Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 580/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, dále budu používat už jenom zkratku daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Předložený návrh zákona je mimo jiné a zejména realizací, legislativní realizací projektu Moje daně neboli moderní a jednoduché daně, jehož realizace je spolu s podporou zjednodušení a elektronizace daňového systému a obecně veřejné správy jedním z bodů programového prohlášení vlády. Těžištěm návrhu zákona je rozsáhlá novela daňového řádu, který je obecným předpisem pro správu daní. Novela se věnuje především čtyřem základním tématům.

První z nich je podpora elektronizace, která si klade za cíl zjednodušit administrativu v komunikaci se správcem daně a pozitivně motivovat k využívání elektronických prostředků, tedy jít v této oblasti nikoli cestou sankcí, nýbrž cestou benefitů.

Návrh zákona obsahuje zakotvení legislativních předpokladů pro modernizaci portálu Finanční a Celní správy České republiky, zejména v novém pojetí daňové informační schránky, která dnes u léta existuje v informačním systému ADIS. Ta daňovým subjektům nově umožní mimo jiné získávání většího množství informací prostřednictvím internetu a možnost činit předvyplněná elektronická podání, zejména potom daňová přiznání. Zřízení daňové informační schránky a rozsah nabízených služeb nicméně bude záviset na technické vybavenosti konkrétních správců daně. Díky tomu bude možný postupný náběh nově poskytovaných služeb.

Na poli elektronizace návrh dále přináší například prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání u daně z příjmů o jeden měsíc v případě podání elektronicky. Takže motivujeme ty subjekty, které dnes vlastně ještě nemají zákonnou povinnost podávat daňová přiznání elektronicky, což je téma, se kterým přišli kolegové z České pirátské strany a které jsem slíbila zahrnout do vládou předloženého komplexního materiálu. Nalezneme v souvislosti s tím zde i kratší lhůtu pro vrácení přeplatku v případě elektronicky podaných žádostí, upuštění od povinnosti podávat formulářová podání elektronicky pro ty, kteří si dobrovolně zřídili datové schránky, nebo snížení pokuty za nedodržení elektronické formy podání o polovinu.

Druhým tématem - toto je první téma - které souvisí s touto novelou je zjednodušení kontrolních postupů, kde bude nově připuštěna též korespondenční forma komunikace v rámci daňové kontroly, což přinese větší flexibilitu podle preferencí daňového subjektu a okolností konkrétního případu a zároveň zamezí případným obstrukcím. Rovněž dojde ke zkrácení jednotlivých fází daňové kontroly v závislosti na tom, zda skončí bez nálezu, nebo s nálezem.

Třetím tématem je revize, komplexní revize sankčního systému, která by měla mimo jiné zmírnit dopady některých sankcí, zejména úroků, a odstranit některé nesystémové výjimky v této oblasti. S tím je spojeno především snížení reparačních úroků na úroveň standardního úroku z prodlení uplatňovaného v soukromoprávní oblasti. Pokles je o 6 procentních bodů, takže vychází-li úrok dnes na 16 procent, on se počítá podle reposazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí, ten pokles v tuto chvíli bude zhruba 10 procent, takže na 10 procent, což bude platit jak pro úroky hrazené daňovým subjektem, čili úroky z prodlení zejména, tak pro úroky hrazené správcem daně.

Rovněž dochází k odstranění nesystémových výjimek v podobě zrušení tolerance čtyř pracovních dnů prodlení s platbou daně a tolerance pěti pracovních dnů u pozdního podání daňového tvrzení. Negativní dopady zrušení těchto tolerancí jsou kompenzovány tolerancí, zejména zvýšením minimálních hranic pro vznik příslušných sankcí. Dnes tu minimální hranici máme 200 korun, napříště bude 500 korun, takže do 500 korun se úrok počítat vůbec nebude.

Čtvrtým klíčovým tématem je zavedení odbornou veřejností, judikaturou dlouhodobě poptávané možnosti vyplácet formou zálohy části nárokovaných nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty zadržovaných v důsledku probíhajícího kontrolního postupu. Tato změna povede ke snížení negativního finančního dopadu uvedeného zadržování, současně si ale vyžádá, a to říkám otevřeně, prodloužení doby pro vyhledávání činnosti správce daně o 15 dnů, což zároveň přinese lepší zacílení kontrolní činnosti, méně zbytečných kontrol a zadržovaných finančních prostředků, což bude samozřejmě ve svém důsledku znamenat zajištění dalšího cash flow, peněz do cash flow firem.

Z řady dalších dílčích změn obsažených v návrhu zákona lze uvést zejména rozšíření okruhu méně invazivních způsobů realizace zajišťovacího příkazu, a to zejména o prohlášení o majetku nebo umožnění fyzickým osobám požádat i o změnu daňového identifikačního čísla tak, aby neobsahovalo rodné číslo.

Základní účinnost návrhu zákona je předpokládaná prvního dne druhého měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Děkuji vám za pozornost a jsem připravená zodpovědět veškeré vaše dotazy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Miloslava Vostrá. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, paní ministryně, kolegyně, kolegové, navržená vládní předloha je poměrně obsáhlá, což je patrné už z úvodního slova paní ministryně financí, a je souborem novel celkem osmi daňových zákonů, a to zákona 280/2009 Sb., daňového řádu, o dani z nemovitých věcí, o dani z přidané hodnoty, o Finanční správě České republiky, o Celní správě České republiky, o dani z hazardních her, celní zákon a pak zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Paní ministryně tento výčet zde sice již nastínila, ale považuji za potřebné tady zopakovat ještě jednou, abychom si uvědomili, jaký záběr tento tisk 580, tato navrhovaná novela, má.

Cílem navrhovaných změn je podpora elektronizace, zjednodušení kontrolních postupů, revize sankčního systému a vrácení daňového odpočtu. Předloha zároveň obsahuje dílčí změny právní úpravy, ke kterým dochází na základě vyhodnocení potřeb aplikační praxe, vývoje jiných právních předpisů a judikatury, jakož i na základě poptávky ze strany odborné veřejnosti. Jedná se v souhrnu přibližně o 130 novelizačních bodů, o velké části se tady už paní ministryně zmínila. Stejně jako ona musím zdůraznit, že navrhované změny mají za úkol také legislativně umožnit realizaci projektu Moje daně, tzn. zjednodušit i kontrolní postupy atd., už jsem to tady říkala.

Je potřeba zcela objektivně říci, že ne všechny navrhované změny jsou hodnoceny pozitivně. Například Hospodářská komora kritizuje především prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu z DPH ze současných 30 na 45 dní, stavební firmy nebo exportéři totiž běžně generují vysoké odpočty a toto prodloužení lhůty by znamenalo krátkodobý výpadek cash flow až v řádech desítek milionů korun. Někteří daňoví odborníci potom zase za problematickou považují nově možnost zahájit daňovou kontrolu korespondenčně nebo zrušení pětidenní lhůty na podání daňového přiznání bez sankce. Všechna tato témata, očekávám, že budou podrobena velké debatě v rámci projednávání druhého čtení v rozpočtovém výboru.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny navrhl tento tisk k projednání v rozpočtovém výboru jako garančním. Nemyslím si, že by bylo nutné tento tisk projednávat i v dalších odborných výborech, i když samozřejmě iniciativě se nebráníme.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, závěrem dovolte, abych sdělila, že jako zpravodajka doporučuji tento tisk propustit do druhého čtení. Tolik moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem jako první přihlásil pan poslanec Miroslav Kalousek, a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, budu celkem stručný. Návrhu novely daňového řádu nelze upřít snahu modernizovat ten kodex správným směrem, to nepochybně ano. Ale jako téměř v každém vládním materiálu je tam několik min, které oslabují pozici podnikatelů, zejména těch malých. Dovolte, abych pojmenoval alespoň tři, které pokládám za nejzásadnější.

Tou první je prodloužení lhůty pro vratku DPH z 30 na 45 dní. Neexistuje žádný racionální důvod, proč si tak počínat, kromě snahy vlády vylepšit cash flow státního rozpočtu na úkor cash flow českých, moravských a slezských podnikatelů. To já pokládám za mimořádně nefér. Když se podíváme na inkaso DPH, tak to není malý objem, je to objem řekněme 15 až 17 miliard korun za rok, a to si myslím, že si opravdu nezaslouží podnikatelé, kteří platí daně, produkují hodnoty a ještě mají bezúročně půjčovat státu. Tak to se mi opravdu nelíbí.

Druhá věc je výrazné snížení úroků, které má stát vyplatit podnikateli za neoprávněnou sankci, např. za neoprávněný zajišťovací příkaz, kdy onen 32procentní úrok je v podstatě jediným instrumentem, jak rychle zhojit alespoň část škod, které stát svým protiprávním konáním způsobil.

