(16.40 hodin)
(pokračuje Valenta)
A nyní se dostávám k tomu, proč vlastně toto zde říkám, neboť mi zase až tolik o zmíněný externí audit nejde. Ale na srdci mi dlouhodobě leží především komplexní kvalita a šíře celé prováděné kontroly hospodaření České televize a samozřejmě potažmo i činnosti. Ale i takto podivným úvodním slovem auditora ji lze velice dobře spolu ilustrovat.
Dámy a pánové, vlastní kontrolní mechanismy České televize, konkrétně činnost útvaru interního auditu společně s výsledky auditu externího, skutečně nemohou plně nasvítit veřejností požadovanou legitimitu hospodaření veřejnoprávního média.
Prosím pěkně - slyším tady, že někdo na mě říká "jsme u činnosti", ale jak jsem předeslal, tak činnost a hospodaření jsou velice úzce provázány, například co se týče koncesionářského poplatku, který dnes činí 135 korun, tak plných 90 % jde na činnost České televize, takže tu provázanost zcela jistě můžete si i z toho mého vystoupení a z této informace dovodit.
Kontrolní činnost Rady České televize, která je sice dle zákona o České televizi zodpovědná Sněmovně, a ta ji může ze zákonem daných důvodů odvolat, je dle mého názoru také zcela nedostatečná a těžce uvěřitelný fakt, že jsou její činnosti a odměny členům ještě navíc placeny z rozpočtu České televize, obligatorní transparenci před svými koncesionáři vůbec nenahrává.
Proč se v tomto ohledu stále bráníme, a to pod rozličnými záminkami, legislativně zakotvit možnost NKÚ kontrolovat Českou televizi? Příslušný zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu nám nyní leží na stole, takže šance tu znovu je, a je v tomto ohledu zcela lhostejné, jestli ho budou předkládat Piráti, nebo někdo úplně jiný.
Proč ale také zákonem neposílit kontrolní činnost zmíněné Rady České televize? Samotná Česká televize se tomu brání s tím, že potom by funkce generálního ředitele byla zbytečná. Mnozí mediální odborníci ale můj názor plně potvrzují, když tvrdí, že Rada České televize nemá ze zákona dostatečné pravomoci, nemá právní subjektivitu, žije z peněz České televize, a proto si nemůže ani dovolit bez jejich přísunu vypracovat potřebné analýzy. Kontrolovat dnes můžeme tedy pouze to, zda v hrubých obrysech se dodržel zmíněný rozpočet.
Ale některé detailnější případy z práce České televize vypovídají o čemsi zatuchlém, které jsem zaznamenal například v tiskovém rozhovoru s Martinem Komárkem, bývalým předsedou volebního výboru Sněmovny. Prostě nyní transparentně zkontrolovat nelze. A co že vlastně pan Komárek mediálně tvrdil? Prý se říká, že televizní pracovníci si vezmou techniku televize a nechají se platit jako externisté, takže jsou zaměstnanci a externisté placeni dvakrát, a ještě přitom využívají techniku České televize. Prý to jsou domněnky, ale zakládají se na zkušenosti.
Ale ať už je to jakkoliv, ověřit to v dnešním stavu nekvality a neúplnosti kontroly České televize bohužel nejde. Netransparence a rozličná podezření z nehospodárnosti v České televizi mě skutečně netěší. Na straně druhé jsem alespoň za koncesionáře rád, že podle výsledku auditu a slovy generálního ředitele - teď cituji - "si Česká televize zachovala statut finančně stabilní a zdravé organizace s relevantním objemem disponibilních prostředků, nulovou zadlužeností a schopností včas hradit veškeré své závazky". Za toto konstatování jsem za všechny koncesionáře velice rád, nebo jindy a jinde medializované úvahy managementu České televize o navyšování koncesionářských poplatků jsou tedy již naštěstí minulostí. Věřím, že se v roce 2018 ani tento stav, ani postoj pana generálního ředitele nijak zásadně nezměnil, vlastně ani nemohl, když mu bylo za jeho dobrou práci vyplaceno v rámci odměn 2,5 mil. korun a také plat mu narostl z 230 tisíc na 242 tisíc korun měsíčně. Doufám tedy, že se také již nepočítá s placením koncesionářského poplatku i za počítače, tablety či mobily, jak se o tom zmínil v jakémsi svém protimluvu na jednání volebního výboru zmíněný generální ředitel Dvořák.
Proč navyšovat a dále zpoplatňovat, když je Česká televize finančně stabilní? Na webu České televize ale můžeme nalézt konstatování, že problém financování České televize není vyřešen dodnes. Mluví pravdu tedy pan generální ředitel s tím, že Česká televize je stabilní zdravá organizace, jak jsem řekl, s relevantním objemem disponibilních prostředků, nebo oficiální web České televize, který chce financování České televize stále ještě řešit?
