Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

206.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 509/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, jímž je rozpočtový výbor, pan poslanec Milan Feranec. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedené ve sněmovním tisku 509/3, který byl doručen dne 27. září 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 509/4.

Táži se navrhovatelky, jestli má zájem vystoupit před zahájením rozpravy. Tak prosím, paní navrhovatelka má zájem. (Neklid, hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, velmi stručně, jsme v rámci třetího čtení. Dovolte mi, abych již jen krátce uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů.

Jak jsem zde již uváděla, jeho základním cílem je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislosti na návykových látkách a hraním hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené, a to s pomocí změn ve zdanění -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám kolegy v sále o klid, když opouštějí sál! Dnešní jednání je podle zákona do 21 hodin, takže není kam spěchat. Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty i jejich rodiny.

V novele zákona o spotřebních daních se zvyšuje sazba spotřební daně z lihu, z tabákových výrobků, ze surového tabáku a ze zahřívaných tabákových výrobků.

Dalším opatřením, které má omezit škodlivé společenské dopady, je novela zákona o dani z hazardních her. V rámci této novely se navyšuje zvýšení sazby daně z hazardních her pro některé dílčí daně z hazardních her.

Součástí novely je také zdaňování příjmů, které omezuje současné osvobození výher z hazardních her, a změna metodiky tvorby technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmu právnických osob.

Z podstatných věcí bych ještě ráda zmínila novelu zákona o dani z nemovitých věcí, která se týká zdanění krajinných prvků, především remízků.

Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2020.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a otevírám rozpravu, do které mám v tuto chvíli pět přihlášek. Jako první je přihlášena paní poslankyně Kovářová, připraví se paní poslankyně Krutáková. Nejsou přítomny, takže prosím paní poslankyni Pekarovou.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Dobrý den, dámy a pánové. Při dnešním pátečním odpoledni se dostává tedy na tento zákon a byl nám opět prezentován jako snaha, tedy zájem vlády zejména o zdraví naše a dalších občanů. Já se domnívám, že v souvislosti s programovým prohlášením vlády, které určitě všichni znáte, tak se můžeme také domnívat, že se nejedná o plán, který byl i na samém počátku vzniku této vlády, protože o zvyšování daní včetně tech, které jsou obsaženy v tomto daňovém balíčku, se tam opravdu nic nedočtete.

Tehdy asi vláda tedy na naše zdraví a na zdraví občanů České republiky příliš nemyslela, nepovažovala to za svoji zásadní prioritu - a hle, náhle v průběhu volebního období se to touto prioritou stává. Pak tedy se musíme ptát, jak je možné, že zrovna je to v souladu i s tím, že se přestává dostávat peněz na různé návrhy, které vláda už buď prosadila, nebo se prosadit teprve chystá. Jak je možné, že se to dostává na pořad až teď, když vidíme, že i když máme velmi dlouho ekonomický růst, máme zcela nízkou nezaměstnanost, v rámci Evropské unie jsme v tomto už několik měsíců, či dokonce let rekordmany, a tedy výběr daní, odvodů je velmi vysoký, tak přesto tedy vláda není schopna dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a na příští rok opět navrhuje schodek rozpočtu ve výši 40 miliard.

Nabízí se potom tedy odpověď na to, že až tak příliš nejde o zdraví, tak jak je to deklarováno, ale spíše právě o to, abychom díry v rozpočtu byli schopni zalátat. A já se domnívám, že je tedy fér, aby vláda říkala ty věci tak, jak jsou, a nikoliv se je snažila lakovat narůžovo - a to nesouvisí určitě ani s dnešními šaty paní ministryně, které zrovna růžové jsou - ale aby nám opravdu byla schopna říci ty věci tak, jak se mají. To znamená, abychom prostě věděli, že tady dochází ke zvýšení daní proto, aby se zvýšil příjem státního rozpočtu, aby tento příjem mohl být pak následně různými způsoby zase porozdáván. A já už tomu začínám říkat legální korupce občanů, protože třeba u takových slev na jízdné pro vybrané skupiny občanů se o nic jiného ani nejedná. To je skutečně věc, která má tedy jenom určité skupině lidí udělat radost a pomoci, ale víme, jak to s tím dopadá. Už jsme zaznamenali určitě, jak to je i výhodné pro celou řadu dopravců a jak se tyto slevy podepisují v našem rozpočtu. To samozřejmě všichni nejenom z médií dobře známe.

