(14.40 hodin)
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Já se obracím na nepřítomného premiéra v podstatě s žádostí nebo prosbou, aby učinil nějaký zásah ze své moci. A jde mi o to, že 19. 8. a následně 24. 9. jsem interpeloval ministra vnitra ve věci prodeje lázeňského domu Mercur v Mariánských Lázních. S odpovědí jsem nebyl spokojen a očekával jsem, že budeme moci o věci jednat, ale na této probíhající schůzi ani jeden čtvrtek jsme tu věc probrat nemohli a vzhledem k tomu, že probíhají další kroky, které jsou neodvratitelné - podle mých informací došlo k tomu, že zaměstnanci dostali výpovědi - žádám pana premiéra, abych v této věci byl seznámen a poskytl mi nějakou informaci.
Důvodem, který je pro ukončení lázeňského domu, je tzv. finanční náročnost na investice a opravy, kdy celková investice v roce 2017 na opravu, na celkovou rekonstrukci, byla odhadnuta na 300 mil. korun. 300 mil. korun. Druhým důležitým důvodem pro ukončení je požadavek vlády na snížení, tříprocentní snížení (počtu) zaměstnanců. Tím pádem by došlo k propuštění třiceti lidí, kteří pečují o příslušníky bezpečnostních sborů. Chtěl bych podotknout, že podle zprávy se lázeňský dům nachází v nejkrásnější lokalitě města přímo naproti lázeňské kolonádě, kde se za jeden pobyt, den pobytu, platí cca 2 000 až 2 500 korun, přičemž podle našich studií je jeden den v tomto lázeňském domě necelá pětisetkoruna.
Zeptám se tedy a žádal bych odpověď od pana premiéra: považujete tento postup Ministerstva vnitra, prodej lázeňského domu Merkur, za činnost, která je v souladu s péčí řádného hospodáře? Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V souladu s jednacím řádem opět bude odpovězeno písemně.
Přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Tomáš Kohoutek dnes mezi 15.00 a 23.59 z rodinných důvodů. Paní poslankyně Alena Gajdůšková se omlouvá dnes od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně Jana Krutáková dnes z jednání 14.30 až 17 hodin, pan poslanec Radek Zlesák se omlouvá dnes mezi 14.30 až 16.30 z pracovních důvodů.
Další v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka. Není v sále, tudíž jeho interpelace propadá. I další interpelace propadá.
A nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Jaroslava Kytýra, aby přednesl interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím.
Poslanec Jaroslav Kytýr: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně práce a sociálních věcí svoji interpelaci stahuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji. Takže další v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka ve věci výstavba jaderných elektráren. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Třešňák: Ještě jednou pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, svým dotazem částečně předbíhám, protože příští měsíc proběhne jednání stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, jehož jsme oba členy, nicméně reaguji na mediální vyjádření z minulého týdne, a jak přímo vaše, tak pana předsedy vlády, a myslím si, že si zaslouží detailnější vysvětlení možná i na tomto plénu.
Zazněla tvrzení, že je třeba co nejrychleji stavět v obou lokalitách, tedy v Dukovanech a Temelíně. Zde připomenu, že na prvním zasedání stálého výboru v březnu, tehdy ještě za přítomnosti paní ministryně Novákové, kdy jsem právě upozorňoval, že vypuštění lokality Temelín z dalších úvah není úplně vhodné, a zda by se jak vládní výbor, tak společnost ČEZ neměly zabývat oběma lokalitami současně, tedy minimálně po stránce všech správních procesů, výběrového řízení a následně i LVA fáze, která bude probíhat před samotnou realizací. Vládní výbor, potažmo vláda však tehdy přijala usnesení v následující podobě: bod 2.1 soustředit maximální kapacity a potřebné zdroje na přípravu a realizace NJZ v lokalitě Dukovany, a to prioritně o výkonu do 1 200 megawattů s možností rozšíření na 2 400, a bod 2.2 činnosti v lokalitě ET řídit takovým způsobem, aby byla udržována možnost rychlé aktivace v případě potřeby.
Bod 2.2 je tedy uchopitelný mnoha způsoby, přesto můj dotaz zní: bude toto usnesení přehodnoceno a příprava poběží pro obě lokality paralelně, nebo se skutečně v tuto chvíli bude maximum kapacit soustředit pouze do lokality Dukovany?
