(16.50 hodin)
(pokračuje Pávek)
To, co se mi tady nelíbí, je vyzdvihování jedné profese. Rozumím prostřednictvím pana předsedajícího něze, kterou chová kolega Bláha k pekařům. Rozumím i dalším, kteří vyzvedávali prodavačky a prodavače apod. Ve skutečnosti je to velmi omezený pohled. Víte, a to už tady také bylo zmíněno, tak to nebudu rozvádět, že jsou stovky, stovky profesí, které tuto volbu nemají, které musí chodit do té práce, které mají směnný provoz, které pracují po nocích, od kterých vyžadujete služby počínaje natankováním na pumpě a konče lékařskou péčí nebo zdravotnickým zákrokem. Takže problém této novely nespočívá v tom, že bychom říkali natvrdo "nebudeme, nebudeme chránit ty zaměstnance v dobách svátků", ale v tom, že prostě je v tom opravdovej čurbes, který svátek ano, který ne, kdy můžu jet, kdy nemůžu jet atd. Je to přeregulované a je to úplně zbytečné.
Takže za Starosty, nezávislé i za sebe říkám, podporujeme jednoznačně senátní verzi, která to vrací do bodu nula. A jestli někteří z vás budete mít tu ambici, přijďte s novým návrhem toho zákona tak, aby dával smysl a nezapleveloval jak právní řád, tak návyky obyčejných lidí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Pávkovi. Nyní ještě pan poslanec Vojtěch Munzar s řádnou přihláškou a to je zatím poslední přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den ještě jednou, kolegyně a kolegové. Já jsem se nakonec přihlásil do řádné rozpravy, než abych tady reagoval, ač mě svrběl jazyk na mnoho faktických poznámek tady kolegů po mé levé ruce. Chci říci, že tato situace, ve které se nacházíme, a zejména debata, která se tady dnes rozproudila, ukazuje ve své plné nahotě tu absurditu samotného zákazu prodeje v obchodech nad 200 metrů čtverečních ve vybraných svátcích.
Pan kolega Mihola se tady ptal na filozofii státních svátků. Připomínají nám milníky naší historie a naši tradici. Proto je mám rád. Nemám je rád jenom proto, že je třeba volno. Ale rozhodně nejsou důvodem, aby stát někomu něco zakazoval a přikazoval, co má o těch státních svátcích dělat. Já si osobně nemyslím, že role státu je zakazovat některým - a zdůrazňuji slovo některým - obchodníkům, kdy prodávat, kde prodávat, a zákazníkům, kdy a kde nakupovat. To by mělo být skutečně svobodné rozhodnutí, do kterého stát nemá co mluvit. Zákaz se zavedl údajně ve jménu ochrany zaměstnanců, ale mně to spíše připadá, že se zavedl ve jménu sociálního inženýrství a neutuchající touhy mluvit lidem do jejich životů.
Ochranu zaměstnanců, kterou tady dnes argumentují zástupci ČSSD, když si vezmete, tak ten zákaz se nevztahuje na obchody do 200 metrů čtverečních, nevztahuje se na čerpací stanice, prodejny na železničních stanicích, autobusových nádražích, letištích nebo prodejny ve zdravotnických zařízeních, nevztahuje se na zaměstnance v pohostinství, jsou také zaměstnanci v kinech, kulturních zařízeních, všichni ti zaměstnanci ve stáncích na kulturních akcích o státních svátcích, to jsou také zaměstnanci - takže vy tady ochranou části zaměstnanců - části - vytváříte vlastně zákonnou nerovnost.
Velké obchody nad 200 metrů čtverečních, i kdyby dneska chtěly prodávat, tak mají smůlu. Ale obchodníci, třeba ti menší v zavřených obchodních centrech, mají, i kdyby chtěli, bohužel také smůlu. A to ukazuje, jak každá podobná regulace ze strany státu a ze strany moci zákonodárné křiví trh. Celkový zákaz prodeje ukazuje tedy na jasnou nerovnost. Ten, kdo má dneska 190 metrů čtverečních, může prodávat, ten, kdo má obchod, který má více než 200 metrů čtverečních, prodávat nemůže. To, že se tady takto rozhodlo a minulá Sněmovna a dala tam hranici, pro mě nepochopitelnou, nezdůvodněnou, 200 metrů čtverečních, to vytvořilo nerovné podmínky na trhu. A každý podobný zásah státu do volného prostředí, do svobodného trhu nám vytváří regulacemi takovéto podobné nerovnosti.
