(10.10 hodin)
(pokračuje Goláň)
Žaloba určitě není dokonalá. Jsou věci, které i pro mě jsou úplně diskutabilní. Nicméně neexistuje žádný precedens. Žádná žaloba tady nikdy nebyla. Nemáme na čem stavět. Nemáme z čeho vycházet. Můžeme vycházet ze zvyklostí, nicméně ty zvyklosti někdo musí nastavit. A pokud si uvědomíme, jak funguje právní systém ve vyspělých společnostech, veškeré principy a výklady zákonů provádějí soudy.
Nikdo z vás tady neumí říct, zda ta žaloba je dobrá, či špatná, tak, aby to dokázal posoudit jako Ústavní soud. Ani já nevím, jestli ta žaloba je relevantní, či nerelevantní, zda všechny body jsou v pořádku, či nejsou. Ale vím jednu věc, protože dlouho působím ve správním soudnictví: že pokud sedm bodů bude špatných v jakékoliv žalobě, ale osmý bude pro soud dostačující, stačí to k tomu, aby soud rozhodl ve prospěch žaloby. Tady se nejde na procenta, kolik bodů je dobrých a kolik špatných, jeden jediný bod stačí k tomu, aby žaloba, jakákoliv žaloba, i žaloba na prezidenta byla úspěšná. A nikdo jiný to nemůže vyslovit, posoudit, říct než Ústavní soud. A nemůžeme si myslet, že Ústavní soud bude předpojatý vůči prezidentovi. Všichni velmi dobře víte, kdo jmenoval Ústavní soud. (Zvýšeným hlasem.) Ústavní soudci jsou jmenováni prezidentem. I přesto, že jsou jmenováni prezidentem, věřím, že budou nestranní, pokud vy jim dáte šanci tu nestrannost projevit.
Apeluji na to, abychom se v rámci diskuse věnovali jednotlivým bodům, technikáliím a vysvětlování, co je důležité a co nikoliv. Abychom se neuráželi, protože urážkami nic nevyřešíme.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Tomáši Goláňovi. Konstatuji, že tento sněmovní tisk projednal ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 561/1.
Požádám nyní o slovo zpravodajku ústavněprávního výboru paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, aby nás informovala o jednání výboru. Paní zpravodajko, prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Senát požádal Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s podáním ústavní žaloby proti prezidentu republiky Miloši Zemanovi k Ústavnímu soudu pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku podle článku 65 Ústavy České republiky. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je potřeba třípětinové většiny všech poslanců.
Dne 6. 9. 2019 věc projednal ústavněprávní výbor a přijal toto usnesení:
"Po vyjádření senátora Mgr. Václava Lásky, zpravodajské zprávě poslankyně Ing. Zuzany Ožanové a po rozpravě ústavněprávní výbor
I. konstatuje, že
1. ústavní žaloba proti prezidentu republiky Miloši Zemanovi byla předložena Poslanecké sněmovně Senátem v souladu s článkem 65 odstavce 2 a 3 Ústavy České republiky;
2. tříměsíční lhůta stanovená v článku 65 odstavci 3 Ústavy České republiky k přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby k Ústavnímu soudu končí dne 30. října 2019 ve 24.00 hodin. Nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tohoto termínu, platí, že souhlas nebyl dán;
3. k předložené ústavní žalobě nelze podávat v Poslanecké sněmovně žádné pozměňovací návrhy;
II. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby
1. ústavní žalobu projednala do výše uvedeného termínu;
2. jednala o ústavní žalobě veřejně;
3. pověřila předsedu Poslanecké sněmovny, aby o výsledku hlasování v Poslanecké sněmovně informoval neprodleně písemně předsedu Senátu;
III. pověřuje
1. zpravodajku výboru, aby o jednání ústavněprávního výboru a ústavní žalobě informovala Poslaneckou sněmovnu při jejím projednávání této žaloby;
2. předsedu výboru, aby toto usnesení předložil neprodleně předsedovi Poslanecké sněmovny."
Tolik k usnesení ústavněprávního výboru.
K žalobě samé. Žaloba je vymezena skutky A až H, přičemž pod písmenem H jsou rozvedeny skutky opět pod písmeny a) až h). K jednotlivým skutkům jsou doloženy důkazy, a to převážně zprávy ČTK. Dále jsou ve velmi malé míře zastoupeny tiskové zprávy Kanceláře prezidenta republiky, případně jiné tiskové zprávy a zprávy z médií. Po vymezení jednání následuje odůvodnění jednotlivých skutků, stať k projednatelnosti návrhu a na závěr stať k materiálnímu znaku ústavního deliktu.
Článek 65 odstavec 2 Ústavy České republiky uvádí, ve kterých případech může být podána ústavní žaloba na prezidenta. Těmito důvody jsou
1. velezrada;
2. hrubé porušení Ústavy nebo jiné součástí ústavního pořádku.
Senát navrhuje podání ústavní žaloby pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součástí ústavního pořádku. Hrubým porušením se míní tak závažné porušení, za které Ústavní soud může rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost znovu jej nabýt. Dle ustanovení paragrafu 104 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, buď Ústavní soud ústavní žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, anebo ho ústavní žaloby zprostí. Jakmile by byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost znovu jej nabýt.
Doporučuji, by Poslanecká sněmovna projednala ústavní žalobu do 30. 10. 2019.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a konstatuji nejdříve, že došly další omluvy předsedovi Poslanecké sněmovny. Nejdříve omluva pana ministra vnitra a místopředsedy vlády Jana Hamáčka, a to z pracovních důvodů na dnešní celý den. Dále se omlouvá od 10.45 do 11.45 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Věra Adámková. Dále se omlouvá ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na celý jednací den z pracovních důvodů a omluva kolegyně Dražilové už odpadla, protože se omlouvala od 9.30 do 10.00 hodin.
Nyní, než zahájím rozpravu, konstatuji, že před zahájením rozpravy se s přednostním právem přihlásilo osm poslanců a poslankyň. Nejdříve se přihlásil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Pane předsedo, máte slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, víte, že já u tohoto řečnického pultu vystupuji zřídka, výjimečně, chápu tak výkon své funkce, ale domnívám se, že při této mimořádné události je vystoupení předsedy komory žádoucí, nezbytné.
Když jsem zvažoval, jak pojmout svůj projev, tak samozřejmě jsem mohl postupovat bod po bodu, hledat právní nedostatky v materiálu, který máte před sebou, a dá se tam najít. Mohl jsem se také věnovat třeba jednotlivým politickým motivům jednotlivých senátorů. Ale já před vás předstupuji s ambicí ovlivnit atmosféru dnešního jednání, protože, vážené poslankyně, vážení poslanci, je to poprvé v dějinách, co Poslanecká sněmovna projednává žalobu proti prezidentu republiky. Je to historická chvíle z pohledu dějin naší ústavnosti. Možná si to v tom každodenním shonu tak neuvědomujeme, a proto je logické se zamyslet nad smyslem žaloby i nad přístupem k této věci.
Prezident republiky je stejně jako my volen občany. Volba prezidenta a volby do Poslanecké sněmovny jsou občany nejvíce prožívané, pro což hovoří největší účast v těchto volbách ze všech voleb, které se u nás konají. I přes možnou rozdílnost politické orientace je obsazení Poslanecké sněmovny i úřadu prezidenta republiky výsledkem demokratického rozhodnutí voličů, k nimž musíme mít úctu, neboť lid je zdrojem veškeré moci u nás. Z rozhodnutí voličů máme my poslanci i prezident republiky právo vykonávat po stanovený čas svůj mandát a pravomoci, které nám Ústava dává. ***