Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

20.
Vládní návrh zákona o realitním zprostředkování a o změně zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů (zákon o realitním zprostředkování)
/sněmovní tisk 391/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Prosím, ujměte se slova. A prosím o klid v sále.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Já děkuji za slovo. Dovolím si předložit druhé čtení návrhu zákona o realitním zprostředkování, který by měl primárně chránit klienty a zpřehlednit realitní trh. Co se týká výboru, tak garančním výborem je hospodářský výbor, který nepřijal žádný pozměňovací návrh a návrh zákona jako celek podpořil. Ústavněprávní výbor se zabýval problematikou úspor finančních prostředků, přijal a navrhl pozměňovací návrh a návrh zákona podpořil jako celek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Děkuji za aktualizaci tabule. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 391/1 až 6.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Patrik Nacher a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já to tentokrát velmi zkrátím, protože my jsme to zařadili na pevný bod, tak aby to mělo smysl, abychom doprojednali druhé čtení, ale v 13.30 je další pevný bod, tak pouze řeknu, jak se to projednávalo.

Ústavněprávní výbor, jak již bylo řečeno, přijal jedno usnesení, přijal pozměňovací návrh Heleny Válkové, Táni Malé, Dominika Feriho, najdete to pod číslem 391/6.

Garanční výbor, hospodářský nepřijal žádný z pozměňovacích návrhů, které se týkaly zejména problematiky úschovy, pojištění a vzdělávání. Přijal to v té podobě tak, jak to do výboru přišlo. Hospodářský výbor se sešel 25. června a vlastně mě pověřil, abych tady přečetl, že doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 391 v té podobě, jak byl navržen, protože nebyl přijat žádný pozměňovací návrh.

Pokud jde o věcné věci, k tomu se potom vrátím jako zpravodaj ve třetím čtení. Teď bych nerad zdržoval, ať to fakt stihneme, ať má smysl, že jsme to zařadili na pevný bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru poslance Dominika Feriho, aby nás informoval o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, ústavněprávní výbor se tomuto tisku opakovaně věnoval a 18. září jsme schválili usnesení, kterým doporučujeme zákon schválit, a zároveň jsme také schválili pozměňovací návrh, jak již zmínil Patrik Nacher. Schválili jsme ho jako sněmovní tisk 391/6, kde najdete plné znění, a k jeho obsahu se vyjádřím v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Takže já otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli je sedm přihlášených. Jako první je přihlášený pan poslanec Feri, připraví se pan poslanec Kalous. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji ještě jednou za slovo. Zkusím to opravdu ve stručnosti, ať to stihneme.

Vyprofilovaly se s postupem času, a paní profesorka Válková a taky kolegyně Malá, se kterou jsme na tomto návrhu pracovali, vyprofilovaly se v zásadě tři cesty. Jedna cesta je zachovat současný stav, co se úschov týče, další cesta je úschovy zakázat a určit jenom nějaké kvalifikované subjekty, banky, notáře, advokáty, zahraniční banky, které je budou moci poskytovat, a mezi tím je schválený pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, to znamená povolit, ale navázat na velmi přísné podmínky. V tomto duchu byl ten návrh zpracován. Přizvali jsme ke spolupráci, dohodli jsme se s ministerstvem a ministerstvo přizvalo ke spolupráci Českou národní banku a Ministerstvo financí FAÚ. To znamená, po této stránce je ten návrh vycizelovaný, ale já bych byl přesto rád, on je to totiž kompromis, a byl bych rád, aby se kompromis dělal mezi něčím a něčím. A pakliže bych se tady nepřihlásil k pozměňovacímu návrhu, který zapovídá úplně ty úschovy - protože to nebylo úplně přesvědčivě odmítnuto ústavněprávním výborem, prostě byly tam významné pochybnosti o tom, že realitní zprostředkovatelé by neměli poskytovat ty úschovy - takže kdybych ten návrh nenačetl, tak už ve hře bude jenom kompromis a původní vládní předloha, což bych nepovažoval za šťastné, protože by to vlastně ani kompromis nebyl, byl by to jenom ústupek. Čili z toho důvodu se potom v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, aby bylo ve hře úplně všechno a (nesroz.). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a mám tady s faktickou poznámkou pana poslance Válka. Jestli to platí? Nevypadá to. Takže prosím pana poslance Kalouse do obecné rozpravy, připraví se pan poslanec Dolínek. Prosím.

