(17.20 hodin)
(pokračuje Pikal)
A jako další bod je zde
248.
Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2017
/sněmovní tisk 251/
Tento sněmovní tisk projednal volební výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 251/1, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj volebního výboru pan poslanec Patrik Nacher, informoval nás o projednávání ve výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče. Prosím o úvodní slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já si vás tedy dovolím seznámit se zpravodajskou zprávou ohledně Výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2017. Udělal jsem takové manažerské shrnutí, tak abych mluvil nějakých dvacet, dvacet pět minut. Kdyby byl zájem, mám to tady rozdělané podle barviček (ukazuje materiály), takže můžeme jít i do většího detailu zvícího několika hodin.
Výroční zpráva o hospodaření podává souhrnný přehled o hospodaření České televize tedy v roce 2017. Tato zpráva je členěna do deseti kapitol a pěti příloh. Součástí výroční zprávy je účetní závěrka a zpráva nezávislého auditora jako každý rok, a to společnosti Ernst & Young, která vydala výrok bez výhrad. Příjmy České televize dosáhly v roce 2017 6 190 000 000, zatímco v roce 2016 to bylo 6 260 000 000, z toho více jak 90 procent, konkrétně 5,6 miliardy, zatímco rok předtím 5,69 představují příjmy z televizních poplatků. Náklady televize byly 5,71.
V kapitole Významné ukazatele hospodaření ČT jsou stejně jako ve výroční zprávě za ten předchozí rok uvedeny grafy ukazující využití televizního poplatku, celkové příjmy a výdaje a porovnání hlavních nákladů druhů mezi skutečností a rozpočtem. (Hluk v sále.) Z těchto grafů, kolegové, mimo jiné vyplývá, že byl zaznamenán výrazný pokles výnosů mezi roky 2016 a 2017, které jsem měl možnost zpravodajovat, a to u obchodní činnosti ze 708 milionů na 639. Tento pokles byl způsoben velkými sportovními událostmi, které proběhly v roce 2016 - připomenu, mistrovství Evropy ve fotbale a letní olympijské hry - takže předpokládám, že v roce 2018 se vrátíme na trajektorii růstu, protože bylo mistrovství světa a zimní olympijské hry. Výroční zprávu o hospodaření 2018 teprve budeme na výboru probírat.
Kapitoly tři až sedm popisují hospodaření České televize v roce 2017. Dle dosažených výsledků je možné konstatovat, že Česká televize v roce 2017 hospodařila v souladu se schváleným rozpočtem i dlouhodobými plány. Důležitým ukazatelem výsledků hospodaření je stav finančního majetku na konci roku 2017. Ten tvořil 2 237 000 000, zatímco rok předtím to bylo 2 341 000 000. Takže tam je pokles, ale ten zároveň zpomalil a kupodivu byl o 400 milionů vyšší, než bylo stanovené v těch dlouhodobých plánech.
Jak je tedy vidět v kapitole 3.4, došlo meziročně k poklesu disponibilních prostředků i přesto o 105 milionů korun. Já jsem se tázal na výboru, proč tedy k tomu poklesu došlo a proč došlo i k tomuto poklesu i přes nadstandardní příjem v podobě odpočtu DPH.
Skutečně dosažené náklady i výnosy byly o 6 procent nižší, než byl původně navržený rozpočet, a činily celkem 6,46 miliardy. Výnosy za vlastní výkony byly v roce 2017 o 10 procent nižší oproti roku 2016 a opět zásadní vliv na tento výsledek měla skutečnost, že v roce 2016 byly ony sportovní události.
Pokud jde o náklady, u většiny druhů nákladů došlo meziročně k jejich poklesu. K nárůstu pak došlo především u osobních nákladů, a to o 3 procenta. Tato skutečnost souvisí s vývojem na trhu práce, kdy v posledních letech roste průměrná mzda v České republice, která se v roce 2017 zvýšila o 7 procent. Nejvyšší procentuální nárůst, o 155 procent, najdeme u položky, kde ale není tolik prostředků, a ta položka se jmenuje kurzové ztráty. Tam jsem se dovolil zeptat zástupců rady, předsedy rady, že podle mě šlo o důsledek opuštění režimu ze strany České národní banky, a tudíž proč Česká televize na tuto věc nebyla lépe připravena.
