(17.40 hodin)
(pokračuje Feri)
Co bohužel zapracováno nebylo, je navrhovaná úprava, nebo odstranění tedy navrhované úpravy povinně tříčlenné správní rady. Už jsem tu k tomu vystupoval v prvém čtení a tento návrh uplatním potom v podrobné rozpravě. Pro osvěžení paměti, o co jde.
Dříve byl jenom systém dualistický, to znamená, existovalo představenstvo a dozorčí rada. S tím byly spojeny značné náklady, ať už administrativní, finanční nebo personální pro to, aby takový systém mohl fungovat, a posléze byl zakotven systém monistický, u kterého šlo zkoncentrovat vlastně veškeré nutné pravomoci a povinnosti s tím spojené do jedné osoby, do osoby člena správní rady, do jednočlenné správní rady a statutárního ředitele. Statutární ředitel se teď ruší, ale říkáme, že správní rada tak bude muset být povinně tříčlenná. To ale úplně popírá smysl, pro který byla monistická struktura zakotvena, to znamená, aby se ušetřily náklady, aby se to celé zjednodušilo, a nejenom pro malé společnosti, pro rodinné společnosti například, ale ono to má i velký význam například při převodu nějakých velkých podílů, nějakém velkém slučování společností atp. Zkrátka vytváří se různé řetězce akciových společností, které mají monistickou vnitřní strukturu.
Právě tato absurdnost toho, že tam budou povinně tři členové, tak je o to větší z toho prostého důvodu, že drtivá většina společností s vnitřní monistickou strukturou je právě s tím jedním členem, s jednočlennou správní radou. Podíváte-li se do toho samotného návrhu, do zprávy RIA, tak je tam graf, ze kterého vyplývá, že 3 759 společností mělo jednočlennou správní radu k 10. 8. 2016, a to tvoří asi 90 % veškerých společností. Co to znamená v praxi a proč vlastně s takovým detailem tady vystupuji? Je to z důvodu, že vlastně těm - dneska už jich bude možná více, to paní ministryně teď asi nemusí zjišťovat, nechci ji tím trápit, já se na to zeptám ještě v rámci interpelací - ale že ty skoro čtyři tisíce společností, které jsou zejména malé, rodinné nebo malé a střední, budou muset shánět další dva lidi a ty si vlastně vzít do svého vedení, do vedení té akciové společnosti. To není jenom, že ty lidi musíte zaplatit. Dá se argumentovat, kolega Kohoutek tady argumentoval tím, že pakliže se neuzavře smlouva o výkonu funkce, tak je ze zákona ten výkon bezplatný. To je sice pravda, ale pakliže přejímáte velkou zodpovědnost za řízení té firmy, a samozřejmě nejen odpovědnost nějakou řekněme zákonnou ve smyslu odpovědnosti soukromoprávní, ale nějakou morální například, jde o dobré jméno té společnosti, tak za to patrně chcete být ohodnoceni. A pro ty společnosti to kromě finanční zátěže bude představovat i to, že vlastně budou muset svěřit důvěru v další dva lidi, aniž by museli.
To znamená, tento pozměňovací návrh nevymýšlí vůbec nic nového, on zachovává současný stav v souladu například se stanoviskem Nejvyššího soudu a společně také s úpravou, která je běžná v jiných zemích. To znamená, monistická struktura znamená zkoncentrování jednotlivých pravomocí do jednoho člověka v tom naprosto nejzazším případě, který se ale v praxi velmi osvědčil a který využívá drtivá většina všech akciových společností, které mají monistickou vnitřní strukturu. To je jeden návrh.
A další pozměňovací návrh se týká velmi drobné legislativně technické úpravy, kterou doporučuje Notářská komora a kterou jsme nestihli zapracovat, nezvládli zapracovat v ústavněprávním výboru.
