Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

318.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.

Dovolte mi, abych přečetl omluvy. Paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce dnešního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Marek Novák se omlouvá dnes od 15 do 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Sadovský dnes od 14 hodin do konce jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Ivana Nevludová ze zasedání Poslanecké sněmovny dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Marian Bojko dnes od 15.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr vnitra Jan Hamáček z jednání Poslanecké sněmovny dnes z odpoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Stanislav Juránek ze zdravotních důvodů do konce tohoto týdne, pan poslanec Petr Třešňák od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Juříček od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, ministr zahraniční Tomáš Petříček dnes od 17 hodin do konce jednání z pracovních důvodů a pan poslanec Jan Zahradník z odpoledního jednání z pracovních důvodů.

Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo panu poslanci Dominiku Ferimu, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, a připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, dneska mi vlastně poprvé nevadí, že tady nejste, protože budu požadovat komplexní odpověď a nebudete tím pádem omezen limitem pěti minut a budete se moci trochu rozmáchnout v písemné odpovědi.

My jsme tady včera posunuli do výboru dva návrhy, dva zásadní tisky týkající se řešení exekucí a budoucnosti exekučního systému v České republice. A mě by zajímal váš komplexní postoj k této věci. To znamená, zdali si myslíte, že ten vládní návrh je vyčerpávající, jestli řeší danou problematiku koncentrací exekucí dobře, co považujete za dobré na návrhu číslo 295, sněmovního tisku číslo 295, anebo jestli si myslíte, že by z těchto dvou tisků měla vzejít nějaká kompromisní varianta, na které bychom se tu dokázali všichni shodnout.

Prosím vás o odpověď do mé datové schránky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Než předám další slovo paní poslankyni Janě Krutákové, přečtu další omluvy. Pan poslanec Lukáš Černohorský se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Martin Jiránek dnes od 14.30 do 18 hodin z důvodu jednání, pan poslanec Michal Ratiborský dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Radek Holomčík dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne, a to z následujícího důvodu: protest proti výrokům premiéra České republiky, které naznačují, že pohrdá Parlamentem, parlamentní demokracií a ústavním pořádkem naší země.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný premiére, donesly se ke mně poměrně znepokojující informace ohledně průběhu projednávání odpadové legislativy v Legislativní radě vlády. Nerada však pracuji s domněnkami, a ráda bych se tedy zaměřila na fakta. Ráda bych vás tímto požádala o zápisy z projednávání odpadové legislativy v Legislativní radě vlády, případně také o krátké vysvětlení, co konkrétně bylo tím stěžejním problémem na radě v září, co se podařilo tak rychle odstranit, že v říjnu Legislativní rada vlády odpadovou legislativu hladce schválila.

Předem děkuji za písemnou odpověď, ideálně do mé sněmovní mailové schránky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Tomáš Martínek s interpelací ve věci negativního vlivu dolu Turów na životní prostředí v Libereckém kraji a souvisejících nákladů. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený nepřítomný pane premiére, důlní činnost v polském hnědouhelném dole Turów způsobuje dlouhodobé významné negativní dopady na životní prostředí v České republice. Z toho nejhorší dopady jsou na podzemní vody. Již v současnosti v postižené oblasti dochází k vysychání studní, a tím i významnému úbytku pitné vody. Postižení občané, obce, Liberecký kraj i Česká republika v této souvislosti vynaložili již desítky milionů korun českých. Do budoucna v případě prodloužení těžební činnosti a zahloubení dolu je zde bezprostřední hrozba ztráty pitné vody pro desítky tisíc občanů Libereckého kraje a v této souvislosti se hovoří o částce dosahující až 2 miliardy korun českých, které by měly být dle všeho opět hrazeny z veřejného rozpočtu, a to i přesto, že dle unijní legislativy má tyto náklady hradit Polsko.

S ohledem na výše uvedené bych se proto touto cestou rád zeptal: 1. Jakým způsobem Polsko České republice dosud nahrazovalo náklady, které Česká republika a čeští občané vynaložili v souvislosti s činností dolu Turów? 2. Kdo a z čeho zaplatí náklady na náhradní zásobování pitnou vodou? 3. Proč se proti chystané těžbě s tak zásadními dopady na naše území Česká republika doposud žádným způsobem aktivně nebránila?

Ještě bych doplnil, že již 30. října jsem poslal písemnou interpelaci na ministra životního prostředí Brabce, s ohledem na to, že běží lhůta na odpověď, kterou jsem stále nedostal, a termín 15. listopadu je termínem, kdy by měla Česká republika dát svoje stanovisko k rozšíření těžby, tak je doopravdy důležité znát vaši a ministrovu pozici co nejdříve.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem. Já bych poprosil, aby byl v jednacím sále klid.

Přistoupíme k další interpelaci a to je interpelace pana poslance Jiřího Valenty ve věci přítomnosti předsedy vlády na jednání Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, protože bych si velice nerad dělal jakékoliv závěry z novinářských zkratek nebo účelově sestříhaných reportáží některých našich televizí, musím se vás zeptat touto oficiální formou. Skutečně myslíte vážně, že přestanete chodit do Sněmovny, tak abyste se osobně a aktivně neúčastnil a nezapojoval do projednávání zákonů této země? Já nemohu tomuto vašemu vyjádření uvěřit, protože si myslím, že jisté penzum dobře odvedené práce pro naše občany má koaliční vláda s podporou KSČM za sebou a bylo by velkou škodou takovýmto ústavně neslýchaným přístupem vše negovat.

V roce 2013 jste veřejně sliboval, že pokud budete poslancem, budete do Sněmovny chodit, a ne jako ti ostatní poslanci, co mají účast 40 % a vysedávají v bufetech. Vy dnes máte sněmovní účast 27 % a na poslaneckých interpelacích jsem vás nezaregistroval již snad po několik měsíců. Před rokem jsem vás zde také interpeloval s tím, že i účast členů vaší vlády na jednání Sněmovny i interpelacích je více než tristní. Slíbil jste, že s nimi promluvíte, ale sám jste jim od té doby dobrý příklad nedal. Tehdy jste totiž měl 34 % účastí při hlasovaní a dnes již těch zmíněných 27%. Jestli tedy váš mediální výrok platí a skutečně se již nechcete účastnit jednání Sněmovny, vzdejte se prosím svého poslaneckého mandátu ve prospěch náhradníka, nebo urychleně - a toto slovo zdůrazňuji - prosaďte klouzavý mandát, což jste i sám osobně navrhoval. Legislativní silou k tomu potřebnou zcela jistě při aktuálním rozložení politických sil disponujete, takže jakékoliv otálení v této věci mohou, a také jistě budou, naši občané považovat pouze za jakýsi trik, který vás zcela jistě není hoden. Děkuji za objasňující písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar ve věci řešení bytové krize. Přečtu omluvu. Pan poslanec Miroslav Rozner se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednání. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane neustále nepřítomný premiére, od léta se neúčastníte interpelací, což znamená, že odpovědi na naše dotazy nejsou vaše autentické, ale jsou to de facto odpovědi úředníků a Úřadu vlády. Přesto vznesu svůj dotaz.

Jak budete řešit bytovou krizi a rostoucí ceny nemovitostí a nájmů, jaké funkční řešení máte připraveno? Odmítli jste zrušit daň z nabytí nemovitosti, a tím snížit náklady pro kupující na pořízení jejich bydlení. Místo toho zvyšujete poplatky na vklad do katastru, prosazujete novelu zákona o České národní bance, ve které jí chcete dát další pravomoci v oblasti regulace hypoték. Vaše vlajkové lodě neřeší bytové krize, půjčky pro mladé a program Výstavba nájemních bytů nefunguje, protože není o ně zájem.

Co se týče půjček pro mladé, tak podle mých informací Státní fond rozvoje bydlení evidoval do začátku října za tento rok pouze 347 žádostí, zejména na výstavbu rodinných domů, a tyto žádosti jsou v hodnotě 411 milionů korun. Přitom banky za celý minulý rok, pro vaši představu, poskytly hypotéky ve výši 15 miliard korun. Co se týče programu Výstavba, tak podle informací z října se sešlo jen 11 žádostí o dotaci v celkové výši lehce přesahující 80 milionů korun a o úvěr požádalo ještě méně obcí, a to pouze tři v celkové hodnotě 41 milionů korun. Na těchto číslech je vidět, že tyto vlakové lodi politiky vlády v oblasti bydlení nic zásadního nevyřeší. Je to spíše, lidově řečeno, takovým plivnutím do rybníka.

Takže opakuji svůj dotaz. Jaké máte připravené další funkční řešení a kdy s ním přijdete? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelace bude interpelace paní poslankyně Věry Kovářové ve věci bílí koně na státní zemědělské půdě. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, mrzí mě, že se vás opět nemohu zeptat osobně, jelikož jste se z ústních interpelací, pomalu již tradičně, omluvil. Je to nešťastné, že vás na interpelacích vídáme tak málo, protože témata, o kterých s vámi poslankyně a poslanci chtějí diskutovat, jsou závažná a je potřebné na ně znát názor předsedy vlády, která se podle ústavního pořádku Poslanecké sněmovně zodpovídá.

Téma, které bych dnes ráda otevřela, se týká prodeje státní zemědělské půdy. V médiích jsem se totiž dočetla o specifickém podvodu, který teď popíšu. V období okolo roku 2010 pozemkový fond nabízel k odprodeji státní zemědělskou půdu. Tehdy byly podmínky prodeje striktně nastaveny tak, aby se pozemky nemohly dostat do rukou velkých firem. Odkoupit je mohly pouze fyzické osoby nebo například obce.

Novináři detailně popisují případ, kdy firma přišla s vychytralým nápadem a využila několik fyzických osob z rodinného okruhu jejího majitele, aby jejich prostřednictvím pozemky nakoupila. Firma těmto lidem - bílým koňům - poskytla milionové prostředky na nákup pozemků a bezprostředně po uplynutí pětileté lhůty, po kterou k ní měl stát předkupní právo, na sebe tyto pozemky od bílých koňů převedla. Tímto podvodným způsobem se velmi výhodně dostala k lukrativní zemědělské půdě.

