Středa 23. října 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
286.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018
/sněmovní tisk 472/
Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu bylo rozdáno jako sněmovní tisk 472/1. A já poprosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby předložený návrh uvedla. Ještě jednou bych vás rád požádal o klid v sále. Má-li někdo nějakou debatu, která nesouvisí s tímto bodem, nechť diskutuje v předsálí. Děkuji napravo i nalevo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych z pověření vlády uvedla návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2018.
Státní rozpočet na rok 2018 byl schválen jako schodkový s deficitem 50 mld. korun. Celkové příjmy byly rozpočtovány ve výši 1 314 mld. korun a celkové výdaje v objemu 1 364,5 - tam byla (nesrozumitelné) mld. koruny. Schválený rozpočet celkových příjmů i výdajů byl v průběhu roku souvztažně navýšen rozpočtovými opatřeními u devíti kapitol celkem o 12,2 mld. korun, a to na základě zmocnění ministra financí podle § 24 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Týká se financování projektů v rámci operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU. Rozpočet celkových příjmů po změnách tak dosáhl 1 326,7 mld. korun, celkových výdajů 1 376,7 mld. a rozpočtovaný schodek zůstal nezměněn.
Plnění celkových příjmů na 105,8 % a překročení rozpočtu o 77,2 mld. korun bylo ovlivněno především překročením plánovaných příjmů z EU a finančních mechanismů o 36,6 mld. korun, příjmů z pojistného na sociální zabezpečení o 16,4 mld., příjmů z aukčního prodeje emisních povolenek o 9 mld. korun a též daňových příjmů o 4,8 mld. korun.
Meziročně byly celkové příjmy vyšší o 130,3 mld. korun, tedy o 10,2 %, z toho příjmy z pojistného na sociální zabezpečení o 47,1 mld. korun, příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů o 42 mld. korun a daňové příjmy o 37,7 mld. korun. Daňová kvóta včetně pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění se meziročně zvýšila o 0,8 procentního bodu na úroveň 36 % HDP. Ve zvýšení se odráží vyšší efektivita výběru daní, zejména díky kontrolnímu hlášení a elektronické evidenci tržeb.
Celkové výdaje státního rozpočtu byly čerpány na 101,8 % z rozpočtu po změnách. Jejich překročení o 24,2 mld. Kč, které bylo umožněno čerpáním nároků z nespotřebovaných výdajů, bylo ovlivněno zejména vyššími výdaji, které jsou ze státního rozpočtu předfinancovány a jsou součástí žádostí o platby z rozpočtu EU a finančních mechanismů. Zde došlo k překročení o 30,2 mld. Kč.
Rozpočet kapitálových výdajů byl překročen o 23 mld. Kč, u běžných výdajů o 1,2 mld. Kč, meziročně byly celkové výdaje vyšší o 121,2 mld. Kč. Z toho sociální dávky zejména vlivem růstu důchodů byly vyšší o 26,6 mld. Kč, transfery územních rozpočtů vzrostly o 28 mld. Kč, a to především díky růstu platů v regionálním školství. Podnikatelským subjektům bylo poukázáno meziročně o 18,8 mld. Kč více, příspěvkovým a podobným organizacím, jako jsou například vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, o 15,2 mld. Kč více, výdaje na platy a související výdaje organizačních složek státu vzrostly o 13,8 mld. Kč, výdaje na společné programy EU, finanční mechanismy, meziročně vzrostly o 31,1 mld. Kč, tedy o 33,1 % a měly velký dopad především na růst kapitálových výdajů o 34,7 mld. Kč. Podíl celkových výdajů státního rozpočtu na HDP v roce 2018 dosáhl 26,3 %, v roce 2017 to bylo 25,4 %.
Výsledný přebytek státního rozpočtu za rok 2018 ve výši 2,9 mld. Kč byl o 52,9 mld. Kč lepší oproti rozpočtem předpokládanému výsledku, schodek 50 mld. a o 9,1 mld. Kč lepší než saldo vykázané v roce 2017, kde byl schodek 6,15 mld. Kč.
Pozitivně na dosažený přebytek působily především daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které plánovanou výši překročily o 21,1 mld. Kč a nedaňové a ostatní příjmy z prostředků EU a finančních mechanismů, které rozpočet překročily o 19,4 mld. Kč. K dobrému výsledku přispělo i kladné saldo prostředků z EU a finančních mechanismů ve výši 6,4 mld. Kč. Ve schváleném rozpočtu je vždy s neutrálním dopadem.
Saldo rozpočtu roku 2018 bez započtení prostředků z EU a finančních mechanismů na příjmové i výdajové straně by bylo schodkové ve výši 3,5 mld. Kč, v předchozím roce 2017 schodkové v částce 1,3 mld. Kč.
Předložený návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 vykazuje příjmy státního rozpočtu ve výši 1 403,9 mld. Kč, výdaje státního rozpočtu ve výši 1 401 mld. Kč a přebytek státního rozpočtu ve výši 2,9 mld. Kč a navrhuje vypořádání přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 2018 takto: vydanými státními dluhopisy, a to jejich snížením o 1,6 mld. Kč, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to jejich zvýšením o 1,3 mld. Kč.
Tolik hospodaření státního rozpočtu 2018.
Dámy a pánové, dovolte mi ještě se zmínit o hospodaření veřejných financí neboli sektoru vládních institucí v roce 2018.