Co se týče zvyšování daní, tak vláda ani ve svém programovém prohlášení tady neříkala nic o tom, že by daňovou zátěž chtěla snižovat, to je fér říci, ale musíme také mít na paměti, že to není první zvýšení daní, se kterým přichází ČSSD, ANO, a v tomto případě tedy už vláda, která je podporována KSČM, protože v minulém volebním období už tady bylo řešeno DPH, které jsme - a to připomenu pro ty, kteří jste již třeba zapomněli - které v době Nečasovy vlády, která zavedla důchodovou reformu, bylo dočasně tehdy na dobu tří let o jedno procento zvýšeno, byly tehdy změněny sazby, a ve chvíli, kdy vláda Sobotkova v minulém volebním období rušila tuto reformu, s ničím svým vlastním nepřicházela, tak to udělala jenom polovičatě. Zrušila důchodovou reformu, ale DPH ponechala, to už se jí líbilo si ponechat tuto sazbu, a v tu chvíli tedy ona je zodpovědná za zvýšení této daně. Takže to není zdaleka poprvé, kdy tady ke zvyšování daní vládou ve složení ANO, ČSSD dochází.

Proto bych chtěla vyzvat tedy paní ministryni, ale i pana ministra zdravotnictví, který - mě mrzí, že když se jedná o zdraví, tady ani není, to považuji za velmi podivné, protože přece jenom jedná se tady hlavně o ochranu obyvatel před škodlivými vlivy kouření, hazardu a všemi těmito věcmi, se kterými já rozhodně nepolemizuji, to určitě jsou věci škodlivé, ale teď mě to napadá, je to velice nestandardní, že tady takovouto věc projednáváme bez účasti pana ministra, a proto si myslím, že by bylo záhodno dát mu příležitost se dostavit na naše jednání. A já rozhodně nechci toto jednání nijak protahovat, víte, já v rámci své řeči rovnou dám i procedurální návrh, abychom ukončili nebo přerušili jednání do přítomnosti pana ministra Vojtěcha, protože bez tohoto určitě nemáme projednávat. (Gong.) Už jsem přednesla svůj návrh, takže bych byla ráda, kdybychom mohli hlasovat o tom, abychom přerušili tento bod do přítomnosti ministra zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, já registruji ten procedurální návrh. Děkuji za tuto řeč. Už jsem gongoval. Je zde žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými kartami. Pro poslance, kteří přicházejí - byl zde návrh na přerušení do přítomnosti pana ministra, nicméně pan ministr je přítomen, takže já ten návrh nepovažuji v tuto chvíli za hlasovatelný.

Budeme pokračovat a já prosím pana poslance Ferjenčíka, který je další v pořadí. (Hluk v sále.) Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, já ten svůj projev rozdělím na dvě části. K té první mám takový osobní apel na paní ministryni.

Paní ministryně, já bych vás chtěl požádat, abyste se omluvila Sněmovně a Senátu za ty své naprosto nehorázné výroky o opoziční a senátorské špíně. Já si myslím, že tyto vaše naprosto nevhodné výroky, které byly naprosto zbaběle schované za citace, výrazně narušily projednávání tohoto bodu a mohli jsme se všichni věnovat užitečnějším věcem. Ale já chápu kolegy, kteří si tohle nechtějí nechat líbit, protože to, aby vládní představitel sprostě nadával zástupcům Poslanecké sněmovny a Senátu, je prostě neakceptovatelné. A argument, že jste jenom citovala z dopisu příznivce. Jako kdybych já citoval tady, co mi o vás píšou na Facebooku, tak taky to bude tady nepublikovatelné. To je prostě směšná výmluva, nedůstojná vaší pozice. Takže paní ministryně, prosím vás, omluvte se. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pane poslanče, budete pokračovat?

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Ano, budu pokračovat. (Předsedající: Prosím.) Takže tolik za mě na úvod.

A k průběhu dnešního projednávání. My s Piráty nehodláme projednání tohoto zákona nějakým způsobem zdržovat. Dali jsme dva velmi věcné pozměňovací návrhy k pořadu jednání. Myslíme si, že zprávy ČT se měly projednat prioritně dnes už proto, že jsme byli téměř u konce rozpravy. Bohužel, vládní koalice to prohlasovala jinak. To je vaše odpovědnost.

Stejně tak si myslím, že rodičovskou bychom měli projednat dřív, protože prostě tisíce a statisíce rodičů na to čekají, jaké bude to finální řešení. A to je zase vaše odpovědnost, především tedy v tomto případě sociální demokracie.

Teď k tomu projednávanému tisku. Obecně my bychom s vámi byli ochotni hledat shodu na zvyšování spotřebních daní, pokud vy byste zase byli ochotni dodržovat svůj vlastní předvolební program a snižovat na oplátku zdanění práce. To se bohužel neděje. Zdanění práce neustále roste. Z průměrné mzdy 2008 se odvádělo 11 %, z průměrné mzdy 2018 se odvádělo 13 %, dva procentní body nárůst u zdanění práce. Vláda tento problém ignoruje.