 

Poslanec Adam Kalous: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v rychlosti zdůvodnil podstatu svého pozměňovacího návrhu, kterou je doplnění živnostenského zákona. Je to navrženo z důvodu zpřístupnění oboru realitního zprostředkování těm, kteří dosáhli na bakalářskou úroveň vzdělání a po prvním roce zjistili, že chtějí v oboru nemovitostí pokračovat a mají zájem se v tomto oboru dále vzdělávat. Můj pozměňovací návrh tedy umožňuje získání živnostenského oprávnění pro činnost realitního zprostředkovatele absolventům bakalářského studia v jiných oborech než v písmenu A a s kratší dobou praxe než v písmenu C a vhodně doplňuje škálu možností pro získání živnostenského oprávnění pro činnost realitního zprostředkovatele. Je tedy vhodné umožnit mladým lidem na začátku kariéry vstoupit do tohoto odvětví a pomoci jim nalézt uplatnění v oboru nemovitostí, ve kterém je nakumulováno dle Českého statistického úřadu 85 procent veškerých fixních aktiv v ekonomice v České republice. Limitace přístupů do nemovitostního odvětví je nutná pro celkové pozvednutí nemovitostního trhu, na druhou stranu stále bude potřeba mnoho odborníků, kteří budou schopni poskytnout kvalifikované služby realitního zprostředkování na dostatečné úrovni, a tyto služby se takřka dotýkají každého z nás. Uvedu jeden příklad, a to je mezinárodně uznávaný kurz se zaměřením na nemovitosti, který má velmi vysokou kvalitu a který by splnil právě výše uvedenou definici té navrhované změny, a je to program MBA, který je organizován katedrou financí podniků a oceňováním na fakultě financí a účetnictví na vysoké škole ekonomické, kdy tento MBA program spojuje ekonomický, právní a technický pohled na nemovitostní trh v místním regionálním i mezinárodním kontextu.

Děkuji vám za podporu, za pozornost, a potom se ještě přihlásím do podrobné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Dolínka, připraví se pan poslanec Pour do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dovolte, abych se nejprve věnoval obecně tomuto zákonu, následně třem pozměňovacím návrhům, ke kterým se potom ještě samozřejmě přihlásím. Asi nemusím v té obecné rovině v jedné oblasti, když chci mluvit o úschovách, hovořit o rozdílu mezi bankami, advokáty, notáři a dalšími kancelářemi, nicméně mně to nedá a jsem rád, že se objevil kompromisní návrh na možnost úschov, který, doufám, že Sněmovna podpoří. A nedá mi to, abych zde nepromluvil o tom, že v minulých měsících zde zaznívaly věci typu, že realitní kanceláře jsou nespolehlivé, že mohou připravit klienty o jejich peníze v úschovách a podobně. Já si myslím, že je to velmi neférové a ta diskuse byla jednostranná a ne úplně férová, protože bych zde mohl dokázat několikrát na řadě případů, mohu citovat, i kdy to bylo popsáno, kdy advokáti zneužili úschov a peníze byly odneseny.

Proto já jsem měl původně daleko rozsáhlejší vystoupení, ale díky tomu kompromisnímu návrhu, a pevně věřím, že paní ministryně jej podpoří, to vynechám a jsem rád, že takto je upraveno. Jediné, co bych ještě zmínil u těch úschov, je, že realitní kanceláře budou moci přijímat úschovy pouze bezhotovostně, oproti tomu advokáti stále mají možnost do výše - teď je to zhruba 250 tisíc - přijímat v hotovosti, takže to není paní ministryně Dostálové, ale zaměřit se na to, zda bychom náhodou i do budoucna se neměli podívat na advokáty, abychom tam odstranili ty hotovostní příjmy, protože přece jenom stále nám to v něčem hrozí.