Podle údajů Českého statistického úřadu skončilo hospodaření celého sektoru vládních institucí v roce 2018 přebytkem ve výši 47,4 mld. Kč, což odpovídá 0,9 % HDP. Přebytku bylo dosaženo již třetí rok v řadě a přispěly k němu všechny subsektory. Saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových či jiných přechodných operací tak dosáhlo úrovně 0,4 % HDP. Střednědobý rozpočtový cíl na období 2017 až 2019 byl stanoven na úrovni strukturálního schodku ve výši 1 % HDP. Dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP od roku 2014 trvale klesá a tento trend pokračoval i v roce 2018. Míra zadlužení se meziročně snížila o 2 procentní body na 32,7 % HDP. V roce 2019 očekáváme stále přebytkové hospodaření sektoru vládních institucí, a to ve výši 0,3 % HDP. Odhadovaný výsledek hospodaření sektoru vládních institucí by se měl odrazit i v pokračujícím trendu relativní výše zadlužení sektoru vládních institucí v poměru k HDP, na konci roku 2019 predikujeme nižší relativní výši vládního dluhu než v roce 2018, a to na úrovni 31,3 % HDP.
Dámy a pánové, vážený pane předsedo, doufám, že se mi tímto stručným vystoupením podařilo přiblížit vám předložený vládní návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, a dovoluji si vás tedy jménem vlády požádat, abyste předložený materiál vzali na vědomí a zároveň odsouhlasili vypořádání přebytku státního rozpočtu za rok 2018 tak, jak to ve svém usnesení doporučil i rozpočtový výbor a jak je uvedeno v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Nejprve několik informací. S náhradní kartou číslo 15 hlasuje pan poslanec Špičák. Dnes se omlouvá do 10.30 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Zuzana Majerová a omlouvá se paní poslankyně Balcarová od 12.30 do 15.00 ze zdravotních důvodů.
Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výborů k tomuto materiálu a přijal usnesení, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 472/3. Kontrolní výbor projednal stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 472/2.
Prosím, aby se slova ujala zpravodajka a zároveň předsedkyně rozpočtového výboru, paní poslankyně Miloslava Vostrá, informovala nás o projednání ve výboru a přednesla návrh usnesení.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, projednávání státního závěrečného účtu proběhlo jak v rozpočtovém výboru, tak i v dalších sněmovních odborných výborech v zásadě v souladu s harmonogramem. Proto dnes budeme moci svým hlasováním rozhodnout o návrhu usnesení, které přijal rozpočtový výbor.
Jenom mi dovolte, abych připomněla, že co se týká rozpočtu pro rok 2018, ten předkládala ještě Sobotkova vláda a nová Poslanecká sněmovna ho schvalovala v podstatě ve velmi krátkém čase. Jenom bych připomněla, protože čas opravdu utíká, že první čtení tohoto rozpočtu započalo 5. prosince a už 20. prosince pan prezident podepisoval zákon o státním rozpočtu, takže velký prostor - trvalo nám to vlastně 14 dní - na nějaké případné změny systémové či parametrické tam opravdu nebyl, nicméně si myslím, že jeho schválení bylo dobrým krokem, určitě lepším, než kdyby bylo přijato rozpočtové opatření. To jenom připomínám na bázi rozpočtu roku 2018.
Čísla tady zazněla v podání paní ministryně, tak jimi tady opravdu nebudu zdržovat. Jenom si myslím, že je potřeba říci ještě jednu věc. Každý rozpočet vzniká na základě predikcí. Tady mi dovolte, abych se spíše zastavila nad tím, co Ministerstvu financí jde dobře, což jsou odhady a predikce do budoucna, protože když se podíváte na čísla rozpočtu roku 2018, která vycházela z predikce podzimu 2017, tak zjistíte, že se trefili pomalu s hodinářskou přesností, což se opakuje několikrát po sobě. To je, myslím, potřeba tady ocenit.
Na druhou stranu to, co nám nejde, a to, co je kamenem úrazu, to jsou peníze, které nám plynou z Evropské unie. Než vás seznámím s návrhem usnesení, dívala jsem se trošičku do historie. Tam jsme opravdu jako na houpačce, protože když si to vezmeme od roku 2015, tak tam přišlo o 12 mld. méně, než bylo počítáno, v roce 2016 naopak o 62 mld. více, v roce 2017 opět o 21 mld. méně a v roce 2018 opět o 37 mld. více, takže tyto záležitosti se těžko odhadují. Tady snad jenom je potřeba při sestavování státních rozpočtů být opravdu obezřetní, protože nemůžeme přesně odhadnout, jak finanční prostředky z Evropské unie nám plynou.
Bylo tady již řečeno, ke státnímu závěrečnému účtu se vyjádřil Nejvyšší kontrolní úřad, tuto zprávu projednal kontrolní výbor, pan zpravodaj a předseda nás jistě seznámí se stanoviskem. A já, když dovolíte, bych vás seznámila s návrhem usnesení, tak jak bylo přijato v rozpočtovém výboru. Je to usnesení rozpočtového výboru z 29. schůze ze dne 2. října 2019 k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, sněmovní tisk 472:
Po úvodním výkladu náměstka ministryně financí a náměstka ministryně financí pana Kouby a pana Tyla, po vyslechnutí zpravodajských zpráv zpravodajů výborů a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. projednal na společné schůzi se zpravodaji výborů usnesení výborů ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2018 (dále jen státní závěrečný účet) a usnesení kontrolního výboru ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu a uvádí, že
a) všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně schválit nebo vzít na vědomí výsledky hospodaření jednotlivých kapitol a okruhů státního rozpočtu a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle usnesení rozpočtového výboru číslo 242 ze 3. dubna 2019;
b) výbor pro obranu doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu a příslušníky bezpečnostních sborů, dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a státními zaměstnanci, dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě;
c) výbor pro bezpečnost doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby při přípravě rozpočtu na rok 2020 a střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 zachovala kapitola 305 Bezpečnostní informační služba přinejmenším stávající úroveň výdajů podle schváleného střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2020 a 2021;
d) kontrolní výbor v usnesení ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky.
II. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu proto po projednání všech kapitol a okruhů vládního návrhu státního závěrečného účtu jako celku, sněmovní tisk 472, včetně vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny ke státnímu závěrečnému účtu doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
I. bere na vědomí
1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2018, který vykazuje příjmy státního rozpočtu ve výši 1 403 918 022 tis, výdaje státního rozpočtu ve výši 1 400 974 393 tis. a celkový přebytek státního rozpočtu ve výši 2 943 629 tis;
2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2018, které vykázalo příjmy ve výši 532 592 421 tis. Kč, výdaje ve výši 523 800 300 tis. Kč a přebytek ve výši 8 792 121 tis. Kč;
3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2018 ve výši 115 576 908 tis. Kč a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 1 694 909 446 tis. Kč;
4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2018 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu;
5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu;
6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu;
7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2018, podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu;
II. souhlasí s vypořádáním přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 2018 financujícími položkami takto: vydanými státními dluhopisy snížením o 1 600 437 415,46 Kč, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv zvýšením o 1 343 191 320,32 Kč;
III. konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 a bere je na vědomí.
Tolik celý návrh usnesení rozpočtového výboru. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně, a poprosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval také předseda a zároveň zpravodaj pan poslanec Roman Kubíček.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu podstatně stručnější a přednesu vám usnesení kontrolního výboru z 21. schůze ze dne 17. září 2019:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a stanovisku náměstka ministryně financí Karla Tyla a po rozpravě
1. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, sněmovní tisk 472/1;
2. konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky;
3. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministryni financí.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které v tuto chvíli jako první s přednostním právem je přihlášen pan předseda Kalousek. Pro kolegy, kteří se přihlásili s faktickou poznámkou, připomínám, že teprve teď jsem otevřel rozpravu. Nyní je možné se přihlásit po prvním vystoupení.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte, abych těm z vás, kterým možná unikly některé věty ze zpravodajské zprávy, jednu zdůraznil. Je to věta z usnesení kontrolního výboru, který se usnesl po debatě na tom, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky. To samozřejmě není otázka jenom rozpočtu roku 2018, to je dlouhodobý trend rozpočtové politiky obou dvou vládních stran za toto i minulé volební období, kdy opravdu každým rokem snižujeme odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky, nedej bože krizi.
Je to z jednoduchého důvodu. Přesto, že se ekonomice výjimečně daří, přesto, že má na příjmech vláda k dispozici, aniž by se o to sama zasloužila, z roku na rok vyšší než stomiliardové příjmy, tak tzv. mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou tyto příjmy i v době růstu. Všichni, i ti, kteří se nezabývají veřejnými rozpočty a budou si tento trend aproximovat, si snadno uvědomí, co se stane v okamžiku, kdy příjmy neporostou tak rychle, nedej bože budou klesat, nicméně mandatorní a kvazimandatorní výdaje budou muset být vypláceny dál, protože jsou buď ze zákona, nebo z dlouhodobých smluvních závazků. Je to cesta, která zvyšuje riziko budoucnosti, je to cesta, která na úkor budoucnosti našich občanů si nakupuje aktuální vládní popularitu.
My jsme nikdy nehlasovali pro rozpočty s tímto trendem, my jsme nikdy nehlasovali pro rozpočty, které nejsou odpovědné vůči budoucnosti. Nemáme tedy důvod hlasovat ani pro závěrečný účet jednoho z toho roku, který tento trend vykazuje.
Já to zdůrazňuji především proto, že dalším bodem je projednávání státního rozpočtu na rok 2020. Teď projednáváme státní závěrečný účet za rok 2018, ale trend, před kterým varuje kontrolní výbor svým usnesením, trend, před kterým varuje i stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, je trendem i letošního roku a je trendem i rozpočtu, který předkládá tato vláda na příští rok. Proto i do toho dalšího bodu, tedy návrhu státního rozpočtu na rok 2020, prosím mějme na paměti onu větu z usnesení kontrolního výboru: "Rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky."
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a s faktickou poznámkou pan poslanec Votava. S náhradní kartou číslo 16 hlasuje pan poslanec Skopeček.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já nechci diskutovat přímo ke státnímu závěrečnému účtu. Chci pouze konstatovat, a to bych řekl i s potěšením, že se konečně hnuly ledy a my projednáváme vlastně před projednáváním státního rozpočtu na příští rok státní závěrečný účet předchozího roku 2018. Já jsem to tady několikrát kritizoval, protože ne vždy tomu tak bylo, nebo skoro to bylo pravidlo, že to tak nebylo. Řekl jsem tady na sněmovně, že mám připravený pozměňovací návrh, respektive úpravu jednacího řádu Sněmovny tak, aby se nemohlo opakovat to, co se dělo tady v minulosti. Možná už by třeba nebylo potřeba s tímto návrhem jít na sněmovnu, nicméně si myslím, aby se to opravdu neopakovalo, tak ten návrh podám, tak aby to, co dneska vlastně tady projednáváme, bylo pravidlem i pro příští roky. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do obecné rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Prosím máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, já bych se chtěl nejprve vypořádat s tím tvrzením o tom, že ty příjmy rozpočtu rostou díky kontrolnímu hlášení a EET. To na číslech, která máme k dispozici, můžu snadno doložit, že jednoduše není pravda.
