(10.30 hodin)
(pokračuje Pikal)
Veškeré tyto skutečnosti jsou zaznamenány v zápise z jednání této protikorupční rady vlády. Je tedy vskutku nepravdivé tvrdit, že informace z bodu 1 a mé původní interpelace jsou nepotvrzené nebo spekulativní. Potud probíhající vyšetřování potvrdil i vedoucí představitel Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem na jednání poradního orgánu vlády, kterému sám předsedáte, a ostatně tyto informace potvrdil i sám předseda Rafaj ve včerejším rozhovoru pro tisk.
Co se týče bodu 3, ve kterém jste uvedl, že Ing. Rafaj nejmenoval do rozkladových komisí ÚOHS svou dceru, svého zetě a dvě blízké osoby ze svého politického angažmá ve Frýdku-Místku, tyto informace jsou potvrzeny dokonce samotným úřadem, který je ani nezpochybňuje. Angažmá výše zmíněných osob vyplývá na základě odpovědí úřadu na žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle výše zmíněného zákona povinný subjekt má povinnost tyto informace zveřejnit do 15 dnů na webových stránkách, což se také stalo, takže pod rubrikou "o úřadu" v sekci "odpovědi na dotazy podle zákona č. 106/1999 Sb." si tak může každý ověřit angažmá rodinných příslušníků a dalších blízkých osob předsedy Rafaje v rozkladových komisích úřadu.
Ze všech výše zmíněných skutečností se tedy nadále domnívám, že pozice předsedy úřadu Ing. Petra Rafaje je neudržitelná a obvinění a probíhající vyšetřování jsou nesmírně závažná. Vláda ČR by měla navrhnout jeho odvolání, a to z důvodu podle § 1 odst. 6 písm. b) zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tedy narušení nezávislosti a nestrannosti úřadu. Samozřejmě může být vaším názorem, že tyto důvody nejsou dostatečné nebo že mnou uvedené informace nejsou závažným porušením nezávislosti a nestrannosti úřadu, že vám prostě nevadí, že v úřadu probíhá takto nepotistické řízení nebo že vyšetřování vysokých státních úředníků či vysoce postavených politiků není problémem, že nebudeme uplatňovat vyšší morální princip na vysoké státní úředníky na rozdíl od řadových občanů. Já to chápu jako politický postoj. Ale pak prosím o tuto odpověď, a nikoliv o tvrzení, že ty informace jsou spekulativní a nepodložené. Děkuji.
A nyní tedy prosím o přerušení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Takže návrh na přerušení. Dobře. Ještě před tím návrhem na přerušení s přednostním právem předseda klubu ODS. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nedá mi to, abych necitoval z rozhovoru předsedy antimonopolního úřadu v Hospodářských novinách, myslím, že z 15. října, a pokud jsem to spletl, bylo to tento týden. Dovolte mi odcitovat dvě otázky a dvě krátké odpovědi.
Otázka: Pane předsedo, pokud vás policie obviní, odejdete? Odpověď: Pan premiér je mým velkým příkladem. Doplňující otázka: Aha, takže ne. A odpověď je ne. To jenom abychom věděli, kdo je velkým příkladem předsedy antimonopolního úřadu pana Rafaje.
A já bych měl dotaz na oba dva vicepremiéry. Premiér tady není, je řádně omluven, a z pochopitelných důvodů. Mohli byste prosím některý z vás odpovědět na mikrofon všem členům Poslanecké sněmovny, co se stane řadovému úředníkovi ministerstva, třeba vašeho, pokud ho policie obviní podle služebního zákona? Co se stane s takovým člověkem? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě oslovení mohou mluvit i mimo bod. Já tedy nechám (hlasovat) o procedurálním návrhu bez rozpravy, nemohl jsem nedat slovo předsedovi poslaneckého klubu.
Takže nyní máme hlasování o návrhu na přerušení tohoto bodu do přítomnosti předsedy vlády.
Rozhodneme v hlasování číslo 60, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 60 ze 119 přítomných pro 58, proti 3. Návrh nebyl přijat.
Pan místopředseda Vojtěch Pikal.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já si jenom dovolím krátkou poznámku k tomu hlasování. Takže chápu to tak, že Sněmovně je jedno, že na její interpelace se neodpovídá nebo že se odpovídá nepravdivě. Beru to na vědomí. Co mi zbývá? Děkuji. (Smích a potlesk Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No. Jednací řád mi neumožňuje komentovat bez výměny, tak já budu jenom pokračovat další interpelací a to je interpelace na předsedu vlády, kterou podala paní poslankyně Věra Kovářová ve věci prázdné židle na Ústavním soudu (sněmovní tisk 579). Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že pan premiér je dnes nepřítomen, vím, že je řádně omluven, tak navrhuji, aby tato interpelace byla přerušena do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. O procedurálním návrhu dám hlasovat v hlasování číslo 61, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. (Požadavky na odhlášení.) Pardon, prohlašuji hlasování číslo 61 za zmatečné.
Všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci a rozhodneme v hlasování číslo 62 ve chvíli, kdy se ustálí počet přihlášených poslanců. Děkuji.
Zahájil jsem hlasování číslo 62 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 62 z přítomných 103 pro 63, proti nikdo. Návrh byl přijat. V interpelaci budeme pokračovat v době přítomnosti předsedy vlády.
A nyní máme interpelaci na ministryni financí a místopředsedkyni vlády Alenu Schillerovou, kterou interpelovala paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová ve věci podezření z krácení daně koncernem Agrofert. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 598. Paní poslankyně je přítomna, paní místopředsedkyně vlády také. Prosím, paní poslankyně, máte slovo v otevřené rozpravě.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Vážená paní ministryně, v červenci tohoto roku jsem se na vás obrátila písemnou interpelací ve věci podezření z trestného činu krácení daně koncernem Agrofert ze svěřeneckého fondu ovládaného premiérem Andrejem Babišem. Připomenu krátce, o co šlo.
Policie začala v zimě minulého roku prověřovat reklamy zadávané firmami z koncernu Agrofert na Farmě Čapí hnízdo v letech 2010 až 2013 a v celkové hodnotě šlo o reklamu za téměř 280 milionů korun. Taková částka však odpovídá zhruba tisícovce, nebo více než tisícovce billboardů po celé zemi na několik let. Objevilo se podezření, že tato reklama na Čapím hnízdě ve skutečnosti byla jenom fiktivní, fakticky neproběhla, anebo pokud, tak proběhla ve významně nižším plnění. Díky nákladům na reklamu si měly firmy z holdingu Agrofert snižovat daňový základ, resp. daně odváděné státu. Ztrátové Čapí hnízdo díky transakci získalo finance, které potřebovalo na splacení stamilionového úvěru. Podle bývalého ředitele Generálního finančního ředitelství Jiřího Žežulky se jedná od daňovou fintu, kterou firmy využívají už zhruba 15 let v této zemi. Jde přitom o velmi závažný daňový prohřešek, a proto se na něj Finanční správa důkladně zaměřuje. ***