(9.30 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Petr Třešňák.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné dopoledne. Vážený pane předsedo, vážení kolegové, dovolte mi uvést celkem tři pozměňovací návrhy včetně jejích odůvodnění, ke kterým se později přihlásím v podrobné rozpravě.
Začnu tím, který podle mého názoru má nejširší a nejdůležitější problematiku, protože samotná vládní novela nebere ohledu na regiony nejvíce postižené těžbou, ale i na další oblasti, na které se soustředila samotná směrnice 87/2003. Jistě to obchodování s emisními povolenkami je mechanismus vázaný právě na emise oxidu uhličitého a ten skutečně hranice krajů ani národních států nezná. Ale právě tři uhelné regiony, Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, jsou zároveň těmi nejvíce strukturálně postiženými. Už jen samotná těžba, zpracování a spalování uhlí zanechávají v těchto regionech největší dopady nejen na životním prostředí, ale i na samotném hospodářství regionu a zanechávají mnoho dalších negativních sociálních dopadů. Právě na to upozornila již skupina senátorů v únoru tohoto roku a vláda to bohužel v samotné novele nijak nereflektovala.
Paní ministryně Schillerová zde uvedla, že zákon je dlouho projednávaným kompromisem a že pro žádné pozměňovací návrhy již není prostor. Tento argument mně, při vší úctě, paní ministryně, připadá poněkud lichý a tak trošku i jako pohrdání Poslaneckou sněmovnou, a to včetně poslanců z vládních lavic, kteří také dnes přikládají pozměňovací návrhy.
K výše uvedenému jsem proto právě předložil i pozměňovací návrh původně pod číslem 3225, 3332, v nejnovější verzi, ke které se pak přihlásím, pod číslem 3333, který právě řeší nejen přednostní podporu a vyšší hodnocení projektů směřujících do těchto uhelných regionů. Dlouhodobé strukturální znevýhodnění těchto regionů a nedostatek investic do nízkoemisních a udržitelných technologií si žádá právě nacházení dalších cest k systémové podpoře jejich dalšího rozvoje. A mimo jiné uvedený pozměňovací návrh dále explicitně říká, že z modernizačního fondu nelze financovat výstavbu spaloven odpadů a rozšiřuje oblasti i mimo energetiku tak, aby například bylo možné z tohoto fondu financovat investice do bezemisní dopravy.
Další pozměňovací návrh, 3226. Zmíněný modernizační fond má v novele přímo stanovené složení poradního orgánu ministra životního prostředí, tedy té rady modernizačního fondu, složeného ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Dlouho se vedla v hospodářském výboru i podvýboru pro energetiku diskuse, zda je nutné přímo v zákoně takto pevně definovat. V mém prvním, v tom zmíněném alternativním návrhu k tomuto tématu navrhuji rozšíření této rady na 11 členů o další subjekty a instituce, a to včetně třech zástupců Poslanecké sněmovny, Asociace krajů a dalších. Druhou alternativou je pozměňovací návrh 3330, který naopak to ustanovení o složení rady úplně vypouští.
K mému třetímu pozměňovacímu návrhu, který na rozdíl od modernizace, tedy investic, řeší přímo provozní podporu trakční dopravy. A já se vlastně divím vládě, že nehledá možné nástroje, jak naplňovat cíle státní energetické koncepce, takže by vlastně podobné návrhy měla podpořit. Protože státní energetická koncepce schválená v roce 2015 předpokládá, že do roku 2030 znatelně snížíme spotřebu ropných paliv v dopravě a naopak zvýšíme využití elektrické energie z 8,6 petajoulu na 15,6. Bohužel ten současný vývoj je zcela opačný a spotřeba ropných paliv v dopravě místo poklesu roste o 4 procenta. Jednou z příčin je i skutečnost, že elektrická energie pro dopravu je zatížena jak platbou příspěvku na obnovitelné zdroje, tak i platbou za emisní povolenky. Výrobci elektřiny totiž spadají do oblasti EU ETS a spotřebitelé paliv nikoliv. Ve svém důsledku pak zdražují tato regulativní opatření cenu silové energie. Dopravcům za současného stavu nezbývá, než vyšší cenu elektrické energie promítnout do ceny za dopravu, a tím demotivovat cestující a přepravce od zájmu o dopravy s elektrickou trakcí. To potom vede ke změně přepravního trhu směrem k uhlovodíkovým palivům a diskriminaci elektrické trakce vůči spalovacím motorům platbou příspěvku na obnovitelné zdroje v ceně elektřiny.