Když se podíváme na celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2018, to je tabulka na straně 45 státního závěrečného účtu, respektive toho dokumentu, který máme k dispozici ve sněmovním tisku, tak se dozvíme, že procento plánovaného výběru DPH dosáhlo 99,3 %. To znamená, tato vláda za rok 2018 na DPH vybrala méně peněz, než plánovala. Takže na dani z přidané hodnoty, na kterou nejvíce cílí kontrolní hlášení a EET, jste vybrali méně, než kolik jste plánovali.
Co je skutečný zdroj toho státního rozpočtu, je výběr daně z příjmu fyzických osob a výběr sociálního pojištění, tedy důchodového pojištění. Tam roste výběr více, než plánovala vláda. To znamená o 0,8 % u daně z příjmu fyzických osob, dokonce o 3,3 % u důchodového pojištění a meziročně roste o 14 % u daně z příjmu fyzických osob a o 10 % u důchodového pojištění - zatímco u DPH roste o necelých 5 %. Takže nárůst výběru daně z příjmu fyzických osob je téměř třikrát vyšší než nárůst DPH. A zatímco u výběru daně z příjmu fyzických osob a důchodového pojištění ty příjmy rostly nad plán, u DPH to bylo pod plán. Takže tvrdit, že je to díky kontrolnímu hlášení a EET, je bohapustá lež. Vybrali jste o 2 miliardy na DPH méně, než kolik jste plánovali. Tolik k tomuto tvrzení.
A dále bych chtěl upozornit na tři za mě důležité věci z té zprávy NKÚ. Za prvé, kapitálové výdaje se podařilo vyčerpat pouze z 66,5 % plánovaného rozpočtu. To znamená, pouze dvě třetiny investic, které vláda naplánovala ve státním rozpočtu, zvládla realizovat, zatímco u běžných výdajů je to 95 %. Takže ono je sice moc hezké, když si do rozpočtu napíšete, jak moc budete investovat, ale když potom realizujete jenom dvě třetiny těchto investic, tak prostě ty výsledky nejsou. Na to upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad. Ano, je tam mírné zlepšení proti roku 2017, který byl ale extrémně špatný.
Dále. Andrej Babiš se s chutí chlubí tím, jak pomáhá důchodcům, ale důchodový účet byl v přebytku 18,6 miliardy korun. To znamená, že vy jste použili 18,6 miliardy korun určené pro potřeby našich důchodců a vylepšili jste si s nimi výsledek hospodaření místo toho, abyste je třeba použili na to, aby se zlevnily náklady na život důchodců v budoucnosti, například výstavbou levného bydlení, nebo abyste to použili na sanaci toho demografického zubu. Místo toho jste z toho udělali běžný příjem rozpočtu. Ještě jste si na to schválili speciální zákon, aby to byl skutečně běžný příjem rozpočtu, a zapojili jste to do rozpočtu. Tohle udělal naposled Kalousek, jestli se nemýlím, a určitě jste ho za to nechválili. - Omlouvám se panu Kalouskovi. Myslel jsem to jako rétorickou figuru.
A poslední věc. Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že připravenost České republiky na krizi je horší než v roce 2008. To je opět z té zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu a to je to, kam vede vaše rozpočtová politika, která činí ty celé rozpočty závislé právě na dani z příjmu fyzických osob a na výběru důchodového pojištění. A právě tato daň, respektive tyto odvody jsou nejvíce závislé na hospodářském cyklu. A díky tomu, že závislost rozpočtu na těchto příjmech pod vládou hnutí ANO extrémně narůstá, tak jsme extrémně špatně připraveni na krizi.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Omlouvá se pan poslanec Antonín Staněk mezi 9. a 14. hodinou z pracovních důvodů.
Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě. Pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Jsem rád, že můžu využít tuto příležitost, protože státní závěrečný účet by skutečně měl být v ten okamžik, kdy vláda skládá své účty před veřejností, a proto jsem se chtěl zeptat na několik dotazů, které vyplývají ze stanoviska k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, které předložil NKÚ, a na které jsme zatím, jak jsem se ptal i kolegů, kteří jsou na kontrolním výboru, neslyšeli uspokojivou odpověď.
Tak pokud začnu, na straně 13 toho stanoviska se vyjadřuje Nejvyšší kontrolní úřad k určitým nedostatkům rozpočtového systému. Systém rozpočtování by podle NKÚ měl být více zaměřen na sestavování rozpočtu jednotlivých výdajových položek, aby nedocházelo k výraznému nedočerpání konečných rozpočtů a růstu nároků z nespotřebovaných výdajů. Při sestavování státního rozpočtu by se měla brát v úvahu možnost zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů, které významnou měrou zvyšují konečný rozpočet.
Jak vyplynulo mimo jiné z kontrolní akce 16/09, v současné době mnohdy dochází k zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů do rozpočtu bez ohledu na skutečné potřeby kapitol. Zákon o státním rozpočtu tak ztrácí na svém významu. To považuji za velmi zásadní tvrzení ve stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu, pokud nám tvrdí, že zákon o státním rozpočtu ztrácí na svém významu v důsledku toho, že vláda může přesouvat výdaje díky těm nárokům z nespotřebovaných výdajů.
Poprosil bych paní ministryni, aby se vyjádřila k tomuhle tvrzení Nejvyššího kontrolního úřadu. Současně bych se rád zeptal paní ministryně, jakým způsobem vlastně probíhá ta kontrola z hlediska výkonnostních auditů v rámci působnosti Ministerstva financí, protože všechny ty výkazy a účty jsou dneska sestavovány na základě toho, kolik peněz se za něco utratilo, kolik peněz jsme dali na to či ono, ale už se neptáme, co jsme za to jako daňoví poplatníci dostali.