Snížení více než trojnásobně z 32 na 10 % je potom v prudké kontradikci s onou třetí věcí, která mně výrazně vadí, že naopak sankce za prodlení vůči podnikateli zvyšuje návrh novely daňového řádu pětkrát, tzn. vlastní sankce si stát snižuje třikrát, ale sankce pro podnikatele zvyšuje pětkrát. Vedle toho se výrazně omezuje toleranční lhůta u daní z příjmů a daní z nemovitostí, nesnižuje se jenom u těch daní, kde je platba kratší než v jednom roce.

To jsou tři věci, které pokládám za nepřijatelné. To jsou tři věci, které v onom vztahu stát - podnikatel výrazně vychylují tu možnost zvůle ve prospěch státu a v neprospěch privátních subjektů, které nás svými daněmi živí. Pokládám to za nepřijatelné, a proto předkládám návrh na přepracování novely zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže chápu, že to je návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování v podstatě. (Poslanec Kalousek souhlasí.) Ano, mám poznamenáno.

A nyní tedy vystoupí... S faktickou poznámkou pan poslanec Jan Hrnčíř, ale faktická poznámka je jenom jedna, takže pane poslanče Ferjenčíku, asi půjdete hned v pořadí. Takže pan poslanec Jan Hrnčíř, faktická poznámka. Prosím, vaše dvě minuty, a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Vážený pane předsedající, děkuji. Vážené dámy a pánové, já bych chtěl zareagovat na předřečníky a na to, co tady bylo řečeno. Daňový řád přináší samozřejmě některé pozitivní věci, jak už tady bylo řečeno, např. záloha na daňový odpočet. Tato změna reaguje samozřejmě na stanovisko Ústavního soudu, kdy jsou nadměrné odpočty zadržovány celé, pokud je sporná jenom část, to je nepochybně pozitivní. Samozřejmě i snížení úroků z prodlení, pokud zaplatíte později daň. Samozřejmě je i dobré, že si můžete změnit DIČ, pokud jste podnikající fyzická osoba, že už to nemusí být rodné číslo. Nicméně ta negativa jednoznačně převažují.

Jako problematické vidíme zahájení daňové kontroly korespondenčně, tzn. bez součinnosti s daňovým subjektem, to nepovažujeme za úplně správné. Špatné je i odstranění tzv. liberační pětidenní lhůty pro pozdní podání daňového přiznání. Stejně tak prodloužení lhůty pro vrácení odpočtu DPH z 30 na 45 dnů v neprospěch právě daňových subjektů. A samozřejmě snížení úroků při neoprávněném jednání správce daně - to jsou třeba ty zajišťovací příkazy, kdy stát musel potom doplácet 32 % úroku, takhle si to chce snížit jenom na 10, což je zase v neprospěch daňových subjektů takto postižených. Takže nemůžeme tuto novelu daňového řádu podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já považuji za extrémně nešťastné, že vláda spojila dvě podle mě zásadně nesouvisející věci, jedna je elektronizace a digitalizace platby a správy daní a druhá věc je hledání dodatečných příjmů státního rozpočtu. Ve finále ten návrh slouží jako jedno z největších navýšení příjmů státního rozpočtu na příští rok, srovnatelné s daňovým balíčkem, o který je teď obrovský spor v Poslanecké sněmovně. Tak tím jednorázovým zvýšením doby pro vrácení nadměrného odpočtu DPH o 15 dnů si stát vylepšuje cash flow o 16 miliard právě na úkor firem.

Mně přijde extrémně nešťastné spojovat tyhle dvě věci, to znamená spojovat platbu daní elektronicky - což by, myslím, v této Sněmovně bylo zcela konsenzuální, ostatně hezky je to vidět u zákona o právu na digitální službu, který už je ve třetím čtení, a všechny strany s ním souhlasí - a paralelně k tomu přilepit vylepšení státního rozpočtu o 16 miliard na úkor firem. Z toho důvodu podpořím návrh na vrácení k přepracování.

Stejně tak si myslím, že je namístě se zamyslet nad změnami v sankčním režimu, kde si stát zase snižuje povinnost odvádět náhradu škody v případě, že udělá chybu v úředním postupu, ale firmám třeba zkracuje některé lhůty. Takže rozhodně nesouhlasíme, a to zcela zásadně, se změnou u zadržování daní firmám a podpoříme vrácení k přepracování, přestože vítáme snahu o digitalizaci správy daně, vítáme, že byl zahrnut náš návrh na prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání elektronicky, a nějakou řadu drobných dílčích změn, které jdou správným směrem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Vojtěch Munzara a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, pane ministře, dovolte mi, abych se také připojil k hodnocení daňového balíčku na začátku s vystoupením paní ministryně. (Ministryně financí od stolku zpravodajů upozorňuje, že jde o daňový řád.) Daňového řádu, omlouvám se, už jsem tady zblblý tím minulým týdnem.

Z vystoupení paní ministryně k daňovému řádu se může zdát, že je vše krásné a zalité sluncem, ale ono tomu tak skutečně není, protože je tam několik pastí na naše podnikatele a živnostníky. Na začátku, než budu mluvit o těch pastích, kde budu velmi kritický, chci skutečně ocenit na tom návrhu několik věcí, některé už tady byly řečeny, ale jednu věc chci ocenit, že Ministerstvo financí konečně tímto navazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, co se týká neoprávněných částí zadržovaných odpočtů DPH. To bych chtěl ocenit, že Ministerstvo financí tady předkládá v rámci daňového řádu řešení této situace. Bohužel ale tento návrh neobsahuje jenom toto, obsahuje další záležitosti, tak přes toto moje ocenění je to pro mě další zákon, který vychyluje jazýček na váhách ve prospěch státu na úkor a v neprospěch podnikatelů a živnostníků. Je to další norma v řadě, která obsahuje prvky, které zmenší toleranci pro podnikatele, zpřísňuje a svazuje se tím podnikatelské prostředí a stát tímto de facto zase snižuje význam podnikatelů a živnostníků ve společnosti. Je to veliká škoda, protože, jak jsem řekl, daňový řád obsahuje i prvky, které je nutno ocenit.

S čím máme největší problém, protože je to zase jedna změna, která jednoznačně zhorší postavení podnikatelů, je už zmíněné prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu DPH z 30 dní na 45.

Dámy a pánové, my si asi dokážeme představit, co takovéto věc udělá v cash flow nejenom těch malých podnikatelů, ale i středních firem, protože tyto firmy nemají dostatečné rezervy, aby další půlměsíc finančně překlenuly. Mnozí z nich žijí od faktury k faktuře a stát se k nim staví takto macešsky. (Poslanec se odmlčel kvůli velkému hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já to pro vás s dovolením zopakuji, protože toto je opravdu pro podnikatele důležité. Tento návrh je výrazným zásahem do podnikatelského prostředí. Prodloužení lhůty pro vrácení nadměrných odpočtů DPH z 30 na 45 dnů - to opravdu bude znamenat obrovský zásah do cash flow nejenom malých živnostníků, ale i velkých firem, které nemají rezervy, aby tento půlměsíc vlastními silami finančně překlenuly. Podnikatelé si také nemohou prodlužovat lhůty na to, co mají zaplatit státu z důvodů různých požadavků k doložení čehokoliv, nebo proto, že je u nich daňová kontrola. Nadále podnikatelé musí vykonávat svou práci bez přerušení a stejně tak musí v platných termínech platit veškeré závazky vůči státu.

Mě překvapuje zdůvodnění Ministerstva financí k tomuto návrhu. Když se totiž zavádělo kontrolní hlášení, tak bylo argumentováno ze strany Ministerstva financí mimo jiné tím, že bude pro stát jednodušší párovat data pro kontrolu DPH, což by mělo vést i ke zrychlení procesu na straně státu. Výsledkem je dnešní návrh na prodloužení lhůty z 30 na 45 dnů pro vrácení nadměrného odpočtu DPH. Je to zase krok v neprospěch podnikatelů.

