(14.30 hodin)
(pokračuje Fiala)
Pak jsou zde návrhy pana poslance Třešňáka, aby sněmovní tisk 490 byl zařazen jako první bod třetích čtení. Je to tedy návrh na úpravu pořadu schůze, nejedná se přímo o pevné zařazení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 119, přihlášeno 177 poslanců, pro 77, proti 64. Návrh nebyl přijat.
A poslední návrh je, aby se sněmovní tisky 471 a 516, což se týká zdravotních pojišťoven, zařadily jako první body prvních čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 120, přihlášeno 177 poslanců, pro 46, proti 38. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme se hlasováním vyrovnali se všemi návrhy na změnu pořadu schůze. Než přistoupíme k prvnímu bodu, kterým se budeme dnes zabývat, ještě přečtu omluvu, která mezitím přišla. Pan poslanec Vojtěch Munzar se omlouvá z dnešního jednání od 17.30 do konce jednacího dne a zítra do 12 hodin z pracovních důvodů.
Nyní se budeme zabývat bodem
313.
Stanovisko Poslanecké sněmovny k sílícímu antisemitismu
Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali zástupce navrhovatelů pan poslanec Jan Bartošek a zpravodaj pan poslanec Miloslav Janulík. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve všeobecné rozpravě dne 11. září 2019 na 34. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do doby projednání zahraničním výborem. Zahraniční výbor přijal usnesení č. 101 ze dne 19. září 2019, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 3389. V této chvíli prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Jaroslava Bžocha, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. (Velký hluk v sále.)
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať slyšíme informaci zpravodaje zahraničního výboru o jednání v tomto výboru, kterou jsme si vyžádali.
Poslanec Jaroslav Bžoch: My jsme se jako zahraniční výbor zabývali tímto tiskem na naší poslední schůzi. (Stále velký hluk.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, ještě jednou prosím o klid. Děkuji. Pan zpravodaj bude pokračovat.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se tímto zabývali na naší 33. schůzi dne 19. září, kdy jsme měli pozvané hosty, probírali jsme to téma zprava, zleva, vypořádali jsme se s argumenty. Já nebudu načítat celé to usnesení, protože počítám, že ho pak přečte ještě jednou pan zpravodaj, tak abych nás tím nezdržoval. Jen vás seznámím s tím, co v této diskusi zaznělo a s čím se budeme určitě potýkat i v nějaké další debatě.
Usnesení, jak je navržené, je, myslím, vyvážené, ale samozřejmě u některých bude budit dojem, že se míchá antisemitismus s podporou Státu Izrael, což i já jako zpravodaj musím uznat.
Pokud se jedná o debatu, kterou jsme měli, jednalo se hlavně o bojkot Státu Izrael, jednalo se hlavně o antisemitismus a o promíchávání těchto věcí najednou. Zaznívaly argumenty, které říkají, že bojkot jakéhokoli státu je vyjádření svobodného slova. Nemělo by se to připomínat k věcem, které se stávaly v minulosti. Na druhou stranu my sami z historie víme, že bojkot jako takový, ať už Židů k té otázce, byl špatný, nicméně i přesto v tomto usnesení, které, si myslím, je vyvážené, nesmíme zapomínat na to, že i přesto, že i Stát Izrael má naši podporu, tak pokud se Stát Izrael jako takový v některých věcech nechová podle představ a podle toho, jak by měl, tak je potřeba i ten Stát Izrael kritizovat. Toto všechno zaznělo na výboru, a když bude mít pan zpravodaj slovo, tak vás seznámí s usnesením. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní chce vystoupit zástupce navrhovatelů. My bychom tedy úplně správně formálně měli pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě, ve které mám přihlášky s přednostním právem. Tudíž já potom dám slovo panu navrhovateli. Já tady mám totiž písemnou přihlášku, která má přednost. Přihlásil se pan poslanec František Navrkal, který ovšem vystupuje se stanoviskem poslaneckého klubu Pirátů, a tato přihláška s přednostním právem má přednost před ostatními nepísemnými přihláškami s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, ze všeho nejdřív bych rád prostřednictvím pana předsedajícího poděkoval kolegovi Bartoškovi za iniciativu k odsouzení antisemitismu. Nedávné události v Halle nám potvrzují, že neonacismus a antisemitismus jsou stále živou hrozbou a že Židé nejsou v Evropě v bezpečí bohužel ani ve 21. století. Proto se chci i já přidat k jasnému odsouzení všech projevů nenávisti vůči Židům jak u nás, tak ve světě.
Co mně nicméně na návrhu vadí, jsou body 3, 4 a 5, které od hlavního tématu dost vybočují, když mluví o bojkotu Státu Izrael. Takováto snaha o vlamování mezinárodněpolitických témat do deklarace o odsouzení antisemitismu mi připadá nešťastná. Neříkám, že se nemáme těmito tématy zabývat, naopak jsem sám byl v této věci aktivní a snažil se o nich komunikovat přímo s panem izraelským velvyslancem a řadou odborníků na Blízký východ. Jen na tyto debaty určitě existuje daleko vhodnější prostor než tato rozprava. Dnes bychom se tu měli pokusit dospět k jednotnému stanovisku odsuzujícímu antisemitismus a já se obávám, že zmíněné body jsou tomuto zbytečnou překážkou.
Když se podobným usnesením zabývali před rokem v Německu, sklidil Bundestag kritiku paradoxně z řad desítek izraelských a židovských akademiků, jejichž výhrady směřovaly zejména vůči snaze plošně umlčovat kritiky politiky Izraele. Jistě jste zaznamenali, že někteří z těchto akademiků se včera s obdobnými výhradami obrátili formou dopisu i na nás. Co se jejich výhrad týče, v mnohém jim musím dát za pravdu a z toho také pramení má skepse vůči snaze propašovat některé kontroverzní body i do našeho usnesení.
Konkrétně bod 5 vyzývá vládu, aby např. na půdě EU a OSN odmítala finanční podporu organizacím vyzývajícím k bojkotu Státu Izrael, přitom nijak blíže nespecifikuje, co se od vlády očekává a co si pod samotným pojmem bojkot Státu Izrael představit. Tato výkladová nejistota může negativně dolehnout především na naše akademiky, novináře či zástupce neziskového sektoru. Nově by se totiž museli zamýšlet, zda nebudou postihováni třeba za svou účast na různých mezinárodních fórech či za své kritické názory vůči izraelské politice. Mám za to, že v tomto jsme navíc v přímém rozporu se Všeobecnou deklaraci lidských práv, která v článku 19 jasně říká: každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu a toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení. Přitom v bodě 5 explicitně touto újmou hrozíme.
Z toho důvodu bych se prostřednictvím pana předsedajícího rád zeptal pana předkladatele, jak si konkrétně aplikaci tohoto bodu představuje.***