Já jsem byl teď na služební cestě s ústavně-právním výborem na Slovensku a tam jsme navštívili mimo jiné Útvar hodnoty za peniaze, kde mají analytické oddělení, které zkoumá skutečně tu efektivitu vynaložení veřejných prostředků, a zaujalo mě tam, že se skutečně zaměřují na to, co daňový poplatník dostane za každý milion, který je ve veřejném rozpočtu.
A bohužel ty výkonnostní audity podle mého názoru teď dělá zejména NKÚ, ale myslím si, že by i Ministerstvo financí je mělo dělat v rámci své působnosti, tak abychom my jako poslanci dostali aktuální, rychlé informace o tom, jak se ty veřejné výdaje vynakládají. Takže tady jsem se chtěl zeptat paní ministryně, jestli plánuje nějaké změny v oblasti výkonnostních auditů, případně takzvané spending reviews, které se dělají třeba i na tom Slovensku nebo ve Velké Británii.
NKÚ potom ještě upozorňuje na rozdíl mezi peněžním principem a akruálním principem. Na straně 15 svého stanoviska, kde uvádí, že NKÚ v kontrolním závěru z kontrolní akce číslo 17/36 uvedl, že potenciál akruálních účetních informací není ze strany Ministerstva financí plně využíván. Tyto informace zobrazují skutečné finanční dopady učiněných rozhodnutí a mohou pomoci k transparentnějšímu skládání účtu při hospodaření s majetkem státu a lepšímu rozpočtování za předpokladu, že jsou spolehlivé a srovnatelné. Nepropojení akruálního účetnictví se systémem rozpočetnictví a z toho vyplývající nevyužívání akruálních účetních informací ze strany Ministerstva financí při sestavování státního rozpočtu, závěrečných účtů, kapitol státního rozpočtu a státního závěrečného účtu představuje výrazné omezení předpokládaných přínosů účetní reformy z roku 2010.
Takže chtěl jsem se zeptat, jestli paní ministryně plánuje i nějaké změny v této oblasti, na kterou upozorňuje NKÚ jako problémovou. My jsme v souvislosti s tímto navrhovali i v minulém roce, i v předminulém roce, aby Ministerstvo financí přistoupilo k tzv. rozklikávacímu rozpočtu, kde by mohly být i tyto akruální informace zaznamenány. Já vím, že v současné době existuje monitor, který v podstatě opět upravuje pouze, řekněme, finanční výsledky v té či které položce nebo kapitole, ale už neobsahuje takové ty zásadní informace o tom, na co konkrétně ty peníze šly, abychom si mohli posoudit, jestli byly efektivně vynaloženy, případně které firmě šly v té dané oblasti.
Jsem rád, že můžu potěšit kolegy z hnutí ANO, že v Praze i v Mariánských Lázních i na úrovni Kanceláře Poslanecké sněmovny jsme se zasadili o to, že skutečně rozklikávací rozpočet už existuje. Domnívám se, že je to tudíž princip, který by byl přenositelný i na úroveň státu.
Dále bych se chtěl krátce věnovat otázce, která už tady zazněla, a to je problematika snížení zdanění práce. Nejvyšší kontrolní úřad zde upozorňuje na to, že dosud nebyly naplněny některé body z programového prohlášení vlády, kterými jsou například zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů fyzických osob s pozitivním dopadem na snížení míry zdanění práce nebo přijetí systémových opatření ke snížení administrativní zátěže na straně správce daně i daňového subjektu.
Já vím, že určitá drobná opatření v té administrativní oblasti už učiněna byla, nicméně rád bych se zeptal paní ministryně i v kontextu tohoto stanoviska NKÚ, jakým způsobem hodlá promítnout avizované snížení zdanění práce u fyzických osob. Protože v zásadě se nám ukazuje z toho plnění státního závěrečného účtu, že velká část miliard přitekla díky tomu, že se vybralo víc peněz právě od těch normálních lidí. Ne na jejich příjmech, nikoliv tolik třeba na tom DPH, kde to v zásadě odpovídá těm plánovaným výnosům.
A poslední dotaz, který mám, se týká strany 26 toho stanoviska NKÚ, kde Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje na to, že se Česká republika v mezinárodním srovnání publikovaném Evropskou komisí umístila v roce 2018 na předposledním místě z evropské osmadvacítky s hodnotou 63 % smluvně zajištěných prostředků z celkové alokace na schválené projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Česká republika se nepřiblížila průměru zemí EU, který v roce 2018 činil 72 % smluvně zajištěných prostředků. Došlo naopak k meziročnímu zhoršení o 3 procentní body mezi průměrem Evropské unie a České republiky. Ministerstvo financí nepochybně velmi důsledně sleduje způsob, jakým se čerpají prostředky z evropských fondů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, a chtěl jsem se zeptat, jaká opatření byla v této oblasti učiněna, tak abychom se vyhnuli tomu nežádoucímu efektu, že se vlastně potom velká část těch prostředků nechává k čerpání až na konec toho období, což samozřejmě zvyšuje riziko toho, že budou tyto výdaje, tyto peníze daňových poplatníků, případně z Evropské unie, využity neefektivně.
Ono totiž si myslím, že nemá smysl, pokud máme k dispozici nějaké peníze, ať už jsou vybrány z daní občanů České republiky, nebo ať už jsou to příjmy z Evropské unie, kam přispíváme, takže jsou to zprostředkovaně taky peníze daňových poplatníků, tak úplně tak nemá smysl mezi tím rozlišovat a trvat pouze na tom, abychom takzvaně všechno vyčerpali, ale i tam je potřeba se zaměřit na to, aby ty výdaje byly správně naplánovány, včas zasmluvněny a následně byla vyhodnocena efektivita vynaložení těchto veřejných prostředků.
