(9.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já jsem měl obecnou poznámku k tomu, ať to děláme dobře, ať to slouží občanům, podnikatelům a všem, kteří ta data neustále někam posílají, té státní správě, a odpověď je - já nevím, kdo to v roce 1991 podepsal. Já taky nevím, kdo to v roce 1991 podepsal. A je mi to ale úplně jedno. To XT podle mě dneska už nefunguje, možná bychom někde našli funkční, možná už byly AT, já nevím, už si to fakt nepamatuju, ale je to skoro třicet let. A říkat, že jedu na třicet let starém softwaru, to prostě taky nemůže být pravda. Tam jediné, co zůstalo stejné, je dodavatel a název. To prostě nemůže fungovat. Software z roku 1991 nemůže fungovat v roce 2019. Tenhle určitě ne. To znamená, to je cesta, která nikam nevede, nevede k žádnému zlepšení, když budeme říkat, kdo podepsal něco v roce 1991, 1996, 2016, 2018. Spíš udělejme tu dobrou analýzu, ale ne na úrovni jednoho ministerstva, ale na úrovni centrální veřejné správy jako celku. To jediné má smysl.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Profant. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Já víceméně souhlasím se svými předřečníky, nicméně chtěl jsem jenom doplnit kolegu Černohorského a vrátit se k té debatě o tom důležitém know-how zdrojových kódů. Není to tak, že je to jediné, co softwarová firma má. Dneska je mnohem důležitější, že má ty seniorní lidi. Protože nějak napatlat zdrojový kód není zas tak složité, ale mít kvalitní tým, který udrží kvalitní produkt v dané úrovni kvality, to je opravdu složité. A myslím, že nám to dokazuje i trh. Když tento rok firma IBM koupila firmu Red Hat za 34 miliard dolarů, jeden z největších obchodů v historii IT, a firma Red Hat píše software s otevřeným zdrojovým kódem, takže opravdu nemá žádné uzavřené zdrojové kódy a její hodnota přesáhla 34 miliard dolarů... Tak to jenom pro informaci.
A ještě k paní ministryni. Já jsem chtěl říct, nebo zdůraznit - ono to už tady také zaznělo, ale myslím, že to dostatečně nerezonovalo: důležité je nejen mít ten systém, nejen ho mít správně vysoutěžený, ale umět využívat ta data. To si myslím, že je opravdový problém. A neposouvá nás to dál, protože jsme furt u starých de facto rakousko-uherských vzorců, které vycházejí z toho, že řadový úředník musí být všechno schopný spočítat atd. A tady bylo třeba zcela podle mě nedůstojné chování paní ministryně, když reagovala na mou kolegyni Olgu Richterovou, když ta navrhla vzorec pro valorizaci rodičovské a paní ministryně se vysmívala, že je složitý. Ano, ty vzorce mohou být složité, protože ta problematika je složitá. Kdo se zabývá ekonomií, tak ví, že některé vzorce jsou prostě složité, protože je tam hodně proměnných. Tečka. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Ne, rozpravu končím. Konstatuji, že pan poslanec Vojtěch Filip nenavrhl žádné usnesení Poslanecké sněmovně k této odpovědi, takže končím projednání této interpelace.
Mezitím přišly další omluvy, některé dokonce dvakrát, tak se pokusím vás s nimi seznámit. Pan ministr dopravy Kremlík se omlouvá od 17.55 do ukončení jednacího dne z pracovních důvodů, první místopředseda vlády, ministr vnitra Jan Hamáček dnes od 9 hodin do 17.15 z pracovních důvodů, ještě jednou, tak to nebudu číst, pan poslanec Roman Onderka se omlouvá od 10.00 do 17.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík od 9.00 do 9.45 z osobních důvodů, pan ministr Kremlík ještě jednou, ale tato omluva už je načtena, pan poslanec Antonín Staněk se omlouvá od 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jaroslav Holík od 12.30 do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Řehounek z dnešního jednání od 14.30 do 19 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Margita Balaštíková z dnešního jednání od 9.00 do 11.00 z pracovních důvodů.
Další interpelace. Pan ministr životního prostředí Richard Brabec odpověděl na interpelaci poslance Radka Holomčíka ve věci postupu Ministerstva životního prostředí v kauze těžby štěrkopísku u obce Moravský Písek, jde o sněmovní tisk 587. Nicméně projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministra životního prostředí Richarda Brabce. Pan ministr je omluven, takže se touto písemnou interpelací dnes zabývat nebudeme.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpověděla na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci provedené systematizace služebních míst v oblasti lékařské posudkové služby a její reformy, ve věci informačních systémů a podpory procesů lékařské posudkové služby a ve věci posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Interpelace spolu s odpovědí je předložena jako sněmovní tisk 588. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Paní ministryně je přítomna, můžeme se touto odpovědí na písemnou interpelaci zabývat.
A já zahajuji rozpravu. Do rozpravy se hlásí paní poslankyně Richterová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se v té interpelaci dotýkám několika zcela konkrétních věcí. Ale pro pochopení širšího kontextu si dovolím velice stručně uvést, že lékařská posudková služba je něco, co může potřebovat každý z nás. Zkrátka a jednoduše se tímto systémem posuzuje zhruba 400 až 430 tisíc žádostí ročně. Jedná se o situace úrazu, nemocí, trvalé invalidity, trvalého postižení. Je to základní systém, o nějž se opírá podpora všech, kteří jsou ať už dlouhodobě nemocní, nebo žijí s postižením.
Vedle velikého vnitřního dluhu z minulosti, kdy se nenabírali noví lékaři dlouhodobě, bohužel vznikají z toho, jak jsme se to snažili analyzovat, obrovské potíže v lékařské posudkové službě i proto, že je rozdělené fungování mezi Ministerstvo práce a Českou správu sociálního zabezpečení. Ve výboru pro sociální politiku jsme se tomu také mnohokrát věnovali, řada kolegů se tomu věnovala. Nicméně v červenci došlo k opětovné změně, k opětovnému vynětí lékařů orgánu sociálního zabezpečení ze státní služby. Ten důvod byl, aby mohli dál pracovat lékaři ve státní službě dosahující věku 70 let. Na tom je myslím dobře vidět ta krize, že v lékařské posudkové službě jakoby jsou nutně potřeba lékaři starší 70 let, aby to vůbec mohlo fungovat.
Já jsem se snažila zjistit, jaké jsou reálné kroky Ministerstva práce směřující ke stabilizaci téhle důležité organizace, téhle důležité agendy. A zajímaly mě konkrétní věci týkající se rušení třeba jenom některé části těch míst, jejich vyjímání ze státní služby. Třeba mě zajímalo, proč nedošlo ke zrušení 55 míst a převedení pod zákoník práce, ale jenom 50, abych se dozvěděla, jak promyšlená ta reforma je. Stejně tak mě zajímalo, kdo se bude do budoucna zabývat metodikou lékařské posudkové služby či stížnostmi klientů, když došlo ke sloučení oddělení. Navíc když se v průběhu roku - a o to šlo - uskuteční změna systemizace, tak tam musí být velice podstatné změnění nějakých podmínek, třeba to, že vznikne nová legislativa. Takže mě zajímalo, proč ministerstvo tu systemizaci udělalo, jak důkladně to má odůvodněné. Zase to byl jeden z důvodů nesouhlasu s tou odpovědí, odpověď nebyla v tomto konkrétní. Je to zkrátka věc, která se týká tisíců lidí, kteří podávají odvolání, a na ta odvolání není včas reagováno, nedosáhnou vyřízení své věci v zákonné lhůtě. ***