My jsme proto k tomuto návrhu podali dva pozměňovací návrhy, které tento problém řeší, a to zvýšení slevy na poplatníka na 27 000 korun jako kompromis, to je 2 000 pro každého pracujícího ročně navíc, které by ušetřil na daních. Stejně tak ambicióznější návrh, který by více odpovídal inflaci a růstu reálných mezd, to je 5 000 korun na každého pracujícího navíc, to znamená, navýšení slevy na poplatníka a na manžela na 30 0000 korun.

To jsou naše dva základní pozměňovací návrhy k tomuto tisku. Pokud byste byli ochotni aspoň na ten návrh 27 000 slevy na poplatníka přistoupit, tak jsme ochotni jednat o podpoře tohoto zákona jako celku. Bohužel, zatím toto avizováno nebylo. Proto jen stručně k těm největším problémům, které v tom návrhu vidíme.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Za prvé. Způsob zdanění pojišťoven je podle nás extrémně nešťastný, je nespravedlivý a Česká národní banka k tomu dává negativní stanovisko právě proto, že vy zdaňujete i rezervy, které sama Česká národní banka pojišťovnám nařizuje držet. To je prostě podle mě způsob, který není žádným způsobem obhajitelný. To je první základní výhrada.

Druhá základní výhrada - způsob zdanění hazardu. Zvyšovat sazby u všech forem hazardu s výjimkou té nejškodlivější je prostě na hlavu postavené. Místo toho, abyste řešili výherní automaty, které stále představují v České republice ten největší problém, tak řešíte úplně všechno ostatní a výherní automaty ignorujete. Proto podpoříme pozměňovací návrhy, které povedou k nějakému narovnání těchto podmínek. Nevidím důvod zvyšovat živé hry, nevidíme důvod zvyšovat kurzové sázky. Můžeme se bavit o tom, jak to má být nastavené u loterií vzhledem k marži Sazky, ale 35 % pro loterie a 35 % pro automaty, to je úplný výsměch vzhledem k jejich odlišné společenské škodlivosti. Tolik k hazardu. Tam prostě je potřeba to nějakým způsobem racionalizovat. Já doufám, že se to v této Sněmovně podaří.

Třetí důležitá věc. Úplně nepochopitelný návrh na zvýšení vkladu do katastru nemovitostí o tisíc korun na dva tisíce. Takže když si člověk kupuje pozemek, co stojí pět tisíc, tak zaplatí dva tisíce poplatek, to je přece úplně na hlavu postavené. To, že jsou tam nějaké byrokratické náklady, tak pojďme řešit, jak je možné, že u převodu pozemku za pět tisíc jsou byrokratické náklady státu, které přesahují tisíc korun, a neřešme to tím, že prostě plošně zvedneme ty poplatky na dvojnásobek. Včera se tady vedla obrovská debata o tom, že přece hlavně nesmíme zvyšovat koncesionářské poplatky za televizi, které jsou, tuším, 135 korun, já s tím souhlasím, nezvedejme to, ale netvařme se pak, že je v pořádku zvyšovat jiné poplatky o tisícovku, zvlášť když tu máme daň z nabytí nemovitosti 4 %.

Pak jsem rád, že se povedlo opravit to, abychom nezdražovali lidem bydlení, to znamená, my odmítáme návrh na zrušení osvobození bytových domů a kotelen v nich na placení spotřební daně za plyn. Jsem rád, že se tam podařilo najít konsenzus na tom, že byla chyba toto navrhovat, a ten náš pozměňovací návrh, který byl totožný s tím, co prošlo, dostal podporu.

To jsou asi základní výhrady. A pak bych vás chtěl tedy poprosit o věcnou podporu našich, řekněme, méně důležitých, ale pro některé lidi důležitých pozměňovacích návrhů, to je umožnit domovarníkům vařit pivo za stejných podmínek jako vinařům, prostě nevidíme důvod, proč by pivo a víno neměly být rovnoprávné, a podpořit zrušení § 59 pro pokerové hráče, aby mohli čeští hráči hrát poker stejně jako všichni v Evropské unii. Ten paragraf je prostě naprostý omyl, který se tam dostal podle mě nějakou byrokratickou chybou. Máme jedinečnou šanci to napravit.

Děkuji. Tolik za mne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Seznámím vás s omluvenkou. Mezi 13.30 a 14.30 se nám omlouvá pan poslanec Pávek z rodinných důvodů. A nyní prosím do rozpravy pana poslance Munzara.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já si dovolím na začátek několik poznámek obecně k tomuto návrhu, který má za cíl zvýšit příjmy do státního rozpočtu, a to je jediný cíl, který tento návrh má. Já jsem slíbil svým voličům, že rozhodně nebudu podporovat jakýmkoliv způsobem zvyšování daní, a tento návrh jde přímo proti mému slibu, takže mi dovolte, abych byl možná dneska trošku rozsáhlejší a obsáhlejší ve své argumentaci a diskusi.