Děkuji. K návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a zvu do rozpravy dalšího řečníka, jímž je pan poslanec Chvojka, a připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se díval teď do systému Poslanecké sněmovny. Tento tisk byl postoupen do prvního čtení někdy v červnu minulého roku. Je dobře, že jsme se posunuli, byť je to rok a čtvrt, ale za to nemůže ministerstvo, za to můžeme my poslanci, protože bylo opravdu potřeba tento důležitý zákon, resp. jeho novelu projednat, protože zákon o obchodních korporacích je bezesporu zákonem, který je velmi důležitý, minimálně v rámci soukromého práva.
Já bych chtěl jenom krátce osvětlit důvody pro podání pozměňovacího návrhu, ke kterému se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Dnes jsem ho vložil do systému. Můj pozměňovací návrh upravuje problematiku tzv. kodeterminace, tedy účast zaměstnanců v dozorčích radách. Asi nemusím připomínat, nebo jenom některým z vás, že v minulém funkčním období této Sněmovny ČSSD prosadila důležitou změnu v zákoně o obchodních korporacích. My jsme to minulé funkční období vrátili do zákona garanci, že ve velkých společnostech, což jsou společnosti nad 500 zaměstnanců, mohou zaměstnanci volit své zástupce do dozorčí rady. Tohle právo totiž z té nové úpravy obchodního práva nebo obchodních korporací v roce 2012 vypustila tehdejší Nečasova vláda. Nám se ve spolupráci s odbory podařilo toto důležité právo obhájit a zachovat. Ke stejné situaci došlo i s novým návrhem na změnu zákona o obchodních korporacích, jehož novelizaci nyní právě projednáváme ve druhém čtení.
ČSSD nevidí žádný důvod, proč by bylo nutné právo, důležité právo zaměstnanců volit své zástupce do dozorčí rady akciových společností vypustit. A já jsem rád, že se takto na tuto otázku dívají i kolegové z KSČM a podporu rovněž vyslovili zástupci odborových organizací. Můj pozměňovací návrh je de facto úpravou, která navrací navrhovanou zákonnou úpravu do aktuálního platného znění. Zastupování zaměstnanců v řídicích orgánech obchodních společností je významným evropským základním právem, které je mimochodem zakotveno v Chartě základních sociálních práv zaměstnanců EU a má rozsáhlou tradici v právních řádech celé řady evropských států včetně, jak už jsem řekl, právního řádu státu našeho. Jsem přesvědčen tedy, že tento důležitý institut má smysl, a byl bych rád, aby byl zachován v zákoně o obchodních korporacích v nezměněné podobě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Maříkovou a připraví se pan poslanec Benda. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla odůvodnit svůj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Můj pozměňovací návrh řeší práva členů družstva, a to právo na informace a právo kontroly činnosti družstva.
Přestože je právo na informace jedno z nejzásadnějších práv členů obchodních korporací obecně, není toto právo zakotveno v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Právo na informace přitom vyplývá přímo z podstaty vlastnictví družstevního podílu, aby se každý člen družstva mohl dozvědět, jak je s jeho členským podílem ze strany družstva nakládáno. I přesto, že odborná veřejnost, právní nauka a komentáře hovoří o právu na informace pro členy družstva, v praxi se objevují problémy, které vznikají právě v důsledku absence výslovné zákonné úpravy. Přitom pro ostatní obchodní korporace zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, výslovnou úpravu práva na informace obsahuje. Konkrétně se jedná zejména u veřejné obchodní společnosti o ustanovení § 107 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, u komanditní společnosti o ustanovení § 119 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, u společnosti s ručením omezeným o ustanovení § 155 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, u akciové společnosti o ustanovení § 357 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.
Navrhovanou úpravou, tedy výslovným uvedením práva na informace členů družstev v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, tak jak tomu je u ostatních obchodních korporací, lze předejít výkladovým problémům a případným soudním sporům mezi členy družstva a samotnými družstvy. ***