A ještě jedna věc, která nezazněla v té diskusi moc jasně, a to je, že si musíme uvědomit, že když někdo využije úschovu, a v tomto případě i tu realitní kancelář jako úschovu, tak je to přesně nástroj proti praní špinavých peněz. Nejhorší asi je, když si někdo kupuje mezi sebou nemovitosti, a nebudu říkat, odkud jsou ti lidé, ty peníze jdou takřka bez bank a bez úschovy z ničeho, a pak je těžko dohledat, jak ty peníze vznikly, kde se ztratily a podobně. Takže si myslím, že je dobré nechat ten nástroj tak, aby ten pohodlný způsob realitní úschovy byl, a tím zabezpečoval i naplňování našich cílů v oblasti boje proti korupci a praní špinavých peněz.

Co se týká dalších pozměňovacích návrhů, které jsou už konkrétně moje, jeden se týká pojištění realitního zprostředkovatele. Původně navrhované ustanovení § 7 odstavce 1 stanoví minimální výši pojištění pro všechny realitní zprostředkovatele, tedy pro osoby, kterým bude vydáno živnostenské oprávnění a budou vykonávat realitní činnost, přitom nerozlišuje, zda vykonávají činnost přímo ve vztahu ke klientům, nebo jako zástupci realitní kanceláře. Já navrhuji, aby tam v případě pojištění došlo ke zvýšení těch pojistek. Věc je jednoduchá, samozřejmě realitní trh v některých menších obcích nedisponuje takovými nemovitostmi, aby pojistky musely být vysoké, ale velmi dobře víme, že již okresní města, natož krajská a především hlavní město Praha disponují nemovitostmi, které razantně přesahují požadované pojistky. Proto já navrhuji, aby to pojištění bylo vyšší, a je to právě ochrana klienta. Podobně jako u těch úschov jsme řešili ochranu klienta, tak i zde to řešíme.

Pak je tam jedna drobná záležitost, týká se výpovědi smluv. Sledovanému záměru zákona, kterým je ochrana spotřebitele, odpovídá stanovení maximální délky výpovědní lhůty smluv a já tam navrhuji, aby bylo jasné, že to je se spotřebitelem, to znamená, s tou fyzickou osobou, ale aby realitní kanceláře nebyly tlačeny do toho, že s právnickou osobou musí mít pouze měsíční výpovědní lhůtu, protože například u velkých developerských projektů není silnější hráč realitní kancelář, ale ten developer. A tam ze zákona, jak je navržen, vyplývá, že by během měsíce byla také povinná výpovědní lhůta, a já navrhuji, aby právě právnické osoby si to mohly upravit i jinak, protože například by bylo vhodné, aby tři měsíce měla realitní kancelář na to, aby třeba mohla mít výpověď upravenou se svým klientem, což je ten developer. Přece jenom jsou to velké projekty, realitní kancelář do toho musí jít velmi otevřeně a ne vždycky je garantováno, že ty zisky přijdou.

Poslední pozměňovací návrh se týká vzdělání realitního zprostředkovatele. Tady už o tom bylo hovořeno. Já tam navrhuji některé úpravy tak, aby podmínkou pro výkon realitní činnosti bylo uznání vysokoškolského vzdělání získaného v magisterském studijním programu, a další věci, jak jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu.