Hned na začátku, než začnu mluvit o tomto návrhu a tom, co přináší, a o pozměňovacích návrzích, které tam máme - mě dnes velice překvapilo vystoupení paní ministryně. S ohledem na to, že včera tady při projednávání zpráv České televize zástupci hnutí ANO z rozpočtového výboru argumentovali délkou vystoupení jednotlivých radních České televize při projednávání rozpočtu a při projednávání zpráv, tak jestli jste si všimli, tuším, že včera zaznělo, já si to tak nepamatuji, že tomu někdo věnoval třeba šest minut, dvacet jedna minut, já musím říct, že u tak důležitých zákonů, které mění nejenom daně, ale mění i prostředí v naší zemi, a k tomu se dostanu, tak paní ministryně tomu nevěnovala ani těch šest minut, té dnešní obhajobě, a mě to hrozně mrzí.

Zároveň mě hrozně mrzí to, že tady se vlastně diskuse de facto nevede. My tady dlouhodobě vidíme na příkladu třeba tohoto zákona, že ten systém diskuse je veden tak, že paní ministryně vystoupí, my si tady řekneme své, my chceme diskutovat, chceme argumentovat, chceme slyšet protiargumenty, a vždycky nastane to, že teprve na konci celé té diskuse paní ministryně vystoupí a shrne své připomínky k těm našim vystoupením a de facto se diskuse nevede, je to jenom shrnutí poznámek. Mě to hrozně mrzí a myslím si, že ten zákon si zaslouží, respektive zákony, které jsou v tomto balíčku, si zaslouží daleko větší pozornost a daleko větší diskusi, než se vede. Když vám řeknu, že k tomuto daňovému balíčku nebyla dostatečně udělaná RIA a neznáme multiplikační efekty jednotlivých opatření, která vláda zavádí, tak z toho vyplývá pouze jedno: vláda se soustřeďuje pouze na účetní stránku rozpočtu, pouze na školometské počítání příjmů a výdajů, ale nehodnotí celkové dopady do ekonomiky a nehodnotí dopady do podnikatelského prostředí, a to mě velmi mrzí.

Já bych vám chtěl, kolegyně a kolegové, na začátek ocitovat pár vět: "Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Cílíme na zajištění rovných a spravedlivých podmínek pro práci a podnikání a nebudeme zvyšovat daňovou zátěž. Ctíme princip daňové neutrality." Víte, odkud jsou tyto věty, kolegyně a kolegové? Jsou to citace z programového prohlášení vaší vlády, této koaliční vlády. A jaká je skutečnost? Předkládá se nám návrh zákona, jehož jedinou motivací je zvyšování daní, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Tak se ten návrh jmenuje. A už tímto samotným názvem vláda přiznává jedinou motivaci, kterou předložení tohoto návrhu má, a to je právě zvýšení daní. Tedy to, co vláda říká, a to, co dělá, jsou dvě různé věci. O důvěryhodnosti programového prohlášení vlády v tomto světle se nyní dá velmi úspěšně pochybovat.

Já jsem tady při jednání o důvěře vládě říkal, že vládní prohlášení je sestaveno podle hesla "nikdo vám nedá tolik, kolik my vám dokážeme slíbit". A ukazuje se to bohužel dříve, než jsem si myslel. Hodnota těchto slov, která jsem vám tady citoval z programového prohlášení, má dnes bohužel menší hodnotu než papír, na kterém jsou napsána. V březnu tohoto roku mi premiér Andrej Babiš v odpovědi na interpelaci od tohoto pultíku říkal, že žádné daně, žádné daně vláda zvyšovat nikdy nebude. Udělejte si obrázek sami ve světle projednávaní těchto zákonů a tohoto dnešního návrhu o hodnotě těchto slov.

Návrh zákona, kdy si vláda nenechala dostatečně spočítat dopady regulace a RIA, ukazuje, že vláda ji nepotřebuje, nechce, spočítala si skutečně jenom školometsky příjem do státního rozpočtu. A tento přístup také o něčem svědčí. Vláda tím jednoznačně ukazuje nejenom nám, ale celé veřejnosti, že rezignovala na skutečné ekonomické a fiskální řízení státu. Státní finance řídí pouze z úředního a úřednického hlediska a z účetního hlediska, a to nemůže nikdy dopadnout dobře. Tento přístup dospěl k tomu, že státní rozpočet je dnes připraven na ekonomickou krizi hůře než před deseti lety. To není jenom konstatování, to vyplývá ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2018. A návrh, který dnes projednáváme, tedy zvýšení daní? Tím chce vláda každoročně vybrat dalších 10 miliard korun, v následujícím roce dokonce 20 miliard. korun z kapes daňových poplatníků. A je to zvýšení daní, které má jediný cíl: má zalepit díry v rozpočtu, které jste sami svým vládnutím a svým přístupem k rozpočtu a státním financím udělali.