Mě hrozně mrzí, a jsem rád, že tady je pan ministr průmyslu a obchodu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je garantem podnikatelského prostředí, má to v kompetenci, neuplatnilo v připomínkovém řízení žádnou připomínku k daňovému řádu a neuplatnilo připomínku zejména k této lhůtě, a to mě, pane ministře, velice mrzí, protože je to opravdu velký zásah do finančního života firem. A tím pravým důvodem pro Ministerstvo financí jsou kouzla s rozpočtem. Toto opatření - prodloužení lhůty - by mělo příští rok, v roce 2020, přinést 16 miliard korun navíc na úkor podnikatelů a také samozřejmě nějaké peníze za to, že peníze zůstanou vůbec déle na státních účtech. Jak už tady bylo řečeno, je to bezúročná půjčka státu na úkor živnostníků. Na tom je vidět, že Ministerstvo financí se vůbec neohlíží na nějakou tvorbu přátelského a stabilního podnikatelského prostředí a na potřeby těch, kteří svou činností a platbou daní naplňují státní rozpočet. Naopak se zase tímto házejí aktivním lidem klacky pod nohy a vytváří se pro ně stále více nepřátelské a nepřátelské podnikatelské prostředí.

Praktickou politikou - a můžeme to vidět na tomto daňovém řádu, i na daňovém balíčku, i na dalších zákonech - Ministerstva financí je prohlubování nerovnosti. Na jedné straně podnikatel, kterému se utahují šrouby a znepříjemňují se mu podmínky, na druhé straně stát, který si zvyšuje pravomoci na úkor podnikatelů. A já tady mohu říci, že pokud nebude vrácen tento zákon k přepracování, tak přijdeme s pozměňovacím návrhem a budeme mít ambici vrátit lhůtu pro vrácení daňového odpočtu zpět na 30 dní.

Druhý bod, který obsahuje tento daňový řád, je už také zmíněné zrušení toleranční pětidenní lhůty, která dnes podnikatelům umožňuje beztrestně podat přiznání s pětidenním zpožděním u daně z příjmů nebo daně z nemovitosti a také se bez rizika sankce opozdit o několik dnů s platbou daně. Já jsem rád, že aspoň na základě připomínkového řízení Ministerstvo financí přišlo se změnou placení úroku z prodlení v daňových pásmech na základě této toleranční lhůty, nicméně to se netýká výzev, pokut a dalších úkonů, takže je to zase zpřísnění pro podnikatele.

Třetí bod, který už byl tady také zmíněn, který se nám také velmi nelíbí, je výrazné snížení úroku z neoprávněného postupu správce daně, například správy ze zmíněných zajišťovacích příkazů. V případě úroku za špatné rozhodnutí na straně státu se jedná o jediný efektivní nástroj náhrady škody. A z mého pohledu je to možná reakce na stále více soudních sporů, které Finanční správa prohrává poslední dobou jak na běžícím pásu. (V sále je silný hluk a velmi špatná slyšitelnost!) Místo aby se Finanční správa zamýšlela, zda postupuje citlivě, férově, tak místo toho chce snížit náklady státu na jeho chybná rozhodnutí. Když se sníží tyto úroky, tak to povede jen k tomu, že bude menší obava Finanční správy a pracovníků Finanční správy ze svých vlastních pochybení.

Já si dovolím ocitovat velice krátce... (Odmlka)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás poprosil o klid v jednacím sále. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já si dovolím ocitovat velice krátce například připomínky Komory daňových poradců. Cituji: Navrhovaná změna sankčního systému v podstatě zcela maže kompenzaci za chybné postupy správce daně při doměřování a vyměřování daně a při jejím případném nezákonném vymáhání. V popisovaných situacích bude správce daně, a to ještě s velkými omezeními, hradit daňovému subjektu pouze cenu peněz. Takovéto vyřešení je nepřijatelné, neboť vnáší do daňového řízení významnou neodůvodněnou nerovnost.

A já k tomu ještě dodávám, že stát se právě návrhem daňového řádu, těmi formulacemi, které využívá v těch paragrafech, už dopředu snaží alibisticky vyviňovat ze špatného rozhodnutí, a k tomu může vést například formulace typu: pokud následně vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na toto stanovení. Takže už dopředu touto formulací se Finanční správa a Ministerstvo financí vyviňuje z nějakých špatných rozhodnutí.

Dále je tam pokuta až 50 tisíc korun za to, že někdo neopravením daňového přiznání mohl zmařit správu daně. Je to zase velice vágní formulace. Co to je, mohl zmařit správu daně? Tato formulace umožňuje více pokutovat podnikatele ze strany Finanční správy vlastně jenom podle toho, jak se ten daný konkrétní úředník vyspí. I sankce by měly mít nějaká svá pravidla. Rozvolněním a obecnými frázemi dojde pouze k jejich zneužívání a nadužívání, a zvláště v současné situaci, kdy známe stávající nepříliš přátelskou praxi Finanční správy.

Takže dámy a pánové, to jsou důvody, proč podpoříme návrh na vrácení daňového řádu k přepracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka - zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já budu velmi krátký, nicméně je potřeba říci, že se jedná o další zákon z dílny Ministerstva financí, který je nepřátelský k podnikatelům a k podnikatelskému prostředí v České republice. Stává už se to zvykem jako u daňového balíčku, kde paní ministryně zdůrazní ty pozitivní aspekty, které mohou mít nějaké mediální pozitivní body, ale už zamlčí ty další, které k tomu připojila a které už tak pozitivní nejsou.

Čili na jednu stranu je tu snaha elektronizovat daně a daňové řízení, placení daní, usnadnit ho, ale na straně druhé se tu prodlužuje například lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu DPH z 30 dní na 45. To je věc, která samozřejmě zasáhne cash flow malých a středně velkých firem. Stát si vlastně chce pro své účetní triky, tak aby plnění státního rozpočtu vycházelo lépe, ponechávat na úkor podnikatelů na svých účtech peníze, které státu nepatří, které má vrátit, tak si je ponechá o to delší dobu na svých účtech a zaplatí to podnikatelé, kteří budou muset mít jiné rezervy, jinou likviditu na to, aby mohli fungovat. Já zejména tomu prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu DPH vůbec nerozumím. Vůbec tomu nerozumím, zvláště v situaci, kdy už tu máme nějakou dobu kontrolní hlášení, které bylo schvalováno proto, aby se dalo méně podvádět s daní z přidané hodnoty. Myslel jsem si, a my jsme to kritizovali, my jsme tomu opatření nevěřili, ale myslel jsem si, že když už ho vláda prosadila, tak je to argument pro to, aby třeba právě lhůta pro vracení nadměrného odpočtu byla kratší. Protože jakou logiku má, když stát získá jasný nástroj na to, aby se podvádělo méně s DPH, aby měl větší kontrolu, a na straně druhé přichází s prodloužením lhůty na vrácení nadměrného odpočtu DPH? To zkrátka nemá logiku, ta logika by měla být obrácená.

Koneckonců minulý týden, když jsme se tady bavili o daňovém balíčku, tak jsme s paní ministryní financí diskutovali o žebříčku Doing Business. Právě lhůta pro to, kdy Finanční správa zadržuje tyto peníze, byla také jedním z důvodů, proč jsme si pohoršili právě v té oblasti placení daní v rámci toho žebříčku, který sleduje kvalitu podnikatelského prostředí v České republice, tak právě v té oblasti placení daní jsme až na 54. místě, tedy podprůměrně oproti celkovému našemu postavení, co se týče kvality podnikatelského prostředí. A to zhoršení oproti minulému roku v tom hodnocení žebříčku Doing Business nastalo právě díky tomu, že stát požadoval delší lhůtu na vyřízení vrácení nadměrného odpočtu. Místo aby vláda v tomto směru zabojovala, aby ta doba byla kratší, abychom se v tom žebříčku zlepšovali a nezhoršovali se tak jako oproti minulému roku, tak vláda přijde s návrhem, kde chce tuto lhůtu ještě rozšířit. Takže tomu já vůbec nerozumím a to považuji vůbec za nejhorší součást daňového řádu, který právě projednáváme.

Další věc, která určitě stojí za to zmínit a která také není přívětivá k podnikatelům, je zrušení té toleranční pětidenní lhůty, kdy podnikatelé mohou beztrestně nebo bez sankcí podat opožděně daňové přiznání. Opět nerozumím, proč se tato lhůta ruší. Jestli stát ukázal, že je ve Finanční správě bezchybný, dokonalý, nezadržuje neprávem nadměrné odpočty, nedělá zbytečné kontroly nebuzeruje daňové poplatníky, tak pak bych chápal, kdyby byl tak přívětivý, že by zrušil i tento benefit na straně podnikatelů. Ale stát se ve Finanční správě moc hezky k daňovým poplatníkům nechová, daňový systém se nezjednodušuje, úředníci Finanční správy se stali víceméně dráby, kteří spíše jsou přísnější, než aby u nich byla nějaká benevolence, a vedle toho tady máme zrušení toleranční pětidenní lhůty pro podání pozdějšího daňového přiznání.

