(18.00 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Zavedení protizneužívací klauzule u poplatků za užívání veřejného prostranství a poplatků ze vstupného. Nově bude podmínkou pro osvobození od poplatku skutečnost, že výtěžek z konané akce byl skutečně odveden na charitativní účely.
Účinnost zákona se navrhuje od 1. ledna 2020.
Co se týče pozměňovacích návrhů, prvním tématem, kterého se pozměňovací návrhy dotýkají, je zrušení osvobození takzvaných křížkařů, tedy osob, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu či nutné rekonvalescenci po operaci péče plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. S tímto zrušením nelze souhlasit, protože by dopadl negativně zejména na seniory. Původní návrh zákona tyto osoby osvobozoval od poplatku a za pobyt v lázních měly turistický poplatek platit pouze osoby, které si pobyt v lázních zcela nebo částečně hradí samy. Právě zachování osvobození křížkařů bylo důvodem, který přesvědčil Ministerstvo financí souhlasit s požadavkem zejména lázeňských obcí, aby zákon nezakotvoval osvobození od turistického poplatku pro seniory. Vzhledem k navýšení maximální výše poplatku z pobytu a délce pobytu v lázních by se mohlo pro křížkaře jednat o nemalou částku, kterou by museli hradit přímo pojištěnci, tak jak je tomu v současné době.
Dalším tématem je zavedení prvků poplatku z ubytovací kapacity do navrhované úpravy poplatku z pobytu, tedy zpoplatnění nejen krátkodobých pobytů, ale i dlouhodobých pobytů nad 60 dnů. S tímto návrhem zcela zásadně nesouhlasím. Návrh jde výrazně proti celé koncepci poplatku z pobytu, který je pojímán primárně jako turistický poplatek. Sloučení dosavadních dvou poplatků do jednoho nového poplatku navrhovaného charakteru je výsledkem poměrně širokého konsenzu vznikajícího dlouhou dobu na základě úsilí Ministerstva financí, ale také Ministerstva pro místní rozvoj. Vypuštění limitu 60 dnů by vedlo k zásadní změně koncepce návrhu zákona, se kterou nelze souhlasit. Změna koncepce by mimo jiné mohla dopadnout i na ubytovny sociálně slabých, což je zcela kontraproduktivní. Pozměňovací návrh vytváří značný prostor pro obcházení poplatkových povinností a rizika, že nepokryje veškeré možné případy poskytnutí pobytu, a to včetně případů poskytování úplatných krátkodobých pobytů v bytech, jejichž zpoplatnění je jedním z hlavních účelů novelizace zákona o místních poplatcích.
V důsledku přijetí pozměňovacího návrhu navíc může dojít k problémům se spravovatelností poplatku. Již stávající poplatek z ubytovací kapacity byl v roce 2003 novelizován, protože vycházel z faktického způsobu užívání nemovité věci, což činilo obcím v praxi problémy s prokazováním toho, jestli dané zařízení sloužilo k přechodnému ubytování. Dnes navržený pozměňovací návrh trpí podobným problémem, protože vychází z toho, zda je daná prostora využívána k bydlení. Návrh sice pamatuje na nájemní bydlení, ale nevyjímá z předmětu poplatku podnájemní bydlení.
Není potřeba ani posouvat účinnost na 1. leden 2021, protože pokud bude návrh zákona schválen na této schůzi, budou mít obce dostatečný časový prostor pro vydání obecně závazných vyhlášek. Posun účinnosti by tedy zbytečně o jeden rok odložil řešení problémů ve městech, ve kterých jsou v současné době byty využívány ke krátkodobému ubytování, zejména turistům.
Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a prosím pana senátora Kratochvíleho, aby se ujal slova. Prosím, pane senátore.
Senátor Karel Kratochvíle: Děkuji za slovo. Příjemný podvečer. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, projednal Senát na své 10. schůzi konané 24. července 2019 a svým 194. usnesením jej vrací zpět do Poslanecké sněmovny s celkem osmi pozměňovacími návrhy. Důvodem, který vedl Senát k přijetí pozměňovacích návrhů, je snaha o zkvalitnění této novely. Dovolte mi ve stručnosti, abych všechny Senátem přijaté pozměňovací návrhy shrnul.
První pozměňovací návrh navrhuje ve čl. 1 bodu 12 § 3a odst. 1 slova "trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů" vypustit a na konci textu odstavce doplnit slova "vyjma úplatného pobytu v prostorách, které jsou užívány k účelu bydlení a pronajímány k zajištění potřeb nájemce". Senát je veden snahou zrušení poplatků z pobytu v ubytovnách, pokud trvá déle než 60 dnů. Tento poplatek je často velmi důležitým příjmem měst obcí a navíc je jedním z možných opatření pro regulaci počtu ubytovacích kapacit v ubytovnách. Pokud by totiž došlo skutečně ke zrušení poplatku z dlouhodobého pobytu v ubytovnách, tak jak bylo ve znění zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou navrhováno, míra výběru poplatků z pobytu by v řadě měst a obcí poklesla natolik, že by prostředky vybrané na poplatku z pobytu nepokryly ani náklady spojené s jeho výběrem, zejména u pobytu zahraničních dělníků, kdy by pak došlo k absurdní situaci, že tito ubytovaní na jedné straně generují řadu nákladů pro obec či město, jako jsou odpady, infrastruktura, bezpečnost, ale na druhé straně by z jejich pobytu do rozpočtu obcí neplynul žádný příjem.
Druhý pozměňovací návrh Senátu navrhuje ve čl. 1 bodu 12 § 3b odst. 1 lépe upravit a upřesnit osvobození osob od místního poplatku, zejména je však nutné zachovat lázeňský poplatek pro všechny hosty lázní. Ve znění ustanovení § 3b odst. 1 v podobě navržené Poslaneckou sněmovnou oproti dosavadní úpravě rozlišuje osvobození od poplatků na osoby, kterým je předepsána komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče. Tito lidé přijíždějí do lázní na takzvaný křížek, to znamená, že mají lázeňský pobyt plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění, jak ukazuje praxe například v Priessnitzových lázních Jeseník, ve Františkových Lázních, v Konstantinových Lázních, v Třeboni, v Darkově a podobně. Převážná většina klientů absolvuje pobyt v lázních převážně v režimu komplexní léčebně rehabilitační péče. Přímo z místních poplatků však pomáhají obecnímu rozpočtu zvládnout přímé náklady, které jsou objektivně spjaté se zvýšeným počtem násilníků, úprava parkových ploch, odpady, kulturní programy. Navrhovaným poslaneckým zněním by byla lázeňská péče oproti současnému stavu znevýhodněná. Je to proto, že byla navržena úprava v § 3b odst. 1 písmena e) a poplatek Senát navrhuje zachovat.
Třetí pozměňovací návrh Senátu je pak pouze související legislativně technická úprava.
Čtvrtý pozměňovací návrh Senátu navrhuje ve čl. 1 bodu 12 § 3d zvýšit maximální možnou výši poplatku z pobytu z 21 Kč na 50 Kč. Senát tím reaguje na požadavek, aby částka poplatku lépe odpovídala nákladům souvisejícím se zvýšeným počtem návštěvníků obce.
Pátý pozměňovací návrh souvisí se čtvrtým a navrhuje ve čl. 1 bodu 12 v § 3d naopak u déletrvajících pobytů stanovit, že částka poplatků z pobytu bude nejvýše 6 Kč. Senát tímto naopak u déle trvajících pobytů vychází vstříc názorům, že při déletrvajících pobytech by byla vyšší úhrada poplatku již zátěží pro poplatníka. ***