Hospodaření státu se státními financemi se za poslední dobu vytrvale zhoršuje. Přes ekonomický růst se projídá budoucnost deficitními rozpočty, málo se investuje a zejména pod vašimi vládami několik let neustále rostou provozní výdaje státu, a to na úkor investování. Celkový objem rozpočtu sice roste, ale dlouhodobě je zde nedostatek peněz na běžné financování... každoročně se opakující výdaje, a tudíž vláda se je snaží lepit mimořádnými a jednorázovými příjmy. Letos to bylo například rozpouštění rezerv z Fondu národního majetku na začátku roku. A podle návrhu v daňovém balíčku chce vláda získat třeba 10 miliard jednorázově také jednorázovým zdaněním rezerv pojišťoven. Je to jednorázový příjem, který se v dalších letech nebude opakovat. Přesto ho chce vláda využít na opakující se mandatorní výdaje. Je to zdanění rezerv, které se tvoří zejména za účelem pokrytí budoucích nároků oprávněných osob z pojistných smluv. Vláda tak tím trestá zodpovědné jednání a tvoření rezerv. A myslím si, že tímto dává trhu signál, že rezervy se v prostředí České republiky nemají tvořit, protože mohou být kdykoli v budoucnu zdaněny. Posílíte tím, dámy a pánové, pouze snahy vyvést pomocí dividend kapitál z České republiky, a nikoli tvorbu rezerv. A já si myslím, že naším společným cílem by měla být opačná cesta.

Daňovým balíčkem vstupujete zároveň do sektoru bydlení, a opět negativně. Návrhem chcete opět prodražit pořízení vlastního bydlení. A ta skrytá daň, kterou chcete zvýšit, se jmenuje správní poplatek za návrh na vklad a hovořil o ní pan kolega Ferjenčík. Ten chcete zdvojnásobit. Argumentujete tím, že kvůli inflaci je potřeba k tomu zvednout tento poplatek. Ale otázka zní: Opravdu za celou tu dobu, kdy se nezvedl, byla inflace kumulovaně sto procent? Domnívám se, že je to nefér v situaci, kdy vláda zároveň vybírá nekřesťanské peníze z absurdní daně z nabytí nemovitosti a dlouhodobě odmítá náš návrh na zrušení této daně. Tato daň trestá ty, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení. Od roku 2016 daň z nabytí nemovitosti platí kupující z peněz, které již jednou zdanil. Musí zaplatit státu 4 % z ceny jako daň a k tomu musí platit poplatky za administrativní služby státu, což je právě vklad listin do katastru.

Pokud by byla ze strany Ministerstva financí ochota a ze strany paní ministryně ochota zrušit daň z nabytí nemovitosti, pak by možná byla ospravedlnitelná diskuse o administrativních nákladech na změnu vlastnictví, kterou každá tato změna přináší. Bohužel tato diskuse se nevede. Vede se tady jenom jednostranná diskuse o zvýšení poplatků a zároveň se tady odmítá zrušení daně z nabytí nemovitosti. Takhle je to snaha skutečně jenom o získání dalších peněz do rozpočtu.

Zároveň Česká národní banka v oblasti bydlení zpřísňuje podmínky hypoték a vláda k tomu předkládá, a budeme tady o něm jednat, návrh zákona, kterým chce ještě zvýšit regulační pravomoc České národní banky. Místo toho, aby vláda podporovala vlastnické bydlení, tak fakticky každým - každým - svým krokem činí pravý opak. Zároveň chce daňovým balíčkem zrušit osvobození od daně z plynu pro domácí kotelny, a tak zvýšit náklady pro zhruba 400 tisíc domácností.

Na celém daňovém balíčku je jednoznačně vidět, že jste rezignovali na tvorbu skutečné fiskální politiky a hodnocení státních kroků do ekonomiky. Řízení státních financí jste zúžili pouze na jedinou otázku - kolik ještě z lidí vymáčknete peněz. A je to vidět i na vývoji složené daňové kvóty, která byla v roce 2015 32,6 %, a před několika týdny jste si na vládě, kdy jste schvalovali výhled rozpočtu, tak jste si schválili, že složená daňová kvóta, předpokládáte, že bude více než 36 %, což je dramatický nárůst.

A jak jsem řekl, vzniká zde strukturální problém, protože daleko rychleji než kapitálové výdaje rostou provozní výdaje státu. Neekonomické řízení státních financí a pouze účetnický přístup stávajícího vedení ministerstva vede náš stát bohužel dlouhodobě do stále větších a větších problémů. A ono se to ukáže, až na nás dopadne ochlazení ekonomiky v zahraničí, zejména Německa, uvidíme na vývoji státního rozpočtu v roce 2020, že možná některá čísla, která tady budeme projednávat při schvalování státního rozpočtu, jsou nadhodnocena, co se týká příjmů, a příliš optimistická, co se týká vývoje ekonomiky, a uvidíme, jakým způsobem pak zase vláda bude chtít lepit díry v rozpočtu na běžně se opakující výdaje prostřednictvím mimořádných příjmů.

