(18.20 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první s přednostním právem přihlášen poslanec Bartoš. Máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Dobré odpoledne, dámy a pánové, pane předsedo. Jsem rád, že se dnes dostalo na projednání druhého čtení zákona - práva občana na digitální službu. Jsem rád, že těmi společnými silami jsme se dostali do momentu, kdy čteme v druhém čtení tento zákon a zároveň stále existuje onen konsenzus, který vznikl na samotném počátku. Ne nadarmo se tomu zákon přezdívá digitální ústava. Ale je to věc, která sama o sobě naši digitalizaci nezajistí. Je to ale cestovní plán a závazek této vlády, budoucí vlády, ale i poslanců v Poslanecké sněmovně, že odteď budeme ty digitalizační kroky brát vážně, a nejen v projednávání tohoto zákona, respektive toho komplexního pozměňovacího zákona (návrhu?), potom budeme podporovat takové změny, které nám pomohou ho realizovat.
Jednou ze zásadních věcí je financování procesu digitalizace v souladu s tímto zákonem po následujících pěti letech.
A když se mě lidé ptají na to, co tento zákon přináší, protože on, jak je na pozadí, tak se vlastně jeví: mám novou občanku, nebudu tedy muset už od příště, jak ten zákon schválíte, chodit na úřad. Není to tak, ale je to smlouva, je to smlouva mezi Poslaneckou sněmovnou, vlastně mezi státem a vládou a občany, že do pěti let skutečně naplníme ten požadavek na digitalizaci.
Jsem velmi rád, že se po celou dobu projednávání tohoto zákona politické strany v přípravě tohoto zákona jednak účastnily těch jednání. Chtěl jsem poděkovat vládnímu zmocněnci Dzurillovi, panu Hamáčkovi, který za ministerstvo dokonce osobně podepsal memorandum o tom, že tu podporu deklarujeme ne pouze teď, ale natrvalo. A v tom finiši, zejména přes letní měsíce, pak zástupcům dotčených ministerstev, kteří pomáhali ten komplexní pozměňovací návrh, který dospecifikovává ty nejdůležitější legislativní změny, abychom skutečně mohli, jak ten zákon začne platit od příštího roku, plnit ten katalog služeb, kteří s námi přes léto na tomto návrhu pracovali.
Je zde několik pozměňovacích návrhů, prakticky ve všech návrzích je toto projednáno na úrovni Poslanecké sněmovny. Přicházejí i návrhy od Ministerstva financí. Původní požadavky zejména ve věci alokace financí v rozpočtu ministerstev. Jsem rád, že nakonec jsme našli společnou řeč i s těmi jednak ministerstvy, i těmi skupinami, kterých se v dané chvíli tento zákon nějakým způsobem třeba pracovně nebo ve výkonu jejich činnosti dotkl.
Já bych tedy chtěl poděkovat všem, co se podíleli, a zároveň poděkovat za to, že vaše podpora této důležité iniciativy v české digitalizaci stále trvá. Díky.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další je do obecné rozpravy přihlášena poslankyně Kořanová. Připraví se poslanec Kupka.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručná. Na tom zákoně jsme spolupracovali přes rok. Já chci jako můj předřečník poděkovat všem politickým stranám nebo jejich zástupcům za spolupráci. Současně děkuji samozřejmě vládnímu zmocněnci, ale hlavně vládě a panu premiérovi, že si digitalizaci vzali za svoji. Děkuji kolegovi Králíčkovi, který se se mnou na tom zákoně podílel.
