(17.50 hodin)
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ke kolegovi Lipavskému vaším prostřednictvím. Kdyby toto vystoupení měl kterýkoli jiný člen Parlamentu z jiné politické strany, tak bych to bral. Ale zrovna od Pirátů použít tento konkrétní případ... Mně vyvstalo, jak jsem to poslouchal, jiné jméno. Nějaký Edward Snowden - se jmenuje - vynesl maily americké tajné služby, vydal je na veřejnost, prozradil. Jaké byly reakce oficiálních míst? Kdybych vzal kolegu Lipavského, jak tady toto četl, tak přesně tak se americká administrativa postavila proti němu. Přesně tytéž argumenty, přesně tak, a ještě by ho chtěli zavřít, možná i popravit za vlastizradu. A Piráti, dámy a pánové, stojí v jedné lince s těmi, kteří tohoto dle mého názoru odvážného mladého muže, který se odvážil vytáhnout tu korespondenci, kterou jsme si měli možnost číst a dozvědět se, jak funguje zahraniční politika Spojených států amerických, na světlo světa. A zrovna Piráti! Chápete to? A poslechněte si nebo přečtěte si ten záznam, co tady řekl, jaké argumenty používal, a podívejte se na to, jaké argumenty používají američtí žalobci vůči Snowdenovi, když žádají o jeho vydání a jeho souzení. Najdete tam nádhernou paralelu a je to krásný příklad pokrytectví Pirátů, o co se tady v této věci jedná. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Milan Feranec, připraví se s faktickou poznámkou pan kolega Růžička. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já rovněž budu reagovat na pana poslance Lipavského. To, co jste řekl, mě vyděsilo. Fakt mě to vyděsilo. Vy jste se pozastavil nad tím, že budou rozhodovat poslanci. A podle vaše názoru by neměli ti správní. A kdo má rozhodovat? Ti, které si zvolíte v pirátském referendu? Zatím tady poslanci jsme a budeme rozhodovat. Že vám se to nelíbí, mi přijde skutečně divné a pro mě je to děsivé, ta vaše revoluční spravedlnost, to revoluční právo, jak říkáte, kdo může, nebo nemůže rozhodovat! Fakt je to pro mě děsivé! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferancovi za dodržení času. Nyní pan poslanec Pavel Růžička s faktickou poznámkou, poté paní kolegyně Langšádlová. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já jsem se zhruba před dvěma hodinami byl seznámit s výroční zprávou Vojenského zpravodajství za rok 2018, kde jsem podepsal, že tato zpráva je v režimu tajné, a přede mnou tam byl podepsán pan poslanec Lipavský. A já se chci zeptat, co ho opravňuje k tomu, aby z této zprávy tady veřejně citoval. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011 a ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Langšádlová s faktickou poznámkou, dále pan kolega Hájek s faktickou poznámkou. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Nečetla jsem zprávu, nebyla jsem podepsána, ale to, že prezident Zeman v případě kauzy Skripal hájil ruské zájmy a ne zájmy České republiky, to lze naprosto jednoznačně dovodit z veřejných zdrojů. A věřím, pane kolego, že když jste si tu zprávu přečetl, stejně vy, kteří jste si přečetli zprávu BIS, byť i její veřejné části, tak musíte vědět, že na Českou republiku je veden útok ze strany zejména Ruska a Číny a že ta situace je vážná a že prezident Zeman velmi často stojí na straně Ruska a Číny a nehájí české zájmy, ale zájmy těchto mocností.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Josef Hájek, dále kolega Lipavský také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, omlouvám se, ale musel jsem vystoupit, protože mě pan kolega Lipavský prostřednictvím pana předsedajícího jmenoval. Já mám tu výhodu, že mám sloní paměť. Já si naprosto ten den pamatuji. Byla mimořádná schůze, kterou svolalo, teď nevím přesně to číslo, jestli 52, 53, 54 poslanců. My jsme sem přišli ráno a vás tady bylo 30 a my jsme si pouze testovali, jaký je skutečný zájem vás, těch, kteří svolali tuto mimořádnou schůzi, se jí zúčastnit. To byl ten důvod, proč jsme si ty kartičky vytáhli. A jelikož jste nepřišli v dostatečném počtu, tak jsme vás nedoplnili. Kdyby vás tady těch 52, tak schůze pokračovala. Možná si kolega Bartošek vzpomene prostřednictvím pana předsedajícího, že jsme spolu o tom potom večer diskutovali v Komentářích a událostech.
