(14.50 hodin)
(pokračuje Pour)
Není tajemstvím, že řada dětí z těchto rodin, pokud se jich zeptáte, čím chtějí v budoucnu být, vám odpoví, že budou doma na sociálních dávkách jako rodiče. Často slýchám, že pracovnice úřadů práce mají strach dávku nepřiznat, jejich pracoviště se opatřují bezpečnostními prvky, aby je klienti nemohli přímo ohrozit. Jel jsem v Praze posledně tramvají, kde jedna dáma romského původu poučovala druhou, jak má postupovat, pokud jí dávku nechtějí přiznat, a tuto dávku si takzvaně vyřvat. Aktivní hledání práce u těchto obyvatel, které prokazují úřadům, vypadá často tak, že si muž v plné síle dojde za zaměstnavatelem se slovy, tady mi potvrďte, že mě tu nechcete zaměstnat. Pokud náhodou odmítne formulář potvrdit se slovy, že práce by byla, dostane se mu nadávek, případně výhrůžek. Tato situace je dle mého názoru již neúnosná a v ekonomicky aktivním obyvatelstvu často zvyšuje extremistické nálady.
Paní ministryně, vím, že Agentura pro sociální začleňování v roce 2014 vydala studii s názvem Kdy se práce vyplatí, která pro současný systém příliš lichotivě nevyzněla. Od té doby jsem pozitivní posun nezaznamenal. Rád bych se zeptal tak trochu jinak. (Upozornění na čas.) Co ministerstvo dělá a spíše v budoucnu udělá pro to, aby se nevyplatilo dobrovolně zůstávat doma na sociálních dávkách namísto chození do práce? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpověď na tuto interpelaci bych rozčlenila do tří oblastí: cena práce v České republice, problematika exekucí a problematika sociálních dávek.
Začnu tou nejstručnější oblastí a tou je problematika sociálních dávek. Víte, že v tuto chvíli na Ministerstvu práce a sociálních věcí zasedá velmi, velmi, řekněme, obsáhlé pracovní těleso, které se revizí dávek, jak dávek na bydlení, tak dávek podpory v zaměstnanosti, nebo nezaměstnanosti a také pěstounských dávek, zabývá a má mandát do konce listopadu vypracovat revizi sociálních dávek. My jsme již na Ministerstvu práce a sociálních věcí tento podklad a legislativní návrh rozpracovali, nicméně je potřeba jej lépe vykomunikovat s obcemi, které se proti tomuto návrhu postavily. To znamená, v prosinci bude na Ministerstvo práce a sociálních věcí předložen široce vykomunikovaný podklad a legislativní návrh.
Co se týká ceny práce. Minimální mzda je v České republice 13 350 korun. Víte, že já usiluji o její navýšení. V tuto chvíli nám vrcholí sociální dialog mezi sociálními partnery, kde jednáme o navýšení k 1. lednu příštího roku. Pravděpodobně jste z tisku zaznamenal, že okolní státy, jako je Slovensko nebo Polsko, legislativně rozhodly, že navýší minimální mzdu na 60 % své průměrné mzdy. To by přepočteno na poměry v České republice znamenalo, že minimální mzda v těchto zemích bude obnášet 20 tisíc korun. A já pevně doufám, že Česká republika bude následovat příkladu Slovenska a Polska a touto cestou se vydá. Mně by stačilo, aby minimální mzda od příštího roku byla alespoň ve výši 14 700 korun, to znamená, abychom navýšili minimální mzdu o 10 %.