Vzhledem k tomu, že máme limitovaný čas, nebudu s tím dále zdržovat. Požádám kolegy, aby si to přečetli. Myslím si, že je důležité, aby lidé pracující v realitním sektoru, v těch kancelářích, byli lidé, kterým můžeme věřit. Často naše investice do bydlení je ta největší v našem životě, a proto by nás měl provázet někdo, kdo na to má vzdělání, praxi a solidnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana poslance Poura, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Milan Pour: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, leží před námi návrh zákona, který považuji za důležitý. Dotýká se sice tématu, ve kterém se běžně člověk zase tak často nepohybuje, nicméně několikrát za život se s ním většina občanů setká. Jedná se o nákup, prodej či pronájem nemovitostí a o odbornou asistenci ze strany realitních makléřů. Pro běžného občana toto bývají jedny z největších transakcí v životě. Proto podporuji záměr předkladatele dát tomuto druhu podnikání legislativní rámec. Jsem rád, že cílem zákona je kultivace realitních prostředí a zvýšení důvěry v realitní kanceláře.

Rád bych nyní odůvodnil svůj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Podle původního návrhu v podobě, v jaké se dostal do Poslanecké sněmovny, byly realitní kanceláře oprávněny poskytovat, byť ne nabízet, úschovu finančních prostředků v souvislosti s realitním obchodem bez omezení. Následně se objevil pozměňovací návrh, který toto navrhuje zcela zakázat a úschovy provádět pouze prostřednictvím vyjmenovaných osob. Po vyslechnutí odůvodnění obou těchto postojů jsem se rozhodl předložit kompromisní návrh, který má za cíl stanovit hranici takzvaného menšího obchodu, kdy by úschovy mohly poskytovat i realitní kanceláře, a většího obchodu, kdy by tyto úschovy byly poskytovány pouze bankami, zahraničními bankami, notáři nebo advokáty. Tuto částku jsem navrhl ve výši 890 tisíc korun, kdy tuto výši dále odůvodním.

Ve vládou předloženém návrhu zákona se v ustanovení § 4 navrhuje úprava, dle které se realitním zprostředkovatelům zakazuje nabízet, nikoli poskytovat, úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy. Při projednávání předloženého návrhu zákona v prvním čtení bylo zástupkyní předkladatele, paní ministryní pro místní rozvoj, při odůvodnění zvolené úpravy uvedeno, že je potřeba rozlišovat velké obchody a malé obchody s tím, že v malých obchodech má být umožněno poskytování úschovy realitními zprostředkovateli, ve velkých obchodech by měla být úschova svěřena profesionálům. V navrhovaném textu zákona však k žádnému rozlišení na malé a velké obchody nedochází a možnosti poskytování úschov jsou upraveny pro všechny obchody stejně.

Pozměňovacím návrhem tedy navrhuji stanovit hranici, do které by bylo umožněno poskytovat úschovy realitním zprostředkovatelům, s tím, že v případě vyšší částky by realitní zprostředkovatel mohl zprostředkovat pouze u notářů, advokátů, bank, zahraničních bank. Při stanovení výše této hranice jsem vycházel z údaje obsaženého v důvodové zprávě k návrhu zákona, kde na straně 28 vláda uvádí, že průměrná hodnota realitního obchodu zprostředkovaného vybranými velkými realitními kancelářemi i zástupci menších realitních kanceláří činila v letech 2015 až 2017 cca 890 tisíc korun. Tudíž navrhuji, aby výše uvedenou hranicí byla právě částka 890 tisíc korun.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Zahradníka do obecné rozpravy, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem o tomto zákoně tady mluvil již v prvním čtení, a tak se spíše omezím na vysvětlení a zdůvodnění svých pozměňovacích návrhů. Předložil jsem jeden pozměňovací návrh, který ovšem má jedenáct bodů, a s těmi vás teď seznámím.