Meziročně došlo k významnému poklesu položky DPH bez nároku na odpočet, o 42 procent, a to v důsledku novely zákona o DPH platné od července 2017, která do zákona přinesla ustanovení týkající se stanovení nároku na odpočet DPH pro specifické subjekty, jakými jsou provozovatelé televizního a rozhlasového vysílání ze zákona. Prostředky televize chtěla využít k přechodu na nový vysílací standard DVBT-2.
Pokud jde o výrobu a vysílání, což je další kapitola, tak v roce 2017 bylo, prosím pěkně, odvysíláno celkem 44 258 hodin pořadů a z toho 17 200 hodin premiér. Podíl premiér na celkovém vysílání tak zůstává na stejné úrovni jako rok předtím. V roce 2017 bylo odvysíláno méně premiér sportovních pořadů oproti roku 2016, což, jak už jsem řekl, souvisí s těmi dvěma velkými sportovními událostmi.
V kapitole o výrobě a vysílání je také graf ukazující náklady výroby přepočtené na jednu hodinu výroby dle jednotlivých kanálů. Z tohoto grafu vyplývá, že se náklady na hodinu výroby zvyšují. Nebudu zase zdržovat nějakými detaily, koukám, že je jenom jeden přihlášený.
Průměrný počet zaměstnanců během roku 2017 byl 2 921, což představuje mírný nárůst proti předchozímu roku, ale stále je tento počet zaměstnanců kupodivu pod úrovní roku 2013. Poklesl počet hodin výroby na jednoho zaměstnance, což je zase trošičku negativní informace, z 6,19 na 6,08.
Průměrná hrubá mzda v roce 2017 činila 39 620 korun... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím. Já požádám kolegy o klid. Ta zpráva je poměrně důležitá. Je jí věnováno hodně pozornosti, tak jí prosím věnujme hodně pozornosti i nyní. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já jsem se tomu také věnoval, byť už to trošičku z té hlavy vyprchalo, protože to je zpráva stará několik měsíců. Takže ještě jednou. Průměrná hrubá mzda v roce 2017 činila 39 620 korun, meziročně došlo k nárůstu průměrné mzdy o 2 procentní body, zatímco v České republice se průměrná mzda v tomto roce zvýšila o 7 procent.
V této chvíli jsem kvitoval přidání porovnání průměrné mzdy v České televizi a v České republice, a to v absolutních hodnotách, což byla tabulka, která v roce 2016 nebyla, v roce 2017 už se objevila, doufám a předpokládám, že tento větší detail potom najdeme i v roce 2018. Z tohoto porovnání tedy vyplývá, že průměrná mzda v České televizi, kterou má většinu zaměstnanců v Praze, odpovídá průměrné mzdě v tomto regionu, tedy v regionu Praha. V porovnání s úrovní mezd sektoru informační komunikační činnosti, kam Česká televize spadá, je pak průměrná mzda České televize nižší.
Pokud jde o investiční činnost, tam mi trošičku chybí porovnání s předchozími roky, ale já v této zprávě už jsem se tím potom nezabýval, chci se na to orientovat ve zprávě v roce 2018 a myslím si, že to bude řešit i to doporučující usnesení, které načte kolega Feranec.
Pokud jde o televizní poplatky, což je další kapitola, jak již bylo řečeno, televizní poplatky, jak jsem řekl na začátku, tvoří 90 procent příjmů České televize. Meziročně bohužel opět poklesl počet evidovaných přijímačů, a to o 3 700, což je sice lepší výsledek než v roce 2016, kdy to kleslo o 14 000 meziročně, ale pokračuje dlouhodobý trend poklesu poplatníků. Příjmy z televizních poplatků dosáhly v roce 2017, jak už jsem řekl, 5,66 miliardy, což je o 26 milionů méně oproti roku 2016, ale kupodivu o 40 milionů více než v roce 2015. Za poslední tři roky se tedy průměrný příjem z poplatků pohyboval kolem 5,66 mld. korun. Jak již bylo řečeno, výrok auditora byl vydán bez výhrad, interních auditů bylo 11, z toho 4 mimořádné. Audity byly zaměřené především na výrobní procesy a naplňování platné legislativy.***