Progeo je nějakým způsobem relevantní a je potřeba ji brát v potaz. Zmiňuji tady tu studii nebo ten model z toho důvodu, že je vlastně jedním z hlavních materiálů, o který se opírá tvrzení, že ta EIA nebyla podána na základě relevantní... nebo nebyla vyhotovena na základě relevantních dat.
K samotné EIA, to byla otázka číslo jedna, zda dokumentace vlivů záměrů na životní prostředí obsahuje nějaké závažné nedostatky, pochybení a tak dále, část odpovědi České geologické služby je: V důsledku ne zcela přesně zadaných vstupních parametrů a nedostatečné kalibrace a validace matematického modelu došlo v hydrogeologické studii Koppové z roku 2010 a 2012 k některým neadekvátním interpretacím, z nichž za závažné je možno z pohledu aktuálních znalostí roku 2017 označit zejména následující.
1. Realitě neodpovídající interpretace koryta Nové Moravy jako hydraulické bariéry mezi plánovanou štěrkovnou a jímacím územím Bzenec III - sever, které leží na jeho druhém břehu. Starší pozorování i nová modelování však dokládají, že koryto Nové Moravy je proudem podzemní vody spíše podtékáno. V důsledku nesprávného stanovení hydraulické funkce Nové Moravy tak nemohlo být procesem EIA dostatečně identifikováno riziko, které plánovaná těžba štěrkopísků může představovat pro nejblíže ležící jímací území Bzenec III - sever.
2. Velikost inkludovaných zdrojů z Nové Moravy je výrazně nadhodnocena. Z následujících posouzení i aktuálních modelových hodnocení však vyplývá, že při průměrném ročním odběru 150 litrů za sekundu v jímacím území Bzenec-komplex je podíl infiltrované vody z Nové Moravy bilančně nevýznamný. Zejména v jarním období nedochází k dotaci kolektorů vodou z Nové Moravy vůbec a celý její tok má funkci drenážní.
3. Z předchozího bodu plyne podhodnocení významu hydrogeologické struktury Hradišťského příkopu. V ose Hradišťského příkopu však přitéká v jímacím území Bzenec-komplex bilančně významné množství podzemní vody ze směru projektované štěrkovny. Z hlediska kvalitativního ohrožení podzemní vody se hydrologická studie Koppové zabývá v podstatě pouze riziky spojenými s odbouratelnými ropnými látkami. Rizika spojená s dalšími látkami, které byly v zájmovém území potvrzeny, například hnojiva, pesticidy, nebyla dosud hodnocena. Rovněž nebyla řešena problematika znečištění, které může vzhledem k pozici projektované štěrkovny v aktivní záplavové zóně přinést do těžebního jezera případná povodeň jak v průběhu těžby, tak kdykoliv po jejím ukončení. Výstupy matematického modelování v již skoro sedm, respektive pět let staré hydrologické studii Koppové se poměrně významně liší od aktuálních modelových hodnocení, jejichž nejdůležitější závěry jsou uvedeny výše. Je potřeba konstatovat, že tato nová hodnocení se opírají o fundovaně zpracovaný matematický model postavený na důkladné analýze všech dostupných dat, sběru nových terénních dat a v neposlední řadě na robustní kalibraci, čímž významně povyšují spolehlivost vyslovovaných prognóz.
A ten výstup České geologické služby, respektive závěr, který nějakým způsobem popisuje nebo zobecňuje ty dvě odpovědi, je následující: Význam území projektované štěrkovny pro vodní zdroj Bzenec-komplex lze hodnotit na základě množství vody, které danou oblastí k jímacím objektům protéká - v tomto konkrétním případě to představuje téměř polovinu jímaného množství podzemní vody. Případná otvírka štěrkovny v dobývacím prostoru Uherský Ostroh tak představuje nárůst počtu již existujících rizik a další ohrožení vodního zdroje Bzenec-komplex.