Posléze na výboru pro evropské záležitosti pak pan premiér zmínil: Česko musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Otázka tedy je, co si máme představit pod porušením evropského práva, a ta druhá otázka, pokud mají první jednání s Evropskou komisí teprve začít, zda to není ze strany České republiky zbytečné vykopávání zákopů ještě předtím, než ta jednání samotná proběhnou. Stihl jsem, děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji mockrát za dotaz. Co se týká případného zahájení - a já jsem zmínil několikrát důrazně slovo diskuse nad rozšířením Temelína - tak to by nijak nemělo v tuto chvíli se párovat s přípravou Dukovan. Čistě proto, že Dukovany jsou nesmírně náročný projekt, ten projekt už de facto byl zahájen. Byl zahájen tím, že vláda přijala usnesení pro výstavbu Dukovan, následovala EIA a probíhá celá řada velmi náročných diskusí jak s investorem, tedy společností ČEZ, tak jsme zahájili už i diskusi v rámci Evropské komise a současně samozřejmě připravujeme všechny náležitosti pro to, abychom mohli začít připravovat notifikaci, která by měla být v příštím roce.
U těch Dukovan se jedná o pátý blok o výkonu 1 200 megawattů, a současně je třeba říct, že musíme paralelně, a to je nesmírně důležité, začít připravovat prodloužení bloků 1 až 4, a to z toho důvodu, že jejich životnost skončí v polovině třicátých let, a v druhé polovině třicátých let by mohly být hotovy Dukovany pětka, to znamená, pokud by nám skončila jedna až čtyřka, tak bychom na tom byli dokonce ještě hůř přibližně o 800 megawattů. Takže my musíme napnout všechny síly, abychom zvládli prodloužit Dukovany stávající a postavit pětku v Dukovanech.
To, že jsme zmínili Temelín, je dáno faktem, že začínáme vyhodnocovat situaci v následujících letech, skoro bych řekl vlastně i desetiletích, nejenom z úhlu pohledu dekarbonizace v České republice, ale z úhlu pohledu přebytku či nedostatku elektrické energie v rámci celé Evropy. A poslední analýza ČEPS, možná, že jste ji měli možnost vidět, byla vydána v minulém týdnu, hovoří o tom, že od třicátých let začne být velký problém, kde nakupovat elektřinu v rámci Evropy, a víceméně od roku 2035 a dále budou pouze dvě evropské země, resp. tři, které budou mít přebytek elektřiny, a to je Francie, Španělsko a částečně ještě jedna ze severských zemí. Východ Evropy v důsledku dekarbonizace bude ve velkých problémech, navíc Německo v tu dobu bude v situaci, že bude tak přibližně akorát na svých kapacitách ve smyslu své spotřeby.
Takže se dostáváme do nepříznivé situace, a z tohoto důvodu je nezbytně nutné začít připravovat, ale zatím skutečně jenom diskusi o tom, že by se zahájila rovněž příprava Temelína. Ten Temelín by mohl navazovat na Dukovany, čili na druhou půlku třicátých let, tak, aby v ideální situaci byl postaven mezi rokem 2040 až 2045. To znamená, máme přibližně tři čtyři roky času na to, aby se zahájil ten proces. Ten proces znamená to, že to vláda musí přijmout jako usnesení, a zahájí se veškeré přípravné práce, což je nesmírně náročné, a v danou chvíli by nám to způsobilo určité komplikace, kdybychom dělali současně Dukovany i současně Temelín. Takže jedeme dál na Dukovanech, ale do tří čtyř let by bylo dobré ten termín skutečně velmi důkladně zvážit a případně se pro něj rozhodnout tak, aby vlastně 2023 plus 20, to je 43, se mohlo dokončit.
Co se týká těch vyjádření, která proběhla, tak je třeba to brát s určitou mírou nadsázky. Ano, pan premiér řekl, že musíme postavit, i kdyby to mělo být "proti Evropské unii". Tím bylo myšleno zejména to, že jsme museli tvrdě odpovědět na to, co vypustila Evropská unie, z našeho pohledu to byla určitá míra i trošku provokace, možná trošku politikaření, kdy vlastně přišlo z Evropské unie poselství ve smyslu toho, že jádro by mohlo být vnímáno jako špinavý zdroj. To je velmi vážné tvrzení, které kdyby se skutečně dostalo do rétoriky např. financujících institucí, tak by to nesmírně prodražilo financování nových jaderných bloků, troufám si tvrdit, takřka vyloučilo možnost, že bychom mohli něco podobného budovat. Nemluvě o tom, že by to mohlo sklouznout až do situace, že by se přestalo financovat.
Čili my tvrdíme velmi rezolutně, že to není pravda, že jádro není špinavý zdroj, což koneckonců je prokázáno s ohledem na emise. Můžeme diskutovat o tom, kde a jakým způsobem se bude ukládat jaderný odpad. Nutno jenom říct, že jaderný odpad není jenom z jádra a z jaderných elektráren, ale 30 % tuzemského odpadu tohoto charakteru je z průmyslu a z nemocnic, čili se toho tak jako tak nezbavíme, ale připravujeme celý scénář toho, jak se bude budovat jaderné úložiště včetně časového harmonogramu. Máme na to připravené už i zdroje, diskutujeme lokalitu atd. Takže to byla do určité míry odpověď.***