Stejně tak snížení úroků na straně státu ve chvíli, kdy drží neprávem peníze, je rovněž věc, která míří proti podnikatelům a posiluje roli státu.

Čili ten daňový řád není dobrý, je to další zákon, který míří proti podnikatelům, stává už se z toho u této vlády tradice a myslím si, že je potřeba, abychom to i u těchto, byť to mediálně vypadá, menších věcí, abychom to říkali nahlas. My bezesporu přijdeme s celou řadou pozměňujících návrhů, které budou na podnikatele myslet a které jim nebudou dál víc a víc otravovat život, jak se o to snaží tato vláda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Skopečkovi. Nyní pan poslanec Kamil Farhan v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já navrhuji zkrácení lhůty na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. To je návrh, který je pro toto prvé čtení možný a odpovídá jednacímu řádu. Kdo dál do rozpravy? Prosím, pane poslanče. S přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, ještě chviličku vyčkejte. Já požádám kolegy a kolegyně o klid v sále. Až se kolegové usadí na svá místa, tak jistě bude dostatečné ticho, abyste mohl v klidu své vystoupení přednést. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Něco řekli mí předřečníci, nicméně zkusme si to shrnout. Stát zavedl kontrolní hlášení proto, aby efektivněji kontroloval přiznání k DPH. Předpokládám, že se děje softwarově, když se párují ty faktury. Výsledkem je, že stát si chce nechat o 15 dní déle peníze podnikatelů, všech platů DPH. Ne všech podnikatelů, ale plátců DPH, kteří mají nárok na nadměrný..., a to v kouzelné výši 24 miliard. My jsme se bavili o 16,2 miliardy, to je plus do státního rozpočtu, ale protože to je sdílená daň, tak zhruba 7,8 miliardy by na tom vydělaly kraje a obce.

Takže milí plátci DPH, paní ministryně Schillerová si chce nechat 24 miliard k tomu, aby mohla efektivněji kontrolovat platbu DPH, o čem dlouhodobě tvrdí, že díky skvělému nástroji, kontrolnímu hlášení, to jde mnohem lépe než v minulosti.

Zkusme si říct a zkusme připustit, že je pravdivý argument, že Finanční správa potřebuje o 15 dnů déle pro to, aby dělala kontrolu. Já jsem tedy myslel, že to dělá software, tak já nevím, jestli tam sedí ti úředníci a teď mají papírová dvě kontrolní hlášení, nebo deset kontrolních hlášení, a teď se dívají, jestli to číslo faktury 10190038 je uvedeno v obou kontrolních hlášeních, pak to odfajfknou a řeknou, to je v pořádku. Pak bych tomu rozuměl. V éře digitalizace tomu úplně nerozumím.

Ale dejme tomu, že to je pravdivý argument. A kdybychom nechtěli zhoršit podnikatelské prostředí a současně bychom chtěli pro stát získat 15 dnů, tak to má jednoduché řešení. Stačí říct, že daňový subjekt zaplatí DPH, když je plátce DPH, do 15 dnů po odevzdání daňového přiznání. To znamená, lhůta by zůstala 30 dnů mezi tím, kdy zaplatím, a kdy případně dostanu jiný měsíc nadměrný odpočet. To by bylo opatření vyvážené vůči daňovým poplatníkům a současně by to státu umožnilo o 15 dní déle na nějakou kontrolní činnost.

Světe div se, v návrhu toho zákona to není. My s tím určitě přijdeme. Protože pokud to vláda neodsouhlasí, a vládní většina, pak je evidentní, že jediným důvodem pro tuto změnu je nenasytná touha toho státního otesánka mít víc peněz. V tomto případě jednorázově. To je třeba upřesnit. Jednorázově, 24 miliard. Tato vláda je expert na jednorázové příjmy. Nebudu vás zatěžovat debatou o daňovém balíčku, ale vzpomenu, jak rozprašuje postupně všechny rezervy jednorázově. Příjmy z privatizace, technické rezervy pojišťoven, rezervy zdravotních pojišťoven. Vybrakovala Lesy České republiky, myslím, že 30 miliard za poslední roky do rozpočtu. A teď, světe div se, budeme tam platit, protože přišla kůrovcová kalamita, ten podnik si na to našetřil, ale vláda to utratila, ty peníze.

Tak první dotaz na paní ministryni, zda by souhlasila s tímto férovým opatřením, když stát potřebuje 45 dnů, tak by daňoví poplatníci platili do 15 dnů po podání daňového přiznání. To znamená ne 25. každý měsíc, nebo 25. po skončení čtvrtletí u čtvrtletních plátců, ale do zhruba desátého následujícího měsíce. Nic by se nestalo. Nezhoršilo by se v průměru cash flow v průměru. Některým určitě ano. V průměru by se jim nezhoršilo cash flow pro daňové subjekty. Pak můžeme říct, že ten argument o potřebě delšího období na kontrolu by mohl být pravdivý. Pokud ne, pokud daňový poplatník má platit v den daňového přiznání a stát si jednorázově prodlouží tu lhůtu, tak je to prostě jenom útok na peníze firem a všech plátců DPH, což mohou být i fyzické osoby.

Paní ministryně, já bych chtěl vědět, zda - a vím, že to tak není, stát už dneska neplní své povinnosti. A přestože neprovádí kontrolu, tak velmi často se stává, že 30. den není připsaná částka na účet firmy. Já bych poprosil o nějakou statistiku. Ne dneska, ale jestli by vám mohla dát šéfka Finanční správy nějakou statistiku, jak často se to děje. To je také neoprávněné zadržování peněz.

A pak bych poprosil paní ministryni... (Odmlka pro hluk v sále.) Já počkám, já nikam nespěchám... jestli by mohla nějakým způsobem okomentovat tabulku na straně 82 důvodové zprávy. Ta tabulka se jmenuje Přehled vzniklých reparačních úroků v roce 2018. Rozumím tomu, že za rok 2019 to tam ještě nemůže mít. Úrok z neoprávněného jednání správce daně: 365 milionů korun. Podotýkám to adjektivum "neoprávněného" jednání správce daně. 365 milionů korun.

Paní ministryně, mělo to nějaké personální dopady na někoho konkrétního v té Finanční správě? Že někdo musel způsobit neoprávněné jednání správce daně? A daňové poplatníky to stálo 365 milionů korun. Až budeme projednávat různé pozměňovací návrhy v rámci státního rozpočtu a budu slyšet u částek 10, 20, 30 milionů, že na to nejsou peníze, tak si vzpomeňte jenom na úrok z neoprávněného jednání správce daně - 365 milionů korun. To jsou vyhozené peníze. Kdyby Finanční správa postupovala správně, tak je tam nula, a ne 365 milionů.

Ale mě by zajímal komentář k těm posledním řádkům, protože mně to z té důvodové zprávy nebylo zcela jasné, tak to nechci dezinterpretovat. Takže bych paní ministryni poprosil o krátký komentář k té tabulce. Ona se pak opakuje i v rámci RIA, takže tu tabulku tam máme dvakrát. Asi aby prověřili všímavost čtenářů, zda se ty tabulky objevují na více než jednom místě. Je tam minimálně dvakrát. Říkám to v rámci RIA.

Současně mi dovolte, abych okomentoval návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů. No to může navrhnout jen někdo, kdo ten text nechce číst. Teď nevím, který pan poslanec či paní poslankyně to navrhovala. Ale reálně za 30 dnů se ten návrh zákona nedá detailně prostudovat a přispět k tomu případnými pozměňovacími návrhy. Podívejte se, kolik je to paragrafů, jak komplikovaná je důvodová zpráva.

Ne všechno je tam špatně. To už kolegové říkali. Já považuji za výsměch to vůbec navrhovat. A jsem si jistý, že pan poslanec, který to navrhoval, není v rozpočtovém výboru, nebude se tím trápit a pak bude hlasovat podle toho, co mu bude ukazovat vlajkonoš. Takhle bychom pracovat neměli. Tady žádná lhůta z prodlení nehrozí v této chvíli, to si řekněme otevřeně. Nevidím žádné komplikace. Myslím, že debata o tom bude věcná a racionální. Nicméně jsou tam návrhy, které jsou diskutabilní. Ale vzhledem k tomu, že tento týden je sněmovna, příští týden jsou výbory, uvidíme, jak budou pokračovat mimořádné schůze, tak za 30 dnů se to reálně projednávat nedá. A to nás čeká druhé čtení státního rozpočtu, plno práce my, kteří se zabýváme čísly, máme v rozpočtu, čeká nás třetí čtení státního rozpočtu a do té doby bychom už měli mít nastudováno podrobně a případně podány pozměňující návrhy.