Mě hrozně mrzí, že musím být takto kritický, protože bych radši, aby vláda předkládala vyrovnané rozpočty, aby nezvyšovala daně a využila prostředí růstu ekonomiky pro snižování daní, aby zůstalo lidem více v peněženkách, aby se i lidé více podíleli na ekonomickém růstu, a nejenom tak, že musejí platit více do státního rozpočtu.

Nechci mluvit jenom negativně, ale chci promluvit i pozitivně o některých věcech, proto mi dovolte, abych tady vysvětlil některé pozměňovací návrhy, které já a mí kolegové k tomuto daňovému balíčku máme.

Začnu jedním, který si myslím, že je docela důležitý, je závažný, a to je návrh na zvýšení povinného limitu, resp. limitu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty. Když si uvědomíte, jedním z citlivých bodů podnikání a to, co odrazuje od podnikání, je vzrůstající byrokratická a administrativní zátěž v podnikání. A ruku v ruce s takovou zátěží rostou časové i finanční náklady na administrativu, kterou musí takový podnikatel pro stát udělat. Daňová administrativa je pak největším nositelem této byrokratické zátěže.

Český systém daní je jedním z nejsložitějších v Evropské unii. Vyplývá to například ze studie poradenské společnosti BDO a univerzit německých Paderbornu a Mnichova. Česko totiž v tomto celosvětovém srovnání obsadilo až 85. příčku ze 143 analyzovaných zemí. V rámci Evropské unie v rámci této studie měly horší výsledek Itálie, Řecko a Chorvatsko. Myslím, že to není úplně dobrá vizitka. Podle studie Světové banky Doing Business na rok 2019 obsadila Česká republika až 45. místo v indikátoru platby daní. Když si to převedeme například na hodiny, tak tato studie ukázala, kolik hodin musí strávit takový podnikatel či firma svou daňovou administrativou. U sociálního pojištění je to 75 hodin za rok, u daně z příjmu 53 hodin za rok a u DPH 102 hodin za jeden rok. Dle další studie PricewaterhouseCoopers byl v roce 2017 čas potřebný ke splnění daňových povinností v České republice sedmý nejvyšší v rámci evropské osmadvacítky. Celkové průměrné časové zatížení v České republice bylo vyčísleno na rovných 230 hodin. To je o téměř 58 hodin více než průměrné zatížení v rámci evropské osmadvacítky.

A proč o tom mluvím? Právě jedním z výrazných milníků pro podnikatele je moment, kdy překročí obrat - obrat - pro povinnou registraci k DPH, a ten je již 15 let na úrovni 1 milion korun. To je ten skok v administrativních povinnostech třeba pro OSVČ, které využívají paušály, a pro ně nastává nutnost daňové evidence plateb přijatých i vydaných od plátců DPH včetně povinnosti například kontrolního hlášení. Původní snahou bylo umožnit těm nejmenším podnikatelům možnost podnikat bez povinnosti registrace k DPH právě kvůli tomu, aby stát tyto nejmenší nezatěžoval daňovou administrativou. Za těch 15 let, kdy se tato hranice neposunula, došlo ke zvýšení cenových hladin, k inflaci, a díky této inflaci obrat mnohých překračuje ten 1 milion korun a daleko více podnikatelů spadá do režimu DPH, což nebylo původním záměrem. Zdůrazňuji, že se jedná o výši obratu, a nikoli zisku těch podnikatelů. Díky inflaci získávají možná více na tržbách, ale zároveň i souvztažně jim rostou náklady, a to vše posouvá obrat nad hranici 1 milion korun, který má dnes jinou faktickou hodnotu než před 15 lety.

Dle údajů z registru daňových subjektů Finanční správy, pro vaši informaci, narostl počet registrovaných daňových subjektů k DPH za těch 15 let od 1. 5. 2004 ze 42 971 na 115 673 podnikatelů. Jde více než o dvaapůlnásobný nárůst počtu daňových subjektů zdůvodňovaný výší obratu za dobu platnosti současné výše jeho limitu.

Z tohoto důvodu jsme přišli s návrhem, a já vás chci přesvědčit o nutnosti po těch letech zvednout mezní hranici, limit pro povinnou registraci k DPH, a navrhujeme 2 miliony korun. Cílem našeho předloženého návrhu je snížit byrokracii, jež znesnadňuje podnikání v ČR, a také cílem je snížit náklady podnikatelů, které nyní musí, ať už explicitně, či implicitně, finančně, či časově, vynaložit při zpracovávání podkladů a v pravidelném vyplňování formulářů k DPH a kontrolnímu hlášení.

