(18.20 hodin)
(pokračuje Gajdůšková)
Bod číslo dvě, budu teď citovat návrh toho usnesení: "Přislíbené prostředky nad rámec úhradové vyhlášky ve výši 6 mld. korun by tedy ministerstvo a vláda rozdělila transparentně a docílila vyrovnání základních plateb a neodůvodněných rozdílů za odvedenou zdravotní péči." Tady mám na mysli zkušenost konkrétně ze Zlínského kraje, kde v porovnání s výškou financí na hlavu, tedy na jednoho obyvatele v systému zdravotního pojištění, je prostě nejnižší. Ten rozdíl je až 35 tisíc na jednoho občana, což samozřejmě není odůvodnitelné. To se týká samozřejmě nejenom Zlínského kraje, pokud vím, tak je to i záležitost Moravskoslezského kraje, Kraje Vysočina a kraje Olomouckého. Jde o to, aby se ty věci dorovnaly. Proto to směřuje - a je tam ta formulace nad rámec úhradové vyhlášky, protože pokud bychom tyto prostředky, které tedy vláda rozhodla, resp. ministerstvo rozhodlo, že dá nad rámec vyhlášky, tak aby tedy dorovnalo ty rozdíly. Tady musím říct, že jsme se snažili dohodnout tak, a teď mluvím za sociální demokracii, aby ty věci byly v úhradové vyhlášce, aby to saturovalo, aby ten výhled i do budoucna byl pozitivní pro zdravotnický systém, ale vláda rozhodla, resp. ministerstvo rozhodlo, a my to respektujeme, ale v tom případě jsme přesvědčeni o tom, že tedy to musí směřovat tam, kde doposud ty neopodstatněné rozdíly byly.
Bod třetí směřuje vysloveně do budoucna. Zase cituji: "aby ministerstvo a vláda stanovila mechanismus valorizace plateb za státní pojištěnce od roku 2021 tak, aby postupně bylo dosaženo zvýšení objemu financí do zdravotnictví srovnatelného s průměrem EU, tedy přibližně 9 % HDP." Tady se odvolám ještě na vystoupení pana poslance Kaňkovského, který upozorňoval na to, že pokud by nastal hospodářský problém, tak platba za státní pojištěnce je ta, která stabilizuje ten systém. Já jsem to ve svém obecném vystoupení, v obecné rozpravě řekla také.
Musím tady zdůraznit po debatě i trošku v kuloárech, že je zde datum 2021, tedy že bychom to měli připravit během příštího roku s tím, že ještě minulá vláda od roku 2017 přijala opatření, aby se platby za státní pojištěnce navyšovaly v tomto roce i v roce 2020. Čili tam je svým způsobem ta potřeba pokryta. Je potřeba se bavit o tom systému od roku 2021.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou, požádala jsem o hlasování po jednotlivých bodech a prosím vás dle vašeho uvážení o podporu navrženého usnesení. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jako další je do podrobné rozpravy... Omlouvám se, s přednostním právem pan předseda Stanjura. Poté pan předseda Výborný. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl požádat paní poslankyni Gajdůškovou, zda by byla tak laskava a to své usnesení nám dala také v písemné podobě. Mám to od kolegů z jiných politických stran, abychom je případně mohli porovnat, než začneme hlasovat. Nicméně je poměrně zvláštní, když členka vládní strany vlastně úkoluje vládu a dává úkoly vládě. Proč ne, poslanec či poslankyně to navrhovat mohou, nicméně za posledních šest, myslím, že čtyři roky řídili Ministerstvo zdravotnictví ministři za Českou stranu sociálně demokratickou. A já mám pocit, když jsem četl veřejná vystoupení pana ministra, že on se liší v pohledu na současnou kondici a stav českého zdravotnictví s tím, co tady přednesla paní poslankyně Gajdůšková. Já myslím, že pro nás by bylo rozumné, kdyby případně, až načtou všichni kolegové své návrhy na usnesení, ještě předtím, než uzavřeme podrobnou rozpravu, aby nám pan ministr řekl, jak se on staví k jednotlivým - ať můžeme případně s ním ještě debatovat, nejenom aby pak zaznělo souhlasné, neutrální či negativní stanovisko k jednotlivým návrhům zákona.
Já myslím, že údaj, kolik procent jde do kterého sektoru veřejných služeb vůči HDP, je údaj v zásadě spravedlivý. Pokud jsem dobře poslouchal paní poslankyni, tak říkala, že její ambicí je, aby do zdravotnictví šlo 9 % HDP. Teď jsem nepochopil jenom, jestli z veřejných zdrojů, nebo i ze soukromých zdrojů, to je velmi důležité pro tu debatu. Protože pokud si řekneme, že to je pouze z veřejných zdrojů, tak je to, pokud počítám v hlavě, tak je to 504 mld. Jestli budeme pracovat s tím, že přibližně 1 % HDP je 56 mld., myslím, že letos se odhaduje HDP něco 5,613 bil. korun, tak tě 9 % jednoduchým vynásobením je 504 mld. Pokud by to mělo jít z veřejných zdrojů nebo z toho, co zaplatí plátci, tak je to opravdu dramatické zvýšení plateb ať už státu, což jsou jenom jinak nazvané peníze daňových poplatníků, nebo našich zaměstnanců a našich firem, kteří si platí to zdravotní pojištění. A to číslo mi přijde neuvěřitelně vysoké v této chvíli, když to porovnáme s číslem, se kterým pracujeme pro letošní nebo pro příští rok. Tak úplně přesně nevím, protože tam samozřejmě v celém systému zdravotnictví je i spoluúčast, což jsou ty privátní peníze, a je velmi důležité v té debatě, jestli to jsou celkové, nebo pouze peníze z veřejných zdrojů, to znamená buď platby za státní pojištěnce, které platí stát, nebo platby zdravotního pojištění, které platí ti, kteří to platit prostě musejí.
Samozřejmě není nic proti tomu, aby si koaliční partneři vyměňovali za mikrofonem v Poslanecké sněmovně návrh, nicméně když se dívám na ta usnesení, která zatím máme k dispozici, tak mně přijdou mnohdy příliš konkrétní ve smyslu data a podle mě neřeší ty klíčové otázky, že se zaměřují na jednotlivé, jak bych to řekl, ne nedůležité, ale na jednotlivé detaily nebo jednotlivé části toho systému jako celku. Já myslím, že můj kolega pan docent Svoboda tady mluvil o systému jako celku, a o tom se tedy debata zatím nevede a měla by se vést. Klidně na půdě Poslanecké sněmovny, klidně v bodu předtím, než se připraví konkrétní legislativní návrh.
Já rozumím tomu stanovisku, že například ve Zlínském kraji je úhrada na hlavu, jak jste říkala, o 35 tisíc - asi ročně - méně, nicméně to číslo nám vlastně nic neříká. Já se omlouvám. To číslo jako samotné nám neříká vůbec nic, protože my to říkáme, já bych řekl, neradi, ale doufám, že se s panem ministrem na tom shodneme, že nám připadá zdravotnictví jako jediný obor, dejme tomu i ekonomické činnosti, ona to není jenom ... (nesroz.), kde se neplatí podle kvality a výkonu. Tam bychom měli směřovat naši pozornost. Za stejně kvalitní poskytované služby by se mělo stejně platit. Ne že za služby, které jsou stejné bez ohledu na kvalitu, by se mělo stejně platit. To je naopak pro ten systém velmi nebezpečné, když budeme mluvit jenom o úhradě a nebudeme říkat, že k tomu vyžadujeme i potřebnou kvalitu. ***