Takhle se to samozřejmě dělat nedá. Ano, pro ty, kterým je to všechno jedno, kterým je úplně jedno, co je v tom zákoně, jenom chtějí mít čárku, že to podpořili, že to jsou vzorní vládní poslanci, že hlasovali pro, těm to možná nevadí. Nám to tedy vadí. Já silně protestuji proti zkrácení lhůty, protože u takového návrhu zákona se to skutečně nedá potom seriózně projednat!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Máme dvě další přihlášky do rozpravy, pana poslance Ondřeje Profanta a Tomáše Martínka. Ale předběhne je jejich stranický kolega s faktickou poznámkou, Mikuláš Ferjenčík. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom stručně reagovat na kolegu Stanjuru, že pokud se nemýlím, tak kolega Farhan je v rozpočtovém výboru.

Ale přesto ten návrh považuji za naprosto neuvážený. Prostě skutečně tento tisk si zaslouží nějaký rozumný čas. Myslím si, že vláda by se určitě chtěla vyhnout tomu, co se stalo u daňového balíčku. A pokud půjdete cestou zkracování lhůt a co největšího tlaku na to projednat to co nejrychleji, tak hrozí přesně to, že se nám zase zablokuje sněmovna. Úplně zbytečně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Václava Votavy. Prosím, máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, musím dát za pravdu panu kolegovi Stanjurovi. Já jsem o tom hovořil i na rozpočtovém výboru. On tady citoval číslo 360 milionů korun, které v podstatě daňový poplatník musí dát na vrub rozhodnutí některých úředníků. Zřejmě se jednalo o zajišťovací příkazy.

Pokud daňový poplatník něco opomene, tak platí. Pokud úředník udělá nesprávné rozhodnutí - teď nechci říkat úmyslné rozhodnutí, a víme dobře, potýkali jsme se minulé volební období se zajišťovacími příkazy, když byl generálním ředitelem pan Janeček - tak ten úředník postižen není. Tak já si myslím, že to správné není, paní ministryně. A to by mělo být takto za jakékoli vlády, aby prostě úředník, který dělá nesprávné rozhodnutí - a tady v řadě rozhodnutí šlo o to, že řada firem skončila, a mělo to důsledky i do tragédií rodinných těch podnikatelů, tak bych předpokládal, že z toho budou opravdu vyvozeny personální důsledky a úředník za takové jednání bude postižen. To je prostě normální.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Ondřej Profant. Připraví se Tomáš Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré odpoledne, vážení občané, vážení poslanci a poslankyně.

Já bych předně poprosil paní ministryni, jestli by nám nemohla odpovědět ještě v rámci rozpravy, abychom na to mohli reagovat, protože mě její odpovědi určitě zajímají a byl bych nerad, aby se to protahovalo do dalších čtení. Já jsem si přečetl dvě tiskové zprávy Ministerstva financí. Jedna je z 21. 6. a hovoří právě o projektu Moje daně. Mimo jiné je tam uvedena prezentace, kde je harmonogram, ve kterém se dočtu, že se to bude spouštět v prosinci 2020 a že v roce 2021 dostaneme další funkcionality. Bohužel se nikde již nedočtu jaké. Když jsme se to snažili zjistit na podvýboru pro eGovernment, tak nám to také ještě úředníci nebyli schopni říct. Je pravda, že už je to nějaký čas zpátky, ale celkově si nepřipadám informovaný o tom, co tam opravdu bude a co tam opravdu nebude.

Ale věc, která mě nejvíce trápí, je, že pochopitelně logicky takovýto portál musí pracovat s databází daní, poplatků a všeho tohoto, která je vedena v systému ADIS. Ministerstvo 12. 8. vydalo tiskovou zprávu, že vítězoslavně zvítězilo nad vendor lock-inem v podobě firmy IBM, která systém ADIS dodává na základě smlouvy z roku 1992, z minulého tisíciletí. Bohužel se tam dále dočtu, že předání plných majetkových práv je v roce 2023, nikoliv teď, a musím říct, že to předání plných majetkových práv je teprve začátek odbourávání vendor lock-inu. Pokud máte nežádoucí vazbu na jednoho dodavatele, tak až příprava nového systému, který už je napsán podle současných standardů, není to pouze databáze velmi stará, ve které jsou různé databázové pohledy, tak až ten nový systém je opravdové odstranění vendor lock-inu. A mně z toho tedy vychází, že celé Moje daně budeme dělat dále pod tím vendor lock-inem IBM, nebudeme mít majetková práva, IBM si bude za jakoukoliv operaci účtovat, cokoliv bude chtít, protože v momentě, kdy je jediný dodavatel schopný pracovat s tímto systémem, tak samozřejmě tam není žádný tržní tlak na to, aby se snižovala cena. Protože snižování ceny vzniká v důsledku konkurence.

Takže to by mě zajímalo, paní ministryně, jak se s tímto vypořádáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Tomáš Martínek, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, na jednu stranu bych chtěl podpořit, nebo ocenit, že návrh obsahuje náš pirátský návrh na prodloužení lhůty pro elektronické daňové přiznání, což pomůže občanům i státu a současně to přinese pozitivní motivaci k využívání digitalizace ve veřejné správě. Na druhou stranu jsou součástí návrhu i věci, které jsou proti podnikatelům a mohou ohrozit stabilitu podnikání na českém trhu, jako například zmíněné prodloužení lhůty pro vratku DPH.

Chtěl bych také požádat o větší koordinaci a spolupráci mezi Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví, aby elektronický portál do budoucna plnil funkce jednotného inkasního místa z pohledu občana, tedy aby byly kvalitně propojeny systémy Finanční správy, České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí. Ano, s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já možná budu reagovat trochu sám na sebe, ale já jsem tady ve své řeči oslovil pana ministra průmyslu a obchodu, co se týká připomínek Ministerstva průmyslu a obchodu k daňovému řádu. Vy jste neuplatnili žádnou zásadní připomínku k tomuto návrhu včetně již několikrát zde zmíněné lhůty na prodloužení těch nadměrných odpočtů DPH o 15 dnů. Takže se vás chci, pane ministře, zeptat, protože jste byl dlouhou dobu i v Asociaci malých a středních podnikatelů, co podle vás znamená to prodloužení lhůty v podnikatelském prostředí a pro malé, střední a třeba i velké firmy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl za prvé poprosit paní ministryni, aby vystoupila ještě v rozpravě a odpověděla na ty naše otázky, jinak pak mohou reagovat už jenom lidé s přednostními právy, což, myslím, úplně neprospívá kultuře debaty v této Sněmovně. Pak se ani nemůžete divit, když se nám neúměrně natahuje rozprava ve třetím čtení. Tak chtěl bych o tohle poprosit, jestli bychom aspoň na některé konkrétní dotazy mohli dostat odpověď.

A zároveň bych chtěl dát protinávrh k návrhu pana Farhana, místo toho navrhuji prodloužení lhůty na projednání tohoto zákona ve výborech o 20 dní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Budeme pokračovat. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně - ano. Paní zpravodajka? Paní ministryně má zájem o závěrečné slovo, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já samozřejmě přijdu zase na všechny výbory rozpočtové a všechno budu dokládat, analýzy dodávat, tak jako jsem to dělala u daňového balíčku, jako to dělám u všech zásadních zákonů z dílny Ministerstva financí. Ale nyní mi dovolte aspoň zareagovat z tohoto místa na poznámky, které během rozpravy zazněly.

Já začnu - myslím, že to byl pan předseda Kalousek, ale to teď je jedno. Rozhodně není pravda, že účelem této novely je získat peníze do státního rozpočtu, nebo do veřejných rozpočtů, jak řekl pan předseda Stanjura. To je vedlejší produkt. (Smích zprava.) A můžete se smát, jak chcete. My jsme projednali - připravujeme tuto novelu dva roky, definitivně se na ní shodla expertní skupina k daňovému řádu, která existuje na Ministerstvu financí několik let, a její účastníci jsou soudci Nejvyššího správního soudu, pracovníci Ministerstva spravedlnosti, v určitých případech i Ministerstva vnitra, veřejná ochránkyně práv, právníci z Nejvyššího státního zastupitelství, samozřejmě z Ministerstva financí, z Finanční správy, z Generálního ředitelství cel, a určitě jsem na některé zapomněla. Z advokátní komory, z Komory daňových poradců. A expertní skupina k daňovému řádu se shodla, po analýze, která se provádí -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud debatujete o něčem jiném, než je daňový řád, tak zásadně v předsálí. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. A expertní skupina se shodla skutečně na tomto postupu a doporučila ho, děláme na něm dva roky, to má všechno samozřejmě stopy a zápisy z těchto jednání v lednu tohoto roku. (Stálý hluk v sále.)