Jak se tedy díváte na takové jednání? Může český stát usilovat o zneplatnění těchto podvodných transakcí? Je možné dokonce hovořit o trestní odpovědnosti aktérů této kauzy? Budou ze strany státu podány žaloby, nebo dokonce trestní oznámení? Co uděláte vy a vaše vláda pro to, aby se takovýmto podvodům zabránilo a aby nedocházelo k nežádoucí koncentraci zemědělské půdy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí, poslední dvě interpelace na premiéra České republiky, je pan poslanec Dominik Feri. První interpelace ve věci vymahatelnosti před rokem 2001. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, má druhá interpelace navazuje na tu první. Včera jsem tady ve svém projevu akcentoval, že bychom měli pracovat s konkrétními daty. A bohužel ve veřejném prostoru a i tady v Poslanecké sněmovně začíná zaznívat požadavek na zestátnění exekutorů. Což je samozřejmě politicky legitimní návrh, na druhou stranu bez důsledné analýzy toho, jak to tady před tím rokem 2001 vypadalo, se neobejdeme. V důvodové zprávě se v zásadě hovoří o vymahatelnosti na úrovni nějakých 3 %.

Mě by zajímalo, na čem jsou tato data založena, z čeho bylo čerpáno. Jistě, mohlo by se říci, že je to otázka spíše na paní ministryni spravedlnosti, ale vy jako předseda vlády to dokážete pojmout trochu komplexněji i pohledem jiných rezortů. A dále by mě zajímaly konkrétní odkazy na ty zdroje a nejlépe, kdybyste mi v elektronické podobě ty přílohy poslal.

Já s tímto tvrzením nemohu souhlasit. Myslím, že systém soukromých exekutorů je funkční, je rozhodně funkčnější než systém soudních vykonavatelů. Protože srovnáme-li 25 %, která vymohou soudní exekutoři, se 3 %, která vymohli tehdy na soudech, tak je to samozřejmě nesouměřitelné. Ale bohužel tento požadavek to začíná zazdívat a myslím, že bychom proti němu měli mít pádné argumenty založené na statistických údajích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poslední interpelace, opět pana poslance Dominika Feriho, ve věci zákon o lobbování.

 

Poslanec Dominik Feri: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, v této interpelaci bych se rád dotázal na vývoj ohledně navrženého vládního návrhu zákona o lobbování, který již byl do Sněmovny postoupen. Zajímá mě, kdy bude projednáván, a dále věcně, jaké politické argumenty byly sneseny pro to, aby byl z režimu zákona o lobbování vyřazen prezident republiky.

Prezident republiky je vrcholný politický činitel České republiky, má vliv na projednávání zákonů, ať už právní, to znamená například prezidentské veto, nebo i mimoprávní, to je ten samotný vliv na zákonodárce, na veřejné mínění a samozřejmě na jednotlivé aktéry. A myslím, že by měl být zahrnut do zákona o lobbování a zpracovávat lobbistickou zprávu.

Dále by mě zajímalo, z jakého důvodu jste odmítli do návrhu zákona o lobbování zařadit i jeho poradce, protože ti významně působí na prezidenta České republiky a měli by být rovněž vedeni v zákonu o lobbování. V zákonu o lobbování budeme vedeni podle tohoto návrhu my všichni. Všichni poslanci, jak tady sedíme. Dokonce i naši asistenti budou v rámci toho zákona zpracovávat nějakou lobbistickou zprávu a budou muset vlastně sdělovat, s kým se scházeli a o čem jednali. A pak tu máme prezidenta republiky, který by z toho měl být vyňat? Promiňte, myslím si, že asistenti pana prezidenta jednají o úplně jiných a zásadnějších věcech než moje slečna asistentka.

Děkuji za odpověď do mé datové schránky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Vyzývám pana poslance Tomáše Vymazala, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Jaroslav Martinů. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v současnosti existuje málo tak nezpochybnitelně prospěšných opatření, jako je laické použití Naloxonu při předávkování opioidy. Naloxonový program u problémových uživatelů opioidů však v České republice dosud není realizován. V akčním plánu národní strategie pro oblast závislostí sice figuruje pilotní projekt distribuce Naloxonu uživatelům opioidů, avšak jeho rozsah je omezení jak lokalizací, tak finanční dotací.

Naloxon je u nás v současné době navíc aplikován injekčně, přestože v České republice již existuje zaregistrovaná varianta ve formě nosního spreje s názvem Nixoid. Tato metoda aplikace s sebou nese zcela evidentní výhody, avšak Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL stále nezajistily dostupnost této formy Naloxonu na českém trhu.

Pane ministře, plánuje Ministerstvo zdravotnictví zavést takzvaný take-home naloxonový program dostupný svědkům předávkování, a zachránit tak řadu lidských životů? Pokud ano, tak kdy? Nedostupný Nixoid totiž nezachrání nikoho.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, dovoluji si tedy odpovědět na vaši interpelaci. V úvodu bych chtěl připomenout, že vámi citovaný léčivý přípravek je určen k okamžitému použití jako urgentní léčba známého nebo předpokládaného předávkování opioidy, které se projevuje respirační depresí nebo depresí centrálního nervového systému, v prostředí zdravotnických zařízení i mimo ně. Současně je třeba upozornit na to, že léčivý přípravek Nyxoid nenahrazuje akutní lékařskou péči. Tento léčivý přípravek je v České republice zaregistrován, není však doposud obchodován.

Problematika předávkování opioidy se bohužel nevyhýbá ani České republice a nabývá v posledních letech na významu, a to především v souvislosti s vlnou předávkování syntetickými opioidy, zejména ve Spojených státech amerických.

Chtěl bych poznamenat, že váš dotaz týkající se zajištění dostupnosti léčivého přípravku Nyxoid jako antidota pro případ předávkování opioidy má ve skutečnosti dvě polohy.

Jedna část otázky se týká zajištění dostupnosti tohoto přípravku pro orgány, které mohou přijít do styku s těmito látkami během své profesní činnosti, v České republice jde tedy zejména o pracovníky Celní správy, kteří jsou v první linii při kontrole podezřelých zásilek a jejich analýze, a můžou tak být vystaveni nežádoucím účinkům těchto nelegálních drog. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv vyvinulo snahu o zajištění dostupnosti tohoto antidota právě pro tyto prvosledové jednotky tak, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a zároveň dodržen legislativní rámec výdeje a použití tohoto léčivého přípravku i zaškolení zdravotnických pracovníků, u nichž se předpokládá, že budou přípravek předepisovat. V tomto směru Ministerstvo zdravotnictví pokročilo v jednáních a měla by být pro tyto útvary zajištěna dostatečná zásoba tohoto přípravku, konkrétně 130 balení.

Druhá poloha vašeho dotazu se může týkat zajištění dostupnosti tohoto přípravku přímo uživatelům těchto nelegálních opioidů. V této souvislosti bych chtěl zmínit, že v návrhu Akčního plánu realizace Národní strategie prevence a snižování škod způsobených nebo spojených se závislostním chováním 2019-2021 je počítáno tedy s aktivitou sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky v podobě návrhu a případné realizace pilotního projektu, jak jste o tom hovořil, prevence předávkování prostřednictvím zajištění dostupnosti Naloxonu, což je účinná látka přípravku Nyxoid, uživatelům opioidů. Pro tuto aktivitu je vyčleněna částka 200 tisíc korun.

Na tomto místě je však třeba zmínit, že v první fázi musí jít skutečně o pilotní projekt, na kterém musí najít shodu všechny odborné společnosti a zainteresovaní odborníci. Musí být zajištěn distribuční řetězec tohoto přípravku v souladu s platnou legislativou a v závěru projektu musí být mimo jiné vyhodnocena efektivita tohoto záměru, a to zejména s ohledem na charakter tohoto přípravku v kombinaci s cílovou skupinou, pro kterou je v tomto případě určen. Z tohoto pohledu se tedy domnívám, že vyčleněná částka bude v první fázi odpovídat potřebám pilotního projektu, měla by stačit pro 200 uživatelů.

Bohužel zkušenosti z okolních zemí v této oblasti nejsou doposud jednoznačné. Z vyjádření lékařů může mít podání Naloxonu laikem bez následné lékařské péče i negativní zdravotní dopady. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo. Já bych se vlastně chtěl zeptat, jestli máte nějakou deadline, jestli víte dokdy byste to chtěli rozjet. A druhá věc, jestli vy osobně budete tlačit na to, aby to právě bylo dostupné i laikům, nikoliv z rukou lékaře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Předpokládám, že ten pilotní projekt by měl být realizován v příštím roce, takže to je ta částka, která je pro to vyčleněna, 200 uživatelů. Ale jak jsem o tom hovořil, a to je samozřejmě skutečně vysoce odborná otázka, nikoliv, řekl bych, politická, abych toto rozhodl, je nutné tam brát v úvahu ony odborné otázky týkající se toho, jestli by tímto spíše nedošlo k nějakým negativním zdravotním dopadům, pokud by laik bez nějaké následné lékařské péče, bez péče toho odborníka tuto látku aplikoval. Takže myslím si, že ta debata se vede, tak jak mám informace od kolegů, s odborníky v této oblasti. Já určitě se tomu budu věnovat. Přiznám se, že samozřejmě to není věc, kterou bych úplně řešil v minulosti, ale díky této interpelaci se tomu budu věnovat a uvidíme, jak v praxi bude ten projekt realizován, co ukáže ten pilotní projekt, a případně vám dám další informace.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než přistoupíme k další interpelaci, přečtu dvě omluvy. Paní poslankyně Lucie Šafránková se omlouvá dnes od 14.45 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Radek Rozvoral dnes od 15.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jaroslav Martinů s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana ve věci zkázy našich lesů. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký, dobrý den. Já si na pana ministra počkám na další schůzi. Takže to odkládám na další schůzi. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha ve věci zdravotnické prostředky, jak dál. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci zásadního zpoždění přípravy české legislativy, která by měla reagovat na nové přísné evropské nařízení, které reguluje zdravotnické prostředky, tedy legislativy, která upravuje používání několika tisíc typů zdravotnických přístrojů a dalších zdravotnických prostředků, bez kterých české zdravotnictví nemůže fungovat ani den. Evropská legislativa k tomuto byla schválena v roce 2017 a nařízení Evropského parlamentu, Rady bude platit od 26. května roku 2020.

V tuto chvíli nemáme připraven zákon o zdravotnických prostředcích, respektive v legislativním plánu bylo určeno, že by řešení implementace evropského nařízení mělo být splněno, nebo by mělo jít do vlády, v květnu tohoto roku. Teď jsme v listopadu a doposud sem do Poslanecké sněmovny, a pokud vím, tak ani ještě není ukončeno, nebo možná teď končí, vnější připomínkové řízení, tedy v tuto chvíli nemáme připraven návrh zákona, který bude řešit tuto problematiku.

