(14.50 hodin)
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení Rady o opatřeních, která se týkají plnění a financování souhrnného rozpočtu Unie v roce 2020 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie.
V březnu letošního roku uděloval Parlament České republiky předchozí souhlas s návrhem nařízení Rady, které mělo minimalizovat dopady možného tvrdého brexitu na rozpočet EU v roce 2019. Nařízení bylo následně Radou přijato 9. července 2019. Spojené království nakonec ke konci března z Evropské unie nevystoupilo. Termín byl opakovaně odložen, naposledy až na 31. ledna 2020, poté co v polovině října dosáhli vyjednavači shody nad upravenou výstupovou dohodou. Přestože se tedy zdá, že nejistota skončí a Spojené království by mohlo z Evropské unie odejít spořádaně, to znamená s dohodou, stále ještě musí být její text schválen v britském parlamentu. I proto probíhaly a nadále probíhají přípravy na všechny scénáře včetně odchodu bez dohody.
Evropská komise v září předložila členským státům a jejich národním parlamentům aktivizovaný návrh pro rozpočtovou oblast, návrh nařízení Rady o opatřeních, která se týkají plnění a financování rozpočtu Unie v roce 2020 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie. Tento návrh i pro rok 2020 umožní, aby se Spojené království i po tvrdém brexitu mohlo podílet na financování rozpočtu EU a naopak z něj čerpat stejně, jako by bylo nadále členem EU. Vláda přijala k návrhu nařízení rámcovou pozici, kterou schválila 26. září 2019.
Z pohledu České republiky je klíčové, aby Spojené království v maximální míře dostálo svým finančním závazkům z doby svého členství v EU, a proto vláda návrh Komise podporuje. Návrh Komise umožní, aby Spojené království do rozpočtu EU dále přispívalo i v roce 2020, a tím se minimalizovaly dopady případného tvrdého brexitu na rozpočty ostatních členských států včetně České republiky.
Evropská komise opět zvolila jako právní základ pro toto nařízení článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, takzvanou doložku flexibility. Ta vyžaduje, aby v souladu s kontrolou principu subsidiarity byly informovány obě komory Parlamentu České republiky. V souladu s jednacími řády Poslanecké sněmovny a Senátu je vláda povinna si předtím, než udělí souhlas Radě, vyžádat souhlas obou komor Parlamentu. Vláda proto nyní předkládá návrh uvedeného nařízení oběma komorám Parlamentu. Jinak minulý týden bylo předloženo v Senátu, který tento vládní návrh schválil. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Než dám slovo panu zpravodaji, tak tady mám jednu korekci omluvy. Poslanec Jiří Běhounek, který byl původně omluvený do 16.30 hodin, se již dostavil, proto svoji omluvu od tohoto okamžiku již ruší.
Předseda Poslanecké sněmovny přikázal svým rozhodnutím číslo 38 ze dne 11. října 2019 tento návrh k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanovil mu k tomu lhůtu do 21. října 2019. Výbor návrh projednal a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 620-E/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj, předseda výboru poslanec Ondřej Benešík, informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Ta situace je obdobná. K tomu, aby paní ministryně na Radě Evropské unie na příslušné formaci mohla zaujmout stanovisko, aby mohla hlasovat, potřebuje předešlý souhlas Poslanecké sněmovny. Myslím si, že dostatečně jasně objasnila, v čem spočívá jádro pudla. Jedná se o příjmovou, ale i výdajovou stránku evropského rozpočtu. Pro případ, že by Spojené království odešlo bez dohody, tak aby závazky, ale taktéž druhá strana rozpočtu, byly naplněny a abychom se nedostali do nějakého právního vakua. Proto je důležité, respektive nutné, aby měla souhlas Poslanecké sněmovny k tomu, aby pro příslušnou legislativu na Radě Evropské unie mohla hlasovat.
Výbor se tímto tiskem zabýval na své 36. schůzi 17. října 2019 a přijal následující usnesení:
"Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministryně financí Ondřeje Landy, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Ondřeje Benešíka a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje souhlas s návrhem nařízení Rady o opatřeních týkajících se plnění a financování souhrnného rozpočtu Unie v roce 2020 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie;
II. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky."
Jak už jsem avizoval dopředu, to usnesení, o kterém budeme hlasovat, je věcně totožné, nicméně v některých formulacích se malinko liší. Ale budeme hlasovat, a tak to říká jednací řád, o usnesení, které předkládá vláda, to usnesení je součástí materiálů, které jste obdrželi, tak aby paní ministryně byla vybavena řádným mandátem. Proto budeme hlasovat o znění tohoto usnesení, tak jak je vám předloženo v příslušném tisku. Věcně se jedná o úplně stejnou záležitost. Ten drobný rozdíl je pouze ve formulaci, aby seděl právě na to jednání, které bude probíhat, předpokládám, v Bruselu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Poslanec Petr Beitl... Já to radši přečtu celé. V pátek 1. 11. 2019 jsem se do Sněmovny vrátil po dlouhodobé pracovní neschopnosti ze zdravotních důvodů. Nedopatřením dále běží má omluva. Prosím o ukončení omluv a narovnání informací o mé neúčasti na páteční a dnešní schůzi Sněmovny. Dále se omlouvám z dnešního jednání od 17 hodin z pracovních důvodů. Poslanec Petr Beitl.
Takže otevírám obecnou rozpravu. Mám tady sice jednu faktickou poznámku, jednu obecnou, nicméně faktická reaguje až na něco v obecné, takže dám prostor nejprve v obecné rozpravě poslanci Jiřímu Kobzovi a na faktickou poznámku se připraví poslanec Václav Klaus. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Po paní ministryni se velice těžko vystupuje, protože ona mně vždycky vystřílí polovičku dat, která si tady nastřádám. Ale pokusil bych se říct, možná trošku jednodušším jazykem, o co vlastně jde, protože nás sledují občané.
Jde o to, že brexit se blíží mílovými kroky poměrně v nepřehledném terénu a my musíme být připraveni na alternativu, že může dojít k brexitu bez dohody. Legislativa, o které dneska diskutujeme, je právě základním kamenem dalších vztahů, napravuje finanční vazby mezi Velkou Británií a Evropskou unií a je v podstatě základním kamenem pro další koexistenci Evropské unie s Británií. Česká republika už podpořila předchozí krizové nařízení, které Komise předložila v únoru 2019 a které by zmírnilo dopad případného brexitu bez dohody na financování rozpočtu 2019. A ze stejného důvodu podporujeme prodloužení právní úpravy stejných podmínek na rok 2020.
Já bych chtěl vystoupit na podporu toho usnesení, protože si myslím, že je velmi potřebné, velmi nezbytné a pro další bezchybné fungování vztahů s Velkou Británií naprosto nepostradatelné. Děkuji vám. ***