Nevím tedy, nezaznamenala jsem příliš - tu poznámku jsem si udělala - že říkáte, že pětkrát zvyšujeme sankce. Naopak, sankce snižujeme, a velmi zásadně, z dnešních 16 %, kdybych měla přepočítat tu kostru výpočtu, na 10 %. A ty úroky snižujeme na běžnou soukromoprávní cenu peněz, což bylo zase něco, co vyplývalo i dlouhodobě z požadavků judikatury, a -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, ještě jednou vás přeruším. Opravdu žádám kolegy a kolegyně o klid. Pokud vedete jinou debatu, tak ještě jednou prosím v předsálí. Pokud se chcete přihlásit do rozpravy - rozprava byla ukončena! A pokud se nám podaří řádně dokončit to jednání, budeme diskutovat o přikázání výborům k projednání, případně o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, což jsou dva procedurální návrhy, které musíme rozhodnout, včetně zkrácení doby.

Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěla bych vás upozornit i na to, že v rámci meziresortního připomínkového řízení tuto novelu a i tyto všechny vedlejší související instituty, o kterých jste tu mluvili, podpořil Nejvyšší správní soud svým stanoviskem. Což já považuji také za velmi důležité, protože soudci Nejvyššího správního soudu jsou součástí expertní skupiny a toto jsou věci, které my napříč dlouhodobě konzultujeme. To není ušito za měsíc nebo za dva na Ministerstvu financí.

Co se týče kontroly, kdy tady zaznívaly z vaší strany výhrady k tomu, že kontrola bude zahajována i elektronicky. Prosím vás, to je volba, to nebude povinnost. Pokud subjekt bude trvat na tom, že chce zahájit daňovou kontrolu osobně, tak samozřejmě mu to umožněno bude. Ale naopak setkáváme se i s požadavky, že se cítí být zatěžováni. Takže my tam dáváme volbu, abychom urychlili kontrolní postupy, které samozřejmě s prověřováním třeba i odpočtu nebo jiných daňových povinností souvisí.

Ta otázka lhůty, to tady zaznívalo nejvíc - a já tady ukážu čísla a grafy - otázka lhůty, prodloužení lhůty na 45 dnů, je nerozlučně spjata s tématem zálohy na nadměrný odpočet. Naopak já bych si dovolila upoutat vaši pozornost - a já to všechno budu mít v rozpočtových výborech, donesu, rozdám, klidně pošlu, co bude kdo z vás chtít, tak jako vždycky. Toto je pokles na tom grafu (ukazuje) - mám ho jenom v malém, ale slibuji vám ho všem rozeslat na rozpočtovém výboru - pokles peněz zadržovaných nadměrných odpočtů ve srovnání - začali jsme od konce roku 2014, kdy to byl naposled váš rozpočet, a zavedení kontrolního hlášení od roku 2016.

A podívejte se na ten trend. Ty peníze jednoznačně - to znamená, mám to samozřejmě i v nominálních částkách - zadržované částky nadměrných odpočtů na konci roku 2014 byly víc jak 7 miliard. Na konci června letošního roku je to něco málo, jestli 1,2 miliardy. To jsou peníze, které zůstávají v cash flow firem. To znamená, že jsme zlepšili cash flow, plácnu, o 4 miliardy korun celoročně. A to díky kontrolnímu hlášení. Protože kontrolní hlášení naopak urychlí prověření veškerých plateb a nezadržuje se takové množství nadměrných odpočtů. A v tom chceme pokračovat. Díky tomu, že... My na vracení nesporné části odpočtu pracujeme dva roky na Ministerstvu financí. Zařadili jsme do novely daňového řádu, která souvisí s elektronizací a s online finančním úřadem, protože je to jeden zákon a tam musíme tato témata řešit. A v podstatě chceme, aby v cash flow firem bylo ještě více, to znamená, že tím, že vlastně bude Finanční správa zadržovat pouze tu nespornou část. Ale ona musí v té lhůtě - a teď si vezměte, že lhůta je 30 dnů. Jinak pro vaši informaci, já mám benchmark většiny zemí Evropské unie, nebo dá se říct, že skoro všech. A v podstatě země, a dodám vám to zase na rozpočtovém výboru, mohu je číst - jenom lhůty pro vracení odpočtu: Francie šest měsíců, Itálie tři měsíce, Maďarsko 45 dní, Německo až po odsouhlasení přeplatku, Rakousko šest měsíců, Španělsko šest měsíců, Nizozemsko osm týdnů, Řecko 90 dnů a tak dále. Mám tady celý benchmark, který samozřejmě dodám.

Finanční správa potřebuje, aby mohla provést první párování, druhé párování v rámci kontrolního hlášení a pak ještě vlastně posoudit tu nespornou část, tak potřebuje tu lhůtu o 15 dnů delší. A spojujeme to s razantním snižováním úroků a s razantním zjednodušováním správy daní a i s tím, že úroky budeme počítat až od 500 korun. To znamená, že v podstatě ta lhůta, která tam byla, ta liberační lhůta, de facto nebude potřeba, protože ti malí všichni spadnou tady do tohoto posunu, který v tuto chvíli zavádíme. A tím, že snižujeme úroky, tak v podstatě zůstává zase nějakých 0,7 miliardy minus ve státním rozpočtu, ale zůstanou naopak v kapsách daňových poplatníků. A to je to, co my každopádně chceme, aby se tam promítlo.

Co se týče tabulky, odkdy vzniká výše dně, je součástí důvodové zprávy, odkazuji vás na důvodovou zprávu. Jinak samozřejmě zase budu mít všechno na rozpočtovém výboru. A v podstatě to, že jste tady hovořili o nějaké tabulce na straně 81, ta tabulka není o žádných zaviněných částkách úroku. Ta tabulka má vyčísleny úroky z prodlení, které jsou vyčísleny na částku 8 miliard. A pak tam jsou úroky hrazené správcem daně, což je vlastně související s určitým natažením lhůty, nebo když se vrací po rozhodnutí třeba odvolacího finančního ředitelství, tak se tam počítá jakýsi úrok a ten činí 360 milionů. Ale náhrada škoda podle zákona způsobené nesprávným úředním rozhodnutím v podstatě dotčena touto novelou není.

Pan poslanec Profant hovořil o veřejné zakázce na ADIS. Já jsem o tom tady hovořila už v souvislosti s daňovým balíčkem. Já jsem připravena kdykoliv, dala jsem to i do médií - v podstatě to, že paní generální ředitelka podepsala smlouvu s firmou ADIS po třiceti letech - promiňte, s firmou IBM - na to, že ještě čtyři roky budou provozovat tento systém, ale pak nám předají, nebo Finanční správě, takové ty klíče, vysvětlovala jsem to tu několikrát, a díky tomu vlastně mohla být zahájena veřejná zakázka na nový systém, která v tuto chvíli probíhá. Takže to jsou všechno věci, které se podařily po třiceti letech, a já jsem za ně velmi vděčná. Ale to nesouvisí s legislativou, pane poslanče Profante, vůbec s legislativou. To je veřejná zakázka, která - jak ji chcete promítnout do legislativy, to jsem příliš nepochopila.

Co se týče Doing Business, to je pravda. Já mám zanalyzované toto sdělení a postavení České republiky v určitých kritériích, které provádí Světová banka. Skončili jsme na 41. příčce ze 190 hodnocených zemí. V oblasti placení daní paying taxes jsme se umístili na 53. místě oproti loňskému 45. Ano, to je pravda. My jsme sice zůstali na stejných - dělá nám to kritérium, a to je prověřování právě podezřelých nadměrných odpočtů, kde jsme zůstali z loňských 17,7 týdne na 18. A toto je právě cesta, abychom tu lhůtu zkrátili.

A to, že je tam efekt do státního rozpočtu, je prostě vedlejší produkt, to není žádný záměr. Novelu jsme připravovali dva roky a já si troufnu říct, že je to novela, která přináší celou řadu ulehčení podnikatelům, zejména těm malým. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové. A ještě než budeme pokračovat, s přednostním právem se přihlásil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Paní zpravodajka nemá zájem o závěrečné slovo. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych dal přednost paní zpravodajce. Slyšeli jsme obvyklý chvalozpěv paní ministryně na sebe samu - jsem přístupna jednání, jsem připravena debatovat, všechno vám dodám. Ale záměrně vystoupila až po ukončení rozpravy, a tím znemožnila debatu. Dnes je to místo, kde máme vést debatu. Ne že na rozpočtový výbor nám něco přinesete. A to jste odmítla, bojíte se té debaty, bojíte se kolegů, nemáte argumenty.

