(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím pana ministra vnitra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, já chci na úvod všechny ujistit, že migrační a azylová situace v České republice je stabilizovaná, nicméně samozřejmě sledujeme velmi pečlivě vývoj ve zdrojových a tranzitních zemích a tam ta situace stabilní není. Lze uvést situaci na východní Ukrajině, v Turecku nebo na západobalkánské trase.
V současné právní úpravě, která je platná, není stanovena adekvátní reakce na případnou krizovou situaci, kdy by Česká republika mohla být vystavena silnému migračnímu tlaku většího počtu cizinců z třetích zemí, přičemž někteří z nich by žádali o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Právě k řešení této případné výjimečné situace se navrhuje zavedení nového institutu řízení v případě zvláštní situace, a jak jste správně řekla, reagujeme i na audit národní bezpečnosti z roku 2016.
Co to tedy vlastně je? Je to novinka, která už je obsažena v předložené novele zákona o azylu, a je to vlastně superzrychlené azylové řízení v případě migrační krize. A já zase chci říct úplně jasně, Česká republika má velmi restriktivní azylovou politiku, a pokud jsem v té minulé odpovědi hovořil o číslech, ze 1 700 žádostí, které byly uplatněny, jsme udělili pouze něco přes 40, takže to není způsob, jak dávat více azyl. Ty podmínky jsou stále stejné. Je to způsob, jak to řízení zrychlit, aby v případě nějaké krizové situace to bylo vyřešeno co nejrychleji, konkrétně během třiceti dnů. A znovu říkám, kdo nemá právo, tak je mu ten azyl zamítnut a je vrácen do země původu. Je to institut, který bude takzvaně spící, tzn. byl by aktivován pouze v případě, že o jeho spuštění rozhodne vláda. Umožňuje vyžadovat zvýšené nasazení všech relevantních složek, jako je vnitro, soudy, policie. A je to prostě založeno na zjednodušení toho relativně dlouhého azylového procesu.
Takže já teď nejsem schopen vám říct, kolik by to stálo, jaké jsou náklady. Z mého pohledu je to věc, která je něco jako pojistka proti požáru: všichni věříme, že ji nebudeme potřebovat, ale taky jsme všichni pojištěni. A pokud máme v zákoně nějakou rezervu, tak ji vyplňujeme. Takže já vás chci ujistit, že to není nic, co by šlo proti zájmům České republiky, ba naopak. Je to další krok ke zvýšení akceschopnosti našeho státu a možnosti být připraven i na tu nejhorší variantu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zájem o doplňující otázku je, takže prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, v důvodové zprávě k § 75 a 75a se uvádí: V tomto případě by byly aktivovány krizové mechanismy, které jsou na tuto hypotetickou situaci připraveny. Konkrétně by šlo např. o situace, kdy by vláda České republiky rozhodla kvůli migračnímu tlaku o znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích a v této souvislosti by nejspíš rovněž rozhodla o aktivování tohoto ustanovení.
Mě by zajímalo, jak by to vůbec policie zvládla, protože máme nedostatek policistů. A skutečně si myslíte, že by tyto osoby přicházely po vnitřní hranici? Uvažovalo by se o tom, že by došlo třeba k oplocení hranice, jako to je v Maďarsku? Jak by to probíhalo?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Ony ty osoby by přicházely přes vnitřní hranici, protože ta terminologie myslí vnitřní hranici Evropské unie. A my nemáme žádnou vnější hranici Evropské unie, my máme kolem sebe samé členské státy Unie, takže takto je to myšleno.
Co se týká schopnosti zajistit ochranu hranic, jsme na to připraveni. Policie pravidelně cvičí přípravu na znovuzavedení hraničních kontrol. Mimochodem 4. listopadu bude velké cvičení na severní Moravě, tak kdybyste měla cestu, tak jsme připraveni vám ukázat, jak je policie připravena zajistit ochranu hranic. Není to jenom úkol pro policii. Ty plány, které se pravidelně aktualizují, předpokládají zapojení policie, Celní správy, justiční stráže, popř. armády. Takže ano, Česká republika je i na takovouto alternativu připravena. Samozřejmě by to vyžadovalo jisté finanční prostředky, ale když jde o bezpečnost, tak je povinnost vlády tu bezpečnost zajistit i za cenu zvýšených nákladů.