Chci se vás zeptat, pane ministře, kdy sem dorazí tento návrh zákona, vím, že bude jednat o dva zákony, o dva návrhy zákonů, a chci se vás zeptat, jak budeme řešit to přechodné období. Protože tak jak známe délku legislativního procesu, a toto není úplně jednoduchá problematika, tak už je takřka jisté, že do 26. května 2020 zde nebudeme mít platnou legislativu, která bude upravovat nakládání se zdravotnickými prostředky. Je potřeba si uvědomit, že se to týká nejenom těch poskytovatelů, kteří s nimi nakládají, ale také se to týká českých výrobců zdravotnických prostředků. Takže budu rád za vaši odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Pane poslanče, děkuji za tuto interpelaci. Samozřejmě já také nejsem úplně spokojený s tím, že ten čas je takový, jaký je, jak jste o tom hovořil. Na druhou stranu bohužel jsem tuto konkrétní problematiku v nějaké míře zdědil. Lidé, kteří za to byli odpovědní, už nejsou na Ministerstvu zdravotnictví, příliš v tom neudělali, takže jsme tam měli určité zdržení, to je pravdou. Ale pracujeme na tom velmi intenzivně. Ta legislativa je skutečně ve finální fázi meziresortního připomínkového řízení a půjde na vládu ještě v listopadu.

Možná jenom krátce k té genezi. Je pravdou, že byla přijata dvě nařízení, která mají ale odlišnou účinnost. Nařízení o zdravotnických prostředcích bude účinné od 26. 5. 2020, je adaptováno formou nového zákona o zdravotnických prostředcích, jak říkám, teď probíhá finální fáze vypořádání meziresortního připomínkového řízení a určitě v listopadu půjde na vládu a poté do Sněmovny. Takže věřím tomu, že pokud společně budeme mít zájem, Sněmovna by měla mít šanci návrh projednat velmi brzy, ideálně ještě před koncem roku, případně na začátku ledna. Nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro bude účinné až od května 2022, proto je nyní stávající zákon upravován tak, aby na toto přechodné období pokryl regulaci v oblasti in vitro diagnostik.

Nyní připravovaný zákon o zdravotnických prostředcích upravuje pouze oblasti, které nejsou evropským nařízením řešeny, nebo je nařízení ponechává na úpravě členských států. To se týká zejména stanovení působnosti správních orgánů a skutkových podstat přestupků a stanovení sankcí. Dále jsou upravovány oblasti čistě národní. To se týká zejména oblasti předepisování, výdeje, používání zdravotnických prostředků a rovněž poskytování servisu. Příprava návrhu zákona byla konzultována s dotčenými subjekty tak, aby v rámci nového návrhu zákona byly odstraněny nedostatky identifikované v dosavadní úpravě, což vím, že i poslanci v tomto směru měli určité připomínky v rámci zejména servisování zdravotnických prostředků.

Ta problematika je poměrně složitá, jak jste správně řekl, a bylo nutné se vypořádat se všemi, v mnoha případech odlišnými, návrhy různých skupin a stakeholderů. My v tomto uvažujeme tak, že chceme mít maximální shodu. A i to samozřejmě vedlo k nějakému prodloužení a vyšší časové náročnosti. Ale věřím tomu, že skutečně toto zvládneme.

Pokud by k tomu nedošlo, tedy k přijetí toho zákona v dané implementační lhůtě, to znamená tedy do 26. 5. 2020, tak vzhledem k tomu, že jde o nařízení, které je přímo aplikovatelné, tak by se postupovalo podle daného nařízení, které se může v tomto směru aplikovat. A jak říkám, ten návrh řeší věci, které nejsou v tom nařízení přímo řešeny z hlediska zejména sankcí a podobně. Takže určitě je dobře, abychom ten zákon přijali, ale pokud by nebyl přijat, tak to nařízení je možné přímo aplikovat a postupovat v souladu s ním. A já věřím, že tomu, že ten časový rozdíl nebude nikterak zásadní. Mrzí mě to také, že tam je určité zpoždění. Není to skutečně jednoduchá materie, ale myslím si, že kolegové, kteří na tom pracují, dělají maximum v tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou hezké odpoledne. Pane ministře, děkuji vám za vaši odpověď. Vážím si toho, že přiznáváte, že to je zásadní problematika, že je obtížná, ale bohužel jste mi nahrál trošku na smeč. Vy jste se zmínil o tom, že jste to v nějaké kondici přebral. Samozřejmě to je pravda, ale také je pravda, že to nařízení vyšlo v květnu 2017, poměrně krátce před volbami. Vy jste se pak velmi rychle stal ministrem zdravotnictví a také jste se velmi rychle zbavil některých těch odborných týmů, které na ministerstvu pracovaly. To znamená, svádět to dneska na ně, že oni jsou na to zodpovědní, mně připadne poněkud nevhodné.

Naopak bych se chtěl zeptat, zda určitá personální vyprahlost v odborné sekci ministerstva týkající se právě zdravotnických prostředků není třeba určitým důvodem k tomu, že se příprava adaptace evropského nařízení protáhla.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za ten dotaz. Myslím si, že to takto není a že skutečně to není o tom, že by ti lidé, kteří za to nesli odpovědnost, na tom pracovali, a pak byli najednou nějak odejiti a něco předali po sobě. Zkrátka nepředali nic. Ale já to nechci řešit, to je zkrátka nějaká historie, tak to bylo. Myslím si, že řada lidí, kteří pracují v této oblasti, by to mohla potvrdit. Ale to je historie a je to zejména už moje odpovědnost. Já se na to nechci nějak vymlouvat, jenom říkám, jaká byla historie.

My, když jsme to převzali, tak jsme dělali maximum, pracujeme na tom, myslím si, že to není otázka nějaké personální vyprahlosti, že dnes na ministerstvu jsou odborníci, kteří jsou schopni se tomuto věnovat, pracují na tom ve spolupráci s odborníky ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. To znamená, ten zákon je připraven, je odpracován, je tam teď, jak říkám, ve fázi meziresortního připomínkového řízení, vypořádání a bude připraven tak, aby splnil veškeré požadavky na odborné náležitosti. Myslím si, že v tomto směru tady žádný problém není.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra Richarda Brabce ve věci stanoviska České republiky k pokračování těžby v polském dole Turów. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, navazuji na interpelaci kolegyně Adamové Pekarové ve věci rozšiřování polského dolu Turów, která tu proběhla 17. října 2019. Pro kolegy, kteří tuto kauzu nesledují, shrnuji. Jde o rozšiřování hnědouhelného dolu v těsné blízkosti hranic s významnými negativními dopady na životní prostředí především v Libereckém kraji. Příští týden vyprší lhůta, během které má Česká republika zaslat polské straně své závěrečné stanovisko k plánu na pokračování těžby.

Vy, pane ministře, jste ve své odpovědi na zmíněnou interpelaci uvedl: "Uděláme všechno pro to, abychom obhájili zájmy českých občanů, třeba i kdybychom měli jít do nějakého soudního sporu." Podle mých informací ale vaše ministerstvo má připraveno kladné závěrečné stanovisko, a to přesto, že podle expertů nebylo prokázáno, že opatření, která Polsko navrhuje k zabránění dopadů na občany České republiky, budou skutečně účinná. Jde zejména o tu clonu, která má zabránit úbytku podzemní vody. Pochybnosti jsou ale také ohledně projektu náhradního zásobování pitnou vodou, jeho financování a dostatečné kapacity.

Vy sám jste, pane ministře, v odpovědi kolegyni zmínil průtahy v předávání informací z polské strany. Chci se vás proto zeptat, jestli jste s polskou stranou jednal o prodloužení termínu, do kterého má Česká republika zaslat své stanovisko, a případně s jakým výsledkem. Pak bych se rád zeptal, co vaše ministerstvo vede k návrhu kladného stanoviska k projektu, který má tak zásadní negativní dopady na Českou republiku. Prohlásil jste, že jste připraven obhájit zájmy občanů i za cenu soudního sporu. Já bych považoval vydání negativního stanoviska nebo aspoň oddálení termínu vydání stanoviska za primární nástroj, jak zájmy občanů hájit. Proč Česká republika nevyužívá zákonných možností a další těžbě s likvidačními dopady na pitnou vodu se aktivně nebrání? Poprosím o odpověď, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji za ten dotaz. Já jsem dopoledne při těch písemných interpelacích k Uherskému Ostrohu říkal, že si myslím, že je to nějaká sedmá interpelace k Uherskému Ostrohu. A myslím, že tohle je možná desátá interpelace k Turówu. Takže to téma je určitě známé.

Já vás chci, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, ujistit, že to, co jsem říkal na minulých interpelacích paní kolegyni Adamové Pekarové, i to, co jsem říkal vašim kolegům z různých politických stran ohledně hájení zájmů českých občanů, tak to bude do posledního puntíku dodrženo. Mně trošku překvapuje, že vy už víte, jaké stanovisko vydá Ministerstvo životního prostředí, protože to v této chvíli nevím ani já. A hlavně bych chtěl uvést, že to stanovisko nebude souhlasné ani nesouhlasné. Pokud bude vydáno v tom termínu, a tady já říkám, že skutečně byl dokonce po několika jednáních s polskou stranou ten termín 15. listopadu 2019 domluven jako termín, zdůrazňuji, zatím konečný s tím, že byl už několikrát posunut. To znamená, to nebyl první termín. My už jsme to stanovisko měli vydat daleko dříve polské straně, a protože polská strana zpozdila řadu podkladů, tak my jsme také stanovisko řekli, že toho 15. listopadu 2019 je termín už kompromisní. Takže to rozhodně není první termín.

Já ale chci hlavně zdůraznit jednu věc. Bude se jednat, pokud bude vydáno to stanovisko, tak se bude jednat o souhrn naprosto jasných konkrétních požadavků na polskou stranu v oblasti vody, hluku, ovzduší a poklesu terénu, především samozřejmě té vody, které požadujeme zahrnout do polského rozhodnutí a plnit po investorovi záměru. A teď řeknu věc, která je úplně zásadní, a my ji máme samozřejmě i zkonzultovanou právně. Pokud bychom žádné stanovisko nevydali, případně vydali negativní stanovisko - ono to skutečně v těch mezistátních EIA nefunguje tak, že by bylo pozitivní nebo negativní - nebo ho vydali se zpožděním, tak by polská strana s největší pravděpodobností nebyla nijak vázána žádné požadavky převzít. To znamená, že - (Předsedající omylem vypnul mikrofon řečníkovi: Pardon.) Nevzal jsem si to osobně, ještě mám dvě minuty. (Předsedající: To se mi ještě nestalo.) Ale nezkoušejte to na mně, pane předsedající. Byl to hezký pokus. Ale já to tedy urychlím, beru to jako varování.