Vzhledem ke strategickému významu jímacího území Bzenec-komplex pro značnou část Jihomoravského kraje je nezbytné jakékoliv negativní ovlivnění tohoto vodního zdroje zamýšlenou těžbou štěrkopísku a jejími důsledky jednoznačně vyloučit.
Po prostudování dokumentace EIA a zejména hydrogeologické studie Koppové, která je její přílohou, a po jejím porovnání s nejnovějšími výsledky modelových hodnocení provedených firmou Progeolze konstatovat, že plánovaná těžba štěrkopísku představuje pro jímací území Bzenec-komplex reálné riziko zejména z hlediska negativního ovlivnění kvality podzemních vod. Podmínky realizace záměru stanové v souhlasném závazném stanovisku Ministerstva životního prostředí ze dne 9. března 2015 nemohou z pohledu aktuálně dostupných znalostí tato rizika dostatečně eliminovat.
Z výše uvedených důvodů nemůže Česká geologická služba ve smyslu předběžné opatrnosti označit záměr těžby štěrkopísků v dobývacím prostoru Uherský Ostroh z hydrologického hlediska jako akceptovatelný.
Ve věci udělování nebo posuzování před souhlasným stanoviskem EIA došlo k několika kuriózním situacím, které si určitě vyžádají samostatnou interpelaci. Zmínil bych dvě věci. Při vypracování se pracovalo s metodou analogie. Tedy podívám se na podobné příklady z okolí, a pokud ty budou v pohodě, tak je to vlastně v pohodě, zjednodušeně řečeno. Rozporujeme celou řadu z těchto analogií, uvedu dvě.
Nedaleko od toho místa, od toho dobývacího prostoru, je to, tuším, 12 nebo 15 km směrem k obci Polešovice, probíhá podobná těžba. V rámci zpracovávání podkladů bylo posuzováno, zda tam také dochází k ovlivňování zdroje pitné vody, který podle podkladů má být nějakých 200, 300 metrů od toho dobývacího prostoru. Ale tam ve skutečnosti žádný zdroj pitné vody není. Nejbližší je vzdálen více než tři kilometry.
Druhá věc, se kterou se pracovalo, je již existující jezero jižně od toho jímacího zařízení. Nebylo řečeno, tak tady vám to nevadí a potenciální druhé jezero, které by bylo severovýchodně, tak vám vadí? Jenomže ve skutečnosti je to tak, že to existující jezero je prostě vodohospodáři považováno za reálné riziko ať už z hlediska kvality vody, tak kvality sedimentu, který je na dně toho jezera. To jezero vzniklo v roce 1992. Právě z důvodu ochrany těchto zdrojů vody byla na tom daném místě ukončena těžba, aby nedocházelo k ohrožení. Takže my jedno riziko vyřešíme tak, že přidáme další. To je skutečně zajímavý postup.
Proč jsem zmiňoval to stanovisko České geologické služby? Já jsem se v dřívější interpelaci, kterou jsem posílal v loňském roce, dotazoval, zda se toto stanovisko dostalo k rozkladové komisi, která - pardon, jenom si to dohledám, ať řeknu přesně - která 23. března 2018 posuzovala podnět společnosti VaK Hodonín k přezkoumání závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí k záměru těžby štěrkopísku a jeho vlivu na životní prostředí. Ta komise, která tuto stížnost, nebo tento podnět posuzovala, ho označila jako nedůvodný. A tady ten materiál, který vyhodnotila na žádost Ministerstva životního prostředí Česká geologická služba - co myslíte? Měli ho k dispozici? Samozřejmě že neměli. Takže nechápu, proč tento dokument vznikl. Nepůsobí to moc věrohodně, protože to vypadá, že Česká geologická služba řekla něco, co se nehodí. A tak nebyl tento dokument vůbec brán v potaz, respektive členové komise ho vůbec nedostali k dispozici.
Tady z těch dokumentů ještě bych mohl citovat stanovisko krajské hygienické správy (stanice?), ale to už bych zbytečně zdržoval.***