(12.50 hodin)
(pokračuje Ožanová)
Ústavní delikt hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku není ani v Ústavě ani v zákoně o Ústavním soudu vymezen. Je tak porušena zásada nullum crimen sine lege. Prezident republiky musí mít možnost předem vědět, jaké jeho jednání by mohlo naplnit skutkovou podstatu uvedeného ústavního deliktu, a to obdobně, jak je tomu u velezrady. Stejně tak musí být omezen v tomto směru i Senát podávající ústavní žalobu, Poslanecká sněmovna, jejíž souhlas se vyžaduje, a Ústavní soud, který o ní rozhoduje. Tento stěžejní atribut demokratického právního státu Senát ve své ústavní žalobě nijak nereflektuje.
Senát jako ústavní žalobce nemůže vycházet z rozdílnosti názorů mezi ním a přímo lidem volenou hlavou státu, ale měl by podrobně argumentovat a dokázat naplnění jednotlivých aspektů ústavního deliktu. Není namístě pouze popsat a shrnout různá jednání prezidenta republiky, navíc z velké části z prvního volebního období hlavy státu. Přes neurčitost skutkové podstaty uvedeného ústavního deliktu je zřejmé, že se musí jednat o hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žaloba podle článku 65 Ústavy je výjimečným právním prostředkem kontroly výkonu pravomoci prezidenta republiky, který zásadně není z výkonu své funkce odpovědný - článek 54 odst. 3 Ústavy.
Senát nevyhodnotil rozpor zákonné úpravy sankce s ústavní úpravou. Stávající znění zákona o Ústavním soudu nediferencuje sankce z hlediska ústavního deliktu velezrady a neurčitého ústavního deliktu hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, ačkoliv ústavní úprava tyto dva delikty rozlišuje a dává i možnost sankce ztráty prezidentského úřadu a způsobilosti znovu jej nabýt.
Tolik ze stanoviska pana profesora Gerlocha.
Dámy a pánové, po prostudování žaloby a seznámení se s různými, často protichůdnými stanovisky, se musím také k věci vyjádřit. V tiskové zprávě ze dne 3. listopadu roku 2009 k nálezu Ústavního soudu ve věci Lisabonské smlouvy je uvedena věta - cituji: "Ústavní soud zdůraznil, že je soudem, nikoliv místem pro nekončící diskuze."
S tímto se zcela ztotožňuji. Proto se domnívám, že bychom neměli Ústavní soud zatěžovat právními nedodělky sloužícími výhradně ke zviditelnění některých subjektů a jejich politických názorů. Politická debata nepatří na půdu Ústavního soudu.
Doporučuji Sněmovně nedat souhlas k podání navržené ústavní žaloby proti prezidentovi republiky.
Na závěr mi nezbývá, než se vyjádřit k tomu, co dnes přednesl pan senátor Láska. Právě dneska pan senátor Láska zmínil vid dokonavý a nedokonavý u usnesení podvýboru pro justici, s tím, že nebyla nezávislost justice ohrožena, a nikoliv ohrožována. Ano, souhlasím, vid dokonavý a nedokonavý má různou interpretaci, ale na toto je zapomínáno přímo v žalobě, kdy Ústava říká, že se jedná o hrubé porušování, nikoliv o... o hrubé porušení, nikoliv o hrubé porušování. Takže v jednou případě se smíme videm dokonavým či nedokonavým zabývat, v dalším případě už to neplatí.
Další bylo, že chybí judikatura. No, ona nechybí. Víme, že skutky z minulého období dle judikatury jsou nežalovatelné. Ale na to opět pan senátor zcela zapomněl.
Potom se také hovořilo o kulatém stolu. Že byli přítomni pouze čtyři poslanci. Prosím vás, v pondělí, tak jak už pan místopředseda Sněmovny, pan Vojtěch Pikal, zmínil, opravdu poslanci vykonávají práci ve svých regionech a jsou většinou přítomni ve svých poslaneckých kancelářích. Proto svolání na tento termín opravdu s prominutím - mohli se dostavit pouze poslanci, kteří se nezabývají prací v regionech, nebo jsou z blízkého okolí Prahy. My ostatní jsme tu možnost prostě neměli. Rádi bychom přišli, ale neměli jsme tu možnost.