Když si vezmu poslední větu - přináší to veliké výhody zejména pro malé podnikatele. Za 24 miliard. Zeptejte se těch podnikatelů, jestli jsou ochotni vám těch 24 miliard zadarmo půjčit. Já myslím, že odpověď znáte. Pokud ne, tak si sežeňte nějaké stanovisko, kdo by byl pro státu zadarmo půjčovat peníze. Vezměte si ten paradox. Finanční správa, moloch, obrovský moloch, potřebuje 45 dní na to, aby zkontrolovala kontrolní hlášení. Kolik dostane podnikatel, když v té první kontrole je nějaká nesrovnalost, nesrovnalost administrativní? Pět pracovních dnů!

Takže na jedné straně tady máme obrovský státní moloch, kterému 30 dnů nestačí, potřebuje 45 dnů, vybere si na to 24 miliard daňových poplatníků. A na druhé straně chudák malý podnikatel má pět pracovních dnů. To nemůže ani účetní pustit na dovolenou mezi 25. a 30. Protože co kdyby se finančního úřad ozval a co kdyby se čirou náhodou přepsali v jednom čísle faktury? A když neodpoví do pěti dnů, mohou dostat pokutu až 30 tisíc. Úplně jednoduše. A tomu říkáte spravedlivý přístup k podnikatelům? Už mi chybí jenom věta, paní ministryně, že jako obvykle zlepšuji podnikatelské prostředí tím, že jim seberu peníze, tím, že státu prodloužím lhůtu a jsem stejně...

A paní ministryně neříká úmyslně pravdu. Ona říká: To je nějaký úrok správce daně. Paní ministryně, vy to víte stejně jako já, tak na mikrofon - ten řádek, a je to vaše tabulka, se jmenuje úrok z neoprávněného jednání správce daně. Co je na tom nepochopitelného? Kdyby to byl úrok z oprávněného jednání správce daně, tak mlčím a nic neříkám. Ale je to neoprávněné jednání a to paní ministryně přeskočila. To je nějakých 365 milionů, nějaké drobné, toho si vůbec nevšímejte, když přijde něco pozdě nebo odvolací soud, odvolací finanční ředitelství. Ale důležité je neoprávněné jednání Finanční správy a vás, milí podnikatelé, to stálo jenom v roce 2018 365 384 324 koruny české. A jak správně řekla paní ministryně, to tady ještě není způsobena škoda nesprávným úředním postupem Finanční správy. O tom se mlčí.

Nechvalně proslulý bývalý generální ředitel Janeček tady spustil tu lavinu zajišťovacích příkazů, kde Finanční správa prohrává významné procento soudních sporů - a jak byl potrestán? No, nebyl potrestán. Je šéfem Krajského finančního úřadu v Českých Budějovicích. Kde je nějaká jeho osobní odpovědnost? Kde jsou vyčíslené náhrady za prohrané spory? Minimálně za právní zastoupení plus případná škoda, kterou bude stát platit.

A pro pana poslance Votavu - my se shodujeme v tom jeho vystoupení. Víte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, jak stát potrestal ty, kteří způsobili úrok z neoprávněného jednání? No, zvedne jim příští rok plat o 1 500 měsíčně, protože to zvedá všem stejně. I těm, kteří vyrobili sekeru daňovým poplatníkům 365 milionů.

Všimli jste si, že by jedním slovem, jednou větou paní ministryně někdy přiznala nějaké významné pochybení Finanční správy a případně řekla, že to bude personálně řešit ona nebo šéfka Finanční správy? Nikdy. Tady platí omerta. O tom se nemluví. Ruka ruku myje. A mohl bych pokračovat. Máme v češtině plno hezkých výrazů, jako vyšetřování skončilo, zapomeňte. Vyhozených 365 milionů.

A paní ministryně se bojí rozpravy. Zbaběle vystoupí až potom, kdy kolegové, kteří nejsou vybaveni přednostním právem, nemohou reagovat. A když pak budu muset suplovat jejich roli, tak se zase bude říkat: Ježíš, ta opozice je hrozná, to je obstrukce, už mluví třicet minut, možná čtyřicet, nebo hodinu. Já nevím, kolik nám pan předseda Faltýnek příště přidělí času. Protože on určuje, kdy už jsme toho řekli dost a kdy ne, resp. on to navrhuje a vy mu to schvalujete, abych byl přesný. Jeden hlas nestačí. Je to tak.

Budu o tom mluvit zítra. Prostě opakované vědomé porušení zákona. Já vám zítra budu citovat slib, který jsme skládali my všichni: budu dodržovat Ústavu a zákony České republiky. Vědomě jste to opakovaně minulý týden porušili. A je vám to úplně jedno a ještě se smějete, jak jste na tu opozici vyzráli. My přece víme, že jsme v menšině, že nemůžeme vyhrát žádné hlasování. My umíme do 200 počítat a víme, co je 101 a 99 nebo 108 a k tomu 92, resp. 130 a k tomu 70, takže my nejsme překvapeni, že hlasování nevyhrajeme. Čím jsme překvapeni - k čemu tu většinu využíváte a zneužíváte. Z toho jsme opravdu překvapeni.

A já vám budu zítra citovat, ono to zase zapadlo v tom mediálním šumu - to se ani nestydíte za ta slova, která na vaši adresu řekl Ústavní soud, vy, kteří jste podpořili zákon o zdanění církevních restitucí? Nebyli to všichni vládní poslanci, já moc dobře vím, kdo nehlasoval pro a kdo hlasoval pro. Tak pro těch 114 - tak si to znovu přečtěte. Já vím, že to neuděláte, tak já vám to tedy přečtu, co jste způsobili. A místo toho, aby přišlo trošku pokory, tak znovu, opakovaně porušujete jednací řád a ještě se tomu smějete. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S přednostním právem se ještě hlásí předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Já jenom upozorňuji na jednací řád, že samozřejmě navrhovatel má právo na závěrečné slovo stejně jako zpravodaj. To, že ho využije, není zneužití jednacího řádu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: To je zajisté pravda, pane předsedající - děkuji vám za slovo - že předkladatel má právo na závěrečné slovo, ale předkladatel byl rovněž požádán některými mými kolegy, zda by odpověděl ještě v rámci diskuse, což paní ministryně neučinila, právě proto, že se té diskuse obává a ví, že její argumenty jsou liché. Takže je to bohužel jenom na nás, kteří máme to přednostní právo, což není až tak úplně fér.

Já si dovolím jednu poznámku v rámci svého přednostního práva. Paní ministryně nám říkala, jak se na tom zákonu jednoznačně shodla expertní komise složená ze soudců Nejvyššího správního soudu, Komory daňových poradců, advokátní komory. No, já nevím, jak moc se shodla, protože připomínky všech podnikatelských asociací nebyly akceptovány ani v nejmenším a nebyly akceptovány ani připomínky daňové komory, Komory daňových poradců, a nebyly akceptovány ani připomínky České advokátní komory, paní ministryně.

Já mám tady vyjádření pana Ing. Tomáše Hajduška, což je vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců, a ten říká zcela jasně a veřejně, že podle Komory daňových poradců jsou nejvíce problematické ty změny, které věcně s projektem Moje daně vůbec nesouvisejí. Jako příklad, píše Komora daňových poradců, lze uvést prodloužení doby pro vrácení nadměrných odpočtů, reformu sankčního systému a zrušení toleranční doby pro placení daně. - Myslím, že všichni, kteří jsme tu vystupovali, jsme tady vystupovali právě proti těmto bodům, a Komora daňových poradců je připomínkovala. A já prostě nevěřím, že v rámci té expertní komise s nimi mohla souhlasit.

Podle Komory daňových poradců dále nejsou bez rizika i změny spojené s navrženou elektronizací správy daní, bohužel ministerstvo nevyužilo novelu k tomu, aby stávající problémy elektronizace odstranilo, naopak vytvořením v podstatě paralelního komunikačního kanálu k datovým schránkám je na další problémy zaděláno, je ve stanovisku Komory daňových poradců. Například z návrhu vůbec není zřejmé, zda má prioritu doručování do stávajících datových schránek v rámci všeobecně užívaného informačního systému datových schránek, nebo do daňových informačních schránek v rámci projektu Moje daně. Tím dojde k narušení právní jistoty ve vztahu k okamžiku doručení.

Kromě samotného odmítnutí připomínek se příslušní odborníci Komory daňových poradců pozastavují i nad způsobem, s jakým k vypořádání připomínek ministerstvo přistupuje. Celkově je přístup Ministerstva financí, které se odmítá hlouběji zamyslet nad dobře míněnými postřehy připomínkových míst, nepochopitelný. Namísto toho je častuje nařčením z neznalosti právní úpravy, tak jako se například stalo České advokátní komoře. Česká advokátní komora předložila své připomínky a ministerstvo jí sdělilo, že neumí zákon.

