Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

247.
Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2017
/sněmovní tisk 143/

Tento sněmovní tisk projednal výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 143/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj volebního výboru pan poslanec Petr Dolínek, informoval nás o projednání na výboru, přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážení páni ministři, ministryně, vážení kolegové. V návaznosti na svoji předchozí výroční zprávu, kterou jsme projednávali v dnešních dopoledních hodinách i předchozích dnech, bych tedy chtěl přednést zprávu týkající se roku 2017.

Rok 2017 byl pro Českou televizi úspěšným a zároveň náročným rokem. Jednalo se o volební rok, ve kterém provázela vládní krize vlastně řadu měsíců činnost veřejnoprávních médií a Česká televize si přitom musela udržovat nestranný pohled na vnitropolitické dění, což je určitě vždycky složité pro veřejná média, aby se jim to podařilo.

Já se domnívám, že obdobně jako je to uvedeno ve zprávě, kterou nám předložila Rada České televize, že se v této náročné zkoušce podařilo České televizi obstát a vnitropolitický vývoj v České republice toho roku (nesrozumitelné) se zadařilo České televizi poměrně slušně mapovat, sdělovat veřejnosti, a přitom nesklouznout ke komentářům, které by ji již nepatřily do média veřejné služby.

Rovněž mě těší, že se, jak jste četli ve zprávě, důvěryhodnost České televize v daném roce pohybovala na vysoké úrovni v aktuálně, v číslech daného roku, většina veřejnosti, to znamená 70,5 % diváků, souhlasila s výrokem, že Česká televize je důvěryhodná. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že pro dvě třetiny diváků podle statistik a čísel byly Události v roce 2017 nejvíc důvěryhodnou zpravodajskou relací. Zdůrazňuji Události s velkým U, abychom věděli, že se bavíme o tom jednom konkrétním pořadu, což je jeden z nejlepších výsledků od začátku takto měřených výzkumů, který se datuje od roku 2013. V mezinárodním srovnání se pak Události ve výzkumu důvěryhodnosti zpravodajských relací umístily na třetí pozici, a to např. před BBC News, či o více než 30 procentních bodů si vedly lépe než relace v sousedních zemích, např. v Polsku, nebo i dokonce oproti slovenským zprávám RTV. Česká televize jako celek dosáhla ve skupině 15+ v daném roce podíl sledovanosti, tzv. share, 29,2 %. Stanice ČT1 dosáhla celodenního podílu na sledovanosti 15,34 %. Byla v ČR druhým nejsledovanějším hlavním programem. A meziročně došlo k mírnému poklesu, což je potřeba si přiznat podle čísel.

Program ČT2 v podstatě zopakoval výkony z roku 2016, a co je potěšující, v evropském srovnání stále zůstávají velmi úspěšnými program ČT24 a ČT sport. O Déčku není potřeba hovořit. Víme, že dlouhodobě Déčko je nejzdařilejší projekt daného typu v rámci veřejnoprávních médií v rámci Evropy. Déčko právě v porovnání s jinými zeměmi je v procentech sledovatelnosti nejvýše.

Jsem přesvědčen, že tato výroční zpráva v sobě nemá obsaženo nic relevantního, co by zpochybňovalo závěry v případě činnosti České televize, závěry rady, které nám byly předloženy.

Veřejnoprávní televize plní úkoly vyplývající ze zákona o České televizi, a proto ji výbor doporučil ke schválení. Volební výbor se sněmovním tiskem 143 zabýval na své 10. schůzi dne 27. září 2018 a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2017 dle sněmovního tisku 143."

Samozřejmě bych mohl být připraven zde hovořit i o jednotlivých programech jak v oblasti dokumentů, sportu, ale i samotné tvorby České televize. Nicméně myslím, že zprávu má každý k dispozici, a nebudu se tedy věnovat jednotlivým programům. V případě zájmu jsem ale na diskusi připraven a můžeme se některým oblastem věnovat i podrobněji. Děkuji za pozornost a těším na zajímavou diskusi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. To bylo úvodní slovo. A já zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je přihlášen v tuto chvíli pan poslanec Valenta. Než dorazí k mikrofonu, tak vás seznámím s informací, že pan poslanec Strýček a Ratiborský ruší svoji omluvu. A nyní tedy pan poslanec Valenta v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Sděluji panu zpravodaji, že skutečně ta diskuse zajímavá bude. A budu rád, když se on do ní potom i svým způsobem zapojí.

Dámy a pánové. Ale dovolte mi i přičinit k hospodaření České televize v roce 2017 několik relevantních poznámek. Slibuji vám, že budu hovořit pouze k tématu, v úvodu k hospodaření v roce 2017 a v závěru se zmíním o činnosti České televize ve stejném roce, protože jak jistě všichni víte, tak ta diskuse je sloučená.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, musím vás opravit, u těchto bodů není sloučená rozprava.

 

Poslanec Jiří Valenta: Dobře, dobře. Budu se snažit to nějakým způsobem poopravit, tak aby to odpovídalo. Věci duplicitní, které se objevily již v souvislosti se zprávami za rok 2016 jsem se snažil ve svém dalším vystoupení teď vyškrtat, tak abych vás s tím zbytečně nezatěžoval, protože to moje vystoupení nebude úplně krátké.