Co mě velice udivilo, bylo to, že se říká, že to není politické, ale potom najednou se říká: Vy budete hlasovat tak a tak, protože si na Facebook dáváte fotku se Zemanem, protože se chcete zviditelnit. Prosím, myslím si, že toto bylo zbytečné, toto nepatří do této debaty.
Můžu říct, že jsem se cítila velmi dotčena vyjádřením, že existují politici, senátoři a senátorky, kteří rozhodují dle svého svědomí. Chtěl pan senátor říct, že já nerozhoduji podle svého svědomí? Prostřednictvím předsedajícího panu Láskovi. Já rozhoduji podle svého svědomí. To, že mám jiný názor na věc, ještě neznamená, že nemám svědomí a že svědomí má jenom ten, kdo souhlasí s panem senátorem Láskou. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já přečtu dvě omluvy. Paní poslankyně Andrea Brzobohatá se omlouvá od 14.30 do 18 hodin z důvodu návštěvy lékaře a pan poslanec Jiří Ventruba se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů.
Nyní máme tři faktické poznámky. A jelikož ve 13 hodin budu muset přerušit jednání, tak nevím, jestli na všechny dojde. Takže paní poslankyně Miroslava Němcová, připraví se pan poslanec Jan Lipavský a připraví se pan poslanec Vít Rakušan. A následně, pakliže už nebudou další, tak v obecné rozpravě pan poslanec Čižinský. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Chtěla bych se vyjádřit k tomu, co zde citovala paní poslankyně Ožanová z textu pana doktora Gerlocha, kdy podle něj neexistuje definice hrubého porušení Ústavy. Chtěla bych zde odkázat na to, že výklad tohoto termínu poskytli ústavní experti Jan Kysela a Jan Wintr, myslím, že to bylo v roce 2017, kdy konstatují, že hrubým porušením Ústavy se rozumí jednorázové porušení pravidla či principu zásadní důležitosti, ale také opakované porušování Ústavy, které v důsledku podvrací ústavní systém. Tak k tomu toto doplním.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další na faktickou poznámku pan poslanec Jan Lipavský a zatím poslední přihláška na faktickou poznámku, pan poslanec Vít Rakušan. Takže pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych doplnil jenom fakticky informace, které zazněly od paní poslankyně Ožanové. Pan doktor Gerloch byl navržen prezidentem tento rok na ústavního soudce. Senát jej nepodpořil, dostal 19 hlasů z 64.
A k té příležitosti - profesor z Cardiff Law School doktor Jiří Přibáň s ním učinil nějakou zkušenost v 80. letech a okomentoval to slovy - cituji: "Aleš Gerloch přednášel teorii socialistického státu a práva neostalinistickým dialektem, který již v době perestrojky nebyl nutný ani vyžadovaný. Gerlochův talent nespočíval v odbornosti, ale ve schopnosti kombinovat osobní ambice s neosobní loajalitou se všemi, kteří byli momentálně u moci. Skutečnost, že okupoval místo vedoucího katedry na více českých univerzitách a v několika právních oborech, není projevem geniality ducha, ale tristního stavu vysokého školství."
Já bych chtěl říct, že pro mě je to prostě určitým symbolem jakýchsi neonormalizačních pořádků, které se tady snaží zavádět Andrej Babiš s Milošem Zemanem - kam vítr, tam plášť. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vít Rakušan. Je 58, ale já budu vstřícný a nebudu vás přerušovat, pakliže naplníte celé dvě minuty. Prosím máte slovo.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za vstřícnost. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vaším prostřednictvím k paní poslankyni Ožanové. Já jí vlastně velmi děkuji za to její vystoupení, které tady měla. Ona nám tady citovala jeden z odborných názorů na celou tu situaci kolem pana prezidenta a jeho případného porušení ústavnosti v naší zemi. V pondělí byl v Poslanecké sněmovně seminář, kde právníci s vysokým renomé prezentovali názor přesně opačný. ***