(16.00 hodin)
(pokračuje Bláha)
Já bych ještě jednou tady chtěl zdůraznit svobodné rozhodnutí. To svobodné rozhodnutí opravdu není ani u toho zaměstnance, ale často ani u toho zaměstnavatele, protože všichni jsme vázáni nějakými smlouvami, jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, a ty smlouvy musíme dodržovat. Bylo by to jinak, kdybychom ve svém zákoně, nebo v zákoně naší České republiky, nebo by byl zákon, který by říkal: Ve svátek neplatí smlouvy a každý podnikatel nebo každý zaměstnanec se může svobodně rozhodnout, jestli do práce půjde, jestli ten obchod otevře. Takže pojďme o tom začít jednat, nechme to tak, jak to je, a můžeme se dohodnout, že uděláme zákon, když řekneme ano, jestliže tomu podnikateli, nebo v jeho vlastním zájmu je, nebo v jeho přesvědčení, že zavře, tak mu to nikdo nemůže nařídit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Bláhovi. Ale kolegyně Gajdůšková ještě vyčká, protože se přihlásil s faktickou poznámkou pan kolega Patrik Nacher a pan poslanec Vlastimil Válek. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji za slovo. Mě mrzí, že kolega ze stejného klubu, že Jirka Bláha tady používá soukromé hovory z chodby. Tak aby pro kontext, co jsem řekl, aby tady nezazněla jenom ta verze, která absolutně odpovídá (neodpovídá?) - nebylo to o Německu, bylo to o Rakousku, nebylo to o svátcích, ale bylo to o sobotě a o neděli. Takhle se vedl ten rozhovor, že jsem byl čtyři dny na dovolené v Rakousku, čtyři dny, a z toho tam zasahovala sobota, neděle, a byl v tom takový zmatek, že kavárna otevřeno měla, restaurace ne, půjčovna něčeho ano, půjčovna horských kol nikoliv. Nebo jste si to mohli půjčit v sobotu a vrátit až v pondělí.
Myslím si, že právě pro ty lidi, jak vy říkáte, a to jsou také pracující, kteří celý rok jsou v práci a pak jedou někam na dovolenou, tak třeba tímhle jsou postiženi. Takže kdybychom si to takto i domluvili, i zaměstnanci jsou v hotelech, tak hotely prostě na sobotu, na neděli můžou zavřít. V této logice, kterou tady říká kolega. Když bych tedy měl pokračovat - já jsem to říkat nechtěl. Tak když jsem slyšel debatu tedy na chodbách, tak mám z té debaty takový pocit, a co jsem já slyšel tu zpětnou vazbu, že čím víc bude těch demagogických názorů, které tady zaznívaly, tak tím větší je šance, že projde ta senátní verze. Že prostě i lidé, kteří by pro to nehlasovali, tak pro to hlasovat budou, protože s tímhletím nesouhlasí.
Znovu opakuji, naposledy, já už se pak k tomu hlásit nebudu. I kdyby se ten zákon zrušil - myslím si, že to tady neprojde - ale i kdyby, tak to neznamená povinnost mít otevřeno v jakýkoliv den v roce. Neznamená to povinnost ani o svátcích, osmi, šestnácti, čtrnácti, ani o sobotě, ani o neděli. Já mám spíš z toho pocit, že u některých kolegů, a nebudu jmenovat, je to o tom, že oni chtějí používat tohleto, aby ten stát za ně vyřešil špatně nastavené smlouvy (upozornění na čas), které mají s tím provozovatelem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Vlastimila Válka a ještě jedna faktická poznámka Jiřího Bláhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já prostřednictvím pana předsedajícího - pan poslanec Bláha mě vždycky osloví a tak... Ona je samozřejmě řada profesí, která má podobný problém, ale nemá smysl se zase k této debatě dostávat. Prostě vstupuji do té profese za určitých podmínek, ty předem znám, a buď si ji vyberu, nebo si ji nevyberu.
Nicméně mě překvapilo - a to mě opravdu překvapilo, a pokud to dokážete nějak komentovat, byl bych prostřednictvím pana předsedajícího velmi vděčný, že jste řekl, že pro většinu těch prodejců je nevýhodné, aby prodávali v sobotu, aby o těch víkendech prodávali. Tak mě tedy fascinuje, proč proboha prodávají, když na tom prodělávají. To mně totálně hlava nebere. Rád bych získal nějaké vysvětlení, jednoduché. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha s faktickou poznámkou. A připravena je kolegyně Gajdůšková.