Audit pro rok 2017 zpracovala pro Českou televizi společnost Ernst & Young a auditorka Magdalena Soucek. Nechci výsledky této auditní zprávy kritizovat, nemám dostatek vstupních informací, ale bohužel pro mne obsahuje, a to již ve svém úvodu, některé zajímavé až podezřele nesrozumitelné krkolomné formulace, které mají dle mého názoru významnou ambici již v samotném úvodu materiálu relativizovat případné nepravosti v hospodaření a potažmo i v činnosti České televize za rok 2017. Kdyby totiž tyto eventuální nepravosti vyšly postupem doby na povrch, lze se poměrně snadno vyvinit z odpovědnosti za zpracovanou zprávu.

Pro vaši informaci, dámy a pánové, mohu uvést konkrétní příklad, když zacituji z tohoto auditu. "Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významnou nesprávnou způsobenou podvodem nebo chybou." Konec citátu.

Lze se tedy ptát: Co je tedy myšleno slovem nebo souslovím "významná nesprávnost"? Nevýznamná nesprávnost je tedy v pořádku a nachází se tedy již mimo rozsah tohoto auditu? A co je tedy naopak ta nevýznamná nesprávnost? A další velice zajímavá konstatace a poměrně nesrozumitelná konstrukce. A teď prosím poslouchejte skutečně pozorně. "Přiměřená míra jistoty je velká míra nejistoty. Nicméně není zárukou, že audit odhalí případnou existující významnou materiální nesprávnost. Nesprávnosti mohou vznikat v důsledku podvodů nebo chyb a považují se za významné, pokud lze reálně předpokládat, že by jednotlivě nebo v souhrnu mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé účetní závěrky na jejím základě přijmou." Konec citátu.

Osobně z této věty po jejím několikerém přečtení a pečlivém rozboru dovozuji, že záruka odhalení významných problémů v hospodaření České televize prostřednictvím auditu prostě neexistuje. Ptám se, má tedy potom vůbec smysl takovýto zcela jistě draze zaplacený audit dělat?

A nyní se dostávám k tomu, proč vlastně toto zde říkám, neboť mi zase až tolik o zmíněný externí audit nejde. Ale na srdci mi dlouhodobě leží především komplexní kvalita a šíře celé prováděné kontroly hospodaření České televize a samozřejmě potažmo i činnosti. Ale i takto podivným úvodním slovem auditora ji lze velice dobře spolu ilustrovat.

Dámy a pánové, vlastní kontrolní mechanismy České televize, konkrétně činnost útvaru interního auditu společně s výsledky auditu externího, skutečně nemohou plně nasvítit veřejností požadovanou legitimitu hospodaření veřejnoprávního média.

Prosím pěkně - slyším tady, že někdo na mě říká "jsme u činnosti", ale jak jsem předeslal, tak činnost a hospodaření jsou velice úzce provázány, například co se týče koncesionářského poplatku, který dnes činí 135 korun, tak plných 90 % jde na činnost České televize, takže tu provázanost zcela jistě můžete si i z toho mého vystoupení a z této informace dovodit.

Kontrolní činnost Rady České televize, která je sice dle zákona o České televizi zodpovědná Sněmovně, a ta ji může ze zákonem daných důvodů odvolat, je dle mého názoru také zcela nedostatečná a těžce uvěřitelný fakt, že jsou její činnosti a odměny členům ještě navíc placeny z rozpočtu České televize, obligatorní transparenci před svými koncesionáři vůbec nenahrává.

Proč se v tomto ohledu stále bráníme, a to pod rozličnými záminkami, legislativně zakotvit možnost NKÚ kontrolovat Českou televizi? Příslušný zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu nám nyní leží na stole, takže šance tu znovu je, a je v tomto ohledu zcela lhostejné, jestli ho budou předkládat Piráti, nebo někdo úplně jiný.

Proč ale také zákonem neposílit kontrolní činnost zmíněné Rady České televize? Samotná Česká televize se tomu brání s tím, že potom by funkce generálního ředitele byla zbytečná. Mnozí mediální odborníci ale můj názor plně potvrzují, když tvrdí, že Rada České televize nemá ze zákona dostatečné pravomoci, nemá právní subjektivitu, žije z peněz České televize, a proto si nemůže ani dovolit bez jejich přísunu vypracovat potřebné analýzy. Kontrolovat dnes můžeme tedy pouze to, zda v hrubých obrysech se dodržel zmíněný rozpočet.

Ale některé detailnější případy z práce České televize vypovídají o čemsi zatuchlém, které jsem zaznamenal například v tiskovém rozhovoru s Martinem Komárkem, bývalým předsedou volebního výboru Sněmovny. Prostě nyní transparentně zkontrolovat nelze. A co že vlastně pan Komárek mediálně tvrdil? Prý se říká, že televizní pracovníci si vezmou techniku televize a nechají se platit jako externisté, takže jsou zaměstnanci a externisté placeni dvakrát, a ještě přitom využívají techniku České televize. Prý to jsou domněnky, ale zakládají se na zkušenosti.