My jsme tohle ověřovali, a skutečně tam hrozí největší riziko, že kdyby skutečně došlo k dalšímu zpoždění toho stanoviska z naší strany, tak by polská strana prostě vyhodnotila, že Česká republika žádné stanovisko nedává, to my už jsme si vyzkoušeli z těch minulých jednání v rámci územního plánu Bogatynie, a ten proces by byl úplně zakončen a my bychom tam neobhájili vůbec nic.

My jsme po polské straně několikrát požadovali doplnění informací a ten termín, jak jsem říkal, se také několikrát posouval. A v této chvíli mohu říct po velmi náročných dvoudenních expertních jednáních, která velmi ocenil i Liberecký kraj a zástupci obcí, že tvrdostí jednání z české strany jsme získali v této chvíli maximum možných informací o vlivech záměru včetně podoby těsnicí stěny. Například v oblasti vod se investor zavázal rozšířit stávající monitoring, bude Českou republiku informovat o vývoji hladin podzemních vod před a za stěnou a v případě negativního vlivu přijme efektivní nápravná opatření. Momentálně se dokonce jedná o možnosti dodat vodu z Bogatynie, protože oni říkají, že v případě, že by skutečně Česká republika vodu neměla, tak jsou připraveni ji vlastně daleko rychleji dodat, než by se dělalo nějaké náhradní řešení, které se na začátku mínilo přes Jizerské hory nebo CHKO Jizerské hory. Ale oni především říkají, že udělají taková opatření, že k poklesu vody nedojde, ale jsou připraveni kompenzovat vše.

Co se týká soudního sporu, jsme stále k němu připraveni. To je potřeba říct. Tímhle stanoviskem se nezbavuje Česká republika možnosti využít soudního sporu a samozřejmě možnost soudního sporu jsou připraveny využít i obce, případně kraj, případně spolky. To znamená, že pokud by naše požadavky nebyly převzaty, zcela splněny, ať už nyní, nebo následně, tak samozřejmě je tady vždycky možnost soudního sporu ať už u Evropské komise, nebo případně u polského soudu. To znamená, že v této chvíli jednáme, zítra bude probíhat další jednání s obcemi, s krajem, a jednáme i nadále s Ministerstvem zahraničních věcí a stále je týden do vydání stanoviska, takže nám ten týden ještě nechte na další jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Ještě jednou se omlouvám za nedopatření, kdy jsem chtěl vypnout zvuk sám sobě a vypnul jsem ho vám.

Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Čižinský: Já bych se chtěl dozeptat. Není tedy jednodušší říci, že těžba je tak riskantní, že s ní Česká republika nesouhlasí, a případně dodat, proč samozřejmě nesouhlasí, a že jediné podmínky, které by byly, tak jsou vlastně stejně riskantní? Protože všichni víme, co se stane, když se někde těží, co se všechno slíbí a jak to potom nakonec dopadne. Není nejjednodušší prostě říci, že Česká republika nesouhlasí, protože všechna opatření, která jsou navrhovaná, nejsou stoprocentní?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, vy se dlouhodobě zabýváte oblastí životního prostředí. Podívejte se prosím na legislativu mezistátní EIA a na možnosti, které dává. Tam je ten největší problém. Rovnou říkám, že podobná situace je například Rakousko versus Česká republika, jaderné elektrárny a tak dále. Věc má nějaké možnosti. Mimochodem i Německo, protože ta oblast je trojmezí, se nějakým způsobem chová. My se ve chvíli, kdy bychom dali rovnou nesouhlasné stanovisko a vůbec se nebavili o podmínkách, můžeme dostat do velkého rizika, že vlastně nevyjednáme vůbec nic. A pak se může stát, že někde neuspějeme, protože další věci můžou vždycky následovat. To je to, co chci říct. A věřte, že to máme zkonzultováno s celou řadou právníků, máme naše chování, naši strategii domluvenou i s Libereckým krajem, jakým způsobem dál postupovat. Protože si řekněme, že dneska fanfarónsky říct jasně, v žádném případě s tím souhlasit prostě nebudeme, tak můžeme dosáhnout akorát toho, že záměr bude realizován v plném rozsahu bez našich podmínek, a to je to největší riziko.

Znovu říkám, možnost soudního sporu tady dále existuje. A já vůbec nevylučuji, že to bude dnes napadeno dalšími subjekty, ale my, a to jsme zažili už několikrát, když rezignujeme na jednání a řekneme, že s tím a priori nesouhlasíme, byť tomu nedáme nějaké další zdůvodnění, tak záměr se klidně může realizovat, protože se realizuje na území Polska, ne na území České republiky. Může se realizovat a možnosti České republiky si vyjednat nějaké lepší podmínky se potom limitně blíží nule.

Takže věřte, neustále po právní i věcné stránce sledujeme všechny scénáře a nic v této chvíli není vyloučeno. (Předsedající upozorňuje na čas.) A obhájíme zájmy našich lidí, to mi věřte, ze všech sil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas, pane ministře, děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, web Česká justice informoval, že policie má získat pravomoc shromažďovat citlivé údaje, aniž by měla konkrétní podezření. Citlivé údaje o politických názorech, přesvědčení, náboženství, ale i o členství v odborech, či dokonce sexuální orientaci by mohla shromažďovat policie, aniž by šetřila podezření z konkrétního trestného činu. Policie zatím tuto pravomoc nemá a je omezena ustanovením, které jí to umožňuje pouze, je-li to nezbytně nutné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. Nově má policii postačovat přesvědčení, že je to potřebné pro předcházení hrozbě terorismu. Novinku obsahuje novela zákona o policii, kterou Ministerstvo vnitra předkládá vládě. Z důvodové zprávy vyplývá, že policie usiluje o tuto novou pravomoc proto, aby tak mohla činit dlouhodobě a shromažďovat při této činnosti množství citlivých dat. Nikde však není vysvětleno, jak bude s takovým množstvím informací nakládáno.

Ptám se tedy, jak policie bude s těmito daty nakládat a jak například budou zabezpečeny proti úniku či zneužití. A jak bude taky ošetřen výmaz v případě, že se u sledované osoby podezření na možnou radikalizaci neprokáže? A jaký policejní útvar se tímto bude zabývat? Vznikne nový? A komu bude podléhat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Přečtu omluvu: paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá dnes od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Interpelaci vznese pan poslanec Jakub Janda na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti neposkytnutí konkrétní dotace pro SK Benešov, přičemž podobných případů může být i více. Zmíněný sportovní klub čerpal dotační prostředky v rámci programu Můj klub 2018, nebyl však dále uznán způsobilým pro získání dotace v navazujícím programu Můj klub 2019. Důvodem má být pochybení na straně SK Benešov, konkrétně pak nepředložení vyúčtování dotace za rok 2018 řádným způsobem a včas, to je do 15. 2. 2019. To bylo jistě chybou, nicméně dle právního názoru nikoliv důvodem pro odepření celé dotace na rok následující. Povinností MŠMT totiž bylo SK Benešov vyzvat, aby zjednal nápravu a doklady ve stanovené lhůtě poskytl. To se ale nestalo, přestože to předpokládají materiály MŠMT i zákon o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb.

Jsem přesvědčen, že bez toho nelze automaticky uplatnit ani ustanovení podmínek pro dotace na rok 2018, tedy že v případě nevyúčtování čerpané dotace žadatel přijde o dotaci na příští rok. Za nešťastný považuji postup MŠMT mimo jiné i proto, že zmíněné dotační programy jsou primárně určeny na podporu sportovních aktivit dětí a mládeže ve věku do 23 let.

Rád bych vás proto v této souvislosti požádal za prvé o vysvětlení důvodu, proč SK Benešov nebyl uznán způsobilým pro poskytnutí dotace na rok 2019; zadruhé, jakým způsobem dojde k nápravě tohoto stavu; za třetí, jaké kroky MŠMT přijme, aby se tato situace neopakovala u dalších žadatelů o dotace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Miroslav Kalousek na pana nepřítomného ministra Jana Hamáčka ve věci žádosti Řecka o přijetí dětských uprchlíků. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane před chviličkou se omluvivší se ministře, ve sdělovacích prostředcích mě zaujala informace, že v první polovině září se na vás obrátil řecký ministr pro ochranu osob tak jako na vaše všechny ostatní kolegy v Evropské unii s naléhavou žádostí o pomoc při přemístění dětských uprchlíků bez doprovodu, kteří jsou v dětských uprchlických táborech. Konkrétně v případě České republiky se jedná o prosbu v počtu čtyřiceti dětí. Utekly dva měsíce a nikdo neví, jak s touto žádostí vaše ministerstvo či vláda naložily.

Prosím proto o informaci, jak je s žádostí řeckého ministra naloženo, či jak s ní hodlá vláda naložit. Pokládal bych, pane ministře, za ostudné a hanebné, kdyby bohatá a bezpečná země, jakou je Česká republika, odmítla přijmout čtyřicet dětí a postarat se o ně. Vzhledem k naléhavé situaci si dovoluji požádat o vaši informaci dříve než v zákonné lhůtě třiceti dnů, v opačném případě se vaší odpověď pokusím zařadit jako bod na zasedání příští schůze Sněmovny. Děkuji za informaci a včasnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem.

Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na paní ministryni Janu Maláčovou ve věci optimalizace pracovišť Úřadu práce České republiky. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, v minulých měsících naši občané slyšeli velmi často skloňované slovo optimalizace, optimalizace a opět optimalizace. Bohužel se ke mně dostala informace, že by se tento trend vlády měl týkat i pracovišť Úřadu práce České republiky. Jedním z konkrétních případů je pracoviště Úřadu práce České republiky ve Zruči nad Sázavou, jelikož zdejší kontaktní pracoviště sídlí v pronajaté budově. Toto pracoviště se prý má zrušit a zůstat by mohlo pouze tehdy, kdyby město pro ně poskytlo prostory bezplatně.