Závěr je: jako by si Ministerstvo financí přálo, aby všichni zaujali postoj Ministerstva průmyslu a obchodu, jehož připomínky byly pouhou gramatickou korekturou. - Tady je namístě skutečně poblahopřát k mimořádné kolegiální loajalitě panu ministru průmyslu, protože věci, které jednoznačně poškozují podnikatele a podnikatelské prostředí, zanechalo Ministerstvo průmyslu naprosto v klidu a neuplatnilo k nim jedinou připomínku.

Tolik asi, paní ministryně, k vaší expertní skupině, která se tak úžasně shodla.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě jednou uplatní své přednostní právo předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdyby byla rozprava, tak sem chodí kolegové z mého poslaneckého klubu. Nemohou, takže supluji jejich roli. Tak ještě k té expertní skupině a ke stanovisku třeba Nejvyššího soudu. Paní ministryně tady přednesla jako úžasný nápad Finanční správy Ministerstva financí, že budou zadržovat jenom tu spornou část DPH, ale zapomněla říct, že to je výsledkem prohraných soudních sporů. Je to tak! Je to tak, jsem to schopný doložit. Prostě prohráli jste, Finanční správa prohrála právě v tomto případě, že to mělo likvidační charakter, že jste nezadrželi pouze spornou část DPH, ale celou částku DPH. A v podstatě na libovolnou dobu. A k tomu si všichni zodpovězte, zda má daňový poplatník někdy libovolnou dobu v komunikaci s úřadem, s Finanční správou. No nemá!

A jenom připomínám těch likvidačních pět pracovních dnů. Ano, pro velké firmy to není problém. To je třeba si říct, ale pro malé firmy, kde je jeden či jedna účetní, často externě, to je hrozně limitující. Ten člověk může také onemocnět, představte si, a 30 tisíc pokuta. Tomu se v podání vládních politiků říká přívětivé podnikatelské prostředí. A pak protestují proti nějakým mezinárodním žebříčkům. Já myslím, že k tomu nepotřebujeme mezinárodní žebříčky. Stačí se těch podnikatelů zeptat, co je rozčiluje a co je štve. K tomu nepotřebujeme Doing Business. Ten je možná zajímavý pro politickou debatu, ale k tomu, abychom věděli, co ty podnikatele rozčiluje dnes nejvíc, stačí se jich zeptat, a uslyšíte. Nesmyslně vysoké pokuty, nesmyslně krátké lhůty, berňák má na všechno čas, nesmyslně krátká doba na implementaci nových zákonů.

Tak slavný daňový balíček. Možná bude platit k 1. 1. Kdy vyjde ve Sbírce zákonů? Kolik dnů předem? Ne měsíců - kolik dnů předem. Deset patnáct, já nevím, možná šestnáct. Může stát spravedlivě chtít, aby po šestnácti či po sedmnácti dnech všichni správně implementovali nový zákon? No může. Má na to tři roky. Ten podnikatel ne, ten už musí první měsíc fungovat od prvního dne. A po třech letech přijde Finanční správa a bude dělat chytrého, jak to v tom lednu 2020 měli všichni dávno vědět. Dávno poté, co si zpracují vlastní metodické pokyny, jak to kontrolovat, to bude trvat několik měsíců, možná, že let. V tom je zakopaný pes.

Myslím si, že je to typický příklad zákona, kdy se smíchají dvě různé věci. Digitalizace, elektronizace - to si myslím, že má všeobecnou podporu. Kdyby ten návrh zákona obsahoval pouze toto, tak si myslím, že projde relativně hladce Poslaneckou sněmovnou. Když se tam ale přilepí ta touha získat víc peněz, zlepšit podmínky pro stát v neprospěch podnikatelů, tak samozřejmě v debatě na ty problémy narazíme. Na rozdíl od těch, kterým stačí 30 dnů, my ty zákony čteme a jsme schopni si všimnout problematických míst, upozornit na ně. Ale jsme si vědomi té sněmovní matematiky, takže klidně si můžete prohlasovat, že budeme šest měsíců vracet DPH. Já jsem si vědom toho, že máte na to tu sílu, a nějak mě to nepřekvapuje. Jenom si to pak srovnejte s vlastním programovým prohlášením.

Já jsem vám to minule četl, jak budete s dostatečným předstihem připravovat daňové zákony, a balíček sem přišel v červnu, takže to projednáváme. Když jsem se díval, první čtení trvalo dva jednací dny dva dny za sebou, druhé čtení trvalo jeden jednací den, k žádnému zdržení nedošlo, až na to, že přišel pozdě. Už jsem v tisku četl o novém daňovém balíčku na rok 2021. Už by tady měl být. Už by tady měl být, abychom měli dostatek času nad ním debatovat, než zase přijde v červnu nebo v květnu a v říjnu či v listopadu příští rok zase budeme obviňováni, že to zdržujeme, protože jsou krajské volby a senátní volby, a volební kampaň a účelovka a já nevím co všechno.

Diktuje program Sněmovny, diktuje vládní většina. Logicky. Platí to za každé vládní většiny. Pokud se k něčemu dostáváme pozdě, není to problém opozice, ale je to problém vládní většiny. Když se podíváte na ten program 35. schůze, já mám pocit, že k dnešku máme zhruba, já nevím, 250, možná 270 neprojednaných bodů. Zítra budeme zasedat jenom odpoledne, ve čtvrtek je interpelační den, ještě ten nám nezrušili naštěstí, zatím, takže budeme mít dvě hodiny na nějaké zprávy z armádního prostředí, v pátek se možná udělá pár návrhů zákonů, tak nám zůstane 250, možná 260 zákonů. Do toho vláda chrlí další a další nové zákony. Vždycky má k tomu tiskovku, jak je to důležité, jak je to skvělé. Myslím, že by bylo skvělé, kdybychom půl roku kromě státního rozpočtu žádný návrh zákona neschválili. Nic by se nestalo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S přednostním právem vystoupil předseda klubu ODS. Než budu pokračovat, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Od 17.20 se omlouvá do konce jednacího dne Olga Richterová a od 18 hodin z pracovních důvodů Pavel Pustějovský. Pokračovat budeme hlasováním o návrzích, které přišly v rozpravě, a to je nejdříve návrh o navrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Já vás všechny odhlásím, zagonguji, proto jsem několikrát požádal kolegy a kolegyně, aby z důvodu důstojného prostředí odešli do předsálí.

 

Až se ustálí počet přihlášených, budeme rozhodovat o návrhu vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování v hlasování číslo 205. Počet přihlášených, zdá se, že je správný.

Zahájil jsem hlasování číslo 205 a ptám se, kdo je pro vrácení předloženého návrhu k dopracování. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 205 z přítomných 165 pro 77, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme nyní hlasovat o dalším návrhu, a to je zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o třicet dnů.

To bude hlasování číslo 206, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 206 z přítomných 170 pro 68, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Můžeme tedy pokračovat. Budeme se zabývat návrhem na přikázání ... Pardon, omlouvám se. (Protesty z pléna.) Ještě je tady návrh na prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů podle zákona o jednacím řádu.

Rozhodneme v hlasování číslo 207, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 207 z přítomných 170 pro 78, proti 63. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Garančním výborem je navržen výbor rozpočtový. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

 

Můžeme tedy rozhodnout o přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu v hlasování číslo 208, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 208 z přítomných 169 pro 67, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům k projednání. Ptám se, jestli někdo navrhuje jiný výbor. Ano, pan kolega Jurečka a pan kolega Profant. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím s ohledem na dopad této novely zákona na podnikatelské prostředí v České republice navrhnout také hospodářský výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Profant. Váš návrh, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já bych poprosil o výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, v jehož kompetenci máme eGovernment.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Čili hospodářský výbor.

Rozhodneme v hlasování číslo 209, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přikázání hospodářskému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 209 ze 170 přítomných pro 80, proti 40. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní výbor pro veřejnou správu.

Rozhodneme v hlasování číslo 210, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro výbor pro veřejnou správu? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 210 z přítomných 171 poslance pro 76, proti 55. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu. Jinému výboru přikázán nebyl. Neprošla ani žádná lhůta na zkrácení nebo prodloužení lhůty, a proto je zákonná lhůta 60 dnů platná. Tímto děkuji paní ministryni a místopředsedkyni vlády Aleně Schillerové, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 34.

Pokračovat budeme bodem číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.