Ale ať už je to jakkoliv, ověřit to v dnešním stavu nekvality a neúplnosti kontroly České televize bohužel nejde. Netransparence a rozličná podezření z nehospodárnosti v České televizi mě skutečně netěší. Na straně druhé jsem alespoň za koncesionáře rád, že podle výsledku auditu a slovy generálního ředitele - teď cituji - "si Česká televize zachovala statut finančně stabilní a zdravé organizace s relevantním objemem disponibilních prostředků, nulovou zadlužeností a schopností včas hradit veškeré své závazky". Za toto konstatování jsem za všechny koncesionáře velice rád, nebo jindy a jinde medializované úvahy managementu České televize o navyšování koncesionářských poplatků jsou tedy již naštěstí minulostí. Věřím, že se v roce 2018 ani tento stav, ani postoj pana generálního ředitele nijak zásadně nezměnil, vlastně ani nemohl, když mu bylo za jeho dobrou práci vyplaceno v rámci odměn 2,5 mil. korun a také plat mu narostl z 230 tisíc na 242 tisíc korun měsíčně. Doufám tedy, že se také již nepočítá s placením koncesionářského poplatku i za počítače, tablety či mobily, jak se o tom zmínil v jakémsi svém protimluvu na jednání volebního výboru zmíněný generální ředitel Dvořák.

Proč navyšovat a dále zpoplatňovat, když je Česká televize finančně stabilní? Na webu České televize ale můžeme nalézt konstatování, že problém financování České televize není vyřešen dodnes. Mluví pravdu tedy pan generální ředitel s tím, že Česká televize je stabilní zdravá organizace, jak jsem řekl, s relevantním objemem disponibilních prostředků, nebo oficiální web České televize, který chce financování České televize stále ještě řešit?

Další kardinální problém, a teď se budu možná částečně opakovat z předchozího vystoupení k činnosti České televize, tkví v nemožnosti zjistit výši platů jejich nejvíce protežovaných moderátorů a redaktorů. Občanskou veřejností tak stále rezonují jména, jako jsou pan Moravec či paní Fridrichová a někteří další. Poslanci, senátoři, státní zástupci či soudci jsou obrazně v tomto smyslu již dávno svlečeni do trenek, ale platy v České televizi, a to proti vyjádření některých soudů, jsou stále utajovány. Občas tu a tam v tomto smyslu sice něco probleskne, například když nedávno na besedě v Plzni ujelo paní Drtinové, že jako bývalá moderátorka Událostí brala v České televizi v roce 2013 57 tisíc korun, ale takovéto kusé a těžko ověřitelné informace našim občanům skutečně nestačí.

Rád bych na tomto místě současně vyvrátil podezření šířené ze strany některými pro Českou televizi ochranářskými médii, která po mém požadavku na nutnou transparenci platů klíčových zaměstnanců České televize, který jsem nastolil dříve, mě nařkla z jakési socialistické rovnostářské zášti. Prosím, skutečně tomu tak není, protože kdyby tomu tak bylo, musel bych například přece v první řadě zmiňovat obrovský nemovitý majetek pana generálního ředitele České televize, který jen v Praze činí před 100 mil. korun, jak uvádějí některá média. Ale mě toto je skutečně jedno.

Co mi ale skutečně jedno není, je hospodaření veřejnoprávního média. Skutečně těch 6,5 mld. korun v rozpočtu České televize není zanedbatelnou sumou, vždyť komerční televize NOVA hospodaří s částkou jen poloviční. V další ilustraci ne vždy úplně dobrého bych mohl také využít například i některé zajímavé informace z webu Hlídač státu, který za dva roky své činnosti pro vaši zajímavost eviduje již kolem 2 mil. smluv v celkové hodnotě kolem 8 bil. korun. Co se týče samotné České televize, tak je na tomto webu od konce roku 2016 soustředěno 25 smluv údajně obsahujících tak závažné nedostatky v rozporu se zákonem, že jsou velmi pravděpodobně neplatné, a dalších 274 smluv trpících vážnými nedostatky. Správci tohoto webu elektronicky odkazují, a to v plné konkrétnosti, také na 1 902, to je 13,5 % smluv České televize s firmami navázanými na politiky. A to je velice alarmující. A tyto smlouvy jsou v celkové hodnotě 7 mld. korun, což činí 38 % poskytnutých financí ze všech uzavřených smluv.

A kdyby někdo z vás chtěl uvést konkrétní příklady, mohu tak uvést například firmy Medea, 789 smluv za 290 mil. korun, osoba Jaroslava Tvrdíka či Jaromíra Soukupa, kterého dnes můžeme již také považovat za politika, nebo například firmu Bison+Rose, tři smlouvy za 17 mil. korun, osoba Miloše Růžičky.

Za příklad nevysychajících penězovodů směrem k osobám dlouhodobě spjatým s Českou televizí, tedy event. klientelismu, lze uvést firmy produkce Třeštíková, s. r. o., devět smluv za 20 mil. korun, osoba Helena Třeštíková, nebo například Czech News Center, a. s., 133 smluv za 25 mil. korun, osoba Libuše Šmuclerová. Stačí skutečně jen nahlédnout na zmíněný web a naleznete sami i další.

