(11.20 hodin)
(pokračuje Juříček)
Je to tak. Já nechci kritizovat Českou televizi za cokoli, co oni dělají. Jenom tady stále hovořím o těch faktech, která vycházejí z výroční zprávy. A myslím si, že v tomto je naprosto zřejmé, že já pro hospodaření České televize, byť je to tedy označené rok 2016, 2017, opravdu hlasovat nemohu. Tohle není v pořádku.
To, co Česká televize má samozřejmě za některé problémy, které nejsou vázány možná snad úplně managementem jako takovým, je nutné korektně říct, že mají taková některá rezidua minulosti, například že mají hasičský sbor o 50 členech, že mají Kavčí hory, které jsou zbytnělé. A nerozumím tomu, proč dodneška nepřišli aspoň s myšlenkou, že se sestěhují do jedné budovy. Dneska celý svět je digitalizován. Proč tam furt zaměstnávají trvale tři tisíce zaměstnanců? Jenom pro zajímavost, mzdy dělají České televize kmenových zaměstnanců 33 %. A k tomu mají nasmlouvaných dalších tisíce lidí, externistů, které nedokážu ještě z těch výročních zpráv vyhodnotit, kolik každý z nich bere.
Takže celý ten obraz vlastně ukazuje naprosto na jasné věci, které bych shrnul asi do následujících čtyř bodů, možná pěti bodů. Je to takový řekněme smrtící mix pomalu umírající organizace.
První bod už jsem říkal, to jsou závazky, které jsou ve výši zhruba 1,2 miliardy korun.
Druhá položka je odpisy versus investice, už jsem o tom hovořil, plus samotné provozní náklady investic.
Třetí záležitost je to, co je naprosto zřejmé, a vidíte to během tří minut, když se na to podíváte, a to je ten pokles finančního majetku zhruba o 2 miliardy korun od roku 2011. Samotné mzdy zaměstnanců 33 % z celkových výnosů, což je jasné, že pokud to není firma typu softwarové firmy anebo nějaké kreativní firmy, tak s 33 % mzdových nákladů nepřežije žádná firma na světě.
A pak už jsou takové zajímavé položky jako ostatní služby, které jsou třeba ve výši 408 milionů. A mohli bychom to pitvat dále a dále a tnout do všech živých jednotlivých tekoucích krví orgánů v té společnosti a v každém bych našel nějaké pochybení, anebo nějakou řekněme slušně nehospodárnost. A to je celkové moje hodnocení, které je podloženo i tím nezávislým auditem, který samozřejmě je nejjednodušší vždycky zpochybnit. Ale mě určitě nikdo zpochybňovat nebude, protože já si myslím, že tomu rozumím.
A musím ještě přiznat jednu věc, protože všichni jste to věděli a každý z vás mě tady zastavoval, že pan Dvořák mě oslovil, jestli by si se mnou mohl udělat včera schůzku. Já samozřejmě nejsem člověk, který by se před kýmkoli schovával, takže jsem si tu schůzku s ním udělal. A zkritizoval jsem ho mnohem tvrději než to, co teď tady říkám ve Sněmovně, protože vím ještě řadu dalších a dalších detailů, které mi ale nepřipadá slušné tady vůbec zveřejňovat, protože některé věci jako odměny za vyrovnané hospodaření, to by mi připadalo podpásové, abych před vámi hovořil, jaké odměny si tam vypláceli. Ale celkový obraz je naprosto zřejmý a je opravdu nezbytné udělat s Českou televizí turn around a je potřeba v České televizi zavést pořádek.
Samozřejmě že někdo může říct, že nepořádek je v řadě různých státních či polostátních organizací. To je samozřejmě možné. Ale teď se bavíme o České televizi. A jestli někdo chce slyšet pravdu, tak jsem se ji vám pokusil zprostředkovat. Děkuji vám za pozornost. Děkuju. (Velký potlesk poslanců ANO a SPD.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Děkuji. Konstatuji, že s náhradní kartou číslo 20 bude hlasovat pan poslanec Jan Skopeček.