Navrhovaná změna tedy spočívá v doplnění § 7 o nový odstavec, který umožní hradit dopravcům část provozní ztráty ve výši odvedené platby za podporu obnovitelných zdrojů energie.
To je za mě v tuto chvíli vše a k uvedeným pozměňovacím návrhům se poté přihlásím i v podrobné rozpravě.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jan Schiller.
Poslanec Jan Schiller: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den všem. Dámy a pánové, já hned řeknu paní ministryni, že tady přednesla, nebo představila tento návrh zase opět způsobem jí vlastním, stručně a věcně. A já asi na rozdíl od kolegů jsem poslouchal a zaujala mě tam, nebo spíše řídí mě ta jediná věc, a to že to je křehká dohoda kompromisů, kdy skutečně jsme se dohodli, my, jakoby ze životního prostředí, a průmysl. To se stává, dá se říct, zřídka a měli bychom doopravdy tento křehký kompromis držet dál. Proto jsem si připravil pozměňovací návrhy také, ale myslím si, že ne až tak zásadní, který by tento kompromis nabourávaly.
Já třeba na rozdíl od pana kolegy Třešňáka, vaším prostřednictvím pane předsedající, si nemyslím, že bychom měli tyto peníze z emisních povolenek dávat do nějakých věcí, které řeší spalování a zpracování uhlí, ale každopádně v mém pozměňovacím návrhu, ke kterému se později přihlásím v podrobné rozpravě, mám dánu větu, že při posuzování budou zvýhodněny projekty realizované v regionech postižených útlumem těžby uhlí. A to je právě ten velký rozdíl v tom, že budou jenom v těchto regionech, nebo by měly být do těchto regionů, protože dá se říct, že jsou shodné s regiony v restartu, které jsou, a pokud tam necháme, že by to bylo i v regionech postižených vlastně spalováním uhlí, dá se říct, že by to bylo potom na celou republiku, protože spalování uhlí probíhá všude, nejenom v těchto regionech. Já z toho regionu pocházím, vím, že se tam udělalo hodně práce, a bylo by potřeba, aby skutečně s příchodem emisních povolenek další finance tam plynuly, protože ještě hodně práce nás čeká. Proto dávám tento pozměňovací návrh, kde skutečně by ta část měla jít právě tam, kde to uhlí a kde ty elektrárny a ta těžba nejvíc škodily.
Druhým pozměňovacím návrhem je víceméně taková technikálie, kde se tak nějak trošku vypustilo Ministerstvo životního prostředí, aby se vyjadřovalo k některým věcem, a doplňuje se tam jenom, že vykonává působnost členského státu Evropské unie. Plní úkoly klimatu vyplývající z použitých předpisů Evropské unie. Ten důvod je hlavně ten, že gestorem uvedeného nařízení je sice Ministerstvo průmyslu, ale určitá část v něm upravených agend spadá do kompetence Ministerstva životního prostředí a ta, dá se říct, z tohoto návrhu nebo z této novely vypadla.
A posledním pozměňovacím návrhem, tam se shodujeme asi s panem kolegou Třešňákem ohledně modernizačního fondu, kde v návrhu bude, že modernizační fond se zřídí a obsazení bude určovat Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a Ministerstvo financí. A já se domnívám, že není úplně nezbytně nutné, aby poradní orgán a jeho složení stanovil přímo zákon, a nechal bych to čistě na ministerstvu nebo na vládě, která by si mohla tento poradní orgán zvolit prostě podle potřeby. Takže striktně bych je určitě nezavazoval k tomu, aby nějakým stylem nějaká komise nebo nějaká rada vznikala a přesně bychom viděli složení. Já si myslím, že ta ministerstva se rozhodnou sama.
Tím jsem chtěl představit svoje tři pozměňovací návrhy, ke kterým se později přihlásím. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášena opět paní poslankyně Balcarová. Ptám se, zda má zájem o vystoupení, nebo všechno řekla během prvního vystoupení. Má zájem. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***