Jako perličku bych ale ještě uvedl smlouvu České televize ze září roku 2016 s nadací Charty 77, u které nelze dohledat ani její výši, přičemž utajení její hodnoty je možné pouze v odůvodněných případech. Ale zde by se mělo jednat o smlouvu o dílo v rámci rekreačních, kulturních a sportovních služeb, tak se divím, proč tomu tak je. Možná by nám mohlo něco napovědět i to, že jako člen statutárního orgánu byl zde v rozhodném období veden Jiří Pospíšil, nynější předseda TOP 09, či jako členka rozhodčí rady paní Marie Kousalíková z ODS.

Skutečně ke konci mého vystoupení bych si dovolil se ještě řečnicky zeptat pana předsedy vlády Babiše, zda je skutečně pravdou, že vydal svému klubu doporučení, aby poslanci a poslankyně ANO podpořili schválení všech zpráv, tedy o činnosti i hospodaření České televize, a to bez jejich rozdílu. A to i přes fakt, že sám v inkriminovaném roce 2017 veřejně označil redaktory České televize za zkorumpovanou pakáž, která pracuje proti některým na objednávku. Teď, když konečně projednáváme zprávu o činnosti České televize z roku 2017, mu to tedy skutečně již přestalo vadit? Podivné uvažování.

A nevadí mu například ani případ z poslední doby, kdy Česká televize stáhla ze sociálních sítí reportáž o údajném zastrašování žáků na Střední průmyslové škole v Plzni před jeho návštěvou? Učitelé prý měli žákům vyhrožovat problémy u maturity, pokud se budou ptát na kauzu Čapí hnízdo. Studentka, která to tvrdila, to ale pouze četla u někoho na Facebooku, což redaktorka České televize z reportáže dle vyjádření školy vystřihla. Průmyslovka na Českou televizi tak hodlá podat žalobu.

Ani tentokrát vám to nevadí, pane nepřítomný předsedo vlády? A co tedy ještě říkáte na vystoupení redaktora Hynka, který za hrobového mlčení protežované moderátorky Witowské vás třikrát během chvíle označil v nedávném pořadu Události a komentáře sice správně za premiéra, ale za premiéra bývalého? Proč opět takový jeho názorový veletoč? Myslím tedy pana premiéra Babiše ohledně přístupu k fungování České televize. Není už takových jeho zásadních názorových obratů nějak moc? Premiér každé země by si měl stát za svým slovem, i když by to bylo aktuálně pro někoho nepopulární, a nenechat si v tomto ohledu radit PR manažery, či snad dokonce některými lobbisty. Podle názoru některých komentátorů se premiér České televize buď jaksi konstruktivně dohodl s Českou televizí na smíru, podle jiných se zase bojí jako čert kříže protibabišovských demonstrací, které by mohly vyvolat osoby těžící z televizního nepotismu, klientelismu a protekcionismu.

Doufám také, že pan premiér četl vyjádření bývalého ředitele slovenské televize Radima Hrehy, které na jeho adresu tento pán mediálně vyjevil. Hreha v něm říká, že je český předseda vlády nejspíše přesvědčen, že voličům ANO nevadí vysílání České televize pro havlistickou menšinu, které musí financovat všichni koncesionáři. Dodal také, že si myslí, že Česká televize se svou klesající důvěrou veřejnosti není pro něj nikterak důležitá.

Ale tolik jenom můj komentář k zásadní proměně názorů pana předsedy vlády.

Zajímavé je v tomto ohledu ale i Hrehovo stanovisko, že informační monopol nadnárodních lobbistů realizovaný mainstreamovými médii, tedy i Českou televizí, vytvářející fiktivní obraz reality, je u konce s dechem. Osobně bych si to velice přál a velice bych to přál zejména naší České televizi a jejím koncesionářům. Děje se tomu hlavně díky svobodnému a nezávislému internetu, a tak se nyní musíme společně zasadit o to, aby někteří filutové tento alternativní kanál přenosu informací pod různými záminkami neshazovali, neškrtili a některé zdroje tam dokonce rovnou nechtěli zakazovat. Zejména díky nezávislému internetu může fungovat také nezávislá žurnalistika, kterou místo toho, aby Česká televize podporovala a realizovala, tak se často ubírá opačným směrem a přitom zároveň ještě osočuje názorové oponenty, že usilují o získání politické nadvlády nad tímto veřejnoprávním médiem, byť toto je reálně zcela nemožné. Lidé v České televizi či někteří další efektivně propojení s Českou televizí to velice dobře vědí. Managementu České televize bývá tak nějak lhostejno, že se mnohdy jedná o zcela oprávněnou, podloženou a adekvátní kritiku zaznívající nejen z Poslanecké sněmovny, ale i z míst nalézajících se na sociální mapě České republiky úplně jinde. Těží totiž z dojmu vlastní nedotknutelnosti a neomylnosti. Není divu. Zakonzervovanost jejího stavu byla po dlouhá léta efektivněji jištěna příklonem k některým politickým subjektům či jejich protagonistům.

Opět ale do svého vystoupení začlením, tak jak činím běžně, názor někoho fundovaného a erudovaného, nebudu tak abstrahovat pouze z oficiálních statistik a vyjádření České televize, jak to učinil pan zpravodaj, ale ani naopak z reakcí tisíců nespokojených diváků. A tak v roce 2017 režisér a scenárista Stanislav Vaněk, který pracoval v České televizi v oblasti hudby a byl mimo jiné i ředitelem festivalu Zlatá Praha, mediálně prohlásil, že na současné České televizi oceňuje především její poslání či profesionální formu PR, ale - a teď znovu cituji - dodal, že se mu nelíbí, jak je Česká televize tomuto poslání vzdálena, líbí se mu forma PR, ale obsah zřídka odpovídá skutečné věci. A pokračoval, že organizačně Česká televize ještě nikdy nebyla tak nepřehledná a neefektivní. Dle mého názoru je tato stručná charakteristika České televize plně vystihující.