První návrh spočívá v tom, že navrhuje zrušit § 4. To je ten inkriminovaný paragraf, který zakazuje realitnímu zprostředkovateli nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, ledaže by to bylo úschovou u banky zahraniční nebo domácí nebo u notáře nebo advokáta. Můj názor je ten, že klient je dostatečně soudný na to, aby se mohl rozhodnout, zdali je realitní kancelář dostatečně důvěryhodná, aby případně její nabídku na úschovu peněz mohl využít, anebo zdali dá raději přednost úschově své finanční částky u banky nebo u advokáta nebo u notáře. Otázka, zdali banky, advokáti nebo notáři, při vší úctě k těmto institucím, jsou nějak čestnější nebo důvěryhodnější než jiní lidé, mezi které patří pak ti realitní makléři... Jejich důvěryhodnost je také mimo jiné podpořena tím, že jsou ze zákona ze své činnosti pojištěni, takže tady to pojištění pak může krýt jejich případná pochybení.

Takže můj první návrh je zrušit § 4, tedy dát realitním zprostředkovatelům, makléřům, možnost úschovu nabízet.

Na něj se pak váže přímo návrh č. 3. V § 7 je pak uvedeno pojištění realitních zprostředkovatelů. Navrhuji, aby pokud by byl schválen můj první návrh, tedy by byl § 4 zrušen, aby se hlasovalo o variantě č. 1 mého návrhu, a ta spočívá v tom, že se pojistná částka navyšuje z 1 750 000 korun na 25 000 000 a částka, která je tam vyšší, 3 500 000, aby se nahradila částkou 50 000 000, tedy aby se významně zvýšila pojistná částka, na kterou by se museli realitní makléři pojistit.

V případě ale, že by můj návrh na zrušení § 4 nebyl schválen, pak považuji povinnost pojištění makléřů za zbytečnou, neboť oni pak nemají, jak způsobit svému klientovi nějakou finanční škodu, když nebudou s jeho penězi přímo disponovat. Pak navrhuji § 7, definující pojištění makléřů, zrušit a ostatní návrhy přečíslovat.

Vrátím se zpátky k návrhu č. 2, který definuje právní bezúhonnost realitního zprostředkovatele. Tady podotýkám, že bezúhonnou fyzickou osobou, která je tedy členem statutárního orgánu a musí být bezúhonná, nemusí být přímo majitel právnické osoby, ale je to tedy fyzická osoba, kterou on správou své firmy pověřil, tedy aby bezúhonnost padla na osobu, která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby anebo která je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. Čili požadavek na bezúhonnost přímo majitele je bezpředmětný a nadbytečný.

Čtvrtý návrh se týká toho, o čem jsem tady mluvil v prvním čtení, že je tady určitý zmatek ve slově "zájemce", který je zřejmě podle zákonodárce, tvůrce zákona, vyměřen osobě, která přichází za realitním makléřem, je vlastníkem nějaké nemovitosti, kterou mu přináší jako předmět prodeje, a chce, aby se jí makléř ujal a na trhu ji uplatnil. Pak je tedy skutečně třeba udělat smlouvu o realitním zprostředkování. Někdy ale, zejména pak v § 11 odst. 1, je slovem "zájemce" myšlen ten, kdo přichází a chce si koupit, reaguje na nabídku, kterou makléř dává nemovitost na trh, a chce si ji koupit. Tady navrhuji, aby jeho pozice byla upřesněna, aby se o něm nemluvilo jako o "zájemci", ale jako o "zájemci o nabytí práva k nemovité věci", nebo přesně řečeno jako o tom, kdo má zájem o nabytí práva k nemovité věci, zkráceně tedy pak bude používán termín, bude-li to schváleno, "zájemce o nabytí práva k nemovité věci". Čili odlišit tyto dvě věci, upřesnit používání termínu "zájemce" v našem zákoně.

Stejně tak se tento zmatek objevuje v § 12, čili navrhuji opět nahradit slovo "zájemce", pokud se jedná o toho, kdo má zájem nemovitost koupit, slovem "zájemce o nabytí práva k nemovité věci". Zdůvodnění je stejné jako u bodu 4.