Já si ještě dovolím zareagovat na pana kolegu Bláhu prostřednictvím pana předsedajícího, který tady řekl větu, že se tady rozhoduje o nás bez nás. Ale to přece děláte vy. Vy chcete na půdě Sněmovny rozhodnout o lidech této země, vzít jim svobodné rozhodování ve jménu vlastních a partikulárních zájmů, které jste tady říkal. Ale myslím si, že tady je to jasné. Je tady snaha skupiny poslanců, kteří cítí nějaké vnitřní pnutí určovat lidem jejich vlastní život a každodenní život lidí, a je tu skupina poslanců, ke kterým se řadím já, kteří nemají tuto vnitřní touhu za každou cenu mluvit lidem do jejich každodenních životů. Hlasování rozhodne. Já doufám, že zvítězí zdravý rozum a svobodná vůle lidí, a nikoliv tato touha. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Munzar byl sice poslední přihlášený, ale ještě mám dvě faktické poznámky - kolegy Jiřího Miholy a paní kolegyně Aleny Gajdůškové. Nyní pan poslanec Jiří Mihola s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Musím zareagovat na kolegu Munzara vaším prostřednictvím. Problém je, že tady mnozí kolegové nejsou po celou dobu, neslyší všechno, co tady zaznělo, tak jednak buď se opakují, anebo reagují potom zcela nesmyslně. Nepodsouvejme si prosím vás opravdu, že někdo chce někomu něco organizovat. Kdo to kdy řekl! Zaznělo to tady někdy? Najdete to v tom stenozáznamu, že někdo někomu chce organizovat čas? Nebo volný den? Zato spousta různých omylů. Tady padá termín sociální inženýrství. Já bych se moc neutrhoval, pane kolego, na sociální inženýrství. Pozor! Co takový Baťa? Nevím, kolik z nás Baťovi kam vůbec sahá, ale budeme tady šermovat a dehonestovat termín sociální inženýrství. Jestli mu vůbec rozumíme pořádně.
A filozofie státních svátků? Jestli je to tak jedno, jak tady říkal kolega Munzar před chvílí, tak pak stačí památný den. Pak nemusí být vůbec státní svátek. Tady bychom s tím vystačili. A když stát tedy a kolegové, asi i vaši, rozhodli o některých státních svátcích po roce 1989, pak ten stát má určitě právo do toho vstupovat a regulovat, tak jak je to právě v těch jiných zemích.
A ke kolegovi Pávkovi vaším prostřednictvím bych ještě dodal - víte, nejjednodušší bude udělat tu novelu, kde se to sjednotí. O tom se tady často mluvilo, tím se nejčastěji argumentovalo. Já ji klidně připravím. Věřím, pane kolego Pávku a další starostové, že ji podpoříte. Věřím, že je tady také druhá část Sněmovny a že se připojí ANO, protože průzkumy ukazují, že tato opatření nikomu nevadí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Aleny Gajdůškové. A opět opakuji, prosím o klid, protože jde o faktické poznámky a chtěl bych, abych mohl měřit čas všem stejně. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Jenom rychle. Pan poslanec Mihola řekl spoustu toho, co bylo potřeba říct jako reakci. Já k tomu dodám jen tolik na adresu pana poslance Munzara prostřednictvím pana předsedajícího. Prostě je s podivem, že nedokáže pochopit, co je zbytné a co je nezbytné. A o tom vlastně jsme se tady bavili.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě pan kolega Jiří Bláha, poté pan poslanec Zbyněk Stanjura s faktickými poznámkami. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, máme poslední šanci ponechat ten stav tak, jak je, a zamezit hromadným žalobám těch, kteří se budou cítit poškozeni. Protože tady to zaznělo. Z hlediska zákoníku práce má podnikatel právo nařídit mimořádnou směnu pouze v okamžiku, kdy je nutno zabezpečit chod pro udržení podniku nebo jiných záležitostí. A v ten okamžik dojde k čemu? Ti, kteří se budou chtít bránit, pokud vrátíme ten stav zpátky, tak samozřejmě podají hromadnou žalobu na stát, aby toto vyžadoval, a v ten okamžik, jak to dopadne? Nebude moci mít otevřeno opravdu nikdo. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Máme další faktické poznámky - pana kolegy Stanjury, Václava Klause, Patrika Nachera. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Na rozdíl od paní poslankyně Gajdůškové si neosobuji právo rozhodovat za všechny naše občany, co je pro ně zbytné a co je pro ně nezbytné. Ale v duchu sociálně demokratického návrhu zákona, který paní poslankyně tak vehementně hájí, je prodej do 200 metrů nezbytný, prodej nad 200 metrů je zbytný a podávání alkoholických nápojů v restauracích je nezbytné. Já takovou logiku světa odmítám, mám jinou, ale proč ne. ***