(13.50 hodin)
(pokračuje Munzar)
Z tohoto důvodu jsme přišli s návrhem, a já vás chci přesvědčit o nutnosti po těch letech zvednout mezní hranici, limit pro povinnou registraci k DPH, a navrhujeme 2 miliony korun. Cílem našeho předloženého návrhu je snížit byrokracii, jež znesnadňuje podnikání v ČR, a také cílem je snížit náklady podnikatelů, které nyní musí, ať už explicitně, či implicitně, finančně, či časově, vynaložit při zpracovávání podkladů a v pravidelném vyplňování formulářů k DPH a kontrolnímu hlášení.
Limit 2 miliony korun. Proč jsme přišli s limitem 2 miliony korun? Má to svůj důvod. Přes delší diskusi jsme se zde, v tomto sále, společně shodli na možnosti uplatnění daňových výdajových paušálů na 2 miliony korun. A myslím, že srovnání této hranice potom s DPH má svoji logiku. Pomůžeme tím podnikatelům úsporu nejen jejich peněz, které musí platit svým účetním, ušetříme jim také nervy spojené s extrémně krátkými lhůtami a brutálními pokutami vyplývající z povinností týkající se kontrolního hlášení. A zejména uspoříme jejich čas. Čas je totiž pro ty nejmenší tím klíčovým a nejdůležitějším výrobním prostředkem. Čas vynakládají nejen na činnost jako takovou, za kterou mají příjem. Mnoho času také vynakládají na to, aby vůbec sami sobě sehnali práci, zakázku apod., a to se jim v nákladech neobjeví. Stát si daňovou administrativou klade nárok na část tohoto jejich výrobního prostředku, protože vyžaduje, aby tento čas vynaložili pro stát, na vedení administrativy spojené s placením daní. Nicméně zájem státu by neměl být na tom, aby každý podnikatel byl přes den podnikatel a po nocích účetní, kdy musí dohromady dávat papíry, aby neměl problém s finančním úřadem.
Posunutím této hranice uspoříme čas nejen našim podnikatelům, a zejména našim podnikatelům, protože jejich hlavní hodnota není v tom naplňovat daňovou administrativu, ale v tom, aby se dokázali postarat sami o sobe, sami si hledat práci, mnohdy nabízet práci někomu dalšímu, nabízet své služby, přispívat do sociálního systému, platit daně a přispívat k ekonomickému rozvoji ČR. A za toto bychom si jich měli vážit . A jejich hodnotu především oceníme, až nebude tak značný ekonomický růst. Pak budeme rádi za každého takového člověka, který se dokáže postarat sám o sebe. Ale domníváme se, že tím uspoříme i administrativní náklady na straně státu spojené s výběrem DPH. Domníváme se, a jsme přesvědčeni, že přijetím tohoto pozměňovacího návrhu a žádosti o zvláštní opatření odchylující se od směrnice DPH může vláda dostát proklamacím v programovém prohlášení, kdy slibuje, že podnikne, v uvozovkách podnikne, další kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele.
Já musím říci, že daný návrh je zároveň v souladu, a dané opatření je v souladu s cíli EU pro malé podniky, jak je např. uvádí sdělení Komise pod názvem "zelenou malým a středním podnikům", small business act pro Evropu, kde Komise vyzývá členské státy, aby při tvorbě právních předpisů zohlednily specifické podmínky malých a středních podniků a zjednodušily díky tomu stávající regulační prostředí. A přesto, dámy a pánové, a prosím, to je důležité, přesto je ze strany Ministerstva financí nesouhlas s tímto návrhem! A to ze dvou důvodů. A já chci rozebrat oba dva. (V sále je velmi hlučno,)
První důvod, a údajně ten hlavní, je to, že prahové úrovně DPH podléhají společné regulaci směrnice Rady EU 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2016. A tam má ČR stanovenou výjimku ve výši ekvivalentu 35 tisíc eur. Já jsem doufal, že tento argument se v dalším průběhu projednávání např. na rozpočtovém výboru neobjeví, protože už při načítání tohoto návrhu jsme Ministerstvu financí tady jasně ukázali cestu, jak o tom jednat a úspěšně na evropské úrovni změnu vyjednat. A to přesto, že naše zázemí jako politické strany je neskonale menší, než je zázemí celého rezortu. Ukazuje se na tom, dámy a pánové, že ten, kdo chce, hledá způsoby. Ale ten, kdo nechce, hledá důvody. Já tedy -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sál o klid. Roste nám tu hluk. Prosím, pokračujte.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já to tedy zopakuji. Náš návrh kromě zvýšení toho limitu pro povinnou registraci DPH z jednoho na 2 miliony korun obsahuje zároveň i odloženou účinnost na zvýšení hranice o půl roku, aby se získal souhlas orgánů EU. My jsme se inspirovali tímto úspěšným jednáním Slovinska, které požádalo o zvýšení hranice DPH 30. července 2012 a 22. ledna 2013 bylo vydáno rozhodnutí, kladné rozhodnutí Rady Evropy (?) o povolení zvýšení této hranice pro Slovinsko. To je pět měsíců... (Odmlka pro stálý hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím. Moje předchozí výzva se zřejmě minula účinkem... Tak už by tady mohl být větší klid. Děkuji. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Chtěl bych pozornost paní ministryně a ministerstva nasměrovat na čl. 395 této směrnice, která říká: Rada může na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoliv členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od této směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Já chápu, že je jednodušší říkat, že něco nejde, a svádět to na evropskou legislativu, než hledat způsoby, jak prosadit a úspěšně vyjednat zájem ČR a jejích občanů a podnikatelů.