V první řadě bych chtěla říct, že Zruč nad Sázavou je přirozenou spádovou oblastí, ve které si občané vyřizují další záležitosti. Pokud by toto kontaktní pracoviště bylo zrušeno, museli by občané jezdit do vzdálené Kutné Hory, což je velmi časově náročné. Navíc uchazeči o zaměstnání a žadatelé o dávky by museli hradit náklady na cestu, což pro ně také není dvakrát motivující. Přenášení nákladů na samosprávu, i když už se v řadě dalších oblastí a v řadě míst děje, nepovažuji za úplně fér.

Vážená paní ministryně, prosím o informaci, zda váš resort plánuje v rámci sítě Úřadu práce České republiky aplikovat současný trend vlády, jehož cílem je vzdalovat státní správu od občanů, tak jako to již učinila nebo činí namátkou v případě finančních úřadů, pošt a stavebních úřadů, a pracoviště ve Zruči, případně v dalších místech, zrušit, anebo jde jen o informační šum a v případě vašeho resortu takové nežádoucí kroky není možné očekávat. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno opět písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar na paní ministryni Alenu Schillerovou ve věci pokuty a EET. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, když vláda zaváděla elektronickou evidenci tržeb, tak argumentovala také tím, že se jedná o nástroj ke kontrole placení daní a nástroj k narovnávání podnikatelského prostředí. Teď pominu svůj osobní názor na tyto argumenty. Ale EET s sebou přineslo i to, že dnes dostávají podnikatelé pokuty i za absurdní věci. Mediálně známý je případ, že podnikatel dostal pokutu ve výši 5 000 korun za to, že vydal na stůl souhrnnou účtenku za útratu jednoho stolu. Celková útrata byla v řádech málo set korun a hosté se dohodli, že si útratu rozdělí. Účtenka za celkovou útratu byla vydána a zůstala ležet na stole. Očividně nikdo z hostí nesbíral stovky účtenek, aby mohl hrát Účtenkovku. To znamená nikdo nechtěl vlastní účtenku.

Moje dotazy zní: Jakou podnikatel tímto svým jednáním způsobil škodu státu? Jak obešel svoji povinnost platit daně či jak pokřivil svým jednáním podnikatelské prostředí? A na základě tohoto případu se chci zeptat obecně: Opravdu je nezbytné pokutovat tyto případy, které nevedou k obcházení placení daní? Prosím o pregnantní, věcné a účelové vysvětlení, nikoliv pouhé vysvětlení, že je to na základě zákona. Je postup Finanční správy podle vašeho názoru a názoru vedení ministerstva přiměřený a z jakého důvodu? Nestačilo by pouhé upozornění na tyto případy? Je vůbec rolí tajných kontrolorů kromě kontrolních nákupů šmírovat jednání ostatních hostů? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Kohoutek s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka ve věci Antifa, extremismus, ochrana. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, prezident Donald Trump se rozhodl zařadit extremistickou síť Antifu na seznam organizací, které USA považuje za teroristické. Shayne Hunter, zakladatel Antifa Australia, říká, že tuto radikálně krajně levicovou skupinu po čtyřech letech opustil, když si uvědomil, že Soros nás ve všech zemích světa zneužívá k rozpoutání občanské války a že Antifa je postavena na militantní morálce a je nebezpečnější než ISIS. Americký stát New Jersey oficiálně zařadil hnutí Antifa na seznam teroristických skupin v roce 2017 po mnoha násilných útocích, které měla Antifa na svědomí. Také v Evropě je Antifa pěst ulice proti názorovým oponentům, zejména proti odpůrcům migrace a islamizace.

Česká Antifa na svém webu otevřeně vyjadřuje odpor ke státu například slovy: Policie je v první řadě servisní organizace státu určená k represím na příkaz toho, kdo zrovna vládne, ze své podstaty tak neslouží k řešení společných problémů, ale pouze k jejich potlačování, a současně říká, že násilí chápeme jako jeden z prostředků boje proti fašismu. Tyto postoje se v praxi projevují násilnými akcemi proti všem, kdo jsou označeni za fašisty.

Vážený pane ministře, žádám vás o informace, zda české bezpečnostní složky sledují tuto organizaci, a dále, zda existuje nějaký český seznam teroristických organizací, pokud ano, zda v něm Antifa je. Prosím o informace, zda policie ve spolupráci se státním zastupitelstvím něco podniká proti šíření ideologie Antify, to je bourání základů demokratického státu a šíření filozofie násilí proti domnělým nepřátelům. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Kupka s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha ve věci podpory malých lékáren. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jsem v kontaktu s řadou lékárníků v menších sídlech, kteří v současné době velmi komplikovaně čelí ekonomické situaci, ale nejenom ekonomické situaci, jsou pro ně stále obtížněji dostupné některé léky. Obávají se, že navíc připravovaným emergentním systémem by mohlo dojít k ještě vážnějšímu ohrožení dostupnosti léků pro jejich klienty, pro jejich pacienty. Kromě toho, že čelí těmto problémům, tak narážejí také v konkurenčním boji na dramaticky komplikovanou situaci v odměňování svých vlastních zaměstnanců a v tom, co jsou schopni vygenerovat při současně fungujícím systému z prodeje léků.

Rád bych se zeptal, co všechno chystá Ministerstvo zdravotnictví v této souvislosti pro zachování zdravotnických služeb v regionech. V menších sídlech kvitují lékárníci to, že došlo k navýšení úhrady za signální výkon ze 14 na 15 korun. Vítají také to, že se tím referenčním rokem pro příští rok stal rok 2018. To vítají také. Ale usilují o to, aby neexistoval takový referenční rok, takový referenční objem, protože nejsou schopni přirozeně ovlivnit, kolik receptů budou získávat, resp. nakolik budou odpovídat poskytováním služeb. Usilují o to, aby se ten výkon, resp. úhrada za signální výkon zvýšila ještě významněji, nejlépe z 15 na 18 korun. Argumentují přitom příslibem růstu mezd i v oblasti zdravotnictví, přičemž samozřejmě ty příjmy z této úhrady v jejich případě představují jenom nějakých deset procent z celku. Nicméně je to vlastně jediná cesta, jak by mohl stát zohlednit jejich služby a zajistit, že se ten výkon změní.

Dotaz tedy zní: Co všechno Ministerstvo zdravotnictví podniká pro dostupnost zdravotnických služeb lékáren v regionech?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji moc za tuto interpelaci, protože určitě předmět lékárenské péče je pro nás důležitý. Shodou okolností jsem v posledních dnech navštívil dva kongresy lékárníků, mimo jiné České lékárnické komory, kteří měli svůj sněm v sobotu. Takže ty debaty stále vedeme. Na ministerstvu jsme dokonce poprvé založili pracovní skupinu pro lékárenství, což v minulosti nebylo, ministerstvo o to nejevilo moc zájem, kde u stolu jsou všichni zástupci lékárníků jak malých, tak velkých, síťových, individuálních. Takže ty problémy řešíme.

Pokud jde o úhrady, samozřejmě je to celá řada oblastí. Jedna je otázka odměňování lékáren, kde dnes ten systém je nastaven tak, že lékárny jsou odměňovány skrze tzv. obchodní přirážku, skrze marži, která se v čase snižuje, protože díky revizím SÚKL se snižují ceny léků receptových a díky tomu samozřejmě se snižuje i ta marže. My chceme v příštím roce udělat změnu v rámci tzv. cenového předpisu, protože dnes ta obchodní přirážka vlastně je sdílena mezi lékárnou a distributorem. A my ji chceme rozdělit. My chceme, aby byla část skutečně fixní pro lékárny té obchodní přirážky, aby zkrátka nebyla celá obchodní přirážka sdílena s distributory, ale aby byla část oddělena právě pro lékárny. To by mělo vést k určité vyšší jistotě, že v rámci té obchodní přirážky zkrátka lékárna dosáhne na nějaký objem finančních prostředků. To můžeme udělat i bez změny zákona skrze právě tzv. cenový předpis, který ministerstvo vytváří, nebo je v jeho gesci. A chtěli bychom to udělat v první polovině příštího roku. Uvidíme, jak se to projeví v praxi. Takže to je první podpora lékáren.

Druhá otázka se týká, jak jste o tom hovořil, úhradové vyhlášky a navýšení signálního výkonu. Tato dohoda vychází vlastně z dohodovacího řízení, které v rámci dohodovacího řízení zastupovaly, resp. lékárny zastupovalo Grémium majitelů lékáren a podepsalo takovou dohodu se zdravotními pojišťovnami. To znamená, my tu dohodu respektujeme, to navýšení. Navíc jsme ještě udělali jeden krok, který jsme slíbili a nebyl předmětem dohodovacího řízení, a to je, že jsme vytvořili nový výkon pro digitalizaci listinných receptů. Protože jak Sněmovna schválila nedávno a ten zákon začne být platný od 1. 12., novela zákona o léčivech, tak vzhledem k lékovému záznamu pacienta my chceme, aby v lékovém záznamu byly všechny recepty, nejenom recepty vydané jako elektronický recept, ale i listinné recepty, kterých stále bude určité množství. A chceme, aby lékárníci digitalizovali tyto recepty, a za to jsme jim slíbili, že uděláme nový výkon, což jsme udělali. Za digitalizaci papírových receptů. Tento úkon bude hrazen ve výši 10 korun - pardon, původně to bylo 10 korun, teď to je 12 korun po určitém navýšení, takže 12 korun za digitalizaci toho listinného receptu, což je dalších 100 milionů korun, které by měly jít v příštím roce lékárnám. Takže není to jenom o tom signálním výkonu, ale i o tomto novém výkonu za digitalizaci listinných receptů. To je ta úhradová otázka. Na druhou stranu ony ty úhrady, jak jste správně řekl, tvoří spíše menšinovou část. Primárně skutečně lékárny jsou odměňovány skrze ten maržový systém, který chceme změnit. A to, co řešíme také, je, že bychom chtěli zavést určitou dispenzační taxu do budoucna, aby byla nějaká jasná odměna za práci toho lékárníka.