Limit 2 miliony korun. Proč jsme přišli s limitem 2 miliony korun? Má to svůj důvod. Přes delší diskusi jsme se zde, v tomto sále, společně shodli na možnosti uplatnění daňových výdajových paušálů na 2 miliony korun. A myslím, že srovnání této hranice potom s DPH má svoji logiku. Pomůžeme tím podnikatelům úsporu nejen jejich peněz, které musí platit svým účetním, ušetříme jim také nervy spojené s extrémně krátkými lhůtami a brutálními pokutami vyplývající z povinností týkající se kontrolního hlášení. A zejména uspoříme jejich čas. Čas je totiž pro ty nejmenší tím klíčovým a nejdůležitějším výrobním prostředkem. Čas vynakládají nejen na činnost jako takovou, za kterou mají příjem. Mnoho času také vynakládají na to, aby vůbec sami sobě sehnali práci, zakázku apod., a to se jim v nákladech neobjeví. Stát si daňovou administrativou klade nárok na část tohoto jejich výrobního prostředku, protože vyžaduje, aby tento čas vynaložili pro stát, na vedení administrativy spojené s placením daní. Nicméně zájem státu by neměl být na tom, aby každý podnikatel byl přes den podnikatel a po nocích účetní, kdy musí dohromady dávat papíry, aby neměl problém s finančním úřadem.

Posunutím této hranice uspoříme čas nejen našim podnikatelům, a zejména našim podnikatelům, protože jejich hlavní hodnota není v tom naplňovat daňovou administrativu, ale v tom, aby se dokázali postarat sami o sobe, sami si hledat práci, mnohdy nabízet práci někomu dalšímu, nabízet své služby, přispívat do sociálního systému, platit daně a přispívat k ekonomickému rozvoji ČR. A za toto bychom si jich měli vážit . A jejich hodnotu především oceníme, až nebude tak značný ekonomický růst. Pak budeme rádi za každého takového člověka, který se dokáže postarat sám o sebe. Ale domníváme se, že tím uspoříme i administrativní náklady na straně státu spojené s výběrem DPH. Domníváme se, a jsme přesvědčeni, že přijetím tohoto pozměňovacího návrhu a žádosti o zvláštní opatření odchylující se od směrnice DPH může vláda dostát proklamacím v programovém prohlášení, kdy slibuje, že podnikne, v uvozovkách podnikne, další kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele.

Já musím říci, že daný návrh je zároveň v souladu, a dané opatření je v souladu s cíli EU pro malé podniky, jak je např. uvádí sdělení Komise pod názvem "zelenou malým a středním podnikům", small business act pro Evropu, kde Komise vyzývá členské státy, aby při tvorbě právních předpisů zohlednily specifické podmínky malých a středních podniků a zjednodušily díky tomu stávající regulační prostředí. A přesto, dámy a pánové, a prosím, to je důležité, přesto je ze strany Ministerstva financí nesouhlas s tímto návrhem! A to ze dvou důvodů. A já chci rozebrat oba dva. (V sále je velmi hlučno,)

První důvod, a údajně ten hlavní, je to, že prahové úrovně DPH podléhají společné regulaci směrnice Rady EU 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2016. A tam má ČR stanovenou výjimku ve výši ekvivalentu 35 tisíc eur. Já jsem doufal, že tento argument se v dalším průběhu projednávání např. na rozpočtovém výboru neobjeví, protože už při načítání tohoto návrhu jsme Ministerstvu financí tady jasně ukázali cestu, jak o tom jednat a úspěšně na evropské úrovni změnu vyjednat. A to přesto, že naše zázemí jako politické strany je neskonale menší, než je zázemí celého rezortu. Ukazuje se na tom, dámy a pánové, že ten, kdo chce, hledá způsoby. Ale ten, kdo nechce, hledá důvody. Já tedy -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sál o klid. Roste nám tu hluk. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já to tedy zopakuji. Náš návrh kromě zvýšení toho limitu pro povinnou registraci DPH z jednoho na 2 miliony korun obsahuje zároveň i odloženou účinnost na zvýšení hranice o půl roku, aby se získal souhlas orgánů EU. My jsme se inspirovali tímto úspěšným jednáním Slovinska, které požádalo o zvýšení hranice DPH 30. července 2012 a 22. ledna 2013 bylo vydáno rozhodnutí, kladné rozhodnutí Rady Evropy (?) o povolení zvýšení této hranice pro Slovinsko. To je pět měsíců... (Odmlka pro stálý hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím. Moje předchozí výzva se zřejmě minula účinkem... Tak už by tady mohl být větší klid. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Chtěl bych pozornost paní ministryně a ministerstva nasměrovat na čl. 395 této směrnice, která říká: Rada může na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoliv členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od této směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Já chápu, že je jednodušší říkat, že něco nejde, a svádět to na evropskou legislativu, než hledat způsoby, jak prosadit a úspěšně vyjednat zájem ČR a jejích občanů a podnikatelů.