Další kardinální problém, a teď se budu možná částečně opakovat z předchozího vystoupení k činnosti České televize, tkví v nemožnosti zjistit výši platů jejich nejvíce protežovaných moderátorů a redaktorů. Občanskou veřejností tak stále rezonují jména, jako jsou pan Moravec či paní Fridrichová a někteří další. Poslanci, senátoři, státní zástupci či soudci jsou obrazně v tomto smyslu již dávno svlečeni do trenek, ale platy v České televizi, a to proti vyjádření některých soudů, jsou stále utajovány. Občas tu a tam v tomto smyslu sice něco probleskne, například když nedávno na besedě v Plzni ujelo paní Drtinové, že jako bývalá moderátorka Událostí brala v České televizi v roce 2013 57 tisíc korun, ale takovéto kusé a těžko ověřitelné informace našim občanům skutečně nestačí.
Rád bych na tomto místě současně vyvrátil podezření šířené ze strany některými pro Českou televizi ochranářskými médii, která po mém požadavku na nutnou transparenci platů klíčových zaměstnanců České televize, který jsem nastolil dříve, mě nařkla z jakési socialistické rovnostářské zášti. Prosím, skutečně tomu tak není, protože kdyby tomu tak bylo, musel bych například přece v první řadě zmiňovat obrovský nemovitý majetek pana generálního ředitele České televize, který jen v Praze činí před 100 mil. korun, jak uvádějí některá média. Ale mě toto je skutečně jedno.
Co mi ale skutečně jedno není, je hospodaření veřejnoprávního média. Skutečně těch 6,5 mld. korun v rozpočtu České televize není zanedbatelnou sumou, vždyť komerční televize NOVA hospodaří s částkou jen poloviční. V další ilustraci ne vždy úplně dobrého bych mohl také využít například i některé zajímavé informace z webu Hlídač státu, který za dva roky své činnosti pro vaši zajímavost eviduje již kolem 2 mil. smluv v celkové hodnotě kolem 8 bil. korun. Co se týče samotné České televize, tak je na tomto webu od konce roku 2016 soustředěno 25 smluv údajně obsahujících tak závažné nedostatky v rozporu se zákonem, že jsou velmi pravděpodobně neplatné, a dalších 274 smluv trpících vážnými nedostatky. Správci tohoto webu elektronicky odkazují, a to v plné konkrétnosti, také na 1 902, to je 13,5 % smluv České televize s firmami navázanými na politiky. A to je velice alarmující. A tyto smlouvy jsou v celkové hodnotě 7 mld. korun, což činí 38 % poskytnutých financí ze všech uzavřených smluv.
A kdyby někdo z vás chtěl uvést konkrétní příklady, mohu tak uvést například firmy Medea, 789 smluv za 290 mil. korun, osoba Jaroslava Tvrdíka či Jaromíra Soukupa, kterého dnes můžeme již také považovat za politika, nebo například firmu Bison+Rose, tři smlouvy za 17 mil. korun, osoba Miloše Růžičky.
Za příklad nevysychajících penězovodů směrem k osobám dlouhodobě spjatým s Českou televizí, tedy event. klientelismu, lze uvést firmy produkce Třeštíková, s. r. o., devět smluv za 20 mil. korun, osoba Helena Třeštíková, nebo například Czech News Center, a. s., 133 smluv za 25 mil. korun, osoba Libuše Šmuclerová. Stačí skutečně jen nahlédnout na zmíněný web a naleznete sami i další.
Jako perličku bych ale ještě uvedl smlouvu České televize ze září roku 2016 s nadací Charty 77, u které nelze dohledat ani její výši, přičemž utajení její hodnoty je možné pouze v odůvodněných případech. Ale zde by se mělo jednat o smlouvu o dílo v rámci rekreačních, kulturních a sportovních služeb, tak se divím, proč tomu tak je. Možná by nám mohlo něco napovědět i to, že jako člen statutárního orgánu byl zde v rozhodném období veden Jiří Pospíšil, nynější předseda TOP 09, či jako členka rozhodčí rady paní Marie Kousalíková z ODS.
Skutečně ke konci mého vystoupení bych si dovolil se ještě řečnicky zeptat pana předsedy vlády Babiše, zda je skutečně pravdou, že vydal svému klubu doporučení, aby poslanci a poslankyně ANO podpořili schválení všech zpráv, tedy o činnosti i hospodaření České televize, a to bez jejich rozdílu. A to i přes fakt, že sám v inkriminovaném roce 2017 veřejně označil redaktory České televize za zkorumpovanou pakáž, která pracuje proti některým na objednávku. Teď, když konečně projednáváme zprávu o činnosti České televize z roku 2017, mu to tedy skutečně již přestalo vadit? Podivné uvažování. ***