(14.40 hodin)
(pokračuje Vystrčil)
První připomínka byla, že když ten návrh zákona bude vypadat jenom tak, že dostanou navýšení o 1 000 korun jenom ti, co jsou v důchodu 25 let a výše, tak se to může dotknout části lidí, kterým je sice už 85 let, ale ještě nejsou 25 let v důchodu. Proto byl ten zákon upraven tak, že když platí jedno nebo druhé, tak se navyšuje. To znamená, pokud je mi více než 85 let, v tom okamžiku mám nárok na navýšení o 1 000 korun měsíčně, pokud jsem 25 let nebo více v důchodu, mám nárok na navýšení 1 000 korun měsíčně, obojí - jedno z toho stačí. To znamená, to je první věc, která byla odstraněna.
Tady řeknu první, řekněme další informaci, a to je, proč 25 let. 25 let proto, že 85 minus 60 je 25. Muži chodili do důchodu v 60 letech, jestliže je jim 85 let a navyšuje se jim důchod o 1 000 korun, tak to znamená, že jsou 25 let v důchodu. Tak proč by se to nemělo týkat i žen, které jsou 25 let také v důchodu?
Druhá připomínka paní ministryně byla, že to není systémové řešení, protože se to týká jenom části žen. Já si myslím, že lepší je nějaká spravedlnost než žádná. A těch žen není úplně málo a nemusí být ani pravdou to, že menší dobu přispívaly do důchodového systému a platily na důchodce, když ony byly v ekonomicky aktivním věku.
Uvedu příklad. Představme si muže, který se narodil v roce 1935, 24 let studoval, pak byl rok na vojně, to znamená, nastoupil do práce po 25 letech, to znamená v roce 1960, potom 35 let pracoval, to znamená, že mu bylo 60 let, a psal se rok 1995 a on šel do důchodu. Šel do důchodu v roce 1995, protože se narodil v roce 1935 a pracoval 35 let. Protože měl vysokou školu, byl na vysoké manažerské funkci, protože byl šikovný, tak si ji udržel ještě poté, co proběhl rok 1989, a má 16 nebo 17 tisíc důchodu. A protože se narodil v roce 1935, to znamená, že v roce 2020 mu bude 85 let, tak se mu těch 16 tisíc měsíčně nebo 17 tisíc měsíčně zvýší na 18 tisíc měsíčně. To se stane s tímto mužem, který 35 let pracoval.
Pak si představme ženu, která se narodila v roce 1940, o pět let později než ten muž, vychodila jenom střední školu, udělala si nástavbu a dělala účetní. To znamená, do práce nastoupila ne po 25 letech, ale po 20 letech. To znamená, do práce nastoupila stejně jako muž v roce 1960. Bylo jí 20 let. 35 let makala, to tady známe, to slovo se používá, a v 55 letech, protože mezitím vychovala dvě děti, a to je také makačka, tak šla v roce 1995, když jí bylo 55 let, do důchodu. To znamená, že je také 25 let v důchodu, ale 1. 1. 2020 jí bude jenom 80 let a tisícikorunu nedostane. Kolik si myslíte, že ta žena má důchod? 11 tisíc, 12 tisíc!
Takže tady máme muže vysokoškoláka, kterému je 85, má 16 tisíc důchod a my mu dáme 17 tisíc v roce 2020, nebo už ho má. Pak tady máme ženu, která vychovala dvě děti, také pracovala 35 let, protože nemá vysokou školu a dělala někde účetní, má důchod 12 tisíc, ale protože je 25 let v důchodu, ale je jí jenom 80, tak jí tu tisícikorunu prostě nedáme! Čili rozdíl mezi mužem a ženou se o 1 000 Kč zvýší. A to jsou ty spravedlivé důchody, že ten rozdíl zvýšíme mezi tím, kdo má vysoký a kdo má nízký důchod! A to my chceme odstranit alespoň tím, že u těch 130 tisíc žen, kterých se to dneska týká, chceme tu tisícikorunu také přidat. A pokud paní ministryně mluvila o dalších ženách, které se narodily v roce 1942, 1943, 1944, až budou 25 let v důchodu, tak se také na ně dostane. A nebude jim ještě 85. Čili jinými slovy, my na ně také v tom zákoně myslíme. Nemyslíme už na ty, kterých se týká vyšší odchod do důchodu, později, to znamená, ty výdaje nejsou konstantní, ale následně se to potom už později postupně se změnou věku odchodu do důchodu změní tak, že bude rozhodovat zřejmě jenom těch 85 let a těch 25 nebude hrát žádnou nebo marginální roli. Takže to je k té spravedlnosti.
To je konkrétní příklad. Mohl bych říkat i konkrétní jména, nebudu.
Třetí věc, že se dvojnásobně zvedají náklady. Je to tak, že těch lidí, kterých se to dotkne, je asi 160 tisíc. To znamená, je to více než těch asi 140 tisíc žen. Těch 20 tisíc jsou většinou horníci, pracovníci v uranových dolech atd., a přiznávám, že tam jsou maximálně 2 tisíce policistů a případně vojáků z povolání. Přiznávám to. Víc jich než 2 tisíce jich ale není, což je zhruba 1,5 %. Tak to je a není to rozšíření dvojnásobné, je to rozšíření asi o 160 tisíc lidí a ty rozpočtové náklady, které by to znamenalo, jsou zhruba 2 miliardy - necelé 2 miliardy. S tím, že je otázkou, jestli muž, kterému je 85 let a má důchod 16 nebo 17 tisíc korun, nutně potřebuje slevu na jízdném, tak aby byla třetinová. To si myslím, že je docela k zamyšlení. A tam, pokud se nemýlím, teče 6 miliard. Kdyby tito senioři s takto vysokým příjmem třeba nárok na tu slevu neměli, možná že by jim to úplně tak nevadilo, protože jiní, potřebnější by ty peníze naopak dostali.
Čtvrtý důvod byl, že to není formálně zpracovatelné, že to ministerstvo nedokáže. Tady už jsem mluvil o tom poděkování. Návrh zákona je upraven tak, že nyní tam žádný problém z hlediska informačních systémů České správy sociálního zabezpečení ani Ministerstva práce a sociálních věcí není. To znamená, je ten zákon proveditelný, bude realizovatelný, pokud bude schválen, a je možné skutečně ty peníze přidat, a tak ty důchody učinit alespoň trochu spravedlivějšími.
To je na závěr ode mě, nebo v tuto chvíli, pardon, ode mě všechno. Těším se na debatu a zejména se těším na to, že Sněmovna se v tomto případě třeba napříč kluby trošku podívá, jak hlasovali jejich kolegové v Senátu, a třeba i svým hlasováním se je pokusí napodobit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní se táži, jestli se chtějí k předloženému pozměňovacímu návrhu Senátu vyjádřit - zpravodaj garančního výboru, což byl výbor pro sociální politiku, poslanec Roman Sklenák. Nechcete. A dále zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Kamal Farhan. Také nemá zájem se vyjádřit.
Takže já tímto otevírám rozpravu a poprosím o vystřídání. ***