A nyní prosím o velkorysost ty, kteří se přihlásili s faktickou poznámkou. My jsme při kontrole postupu zjistili, že před sloučenou rozpravou měl možnost vystoupit zpravodaj výboru k výroční zprávě o činnosti, ale neměl možnost vystoupit zpravodaj, v tomto případě dnes zpravodajka, výboru k výroční zprávě o hospodaření České televize. Tak abychom to napravili, dám teď slovo paní poslankyni Kořanové.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo. On by mi to kolega Nacher neodpustil.
Dámy a pánové, výroční zpráva o hospodaření podává souhrnný přehled o hospodaření České televize v roce 2016. Zpráva je členěna do deseti kapitol a pěti příloh. Součástí výroční zprávy je také účetní závěrka a zpráva nezávislého auditora Ernst and Young, která vydala výrok "bez výhrad".
Po úvodním slovu generálního ředitele a po základních údajích o hospodaření České televize je nově předsunuta část úvod, kde se píše mimo jiné i o mýtech a faktech hospodaření České televize. Je to zřejmě reakce na otázky týkající se několika témat, která rezonují veřejným a mediálním světem, zejména téma fondu televizních poplatků. Zpráva auditora zmiňuje, že účetní legislativa neřeší způsob čerpání fondu do výkazu zisku a ztráty a řídí se interní směrnicí.
Příjmy České televize byly v roce 2016 6,26 miliardy korun bez příjmů z prodeje budov v Brně. Česká televize hospodařila s nižšími náklady, a to o 101 milionů korun. V kapitole významné ukazatele hospodaření České televize jsme nenašli, nebo kolega Nacher nenašel graf nákladů na výrobu a vysílání z globálního hlediska ani graf cash flow, které jsou součástí výroční zprávy za rok 2015.
Ve výroční zprávě za rok 2016 najdeme náklady přepočtené na jednu hodinu výroby. Ty byly za rok 2016 379 tisíc korun, tedy více než v letech 2015 a 2014, ale o 5,5 % méně než v roce 2012. Výnosy z obchodní činnosti byly 708 milionů, tedy výrazně více než v letech předchozích. 2016 to bylo 620.
Kapitoly tři až sedm obsahují zhodnocení hospodářských výsledků. Stav finančního majetku ke konci roku 2016 byl 2,341 miliardy. Náklady a výnosy byly ve skutečnosti o cca 1 % nižší, než byl původně navržený rozpočet, a činily šest miliard osm set třicet sedm set osmdesát devět korun. Výnosy. Zajímavý je graf tržeb za vlastní výkony. Skokem stouply tržby ze sponzoringu na 358 milionů, po poklesu se pomalu zvyšují tržby z prodeje práv 232 milionů, a především po pěti letech se výrazně zvýšily tržby za reklamu 117 milionů, což je nejvíce od roku 2012. Co se týče nákladů, za zmínku stojí meziroční růst nákladů, položka nakoupená televizní práva, a to o 32 %. Je to z důvodu letních olympijských her a mistrovství Evropy ve fotbale. Meziročně došlo k poklesu položky honoráře, a to o 4 %, a naopak k růstu položky opravy, a to o 17 %.
Kapitola čtyři - nejsou číselně označeny podkapitoly výroba a vysílání. V této části výroční zprávy stojí za zmínku meziroční porovnání odvysílaných pořadů. Meziročně došlo sice k růstu odvysílaných hodin, 44 142 hodin pořadů, ale u premiér je tomu naopak, 17 193 hodin. V zásadě všechny typy pořadů zaznamenaly nárůst, kromě dokumentárních pořadů. Co se týče počtu zaměstnanců, počet je stanoven na 2 913, jde o mírný nárůst, ale celkový počet zaměstnanců je nižší než v roce 2013. Průměrná mzda činila 38 669 korun. ***