§ 12 odst. 4 navrhuji zrušit, a to proto, že "zájemce o nabytí práva k nemovité věci" neuzavírá žádnou realitní smlouvu, ten usiluje o to, aby s ním byla uzavřena kupní smlouva, aby nemovitost mohl koupit. Čili tady je zbytečné, aby tady byla nějakým způsobem zmiňována realitní smlouva.

Opět § 13 mylně manipuluje s tím, kdo má zájem o nabytí právě k nemovité věci, čili jej navrhuji vypustit.

V § 14, který tady mám před sebou, se mluví o tom, že nelze zájemci uložit povinnost, tedy tím pádem, který je spotřebitelem, tady píšete, čili "zájemci o nabytí práva k nemovité věci", aby musel uzavřít realitní smlouvu. Čili tady přidávám větu: "Tím však zájemce není zbaven povinnosti uhradit realitnímu makléři náklady a ušlý zisk."

§ 18 a bod 9 mého návrhu - to už myslím zmiňoval kolega Dolínek. Tam je výpovědní lhůta jeden měsíc, podle mého názoru je krátká. Realitní zprostředkovatel vynaloží spoustu práce při shromažďování podkladů pro naplnění realitní smlouvy. Navrhuji, aby výpovědní lhůta byla nikoliv měsíc, ale tři měsíce.

Desátý bod mého návrhu - § 19 odst. 4 upřesňuje smlouvu, jejíž pozdní uzavření má být důvodem k zániku práva na provizi, jako smlouvu realitní, aby bylo jasné, o co se jedná.

A konečně poslední, jedenáctý bod - v § 26, což je účinnostní paragraf, vzhledem k tomu, že rok "2020" už bude za chvilku, leden je blízko, někteří makléři by nestihli své patřičné změny provést, navrhuji, aby byl nahrazen číslem "2021" tedy, aby se platnost a účinnost zákona posunula na rok 2021.

V podrobné rozpravě se potom ke svému návrhu přihlásím. Děkuji. (Velký hluk a neklid v sále!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a zvu dalšího řečníka, jímž je paní poslankyně Válková. Mám tady pana předsedu Fialu s faktickou poznámkou. Chcete vystoupit teď? Ne, dobře. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolím si být opravdu velmi stručná, protože tady už to řekl výstižně pan kolega poslanec Feri vaším prostřednictvím, pane předsedající, když upozornil na to, že náš pozměňovací návrh si osvojil ústavněprávní výbor tím, že ho schválil.

V podstatě se po věcné stránce jedná o tři základní změny a upřesnění. Umožňuje nadále realitním kancelářím poskytovat úschovy, ovšem za výrazně přísnějších podmínek: kromě písemné formy na samostatné listině musí být taková žádost podána zájemcem, smlouva o úschově musí být v písemné podobě. Je tam všechno popsáno a vše je přesně identifikované, a tím pádem i kontrolovatelné tím, kdo bude kontrolovat. K tomu se vyjádřím za chvilku. Čili ano, i nadále smí realitní kanceláře poskytovat úschovu, nicméně podmínky jsou přísné. - První.

Druhá. V případě, že se v této oblasti dopustí nějakého přestupku, porušení zákona, tak je to kvalifikováno jako přestupek a lze za to uložit pokutu až do 500 000 korun.

A třetí věc, která je důležitá. Samozřejmě někdo musí i kontrolovat dodržování povinností, a to jsme se nakonec po dlouhých diskusích dohodli, že budou dělat obecní živnostenské úřady. Přestupky, které jsou přesně stanovené v pozměňovacím návrhu, potom bude projednávat i ministerstvo.

Takže za mě je to všechno. Já se v podrobné rozpravě k návrhu přihlásím. Je to návrh, který vyvolal pan poslanec Dominik Feri, paní poslankyně Malá a já. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Ještě máme minutu, takže bych pozval k mikrofonu pana poslance Munzara, jestli to ještě stihne. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně říká, že to během jedné minuty stihnu. Obávám se, že během jedné minuty skutečně nedokážu říct důvody, které mě povedou k tomu, abych navrhl zamítnutí zákona do třetího čtení jako celku. Rád bych to tady zdůvodnil. Nechtěl bych to říct takhle jednou větou. Proto mi dovolte, abych řekl aspoň, že máme s tímto zákonem tři základní problémy.