A ještě bych chtěl využít tohoto momentu, že je přímý přenos, takže bych chtěl našim občanům oznámit, že vyšetřovací komise OKD finišuje se svou zprávou, měli bychom ji projednávat na říjnové schůzi a doufám, že Česká televize zajistí přímý přenos. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Josefu Hájkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Lipavského, poté pan kolega Jurečka. Máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak já také využiji toho, že je přímý přenos. Chtěl bych pozdravit svoji maminku, protože to je unikátní příležitost, jak to takhle říct na mikrofon.
Děkuji panu poslanci Hájkovi prostřednictvím pana předsedajícího, že se tady jaksi přiznal k tomu, že to byli oni, kdo vytáhli ty kartičky, že testovali tu přítomnost. To je také skvělé. Testovali jste to skrze porušení zákona.
Ale teď k tomu skutečně závažnému, co říkal pan poslanec Růžička. Ano, seznamoval jsem se s výroční zprávou Vojenského zpravodajství za rok 2018, nicméně z této zprávy jsem nijak zde necitoval. Citoval jsem z toho dokumentu, který je veřejný, a to z té ústavní žaloby. Jinak kdybyste jaksi poté, co jste se seznámil s tou výroční zprávou, tak věřím tomu, že budete hlasovat pro tu žalobu. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Marian Jurečka. Dále pan kolega Holík. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marian Jurečka: Dobrý podvečer. Já si dovolím technickou reagovat na kolegu poslance Kubíčka (Hájka). Nevím, jestli je úplně fér říkat, že poslanec přijde ráno do práce, do sálu, rozhlédne se a zjistí, že tady někteří jiní kolegové nejsou, tak si vytáhnu kartičku proto, aby jednání schůze nemohlo pokračovat. To mi přijde zvláštní. Já to neumím třeba vysvětlit lidem, kteří běžně pracují, že by prostě přišli do práce, rozmysleli si, že tam kolegové nejsou na lince, a oni se odhlásili a prostě seděli tam se založenýma rukama a řekli: dneska, protože kolega nedošel, nebudeme pracovat. To je prostě pro mě zvláštní argumentace a já to nemám rád. Já prostě takové faktické fauly nedělám, a když teď třeba byly věci, kdy vám, současné koalici, tekla voda do bot, když jste potřebovali například už v časové tísni schválit některé mandáty pro zahraniční mise, tak jsme se nechovali takticky, ale chovali jsme se v zájmu České republiky. A jestliže i v jiných oblastech bezpečnosti může být polemika o tom, jestli zájem České republiky není ohrožen, tak si myslím, že tyhle taktické věci do práce poslanců, zodpovědných poslanců, nepatří! (Potlesk poslanců KDU-ČSL a Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jaroslava Holíka a potom pokračuje kolega Grospič, který čeká. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že tady probíráme poměrně vážnou věc, ústavní žalobu Senátu na prezidenta České republiky. Jsem ale hodně překvapen, že toto vážné téma měníme na pozdravy svých rodinných příslušníků. Ano, změňme název tohoto bodu na panoptikum! Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Stanislava Grospiče, připraví se Miroslava Němcová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já volně navážu v té rozpravě k senátnímu návrhu ústavní žaloby rozměrem, který se právě týká vztahu Ústavy, ústavního zákona o Ústavním soudu. Chtěl bych poukázat na to, že pokud by Ústavní soud o žalobě rozhodoval, pak jeho rozhodnutí nelze dle mého názoru jednoznačně očekávat, že by v něm vymezil jakési mantinely pro budoucí jednání prezidenta, a tedy že by stanovil, kdy se prezident svým jednáním dopustil hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, jak očekávají někteří zřejmě mí tady kolegové v Poslanecké sněmovně a jak vedeme neustále spor o tom, o čem vlastně rozhodujeme a jestli my někam ten spor posuneme, nebo neposuneme, a jestli vůbec je to spor.
Vedla mě k tomu pondělní diskuze, která byla vedena k projednávané žalobě tady ve Sněmovně v rámci kulatého stolu, kde jsem sice nebyl přítomen, ale měl jsem možnost se s tím poměrně podrobně seznámit, a asi každý z nás to obdržel také v podobě sdělení Rekonstrukce státu, vyslovené názory vztahující se k rozhodnutí Ústavního soudu, resp. k uložení tedy předmětné sankce. Přestože v diskuzi na pondělním kulatém stolu byly shledány určité nejasnosti ohledně automatické či volitelné povahy sankce, bylo také fakticky poukázáno na to, že zákon o Ústavním soudu není zcela v souladu s Ústavou. Došlo i ze strany pozvaných ústavních právníků, kterými byli pan doktor Kudrna, pan docent Wintr, k tomuto problému a k vyslovení i názorů, že některé nekorespondují s dikcí Ústavy a podporují dikci zákona o Ústavním soudu. To si myslím, že je podstatné. ***