Nyní bych vám rád odprezentoval jeden příklad za všechny, jak efektivně Česká televize hospodaří, jak může být klientelisticky napojená na některé subjekty a také jak je Rada České televize s kontrolní pravomocí dnes zcela dysfunkčním orgánem. Paní Jitka Straková z Prahy 8 mne kontaktovala již v roce 2015, a to při schvalování zprávy o hospodaření České televize za tento rok, tedy za rok 2015. Sdělila mi, že generální ředitel České televize porušuje zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, když nereagoval na její upozornění, že existuje subjekt, který po mnoho let neplatí televizní poplatky, a to minimálně za devatenáct televizních přijímačů na svých dvou hotelech. Dozorčí komise Rady České televize uzavřela v roce 2015 tento případ s tím, že stěžovatelka předložila nepravdivé důkazy, a ředitel České televize, respektive jeden z jejich ředitelů pan Cimirot, dokonce tvrdil, že celý problém spočívá v osobě samotné stěžovatelky.

A teď poslouchejte dál. V roce 2016 zaslala stěžovatelka osobní dopis všem členům Rady České televize s důkazy, nikdo neodpověděl, a na to sama ona osobně vystoupila i na jednání rady, opět bezúspěšně. Členové Rady České televize si podle ní dokonce pletli zákon o České televizi se zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích a podobně. Po vyčerpání veškerých netrestních možností, jak dosáhnout nápravy v zájmu koncesionářů, přičemž se jednalo i o podezření z podvodného jednání, obrátila se stěžovatelka v červenci 2017 na orgány činné v trestním řízení. 2. 8. 2017 byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu z krácení daně a podobné povinné platby. O rok později, 30. srpna 2018, to znamená loni, bylo oznamovatelce sděleno, že vyšetřování bylo ukončeno a byla současně podána žaloba u soudu. Obžalovány byly dvě fyzické osoby a jedna osoba právnická. A teď se podržte, dámy a pánové. Česká televize se na základě tohoto oznámení připojila jako poškozená s návrhem na vydání bezdůvodného obohacení a žádá, aby soud uložil povinnost nahradit škodu v penězích ve výši 827 030 korun. A i tato prostá informace musela být z České televize vymožena dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Co ze všeho ale vyplývá?

A. Generální ředitel nejednal s péčí řádného hospodáře a ignoroval odůvodněné podezření. K dispozici byly pro vaši zajímavost i fotografie TV přijímačů na těch hotelech.

B. Rada České televize se následně projevila jako zcela nefunkční orgán, plně loajální ke generálnímu řediteli, neboť předložené důkazy neplatících subjektů byly zjevně nepravdivé a i takto to stačilo k odmítnutí stížnosti.

C. Česká televize si tak svou nečinností sama sobě vědomě a dlouhodobě, to podtrhuji, způsobovala škodu, přičemž generální ředitel trestní oznámení nepodal. A to má k dispozici celé právní oddělení. Dozorčí komise Rady České televize udělala závěr nikoliv podle předložených důkazů, ale podle toho, co jí samotní zaměstnanci České televize sdělili.

A za poslední - D. Paní inženýrka Jitka Straková tak splnila svoji občanskou povinnost a nejspíše zachrání pro Českou televizi skoro 900 000 korun, přitom se nedočkala ani vděku, ani omluvy za lež, když ředitel České televize, jak jsem říkal, pan Cimirot, ji lživě obvinil ze lži a tvrdil, že obžalované subjekty řádně platí.

Dámy a pánové, již se blížím k samotnému závěru svého vystoupení.

V poslední době v rámci jakýchsi nepřirozených sebeobranných reakcí začíná některým v České televizi protežovaným vadit, že je ze zákona Sněmovně uloženo i projednávání a schvalování výročních zpráv České televize a nejraději by jí tuto pravomoc, a to i pouličním způsobem, odebrali. Naposledy kolegům z pirátské strany, kteří se za zcela zjevné spolupráce některých redaktorů cítí před kamerami České televize vždy jako ryba ve vodě. Tento komfort mnohým subjektům a jejich zástupcům ale dopřáván není. Přestože Kodex České televize v článku 6 jasně říká, že moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost a divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícímu zajímají postoj, tak toto se děje skutečně jenom velice výjimečně.

Útoky na názory, které jsou generovány mimo televizní mainstream, jsou v některých pořadech neoddiskutovatelné a společnost se tomuto přístupu, mylně označovanému za veřejnoprávní, začíná již silně vzpouzet. A my jako poslanci jsme zde od toho, abychom hlas veřejnosti reflektovali a ze zákona konali. Někteří se však bohužel nechají vždy zastrašit - vždyť on ten mírnější přístup ze strany redaktorů by se na obrazovce České televize mohl někdy také hodit, že ano?