Zaprvé ten základní problém je, že de facto pod rouškou ochrany spotřebitele... (Odmlka pro velký hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, rozumím vám. Požádal bych sněmovnu o klid. A je tedy 13.30 hodin, takže projednávání tohoto bodu již nestihneme. Já ho přeruším, protože v tuto chvíli máme pevně zařazený bod. Požádám vás, abyste neodcházeli ze sálu, protože nás ještě čeká hlasování.

Před otevřením dalších bodů mě požádal o vystoupení s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás požádal jménem poslaneckého klubu SPD (o přestávku) na poradu klubu poslanců SPD z důvodu, že dnes bylo ráno změněno jednání, které jsme neiniciovali, hlasovali jsme proti a musíme se poradit. Moc vám děkuji. (Reakce v sále ohledně délky přestávky.) Do konce dnešního jednacího dne, čili do 14.00.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čili do 21 hodin, protože jednací den končí ve 21 hodin. Prosím, abyste upřesnil svůj návrh. A ještě se mi hlásí pan předseda Michálek.

 

Poslanec Radim Fiala: My máme možnost dávat přestávky jenom dvě hodiny, tak maximálně dvě hodiny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. Děkuji. Pan předseda Michálek se ještě hlásil s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já jsem trošku překvapen postojem SPD, že chce končit 30 minut před koncem pracovní doby. Ale jestli potřebují čas na to, aby se poradili, tak to samozřejmě respektuji a ta volba proběhne na příští schůzi, předpokládám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Je tady žádost o přestávku, která poněkud nabourává to, co bylo domluveno. Teď nevím, jestli mám svolat poradu předsedů klubů, nebo jestli někdo tedy navrhne vyřazení zbývajících bodů. Pan předseda Fiala? Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuju vaším prostřednictvím předsedovi Pirátů, předsedovi klubu Pirátů, který chápe naše rozhodnutí. Je to opravdu věc strategie. Nicméně, vážený pane předsedající, zdvořile mi dovolte, abych navrhl vyřazení všech zbývajících bodů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Děkuji. Máme zde návrh na vyřazení všech zbývajících neprojednaných bodů z pořadu této schůze. Myslím, že ten návrh je jasný. Svolám ještě kolegy do sálu. Žádost o odhlášení v tuto chvíli nevidím. Vidím, takže vás odhlásím. Ještě jednou svolám kolegy do sálu. Přihlaste se prosím znovu svými kartami. Budeme hlasovat o vyřazení všech zbývajících bodů. Počkám, až se nám počet přihlášených ustálí. Ano, vypadá to, že jsou všichni přihlášeni, co jsou přítomni.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro vyřazení všech zbývajících bodů z pořadu. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 230 je přihlášeno 133 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 36. Návrh byl schválen. Tím jsme vyřadili všechny body z pořadu této schůze.

 

Než přeruším schůzi, seznámím vás ještě s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Špičák od 13 hodin do 14.30 z důvodů nemoci a pan poslanec Výborný mezi 13.00 a 13.30 z důvodu pracovního jednání. Tyto omluvy jsem nečetl, protože jsem chtěl dát prostor projednávaným bodům. A to je skutečně v tuto chvíli vše, protože nám již nezbývá nic na pořadu schůze.

Děkuji vám za účast a přeji vám příjemný zbytek dne. Sněmovna bude příště jednat od úterý 15. října. Děkuji vám a přeji ještě jednou pěkný den. A pro úplnost, končím 34. schůzi Poslanecké sněmovny, protože jsme projednali vše.

 

(Schůze skončila ve 13.35 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.