(9.40 hodin)
(pokračuje Výborný)
A když KDU-ČSL přišlo s tímto návrhem, tak co jsme slyšeli? Pan ministr říká - ano, to je správný, my to vlastně taky chceme, my to připravujeme s tím ansámblem těch úředníků, svoláme k tomu jednání, my vás přizveme. Ano, přizvali, za to samozřejmě děkujeme, my jsme svůj návrh také obhajovali na jednání té pracovní skupiny na ministerstvu, tuším, zemědělství, za účasti obou dvou pánů ministrů, jak pana ministra zemědělství, tak pana ministra životního prostředí. Taky jsme slyšeli od většiny, ne všech, ale většiny ústavních právníků, že návrh KDU-ČSL je právě nejuměřenější a že vytváří skutečně jenom ty mantinely pro jasnou definici veřejného zájmu, ale že samozřejmě to nemůže prosadit nějaká opoziční strana, ať už je to KDU-ČSL nebo kdokoli jiný, že přece s tím musí přijít vláda.
No, dámy a pánové, kam se chcete tímto způsobem dopracovat? Ten návrh tady leží, samozřejmě s nějakým myslím negativním nebo neutrálním stanoviskem vlády, to je úplně jedno. A my jsme chtěli jediné. Pojďme to projednat. Pojďte vy, poslanci hnutí ANO, sociální demokracie, komunistů, pojďte říct ne, my nechceme chránit vodní zdroje, my nechceme chránit půdu, to, co tady máme v České republice. Pojďme to tak udělat. Ale v okamžiku, kdy to je na programu, tak odmítáte jakékoli zařazení.
Tak já tento sněmovní tisk - v dokumentu, který všichni máte, je to číslo 161, sněmovní tisk č. 526, návrh poslanců Marka Výborného, Jana Bartoška, Pavla Bělobrádka, Mariana Jurečky, Jiřího Miholy a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 526. Je to ta věc, o které jsem tady teď hovořil... Já myslím, že všichni se shodneme na potřebnosti. A k tomu nemusí být žádná dlouhá diskuse. Já už jsem to tady představil, pojďme to v prvním čtení, dámy a pánové, v prvním čtení projednat, posuňme to do příslušných výborů, na ústavně-právním výboru se na to určitě pan předseda Marek Benda těší, stejně jako další členové ústavně-právního výboru. Pojďme to projednat na výboru pro životní prostředí, tam to přece taky patří. Ale k tomu je důležité, abyste nebránili v projednání v prvním čtení.
Já si tedy dovolím tento bod zařadit jako první bod, požádat tedy o schválení zařazení jako první bod na úterý 22. října, to je tedy druhý týden této, kolikáté, 35. schůze, pardon, to mně teď vypadlo, ano, 35. schůze Poslanecké sněmovny.
A budu, dámy a pánové, s dovolením pokračovat. Když jsme tady dlouze projednávali - a já jsem přesvědčen, že pořád je to jeden z nejdůležitějších zákonů, který jsme zde v tom poněkud tristním stavu v Poslanecké sněmovně schválili - novelu insolvenčního zákona, tak já jsem tehdy zdůrazňoval, že sama novela insolvenčního zákona není samospasitelná. My to vidíme, včera tady kolega Dominik Feri interpeloval paní ministryni o tom, zda a jakým způsobem fungují insolvenční úseky krajských soudů v souvislosti s tím velmi zvýšeným nápadem jednotlivých insolvencí. Samozřejmě ty věci je potřeba doplnit i o další opatření. A jedním z nich, se kterým přišlo KDU-ČSL před rokem a půl, a opět ten sněmovní tisk, je to sněmovní tisk č. 193, do dnešního dne nebyl projednán ani v prvním čtení. Ani v prvním čtení. Proběhla nějaká, jestli se nepletu, rozprava, ale nehlasovalo se o přidělení do výborů. Zákon o regulaci reklamy.
My jsme přesvědčeni o tom, ač já vnitřně bytostně nejsem příznivec jakýchkoli regulací, že by bylo jedním z preventivních opatření vhodné regulovat reklamu na spotřebitelské úvěry. Podotýkám nikoliv na úvěry na bydlení, ale pouze ty spotřebitelské úvěry, tak aby každá druhá reklama, která na vás vyskočí kdekoli na internetovém prostoru, v médiích, skutečně neútočila právě směrem k těm spotřebitelským úvěrům, často i v propojení s různými šmejdskými praktikami. Proto jsme chtěli tuto situaci regulovat v rámci zákona o regulaci reklamy.