Potom samozřejmě tam NKÚ upozorňuje na nějaké další nedostatky, o kterých tady notoricky víme, jako je upozornění na to, že se v roce 2018 vybudovaly pouhé čtyři kilometry dálnic v České republice, ale o tom už jsme tady diskutovali mnohokrát, je to známý nedostatek, jisté legislativní změny tam byly přijaty a já doufám, že i v těchto dalších oblastech, které tady nechci podrobně rozebírat, vláda podnikne efektivní kroky k nápravě. (Hluk v sále.)
Já bych poprosil paní ministryni, jestli by se mohla vyjádřit k těmto dotazům. Myslím si, že to je adekvátní, protože to je v podstatě jediná možnost nás jako Poslanecké sněmovny, abychom se zabývali tím, jak skutečně vláda naplňuje svůj rozpočet a svoji finanční politiku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. Nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Závěrečné slovo paní ministryně financí. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já samozřejmě se pokusím stručně zareagovat, i když si myslím, že celou řadu těchto věcí budeme probírat v souladu s rozpočtem na rok 2020. Všechny tyto věci byly probírány na výborech, kam chodím buď já přímo osobně, nebo náměstci, ale pokusím se zareagovat. Vezmu to postupně.
Na pana předsedu Kalouska. Samozřejmě to bude téma rozpočtu roku 2020, takže si to tu dneska během těch dlouhých hodin řekneme mockrát, ale já bych zareagovala na tu odolnost. Odolnost rozpočtu na případnou recesi, nebo on dokonce použil slovo krize.
Nevím, jak přebytek rozpočtu v roce 2018 snižuje odolnost na krizi, ale každopádně mám-li reagovat na ten citát ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, kdy oni porovnávají odolnost těch let v roce 2008, 2009 se současným stavem, tak já bych chtěla jenom stručně říct, že to hodnocení se opírá pouze o hodnocení hotovostního státního rozpočtu, to znamená, nikoliv o hodnocení celých veřejných financí, které vychází z metodiky Evropského systému národních a regionálních účtů. Protože celé veřejné finance ve strukturálním vyjádření v roce 2008 i 2009 byly hluboko pod hranicí střednědobého rozpočtového cíle, tehdy ty strukturální deficity byly minus 3,2 % až 4,2 % HDP, zatímco v roce 2018 byly české veřejné finance strukturálně přebytkové, vykazovaly stav přebytku 0,4 % HDP. (V sále je hluk a neklid!)
Na pana poslance Ferjenčíka, nebo možná, jestli to tady řekl někdo jiný, budu reagovat na jednotlivé body, jak jsem si dělala poznámku. Třetí a čtvrtá vlna chyběla v inkasu, proto bylo nižší inkaso DPH. My jsme v té době predikovali a počítali s třetí a čtvrtou vlnou, která tady v Poslanecké sněmovně zůstala téměř rok a půl. A samozřejmě nám vzrostly platy, proto byl vyšší odvod sociálního pojištění. Ale EET má vliv do všech daní, nikoliv na DPH.
A k přebytkovému důchodovému účtu. My nemáme důchodový účet, máme rozdíl mezi příjmy a výdaji ze sociálního pojištění, a vy jste hovořil o důchodovém účtu a použil jste příjmy z Fondu národního majetku ve výši 18 mld., které jsou ale příjmy z dividend státních firem, kde jsme v podstatě prosadili novelu zákona a zapojili je do příjmů státního rozpočtu, o kterých rozhoduje tato Poslanecká sněmovna. Kapitálové výdaje byly plněny na 124 % oproti rozpočtu a ve zprávě NKÚ se o nich hovoří v poměru ke konečnému rozpočtu, tedy ne včetně všech nároků.
Pan předseda Michálek. Co se týče výkonnostních auditů, chtěla bych vás informovat, že v přípravě je projekt, na kterém budeme spolupracovat s Evropskou komisí, kde jsme požádali o součinnost při přípravě takzvaných spending reviews, a tam chceme, aby ty výkonnostní audity byly ve spolupráci s Evropskou komisí nastaveny.
O rozklikávacím rozpočtu jsme se bavili v souvislosti se Státní pokladnou. Já jsem vás informovala, že jsme prosadili, a skutečně od začátku tohoto roku začala fungovat, možnost rozpadu ze Státní pokladny až na jednotlivé faktury. Spolupracujeme na tom s jednotlivými rezorty, ten přehled tam máme. Samozřejmě ta představa vaše a naše se trošku rozchází. Víte, že jsme se na to téma už sešli a že něco jiného je státní pokladna, kterou jsme vám prezentovali, která stála historicky 7 mld., a na té my stavíme. Takže jsme se od té loňské debaty určitě posunuli dál.
Co se týče čerpání fondu SIF, situace se velmi zlepšila. Každé zhruba dva měsíce zasedá podle potřeby Rada ESIF, které momentálně předsedá paní ministryně pro místní rozvoj. Vyhodnocujeme jednotlivé operační programy a čerpání, pokud chcete, zašlu vám tabulku. Vyhodnocujeme to pravidelně. Teď ji tady nemám, ale není problém, během dne si ji klidně mohu nechat poslat. Zlepšení v čerpání programu ESIF se jednoznačně zlepšilo. Takže ten rozklikávací rozpočet, jak o něm mluvíte, v podstatě máme, mohu vám poslat odkaz. Je to monitor.mfcr.cz.