Samotné rozhodnutí ke Slovinsku také obsahuje zajímavou pasáž, a to je bod 5 tohoto rozhodnutí, který si dovolím odcitovat bez čísel: Komise do svého návrhu směrnice pozměňující směrnici - to jsou ta čísla - s cílem zjednodušit povinnosti týkající se DPH ze dne 29. října 2004 zahrnula ustanovení, která členským státům umožní, umožňují stanovit pravé hodnoty ročního obratu pro osvobození z režimu DPH až do výše 100 tisíc eur nebo jejího ekvivalentu v národní měně s možností tuto částku každoročně aktualizovat. Žádost předložená Slovinskem je s uvedeným návrhem v souladu.

To znamená, dámy a pánové, já jsem skutečně přesvědčen, že kdyby tady byl skutečný zájem vlády, této Sněmovny, ministryně financí, tak se můžeme bez problému bavit o zvýšení tohoto limitu na 2 miliony korun. Protože sama EU považuje uplatnění zvýšené prahové hodnoty pro osvobození za vhodné opatření ke zjednodušení systému DPH pro malé podniky z toho důvodů - (Silný hluk, mnozí poslanci odcházejí ze sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás opět přeruším a požádám kolegy, kteří opouštějí sál, aby tak činili pokud možno v tichosti. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já to zopakuji - že sama EU považuje toto zvýšení prahové hodnoty pro osvobození za vhodné opatření ke zjednodušování systému DPH pro malé podniky, a to z toho důvodu, že osvobozením těchto podniků od mnoha povinností spojených s DPH v rámci běžného režimu by došlo k výraznému snížení zátěže pro podnikatele. Proto obdobné odchylky jsou povoleny dalším členským státům, nejenom Slovinsku. Například Belgii, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Itálii a Rumunsku. Takže argumentovat, jako hlavní argument proti našemu návrhu argumentovat právem EU, paní ministryně, argumentovat právem EU proti našemu návrhu já nepovažuji za úplně férové a správné. Z mého pohledu je toto skutečně jenom otázka vůle, chuti a vyjednávacích schopností našich reprezentantů. Mě mrzí, že Ministerstvo financí tu chuť a vůli nemá.

A pak nám zůstává ten argument druhý, a to je dopad do státního rozpočtu. Já musím říct, že my jsme to řešili na rozpočtovém výboru a já jsem požádal o zaslání metodiky výpočtu dopadů, protože původní odhad Ministerstva financí prezentovaný na rozpočtovém výboru se mi zdál docela nadnesený. Nakonec mi ministerstvo, dámy a pánové, doložilo dva způsoby výpočtu. Jeden je dopad 3 až 5 miliard korun do státního rozpočtu, druhý 3,5 až 7 miliard přímo do státního rozpočtu. Ale to je jenom prvotní číslo. Naše výpočty se protínají někde na spodní hranici odhadu Ministerstva financí. Navíc se dá předpokládat, že vzhledem k charakteru podnikání a již nastavených podmínek u jednotlivých podnikatelů možná nějaká část zůstane u dobrovolných plateb DPH. Takže ten dopad by nebyl tak vysoký.

Nicméně i kdybychom se zdrželi řekněme těch 3 až 4 miliard korun, pak se z celkových plánovaných příjmů na příští rok jedná o dopad zhruba 2 až 3 desetiny procenta příjmů státního rozpočtu. Meziročně se mají zvednout příjmy státního rozpočtu o 95 miliard, což je mnohonásobně více než přímý dopad našeho návrhu.

A proč říkám přímý? Mrzí mě, že Ministerstvo financí uplatňuje ten jenom krátkodobý a ryze účetnický pohled. A dořeknu vám to příště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak, pane poslanče. Je tedy 14 hodin a podle situace v sále je zřejmé, že máte přerušit svůj projev, a stejně tak přerušujeme projednávání tohoto bodu, protože po druhé hodině není možné projednávat zákony ve třetím čtení. Takže přerušíme projednávání tohoto bodu. Stejně tak není možné otevřít další třetí čtení, která zde jsou, a dvě zařazená druhá čtení nebudu otevírat, protože není přítomen pan ministr vnitra, který by byl k jejich projednávání potřeba.

Vzhledem k situaci v sále i k ustálenému zvyku tedy přerušuji dnešní jednání Poslanecké sněmovny ve dvě hodiny a pokračovat budeme v této schůzi v úterý ve 14 hodin, na kdy jsou zařazeny body 313 a 312. Jedná se o projednávání stanoviska Poslanecké sněmovny k antisemitismu a k situaci ve zdravotnictví.

Já vám děkuji, přeji vám příjemný víkend a uvidíme se tedy příští týden.

 

(Jednání skončilo ve 14.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.