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom poděkovat tady Patrikovi prostřednictvím pana předsedajícího za to, co řekl. Já myslím, že právě to, že někteří poslouchají a naslouchají slovům, která tady říkáme, tak si uvědomí, že vlastně když jdou k volbám, tak by si měli dobře rozmyslet, jestli jsme tady pro vás, pro lidi, anebo jenom pro sebe. Protože je to o tom, co říkám. O nás bez nás.
Jestliže většina - a celý svaz pekařů to jednoznačně podpořil, celý svaz pekařů, to znamená, že od Brna až po Aš, všichni pekaři chtějí mít zavřeno, protože prostě chtějí být doma. Ale donutí je k tomu velkoobchody, donutí je k tomu velkoodběratelé, aby dodávali. Oni nechtějí dodávat. A je vidět, že jste nikdo moc nezažil podnikání, co to je, když jste tlačeni svým odběratelem do kouta.
A k tomu dotazu, který tady zazněl před chviličkou. Ten dotaz je úplně jednoduchý. Většina obchodních řetězců by ráda zavřela, ale právě proto, že nechce poskytnout výhodu svému konkurentovi, tak nezavře. Proto mají otevřeno, přestože prodělávají. Tak to prostě je.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Alena Gajdůšková, připraví se Martin Jiránek. Paní kolegyně, ještě posečkám, až tady bude větší klid. Pak vám hned udělím slovo. Prosím.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, nejsem ani tak stará, jako pamatuji, a proto tedy mohu zavzpomínat genezi tohoto návrhu zákona. Nebojte se, budu stručná.
Ten původní návrh byl návrh pana senátora Františka Bublana na to, aby o státních svátcích byly obchody zavřeny a skutečně jsme slavili státní svátky. Přiznám se, že v té době byla vysoká nezaměstnanost. Bylo to v době krize, byl to rok 2014, tedy končící krize. A já sama jsem měla pochybnost, jestli lidé v obchodě si přejí, nebo nepřejí, aby měli tu možnost jít do zaměstnání, případně si přivydělat, tak jsem se těch prodavaček a prodavačů šla zeptat. Řekli mi, zvláště ty prodavačky, jako že v obchodě je většina žen, které měly děti: Víte, já bych dala nevím co za to, abych věděla, že o těch svátcích budu moci být se svými dětmi. Za prvé mi to moc nezaplatí. A za druhé to málo mi za to nestojí.
Ten návrh jsem poté jako senátorka podpořila, připodepsala jsem ten návrh. Prošel, ale až na návrh zde z Poslanecké sněmovny v roce 2016.
A o čem se nyní bavíme? Ta debata tady šla různě, ale já si myslím, že je potřeba skutečně připomenout, o čem se vlastně bavíme. Je to vlastně sedm a půl dne v roce. Vyjmenované státní svátky, po které tedy skutečně... jsou to dny pracovního klidu včetně toho, že obchody jsou zavřeny.
Tady musím říct k té úvaze - malé, velké obchody. Ten původní návrh, ta úvaha byla zavřít skutečně vlastně ty řetězce, ty velkoobchody, ty markety, kde většinově to není jeden soukromý majitel, který si rozhodne, zda chce, nebo nechce mít otevřeno. Ale nechali jsme na vůli právě ty malé obchody, protože tam většinově je vlastník, soukromý majitel jeden, mnohdy zaměstnává vlastní rodinu atd. Je tedy na nich, jak se rozhodnou. Ale kdo chodí nakupovat, tak ví, že ty malé obchody mají většinově zavřeny i v ty ostatní svátky.
A ještě připomenu, které ty státní svátky tedy zavřeno mají mít podle současně platného zákona. Je to 1. leden - Den České republiky, dále 8. květen - Den vítězství, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen - Den založení československého státu. A pak jsou tam samozřejmě Velikonoce a Vánoce.
Já to tady říkám proto, že ta úvaha byla také jasná a docela transparentní. Proč zrovna tyto dny? Protože se pojí s českou státností. Protože se pojí s tím, co český stát utvářel v historii. A my chceme, a chtěli jsme, aby to platilo. Aby lidé skutečně měli tu informaci, aby tam stát dal najevo, že tohle je vzácný den. Tohle je pro ten stát důležité i tím, že to vyhlásí v podstatě jako dny pracovního klidu. ***