A co se týče akruálních údajů, ty také máme, používáme je za celé veřejné finance a za jejich kompilaci je odpovědný Český statistický úřad. My je používáme nikoliv k analýze jednotlivých položek, ale k hodnocení celkových agregátů, takže z tohoto pohledu to spíše používá auditní orgán ke své práci.
Co se týče reformy a vůbec vazby na zdanění práce, víte, že už jsem jednou měla v legislativním procesu zrušení superhrubé mzdy, pak unikla nestandardně celá celková reforma, na které jsme pracovali s ministrem Adamem, tím umřela dřív, než spatřila světlo světa. Na koaliční radě tento problém řešíme, máme to samozřejmě i ve vládním prohlášení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí. (Poslanec Michálek se hlásí o slovo.) Vzhledem k tomu, že není zájem o závěrečné slovo od paní zpravodajky, nezačnu podrobnou rozpravu ani neudělím přednostní právo panu předsedovi Michálkovi z jednoho prostého důvodu, protože se očekává vystoupení prezidenta republiky, a přeruším na několik minut schůzi do desáté hodiny. Potom dostanete slovo, pane předsedo. (Poslanec Michálek se i nadále hlásí o slovo.) Ne v 10 hodin, po vystoupení pana prezidenta. (Poslanec Michálek namítá, že je to v rozporu s jednacím řádem.) To není v rozporu s jednacím řádem. Mám tady výslovně písemné stanovisko prezidenta republiky, že bude vystupovat v deset hodin. Nechal jsem domluvit paní ministryni financí, její závěrečné slovo. Pokoušet se o jiný výklad můžete, klidně mě můžete navrhnout odvolat z řízení schůze.
Přerušuji schůzi do 10 hodin do příchodu prezidenta republiky.
(Jednání přerušeno v 9.55 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, oznamuji vám, že za několik okamžiků navštíví náš jednací sál Poslanecké sněmovny prezident České republiky pan Miloš Zeman.
(Zní fanfáry z Libuše, přítomní povstávají, prezident republiky přichází do jednacího sálu Sněmovny a zaujímá místo u řečniště.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážení přítomní, dovolte, abych mezi námi uvítal prezidenta republiky pana Miloše Zemana a předal mu slovo. Prosím, pane prezidente.
Prezident České republiky Miloš Zeman Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážení členové vlády, vážené kolegyně poslankyně a vážení kolegové poslanci, jako každý rok před vás předstupuji, abych vyjádřil svůj názor na návrh nejdůležitějšího zákona roku, to jest zákona o státním rozpočtu. Tento zákon jsme projednávali v mém expertním týmu s paní ministryní Schillerovou a členy expertního týmu s ekonomickou erudicí jsou guvernér České národní banky, prezident Hospodářské komory a prezident Svazu průmyslu a dopravy. Při této příležitosti musím vysoce ocenit jak ekonomickou erudici paní ministryně, tak i její diplomatické mistrovství, s nímž jednala s jednotlivými ministry. Šestnáctého září jsem se svými připomínkami vystoupil na vládě. Nu a nyní mě máte zde.
Předeslal bych, že pokud Poslanecká sněmovna návrh zákona schválí, tak ho podepíšu. Na druhé straně i přátelská kritika může být kritikou. A té se právě teď dočkáte. Svoje vystoupení jsem rozdělil na tři části. Za prvé, vnější podmínky rozpočtu, za druhé, problémy neefektivních výdajů, a za třetí, návrh na získání nových příjmů.
Takže začněme těmi vnějšími podmínkami. Ve světě zuří obchodní nebo celní válka. Válka mezi Amerikou a Čínou, mezi Amerikou a Evropskou unií. Ale kromě toho je tady ještě jeden faktor, který z důvodů politické korektnosti není příliš zmiňován, třebaže může vysvětlit mnohé ze zastavení ekonomického růstu Německa. Energiewende, tedy obrat k zvlášť drahým zdrojům elektrické energie, vedl k tomu, že v Německu je nejdražší cena elektřiny v Evropě, a plánované odstavování elektráren se už dnes promítlo do nulového růstu německé ekonomiky. Říkám to proto, protože bych si přál, aby naši zemi nezachvátilo obdobné klimatické šílenství a abychom si uvědomili, že náš energetický mix je sestaven tak, že pouze 3 % výroby jsou solární elektrárny, 47 % uhelné elektrárny a 35 % elektrárny jaderné. Tolik k vnějším podmínkám. Myslím si, že naši závislost na Německu můžeme částečně kompenzovat diverzifikací našeho exportu do dalších teritorií, zejména pak tam, kde klimatičtí alarmisté nemají příliš na růžích ustláno. Tolik k první části mého vystoupení.
Část druhá. Neustále upozorňuji na to, že díky Topolánkově vládě s sebou vlečeme batoh dotací na obnovitelné, zejména pak solární zdroje. Jenom pan ministr průmyslu má ve své rozpočtové kapitole na tento účel solárů 27 miliard korun. Co by se za to udělalo? Dvacet sedm miliard korun. Nu, co s tím? Je několik řešení - solární daň, snížení výkupních cen, překompenzace. Pan ministr Havlíček bude teď jednat s Evropskou unií a mohlo by to přinést několik miliard úspor. Nicméně to na věci nic nemění. Kdybychom nebojovali proti těmto výdajům, pak by čistě teoreticky mohly trvat dvacet let. A myslím si, že naše ekonomika nepotřebuje, aby se tímto způsobem zatěžovala, zvláště když cena solárních panelů klesla na jednu desetinu. Takže ony dotace v podstatě jdou do kapes solárním baronům, kteří mají radost z jednoho z tunelů v naší ekonomice.