Takže já vás chci ujistit, jsme na to připraveni, jakkoli si nemyslím, že to v dohledné době hrozí. Ale jak jsem říkal předtím, je dobré být připraven na všechno a je dobré být pojištěn. Kdo je pojištěn, není překvapen.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je paní poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha ve věci letecké záchranné služby v Libereckém kraji. Prosím.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, obrátili se na mě naši záchranáři. Letecké záchranné službě v Libereckém kraji hrozí, že nebude zajišťovat slaňování nebo záchranu lidí v podvěsu. Dělaly by to prý základny v jiných krajích. V Libereckém kraji se prý také překrývá dostupnost speciálních záchranných prací s lanovými technikami, vrtulníky letecké záchranné služby z Hradce Králové, z Ústí nad Labem nebo z Prahy. Kraj i záchranáři se obávají, že záchrana lidí potrvá tímto déle. K lidem, kteří potřebují pomoc vrtulníku a také speciálně vycvičené posádky, může docházet k situacím, že lidé budou na záchranu čekat o několik desítek minut déle. Ministerstvo také prohlásilo, že díky tomu, že speciální záchranné práce s lanovými technikami budou provádět pouze vybraná stanoviště, dojde k jejich maximální profesionalizaci a ke zvýšení kvality a bezpečnosti této služby. Obavy, které záchranáři mají, jsou podle ministerstva prý neopodstatněné.
Ráda bych se pana ministra zeptala, z jakých konkrétních důvodů chce omezit práci záchranářů v Libereckém kraji, kteří jsou speciálně vycvičení a zachraňují lidské životy. A jak nám může zaručit, že např. komplikované zásahy v Krkonoších nebo v Jizerských horách nebudou mít výrazně delší časovou prodlevu. Zajímá to hlavně naše záchranáře. Předem děkuji moc za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec Pavel Růžička, interpelace na pana ministra obrany Lubomíra Metnara ve věci sloučení Vojenských lesů s Lesy ČR. Prosím.
Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane ministře, je pravda, že probíhají přípravné práce, které mají vést ke sloučení Vojenských lesů a statků s podnikem Lesy České republiky? Vzhledem ke specifickým podmínkám ve vojenských výcvikových prostorech, které využívá Armáda České republiky a kde hospodaří Vojenské lesy a statky, si myslím, pokud je to pravda, že to není dobré řešení. V případě, že se plánuje sloučení těchto organizací, prosím o sdělení, na základě jakého pokynu a v jakém termínu. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně.
Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou ve věci premiérovo dotační dobrodružství 2. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, před deseti lety dostala jedna malá firma dotaci ve výši 10,6 mil. korun určenou pro malé a střední podniky. Po třech letech od vyplacení bylo zahájeno řízení o odebrání této dotace z důvodu, že žadatel uvedl v čestném prohlášení nepravdivé údaje. Prohlášení neobsahovalo informaci o tom, že firma je součástí holdingu. Pokud vám ten příběh něco připomíná, tak to není samozřejmě náhoda, o kauzu Čapí hnízdo ale nejde. Firma, o kterou jde, se jmenuje SFM Liberec a patří do holdingu Syner. Ale to byla taková odbočka.
V roce 2014 potvrdilo Ministerstvo financí postup a oprávněnost odebrání dotace. Jenže toto rozhodnutí následně zrušil tehdejší ministr financí Andrej Babiš a naopak za viníka neoprávněně vyplacené dotace označil regionální radu regionu soudržnosti, která dotaci vyplatila. S tímto názorem se ovšem neztotožnily soudy, které daly za pravdu radě. Co je ovšem nejdůležitější, evropské úřady Syneru vyplacenou dotaci České republice neproplatily, s ohledem na postup ministra financí Babiše to šlo z kapes daňových poplatníků.
Co si z toho vzíti na závěr? Asi to, že Ministerstvo financí hájilo zájmy soukromých subjektů, které v žádosti o dotaci neuváděly pravdivé údaje, zatímco zájmy daňových poplatníků, kteří přišli o více než 10 mil. korun, byly pomíjeny.
Vážená paní ministryně, ráda bych od vás slyšela, zda ministerstvo podniká kroky k tomu, aby neoprávněně poskytnutá dotace byla vrácena. Předchozí ministr financí byl přece jen v této věci ve střetu zájmu, což vy nejste, a já tedy doufám, že nasadíte nový a podle mého názoru lepší a spravedlivější kurz. Doufám, že mě vaše odpověď potěší. Děkuji za odpověď. ***