(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zazněla závěrečná slova. Já jsem zagongoval, ještě zagonguji jednou. A ještě mi došla oprava omluvy pro předsedu Poslanecké sněmovny od pana poslance Václava Klause, a to dnes od 18.30 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a zítra 11. 9. od 9 do 13 hodin a potom od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Přistoupíme k hlasování. Podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, kteří souhlasí, 101 poslance. Máme - ještě nemáme nastavené - tak máme nastavené nezbytné kvorum.
Rozhodneme v hlasování číslo 29, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přijetí následujícího usnesení, že Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích, znaleckých ústavech podle sněmovního tisku 72/7. Kdo je proti?
(Výkřiky, neklid, poslanci nevědí, o čem se hlasuje.) Ne, to je zamítnutý zákon Senátem. Hlasuje se jenom o tom... (Nesouhlasné projevy z pléna.) Tak ještě jednou. (Nesouhlasné projevy.) Dobře, dobře. Prohlašuji hlasování číslo 29 za zmatečné. (K řečnickému pultíku se blíží poslanec Benda.) Já rozumím panu kolegovi Bendovi.
Poslanec Marek Benda: Já prosím souhlasím s tím, že hlasování je zmatečné, a poprosím pana místopředsedu, aby neurychloval jednání umělým způsobem. Nejprve řekněte, o čem se bude hlasovat. Potom spouštějte hlasovací zařízení. Ta situace, do které jsme se teď dostali, že teprve v průběhu hlasování nám říkáte, o čem hlasujeme, byla pro většinu sálu opravdu matoucí. Takže bych poprosil, abychom uměle se nepokoušeli dostat příliš...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem také to hlasování prohlásil za zmatečné.
Budeme tedy hlasovat v hlasování číslo 30 o tomto návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech podle sněmovního tisku 72/7."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 30 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 30: z přítomných 182 pro 107, proti 32. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.
Děkuji paní ministryni, děkuji zástupci Senátu a zpravodajům a končím bod číslo 1.
Budeme pokračovat dalším bodem. Je to
2.
Návrh zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
/sněmovní tisk 73/5/ - zamítnutý Senátem
Paní ministryně spravedlnosti zůstává u stolku zpravodajů, stejně tak zástupce Senátu. Konstatuji, že usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 73/6. (Hluk a neklid v jednacím sále.) Vítám pana senátora, který je připraven, a prosím paní ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, aby se ujala úvodního slova. Ještě než tak učiníte, požádám sněmovnu o klid. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo. Tak tento návrh zákona navazuje na ten předchozí. Jak jsem řekla, jeden bez druhého nemůže být. A dá se říci, že v současné době je problematika tlumočníků upravena společně se znalci v jednom zákoně. Odborná veřejnost dlouhou dobu volala po vyčlenění, a aby byla úprava tlumočníků řešena samostatným zákonem, což se stalo. Bohužel zákon byl v Senátu zamítnut a v současně době jsme se tedy dostali do patové situace. Zdůrazňuji, že jak tlumočníci, tak i překladatelé jsou pro justici velice, velice důležití a bez nich justice by nemohla fungovat.
I v tomto případě byla nad zákonem velmi intenzivní a rozsáhlá diskuse, dlouhodobá. Nejvíc se vytýkalo tedy, že v komerční sféře dostávají tito lidé trojnásobek státem přiznané sazby. Ovšem zapomínalo se na to, že právě to kulaté znalecké razítko činí tedy zázraky a přináší i v té komerční sféře velké výhody a využívají to v podstatě jako značku kvality, což je pravda.
Pokud jde o ostatní výhrady, tak zejména tam byly výhrady, pokud šlo o povinnost původně tedy archivovat věci v době desetileté. Tato povinnost archivace pak byla upravena na tři roky a já se domnívám, že není v budoucnu problém, jakmile budeme mít s tím zákonem zkušenosti, dojít třeba k užití elektronického podpisu, archivovat v elektronické podobě a tak dále. Nebráním se této úpravě.
Znovu tedy prosím Sněmovnu, aby schválila tento návrh zákona, který neprošel Senátem, a znovu zdůrazňuji, že jeden bez druhého nemůže být a je to existenčně důležité. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti a prosím pana senátora, aby odůvodnil senátní rozhodnutí. Prosím, máte slovo.
Senátor Lumír Kantor: Já se tedy pokusím mluvit o senátním tisku 63, v Poslanecké sněmovně 73, o návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.
V Senátu z přítomných 68 senátorů bylo pro zamítnutí 52 senátorů, proti byli čtyři a 12 se zdrželo. Obracela se v hojné míře odborná veřejnost a organizace sdružující tlumočníky a převažující názor byl ostře odmítavý k tomuto zákonu. Nejpodstatnější výtky odborné veřejnosti směřovaly zejména proti neúměrnému stanovování dalších povinností a významnému navyšování sankcí za stavu, kdy odměny znalců a tlumočníků jsou dlouhodobě nedostatečné.
Jako základní nedostatek zákona o tlumočnících se jeví zjednodušená paralela zákona o znalcích a tlumočnících. Znalec není tlumočník a naopak tlumočník není znalec. Každá tato profese má svá specifika. Pro současných tři tisíce tlumočníků je naprosto nevhodný tento zákon především z následujících důvodů. Navrhovaná zákonná regulace profese soudního tlumočníka či překladatele nereflektuje specifika právně tlumočnické a právně překladatelské činnosti. Ta vyžaduje víc než pouhou jazykovou kompetenci a tato profese zásadním způsobem ovlivňuje výkon veřejné správy i spravedlnosti. Potom dále zákon sice stanoví podmínky vzniku tlumočnicko-překladatelského oprávnění, ale neupravuje další odborný růst tlumočníků a překladatelů. Další: odborné vzdělávání je zcela nezbytné a mělo by být uloženo i zákonem, nejmíň v určité obecné rovině. Možnost odmítnout tlumočnický úkon je nepřiměřeně omezena. Novela neumožňuje odmítnout zaměstnanému tlumočníkovi úkon, který měl být proveden v jeho pracovní době. Přitom většina tlumočníků zároveň vykonává jiné zaměstnání nebo samostatnou činnost. Závažné je také to, že tlumočník nemůže odmítnout úkon, na který se necítí odborně kompetentní. Maximální sazby, pokud jsou příliš vysoké, jednak vzhledem k povaze přestupků a vzhledem k tomu, že tlumočníci jsou fyzické osoby, z nichž má jenom malá část výrazně nadprůměrné příjmy. Například v oblasti takzvaných malých jazyků je výkon omezen na několik tlumočení či překladů ročně.***