Co si myslet například o nedávném varujícím dopisu generálního ředitele poslancům s tím, že podal trestní oznámení na anonymního pachatele pro poškozování cizích práv? Zmíněný pachatel v uvozovkách měl údajně ve Sněmovně rozšiřovat dokument vyzývající k zamítnutí zpráv, a to na základě údajně lživých obvinění. Budiž, pan ředitel má na to právo. Já ale tento dokument neviděl, stejně tak jako mnoho mých dalších kolegů.

Ptejme se, nejde tedy spíše jen o formu nějakého dalšího psychického nátlaku na moc zákonodárnou? Trestní oznámení jsme ale mohli také na straně druhé zaznamenat například i u občana, který jej naopak podal na generálního ředitele za to, že Česká televize podle jeho verze utratila 68 mil. korun za realizovanou dopravu bez výběrového řízení, a to v roce 2018. Kopii tohoto trestního oznámení mají k dispozici například Hospodářské noviny. Co ale k tomuto stavu plnému podivných výhrůžek, a to bohužel z obou stran, můžeme dodat, a to je, že musíme zdůraznit kritický hlas zákonodárce směrem k České televizi. Tento hlas je zcela namístě a v pořádku. Poslanci musí být v ústavně zakotvené parlamentní demokracii vždy silným hlasem oprávněných voličů a koncesionářů a musí mít jistý vliv přes Radu České televize a schvalování výročních zpráv na optimální chod veřejnoprávního média. Za jeho objektivitu, nestrannost a nezávislost a také přirozeně čisté a transparentní hospodaření si občané televizní aparát přece platí. Jakýkoliv tlak, a teď mám na mysli zejména tlak na rozhodovací suverenitu Sněmovny, ať již odkudkoliv a organizovaný kýmkoliv, je třeba radikálně odmítnout.

Dámy a pánové, osobně registruji masivní počet stížností na objektivitu a vyváženost činnosti České televize zejména v oblasti publicistiky a zpravodajství, kdy je tato činnost vždy úzce provázána se samotným hospodařením, o tom jsem tady před chvílí hovořil, a to i s hospodařením v roce 2017, kdy například, a to jsem zde také zmínil, ze 135 korun koncesionářského poplatku šlo plných 92 korun na výrobu obsahu vysílání. Stejně tak setrvale zaznamenávám na obrazovkách České televize i výraznou eskalaci vulgarity či například sexuální obhroublosti, a to na úkor autorské invence a slušnosti. Proto navrhuji i vám, vážené kolegyně a vážení kolegové, předkládané výroční zprávy o hospodaření a činnosti České televize za rok 2017 obě neschválit, neb za líbivými slovy v těchto zprávách se často jejich opačný obsah může skrývat. Děkuji vám za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji, a než dám slovo panu poslanci Kobzovi, který je přihlášen s faktickou poznámkou, tak vás seznámím s nějakými informacemi. Paní poslankyně Krutáková stahuje svoji omluvu, již je přítomna jednání. Paní poslankyně Šlechtová prodlužuje svoji omluvu od 16.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Kupka se nám též omlouvá 16.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Levová se omlouvá z dnešního jednání mezi 17. a 19. hodinou z pracovních důvodů. A nyní prosím pana poslance Kobzu s faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych rád vaším prostřednictvím zareagoval na úvodní slovo, protože zde zazněla řada věcí, se kterými se těžko ztotožním.

Zaznělo tady, že nesmíme ohrozit nezávislost České televize. Ale my potřebujeme objektivní veřejnoprávní televizi, protože nezávislých médií tady máme poměrně dost. Jsou to všechna alternativní média, ale objektivní by měla být Česká televize. A jak máme považovat za objektivní televizi, která v roce 2017, do doby, než naše hnutí v preferencích přesáhlo 5 %, nás buďto ignorovala, anebo ostrakizovala, která šila vyloženě propagandu proti SPD? Jak ji máme považovat za objektivní?

Zaznělo tady o tom, jak je úžasný kanál Déčko. Já mám malou dceru, Déčko sleduji poměrně dlouhodobě s ní a musím říct, že jsem se zděšením sledoval, kolik podprahových informací obsahuje nejenom pořad Planeta Yó, nebo Zprávičky, ale i v kreslených filmech, kde prostě zvířátko říká jedno druhému, nemusíš dělat to, co nechceš, nemusíš se nutit do něčeho, co nechceš. To je výchova k tomu, aby děti nedodržovaly svoje povinnosti, aby neakceptovaly svoje povinnosti. Takže nemůžeme považovat toto za čistě dětský kanál. To je psychologická promývačka těch nejzranitelnějších, těch nejmenších dětí. A já rozhodně nezvednu ruku pro to, abych zprávu o činnosti České televize za rok 2017 podpořil. K otázce hospodaření ještě vystoupím. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče! Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní Miroslava Němcová, poté je přihlášena paní poslankyně Valachová a zaregistroval jsem pana poslance Martínka do rozpravy. Nebo s faktickou? (S faktickou.) Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, chci reagovat na slova pana poslance Valenty.

Tak za prvé, jeho příspěvek se mi zdá, že by mohl nést název "zaprodanci a samozvanci", že by to tak odpovídalo té mentalitě, kterou komunisté vždycky titulovali ty, které nenáviděli úplně nejvíce.