Druhé téma, o kterém bych rovněž rád mluvil, je téma úspor na státních úřednících. Chtěl bych ocenit paní ministryni Maláčovou. Je tady? (Otáčí se.) Je tady. Dobrý den. Která zrušila bez náhrady fond dalšího vzdělávání, který měl 600 zaměstnanců, takže těchto 600 zaměstnanců se může uplatnit v soukromém sektoru. Zlí jazykové sice říkají, paní ministryně, že jste je vzala zpátky, ale při naší minulé schůzce jsem si potvrdil, že tomu tak není. Kéž by i v dalších resortech se podařilo zrušit fondy dalšího vzdělávání, kdo z vás o tom slyšel. Typicky parkinsonovská instituce, která se živí sama ze sebe. Nu a 600 lidí, to je opravdu hodně. A já doporučuji použít místo nemotorných a vysokých výdajů na informační systémy to, co už funguje v bankovním systému, tzv. robot, což je počítačový algoritmus, který může obsloužit klienta. V bankovním systému už díky tomu došlo k úspoře pracovních sil.
Nu, mohl bych mluvit o dalších věcech, jako jsou sociální dávky. Sám zastávám názor, že ten, kdo odmítne nabízenou práci, by neměl žádné dávky dostávat. Uvidíme, jak se tento jev bude vyvíjet. Paní ministryně mě informovala, že po třech měsících vynětí z evidence se uvažuje o prodloužení této lhůty na osm měsíců. Alespoň něco.
Zcela závěrem bych vám chtěl říci, protože kritika je hezká, ale musí být doprovázena pozitivním návrhem, že česká ekonomika má rezervy ve výši 318 miliard korun. Zdroje jsou. Ale tyto zdroje by byly dosažitelné pouze v případě, kdyby byly zrušeny všechny daňové výjimky. Obávám se, že za každou z nich je lobbistická skupina, která bude bojovat, ale tvrdím, že podobně jako každý energetický zdroj by měl mít rovné podmínky a neměl by tedy být dotován, tak i pokud jde o daňové výjimky, tak uvědomte si, že na ně doplácí lidé, kteří své daně řádně platí.
Paní ministryně Schillerová už veřejně oznámila, že chce zrušit některé daňové výjimky v rozsahu několika desítek miliard korun, a já to vřele vítám.
Dámy a pánové, zcela závěrem bych chtěl konstatovat, že plně souhlasím se stanoviskem této Poslanecké sněmovny ve věci boje kurdského národa proti turecké okupaci jeho území.
Děkuji vám za vaši pozornost. (Za potlesku stojících poslanců prezident odchází ze sálu, doprovázen předsedou PSP Radkem Vondráčkem.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkujeme za vystoupení panu prezidentu republiky a budeme pokračovat v jednání, které jsme přerušili, a to rozpravou podrobnou ke státnímu závěrečnému účtu, s tím, že se hlásil s přednostním právem předseda klubu Pirátů, pan poslanec Jakub Michálek. Než vám dám slovo, požádám paní ministryni financí a paní zpravodajku, aby zaujaly svá místa u stolku zpravodajů. On se mezitím zklidní sál, abyste měl prostor na své vystoupení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Bude to skutečně pouze krátká poznámka. Já bych chtěl paní ministryni poděkovat za tu komunikaci, kterou navázala s Evropskou komisí ohledně těch spending reviews. Myslím, že to je velmi dobrá iniciativa, kterou podporuji. I vítám to, že paní ministryně přislíbila, že pošle ty tabulky. Já bych poprosil, jestli by mohla minimálně mně, příp. dalším poslancům, kteří budou mít zájem, zaslat informaci o tom, v jakém stavu je to zavádění spending reviews, ty tabulky, které slibovala, a nějaké podrobnější písemné informace k záležitostem, na které jsem se ptal, včetně odkazu na rozklikávací rozpočet včetně faktur. Já vím, že různá ministerstva zveřejňují faktury na svých webových stránkách, nicméně nejsem si úplně jist, když jsem se tam díval naposledy, že to je propojeno s tím systémem MONITOR, který, souhlasím s vámi, byl naprosto zbytečně drahý, protože teď vím, že když se implementoval rozklikávací rozpočet na úrovni hlavního města Prahy, tak to byly úplně jiné, úplně jiné řády peněz, kolik se za to vynaložilo. Nicméně chápu, že se Státní pokladnou jsou zejména spojeny třeba metodické změny ohledně odevzdávání informací, zavádění nových standardů apod. Takže poprosím o tu písemnou informaci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní v podrobné rozpravě mám přihlášenou paní zpravodajku. Nemám jinou přihlášku do podrobné rozpravy než zpravodajky rozpočtového výboru, paní předsedkyně Miloslavy Vostré. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já se, když dovolíte, v podrobné rozpravě odkážu na návrh usnesení, tak jak jsem ho tady celý načetla, s tím, že bych ještě doplnila, že ve všeobecné rozpravě vystoupili čtyři kolegové poslanci. Takže odvolávám se na celý text návrhu usnesení, tak jak jsem ho již načetla.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě někdo v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně ne, paní zpravodajka také ne.
Můžeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, tak jak byl v podrobné rozpravě přečten, jak je vám předložen v písemném dokumentu. Chce někdo jeho opakování? Není tomu tak. Můžeme tedy rozhodnout hlasováním o státním závěrečném účtu za rok 2018.
Rozhodneme v hlasování číslo 152, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 152, z přítomných 183 pro 97, proti 30. Návrh byl přijat. Konstatuji, že státní závěrečný účet za rok 2018 byl schválen.
Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 286.
Dalším bodem našeho jednání je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.