Co je ještě důležité, chtěl bych to zmínit v té minutě, která zbývá, je právě otázka malých lékáren v odlehlých oblastech. V dohodovacím řízení už pro tento rok, a příští rok v tom chceme pokračovat, byl dohodnut vznik tzv. fondu pro vesnické lékárny, kde je asi 408 milionů korun alokováno. A jsou jasná pravidla, která definovaly zdravotní pojišťovny ve spolupráci s poskytovateli lékárenské péče, kdy právě tyto individuální lékárny, kde v nějaké časové dostupnosti nejsou žádné jiné lékárny v místě a přitom je tam třeba praktický lékař, tak abychom zkrátka tu lékárnu udrželi a pacienti mohli dostat svůj lék, tak dostávají bonifikaci z tohoto fondu právě tyto individuální lékárny, vesnické lékárny, které chceme zachovat. Takže je to nějaká nadstavba týkající se právě cílené podpory individuálních lékáren. V tomto roce už to probíhá, v příštím roce v tom budeme pokračovat. Pojišťovny teď zveřejnily kritéria pro přiznání bonifikace, která jsou, myslím, velmi přístupná. To znamená, i toto je nějaká podpora navíc pro malé vesnické lékárny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Já si tedy jenom dovolím zopakovat otázku, která se týkala navýšení úhrady za signální výkon z 15 na 18 korun. Jak to vidíte reálně? Kdy by k tomu mohlo dojít, pokud k tomu dojde, a jaká je vaše představa o té dispenzační taxe, kolik by to mohlo být jakoby za ten lékárnický úkon, úhrada ze zdravotního systému.

A pak jsem chtěl ještě požádat o vaši představu o tom, jak by se do budoucna zejména třeba v místech, která nejsou tak odlehlá, jsou třeba v blízkosti Prahy, ale ten problém tam nastává zase z hlediska toho, že zájem je poměrně menší, protože ti, kteří dojíždějí za prací, jsou schopni si své léky zajistit ve městě, v centru, ale pro ty, kteří žijí v místě, je to komplikované, a pak nejsou s to uživit tu lékárnu jednoduše a často se jedná třeba o místa v suburbiích velkých měst.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Tak prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za doplňující dotazy. Pokud jde o signální výkon, znovu říkám, to není gros odměňování lékáren, je to spíš určitý doplněk, který samozřejmě plánujeme dále valorizovat. Z těch 14 na 15 korun, to je právě ona dohoda, která byla uzavřena lékárníky. A určitě plánujeme, že bude dále valorizován ten výkon. V příštím roce to je 15 korun. Jestli je nějaká představa na 18 korun, tak si myslím, že určitě pro rok 2021 opět dojde k nějaké valorizaci. Takže ten výkon se pravidelně valorizuje každý rok a určitě předpokládám, že se bude valorizovat i pro rok 2021. Ale těch 15 korun zkrátka vychází z té dohody, kterou respektujeme, plus je tam těch 12 korun za digitalizaci papírových receptů.

Jinak pokud jde o podporu individuálních lékáren - ano, já souhlasím s tím, že to není jenom třeba otázka nějakých lékáren někde na Šumavě, ale třeba i nějakých lékáren, které jsou ve vesnicích možná ve Středočeském kraji a podobně. Ony ty podmínky pro bonifikaci, které byly zveřejněny relativně nedávno, možná před pár dny, počítají s tím, kromě jiného, že budou bonifikovány takové lékárny, kdy dojezdová doba k jiné nejbližší lékárně je větší než deset minut. Což si myslím, že je poměrně benevolentní, to znamená že by to měly splnit v tomto směru i třeba ty lékárny, které jsou někde ve vesnicích ve Středočeském kraji. Určitě to není otázka třeba centra Prahy, kde máme pět lékáren na jednom místě, ale dojezdová doba větší než deset minut, tam si myslím, že by na to tím pádem měly dosáhnout i ty lékárny třeba právě ve středních Čechách. To znamená, není to jenom otázka nějakých úplně odlehlých lékáren, ale skutečně i těch lékáren třeba v jiných oblastech. A je to nějaká cílená bonifikace. Myslím, že lékárníci toto oceňují a je to něco právě (upozornění na čas), co by mělo vyrovnat to, že ta lékárna třeba nemá tolik pacientů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Pávek s interpelací na pana ministra Richarda Brabce ve věci prodloužení těžby polského hnědouhelného dolu Turów. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vím, že jste s tou problematikou obeznámen, před malou chvílí tady kolega Čižinský interpeloval ve stejné věci. V zásadě celá řada dotazů, kterou ode mne máte písemně a kterou přednesl i pan Čižinský, byla částečně zodpovězena. Ne uspokojivě. Já proto budu improvizovat ve svých dotazech a žádostech o odpovědi. Protože jsem - a mám radost, že i ve Sněmovně roste počet poslanců, kterých se otázka rozšíření polského dolu Turów týká, že se o to téma zajímají, že mají zájem o to, jestli jsou ochráněni obyvatelé České republiky a jestli území, které je mnohem větší než Praha, přijde skutečně o vodu. A já jsem možná jediný autentický poslanec z toho území, bydlím asi 500 metrů od té polské hranice, takže vidím, přímo na sobě zažívám to, jak nám tam voda už teď ubývá, ať už v důsledku přirozených nebo nepřirozených klimatických změn, anebo důlní činnosti toho giganta, který se tam rozlézá po celém polském území. A samozřejmě především bych vám asi nejdříve odpověděl na některé vaše otázky, které jste položil kolegovi Čižinskému.

Tak za prvé, odkud víme, že se ministerstvo chystá vydat pozitivní stanovisko k plánované těžbě do Polska. Tak ani váš úřad není úplně těsný, tak jako žádný jiný úřad v této zemi a občas se prostě některé věci vynášejí ven. Takže pokud je ta informace pravdivá, tak na ni samozřejmě znepokojeně reagujeme. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Věřím, že pan ministr pochopil otázku a...

 

Poslanec Petr Pávek: Pan ministr má ty otázky napsané, takže ví, o co jde.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Výborně, tak jsme si ulehčili práci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Takže Turów podruhé a já vás v tom nenechám, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, takže určitě pak budete mít možnost se ještě dozeptat.

Já jenom upřesním ještě tu odpověď, kterou jsem dával panu Čižinskému, a ona je klíčová. To je to, že ta tzv. mezistátní EIA se realizuje podle tzv. Espoo úmluvy a ta úmluva, to je pro mnohé překvapení, nemá charakter evropské směrnice EIA, ale ona nemá opravný prostředek. Ta se nedá žalovat. Když prostě vydáte negativní nebo kladné stanovisko podle směrnice EIA evropské a českého zákona, který z ní vychází, tak lze se domáhat nějakého opravného prostředku, ale tady ne. Ta Espoo úmluva vlastně očekává - proto tam není ani pozitivní, ani negativní stanovisko -, že se obě strany nějakým způsobem dohodnou na podmínkách toho přeshraničního záměru. A vlastně vůbec neočekává, že by se nestala ta dohoda.

To znamená, já na ty vaše dotazy, protože na něco jsem odpovídal, tak říkám, že naopak my velmi opravdu tvrdě hájíme a budeme hájit zájmy českých občanů právě proto, že vyjednáváme, protože kdybychom nevyjednávali, tak se to paradoxně obrátí proti nám a nebude vyjednáno vůbec nic. O tom vás můžu ujistit. Zítra tady proběhne další významné jednání ještě s regionem, ať už se starosty, tak i s krajem, a budeme opět hovořit o těch podmínkách a o tom, zda jsou dostatečné a co můžeme ještě v tom týdnu, kdy se tedy předpokládá, zatím předpokládá, že nějaké stanovisko padne, co ještě můžeme udělat.

Co je dalšího důležité, že už dneska víme, že v žádném případě by se ten potenciální problém s vodou, a to jasně prokázala i Česká geologická služba a už dneska to říká i kraj, netýkal 30 tisíc lidí, ale daleko menšího počtu. Týkal by se hlavně té oblasti Uhelné. Takže opravdu z hlediska Uhelné a okolí je to téma nesporně, a já už jsem tady nakousl to, co zítra ještě budeme diskutovat, že polská strana už se obrátila i na českou stranu a řekla, že je schopna nabídnout, pokud by opravdu došlo k něčemu takovému, a ona to v této chvíli vylučuje a říká, my uděláme takové zabezpečení, rozšířila tu těsnicí stěnu, dala záruky, ale znovu říkám, je to na papíře. Ale my také říkáme, ve chvíli, kdy by se to reálně stalo, budeme tam mít monitoring, kontinuální monitoring ať už ovzduší, tak vody, kdyby se to opravdu začalo dít, tak polská strana je připravena dodat vlastně ten zdroj vody přímo z okolí údajně Bogatynie a říkají, že oni mají dostatečné zdroje vody a že by zásobovali to okolí.

Takže v tu chvíli i zároveň odpovídám na vaši otázku, že Ministerstvo zemědělství poskytlo dotační titul na základě i mého tlaku 60 milionů korun na alternativní projekt vedení z CHKO, nebo přes CHKO Jizerské hory. Ten samozřejmě není v této chvíli připraven tak, že by byl okamžitě připraven v pozici stavebního povolení, to je pravda, ale je to na obou vodárenských společnostech v této chvíli, aby jednaly, protože ten dotační titul je prostě otevřen. Tam se přiznám, že nemám úplně teď přesný nebo aktuální stav toho projektu a jeho přípravy, ale můžu ujistit, že právě děláme všechno pro to a budeme dělat všechno pro to, aby vůbec nenastala ta varianta, že by hrozila taková ztráta. A rozhodně už je dneska z toho zřejmé, že by to nebylo takhle široké území. Ale samozřejmě i Uhelná a její okolí jsou pro nás velmi důležité. A dneska vyšel nějaký otevřený dopis, jehož obsah je opravdu nesmyslný, tam z oblasti Uhelné, protože my ty jejich zájmy - a zítra přijedou starostové - opravdu velmi tvrdě hájíme.

Musím říct, že ta poslední expertní jednání, která, jak jsem říkal i panu kolegovi Čižinskému, byla velmi dobře hodnocena účastníky i z regionu, byla natolik tvrdá, že sama polská strana řekla, že něco takového ještě nikdy nezažila, že by na ně byl vytvořen takový tlak, a získali jsme maximum možných informací ohledně těsnicí stěny, ohledně hydrogeologických podmínek a všechno to, na co jsme takovou dobu čekali. Takže tím pádem jsme získali i informace k prokázání funkčnosti té podzemní bariéry. Jak jsem řekl, rozšíří se stávající monitorovací síť, zajistí polská strana monitoring hladin podzemní vody v monitorovacích vrtech a podél plánované těsnicí stěny.

To je možná všechno a to určitě na nějaký ještě váš dopřesňující dotaz... Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Já vám děkuji, pane ministře, za všechna ta ujištění. Já vás ujišťuji, že jsem obeznámen s těmi jednáními, s výsledky dosavadních jednání i s tou technickou stránkou věci. Stále nejsem spokojen. Já budu dneska interpelovat ještě i ministra zemědělství a ministra zahraničních věcí v té věci, protože se to bezesporu dotýká tří oblastí minimálně.