Za druhé chci konstatovat, že komunisty ve volebním výboru reprezentuje paní poslankyně Vostrá, je předsedkyní rozpočtového výboru. Mám vážné pochybnosti, že ona jako tedy expertka, rozpočtová expertka KSČM, by nedokázala odhalit to, co zde odhaluje pan poslanec Valenta. Paní kolegyně Vostrá se o ničem z toho, o čem mluvil pan poslanec Valenta, na volebním výboru ani slovem nezmínila.

A zatřetí chci konstatovat na margo těch platů, že už nám přece televize několikrát sdělila, že obecně lze konstatovat, že platy moderátorů hlavních publicistických a zpravodajských pořadů v České televizi jsou výrazně nižší než platy v komerčních televizích a pohybují se kolem dvojnásobku průměrné mzdy v České televizi.

A za čtvrté. Pokud panu poslanci Valentovi vadí vulgarity v České televizi, mně vadí také, obecně ve veřejném prostoru všude, tak doufám, že pan poslanec Valenta nezapomene tuto výtku sdělit panu prezidentovi například 28. října, kam je jistě pozván na rozdíl od řady demokratických politiků, a řekne mu, že se mu jeho vulgarity v jiném veřejnoprávním médiu, tedy v Českém rozhlasu, zásadně nelíbí a je proti nim. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Valachová, poté pan poslanec Martínek. A já bych tedy chtěl využít této chvilky, jenom abych připomněl, že jednáme o zprávě o činnosti. Já chápu, že reagujete na pronesené promluvy, ale držel bych se tématu. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já budu reagovat na činnost Česká televize, na to, co tady zaznělo na adresu Déčka. Chtěla bych připomenout, že to, na co se dítě dívá a v jakém věku, určuje rodič. Rodič! Déčko samozřejmě je pořadem nejenom pro malé děti, ale také v podstatě řekněme teenagery, může se na ně dívat někdo, komu je 15 nebo 16. Asi v tomto duchu bych vyhodnocovala to, co je, nebo není určeno v tzv. Zprávičkách. Takže to je první faktická poznámka.

A druhá faktická poznámka. Naopak já bych tento kanál chtěla ocenit. Je unikátní. Je unikátní, například vzdělávací programy týkající se výuky cizích jazyků dávají dostupnost všem dětem bez ohledu na to, jestli někdo má naditou peněženku, nebo nikoliv. Jsou na excelentní úrovni a měli bychom být na to jako Češi hrdí. Nechápu, proč se neustále kritizujeme. Jiné země něco takového nemají.

A pokud - třetí faktická poznámka - mě něco napadne jako občanku České republiky, když se dívám na Déčko, tak mě napadne to, že naše děti a naše rodiny by si zasloužily české animované nové pohádky nebo hrané pohádky pro děti, což je otázka rozpočtu Ministerstva kultury, takže předpokládám, že kolegové z SPD pana ministra kultury v tomto i v příštím rozpočtu silně podpoří.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Martínek. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já bych chtěl z logických důvodů prolínání zpráv navrhnout sloučení rozpravy bodů 247 a 248. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, to je procedurální návrh, který musíme případně hlasovat. Já tedy svolám kolegy do sálu. Vzhledem k tomu, že byl velký pohyb v sále od posledního odhlášení, tak vás i odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými kartami.

 

Pro přicházející kolegy zopakuji, že budeme hlasovat o sloučení obecné rozpravy k těmto dvěma následujícím bodům, to znamená ke zprávám o činnosti a hospodaření v roce 2017. Věřím, že již dorazili všichni.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 179 je přihlášeno 124 poslanců a poslankyň, pro 57, proti 20. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat v této nesloučené rozpravě a já prosím s faktickou poznámkou pana poslance Valentu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Valenta: Protože jsem mluvil dlouho, nebudu už dále vystupovat, pouze musím reagovat na kolegyni paní poslankyni Němcovou. Musím se tedy omluvit, že jsem to trošku sloučil. Byť nechtěně, ale byl jsem na tom, že ty zprávy jsou sloučené. Teď už ale nebudu vystupovat v rozpravě o hospodaření, ale abych jí odpověděl, tak já osobně jsem panu prezidentu republiky Zemanovi mediálně vzkazoval, že se mi některé jeho výroky, které ne často byly úplně po linii spisovného českého jazyka a úplně ne slušné, že mu je vyčítám a že bych je sám nikdy nepoužil - mohu to i mediálně zdokladovat.

Co se týče platů, tak Česká televize je veřejnoprávní subjekt. My máme právo to vědět. Mně nezáleží, jak vysoké jsou, nechci to ani ovlivňovat. Mě prostě zajímá, jak vysoké jsou, a čeští koncesionáři mají stejné právo to vědět.