Co se týká té třetí oblasti, tak to je problematika exekucí. Myslím si, že motivace těch lidí, kterým se v tuto chvíli nevyplatí pracovat a spíše pobírat sociální dávky, že by jim velmi ulehčilo, kdyby se zvýšila takzvaná částka nezabavitelného minima. Toto je v gesci Ministerstva spravedlnosti a věřte mi, že na úrovni vlády na této problematice pracujeme, tak aby zejména nízkopříjmoví obyvatelé měli dostatečný incentiv na to, aby pracovali legálně a nepobírali sociální dávky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít - nebude mít zájem o doplňující dotaz, takže prosím poslance Feriho, který bude interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci nápadu insolvenčních věcí. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji, že tu jste a mohu se vás zeptat. Chodíte na interpelace pravidelně, jsem tomu rád. Tato moje interpelace se dotýká nápadu insolvenčních věcí a zejména ve vztahu ke státnímu rozpočtu.
Sněmovna už v únoru dala insolvenční novelu, oddlužovací novelu, která významně zvýšila počet podaných insolvenčních návrhů fyzických osob. Od 1. června 2019 se ten nápad dramaticky zvýšil, bylo to očekávatelné. Ministerstvo je odpovědno, aby tu novelu provedlo a uvedlo v život. Bohužel vláda šetří a všechna ministerstva dostala jasnou direktivu od ministryně paní doktorky Schillerové, že musí krátit své rozpočty. Vím, že i vy máte v plánu krátit na ministerstvu počty pracovních míst až o 10 %. Tu situaci vám rozhodně nezávidím.
Ale rád bych se zeptal, jestli jste s paní ministryní Schillerovou jednala o navýšení, podařilo se vám vyjednat 250 milionů, ale o dalším navýšení do budoucna, aby se posílily insolvenční úseky krajských soudů a aby se podařilo ty věci lépe vyřizovat, rychleji vyřizovat a efektivněji vyřizovat a aby se také podařilo zajistit odpovídající prostory a nemuseli jsme tady operovat s nápady, jako například v Brně, že budou ty věci vyřizovány ve stavebních buňkách na dvoře krajského soudu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryní o odpověď.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pane poslanče Feri. Tak samozřejmě není potřeba řešit tyto věci dál s paní ministryní Schillerovou, protože jsme přijali na ministerstvu taková opatření, že justice se prakticky toto krácení nedotkne a budeme to brát odjinud, takže není ohrožena insolvenční agenda, jak se dotazujete.
Jinak pokud jde o tu insolvenční agendu, tak monitorujeme denně aktuální stav nápadu insolvenčních věcí na insolvenční soudy a očekáváme zvýšený zájem o oddlužení, což se potvrdilo. Cílem je analyzovat, zda tedy se bude jednat o krátkodobé, nebo dlouhodobé výkyvy a jaký trend nás tedy čeká. Od nabytí účinnosti této novely, což byl červen 2019, dnes evidují insolvenční soudy 14 837 podaných návrhů na oddlužení. To představuje průměrný nápad ve výši 153 návrhů. V červnu a červenci dosahoval denní průměr maxima, přičemž od druhé poloviny roku ten nápad pozvolna klesá.
Nelze říct, že by se jednalo o sezónní výkyvy způsobené slabšími podzimními měsíci, ale takto to obvykle bývá, jak jsme zaevidovali. Odpovídá to očekávání ministerstva, že se přes insolvenční soudy přelévá pozvolna vlna zvýšeného zájmu. Po jejím opadnutí očekáváme stabilizaci. Nelze ale popřít, že to je dva a půl více návrhů (?) než předtím. Statistika naznačuje, že řada dlužníků v očekávání mírnějších podmínek novely odkládala podání návrhu, neboť v bezprostředně předcházejících měsících letošního roku nápad věcí na insolvenční soudy razantně propadl. Mezitím nárůst představuje 30 až 40 %, což považujeme tak nějak za přiměřené a odpovídající očekáváním té důvodové zprávy. Vydrží-li současný trend, na konci roku by celkový nápad mohl dosáhnout 29 500 věcí. V součtu je ovšem jedná o méně případů než v těch krizových letech 2013 a 2014, kdy jejich počet překročil 30 tisíc.
Takže žádná další opatření není třeba činit ve vztahu k Ministerstvu financí, protože insolvenčního úseku se krácení rozpočtu prakticky nedotkne.***