(15.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Když se vrátím k návrhu usnesení, které tady máme, mě zarazila jedna věc. A přiznám se, z toho pohledu je v tom usnesení v úvodu napsáno, že bylo přijato po úvodním vystoupení náměstka ministra zahraničních věcí Aleše Chmelaře. Tady bych přivítal, že je zde přítomen pan ministr zahraničí, aby sám zaujal stanovisko k návrhu toho usnesení, protože ho nepovažuji za dobré. Nepovažuji za dobré právě to vyčleňování anebo říkání, že kdokoliv kritizuje Stát Izrael, by mohl být antisemita. Tak přece nelze přistupovat k tomuto problému tímto zlehčujícím pojmem. Tady je naznačeno určité směřování úvah a snaha uchránit Stát Izrael. A já vnímám Stát Izrael třeba jako stát jeho představitelů, premiéra Netanjahua, který se vysmál rezoluci OSN na to, že by se Izrael měl stáhnout z Golanských výšin a z okupovaných arabských území, což je dlouholetá politika, kterou uplatňuje Evropská unie a kterou prosazuje i celý mírový svět prostřednictvím OSN. Tuto politiku dokonce završil tím, že v případě úspěchu v izraelských volbách bude chtít trvale získat toto území. Už nejenom okupovat, už ho trvale přičlenit k Izraeli, a tudíž porušit i všechny dohody mezinárodního práva. A to jsou ty jednotlivé kroky, které později otevírají tu Pandořinu skříňku všech problémů, které mnohdy dneska ve světě vnímáme a žijeme. A jenom namátkou můžu historicky připomenout problém Kosova, problém Krymu, problém Tchaj-wanu, ale třeba i problém Katalánska ve Španělsku. To jsou všechno ohniska nepokojů v moderním světě 21. století, které právě pramení z nerespektování mezinárodního práva, a bohužel představitelé Státu Izrael jsou tady v tomto na špici tohoto postupu. A teď vůbec nezpochybňuji jejich důvody, jejich argumenty. Prostě se bavíme o mezinárodním právu a bavíme se o hledáním rozumného východiska z těchto záležitostí.
To usnesení, které má sedm bodů, je dle mého názoru špatně napsáno, špatně artikulováno v rámci důsledku toho, co znamená. Já v podrobné rozpravě navrhnu úpravy tohoto usnesení a pokusím se je i zdůvodnit velice krátce v podrobné rozpravě.
Chci znovu zdůraznit, že něco strašného je antisemitismus. Antisemitismus dovedl moderní evropskou společnost k tomu, že vyhladila šest milionů Židů, že postavila koncentrační tábory a že se snažila o konečné řešení této otázky, abych parafrázoval to zvěrstvo, které bylo provedeno ve 20. století. Ale nesmíme přesto zapomínat na to, že stát, to nejsou jenom občané toho státu, kteří si zaslouží úctu, ale také politika toho státu, a ta politika státu může být taková, ale i onaká. A to bychom těch příkladů i v moderní době mohli velice hodně říkat a mohli si teď vyčítat, kdo jakou politiku prosazuje, kdo jakou politiku realizuje, ale zabránit té kritice té politiky, popř. snažit se kriminalizovat, popřípadě odmítat formou usnesení i projevy občanské nespokojenosti a neschopnosti se s tím vyrovnat, považuji za špatné.