To, co mě na tom zaráží, a to, co dělá tu věc vlastně nevěrohodnou, je, že jste to nevzali na vládu, že prostě celé to téma se nikdy nestalo předmětem vládního jednání, a tedy záležitostí České republiky, že to zůstává pořád jakoby na tom vašem rezortu, potažmo na ostatních rezortech, a tím pádem to není záležitostí České republiky, pouze nějakého v podstatě vyjednávacího týmu. Tak mě by zajímalo, proč jste to ještě nedal na vládu, aby se tím mohla vláda zabývat jako celek a aby to mohlo být potom řádně projednáno i na mezinárodní úrovni.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas!

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Rád odpovím, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající. To nemáte úplně přesné informace. Na vládě dokonce ten materiál byl několikrát ohledně Turówa. Minimálně byl v Sobotkově vládě, pak se objevil znovu. Já myslím, že dokonce byl třikrát a vláda k němu dělala celou řadu usnesení. Jedním z těch usnesení právě bylo zajištění financí pro alternativní vody, těch 60 milionů korun. Další usnesení se týkalo právě vyjednávání s polskou stranou. Tam šel velmi obsáhlý materiál. Takže vláda byla opakovaně informována a já jsem samozřejmě připraven, a hovoříme o tom i s panem ministrem Petříčkem, jsem samozřejmě připraven teď dát ten aktuální stav, protože my dneska právě před tím 16. listopadem, ten příští týden, máme vládu ještě 12. listopadu a tam budeme určitě informovat o aktuálním stavu a o tom, co máme připraveno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Valenta s interpelací na pana ministra Tomáše Petříčka ve věci otázka válečných reparací stále na stole.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, před rokem jsem interpeloval premiéra v souvislosti s možností vymáhání válečných reparací na Německu. On tehdy obrazně řečeno hodil za hlavu dlužných patnáct tisíc miliard korun a já bych vás dnes oba rád seznámil s tím, jak se k obdobným požadavkům začaly stavět jiné země a jejich vlády.

Z titulu svých funkcí byste měli vědět, že se nyní Evropou začíná šířit vlna žádostí o vyplacení válečných reparací Německem, a také začít v tomto smyslu pro naše občany něco dělat. Odškodnění již žádá nejen Polsko a Řecko, ale podobné hlasy se ozývají i z Maďarska, Itálie nebo Srbska.

Polský ministr zahraničí Čaputovič zkritizoval Německo s tím, že Polsko lituje zjevné nevýhody v platbách německých reparací, které by měly dosahovat hranice 800 miliard dolarů, a že pro některé napadené země chybí poválečná spravedlnost. Zcela jinak se totiž v souvislosti s odškodněním zacházelo s Francií nebo Nizozemskem. Poláci dokonce již ustanovili podvýbor pro reparace. Německem zdecimované Řecko - vyvražděno bylo přes 80 % Židů, vypáleno přes 800 vesnic, 80 % průmyslu bylo zničeno - požaduje 309 miliard eur, a to na základě dubnového hlasování ve svém parlamentu. Řecká vláda poté vyzvala německou stranu, aby zahájila jednání o řešení otázky vyplacení válečných reparací. A co naše vláda? Ticho po pěšině!

Ptám se ještě: Stále u nás platí ty lživé vládní argumenty o platnosti podřízenecké Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích či o nenabourávání poválečného uspořádání Evropy, které ostatně ani nikdo nabourávat nechce? Zajímají vás ještě vůbec nezpochybnitelné nároky českého národa vzešlé z genocidy v období druhé světové války, byť naštěstí realizované u nás jen zčásti? Co jako ministr zahraničí na podporu vítěznými mocnostmi garantovaných reparací uděláte? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dovolte mi krátce reagovat na vaši interpelaci ve věci válečných reparací České republice. Otázku požadavku na vymáhání reparací nepovažuje v tuto chvíli česká strana za aktuální. Zároveň zdůrazním, že Česko-německá deklarace, kterou přijala Česká republika a Spolková republika Německo v roce 1997, jasně prohlásila, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami spojenými s minulostí. A v tomto duchu obě strany důsledně postupují.

Já bych se krátce vyjádřil i k vašemu nadnesenému tématu reparací, které vznesla Polská republika. Já se osobně domnívám, že Polsko nemá reálnou šanci válečné reparace od Německa vymoci. Podle části 3 odst. 2 Postupimské dohody se Sovětský svaz zavazuje, že ze svého vlastního reparačního podílu uspokojí reparační nároky Polska. V tomto směru Postupimská dohoda tedy žádné samostatné reparační nároky Polsku nepřiznala resp. je implicitně vyloučila. Polsko také není na rozdíl od tehdejšího Československa smluvní stranou Pařížské dohody. Otázka je také, u jakého soudu by se tato záležitost řešila.

Samozřejmě v případě československých reparací se jedná o otázku politického rozhodnutí vlády. Případné rozhodnutí válečné reparace vymáhat bychom nepovažovali za šťastné, protože by to mohlo narušit skutečně klima vzájemné důvěry v Evropě s našimi sousedy. Stejně jako v případě Polska by však platilo, že tyto reparace bychom od Německa nevymohli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane ministře. Vy jste mně odpověděl pouze z půlky. Vy jste tady něco nastínil o Česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích z roku 1997, ale přečetl jste jenom kousek. Vy jste přečetl, že obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti. Ano, to je samozřejmě pravda, to v té deklaraci je, ale když Poslanecká sněmovna tuto smlouvu přijímala, aby dala doporučení vládě, tak v doprovodné zprávě bylo uvedeno, že deklarace není mezinárodní smlouvou, ale politickým dokumentem, prohlášením, který nemá povahu právního instrumentu. Česká strana se v deklaraci nezříká své právní doktríny ani nezpochybňuje platné právní předpisy či své stávající závazky či práva podle mezinárodního práva nebo legitimitu mezinárodněprávních aktů přijatých v zájmu mezinárodního společenství. A to přesně to rozhodnutí vítězných velmocí po roce 1945 toto naplňuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane poslanče, já nezpochybňuji to, jak jste popsal Česko-německou deklaraci, není to závazný dokument, je to skutečně politický dokument, nicméně v případě jakéhokoli právního nároku je také nutné vzít v potaz možnost vymahatelnosti. A jak jsem také uzavíral, stejně jako Polsko, jsem přesvědčen, a i tohoto názoru jsou odborníci, že bychom od Německa reparace nevymohli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková s interpelací na pana ministra Richarda Brabce ve věci miliardy a půl na PÚ. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chtěla bych se zeptat na vaše vyjádření v článcích o pozemkových úpravách a s tím spojených projektech zaměřených na zemědělství a krajinu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny jste se nechal slyšet, že Ministerstvo životního prostředí nově plánuje financovat adaptační projekty Státního pozemkového úřadu. Čerpání finančních prostředků má umožnit právě Ministerstvo životního prostředí ze svých vlastních programů a řada těchto připravených projektů dosahuje hodnoty 1,5 miliardy korun. Kofinancování projektu pozemkových úprav zajišťuje samozřejmě Ministerstvo zemědělství, ale vzhledem k vámi uvedeným číslům se obracím i na vás. Nedohledala jsem tuto novinku ve financování v kapitolách rozpočtu Ministerstva životního prostředí, jen ve zmíněném článku.

Kde tedy mohu financování těchto plánovaných přírodě blízkých projektů, kterými pozemkové úpravy dozajista jsou, v návrhu rozpočtu na rok 2020 dohledat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za ten dotaz a rád na něj odpovím, protože já to považuji za výborný výsledek spolupráce mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství, které vlastně už spotřebovalo peníze v letošním roce na pozemkové úpravy. A přesně jak jste říkala, vážená paní kolegyně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tak jsou velmi důležité adaptační projekty, které dneska dělá právě Státní pozemkový úřad a dělá je dobře. Dělá jich samozřejmě celou řadu.

Když jsme zjistili, že nejsou k dispozici další peníze, protože SPÚ nevyužívalo historicky příliš našich zdrojů, což je škoda, tak jsme vstoupili v jednání ze Státního fondu životního prostředí právě s vedením Státního pozemkového úřadu a vytipovali jsme z operačního programu Životní prostředí, tedy z evropských fondů, částku, která by mohla být - říkám mohla být - až 1,5 miliardy korun, ale už jsme udělali i první kroky a rozšířili jsme okruh žadatelů, kteří mohou žádat, vlastně také o Státní pozemkový úřad. To bylo schváleno monitorovacím výborem operačního programu Životní prostředí a v tuto chvíli to rozšíření žadatelů schvaluje Evropská komise. A aktuálně už jsou první žádosti připravované k podání do vyhlašovaných výzev operačního programu Životního prostředí, což jsou první desítky milionů korun. Těch projektů by tam mohlo být i přes sto, pokud bychom skutečně měli k dispozici takovouhle částku 1,5 miliardy. A alokace na financování těchto projektů je tak zařazená - to odpovídám konkrétně na ten váš dotaz - v kapitole Ministerstva životního prostředí na předfinancování operačního programu Životní prostředí. Ale o jakou částku se bude jednat v příštím roce, záleží primárně na SPÚ jako žadateli a realizátorovi projektů. V této chvíli to máme v kapitole předfinancování operačního programu a můžeme se dostat až na těch 1,5 miliardy korun.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Já jenom krátkou doplňující otázku. Mám to tedy chápat tak, že ty prostředky budou alokovány z Evropské unie v operačním programu Životní prostředí a programová osa bude ochrana přírody a krajiny, bude vypsán tedy nový dotační titul?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Bude možno čerpat i ze stávajících dotačních titulů, protože my tam máme, jestli se nemýlím, v prioritní ose 4, ale i v prioritní ose 1 otevřené dotační tituly, do kterých už momentálně, do těch výzev, se hlásí SPÚ. To znamená, už v této chvíli se ty první žádosti připravují do vyhlašovaných výzev, takže nepředpokládáme, že bychom vypisovali nějaké nové dotační tituly. To jsou existující a budoucí výzvy z OP ŽP, které na toto jenom upravíme, aby SPÚ mohlo žádat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar na pana ministra Karla Havlíčka - staré ekologické zátěže Kladna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, jak už jsem vás interpeloval minule, tak vy navrhujete vládě, aby stáhla zpět čtvrt miliardy korun, které před dvěma lety vyčlenila na opatření ochrany půdních vod v Kladně a jejich zabezpečení před kontaminací zejména z ekologicky znečištěné lokality bývalých železáren Poldi. Já jsem se ptal na důvody minule, nicméně při projednávání kapitolního sešitu Ministerstva průmyslu a obchodu na hospodářském výboru jsem se zeptal, kde je zdroj těchto vyčleněných peněz a zda jsou zapojeny do rozpočtu resortu Ministerstva průmyslu a obchodu. Státní tajemnice ministerstva mi odpověděla, že prostředky nejsou zahrnuty v rozpočtu ministerstva a že zdrojem je Fond privatizace. Vzhledem k tomu, že vláda rozpustila 18 miliard korun z Fondu národního majetku v letošním roce ve státním rozpočtu, tak se chci zeptat, jestli ten váš návrh není veden tím, že vyčleněné peníze už nejsou k dispozici a jsou utraceny. A pokud jsou k dispozici, prosím o vaše vysvětlení, kde jsou účelově vázány a vedeny ve státním rozpočtu nebo v nárocích z nespotřebovaných výdajů nebo v mimorozpočtových fondech.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jedním řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Pávek s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana ve věci prodloužení těžby polského hnědouhelného dolu Turów. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. S lítostí konstatuji, že tady pan ministr není, a konstatuji, že tady nebývá velmi často. Takže se na něj tedy obrátím formálně ohledně prodloužení, rozšíření a prohloubení těžby hnědouhelného dolu Turów na polské straně společné hranice a jeho negativních vlivů na území a život obyvatel České republiky.