A chtěla bych říci, že probíhaly diskuse s Ministerstvem vnitra a s Ministerstvem financí a díky tomuto bych se ráda - samozřejmě podrobně se k němu vyjádřím v podrobné rozpravě - přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je právě z dílny Ministerstva financí, a ten se týká hrazení nákladů spojených se správou některých informačních systému veřejné správy. A poté mám k němu i doprovodné usnesení, protože ta debata samozřejmě dál probíhala, dál se vyvíjela. Takže to se týká zpřesnění těch rozpočtových pravidel. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další přihlášený je poslanec Kupka. Připraví se poslanec Jelínek.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, jak zaznělo, zákon vznikal ve vzácném konsenzu ve spolupráci jednotlivých politických subjektů ve Sněmovně. Co je důležité, je to jeden z těch zákonů, které opravdu mají ambici i reálnou šanci změnit reformně, skoro bych řekl revolučně, fungování elektronizace veřejné správy, a to způsobem, který bude užitečný, který určí noty, který dá zároveň nám jako Poslanecké sněmovně šanci sledovat, jestli jednotlivé resorty dostojí tomu zákonu a budou plnit svoje slovo.
Protože podstatnou součástí toho zákona je katalog služeb. Pokud se nám podaří rychle ten zákon schválit, tak to může znamenat, že celý příští rok už bude vznikat katalog služeb jako jízdní řád, podle kterého pak budou moci jednotlivé resorty postupovat. Nic takového tu doposud nebylo. Nikdy ještě Česká republika nedala na stůl jakousi jasnou smlouvu s veřejností, co všechno se bude elektronizovat, co všechno dostane jednodušší podobu.
Co je podstatné v tom katalogu služeb, že tím automaticky musí česká státní správa provést také jakousi inventuru agend. Zhodnotit, jestli se někde náhodou - jako že víme, že bezpečně ano - jestli se někde neděje totéž dvakrát, jestli dvakrát, nebo dokonce třikrát někde úředníci nevykonávají úplně stejnou agendu, a zbytečně. To všechno je reálná ambice zákona o právu občana na digitální službu. Obrat i v tom postoji, aby lidé měli právo - je to jeden z mála zákonů, který v tomto směru obrací obvyklé paradigma, obvyklý sled, kdy naopak po občanech stále něco chceme a do něčeho je nutíme. Tohle je zákon, který tu logiku obrací, a podle mého soudu je to jedna z nejvyšších hodnot, kterou ten zákon české veřejnosti přináší.
Já se následně přihlásím k několika pozměňovacím návrhům, které k tomu komplexnímu přidávají konkrétní kroky, konkrétní změny a způsob, jak v jednotlivých resortech jej ještě posílit a realizovat. Zatím mnohokrát děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další je přihlášen poslanec Jelínek.
Poslanec Pavel Jelínek: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Protože SPD je spolupředkladatelem tohoto zákona, tak bych rád řekl, co vlastně od aplikace tohoto zákona v průběhu těch pěti let očekáváme. Tento zákon by měl umožnit veškerou komunikaci se státem provádět v podstatě z pohodlí svého domova. Samozřejmě ne všichni mohou mít třeba počítač, ale zákon myslí právě i na ně. Tam by se mělo maximálně využít stávajících Czech Pointů, které jsou v podstatě na každé poště, případně na různých úřadech.
Co je takovou hlavní zásadou? Dvěma hlavními zásadami toho zákona je, že stát musí veškeré agendy řešit primárně v elektronické formě. Druhá hlavní zásada: Všechny údaje musí stát požadovat po občanech pouze jednou. Jsou zde i další zásady, jako je například právo na sdílení informací po udělení souhlasu se sdílením, právo na výběr identifikačního prostředku. A tady je právě taková zvláštní situace, na kterou bych chtěl upozornit, protože v současné době například vznikla nějaká aplikace, takzvaný digitální řidičský průkaz. My bychom měli dělat vše pro to, aby ten zákon byl pro zjednodušení občanů, a ne pro to, aby vznikaly ještě nějaké další varianty, které notabene nejsou potom plnohodnotné a zbytečně čerpají prostředky, které by mohly sloužit na plnohodnotné nasazení tohoto zákona.
Další zásadou by mělo být právo na digitální právní jednání, na digitální projev vůle, právo na veškeré informace z informačního systému veřejné správy, právo na interaktivní vyplnění formulářů, jak zde už bylo řečeno, a právo na notifikaci o v podstatě veškerých končících dokladech.
Jak tady z těch jednotlivých práv určitě vyznívá, má to být opravdu zákon, který má být vstřícný vůči občanům. ***