Samotné rozhodnutí ke Slovinsku také obsahuje zajímavou pasáž, a to je bod 5 tohoto rozhodnutí, který si dovolím odcitovat bez čísel: Komise do svého návrhu směrnice pozměňující směrnici - to jsou ta čísla - s cílem zjednodušit povinnosti týkající se DPH ze dne 29. října 2004 zahrnula ustanovení, která členským státům umožní, umožňují stanovit pravé hodnoty ročního obratu pro osvobození z režimu DPH až do výše 100 tisíc eur nebo jejího ekvivalentu v národní měně s možností tuto částku každoročně aktualizovat. Žádost předložená Slovinskem je s uvedeným návrhem v souladu.
To znamená, dámy a pánové, já jsem skutečně přesvědčen, že kdyby tady byl skutečný zájem vlády, této Sněmovny, ministryně financí, tak se můžeme bez problému bavit o zvýšení tohoto limitu na 2 miliony korun. Protože sama EU považuje uplatnění zvýšené prahové hodnoty pro osvobození za vhodné opatření ke zjednodušení systému DPH pro malé podniky z toho důvodů - (Silný hluk, mnozí poslanci odcházejí ze sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás opět přeruším a požádám kolegy, kteří opouštějí sál, aby tak činili pokud možno v tichosti. Prosím, pokračujte.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já to zopakuji - že sama EU považuje toto zvýšení prahové hodnoty pro osvobození za vhodné opatření ke zjednodušování systému DPH pro malé podniky, a to z toho důvodu, že osvobozením těchto podniků od mnoha povinností spojených s DPH v rámci běžného režimu by došlo k výraznému snížení zátěže pro podnikatele. Proto obdobné odchylky jsou povoleny dalším členským státům, nejenom Slovinsku. Například Belgii, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Itálii a Rumunsku. Takže argumentovat, jako hlavní argument proti našemu návrhu argumentovat právem EU, paní ministryně, argumentovat právem EU proti našemu návrhu já nepovažuji za úplně férové a správné. Z mého pohledu je toto skutečně jenom otázka vůle, chuti a vyjednávacích schopností našich reprezentantů. Mě mrzí, že Ministerstvo financí tu chuť a vůli nemá.
A pak nám zůstává ten argument druhý, a to je dopad do státního rozpočtu. Já musím říct, že my jsme to řešili na rozpočtovém výboru a já jsem požádal o zaslání metodiky výpočtu dopadů, protože původní odhad Ministerstva financí prezentovaný na rozpočtovém výboru se mi zdál docela nadnesený. Nakonec mi ministerstvo, dámy a pánové, doložilo dva způsoby výpočtu. Jeden je dopad 3 až 5 miliard korun do státního rozpočtu, druhý 3,5 až 7 miliard přímo do státního rozpočtu. Ale to je jenom prvotní číslo. Naše výpočty se protínají někde na spodní hranici odhadu Ministerstva financí. Navíc se dá předpokládat, že vzhledem k charakteru podnikání a již nastavených podmínek u jednotlivých podnikatelů možná nějaká část zůstane u dobrovolných plateb DPH. Takže ten dopad by nebyl tak vysoký. ***