Jakou jinou možnost má člověk, když se chce postavit ať už velké korporaci, ať už nadnárodní firmě, nebo státu, občansky se postavit, než vyjádřit občanskou nespokojenost s tím, že třeba nebude kupovat konkrétní zboží? I v české historii jsme zažili mnoho aktivit a mnoho výzev občanů, aby nekupovali konkrétní zboží, protože... Ale zažili jsme také státem podporované a vychvalované akce, které naopak říkají: kupujte české zboží, podporujte české zemědělce. A teď se ptám, není to trošku také paralela tohoto postupu, abychom v občanské společnosti ukázali nějaký postoj? A tady se v tomto usnesení právě tohle zakazuje vůči nějakému konkrétnímu státu. A samozřejmě ti, kteří schvalují postup Státu Izrael, budou i nadále kupovat izraelské zboží, budou i nadále kupovat izraelské zbraně, ale my bychom se měli na to podívat i z toho pohledu občanské společnosti. A občanská společnost má jedinou možnost, jak vystoupit a jak se profilovat vůči takovéto politice, a to právě touto občanskou nespokojeností. A já ji považuji za správnou na rozdíl od předkladatele. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Juříček se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 16.15 do 18.30 z pracovních důvodů. Na řadě je faktická poznámka pana poslance Benešíka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já myslím, že tady zazněla spousta podnětných věcí. S celou řadou z nich musím souhlasit a musím také říct, že do velké míry souhlasím s některými pasážemi, možná trochu překvapivě, které tady říkal pan předseda Okamura. Nicméně si myslím, že každý by měl působit ve svém rajonu, a v této souvislosti bych jenom chtěl upozornit na tři věci. Je to právě bývalý tajemník SPD, který byl odsouzen mj. za antisemitské výroky. Také je to příznivec SPD, který na akci SPD hajloval, a poté tady máme jediný teroristický čin za poslední dobu v ČR, který proti občanům ČR podnikl taktéž příznivec SPD. Takže já bych byl rád, abychom tady pouze neřečnili, ale snažili se působit na to, aby k takovým věcem nedocházelo. (Potlesk poslanců KDU-ČSL a Pirátů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní ve všeobecné rozpravě vystoupí pan poslanec Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych napřed rád vaším prostřednictvím vznesl dotaz na předřečníka. Nechápu jeho poznámky, jaký to mělo vztah k projednávanému antisemitismu. Ale třeba mi to vysvětlí.
Jak už zde zaznělo v předchozích příspěvcích, v podstatě byla zde řečena řada statistik, řada údajů, řada názorů. Já se pokusím to doplnit. Hnutí SPD jednoznačně odsuzuje jakékoliv paušalizování nebo rozdělování lidí, odsuzujeme antisemitismus. My dělíme lidi na slušné a méně slušné.
Rád bych se vrátil k otázce souvislosti mezi nárůstem antisemitismu, zejména v západní Evropě, v souvislosti s obrovským nárůstem migrace z muslimských zemí, protože imigranty můžeme dělit na ty legální, kteří se rádi, přirozeně a ochotně integrují do společnosti, která jim poskytla azyl a ochranu, respektují naše zvyky, pracují, platí daně, a potom jsou zde imigranti, které bychom mohli, abych použil termín Benjamina Kurase, označit spíše jako kolonisty, kteří přicházejí s tím, že naše evropská kultura je podřadná, a snaží se nám vnutit tu jejich. Kromě pocitu nadřazenosti a již zmíněného antisemitismu si do našich domovů s sebou přinášejí i své války politické, etnické, náboženské, přinášejí si vraždy ze msty a krevní mstu. A takoví imigranti jsou pro nás nepřijatelní například právě proto, že jejich podíl na růstu agresivního antisemitismu v západní Evropě je jasný a nezpochybnitelný.
Zde v České republice prozatím podobné problémy nemáme a já jsem si jist, že to je jednak historicky dobrým soužitím s židovskou komunitou, a hlavně díky omezenému podílu České republiky na imigrační vlně z muslimských zemí do Evropy z posledních let. Důkazem toho je i to, jak oblíbenou destinací pro Izraelce je Praha, kde se cítí bezpečně. Toto mně potvrdilo několik Izraelců, se kterými jsem měl možnost se setkat v poslední době.
Nechci se zde primárně zabývat spojitostí antisemitismu a vývoje v Izraeli ani v Palestině, protože nyní po volbách je tam situace nejasná a napjatá, a myslím si, že to ani není meritum problému, který bychom tady měli diskutovat. Budu se tedy držet zde v Evropě, kde jsme doma a za kterou máme zodpovědnost a kde zejména v její západní části dochází k nárůstu protižidovských nálad v měřítku, se kterým se rozhodně nemůžeme smířit. Zazněla zde řada statistik, také tady mám nějaké, že průzkum vytvořený ve spolupráci s Institutem pro výzkum židovské politiky odhalil, že 80 % dotazovaných považuje ve své zemi, západní Evropě, antisemitismus za základní problém a 44 % z nich zažilo vloni alespoň jeden antisemitský incident na vlastní kůži. ***