Jednoduše do zkrátím, protože Ministerstva zemědělství se týká v podstatě akorát kompenzace nákladů v současné době na studii a na projektovou dokumentaci vodovodu, který by měl přes chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory jednou zásobovat území Frýdlantska a pohraničí, pokud ta voda bude klesat dál a přestane být k dispozici, a následně chci položit čtyři jednoduché otázky.

Pane ministře, je pravda, že předpokládané náklady na stavbu vodovodního potrubí přes CHKO Jizerské hory v odhadované počáteční výši dvou miliard korun budou vyděleny z rozpočtu Ministerstva zemědělství? V jaké fázi jsou přípravy na tento dotační program? Je tato investice již schválena? A z čeho budou hrazeny další náklady na provoz a obsluhu vodovodů a v jaké jsou odhadované výši? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Pan poslanec Martin Kupka stahuje svou interpelaci a zároveň se omlouvá od 16.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Jiří Kohoutek vystoupí s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obrátili se na mě zaměstnanci SŽDC, kteří jsou překvapeni, že ač mají formálně právo na režijní jízdné, fakticky o něj z velké části přijdou díky špatným dohodám Ministerstva dopravy s kraji. Na regionální vlaky jim režijní průkazky platit nebudou, jen na celostátní. Nejen to. Vzhledem k neschopnosti dohodnout se s ministerstvem, současně i vzájemně mezi kraji, bude zcela nelogicky změněn jízdní řád. Například osobní vlak z Brna bude oficiálně končit v Letovicích na hranici Jihomoravského kraje namísto v současné stanici Březová nad Svitavou. Po vystoupení cestujících ale bude stejně pokračovat do Březové, kde je odstavná kolej a nocležna pro personál vlaku. Zaměstnanci dráhy a SŽDC, mimo jiné z Březové nad Svitavou, pak budou muset čekat na rychlíkový spoj nebo hledat jinou dopravu, aby se dostali tam, kam vlak prázdný stejně pojede.

Ministerstvo dopravy léta slibuje zjednodušení dopravy a sjednocení dopravních systémů včetně jednotné jízdenky. Namísto toho se doprava stále více komplikuje. Pane ministře, jménem cestujících a občanů vás žádáme o nápravu a informaci, zda a jak se něco změní k lepšímu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou ve věci zákoníku práce u ledu. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, nedokázal jsem zjistit, zda paní ministryně Maláčová je v tuto chvíli omluvena, či není omluvena, protože podle oficiálních omluv omluvena není, tak se chci zeptat vás, pane místopředsedo, jak to máme s omluvou paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já netuším. Podle oficiálních omluv, pokud není v oficiálních omluvách, tak asi tady není uvedena. Já o tom nevím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobře, děkuji. Vážená nepřítomná a zřejmě neomluvená paní ministryně Maláčová, chtěl jsem vás dnes interpelovat ohledně velké novely zákoníku práce, kterou jste avizovala už delší dobu, nicméně byla zaparkována ve zdech Ministerstva práce a sociálních věcí a v tuto chvíli není zřejmý její další osud. Nerad bych tady interpeloval do těchto krásných zdí, tudíž si nechám tuto interpelaci na některou z příštích možností. Nicméně byl bych velmi rád, pokud máte nějaké pracovní, opravdu významné pracovní povinnosti, které vás opravňují zde nebýt, tak abyste byla řádně omluvena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední v pořadí vystoupí pan poslanec Petr Pávek s interpelací na pana ministra Tomáše Petříčka ve věci prodloužení těžby. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Vážený pane ministře, jak už proběhly dvě interpelace na vaše kolegy z vlády, ministra životního prostředí a ministra zemědělství, tak i na vás mám tři otázky, které se týkají rozšíření těžby dolu Turów na polské straně u českých hranic.

Jaké právní kroky učinila Česká republika vůči Polsku s ohledem na mnohá porušení unijní i polské národní legislativy v procesech, které jsou předpokladem pro vydání báňského rozhodnutí o prodloužení těžby v dole Turów?

Jaké právní kroky chystá Česká republika vůči Polsku s ohledem na porušení legislativy a proč je Česká republika již neučinila v době bezprostředně následující daným porušením?

A za třetí. Polsko vydalo rozhodnutí o změně územního plánu před dokončením mezistátních konzultací s Českou republikou, což je flagrantní porušení unijní i polské národní legislativy. Česká republika na to reagovala podmínkou, že do doby odstranění tohoto porušení nebude dále pokračovat v řízeních. Nicméně nyní se chystá Česká republika údajně vydat závěrečné stanovisko i přesto, že nezákonný územní plán je stále v platnosti a k žádné nápravě z polské strany nedošlo. Proč tedy Česká republika již nepožaduje zjednání nápravy a plně spolupracuje v dalších řízeních? Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, situaci kolem hnědouhelného dolu elektrárny Turów osobně dlouhodobě sleduji a samozřejmě dopadu celého projektu a důlní činnosti na životní prostředí v České republice jsem si vědom. Problematiku pokládám za velmi důležitou součást bilaterálních vztahů s Polskem a všechna rizika s nimi spojená jsme i opakovaně otevřeli s polskou stranou, naposledy také na mezivládních konzultacích, které proběhly v srpnu letošního roku v Polsku, kdy jsme o tom hovořili i s mým protějškem Jackem Czaputowiczem.

Já zde musím za prvé říct, že otázky týkající se dosavadních kroků a dalšího postupu ze strany českých orgánů spadají podle kompetenčního zákona plně do gesce Ministerstva životního prostředí, ze strany Ministerstva zahraničních věcí jsme nicméně připraveni poskytnout při realizaci zvolených kroků Ministerstvu životního prostředí nezbytnou součinnost včetně právního poradenství v oblasti unijního a mezinárodního práva.

Dovolte mi ještě na závěr zdůraznit, že v tomto směru a v tuto chvíli naši právní experti právě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocují další postup i s ohledem na rozhodnutí polské strany odložit rozhodnutí o té mezinárodní EIA na první polovinu příštího roku, včetně toho, jak si dožádat dodatečné informace ohledně kompenzačních opatření ohledně případných technických úprav projektu, které by snížily dopad na životní prostředí v České republice.

Já jsem si vědom, že rozšiřování těžby v dole Turów má dopad až na třicet tisíc českých obyvatel, a to především na stav podzemních vod, ale také je to záležitost prašnosti a hlučnosti a i opakovaně jsme požadovali po polské straně, aby i při těch konzultacích a veřejných (nesrozumitelné), co tady proběhly ve Vratislavi, nás lépe informovala o tom, jaké budou právě ty technické úpravy v projektu a jaká opatření polská strana včetně té izolační hráze bude podnikat.

Já jsem osobně přesvědčen, že ještě máme čas a že i vláda by měla na základě doporučení Ministerstva životního prostředí a po konzultacích s příslušnými resorty jasně vyjádřit své výhrady vůči tomu projektu. Já s kolegou Brabcem jsme naposled o tom hovořili toto pondělí na zasedání vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem, a než mu dám slovo, tak přečtu omluvy. Pan poslanec Jiří Strýček dnes od 15.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Ondřej Profant dnes od 16 hodin z pracovních důvodů. A co se týká omluvy paní ministryně Maláčové, tak jsem ji dostal teď tady na stůl s tím, že už přišla dopoledne, ale není načtena. Je to: Žádám o omluvu mé neúčasti na jednání 35. schůze Poslanecké sněmovny dne 7. listopadu 2019 od 11 hodin do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů.

Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pan ministře, za vaše odpovědi. Ještě doplňující otázku. Váš kolega za životní prostředí pan ministr Brabec slíbil, že to v pondělí, teď 12. 11., vezme na vládu, že se tím vláda bude zabývat. Tak já bych od vás rád slyšel ujištění, že ho v tomto podpoříte a že na vládě zaujmete stanovisko, které ochrání české území a jeho občany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane poslanče, já pana ministra rozhodně podpořím. Já jsem mu to i navrhoval, že by se tím vláda měla zabývat. Zároveň jsem i požádal právní experty Ministerstva zahraničních věcí, ať vyhodnotí veškeré možnosti, které česká strana má. V této záležitosti z mého pohledu je především důležité, abychom měli takovou pozici, že můžeme využít veškerých opravných prostředků, zejména v případě, pokud přes kompenzační opatření bude tento projekt mít tak zásadní dopad na české občany, tak abychom se například mohli bránit u evropských institucí. A v tomto ohledu právě i veškeré poradenství, jak jsem zmiňoval, a součinnost naší strany pro Ministerstvo životního prostředí bude zajištěna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Já konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Ukončuji dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra. Budu vás informovat: budeme začínat v 9 hodin 38. schůzí, v 9.15 hodin bude následovat 36. schůze a dále 37. schůze a poté budeme pokračovat 35. schůzí.

Přeji vám pěkné odpoledne a pěkný den.

 

(Jednání skončilo v 16.11 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.