A když už jsme u těch vulgarit, a to je moje poslední poznámka, tak paní kolegyně Němcová, prostřednictvím pana předsedajícího nejspíše byste asi mohla vzkázat vašemu předsedovi klubu, že já hovořit tak jako on, abych někoho s návrhem jeho usnesení, ať si ho strčí někam, tak takovýmto způsobem třeba my jako komunisté mluvit nebudeme. Takto možná mluví jenom členové demokratických stran.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám žádné faktické poznámky ani přihlášky do rozpravy, takže pokud se nikdo nehlásí z místa, tuto všeobecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Je. Prosím.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Z toho, co zde zaznělo, asi byly dvě věci, které nejvíce rezonovaly k té činnosti. Jedna z nich byl program Déčko. Já jsem si vědom, že tam jeden exces kolem Palestiny, a teď nevím, v kterém roce se to stalo, byl vnímán více než jiné věci. Ostatně můžeme se podívat, že i Česká televize, když se podíváte na počet stížností k Radě ČT, v roce 2016 měla výkyv asi o 50 stížností než rok předtím a potom, protože tam byly nevhodně užité články kolem migrace a texty, takže tam to vyvolalo reakce. Jsem si vědom, že diváci jsou citlivější na některá témata. Nicméně myslím, že Déčko v posledních měsících poté, co to řešily i výbory, v oblasti Zpráviček tam došlo k nějakému posunu. Ale to je jenom jeden z těch mnoha pořadů. Myslím, že je potřeba akcentovat, byť jsem si vědom té kritiky, to, že tam reflektují různá výročí a poměrně jednoduchou formou tak, aby děti věděly, že je nějaká česká státnost, že jsou některé věci, které se nás týkají. Myslím si, že kdyby měl někdo výhrady k přílišné evropeizaci tohoto kanálu, tak tam těch evropských výročí je minimum oproti opravdu těm českým národním. Takže myslím, že opravdu tam začínají, tam, kde mají, aby každý věděl, ve kterém státě žije a jaká výročí máme. A je to v průběhu celého roku.

A jsou i další pořady, které jsou třeba v oblasti klasického tance apod., které si myslím, že nebývají zvyklostí v televizi, a máme je k dispozici pro naše děti. Ale samozřejmě můžeme se o tom bavit dál a já tu diskusi uvítám, a jak jsem se já bavil i s lidmi z České televize, tak určitě o směřování kanálu D se budou rádi bavit, o tom Déčku, a jsme na to všichni připraveni.

Druhá věc se týká toho, kdo dostal jaký prostor v publicistice nebo ve zpravodajství. Tak v prvé řadě si musíme uvědomit, že 6,5 mld. opravdu z převážné většiny nejde na tyto věci. A když už, tak například šly peníze na nová studia v Českých Budějovicích apod. na posílení regionálního zpravodajství a většina těch peněz směřuje jinam než na to, aby se platilo zázemí pro publicistické nebo zpravodajské pořady. Ale když už připustím diskusi o tomto, tak taková vlajková loď, která je často zmiňována i od poslanců, jsou Otázky Václava Moravce. V roce 2017 tam bylo 138 hostů a z toho, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ze 138 hostů pana Moravce v roce 2017 byli jenom čtyři Piráti. Čtyři Piráti tam byli, a to je za celou stranu totéž, kolikrát tam byl například pan Martin Stropnický, pan vicepremiér nebo tehdy pan ministr Brabec nebo pan Ivan Pilný. Ti tam také byli čtyřikrát.

Já bych chtěl jenom říct, že si nemyslím, že by si nějaký subjekt Česká televize kupovala a dávala jim nějaký prostor. Ostatně řešilo se zde i v posledních týdnech, měsících, že TOP 09 tam má větší zastání. Já vám nechci dělat advokáta nikomu, ale KSČM měla v tomto pořadu stejný počet zástupců jako TOP 09, to znamená 18. Takže já si myslím, že v tomto vlajkovém pořadu ten prostor tam byl. Samozřejmě budeme řešit v příštích týdnech poměr roku 2018, kdy se překreslila ta mapa. Ale abyste věděli, v tomto pořadu v roce 2017 byl poměr koalice versus opozice 1,3 : 1 a realita ve Sněmovně byla 1,25 : 1. Takže opravdu ta snaha tam tímto způsobem je směřována. Ale je to na každém, jak to vidí. A já proto i po té diskusi si myslím, že nezazněly tak závažné věci, aby nemohla být zpráva o činnosti za rok 2017 České televize v Poslanecké sněmovně schválena.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Mám za to, že ve všeobecné rozpravě nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom nyní měli hlasovat. Takže přistoupíme k rozpravě podrobné. Do té nemám žádné přihlášky. Ptám se, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Znovu, prosím.

 

Poslanec Petr Dolínek: Pouze usnesení. Pakliže mohu, proceduru nemusíme schvalovat, jelikož je zde pouze jediný návrh usnesení, který byl projednán a navržen volebním výborem. Usnesení je ve znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2017 dle sněmovního tisku 143."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, svolal jsem kolegy do sálu. Činím tak ještě jednou. To bylo závěrečné slovo v podrobné rozpravě, takže teď bychom měli hlasovat o návrhu usnesení. Je pouze jeden návrh usnesení, není třeba schvalovat proceduru. Věřím, je zde žádost o odhlášení. Já vás odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami.

 

Až se nám počet přihlášených ustálí, budeme hlasovat o schválení výroční zprávy...

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 180 bylo přihlášeno 139 poslanců a poslankyň, pro 107, proti 26. Zpráva tedy byla schválena.

 

Tím jsme vyčerpali tento bod. Já jej končím. Děkuji panu zpravodaji a posuneme se dál.

A jako další bod je zde

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.