Jedná se o návrh poslanců Marka Výborného, Pavla Bělobrádka, Jana Bartoška, Jiřího Miholy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Tak já vás chci poprosit, vážené kolegyně, vážení kolegové, pojďme tento tisk doprojednat v prvním čtení. Pokud tady bude většina, která bude přesvědčena o tom, že není dobré regulovat trh s reklamou na spotřebitelské úvěry a další často skutečně praktiky, které jsou za hranou zákona nebo jsou propojeny s byznysem šmejdů, tak já to budu respektovat, ale pojďme prosím tohle doprojednat.
A já si dovoluji tento tisk 193, bod 74 programu - požádat o schválení, o zařazení na úterý 22. 10. jako druhý bod programu. Doufám, že si to pan místopředseda stíhá zapisovat, ale máte to tam, pane místopředsedo kdyžtak.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji, protože já bych chtěl ocenit, že všichni dali, víceméně všichni dali přihlášky písemně, takže se to dá stíhat.
Poslanec Marek Výborný: Já jsem vám to nechtěl úplně znesnadnit, protože byste musel poslouchat pečlivě, co říkám, a zapisovat si to, máte to tam na tom zeleném lístku, takže věřím, že všechno bude v pořádku a v souladu s jednacím řádem.
No a abych nemusel vystupovat ještě jednou, tak si dovolím tu třetí věc, kterou považuji taky za důležitou. Já jsem tady tento týden vůbec nezaregistroval pana ministra školství Roberta Plagu. Možná je nemocen, netuším teď důvody jeho omluvy, možná že řeší problémy v oblasti školství, protože jsem zaregistroval, že školské odbory vyhlašují stávkovou pohotovost a učitelé chtějí do stávky. Já se jim na jednu stranu ani nedivím. Ta debata o navýšení platů učitelů, spravedlivém, spravedlivém platu učitelů, je už evergreenem a stává se poněkud nesrozumitelnou. Žongluje se tady s procenty, s pevnou částkou do platu učitelů. Samozřejmě ten problém já vnímám i na straně ředitelů škol, protože, dámy a pánové, teď mluvím z vlastní zkušenosti, ředitel školy je manažerem toho pedagogického procesu. On velmi dobře ví, kde v té škole má tažné koně a kde tam má učitele, kteří plní své povinnosti, samozřejmě tak jak vyplývá z příslušných předpisů, ale v zásadě tomu nedávají nic navíc. A to je přesně to, kam já neustále směřuji, a upozorňuji na to a musím konstatovat s radostí, že pokud vím, tak ve svých úvahách takto směřuje i pan ministr Plaga. Je potřeba skutečně výraznějším způsobem podpořit onu nadtarifní složku platu, protože právě tou může ředitel ve škole udržet kvalitní učitele, může ve škole udržet ty tahouny kvality jednotlivých škol. Já myslím, že to všichni vědí, ví to i paní hejtmanka, dobrý den (k poslankyni Mračkové Vildumetzové), protože zřizuje celou řadu středních škol, a pokud chce mít v Karlovarském kraji kvalitní školy, tak ví, že musí ty učitele ti ředitelé mít čím ocenit, a že nikoliv tím, že nasypeme všem en bloc do tarifů stejnou částku, ale to, že ředitelé budou moci ocenit právě tahouny toho procesu, ty, kteří se často nad rámec svých povinností po odpolednech, večerech, víkendech věnují svým studentům a žákům. Já myslím, že je nám to všem naprosto všechno jasné.
Jenom by bylo dobré, kdyby se i vládní koalice dohodla, jakým způsobem bude postupovat směrem k tomu, aby v roce 2021 platy učitelů byly na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy. Vláda to mezitím modifikovala, to je potřeba taky říci. Najednou to vztahuje k roku 2017, ale jestli se nepletu, tak na začátku všichni hovořili o tom, aby to mělo smysl a logiku, tak to přece musíme vztahovat k tomu aktuálnímu roku. Pokud učitelé nemají být nadále na chvostu odměňování vysokoškolsky vzdělaných občanů této země, pak to musí být k roku 2021 a musí to být minimálně na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy. Jednoduché jako facka, a stejně se kolem toho neustále vedou nějaké debaty a diskuse. Tak buď tedy máme jako prioritu školství, a pak pro to vláda musí udělat maximum, anebo nemáme, a pak to taky řekněte čestně do očí učitelům a oni půjdou stávkovat.***